| Fred Astaire
|
|---|
 Fred Astaire v roce 1941
|
| Rodne jmeno
| Frederick Austerlitz
|
|---|
| Narozeni
| 10. kv?tna
1899
Omaha
|
|---|
| Umrti
| 22. ?ervna
1987
(ve v?ku 88 let)
Los Angeles
|
|---|
| Misto poh?beni
| Oakwood Memorial Park Cemetery
|
|---|
| Aktivni roky
| 1917?1981
|
|---|
| Cho?
| Phyllis Livingston Potter (1933?1954)
Robyn Smith (1980?1987)
|
|---|
| Rodi?e
| Fritz Austerlitz
[1]
a
Ann Astaire
|
|---|
| P?ibuzni
| Adele Astaire
[1]
(sourozenec)
|
|---|
| Vyznamne role
| Divotvorny hrnec
a
Sklen?ne peklo
|
|---|
| Oscar
|
|---|
?estna Cena Akademie
1950
? za celo?ivotni dilo
|
| Cena Emmy
|
|---|
Nejlep?i herec v hlavni roli v miniserii nebo filmu
1958
?
An Evening with Fred Astaire
1978
?
A Family Upside Down
|
| Zlaty globus
|
|---|
Nejlep?i herec ve filmovem muzikalu nebo komedii
T?i slovi?ka
Cecil B. DeMille Award
1961
? za celo?ivotni dilo
Nejlep?i herec ve vedlej?i roli
1975
?
Sklen?ne peklo
|
| Cena BAFTA
|
|---|
Nejlep?i herec ve vedlej?i roli
1974
?
Sklen?ne peklo
|
| N?ktera data mohou pochazet z
datove polo?ky
.
|
Fred Astaire
, narozen jako
Frederick Austerlitz
(
10. kv?tna
1899
Omaha
,
Nebraska
?
22. ?ervna
1987
Los Angeles
,
Kalifornie
) byl americky
zp?vak
,
herec
,
choreograf
a
tane?nik
. Je pova?ovan za nejvyznamn?j?iho filmoveho tane?nika.
M?l ?eske ko?eny. A?koliv se ?asto udava, ?e pochazel z rodiny
rakouskych
p?ist?hovalc?, jde o nep?esny p?eklad z angli?tiny. Jeho otec Friedrich Emanuel Austerlitz, pozd?ji znamy jako Frederic ?Fritz“ Austerlitz, se narodil r. 1868 v Linci ?idovskym rodi??m, kte?i konvertovali ke katolictvi, nedlouho p?edtim se ale p?ist?hovali z pra?skeho Josefova, kde byla rodina usedla po generace. P?ijmeni Austerlitz znamena v n?m?in?
Slavkov u Brna
.
Astaireova matka se narodila u? ve Spojenych statech luteranskym n?meckym p?ist?hovalc?m z vychodniho Pruska a Alsaska.
Ji? od sveho d?tstvi rad tancoval, nejprve vytvo?il tane?ni dvojici se svoji sestrou Adelou, je? chodila do tane?ni ?koly a s ni? od roku 1917 a? do roku 1932 ve?ejn? vystupoval, mimo jine i na
Broadwayi
. Pote, co se sestra provdala, byl nucen hledat novou tane?ni partnerku. Pozd?ji vytvo?il velmi slavny tane?ni par s
Ginger Rogersovou
, se kterou v letech 1932 a? 1939 nato?il celou serii jednoduchych filmovych muzikal? resp. lehkych vypravnych tane?nich
show
. Po druhe sv?tove valce se uplat?oval spi?e jako?to tan?ici a zpivajici
herec
s r?znymi partnerkami.
Po cely ?ivot byl znam svym velkym perfekcionalismem a vysokou profesionalitou. Mezi jeho nejznam?j?i povale?ne filmove role pat?i jedna z hlavnich roli v
muzikalu
Divotvorny hrnec
nebo role podvodnika ve snimku
Sklen?ne peklo
.
Jeho matka Johanna "Ann" (rozena Geilus; 1878-1975) se narodila do americke
luteranske
rodiny emigrant? z
Vychodniho Pruska
a
Alsaska
. Otec Frederick "Fritz" Austerliz (1868-1923) se narodil v
Linci
, do rakouske
?idovske
rodiny, ktera pozd?ji konvertovala ke
katolicke cirkvi
. Ve v?ku 25 let odcestoval do USA. Do New Yorku na
Ellis Island
dorazil
26. ?ijna
1893
. Posleze se p?est?hoval do Omahy v Nebrasce kde byl zam?stnan v pivovaru firmy Storz Brewing Company (Storzova pivovarnicka spole?nost).
Matka snila o opu?t?ni Nebrasky za pomoci um?leckych talent? svych d?ti. Fredova star?i sestra Adel ji? od utleho v?ku obstojn? tan?ila a zpivala. Matka naplanovala spojeni sourozenc? v tane?ni par, co? bylo v tehdej?ich
variete
zvykem. Fred ze za?atku odmital tane?ni hodiny, ale nasledn?, po vzoru sestry, za?al hrat na
klavir
,
akordeon
a
klarinet
.
O pozici v pivovaru v?ak otec v lednu roku 1905 p?i?el a rodina se odst?hovala do New Yorku s cilem nastartovat um?leckou karieru sourozenc?.
[2]
D?ti za?aly nav?t?vovat kurzy na Alviene Master School of the Theatre and Academy of Cultural Arts. Matka navrhla, aby si zm?nili p?ijmeni na "Astaire" a to z d?vodu, ?e jmeno Austerlitz p?ipomina
bitvu u Slavkova
(
Slavkov
- n?mecky Austerlitz).
Fred se svou sestrou Adel v roce 1906
Fred a jeho sestra se u?ili tan?it, mluvit a zpivat pro zlep?eni svych um?leckych dovednosti. Spole?n? utvo?ili tane?ni par. Diky skv?lemu obchodnimu jednani jejich otce dostali vyznamnou nabidku na p?edstaveni pro spole?nost vlastnici ?et?zec kin a
variete
Orpheum Circuit. Nabidku p?ijali a tak se podivali do m?st na
st?edozapad?
,
zapad?
a ?asti
jihu
Spojenych statu americkych. Sestra Adel bohu?el p?erostla Freda o 8 centimetr?, tane?ni par se tak stal nep?im??enym. Z d?vodu zv?t?ovaneho tlaku na dodr?ovani pracovnich prav d?ti v USA a vy?koveho nepom?ru sourozenc? se rodina rozhodla pro dvouletou pauzu od vystupovani.
Po pauze sourozenci za?ali zlep?ovat ?istotu a kvalitu tance, do sveho repertoaru za?lenili take
step
. Od varietniho tane?nika
Aurelio Coccia
se nau?ili
tango
,
waltz
a ostatni
spole?enske tance
popularizovane tane?nim parem
Vernon a Irene Castle
.
Sourozenci Astaireovi pronikli na
Broadway
v roce
1917
s vlasteneckou revue
Over the Top.
[2]
Toto ?islo te? p?edvad?li pro americke a spojenecke jednotky. Nasledn? zde hrali je?t? n?kolik dal?ich show. Dostali i mluvene role.
Humor a ?ivost Adel byly skv?le dopl?ovany Fredovou pe?livou p?ipravou a bravurni
choreografii
. Adel stale ur?ovala dynamiku a tema tance, ale postupem ?asu za?al Fred v tanci vynikat.
V
20. letech
se objevili na Broadwayi a na scenach v Londyn?. Sklizeli ovace a vyhravali mnoho cen na obou stranach Atlantiku v muzikalech jako
The Bunch and Judy
(1922),
Lady, Be Good
(1924) a
Funny Face
(1927). Jeho stepovani bylo brzy pova?ovano za jedno z nejlep?ich. Po usp?chu muzikalu
Funny Face
?li na filmovy konkurz pro spole?nost
Paramount Pictures
, ale byli odmitnuti jako?to nevyhovujici pro filmove platno. V te dob? Fred studoval hru na klavir na Londynske Guildhall School of Music.
V roce 1932 se Adel provdala za
lorda Charlese Cavendishe
, syna
9. vevody z Devonshiru
a ukon?ila um?leckou karieru.
[2]
Fred navazal na p?ede?ly usp?ch a sam vystoupil na Broadwayi i v Londyn? s muzikalem
Gay Divorce
. Nasledn? si na?el novou tane?ni partnerku
Claire Luce
, se kterou vytvo?il svou prvni romantickou choreografii na hudbu
Cola Portera
Night and Day
, p?vodn? napsanou prav? pro
Gay Divorce
.
S Ginger Rogersovou v Hollywoodu (1933?1939)
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Ginger Rogersova a Fred Astaire v muzikalove komedii
Top Hat
, 1935
Fred Astaire se rozhodl zkusit ?t?sti ve filmu a odjel do Hollywoodu, kde uzav?el smlouvu se spole?nosti
RKO Radio Pictures.
Za?inal s men?imi rolemi a vyst?idal n?kolik partnerek, jednou z prvnich byla
Joan Crawfordova
ve filmu
Dancing Lady (Tan?ici Venu?e)
. V roce 1933 se o?enil s Phyllis Potterovou.
[2]
M?li syna Freda Jr. a dceru Avu.
Zlom v jeho filmove karie?e znamenal film
Flying to Rio (Letime do Ria
), ve kterem utvo?il par s
Ginger Rogersovou.
[3]
Po velkem usp?chu spole?n? nato?ili pro spole?nost RKO je?t? osm muzikalovych komedii. Rogersova byla zku?ena here?ka a pod Astairovym vedenim se zlep?ila v tanci. Vzajemn? se dopl?ovali a jejich tane?ni kreace byly zarove? hereckym p?ib?hem, nedilnou sou?asti d?jove linie film?. Astaire nebyl typem hollywoodskeho milovnika, ale p?itahoval svou noblesni eleganci a virtuoznim tancem. Jejich souhra se nejlepe projevila ve snimcich
Top Hat (Pani v cylindrech),
Swing Time (Sv?t val?ik?)
a
Follow the Fleet (Namo?nici jdou).
V letech 1933?1939 slavili s Ginger Rogersovou ve filmu jeden usp?ch za druhym. P?esto se roze?li, proto?e Rogersova cht?la hrat dramaticke role a Astaire se necht?l vazat jen na jednu filmovou partnerku. Spole?n? se na platn? objevili a? po deseti letech ve filmu
The Barkleys of Broadway (Pisn? z Broadwaye).
[4]
Astaire zp?sobil revoluci ve filmovem muzikalu tim, ?e jej zjednodu?il: solovi tane?nici nebo pary byli snimani kamerou v cele postav? a tance byly nato?eny s minimem st?ih? a uhl? kamery. Je pova?ovan za pr?kopnika seriozni prezentace tance ve filmu.
Byl popularni i jako zp?vak, vice ne? svym hlasem si poslucha?e ziskaval svym pojetim a procit?nou interpretaci textu, dikci a frazovanim. Zpival pisn?
Cole Portera
,
Irvinga Berlina
,
George Gershwina
a dal?ich. Nazpival i ?adu duet?, nap?iklad se sestrou Adel, Ginger Rogersovou, Judy Garlandovou.
Astaire opustil RKO a stal se nezavislym um?lcem. V dal?ich filmech vyst?idal n?kolik partnerek, mezi nimi
Ritu Hayworthovou
, pro kterou tato spoluprace znamenala za?atek hv?zdne kariery. Po vyhla?eni valky se p?ihlasil jako dobrovolnik do armady a ?asto vystupoval na r?znych mistech p?ed vojenskymi utvary. Koncem valky odjel do Londyna, aby podporoval armadu i
?erveny k?i?
p?i osvobozovani zapadni Evropy.
[2]
V roce 1946 oznamil ukon?eni filmove kariery. Soust?edil se na sv?j velky koni?ek, kterym byl dostihovy sport a chov jezdeckych koni. V roce 1947 se podilel jako spole?nik na zalo?eni
fran?izoveho
?et?zce studii spole?enskych tanc?, ktery nesl jeho jmeno.
[2]
Fred Astaire ve filmu Kralovska svatba (1952)
K filmovani se vratil v roce 1948, kdy na ?adost spole?nosti
MGM
nahradil zran?neho
Gene Kellyho
ve filmu
Easter Parade (Velikono?ni p?ehlidka).
Jako partner
Judy Garlandove
podal vynikajici vykon, ktery o?ivil jeho popularitu a p?inesl mu dal?i filmove p?ile?itosti. V roce 1950 obdr?el ?estneho Oscara za sve jedine?ne um?ni a p?inos k technice hudebnich obraz?.
[5]
V roce 1953 nahral
The Astaire Story
, ?ty?dilne album s
kvintetem
vedenym
Oscarem Petersonem
, ktere poskytlo hudebni p?ehled o Astairov? karie?e. V roce 1999 bylo toto album za?azeno do
Sin? slavy Grammy
.
[6]
Film
The Band Wagon (Kone?n? trhak!)
z roku 1953 ziskal nad?ene recenze kritik?, ale ani vysoka nav?t?vnost nesta?ila pokryt naklady spojene s jeho vyrobou. Nastup televize p?inutil spole?nost MGM k redukci naklad? a sni?eni filmove produkce, co? se projevilo i v ru?eni smluv s hereckymi hv?zdami, mezi nimi? byl i Fred Astaire. V roce 1954 zem?ela na rakovinu plic Astairova man?elka Phyllis.
[2]
Hledal ut?chu v praci a nato?il dal?i muzikaly, ale jejich ohlas byl pr?m?rny. Po komer?nim neusp?chu muzikal?
Fanny Face (Usm?vava tva?)
, v n?m? byla jeho partnerkou
Audrey Hepburnova
, a
Silk Stockings (Hedvabne pun?ochy),
se rozhodl v roce 1957 karieru filmoveho tane?nika ukon?it. B?hem 25 let nato?il 30 hudebnich film?.
Na p?elomu padesatych a ?edesatych let Astaire velmi usp??n? vystupoval v televiznich hudebnich programech a jeho vykon byl ohodnocen cenou
Emmy
.
[5]
Ve filmu vytvo?il p?edev?im charakterni role, z nich? nejznam?j?i byla role s?atkoveho podvodnika v katastrofickem filmu
Sklen?ne peklo
z roku 1974. Byl za ni nominovan na
Oscara pro nejlep?iho herce ve vedlej?i roli
.
[5]
Hral v televiznich filmech a serialech, i ve vysokem v?ku nato?il n?kolik kratkych tane?nich a hudebnich vystoupeni nap?iklad s Genem Kellym nebo
Bingem Crosbym
. V roce 1979 hral v deviti r?znych rolich ve filmu
Mu? v kostymu Santa Clause.
Jeho poslednim filmem byla v roce 1981 adaptace hororoveho romanu
Petera Strauba
Ghost Story
(Ducha?sky p?ib?h)
.
Astair?v hrob v Los Angeles
Ode?el do ustrani, proto?e citil, ?e u? nedoka?e produkovat profesionalni vykon tak, jak by si p?al. Fyzicky aktivni z?stal a? do svych osmdesati let. V pozdnim v?ku za?al jezdit na
skateboardu
, dokonce ziskal do?ivotni ?lenstvi v National Skateboard Society. Sv?j volny ?as v?noval rodin? a svym koni?k?m, mezi ktere pat?ily dostihy, hra na bici, skladani pisni,
golf
a
kule?nik
. V roce 1980 si vzal za man?elku o 45 let mlad?i profesionalni
?okejku
Robyn Smithovou.
[2]
Fred Astaire zem?el 22. ?ervna 1987 v nemocnici v Los Angeles na zapal plic. Pochovan je na h?bitov? v Oakwood Memorial Park nedaleko sve dlouholete partnerky Ginger Rogers.
Pra?sky
Tan?ici d?m
na rohu
Ra?inova nab?e?i
a
Jiraskova nam?sti
na
Novem M?st?
je podle tane?ni dvojice Ginger Rogersove a Freda Astaira p?ezdivan ?Ginger a Fred“. ?Freda“ tvo?i betonova v?? na naro?i. P?ezdivka domu vznikla v kancela?i architekt? p?i projektovani stavby p?vodn? jako vtip nara?ejici na tvar sklen?ne v??e p?ipominajici tane?nici.
[7]
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Fred Astaire
na anglicke Wikipedii.
- ↑
a
b
Kindred Britain
.
- ↑
a
b
c
d
e
f
g
h
?ERVINKOVA, Blanka.
P?emo?itele ?asu sv. 11
. P?iprava vydani Milan Codr. Praha: Mezinarodni organizace novina??, 1989. Kapitola Fred Astaire, s. 144?148.
- ↑
Letime do Ria (1933)
. [s.l.]: [s.n.]
Dostupne online
.
- ↑
Pisn? z Broadwaye (1949)
. [s.l.]: [s.n.]
Dostupne online
.
- ↑
a
b
c
Fred Astaire.
IMDb
[online]. [cit. 2023-03-14].
Dostupne online
.
- ↑
www.grammy.com
[online]. [cit. 2023-03-14].
Dostupne online
.
- ↑
FIALOVA, Irena.
Tan?ici d?m
. Praha: Zlaty ?ez, 2003.
Dostupne online
.
ISBN
80-901562-7-4
. S. 115, 119.
| Cena Emmy za nejlep?i mu?sky herecky vykon v miniserii nebo TV filmu
|
|
| 1953?1975
| |
|
| 1976?2000
| |
|
| 2001?dosud
| |