Tenis
(angl.
tennis
< angl.
tenes, tenetz
< fr.
tenez!
= berte, dr?te! (imperativ pl. slova dr?et)), ozna?ovany take jako
bily sport
, je
mi?ova hra
pro 2 nebo 4 hra?e. Varianta se 2 hra?i se nazyva
dvouhra
, varianta se 4 hra?i pak
?ty?hra
. Hraje se take smi?ena ?ty?hra, p?i ktere v ka?de dvojici hraje jedna ?ena a jeden mu?.
Tenisovy mi?
Soupe?i stoji proti sob?, na
obdelnikovem
h?i?ti (
tenisovem dvorci
) a pokou?eji se odrazit
tenisovy mi?ek
tenisovou raketou
do pole tak, aby jej soupe? nemohl vratit nebo aby se s mi?kem trefil vedle tenisoveho dvorce (do autu).
Hra pochazi ze st?edov?ke Francie, kde je dolo?ena k roku 1275 pod nazvem
jeu de la chasse
(hra na lov), proto?e napodobovala chytani ptak? do siti. Provozovali ji zejmena ?eholnici pochazejici z urozenych rodin jako nahradu ryti?skych zabav. Mi?em se trefovalo do branky, kterou hajila slu?ebna strana (
service side
, proto se ozna?uje podani slovem servis). Hralo se na kla?ternich dvorech (francouzsky cour), odtud ozna?eni tenisoveho h?i?t? jako dvorec nebo kurt. Od 14. stoleti se sport provozoval u kralovskeho dvora a v 15. stoleti jsou zmi?ovany v Anglii prvni zapasy
profesional?
, na jejich? vysledky se sazely zna?ne ?astky. Z hazardni hry pochazi take dosud pou?ivane bodovani tenisu: za vyhrany mi? se vyplacelo patnact
sou
a cilem hry bylo ziskat jich ?edesat, tedy kopu. Po?italo se tedy 15:0, 30:0, 45:0 a cela hra. Pokud m?li oba hra?i 45 bod?, chyb?ly jim k vit?zstvi dva mi?e (francouzsky
deux
), tento stav se ozna?oval jako shoda (
deuce
). Nula se v tenise ozna?uje jako
love
(laska), podle po?ekadla, ?e kdo nevyhral ?adne penize, tomu zbyva je?t? laska. Pozd?ji upadl p?vod tohoto bodovani v zapomn?ni a ?islo 45 bylo nahrazeno jednodu??im 40.
P?vodn? se hralo holou dlani, od 16. stoleti se za?aly pou?ivat rakety (ze starofrancouzskeho
racachier
, vracet mi?). Ze stejneho slovniho zakladu pochazi take
frisky
narodni sport
keatsen
. Hra bez raket se udr?ela pod nazvem
jeu de paume
. V devatenactem stoleti se objevila zjednodu?ena lidova varianta zvana
lawn tennis
(travnikovy tenis), v ni? byly p?vodni branky nahrazeny zakladnimi ?arami a ktera se roz?i?ila do celeho sv?ta, kde?to pro p?vodni hru se pou?ival nazev
royal tennis
(kralovsky tenis) a pozd?ji
real tennis
(skute?ny tenis).
[1]
Roku
1592
byla v
Pa?i?i
zaznamenana pravidla francouzske hry
paume
. Angli?an
Walter Clopton Wingfield
se nechal t?mito pravidly inspirovat, aby si roku
1875
nechal patentovat hru zvanou tenis. V ?ervenci roku
1877
se ve
Wimbledonu
konalo prvni mistrovstvi. Dal?i t?i nejv?t?i turnaje se konaji v
New Yorku
(
Flushing Meadows
, od roku
1881
), v australskem
Melbournu
(
1905
) a v Pa?i?i (
Roland Garros
,
1925
). V olympijskem programu byl tenis od roku
1896
do her v roce
1924
. Pote byl vy?azen, aby se roku
1988
op?t mezi
olympijske sporty
vratil.
Mezinarodni tenisova federace
ILTF (od roku 1977 ITF) byla zalo?ena roku
1913
.
Tenis pat?i k
olympijskym sport?m
. Z tenisu se vyvinulo n?kolik podobnych sport? hranych zejmena pod st?echou na specialnim kurtu nap?.:
pla?ovy tenis
.
- Hra? nesmi na soupe?ovu stranu (nesmi ani tenisovou raketou p?es si? na soupe?ovu polovinu).
- P?i servisu tenista nesmi p?e?lapnout ?aru a musi trefit k?i?em na prvni pole. Na podani ma dva pokusy.
- Hra? musi p?i h?e umistit mi? do kurtu.
Tenis je velmi elegantni
mi?ova hra
, kterou mohou hrat dva nebo ?ty?i hra?i. Ke h?e je zapot?ebi
tenisova raketa
, mi?ek,
tenisovy dvorec
a tenisova si?. Hra?i tenisu mohou byt jakehokoliv v?ku, vy?ky, vahy ?i pohlavi. Av?ak na profesionalni urovni hraji mu?i a ?eny zvla??, vyjimku v?ak tvo?i turnaje, kde proti sob? ve ?ty?h?e nastoupi mu? i ?ena na ka?de stran?. Teto ?ty?h?e se ?ika "smi?ena ?ty?hra" nebo ?mix“. Hlavnim ukolem je co nejlepe vratit mi? na soupe?ovu polovinu dvorce tak, aby ho soupe? v?bec nezahral ?i nedob?hl, p?ipadn? aby mu vraceni mi?e d?lalo poti?e. Ve srovnani s jinymi sporty se tenis hraje se st?edni intenzitou. Zapas m??e trvat desitky minut, ale taky klidn? n?kolik hodin. P?i tenisove h?e se rozviji v?le, cilev?domost, rychly odhad situace, spolehani na svoji fyzickou p?ipravenost, takticke my?leni, schopnost dlouheho soust?ed?ni a hlavn? vnit?ni klid.
Samotna hra nastava p?i ziskani
gamu (hry)
(viz
Bodovani
) pro jednoho z hra??.
Nastava p?i ziskani
gamu (hry)
(viz
Bodovani
) pro jednoho z hra??.
- druhe podani nedopadlo do obdelniku pro podani nebo nep?elet?lo si?
- mi?ek dopadne dvakrat na zem, d?ive ne? ho hra? odehraje
- hra? zahraje tzv. dvojdotek (p?i uderu se mi?kem hra? umysln? dvakrat dotkne rakety) nebo mi? raketou nese
- hra? se dotkne mi?kem objektu vn? dvorce (nap?. stropu v hale)
- hra? se dotkne sit? (raketou ?i t?lem v pr?b?hu vym?ny)
- hra? odehraje mi? na soupe?ov? stran? dvorce
Tenisovy servis
Ziska-li hra?
bod
, je stav 15:0; ziska-li druhy, je stav 30:0; ziska-li t?eti, je stav 40:0; ziska-li ?tvrty
bod
, vyhrava
game (hru)
. Pokud je stav 40:40, tzv.
shoda
, nejbli??i
bod
se po?ita jako
vyhoda
pro toho hra?e, ktery jej ziskal. Ziska-li ty? hra? nasledujici
bod
, vyhrava
hru
. Kdy? jej neziska, je op?t
shoda
.
Hra?, ktery ziska nejmen? 6
gam? (her)
a zarove? vede alespo? o 2
gamy (hry)
(nap?. 6:4 nebo 7:5), ziskava
set (sadu)
. V roce 1965
James Van Alen
vymyslel pro zrychleni hry nasledujici pravidlo: Za stavu
sety (sady)
6:6 se hraje jeden posledni
game (hra)
setu, tzv.
tiebreak
. V n?m se
zvla?tnim zp?sobem st?idaji podani a strany h?i?t?
a vyhraje jej hra?, ktery v n?m ziska nejmen? 7
bod?
a zarove? vede alespo? o 2
body
(nap?. 7:3 nebo 10:8). Vit?z
tiebreaku
ziskava
sadu
7:6. Jen v zav?re?ne
sad?
zapasu ur?itych turnaj? se pravidlo
tiebreaku
vynechava, pop?ipad? se
tiebreak
hraje a? za shody vy??i ne? 6:6 (nap?. na
Wimbledonu
se od ro?niku 2019 hraje v poslednim
setu
tiebreak a? za stavu 12:12, do te doby je mo?no vyhrat tento set a tim cely zapas vedenim o dv?
hry
nap?. 10:8)
[2]
. Zatim dosud nejdel?i sada se odehrala na Wimbledonu, zahral si ji John Isner a Nicolas Mahut, vyhral John Isner (70:68). Cely zapas se hral 3 dny.
Cilem hry je ziskat po?adovany po?et
set? (sad)
d?ive ne? soupe?. Zapas se hraje nej?ast?ji na 2 vit?zne
sety (sady)
. Organizator sout??e v?ak m??e rozhodnout jinak, v tom p?ipad? pak hra? pot?ebuje k vit?zstvi ziskat 3
sety (sady)
, nap?. mu?i na grandslamovych turnajich nebo v utkanich
Davisova poharu
.
V pravidlech tenisu jsou uvedeny dal?i dopl?kove metody po?itani skore. Nap?. hra bez vyhod, kratke sety (do 4 her), tie-break nebo kralovsky tie-break (do 10 bod?) misto rozhodujici sady za nerozhodneho stavu.
V?dy p?i vym?n? stran (po ka?dych dvou gamech, vyjma prvniho gamu ka?deho setu - pouze vym?na stran) a na konci setu (byva o n?co del?i).
Rozm?ry
tenisoveho dvorce
Tenisovy dvorec ma obdelnikovy tvar a rovny povrch. Tenisove h?i?t? je dlouhe 23,78 m a ?iroke 8,23 m (pro ?ty?hru je dvorec ?iroky 10,97 m). Kurt je uprost?ed rozd?len siti zav??enou ve vy?ce 0,914 m (m??eno uprost?ed), na okraji kurtu ma si? vy?ku 1,07 m. P?i ?ty?h?e je pro hru vyu?ivano postranni roz?i?eni kurtu.
Povrchy kurtu jsou r?zne, ka?dy z nich umo??uje jinou rychlost a vy?ku odrazu mi?e a zp?sob pohybu hra?? a tim i m?ni styl hry. ?ty?mi nejb??n?j?imi typy povrch? jsou:
Tenisova raketa musi byt rovna a tvo?i ji struny st?idav? propletene nebo svazane a p?ipojene k ramu rakety.
- Celkova delka rakety nesmi byt v?t?i ne? 73,66 cm.
- Ram rakety nesmi mit celkovou ?i?ku v?t?i ne? 31,75 cm.
- Plocha vypletu nesmi mit celkovou delku v?t?i ne? 39,37 cm a celkovou ?i?ku v?t?i ne? 29,21 cm.
Souvisejici informace naleznete take v ?lanku
Tenisovy mi?
.
Mi? musi mit vn?j?i povrch v?ude stejny, sestavajici z latkoveho potahu a ?lute barvy. Ma-li ?vy, musi byt bez steh?.
- Spravny mi? by m?l mit odskok vy??i ne? 1,35 m a ni??i ne? 1,47 m, pusti-li se voln? na betonovy podklad z vy?e 2,54 m.
- Mohou se objevit i barevne treninkove mi?e.
- ↑
V?ra Olivova
:
Odv?ke kouzlo sportu
. Olympia, Praha 1989, s. 183-193
- ↑
DUNN, Carrie. Wimbledon announces final set tiebreak from 2019.
WTA Tennis
[online]. 2018-10-19 [cit. 2019-01-14].
Dostupne online
. (anglicky)