Rembrandt
, celym jmenem
Rembrandt Harmenszoon van Rijn
[Haarmenszon fan Rejn] (
15. ?ervence
1606
Leiden
?
4. ?ijna
1669
Amsterdam
), byl
nizozemsky
mali?
, kresli?, grafik a rytec. Je pova?ovan za jednoho z nejlep?ich mali?? a grafik? zapadniho um?ni. Doba jeho tvorby spada do tzv.
nizozemskeho zlateho v?ku
, (
nizozemsky
Gouden Eeuw
), obdobi rozkv?tu nizozemske spole?nosti a jeji kultury v
17. stoleti
. Slavnym se stal ji? za sveho ?ivota a zahy byl pova?ovan za nejv?t?iho nizozemskeho mali?e. Rembrandt ve svem dile prokazuje vyjime?nou znalost klasicke
ikonografie
, technicky mistrne zvladnuti
?erosvitu
a
figuralni malby
. Jeho dilo zahrnuje
portrety
, zejmena
autoportrety
, a take holandske krajiny a obrazy s mytologickymi ?i biblickymi tematy. Sve obrazy podepisoval
RH
, pozd?ji
RHL
(Rembrandt Harmenszoon z
Leidenu
). Prvni obraz, ktery podepsal jmenem
Rembrandt
, byla
Hodina anatomie doktora Tulpa
(
1632
).
Rembrandt Harmenszoon van Rijn se narodil jako nejmlad?i z deviti d?ti
15. ?ervence
1606
v nizozemskem
Leidenu
. Jeho otec byl
mlyna?
a matka dcera peka?e. Narodil se na svou dobu do pom?rn? dob?e zaopat?ene rodiny. Otci pat?ila ?ast m?stskeho mlyna, zanechal po sob? ur?ite jm?ni. Nejmlad?i Rembrandt byl ze syn? jediny, ktereho dala rodina studovat. Chodil do latinske ?koly, proto?e rodi?e z n?j cht?li mit
pastora
.
V patnacti letech vstoupil do u?eni k mistnimu mali?i, jen? absolvoval cestu za poznanim do
Italie
, Jacobu Isaacszoonu van Swanenburghovi. Tento prvni mistr u?il mladeho Rembrandta po t?i roky zaklad?m mali?skeho ?emesla. Ve svych osmnacti letech v roce 1624 se rozhodl, ?e se p?jde dale u?it do Amsterdamu k mistru
Pieteru Lastmanovi
, ten se specializoval na malovani portret? a biblickych temat na velkych formatech obraz?. Ve svych prvnich obrazech je?t? Rembrandt stup?oval mistrovu mali?skou techniku. V teto dob? nejrad?ji maloval obrazy s biblickou tematikou.
Rembrandt?v rany autoportret ? sucha jehla
Kdy? se Rembrandt rozhodl odejit z u?eni u
Pietra Lastmana
, jeho kroky vedly zp?t do rodneho
Leidenu
. Tam si za?idil, spolu se svym vrstevnikem Janem Lievensem a brzy je?t? s mlad?im Gerritem Douem,
vete?nictvi
. Traduje se, ?e si p?atele chodivali vybirat do starobince modely pro svou um?leckou ?innost. Faktem je, ?e devatenactilety Rembrandt byl fascinovan sta?im. Maloval starce zabrane do knihy, stare ?idy modlici se v
synagogach
, proto?e dosp?l k zav?ru, ?e s ubyvajicimi t?lesnymi silami se prohlubuje du?evni ?ivot. V jeho
leidenskem
atelieru se odehravalo drama Mladika a smrt. Zvla?tniho jinocha, ktery budil senzaci, za?ali brzy vyhledavat zv?davci. Mladi obdivovatele si po?izovali graficke reprodukce jeho prvnich obraz?. Roz?i?ili po celem
Nizozemi
jeho vlastni podobiznu, na ni? se zobrazil jako mlady mu? plny vzdoru. U? v mladi za?al patrat ve sve vlastni tva?i. Zobrazil sam sebe na p?ti desitkach obrazech, a? u? jako ztroskotance, vzne?eneho pana nebo u?astnika k?i?ove vypravy. Slavny nav?t?vnik jeho dilny,
Constantij Huygens
, se ptal Rembrandta, pro? nejde do
Italie
studovat prave mistry. Odpov?d?l, ?e je mnoho italskych obraz? v Holandsku, a neni nutno za nimi jezdit do
Italie
. Nem?l zapot?ebi ?adneho ciziho um?ni a ?ikal, ?e styl p?ijde ne?ekan? sam od sebe. Rembrandt maloval bez zabran. St?idal lazury a pasty. Nasadou ?t?tce vy?krabaval barevne nanosy. Ka?dy jeho obraz je ?ira improvizace, do ktere vt?lil ?ast sveho ja. Od sveho amsterdamskeho u?itele
Pietra Lastmana
p?evzal pouze rekvizity, jinak mali??v styl zcela zapomn?l. Take v grafice si po?inal zcela svobodn?, nebo? se ji u?il sam. Rembrandt hledal sv?j vyraz, a? nakonec sam na?el zp?sob, jak se stat prvot?idnim um?lcem.
Rembrandt ?
Hodina anatomie doktora Tulpa
(1632)
Po ?esti letech, v Rembrandtovych p?tadvaceti letech, se skupina p?atel rozpadla. Gerrit Dou z?stal v
Leidenu
a Lievens ode?el do ciziny. Rembrandta objevil amsterdamsky obchodnik. Um?lc?v ?ivot pokra?oval v zcela jine dimenzi. Rembrandt?v otec, mlyna? Harmen, zem?el a jeho syn ode?el z Leidenu do Amsterdamu a usadil se v zamo?ne rodin? obchodnika s obrazy
Hendricka van Uylenburcha
. V souladu s jeho p?anim zalo?il mali?skou dilnu, kde u?il sve ?aky vytvarnemu um?ni. Z finan?niho hlediska se m?l u Uylenburch? velmi dob?e. Pomahal obchodnikovi v prodeji, nau?il se obrazy kupovat s jeho jmenem a brzy take sam pro sebe. Za?al si take z?izovat sbirku starych kreseb. Uylenburch m?l vyborne styky a mladeho Leyde?ana p?edchazela sama chvala. Neni divu, ?e v jednom roce vytvo?il kolem dvaceti podobizen. M?l velky usp?ch. Sm?ly mladik p?i?el na to, ?e m??e malovat oficialni portrety, a za?al si budovat karieru. P?estal lidi odstra?ovat, ale p?sobit jim pot??eni. Stal se pravym um?lcem a podaval d?kazy o svych schopnostech. Prvnim d?kazem byla zakazka, kterou mu zadal v cti?adostivy leka?, ktery se chystal na politickou drahu,
Nicolaes Tulp
. Rembrandt ho mistrn? zobrazil, jak p?edna?i anatomii a pitva zlo?ince, s?ateho ze ?ibenice. Toto mistrovske dilo vznikle v roce 1632 viselo dlouho v mistnosti cechu chirurg? a dnes je v
Mauritshuisu
v
Haagu
. Je?t? v?t?i byla zakazka Frederika Hendrika. Objednal si cyklus obraz? na nam?t Pa?iji, Rembrandt na tomto dile pracoval t?inact let a? do roku
1646
.
Rembrandt?v d?m v ?idovske ulici Jodenbreestraat v Amsterdamu
Rembrandt ? Portret Saskie
Rembrandt navazal v rodin? Uylenburch? novou znamost s mladou
Saskii van Uylenburghovou
a vzal si ji za man?elku. Byla to osi?ela, velmi bohata obchodnikova nete?. Mlada ?ena ho zavedla na cestu spole?enskeho ?ivota. Rembrandt se Saskii pracovali ve shod? na mali?ov? spole?enskem vzestupu a postavili se proti p?ibuznym, kte?i ho ?alovali, ?e promrhal Saskiino v?no, a obvi?ovali ho, ?e ne?ije jako mali?, ale jako by se narodil mezi boha?i. Man?elsky par, veden oboustrannou touhou po usp??nem ?ivot?, si v roce 1639 koupil v blizkosti domu obchodnika van Uylenburcha velky d?m, jaky tenkrat mali?i nemivali, v ?idovske ulici Jodenbreestraat. Tam Rembrandt pracoval a p?ijimal nav?t?vy, svou dilnu p?enechal svym ?ak?m.
Rembrandt ? No?ni hlidka
V teto dob? byl t?iat?icetilety Rembrandt na vrcholu sve slavy. ?il ve velkem dom? v ?idovske ?tvrti mezi nejbohat?imi lidmi, stykal se s vyznamnymi filozofy a u?enci ?idovskeho prost?edi. Maloval obrazy pro bohate ?idovske obchodniky a pro prvniho mu?e
Republiky spojenych nizozemskych provincii
,
mistodr?itele
, a prokazoval nezavislost, jakou si mohly dovolit nejvyznamn?j?i osobnosti te doby. A tou Rembrandt bezesporu byl. Vytvo?il znamy obraz Danae. Ziskal mistrne dovednosti, dovedl vyu?it jas a kontrast a soupe?il se v?emi nejlep?imi um?lci sve doby. Jeho dilna fungovala, pro?lo ji mnoho pozd?j?ich vyznamnych um?lc?. Jeho usp??na mali?ska ?kola dostavala mnoho zakazek. Neni divu, ?e Rembrandt dostal zakazku na vytvo?eni
Alegorie svornosti
(Svornost zem?). Zahy nato se na n?j obratila gilda
arkebuznik?
se ?adosti o velky skupinovy portret jejich st?eleckeho utvaru. Obrovske platno z roku 1642 je v d?jinach um?ni znamo pod nazvem
No?ni hlidka
. V tomto svem nejvyznamn?j?im dile mistrn? vyu?il jasu, kontrastu a pohybu, jimi? stup?uje dramati?nost obrazu. Rembrandt nenamaloval obvyklou uspo?adanou skupinovou podobu vojak?, ale vyli?il udalost z jejich ?ivota plnou vzruchu a nap?ti.
B?hem prace na tomto portretu zem?ela v roce 1642 man?elka Saskie, oslabena ?astymi porody, p?i kterych se narodily ji? mrtve d?ti. Na?ivu z jejich d?ti z?stal pouze syn Titus, narozeny v roce 1641. Osm let man?elskeho ?ivota bylo pry?. K malemu Titovi najal ch?vu Geertje Dircksovou, ktera u n?ho setrvala asi sedm let. Jejich vztah skon?il soudnimi spory o Saskiiny ?perky. Dircksova ?alovala Rembrandta pro nedodr?eni man?elskeho slibu a Rembrandt zase Dircksovou pro ?patne chovani. Nakonec dostal vyznamny Rembrandt bezvyznamnou ?enu do v?zeni. V dob? soudniho procesu navazal pom?r s mladou Hendrickji Stoffelsovou, ktery trval a? do jeji smrti v roce 1662. Saskiina smrt v n?m cosi zlomila, um?lec uvolnil ?et?z, ktery ho spojoval se Saskii a vydal se na novou cestu. Rembrandt zm?nil svou orientaci, usiloval o v?t?i zvnit?n?ni v jeho tvorb?. Maloval rad temne holandske krajiny, ve kterych pou?ival mistrne vysti?eni sv?tla a stinu. Rembrandt se stale vice s?ival se svym um?nim, grafickym list?m daval vice podob. V roce 1649 se Rembrandt odva?il ?adat za jeden graficky list 100 zlatych, to byla cena za malovane portrety. Dal tim najevo, nakolik si sveho um?ni ceni. Byl pova?ovan za nejlep?iho mali?e sou?asnosti.
Rembrandt ? P?isaha Claudia Civila
Rembrandt Harmenszoon van Rijn ji? nem?l ?adneho bohateho mecena?e, ktery by od n?j kupoval obrazy. Rembrandt stale dostaval vyznamne zakazky, nap?iklad
Hodinu anatomie
(1656),
P?edstavenstvo soukenickeho cechu
(1662) ?i
P?isahu Claudia Civila
(1662). T??il se mezinarodni pov?sti jako ?adny jiny holandsky mali?, av?ak doma v Holandsku dostaval Rembrandt zakazky ?id?eji. Neda?ilo se mu take udr?ovat ceny svych d?l na tak velke urovni a dokonce p?i aukcich skupoval za p?emr?t?ne ceny vlastni dila. Rembrandt?v ?ivotni ud?l se napl?oval. Jakmile um?lec zavrhl velkou karieru, kterou zahajil po boku man?elky Saskie, a za?al se zam??ovat na men? okazalou tvorbu, ?t?st?na se od n?j odvratila. P?ichod finan?ni krize, ktera zni?ila okruh Rembrandtovych v??itel?, znamenala um?lc?v bankrot. Roku 1657 musel um?lec prodat sbirky obraz?, kreseb a rytin a v nasledujicim roce i sv?j dosud nesplaceny d?m. V roce 1660 opustil sv?j d?m v ?idovske ?tvrti a p?est?hoval se do jine ?tvrti a byl nucen obyvat men?i d?m.
P?ibyvajici leta Rembrandtovu tvorbu vyrazn? obohatila, byl po boku Geertje a Hendrickje bezesporu genialn?j?i ne? v dob?, kdy m?l za man?elku Saskii. O zav?ru jeho ?ivota koluje mnoho teorii, ale nejpravd?podobn?j?i je ta, ktera vypravi o um?lcov? bid?, a nevd??nosti Holan?an? k jejich nejv?t?imu mali?i. Rembrandt zestarl jako zchudly, ale s ur?itym stalym majetkem, va?eny mu?, ktery m?l staly okruh svych p?ivr?enc?. Po sve smrti v roce 1669 je doce?ovan jako genialni mistr holandskeho mali?stvi.
Nizozemsky bezpochyby genialni mali? vnesl do sve mali?ske um?lecke ?innosti prvky ??erosvitu“ neboli ?temnosvitu“. Rembrandt Harmenszoon van Rijn ur?it? nebyl prvnim mali?em, ktery do svych d?l vlo?il prvky ?erosvitu. U? p?ed necelym stoletim (od Caravaggia) za?ali um?lci tento zp?sob malby pou?ivat, ale Rembrandt dal ?erosvitu zcela novou, ?ivou, podobu. Ve velkych dramatickych kompozicich st?idal mali? osv?tlena a zastin?na mista. ?idil se pravidlem p?imo?areho ?i?eni sv?tla. B?hem poslednich patnacti let sveho ?ivota mali? vyst?idal mnoho r?znych pohled? na sv?tlo.
Pro efekt pou?ival
impasto
a v n?m
plumbonakrit
, hydrocerusit (
olovnata b?loba
) a
cerusit
.
[1]
Rembrandt Harmenszoon van Rijn za cely sv?j ?ivot vytvo?il velke mno?stvi um?leckych d?l. Zhotovil p?ibli?n? 600 maleb, tem?? 400 lept? a 2000 kreseb.
Rembrandt byl v tomto obdobi fascinovan sta?im, maloval starce zabrane do knih, stare ?idy modlici se v synagogach a rabiny. V jeho leidenskem atelieru se odehravalo drama Mladika a smrt. Nej?ast?ji maloval biblicke motivy a take sve autoportrety.
-
Rembrandt ?
Tobia? a svata Anna
(1626)
-
Rembrandt ? Autoportret (1628?1629)
-
Rembrandt ?
Jeremia? oplakava zbo?eni Jeruzalema
(1630)
-
Rembrandt ?
Prorokyn? Anna
(1631)
Prvni amsterdamske obdobi (1632?1639)
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Rembrandt za?al byt slavny a budoval svou karieru. Dostaval mnoho zakazek, mezi jinymi i na sve vrcholne dilo ?Hodina anatomie doktora Tulpa“ ? skupinovy portret nad mrtvolou s otev?enou pa?i. Rembrandt maloval mnoho oficialnich portret?, ale i sve autoportrety, a portrety sve ?eny Saskie. Take dostal za ukol namalovat cyklus obraz? s Pa?ijovym nam?tem, na kterem pracoval t?inact let.
-
Rembrandt ?
Hodina anatomie doktora Tulpa
(1632)
-
Rembrandt ?
Snimani z k?i?e
(1632?1633)
-
Rembrandt ?
Bou?e v Galilejskem mo?i
(1633)
-
Rembrandt ?
Portret Johannese Wtenbogaerta
(1633)
-
Rembrandt ?
Flora
(1634)
-
Rembrandt ?
Danae
(1636?1647)
-
Rembrandt ?
Krajina se zd?nym mostem
(1638)
-
Rembrandt ?
Portret stojiciho mu?e
(1639)
-
Rembrandt ?
Lovec buka?e
(1639)
St?edni amsterdamske obdobi (1640?1647)
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Rembrandt byl v teto pova?ovan za nejlep?iho sou?asneho mali?e. Maloval obrazy pro nejvyznamn?j?i lidi sve doby, nap?iklad pro mistodr?itele nizozemske republiky. Vytvo?il zde sve nejlep?i dilo,
No?ni hlidku
, kde mistrn? vyu?il techniky ?erosvitu a realistickeho zobrazeni postav.
-
-
-
Rembrandt ?
Portret Saskie s kv?tinou
(1641)
-
Rembrandt ?
No?ni hlidka
(1642)
-
Rembrandt ?
Mlyn
(1645 ? 1648)
Posledni amsterdamske obdobi (1648?1669)
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Rembrandt upadl do finan?ni tisn?, a?koli stale dostaval vyznamne zakazky. Jeho obrazy byly po bohatych ?ivotnich zku?enostech genialn?j?i. M?ly mistrn? rozvr?ene sv?tlo a stin. Mali? tvo?il vrcholna dila, nap?iklad P?edstavenstvo soukenickeho cechu a P?isahu Claudia Civila. Holan?ane v te dob? nechapali jeho genialitu a n?ktera dila byla odmitnuta. Um?lec tvo?il a? do sve smrti.
-
Rembrandt ?
Kristus
(okolo 1648)
-
Rembrandt ?
Aristoteles stoji nad Homerovou bustou
(1653)
-
Rembrandt ?
Bat?eba s dopisem od krale Davida
(1654)
-
Rembrandt ?
Stary mu? v k?esle
(1654)
-
Rembrandt ?
Portret Jana Sixa
(1654)
-
Rembrandt ? Autoportret (1658)
-
Rembrandt ? Obraz, pravd?podobn? s J. A. Komenskym (okolo 1661)
-
Rembrandt ?
Dva mladi Afri?ane
(1661)
-
Rembrandt ?
P?isaha Claudia Civila
(1661?1662)
-
Rembrandt ?
P?edstavenstvo soukenickeho cechu
(1662)
-
Rembrandt ?
?idovska nev?sta
(1667)
-
Rembrandt ? Autoportret (1669)