Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Gazeta Wyborcza
[gazeta vybor?a] (?esky
Volebni noviny
) jsou celopolske noviny, druhy nejprodavan?j?i
polsky
denik, ktery vydava medialni koncern Agora S. A. (akciova spole?nost). I p?es drasticky pokles popularity a nakladu v poslednich letech je Gazeta Wyborcza stale pova?ovana nejen za nejvyznamn?j?i liberalni polsky denik, ale i za jeden z nejvlivn?j?ich a nejvyznamn?j?ich tiskovych organ? v
Polsku
.
[
zdroj?
]
Vznikla na zaklad?
dohod u kulateho stolu
na ja?e
1989
jako denik reprezentujici opozici (
Solidaritu
) v obdobi p?edvolebni kampan? (proto ten nazev). Prvni osmistrankove ?islo vy?lo
8. kv?tna
1989
v nakladu 150 tisic vytisk?. P?ipravilo ho 20 novina?? spojenych se samizdatovym tydenikem
Tygodnik Mazowsze
[mazov?e]. Po roce a p?l ji? ?inil pr?m?rny naklad 500 tisic vytisk?. V roce 2005, kdy byla GW na vrcholu, se naklad pohyboval okolo 450 tis. a odhadovalo se, ?e noviny ?te na 5,5 mil. lidi. Od roku 2007 ov?em za?al naklad setrvale klesat a na po?atku roku 2016 se pohyboval okolo 170 tisic vytisk?.
Od po?atku existence je ?efredaktorem
Adam Michnik
. Redak?ni tym ma asi 780 novina?? po cele zemi a 5 korespondent? v zahrani?i.
V za?i
1990
v d?sledku stale v?t?ich rozpor? v byvalem tabo?e Solidarity od?al tehdej?i p?edseda NSZZ ?S“ (Nezavisly samospravny odborovy svaz Solidarita)
Lech Wał?sa
pravo pou?ivat logo odbor? a heslo
Neni svobody bez Solidarity
(
Nie ma wolno?ci bez Solidarno?ci
).
V roce
2003
obvinila Agora, vydavatel Gazety Wyborcze, ?elniho filmoveho producenta
Lwa Rywina
z pokusu vymamit z Agory uplatek vym?nou za zm?nu tzv. ?medialniho zakona“. Zm?na zakona m?la Ago?e umo?nit koupit
Polsat
, jednu z celopolskych televiznich stanic. P?ipad znamy jako
Rywinova afera
vedl ke z?izeni
sejmove
vy?et?ovaci komise, jejim? vyvrcholenim bylo odsouzeni Lwa Rywina za napomahani p?i uplatne protekci Agory.
- GARTON ASH, Timothy.
D?jiny p?itomnosti: eseje ?rty a zpravy z Evropy devadesatych let
. P?eklad ?imon Pellar. Praha; Litomy?l: Paseka, 2003.
ISBN
80-7185-454-9
. Kapitola Helenina kuchyn?, s. 321?333.
