Tento ?lanek neni dostate?n?
ozdrojovan
, a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba
ov??it
.
Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim
referenci
na
v?rohodne zdroje
.
Eyjafjallajokull
(
[
???ja?fjatla?jœk?tl?
]
IPA
, v p?ekladu ?ledovec ostrovnich hor“) je nazev
sopky
a
ledovce
na
Islandu
. Le?i severn? od vesnice
Skogaru
a zapadn? od v?t?iho ledovce
Myrdalsjokullu
. Sopka pokryta ledovcem je vysoka 1666 metr? a od
doby ledove
je pom?rn? aktivni.
Ji?ni konec hory byl kdysi sou?asti
atlantickeho
pob?e?i Islandu. Pote, co mo?e ustoupilo o p?ibli?n? 5 km, d?iv?j?i pob?e?i vytvo?ilo strme utesy s po?etnymi nadhernymi
vodopady
, z nich? nejznam?j?im je
Skogafoss
.
Jednalo se o spi?e men?i erupce, a?koli i ty napachaly ur?ite ?kody, nebo? vyvr?eny sope?ny
popel
obsahoval zna?ny podil
fluorid?
, ktere maji ve vy??ich koncentracich negativni vliv na strukturu kosti zvi?at i lidi. Vybuch zp?sobil take men?i a? st?edni uniky ledovcove vody, ?im? do?lo k rozvodn?ni nedalekych ?ek
Markarfljot
a
Holtsa
. Hlavni erup?ni faze prob?hla 19. a 20. prosince 1821 a byla provazena serii vybuch?, p?i?em? aktivita sopky trvala n?kolik nasledujicich dni. Dobove zdroje popisuji masivni
spad
sope?neho popela v oblasti kolem vulkanu, zejmena na ji?ni a zapadni stran?.
Nasledn? a? do ?ervna 1822 sopka svoji erup?ni ?innost utlumila.
Od konce ?ervna a? do po?atku srpna 1822 do?lo k obnoveni velkych vybuch? sopky. Sloupy sope?neho popela byly vyvr?eny do zna?nych vy?ek, p?i?em?
spadem
popela byly posti?eny oblasti jak na vzdalenem severu zem?, v
Eyjafjorðuru
, tak i na jihozapad?, na poloostrov?
Seltjarnarnes
pobli?
Reykjaviku
.
Obdobi od srpna do prosince 1822 bylo poklidn?j?i, do?lo v?ak k uhynu dobytka a ovci v oblasti Eyjafjorður v d?sledku otravy, kterou moderni v?da ozna?uje jako fluoridovou
otravu
nebo
fluorozu
. Do?lo rovn?? k n?kolika men?im unik?m ledovcove vody do ?eky Holtsa. P?i v?t?im uniku vody byly zaplaveny roviny pobli? ?eky Markarfljot. Dobove zdroje neobsahuji zaznam o p?esnych datech t?chto udalosti.
V roce 1823 vystoupilo n?kolik mu?? na Eyjafjallajokull, aby posoudili stav
krateru
. Objevili praskliny v otvoru pobli? vrcholu
kaldery
zapadn? od
Guðnasteinnu
.
Na ja?e roku 1823 vybuchla nep?ili? vzdalena sopka
Katla
pod ledovcem
Myrdalsjokull
a ve stejnou dobu byly spat?eny sloupy pary nad vrcholkem Eyjafjallajokullu.
Sope?ny popel z erupci Eyjafjallajokullu v roce 1821 lze nalezt po celem ji?nim Islandu. Je tmavo?ede barvy, jemnozrnny, a obsahuje kolem 68-70 %
oxidu k?emi?iteho
.
Erupce sopky roku 2010
V obdobi kolem Vanoc roku 2009 byla zaznamenana
seismicka aktivita
v sope?ne oblasti provazena tisici drobnych
zem?t?eseni
(p?eva?n? stupn? 1 a? 2 na
Richterov? stupnici
), s n?kolika zachv?vy nad 3. stupn?m ?kaly, v hloubce 7 a? 10 kilometr? pod vulkanem. Dne 26. unora 2010 zaznamenal Islandsky meteorologicky ustav neobvyklou seismickou aktivitu spole?n? s rychlym popraskanim zemske k?ry. To poskytlo
geofyzik?m
d?kaz, ?e
magma
pry?ti zpod k?ry do
magmatickeho krbu
sopky Eyjafjallajokull a z toho plynouci tlak zp?sobil posun zemske k?ry na farm? Þorvaldseyri. Seismicka aktivita vzr?stala, p?i?em? ve dnech 3. a? 5. b?ezna bylo nam??eno tem?? 3000 zem?t?eseni v epicentru sopky.
Za po?atek vybuch? je pova?ovano datum 20. b?ezna 2010, k erupcim do?lo p?ibli?n? 8 kilometr? vychodn? od vrcholu sope?neho krateru v oblibene turisticke oblasti zvane
Fimmvorðuhals
. Tato prvni erupce, v podob? praskliny, se neodehrala pod ledovcem a byla men?iho rozsahu, ne? se obavali n?kte?i
geologove
. Dne 14. dubna 2010 sopka Eyjafjallajokull erupce obnovila. V tomto okam?iku ji? na vrcholu krateru v centru ledovce, ?im? do?lo k roztani ledu a zvednuti hladin p?ilehlych ?ek a nasledne zaplavy, co? si vy?adalo evakuaci celkem 800 lidi z posti?ene oblasti. Tato erupce byla intenzivni a odhaduje se, ?e byla p?ibli?n? 10?20krat siln?j?i ne? p?edchazejici erupce ve
Fimmvorðuhals
. Tato druha erupce vyvrhla
sope?ny popel
do
atmosfery
do vy?e n?kolika kilometr?, co? zap?i?inilo vypadky letecke dopravy p?edev?im v severozapadni Evrop? ve dnech 15. a? 17. dubna 2010 v?etn? uzav?eni vzdu?neho prostoru tem?? v cele Evrop?.
[1]
[2]