한국   대만   중국   일본 
Sov?tska valka v Afghanistanu ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Sov?tska valka v Afghanistanu

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Tento ?lanek je o sov?tske valce v Afghanistanu probihajici v letech 1979-1989. O invazi Rude armady do Afghanistanu roku 1929 pojednava ?lanek Reformy Amanullaha Chana a ob?anska valka .
Sov?tska valka v Afghanistanu
konflikt : Studena valka
Mudžáhidi v provincii Kúnar roku 1987
Mud?ahidi v provincii Kunar roku 1987
Trvani 25. prosinec 1979 ? 15. unor 1989
Misto Afghanistan
Vysledek ?enevske smlouvy;
Strany
Velitele
Sovětský svaz Sergej Sokolov
Sovětský svaz Boris Gromov
Sovětský svaz Valentin Varennikov
Sovětský svaz Grigorij Bojarinov  † 		mudžáhedíni Burhanuddin Rabbani
mudžáhedíni Ahmad ?ah Masud
mudžáhedíni Gulbuddin Hekmatjar
mudžáhedíni D?alaluddin Hakkani
mudžáhedíni Abdul Hak
mudžáhedíni Ismail Chan
mudžáhedíni Usama bin Ladin
mudžáhedíni Muhammad Zia-ul-Hak
mudžáhedíni Rahimuddin Chan
mudžáhedíni Achtar Abdur Rahman
Asif Mohseni
Abdul Ali Mazari
Assef Kandahari
Sajjid Ali Behe?ti
Mosbah Sade
Mulavi Dawud †
Sila
Sovětský svaz 115 000 [15]

Afghánská DR 55 000 [16]

200 000?250 000 [17] [18] [19] [20]
Ztraty
Sovětský svaz 14 453 mrtvych (celkem)
  • 9 500 zabito v boji [21]
  • 4 000 zem?elo na zran?ni [21]
  • 1 000 zem?elo p?i nemocech nebo nehodach [21]

Podle G. Feifera byly ztraty pravd?podobn? a? p?tkrat vy??i [22] 53 753 zran?nych [21] 312 poh?e?ovanych [23]

Afghánská DR 18 000 mrtvych [24]

mud?ahidi:

75 000?90 000 mrtvych, 75 000+ zran?nych (odhad) [25]

Civiliste (Afghan?ti):

600 000?2 000 000 mrtvych [26] [22]


6,5 mil. uprchlych mimo Afghanistan [27]

2 mil. bez domova

Kolem 3 mil. Afghanc? zran?no (v?t?inou civilist?) [28]

Civiliste (SSSR):

Kolem 100 mrtvych
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Sov?tska valka v Afghanistanu byl vyznamny konflikt studene valky probihajici v letech 1979 ? 1989 mezi sov?tskymi interven?nimi jednotkami spolu s afghanskou komunistickou vladou a mezinarodnimi povstaleckymi skupinami mud?ahedin? . Povstalci byli trenovani v sousednim Pakistanu a ?in? , zarove? byli podporovani pomoci v hodnot? miliard dolar? ze Spojenych stat? americkych , Saudske Arabie , Spojeneho kralovstvi a dal?ich zemi. Desetileti trvajici konflikt zp?sobil exodus jednoho milionu Afghanc? do Pakistanu a Iranu . V d?sledku konfliktu byly zabity statisice afghanskych civilist? .

Vzhledem k vysokym lidskym i materialnim naklad?m, ktere nakonec nevedly k usp??nemu konci z hlediska Sov?tskeho svazu , je take ozna?ovana jako sov?tsky Vietnam . Tento vojensky neusp?ch je n?kdy zmi?ovan jako jeden z podstatnych faktor? v rozpadu sov?tske moci a nasledneho kolapsu SSSR v roce 1991 . Ob?anska valka v Afghanistanu pokra?ovala i po sta?eni sov?tskych vojsk, v roce 1992 vedla ke svr?eni komunisticke vlady a nastoleni islamskeho statu , ktery byl roku 1996 vyst?idan vladou hnuti Taliban .

Pr?b?h [ editovat | editovat zdroj ]

P?edehra [ editovat | editovat zdroj ]

V?t?ina afghanskych d?stojnik?, ale i technik? se ?kolila v Sov?tskem svazu a byla siln? indoktrinovana marxismem-leninismem. Po nastupu socialistickeho re?imu za?ala vlada radikalni reformy (zejmena p?erozd?leni p?dy a kolektivizaci) prosazovat nasilim. Proti tomu se zvedla vlna lidoveho odporu, ktera se projevovala lokalnimi utoky na mistni organy statni spravy a vzpourami vojenskych posadek. Jednalo se o lokalni konflikty, ktere byly pr?b??n? silou potla?ovany. ?lo o utoky chaoticke a nekoordinovane, proto?e jednotlive skupiny a kmeny v opozici vedly boje i mezi sebou. P?esto kabulske vlady neustale ?adaly SSSR o vojenskou pomoc p?i ka?dem podobnem utoku. N?kolikrat bylo i vyhov?no, av?ak skryt?, jednotkami maskovanymi za technicke specialisty, nebo poradce. Proto i kontingent, ktery p?istal 25. prosince 1979 v Kabulu , byl pova?ovan za sou?ast teto pomoci a nikomu to tedy nep?i?lo podivne. [22]

Sov?tska okupace [ editovat | editovat zdroj ]

Prezidentsky palac u Kabulu, velitelstvi 40. sov?tske armady v roce 1987 a misto, kde byl zabit Amin

Invaze Sov?tske armady se uskute?nila v prosinci 1979 pod zaminkou udajne ?adosti afghanskych vladnich p?edstavitel? a na zaklad? d?iv?j?i sov?tsko-afghanske Dohody o spolupraci, p?atelstvi a dobrem sousedstvi. P?edev?im se v?ak jednalo o p?imou reakci na vyzbrojovani mud?ahedin? ze strany USA, ktere za?alo od ?ervence 1979. Toto potvrzuje p?imo poradce prezident? USA Brzezinsky: How Jimmy Carter and I Started the Mujahideen. [29] Sov?tsky svaz pova?oval za nutne chranit si svoji ji?ni hranici.

Krom? toho ?lo mj. o sekta?ske boje uvnit? vladnouci marxisticke Lidov?-demokraticke strany Afghanistanu a usp?chy islamistickych povstalc? podporovanych Pakistanem , ktere ohro?ovaly zajmy SSSR v oblasti. V sov?tskem vedeni panoval take strach z ?i?eni islamskeho fundamentalismu do muslimskych st?edoasijskych republik SSSR . Intervenci prosazoval tehdej?i ?ef KGB Jurij Andropov , [30] Michail Andrejevi? Suslov a ministr obrany Dmitrij Fjodorovi? Ustinov . Intervence m?la p?vodn? podpo?it noveho prezidenta Hafizullaha Amina , ktery sesadil a zavra?dil sveho p?edch?dce Tarakiho . Na posledni chvili ale politbyro zm?nilo nazor a rozhodlo se Amina odstranit.

Na samem po?atku Operace Bou?e 333 dobyly sov?tske specialni jednotky prezidentsky palac, zast?elily prezidenta Amina a na jeho misto byl rozhodnutim sov?tskeho politbyra dosazen dosavadni velvyslanec v ?eskoslovensku Babrak Karmal . [22] Operace ale pro?la mnoha chybami a n?kolik agent? KGB i Specnaz zem?elo, v?etn? Grigorije Bojarinova , jednoho z velitel? operace, jeho? kv?li omylu zabili jeho vlastni lide.

Boje 1980 - 1989 [ editovat | editovat zdroj ]

Specnaz vyslychaji zajateho mud?ahida, v pozadi uto?ne pu?ky AKM a pance?ovka RPG-7 sov?tske provinience.
Mud?ahidi s uko?ist?nymi sov?tskymi kanony, 1984.
Zni?ena vesnice v Afghanistanu
Americky prezident Ronald Reagan se v roce 1983 setkal v Bilem dom? s afghanskymi mud?ahediny
Mud?ahid se zastaralou pu?kou Lee-Enfield , zavedenou do vyzbroje britske armady po?atkem 20. stoleti.

Na afghanske uzemi postupn? v pr?b?hu ledna 1980 p?i?lo asi 80 000 sov?tskych vojak?. Prvni faze sov?tske intervence spo?ivala v bojich proti r?znym frakcim opozi?nich vojsk. Sov?tska vojska pronikla do zem? dv?ma cestami p?es Ku?ku a Termiz a leteckym mostem p?imo do Kabulu . Sov?tska vojska rychle obsadila v?t?i m?sta, vojenske zakladny, strategicke stavby v zemi a nejd?le?it?j?i silnice. P?ijezd interven?nich vojsk v?bec nem?l za nasledek pacifikaci rozharane afghanske spole?nosti. Prav? naopak vyvolal vlnu odporu, ktera pomohla roz?i?it a sjednotit ?ady rebel?. [22] Mud?ahidove postupn? za?ali klast odpor, i kdy? se zpo?atku soust?edili pouze na vlastni p?e?iti.

I Babrak Karmal si uv?domoval, ?e p?ichod vojsk zp?sobil nar?st nepokoj?, a ?adal, aby 40. armada p?ikro?ila k potla?eni vzbou?enc?, proto?e na afghanskou armadu se u? nemohl spolehnout. Sov?t?ti vojaci byli zata?eni do boj? proti m?stskym povstanim, domorodym armadam (tzv. la?kar ) a n?kdy i proti vzbou?enym jednotkam afghanske armady. Opozi?ni sily zpo?atku nej?ast?ji bojovaly otev?en?, a tak s nimi sov?tske letectvo a d?lost?electvo nem?lo t??kou praci. Tento stav se v?ak postupn? zm?nil.

Sov?tske sily tak byly zata?eny do konfliktu omezeneho rozsahu s nejasnymi vyhlidkami na konec. Moralka a podpora mud?ahedin? postupn? nar?stala, zatimco domaci kritika konfliktu v Sov?tskem svazu nar?stala.

V 80. letech ziskali afghan?ti mud?ahidi podporu USA , Pakistanu , Saudske Arabie , Spojeneho kralovstvi a ?iny . Krom? potravin a dopravnich prost?edk? poskytovali spojenci mud?ahid?m i zbran?. Pro pokryti pomoci nakupovali zbran? ve t?etich zemich, mezi jinym i v ?eskoslovensku. [ zdroj?? ] CIA se take podilela na ?koleni mud?ahedin? v partyzanskem zp?sobu boje. V pozd?j?i fazi valky dodala CIA partyzan?m i vykonne protiletadlove raketove komplety zem?-vzduch FIM-92 Stinger , ktere do zna?ne miry sni?ily sov?tskou vyhodu v letecke p?evaze a p?isp?ly k vysokym ztratam vrtulnik? a dopravnich letadel.

Po sta?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Stahujici se sov?tske transportery BTR

Vyjednavani OSN o sta?eni vojsk z Afghanistanu za?ala po nastupu Gorba?ova v dubnu 1988 na p?d? OSN. Plan po?ital s odsunem vojsk v pr?b?hu 10 m?sic?. Sov?tska vojska v po?tu asi 115 000 mu?? se ze zem? stahla 15. unora 1989 na zaklad? mezinarodnich dohod na konci osmdesatych let 20. stoleti. [31] P?isp?lo k tomu i blokovani vyvozu obili do SSSR z USA. Oficialni ztraty Sov?tskeho svazu ve valce p?edstavuji 14 453 mrtvych a 312 zajatych nebo nezv?stnych, odhady mluvi a? o p?tinasobku. 53 753 vojak? bylo ran?no nebo utrp?lo jine trauma, a? 415 932 nasazenych vojak? v pr?b?hu sve slu?by p?ekonalo chorobu (hepatitidu, tyfus nebo jine onemocn?ni). Asi 10 751 mu?? bylo v d?sledku valky zmrza?eno. Sov?ti take ztratili 451 leteckych prost?edk? (z toho 333 vrtulnik?), 147 tank? a 1 314 obrn?nych voz? a bojovych vozidel p?choty .

Odhady po?tu ob?ti na afghanske stran? se pohybuji mezi 670 000 a? 2 miliony, z velke v?t?iny civilist?. 5-10 milion? Afghanc? uteklo p?ed valkou do sousedniho Pakistanu a Iranu (asi t?etina p?edvale?ne populace). Afghanci tvo?ili v 80. letech a? polovinu sv?tovych uprchlik? .

Valka v Afghanistanu naru?ila uvol?ovani vztah? mezi Spojenymi staty a Sov?tskym svazem ( detente ), ke kteremu dochazelo v pr?b?hu 70. let a je pova?ovana za nebezpe?ne stadium studene valky . Valka zna?n? oslabila sov?tske ozbrojene sily a znamenala i vyraznou ekonomickou zat??. V d?sledku sov?tske intervence n?kolik zemi, v ?ele s USA, bojkotovalo letni olympijske hry v Moskv? v roce 1980.

Spolu s koncem valky a stahovanim sov?tskych vojsk ustala stejn? rychle mezi lety 1988 a 1989 i podpora mud?ahedin? ze strany Spojenych stat?. Nahle nastale ?mocenske vakuum “ nad zpusto?enym Afghanistanem vyplnily r?zne jednotlive (a bohat? vyzbrojene) mud?ahedinske frakce, mezi kterymi se nasledn? rozpoutal boj o moc, ktery trval dal?ich cca 7 let a mezitim p?erostl do rozm?r? ob?anske valky. Neut??ena situace v zemi pro tu v?t?inu muslim?-mud?ahedin?, ktera se po odra?eni sov?tske okupace vratila k oby?ejnemu ?ivotu, vyustila p?ibli?n? v roce 1994 ve vznik Talibanu .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

?lanek o dobyti Aminova palace je zalo?en na informacich uve?ejn?nych na webu www.palba.cz (autor Pegeucko)

  1. ↑ BORER, Douglas A. Superpowers defeated: Vietnam and Afghanistan compared . London: Cass, 1999. ISBN   0714648515 . S. 216.  
  2. ↑ MARSDEN, Peter. Afghanistan ? Aid, Armies and Empires: Aid, Armies and Empires . [s.l.]: I.B.Tauris, 2009. Dostupne online . ISBN   978-0-85771-007-9 . S. 40.  
  3. ↑ WEYMOUTH, Lally. East Germany's Dirty Secret [online]. 14 October 1990. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 5 January 2019.  
  4. ↑ India to Provide Aid to Government in Afghanistan. www.nytimes.com . Delfi.lv, 7 March 1989. Dostupne online .  
  5. ↑ "Reagan Doctrine, 1985," United States State Department [online]. State.gov [cit. 2011-02-20]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2007-05-10.  
  6. ↑ CRILE, George. Charlie Wilson's War: The Extraordinary Story of the Largest Covert Operation in History . [s.l.]: Atlantic Monthly Press, 2003. Dostupne online . ISBN   0-87113-854-9 .  
  7. ↑ Saudi Arabia and the Future of Afghanistan. www.cfr.org [online]. [cit. 2013-01-22]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2014-10-07.  
  8. ↑ Shichor 157?158
  9. ↑ Interview with Dr. Zbigniew Brzezinski ? (June 13, 1997). Part 2.] Episode 17. Good Guys, Bad Guys. June 13, 1997.
  10. ↑ CORERA, Gordon. MI6: Life and Death in the British Secret Service . London: Phoenix, 2011. ISBN   978-0753828335 .  
  11. ↑ Sadat Says U.S. Buys Soviet Arms in Egypt for Afghan Rebels. The New York Times . 1981-09-23. Dostupne online [cit. 2019-07-12].  
  12. ↑ Egypt Says It Trains Afghan Rebels. The Washington Post . 1980-02-14. Dostupne online [cit. 2020-01-08].  
  13. ↑ [11] [12]
  14. ↑ RENZ, Michael. Operation Sommerregen. Die Welt . October 6, 2012. Dostupne online [cit. 6 June 2015]. (n?mecky)  
  15. ↑ NYROP, Richard F., Donald M. Seekins. Afghanistan: A Country Study . Washington, DC: United States Government Printing Office, January 1986. Dostupne v archivu po?izenem dne 2001-11-03. S. XVIII?XXV.   Archivovana kopie. www.gl.iit.edu [online]. [cit. 2013-01-29]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2001-11-03.  
  16. ↑ Mark N. Katz. Middle East Policy Council | Lessons of the Soviet Withdrawal from Afghanistan [online]. Mepc.org, March 9, 2011 [cit. 2011-07-28]. Dostupne online .  
  17. ↑ Al Qa'ida's American Connection. www.global-politics.co.uk [online]. [cit. 2011-05-04]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-11-21.  
  18. ↑ The Soviet Invasion of Afghanistan - Total War Center Forums
  19. ↑ Soviet or the USA the strongest.... translate.google.no [online]. [cit. 2011-05-04]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2019-03-17.  
  20. ↑ Afghanistan hits Soviet milestone - Army News
  21. ↑ a b c d [1]
  22. ↑ a b c d e Gregory Feifer, Velky hazard.
  23. ↑ DK289.A39 1992 Glazami marshala i diplomata : kriticheski? vzgli?a?d na vneshni?u?i?u? politiku SSSR do i posle 1985 goda / S.F. Akhromeev, G.M. Kornienko, p. 25
  24. ↑ Russia's War in Afghanistan ? David C. Isby, David Isby ? Google Libros . [s.l.]: Books.google.es Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-09-05.   Archivovana kopie. books.google.es [online]. [cit. 2013-01-29]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2011-09-05.  
  25. ↑ Antonio Giustozzi. War, politics and society in Afghanistan, 1978?1992 . [s.l.]: Hurst, 2000. Dostupne online . ISBN   1-85065-396-8 .  
  26. ↑ Death Tolls for the Major Wars and Atrocities of the Twentieth Century [online]. necrometrics.com [cit. 2012-09-24]. Dostupne online .  
  27. ↑ http://www.reflex.cz/clanek/historie/61140/pred-35-lety-sovetsky-svaz-vpadl-do-afghanistanu-a-zahajil-tak-sebedestrukci.html
  28. ↑ Hilali, A. (2005). US-Pakistan relationship: Soviet Intervention in Afghanistan. Burlington, VT: Ashgate Publishing Co. (p.198)
  29. ↑ How Jimmy Carter and I Started the Mujahideen. www.counterpunch.org . Dostupne online [cit. 2018-03-09]. (anglicky)  
  30. ↑ " Jurij Andropov byl otcem rozpadu evropskeho komunismu ". Technet.cz. 13. unora 2016.
  31. ↑ http://afghanistan-na-vlastni-kuzi.abchistory.cz/1988-odchod-vojsk-sssr-z-afghanistanu.htm

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • ANDREW, Christopher: KGB: d?v?rna zprava o zahrani?nich operacich od Lenina do Gorba?ova, East Art Agency Publishers, Praha 1994 ? ISBN   80-900049-8-9
  • FEIFER, Gregory, Velky hazard. Sov?tska valka v Afghanistanu . Praha: Slovart 2009
  • GROMOV, Boris : Ograni?ennyj kontingent . Moskva: Progress 1994
  • HUDEMA, Marek. Sov?tska invaze do Afghanistanu. Historicky obzor , 1995, 6 (3/4), s. 61?68.
  • MITROCHIN, Vasilij , Christopher Andrew: "?tit a me? ? Mitrochin?v archiv a Tajna historie KGB"
  • SARIN, Oleg, DVORECKIJ C. Lev, Afghansky syndrom: sov?tsky Vietnam . Brno: Jota 1996

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Pahýl
Pahyl
Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace .
Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sov?tska_valka_v_Afghanistanu&oldid=23878836 “