Andropov p?i setkani s polskym v?dcem
Jaruzelskim
Jurij Vladimirovi? Andropov
(
rusky
Юрий Владимирович Андропов
;
15. ?ervna
1914
,
Nagutskaja
, dnes Soluno-Dmitrijevskoje ?
9. unora
1984
,
Moskva
) byl
sov?tsky
politik a
statnik
, nejvy??i p?edstavitel
Sov?tskeho svazu
a p?edseda prezidia
Nejvy??iho sov?tu
od
12. listopadu
1982
a? do sve smrti o patnact m?sic? pozd?ji.
?lo o vyznamneho stranickeho a statniho ?initele
KSSS
a SSSR od konce 40. let do sve smrti v unoru
1984
. P?sobil ve vyznamnych funkcich v
Komsomolu
a stranickem aparatu v
Karelo-finske republice
a UV KSSS. Po
Stalinov?
smrti ode?el do diplomatickych slu?eb a p?sobil jako velvyslanec v Ma?arsku, kde pracoval i v obdobi protikomunistickeho povstani v roce
1956
. V letech 1957?1967 vedl odd?leni UV KSSS pro dohled nad sov?tskym blokem. V nasledujicich patnacti letech stal v ?ele obavane
KGB
. Na sklonku Bre?n?vovy ery se stal hlavnim ideologem KSSS a po smrti L. I. Bre?n?va se stal jeho nastupcem. Funkci generalniho tajemnika KSSS vykonaval 15 m?sic? a? do sve smrti (listopad 1982 ? unor 1984).
Jurij Andropov pochazel z rodiny d?lnika u ?eleznic, jeho? p?edkove byli Don?ti kozaci. Jeho matka byla jako nemluvn? adoptovana rodinou finsko-?idovskeho hodina?e ?ijiciho v Moskv?. V mladi se stal aktivnim komsomolcem. B?hem
Velkeho teroru
(1937/1938) vystoupal na p?edni p?i?ky mlade?nicke organizace. V roce 1939 byl po ukon?eni velke ?istky p?ijat do strany. V te dob? ji? vedl oblastni komsomolskou organizaci v Jaroslavli (1938?1940). Pote byl p?esunut do nov? z?izene Karelo-finske svazove republiky, kde se stal prvnim tajemnikem republikoveho komsomolu. B?hem
velke vlastenecke valky
se podilel na organizaci tamniho frontu, partyzanskeho hnuti a spolupraci tylu a armady.
V roce
1944
p?e?el na praci ve stranickych organech. Nejprve p?sobil jako druhy tajemnik hlavniho m?sta republiky (
Petrozavodsk
) a pozd?ji se stal tajemnikem republikoveho UV. V teto dob? si dopl?oval sve vysoko?kolske vzd?lani mimo jine na Vysoke ?kole stranicke p?i UV VKS(b). Jeho karieru nep?ijemn? poznamenala
leningradska afera
, ktera smetla cele vedeni republiky. Andropov unikl jen diky aktivni spoluu?asti b?hem kampan?.
Po padu sveho dlouholeteho ochrance a prvniho tajemnika Karelofinske republiky nenastoupil na jeho misto, ale byl p?eveden do ust?edniho aparatu v Moskv?. Stal se inspektorem a dohli?el na pobaltske svazove republiky. Jeho p?imym nad?izenym se stal druhy mu? strany
Georgij Maximilianovi? Malenkov
a jeho favorit
Averkij B. Aristov
.
Po Stalinov? smrti ode?el do diplomatickych slu?eb a p?sobil jako velvyslanec v Ma?arsku, kde pracoval i v
obdobi protikomunistickeho povstani
v roce
1956
.
Jeho aktivita a vystupovani b?hem krize mu v o?ich
Nikity Sergejevi?e Chru??ova
p?inesly ovoce. Brzy se dostavilo povy?eni do funkce vedouciho odd?leni
UV KSSS
pro dohled a spolupraci s ostatnimi sov?tskymi satelity.
V roce
1962
byl vyzvednut mezi tajemniky UV a za?adil se mezi nove perspektivni Chru??ovovy
aparat?iky
. Ziskal renome znalce
mezinarodnich vztah?
a ideologickych otazek. V jeho odd?leni UV se soust?edil mozkovy trust poradc?, kte?i si udr?eli vliv na d?ni v SSSR a? do dob M. S. Gorba?ova.
Nastup
Leonida Ilji?e Bre?n?va
?
Michaila Andrejevi?e Suslova
(?ijen
1964
) byl pro n?j ranou a zdalo se, ?e s jeho setrvanim ve funkcich je konec. A? p?esp?ili? byl spojen s
Chru??ovem
. Nicmen? slo?ite vztahy a rivality uvnit? kremelske v?rchu?ky (elita, politicka ?pi?ka) vedly ke sbli?eni s Bre?n?vem, ktery hledal spojence proti svym soupe??m (
?eljepin
?
Podgornyj
?
Kosygin
).
V roce 1967 se poda?ilo Bre?n?vovi zbavit se nepohodlneho ?efa
KGB
Semi?astneho
. Novou hlavou KGB se stal Andropov, ktery z?stal v teto funkci a? do jara
1982
, kdy se znovu vratil do funkce tajemnika UV KSSS.
Pod jeho vedenim upevnila statni bezpe?nost sv?j dohled nad obyvatelstvem. Pod jeji kontrolu se dostaly v?echny sfery ?ivota statu i spole?nosti. Jednim z jejich ukol? byl boj s disentem, s projevy mistniho nacionalniho separatismu a s nabo?enstvim. Z jeho iniciativy za?alo vysidlovani disident? za hranice. V roce 1974 nebyl umo?n?n navrat
Alexandra I. Sol?enicyna
do zem? a pozd?ji byl zbaven ob?anstvi. Lide s odli?nym nazorem byli posilani do psychiatrickych le?eben, aby se p?ede?lo jejich zavirani do v?znic.
KGB sledovala i ?ivot za hranicemi SSSR a spolupodilela se na ur?ovani linie zahrani?ni politiky. Andropov byl hlavnim akterem p?i vpadu sov?tskych vojsk do ?eskoslovenska v roce 1968 i do Afghanistanu v roce 1979. V letech 1980?1981 v?ak jako ?editel KGB vystupoval proti navrh?m ?e?it vojenskou okupaci krizi v
Polsku
, ktera nakonec vyustila ve
vnit?ni statni p?evrat
. Ve stejne dob? za?al rovn?? podporovat reformni kruhy v Sov?tskem svazu.
Upadek Bre?n?vovy osobnosti mu otev?el mo?nost uchazet se o naslednictvi. Bre?n?v p?vodn? vyzvedaval sve favority
A. P. Kirilenka
(spolupracovnik z Dn?propetrovska od t?icatych let) a
K. U. ?ern?nka
(spolupracovnik a asistent od padesatych let z Moldavie).
Realne ?ance se pro Andropova otev?ely na ja?e 1982. Po smrti
M. A. Suslova
zaujal post druheho tajemnika UV, p?evzal dohled nad ideologii a ?izeni sekretariatu UV.
Generalnim tajemnikem UV KSSS
byl zvolen na plenarnim zasedani 14. listopadu
1982
na navrh sveho rivala
Konstantina Ustinovi?e ?ern?nka
. D?lba moci v?ak prob?hla ji? d?ive na jednani
politbyra
.
Zdravotni stav noveho sov?tskeho v?dce byl ji? velmi ?patny, trp?l mimo jine chronickym selhavanim ledvin, p?esto se vrhl do prace a zahajil serii reforem, ktere m?ly obnovit hospoda?sky r?st, zvy?it produktivitu prace a vy?e?it ekonomicke poti?e kolabujiciho imperia. Pozornost v?noval boji s korupci a zneu?ivani postaveni uvnit? stranicke nomenklatury.
Do vedoucich funkci vyzvedaval mlad?i funkciona?e. Kolem n?j se vytvo?ilo nove perspektivni vedeni KSSS (Andropov, Romanov,
Gorba?ov
, Alijev, Gromyko, Ustinov, Ry?kov, Liga?ov, Solomencev a Vorotnikov), ktere v?ak muselo stale po?itat se silnymi pozicemi konzervativc?, kte?i necht?li naru?ovat status quo Bre?n?vovy epochy (?ern?nko, Tichonov,
Pel?e
, Gri?in,
Kunajev
, ??erbyckij, Zimjanin, Kapitonov, Rusakov).
Vyraznym usp?chem, ktereho jako generalni tajemnik dosahl, bylo rozkryti tzv. Bavlnikove afery. ?lo o masivni korup?ni skandal, p?i n?m? vy?lo najevo, ?e p?edstavitele st?edoasijskych svazovych republik, zejmena
uzbecke
a
tad?icke
, po celou dobu Bre?n?vovy ery fal?ovali udaje o dodavkach bavlny s u?asti n?kterych Bre?n?vovych blizkych spolupracovnik?, v?etn? jeho zet? Jurije ?urbanova. V ramci skandalu byly zat?eny a vy?et?ovany ?adov? tisice osob a rozpracovany zm?ny ve spravnich strukturach jednotlivych svazovych republik. Dokon?it je v?ak u? Andropov nestihl, stejn? jako se nedo?kal vysledk? vy?et?ovani. V unoru
1984
zem?el ve v?ku 69 let. Jeho nastupcem se stal sta?im a
nemocemi
zcela se?ly konzervativni stoupenec bre?n?vovskeho k?idla Konstantin ?ern?nko. Ten zem?el o 13 m?sic? pozd?ji a na p?eru?ene reformy, ktere Andropov rozpracoval, navazal ?ern?nk?v nastupce
Gorba?ov
.
- Vedouci mezinarodniho odd?leni UV (dohled nad komunistickymi stranami socialistickeho tabora) 1957?1967
- Tajemnik UV ? 1962?1967, 1982
- P?edseda Vyboru statni bezpe?nosti (
KGB
) ? 1967?1982
- Generalni tajemnik UV
KSSS
? listopad 1982 ? unor 1984
- P?edseda prezidia Nejvy??iho sov?tu SSSR ? 1983?1984
- Kandidat politbyra 1967?1973, ?len politbyra 1973?1984
- ↑
a
b
Vyhla?ka prezidia Nejvy??iho sov?tu SSSR ze dne 14. ?ervna 1974
- ↑
Vyhla?ka prezidia Nejvy??iho sov?tu SSSR ze dne 23. ?ervence 1957 (bez uve?ejn?ni v tisku)
- ↑
Vyhla?ka prezidia Nejvy??iho sov?tu SSSR ze dne 13. ?ervna 1964
- ↑
Vyhla?ka prezidia Nejvy??iho sov?tu SSSR ze dne 2. prosince 1971 (bez zve?ejn?ni v tisku)
- DURMAN, Karel
. P?ed padem : o nostalgii, gilotin? a sov?tske bezmoci (1980 ? 1985).
Historicky obzor
. 1995, ro?. 6, ?is. 1, s. 11 ? 16.
ISSN
1210-6097
.