M1 Abrams
M1A2 Abrams americke armady
Typ vozidla	Hlavni bojovy tank
Zem? p?vodu	Spojene staty americke
Historie
Vyrobce	General Dynamics Land Systems
Navrh	1972?1979
Obdobi vyroby	1979?1996
Vyrobeno kus?	10 288
Ve slu?b?	1980?dosud
Zakladni charakteristika
Posadka	4 (?idi?, st?elec, nabije?, velitel)
Delka	9 830 mm (s kanonem dop?edu), 9 030 mm (s kanonem dozadu), 7 925 mm (delka korby)
?i?ka	3 658 mm (s kryty pas?), 3 480 mm (bez kryt? pas?)
Vy?ka	2 885 mm (max.), 2 475 mm (vy?ka po v??), 1 727 mm (vy?ka korby)
Hmotnost	54,6 t (verze M1), 57,1 t (verze M1A1), 63,1 t (verze M1A2)
Pance?ovani a vyzbroj
Pance?ovani	600 mm vrstveny, na kritickych mistech zesilen ochuzenym uranem
Hlavni zbra?	M68 (105 mm, dra?kovany vyvrt, verze M1), Rheinmetall L44 (120 mm, hladky vyvrt, verze M1A1 a M1A2)
Sekundarni zbran?	sp?a?eny kulomet M240 (7,62×51 mm), nabije??v kulomet M240 (7,62×51 mm), velitel?v kulomet M2HB (12,7×99 mm)
Pohon a pohyb
Motor	plynova turbina Avco Lycoming AGT1500C
Sila motoru	1120 kW (1500 hp )
Odpru?eni	torzni ty?e
Max. rychlost	58,4 km/h (verze M1), 54,6 km/h (verze M1A1 a M1A2)
Pom?r vykon/hmotnost	20,5 kW/t (27,5 hp/t, verze M1), 19,6 kW/t (26,3 hp/t, verze M1A1), 17,74 kW/t (23,8 hp/t, verze M1A2)
Dojezd	465 km (na komunikaci), cca 340 km (v terenu)
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

M1 Abrams je americky hlavni bojovy tank t?eti generace navr?eny spole?nosti Chrysler Defence (nyni General Dynamics Land Systems) ^[1] a pojmenovany podle generala Creightona Abramse . Koncipovan je pro moderni obrn?nou pozemni valku a v sou?asne dob? jde o jeden z nejt???ich tank? ve slu?b? o hmotnosti tem?? 62 metrickych tun. P?edstavil n?kolik inovativnich funkci v?etn? vicepalivoveho turbinoveho motoru, sofistikovaneho kompozitniho pance?ovani Chobham, systemu ?izeni palby ovladaneho po?ita?em, odd?lene skladovani munice ve ventila?nim prostoru a ochrana proti ZHN pro bezpe?nost posadky. Po?ate?ni modely M1 byly vyzbrojeny licencovanym 105mm kanonem Royal Ordnance L7 , zatimco pozd?j?i varianty maji licencovany Rheinmetall 120 mm L/44 .

M1 Abrams byl vyvinut z neusp??neho projektu MBT-70 , ktery m?l nahradit tanky M60 Patton . Existuji t?i hlavni varianty Abramsu - M1, M1A1 a M1A2 (Warrior's Chariot), p?i?em? ka?da nova iterace p?ina?i vylep?eni vyzbroje, ochrany a elektroniky. Byla implementovana rozsahla vylep?eni nejnov?j?ich verzi M1A2C a D (d?ive ozna?ovanych jako M1A2 System Enhancement Package verze 3 nebo SEPv3 a M1A2 SEPv4), jako je vylep?ene kompozitni pance?ovani, lep?i optika, digitalni systemy a munice. ^[2] Abrams m?l byt nahrazen vozidlem Future Combat Systems XM1202 , ale kv?li jeho zru?eni se americka armada rozhodla v dohledne budoucnosti pokra?ovat v udr?b? a provozu ?ady M1 modernizaci s vylep?enou optikou, pance?ovanim a palebnou silou.

M1 Abrams vstoupil do slu?by v roce 1980 a v sou?asne dob? slou?i jako hlavni bojovy tank armady a namo?ni p?choty Spojenych stat? . Exportni verzi pou?ivaji armady Egypta , Kuvajtu , Saudske Arabie , Australie a Iraku . Abrams byl poprve pou?it v boji ve valce v Zalivu a zu?astnil se boj? jak ve valce v Afghanistanu , tak ve valce v Iraku v ramci ozbrojenych sil Spojenych stat?, zatimco iracke tanky Abrams byly nasazeny ve valce proti Islamskemu statu a byly pou?ity Saudskou Arabii b?hem jemenske ob?anske valky .

Vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Po neusp??nem americko-n?meckem projektu MBT-70 , uve?ejnilo americke ministerstvo obrany v lednu 1973 po?adavky na novy hlavni bojovy tank , ktery m?l nahradit zastaravajici tank M60 Patton . Ministerstvo obrany po?adavky v ?ervnu 1973 p?edalo firmam Chrysler a General Motors . Prototypy tank? byly pojmenovany symbolicky XM1 (jedni?ka jako nastup nove generace).

P?i konstrukci byly brany ohledy na nejnov?j?i technologicke poznatky a zku?enosti z p?edchozich bitev. Automaticke nabijeni bylo odmitnuto jako nespolehlive. Dal?i ?len posadky posiloval bojeschopnost tanku. P?i vy?azeni jineho ?lena posadky mohl v p?ipad? pot?eby zastat jeho funkci. Absence automatickeho nabijeni take poskytla mo?nost odd?lit munici od posadky posuvnou st?nou. Roku 1976 ob? firmy ukon?ily praci na prototypech. I p?es poru?eni po?adavku na vzn?tovy motor byl vybran prototyp od firmy Chrysler vybaveny plynovou turbinou.

Po zkou?kach bylo objednano 11 p?edvyrobnich stroj?, u kterych byly postupn? vylep?ovany r?zne nedokonalosti a problemy (zejmena problemy s plynovou turbinou). Ministerstvo obrany po zkou?kach objednalo 54 seriovych stroj?, po?et byl pote zvy?en na 110. 1. seriovy tank byl vyroben 28. unora 1980 ve vyrobnim zavod? v Lim? ve stat? Ohio . Podle americkych tradic byl tank pojmenovan po generalu Creightonu Abramsovi (tankovem veliteli za druhe sv?tove valky a velicimu generalu MACV ve vietnamske valce ).

Vyroba se pote rozrostla i do vyrobnich zavod? Arsenal Tank Plant v Detroitu . V b?eznu 1982 byl Chrysler z ekonomickych d?vod? donucen prodat vyrobni linku a vyrobni prava firm? General Dynamics (dne?ni vyrobce). Zm?na majitele se pozitivn? projevila na mno?stvi vyrobenych tank? ? p?ed prodejem z vyrobnich linek sji?d?lo 30 tank? m?si?n?, po prodeji to bylo ji? 60, pote 70.

Vyroba [ editovat | editovat zdroj ]

Verze M1 byla podle americke armady jen provizornim ?e?enim, velmi brzy pote byla verze M1 vylep?ena na verzi M1A1. Mezistupn?m byla verze M1E1 - Enhanced. Byla ur?ena pro otestovani novinek, ktere m?ly byt pou?ity ve verzi M1A1.

Verze M1A1 m?la pot?ebny 120 mm kanon (kanon je p?vodem z N?mecka , kde je vyrab?n pod ozna?enim Rheinmetall L44; v USA je pak vyrab?n v licenci jako M256). Mimo jine byla vylep?ena i pance?ova ochrana tanku, hlavn? pak p?idanim ochuzeneho uranu do kritickych ?asti panci?e, dale pak byla tato verze dopln?na o nove elektronicke vybaveni a OPZHN (ochranu posadky proti zbranim hromadneho ni?eni). Zlep?eny byly i jizdni vlastnosti. Hlavn? byla verze M1A1 vybavena novym perovanim, vylep?enou p?evodovkou a lep?imi tlumi?i. Nejnapadn?j?i zm?nou je ejektor na hlavni kanonu, pomoci ktereho lze snadno rozli?it verzi M1A1 od verze M1. Nejvice tank? Abrams americke armady je prav? tato verze, ale v posledni dob? probiha modernizace teto verze na nejnov?j?i verzi M1A2 (pop?. M1A2 SEP).

Verze M1A2 je vylep?ena o velice sofistikovane elektronicke vybaveni, ktere zaru?uje vysokou p?esnost kanonu (pro vyu?iti iniciativy), zmen?eni spot?eby plynove turbiny (?izeni spalovani), zlep?eni komunikace s ostatnimi tanky na bitevnim poli ?i nove mo?nosti sledovani cil? a pou?itelnosti za jakehokoliv po?asi (CITV - infrakamera). Z p?vodniho vybaveni nez?stalo tem?? nic. Ve?kere analogove vybaveni bylo nahrazeno digitalnim. Digitalni vybaveni je navzajem spojeno, tak?e neni problem p?edat sou?adnice cile, ktery ozna?il velitel, st?elci, aby mohl ihned st?ilet. Podvozek verze M1A2 je opat?en novymi pasy s ?ivotnosti a? 4425 km.

Cena tanku Abrams se pohybuje od 2 350 000 a? ke 4 300 000 dolar? , posledni verze, M1A2 SEP, je je?t? dra??i. Vyroba tank? Abrams se posledni dobou spi?e utlumuje (pravd?podobn? kv?li zavedeni projektu FCS, Future Combat Systems, do vyzbroje), americka armada v?ak v?nuje velke usili modernizaci stavajicich tank? na verzi M1A2 nebo M1A2 SEP. Americka armada ma take v planu ?ast svych tank? M1A2 vybavit moderniza?nim bali?kem TUSK (Tank Urban Survival Kit), ktery zvy?uje ?ance na p?e?iti tank? p?i bojich ve m?stech. Tank M1 take lze vybavit pluhem k odstra?ovani min .

Americka armada take vlastni vozidla vychazejici z podvozku tanku M1, konkretn? M104 Wolverine (mostni vozidlo) a vypro??ovaci vozidlo Grizzly.

Slu?ba [ editovat | editovat zdroj ]

Tanky Abrams byly nasazeny poprve ve v?t?i bojove akci teprve v roce 1991 , p?i operaci Pou?tni bou?e ( Valka v Zalivu ), bylo zde nasazeno 1 848 tank? typu M1A1. Zde opodstatnily platy ochuzeneho uranu ve svem panci?i . B?hem operace Pou?tni bou?e nebyl palbou protivnika zni?en jediny tank ^{[ zdroj?? ]} (z?ejm? to v?ak bylo zp?sobeno nedostatkem pr?bojnych st?el z ochuzeneho uranu iracke armady; iracka armada proto byla donucena pou?ivat munici HEAT , ktera ni?i vozidla kumulativnim paprskem o vysoke teplot?, ale je jen malo u?inna proti vrstvenym panci??m), pouze bylo 18 tank? vy?azeno ze slu?by kv?li technickym problem?m. Tanky Abrams take vyu?ily sveho technologickeho naskoku oproti nejmodern?j?imu tanku iracke armady T-72 . Provad?ly sve akce mimo jine i v noci, kdy pou?ivaly p?istroje pro no?ni vid?ni a ni?ily iracke T-72, ktere nemohly ?adnym adekvatnim zp?sobem reagovat.

Dal?iho v?t?iho bojoveho nasazeni se do?kaly tanky Abrams v roce 2003 p?i operaci Iracka svoboda . Zde bylo nasazeno pouze cca 500 tank?, ktere byly pou?ity p?i taktice bleskove valky. P?i samotne operaci byly ztraty tank? minimalni, ale p?i naslednem zaji??ovani a hlidani Iraku jich bylo ztraceno relativn? hodn?. P?i teto operaci se take vyvratil mytus o ?nezranitelnosti“ tank? Abrams. Iracka armada doplnila sve zasoby kineticke (pr?bojne) munice, a proto p?i operaci mohla lepe likvidovat americke tanky ^{[ zdroj?? ]} (i kdy? probit ?elni panci? bylo stale vice o ?t?sti ne? o u?innosti munice.); take se velke mno?stvi boj? odehravalo v m?stskych oblastech, kde tanky ohro?ovaly p?edev?im raketometne tymy (vyu?ivajici p?edev?im RPG-7 ) a ?asto uto?ily zezadu nebo ze strany, kde panci? Abramse neni p?ili? silny.

Dnes ^{[ kdy? ]} stale ^{[ zdroj?? ]} je?t? tanky Abrams operuji v Iraku a hlidaji hlavn? bagdadske ulice. Tanky jsou stale ni?eny, ale spi?e ne? RPG tymy improvizovanymi vybu?nymi za?izenimi (jeden tank Abrams byl dokonce zni?en IED , ktere bylo vyrobene z t?ech kus? 155 mm munice).

Mimo jine byly tanky Abrams taky nasazeny v Bosn? .

26. listopadu 2023 se objevily v siti Telegram fotky dokumentujici prvni nasazeni Abrams? na v bojich na Ukrajin? u Kupjansku. ^[4] Dle nezavisleho webu Oryx ztratila Ukrajina ke kv?tnu 2024 dle voln? dostupne fotodokumentace nejmen? t?i Abramsy M1A1 SA a dva M1150 ABV, jeden M1A1 SA byl po?kozen a ?ty?i dal?i M1A1 SA byly po?kozeny a opu?t?ny. ^[5] Dle agentury Associated Press byly v?echny zbyvajici Abramsy v dubnu 2024 do?asn? sta?eny z frontove linie kv?li konstantnimu nebezpe?i ze strany ruskych dron?. ^[6]

Konstrukce [ editovat | editovat zdroj ]

Zakladni konstrukce [ editovat | editovat zdroj ]

Zakladem tanku je podvozek s 2×7 pojezdovymi koly, jednim napinacim kolem vp?edu a jednim hnacim kolem vzadu. Na podvozku je umist?na pln? oto?na v?? p?ibli?n? tvaru p?tiuhelniku, ktera je po stranach mirn? zkosena. Vp?edu na korb? se nachazeji 2 sv?tlomety, vzadu pak 2 koncova sv?tla. Pr?lez ?idi?e s pr?zory je umist?n t?sn? pod v??i, dale jsou pak umist?ny 2 pr?lezy na v??i tanku, jeden pro velitele, druhy pro nabije?e. V?? je vp?edu zakon?ena kanonem a vzadu se nachazeji pro Abrams typicke komunika?ni anteny a kominek klimatiza?niho systemu . Po stranach v??e jsou umist?ny vymetnice kou?ovych granat?.

Pohyblivost [ editovat | editovat zdroj ]

Tank Abrams je vybaven dvoukompresorovou plynovou turbinou Avco Lycoming AGT1500C, s vykonem 1 119 kW (1 500  hp ). Zrychleni z 0 na 32 km/h trva pouhe 7,2 s. Turbina zaru?uje vysokou pohyblivost a take se vyzna?uje velmi tichym chodem (proto p?ezdivka ??eptajici smrt“). Vyhodou turbiny je jeji snadna vym?nitelnost v polnich podminkach a mo?nosti vyb?ru paliva (turbina m??e spalovat benzin, naftu, ale klidn? i petrolej apod.). Nevyhodou je pak obrovska spot?eba ? na 1 galon (3,79 l) neujede ani 0,6 mile (1 km). ^[7] Palivove nadr?e tanku Abrams jsou proto vskutku obrovske (pojmou 1908 l paliva). Tank je take opat?en automatickou hydrokinetickou p?evodovkou (DDA X1100-3B), ktera nabizi 4 rychlosti vp?ed, 2 vzad, neutral a ota?eni na mist?.

Maximalni rychlost tanku se pohybuje v rozmezi 67?72 km/h podle verze, dojezd tanku na komunikaci je cca 460 km (zale?i na verzi). Tank Abrams je schopen jet po 60% stoupani a zvladat bo?ni naklon 30?40% podle verze. P?ekro?ivost (maximalni ?i?ka zakopu nebo jine podobne p?eka?ky), kterou je schopen Abrams p?ejet je 274 cm, max. vy?ka kolme st?ny je pote 107 cm a brodivost 122 cm bez p?ipravy, s p?ipravou a? 238 cm. Hluboke brod?ni Abrams neumo??uje.

P?epravitelnost [ editovat | editovat zdroj ]

Tank M1 Abrams m??e byt letecky p?epravovan 2 typy letadel: C-5 Galaxy a C-17 Globemaster III . V letadlech m??e byt p?epravovan jeden bitevn? p?ipraveny tank Abrams, nebo u letadla C-5 dva tanky Abrams, ktere se v?ak je?t? musi p?ipravit do bojove akce.

Tanky Abrams se ale ve v?t?in? p?ipadech p?epravuji pomoci namo?ni techniky. Velke lod? dopravi tanky do blizkosti pob?e?i, kde se tanky p?esunou na oboj?ivelna vzna?edla LCAC ( Landing Craft Air Cushion ), ktere tanky p?emisti a? k pob?e?i. Pokud je v?ak i tato varianta nebezpe?na, vybavi se tanky systemem pro hluboke brod?ni a vzna?edla LCAC je dopravi do blizkosti pob?e?i, kde tanky vysadi, a zbytek vzdalenosti ji? tanky dojedou ve vod?.

Pance?ovani [ editovat | editovat zdroj ]

Panci? v tanku Abrams je mirn? poupraveny Chobham?v panci?. Vrstveny panci? se nesnadno tvaruje, proto jsou tem?? v?echny plochy panci?e rovne. Brzy na to byl tento panci? je?t? posilen bloky ochuzeneho uranu, ktere dodate?n? chranily kriticka mista, zvla?t? pak p?edni ?ast v??e. Timto vylep?eni v?ak do?lo i k navy?eni hmotnosti o n?kolik tun, pro samotny tank to znamenalo sni?eni pohyblivosti (zvla?t? pak sni?eni max. rychlosti). Tento panci? byva take ozna?ovan jako DU panci? (depleted uranium ? ochuzeny uran ). Tlou??ka vrstvy ochuzeneho uranu je p?ibli?n? 100 mm.

Panci? verze M1A2 ( DU panci? 2. generace) je tvo?en z obou stran vrstvou oceli (na ka?de stran? cca 100 mm), ktera ohrani?uje hlavni ?ast panci?e. Hlavni prost?edni ?ast je tvo?ena vrstvou ochuzeneho uranu, ktera je ?obalena“ z obou stran plastem zesilenym uhlikovymi vlakny (u verze M1A1 to byvaly 2 vrstvy keramiky; plast je pou?ivan hlavn? pro absorbovani razovych vln p?i vybuchu plasticke munice typu HESH). P?edni ?ast panci?e tanku je koncipovana pro p?e?iti p?imeho zasahu kinetickou munici a? do ra?e 125 mm (nejpou?ivan?j?i ra?e nejpo?etn?j?iho nep?itele tanku Abrams, tanku T-72). P?edni ?ast tanku je take zna?n? zkosena (hlavn? pak p?edni ?ast korby) pro zvy?eni efektivity panci?e. Tank je take po stranach vybaven kryty pas?, ktere je je?t? mo?no zesilit reaktivnim pance?ovanim.

U verze TUSK ("Tank Urban Survivability Kit") je tank vybaven dodate?nou ochranou zadni ?asti korby (kovova m?i?). Nejnov?j?i verze tanku Abrams, M1A2 SEP, pou?iva pravd?podobn? DU panci? 3. generace.

Vyzbroj [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavni vyzbroj [ editovat | editovat zdroj ]

Tank byl p?vodn? vybaven dra?kovanym kanonem M68 ra?e 105 mm (britsky Royal Ordnance L7), brzy v?ak byl nahrazen n?meckym kanonem s hladkym vyvrtem hlavn? Rheinmetall L44 ra?e 120 mm (take je pou?ivan u tanku Leopard 2 , v posledni verzi tanku Leopard 2A6 je jeho del?i verze, Rheinmetall L55). Tank s sebou veze a? 55 kus? munice (verze M1), nov?j?i verze pak pouze 40.

Munice je umist?na v pance?ovanych sk?inich v zadni ?asti v??e (sk?in? jsou odstin?ne a p?i zasahu odvedou hlavni explozi munice sm?rem nahoru). Dost?el se pohybuje kolem 3 a? 4 km, ale se specialnim druhem munice m??e byt zvy?en a? na 8 km (st?elba za obzor; tank pouze dostane informace o poloze cile, po?ita? vyhodnoti pot?ebny nam?r a odm?r a vyst?eli). Odm?r ?ini 360°, nam?r ?9 a? +20°. Kanon je take stabilizovan, a to jak vodorovn? tak svisle a umo??uje tedy i p?esnou st?elbu za jizdy. Kanon L44 je schopen pou?ivat r?znou munici, hlavni jsou v?ak tyto 4 (prvni 2 byvaji nejpou?ivan?j?i):

• APFSDS k?idelky stabilizovana podkaliberni st?ela s odd?litelnymi vodicimi prvky ? byva vyrobena nej?ast?ji z ochuzeneho uranu. Ochuzeny uran se snadno vzniti a doka?e po?kodit zasa?eny cil i zevnit?. Po vyst?eleni p?ekro?i a? 6 × rychlost zvuku , jeji efektivita klesa s rostouci vzdalenosti. Star?i verze pou?ivaly wolfram , ktery se v?ak s pokrokem modernich panci?? ukazal jako nedosta?ujici, proto?e ni?i cil pouze svou kinetickou pohybovou energii (proto se ji n?kdy ?ika kineticka munice).
• HEAT vysoce explozivni protitankova st?ela ? pou?iva kumulativni paprsek o vysoke teplot?, ktery je schopen ?protavit“ panci?. Proti modernim vrstvenym panci??m nebo panci??m, ktere jsou zesilene reaktivnim pance?ovanim, je tak?ka neu?inna, a proto se v dne?ni dob? pou?iva k ni?eni men? obrn?nych ?i neobrn?nych vozidel. Vzdalenost cile nema vliv na efektivitu st?ely.
• MPAT viceu?elova protitankova st?ela ? vybuchuje u? v blizkosti cile, proto je vhodna nejen proti pohybujicim se cil?m, ale take ji lze pou?it proti vrtulnik?m . Obdobn? jako st?ela HEAT nema vzdalenost cile vliv na efektivitu st?ely.
• STAFF chytra st?ela typu "vyst?el a zapome?" ? je ur?ena pro zasa?eni cile ukryvajiciho se za terenni p?eka?kou. Nad cilem odpaluje sm?rem dol? vysoce explozivni nalo? ni?ici cil v jeho horni ?asti, ktera oby?ejn? byva jednou z nejslab?ich (zvla?t? pak u tank?). Take ji lze pou?it, obdobn? jakou u MPAT, proti vrtulnik?m, kde tank nemusi trefit p?imo vrtulnik, ale sta?i, aby st?ela p?eletla nad nim. Podobn? jako 2 p?edchazejici st?ely (HEAT, MPAT) nema vzdalenost cile vliv na efektivitu st?ely.

Vedlej?i vyzbroj [ editovat | editovat zdroj ]

Sekundarni vyzbroj tvo?i jeden sp?a?eny kulomet M240 ra?e 7,62×51 mm (.308 Winchester), zbra? nabije?e je pak op?t kulomet M240. Zbrani velitele je kulomet M2HB ra?e 12,7×99 mm (.50 BMG), ktery je umist?n na pr?lezu (jeho odm?r je 360°, nam?r ?10° a? +65°).

Mimo to take sekundarni vyzbroj tvo?i 4 armadni pistole a jedna poloautomaticka karabina M16 , pro p?ipad, kdyby byl tank vy?azen a posadka ho musela opustit. Sekundarni ?vyzbroji“ jsou take vymetnice kou?ovych granat? (2 vymetnice po 6 granatech; dal?ich 24 granat? je v zasob? tanku), ktere brani zam??eni tanku (brani zam??eni tanku pouze p?ed laserovymi zam??ova?i, kou? z t?chto granat? nedoka?e v?ak zabranit zam??eni radarem nebo tepelnym zam??ova?em)

Zam??ovani [ editovat | editovat zdroj ]

Posledni verze Abramse, M1A2, pou?iva vysoce pokro?ile elektronicke vybaveni, ktere ma mimo jine i senzory sklonu a sily v?tru, laserove dalkom?ry , termovizni prost?edky apod. Toto vybaveni slou?i k maximalnimu vyu?iti momentu p?ekvapeni a je koncipovano pro taktiku ?one shot, one kill“ (jedna st?ela, jedno zni?eni).

Toto rozhodnuti se americke armad? vskutku vyplatilo, kdy? tanky Abrams bojovaly p?i operacich Pou?tni bou?e a Iracka svoboda proti irackym tank?m typu T-72 . Tanky Abrams uto?ily na velke vzdalenosti a kompletn? vyu?ily vyhodu p?ekvapeni. P?i operaci Pou?tni bou?e p?i?li Ira?ane o 3 000 tank? b?hem 4 dn?.

Palubni systemy [ editovat | editovat zdroj ]

Uvedene informace plati pro verzi M1A2.

• CITV ( Commander's Independent Thermal Viewer ) ? je to infrakamera , ktera je nezavisla na denni dob? ?i na po?asi. Umo??uje vyhled 360° a slou?i hlavn? pro vyhledavani a identifikaci cil? pro st?elce. System je take vybaven zalo?nim ovladanim st?elby.
• GPS ( Gunner's Primary Sight ) ? hlavni vybaveni st?elce, obsahuje laserovy dalkom?r, system no?niho vid?ni a take system automatickeho ?izeni palby.
• GAS ( Gunner's Auxilliary Sight ) ? zalo?ni zam??ovaci vybaveni st?elce. P?i pou?iti GAS musi st?elec manualn? nastavovat odm?r a nam?r.
• IVIS ( Inter-Vehicular Information System ) ? spojuje v?echny tanky na bitevnim poli, zobrazuje mapu terenu a pozice vlastnich i znamych cizich tank?. Take je ur?en pro komunikaci s velitelstvim, d?lost?electvem ?i vzdu?nou podporou.
• Vybaveni ?idi?e ? u pr?lezu jsou umist?ny 3 periskopy, ktere umo??uji vyhled 120°, dale je zde take vybaveni pro no?ni vid?ni (noktovizor AN/VAS-3) a monitorovaci panel ukazujici zbyvajici palivo, rychlost nebo polohu podvozku a v??e.
• DECU ( Digital Electronics Control Unit ) ? system pro ?izeni spot?eby paliva, zmir?uje spot?ebu plynove turbiny, ktera je kv?li tomuto ?asto kritizovana
• PLRS ( Position Location Reporting Systems ) ? system pro ur?ovani geograficke polohy (varianta GPS - Global Position System)
• Battlefield Override ? system pro mapovani boji?t?; tento system umo??uje p?edavat informace o pozicich protivnika ostatnim jednotkam na bitevnim poli

Varianty [ editovat | editovat zdroj ]

• XM1 ? prototyp firmy Chrysler , ktery byl vybran jako vzor pro vyrobni serii
• M1 ? prvni seriova varianta vybavena kanonem M68 (licen?ni britsky L7); produkce za?ala roku 1978
  • IPM1 ? vylep?ena verze vychazejici z verze M1, p?edstupe? k verzi M1A1; byla vylep?ena pance?ova ochrana, p?idana nova p?evodovka a nove zav??eni kol
• M1E1 ? ov??ovaci varianta pro verzi M1A1
• M1A1 ? nova verze se 120 mm kanonem M256 (Rheinmetall L44), novou pance?ovou ochranou, vylep?enym elektrickym vybavenim apod.; produkce za?ala roku 1985
  • M1A1 HA ( Heavy Armor ) ? verze vylep?ena o pance?ovani, ktere je vybavene ochuzenym uranem
  • M1A1 HC ( Heavy Armor ? Common ) ? zlep?ena varianta verze M1A1 HA, ktera je vybavena dal?im elektronickym vybavenim (hlavn? ?izeni spot?eby)
  • M1A1 D (Digital) ? dale vylep?ena varianta verze M1A1 HC, p?edstupe? k verzi M1A2
  • M1A1 KVT ( Krasnovian Variant Tank ) ? vizualn? modifikovana verze slou?ici p?i vojenskych cvi?enich NATO
• M1A2 ? podstatn? vylep?ena verze tanku M1A1, p?idano bylo hlavn? nove elektronicke vybaveni, zvla?t? pak CITV, byla posilena pance?ova ochrana (DU panci? 2. generace); produkce za?ala roku 1992
• M1A2 SEP ( System Enhancement Package ) ? posledni verze tanku Abrams, vybavena nejnov?j?im elektronickym vybavenim, DU panci?em 3. generace (pravd?podobn?); v?t?ina stavajicich elektronickych system? dostala novy barevny display
• M1A2 TUSK ( Tank Urban Survival Kit ) ? specialni verze tanku Abrams ur?eneho pro m?stsky boj, je vybavena p?idavnym reaktivnim pance?ovanim, dalkovym ovladanim kulometu velitele, p?istrojem no?niho vid?ni pro nabije?e, vylep?enym termoviznim vybavenim optimalizovanym pro m?stsky boj, pance?ovym ?titem pro kulomet nabije?e, p?idavnou ochranou zadni ?asti tanku apod. Dale je vzadu na korb? umist?n telefon pro p?chotu, umo??ujici p?chot? komunikovat s velitelem tanku.
• M1 Grizzly ? ?enijni viceu?elove vozidlo zalo?ene na podvozku tanku Abrams. Mezi vybavenim je i radlice slou?ici k zarovnavani terennich nerovnosti ?i vyhrabavani min. Dale slou?i k odstra?ovani nasyp?, sut?, drat?, protitankovych p?ikop?, betonovych jehlan? apod.
• M1 Panther II ? odminovaci verze na dalkove ovladani zalo?ena na podvozku Abramse
• M104 Wolverine ? mostni tank zalo?eny na podvozku Abramse
• M1150 Assault Breacher Vehicle ? odminovaci tank

U?ivatele [ editovat | editovat zdroj ]

• Australie Australie (59 kus? M1A1 AIM)
• Egypt Egypt (1 005 kus? M1A1)
• Irak Irak (146 kusu)
• Kuvajt Kuvajt (218 kus? M1A2)
• Maroko Maroko (384 kus?)
• Polsko Polsko - podle polskeho portalu Gazeta.pl Var?ava hodlalo nakoupit 250 americkych tank? M1A2C Abrams (M1A2 SEPv3). ^[8] V unoru 2022 tuto zakazku potvrdil americky ministr obrany Lloyd Austin . ^[9] V dubnu teho? roku do?lo k podepsani dohody o koupi v?ech 250 tank?, ktere m?ly byt dodany do roku 2025. V ?ervenci 2022 pak Polsko odkoupilo, jako reakci na darovani polskych tank? T-72 Ukrajin? napadene Ruskem , dal?ich 116 pou?itych tank? verze M1A1. ^[10] Prvni z nich dorazily dne 19. ?ervence 2022. ^[11]
• Saudska Arabie Saudska Arabie (315 kus? M1A2) ^[12]
• Tchaj-wan Tchaj-wan (108 kus? verze M1A2T objednano, dodavky budou probihat mezi roky 2023-26)
• Ukrajina Ukrajina - v lednu 2023 schvalil americky prezident Joe Biden vojenskou pomoc Ukrajin? sestavajici z 31 Abrams? ^[13] varianty M1A2 v exportnim provedeni. ^[14] Koncem za?i 2023 dorazily na Ukrajinu prvni kusy, ale ve verzi M1A1. ^[15] Dodano bylo take n?kolik kus? odminovaci verze M1150 ABV. ^[16]
• USA USA ( 4 393 verze M1A1 + 1500 kus? verze M1A2 SEP)

Tanky Abrams take zkou?ely armady ?vedska a ?ecka , p?i?em? ob? vybraly Leopard 2 .

Potencialni u?ivatele [ editovat | editovat zdroj ]

• Brazilie Brazilie - armada poptava tank, ktery by se stal po nasledujicich 20 let pate?i jejich tankovych jednotek, jednim z kandidat? je M1A1 Abrams.
• Kolumbie Kolumbie - podle informaci z kv?tna 2022 projevila Kolumbie zajem o pou?ite americke tanky M1A2 Abrams. ^[17]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku M1 Abrams na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• ZALOGA, Stephen J. M1 Abrams vs T?72 Ural. Operace Pou?tni bou?e 1991 . Praha: Grada, 2010. 80 s. ISBN   978-80-247-3445-3 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu M1 Abrams na Wikimedia Commons
• (?esky) Main Battle Tanks - M1A2 Abrams Archivovano 21. 4. 2006 na Wayback Machine .
• (?esky) Tank Abrams
• (?esky) www.valka.cz - ?eptajici smrt
• (?esky) Military - tank Abrams Archivovano 10. 10. 2006 na Wayback Machine .
• (anglicky) Army Technology - M1A1/M1A2
• (anglicky) Military Analysis Network - M1 Abrams MBT