Tento ?lanek neni dostate?n?
ozdrojovan
, a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba
ov??it
.
Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim
referenci
na
v?rohodne zdroje
.
Vlajka kongresu
Africky narodni kongres
(ANC) je
socialisticka
[1]
strana v
Jihoafricke republice
. Strana vznikla roku
1912
(Jihoafricky domorody kongres) jako
socialisticke
hnuti branici zajmy
?erno?skeho
obyvatelstva. V roce
1926
navazalo vedeni ANC spolupraci se zastupci indicke men?iny s tim, ?e spole?n? po?adovali vytvo?eni jednotneho, rasov? integrovaneho
demokratickeho
statu. Nazev Africky narodni kongres byl p?ijat v roce 1955 po spojeni Africkeho domorodeho kongresu, Komunisticke strany Ji?ni Afriky (South African Communist Party, SACP) a komunisticke odborove organizace Jihoafrickeho odboroveho svazu (Congress of South African Trade Unions, COSATU).
[2]
V roce
1955
byl Africkym narodnim kongresem,
Indickym narodnim kongresem
,
Jihoafrickym kongresem demokrat?
, Organizaci jihoafrickych barevnych ob?an? a
Jihoafrickym odborovym kongresem
svolan
Lidovy kongres
. Lidovy kongres p?ijal
Chartu svobody
, ktera mimo jine prohla?ovala, ?e ?v?ichni obyvatele Jihoafricke unie bez rozdilu etnicke p?islu?nosti si jsou rovni“ a ?e ?Ji?ni Afrika pat?i v?em“. Charta nepo?adovala vylu?nou nadvladu ?erneho obyvatelstva, ale byla pro znarodn?ni hlavnich pr?myslovych odv?tvi. V prvnich svobodnych volbach po padu
apartheidu
ktere se konaly v roce
1994
, zvit?zil ANC s 62,6 %. P?esto byla vytvo?ena tzv. vlada porozum?ni, slo?ena ze v?ech parlamentnich stran. Prezidentem byl zvolen
Nelson Mandela
a jednim z jeho zastupc?
Frederik Willem de Klerk
. V roce
1999
Kongres je?t? posilil: Obdr?el zisk 66,4 %. P?i poslednich volbach
[
kdy?
]
zvit?zil ANC vedeny
Thabou Mbekim
s 69,69 %. V sou?asne dob? tak vlastni 279 mandat? (z 400). ANC je take ?lenem v mezinarodni organizaci
Socialisticka internacionala
.
Narodni demokraticka revoluce je ozna?eni procesu sm??ujiciho k dosa?eni narodni demokraticke spole?nosti, tedy spole?nosti, ktera je posilena lidmi rozumov?, ekonomicky, socialn? a politicky smy?lejicimi. V?dci NDR jsou pova?ovani za hybnou silu a jsou ur?itymi zaklady uvnit? spole?nosti k boji za usp?ch NDR. Obecn? se v??ilo, ?e hlavni sila podpory je v nejvice koncentrovanych mistech pracujicich lidi v regionech s nizkou nezam?stnanosti, zatimco v zemich s vysokym ?islem nezam?stnanosti jsou nezam?stnani proti.
[
zdroj?
]
N?ktere z t?chto mnoha teorii byly sepsany o NDR autory jako Joe Slovo, Joel Netshitenze a Tshilidzi Marwala.
ANC je v koalici spole?n? s Jihoafrickou komunistickou stranou (SACP) a Kongresem jihoafrickych odbor? (COSATU). Ka?dy koali?ni partner je nezavisla organizace se svym vlastnim systemem, ?lenstvim a organizaci. Koalice je zalo?ena na spole?nem zavazku k dokon?eni Narodni demokraticke revoluce a pot?eb? ud?lat nejp?ijateln?j?i ?ez mezi jihoafrickymi obyvateli k dosa?eni tohoto cile.
[
zdroj?
]
Politika Africkeho narodniho kongresu
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Zakladnim politickym dokumentem ANC je Charta svobody, ktera byla p?ijata Kongresem lidu v roce 1955. Charta svobody prohla?uje:
- Vladnouci silou musi byt lid
- V?echny narodnostni skupiny, kmeny a obyvatele musi mit stejna prava
- Lide se musi podilet na bohatstvi zem?
- P?da bude spole?n? sdilena t?mi, kte?i na ni pracuji
- V?ichni si budou stejn? rovni p?ed pravem zem?
- V?ichni budou mit zaru?ena stejna lidska prava
- Bude zaji?t?na prace a bezpe?nost
- Otev?eni vzd?lavacich a kulturnich instituci pro v?echny
- Zajistit bezpe?ne a komfortni domy
- Zajistit mir a p?atelstvi
V roce 1994 ANC schvalil Program p?estavby a rozvoje jako zakladni politicky ramec vedouci k prom?n? Jihoafricke republiky. Hlavnimi body programu jsou:
- Vy?e?eni zakladnich pot?eb
- Rozvijet na?e lidske zdroje
- Zajistit rozvoj ekonomiky
- Vytvo?it demokraticky stat a demokratickou spole?nost
Struktura a slo?eni Africkeho narodniho kongresu
[
editovat
|
editovat zdroj
]
- Pobo?ky jsou zakladnimi celky ANC, kde se ?lenove podileji na aktivit? ANC a politickych diskuzich. Pobo?ka je p?edstavitelem spole?nosti, reprezentujici jeji prava, vyjad?ujici jeji snahu a sjednocujici je ke spole?ne snaze na mistnim rozvoji. Ka?da pobo?ka voli vykonny vybor na ka?doro?nim Generalnim shroma?d?ni.
- Regionalni vykonny vybor je volen na Regionalni konferenci ka?de dva roky. Reprezentuje regionalni pobo?ky.
- Okresni vykonny vybor je volen na Okresni konferenci ka?de t?i roky a reprezentuje okresni pobo?ky.
- Narodni vykonny vybor (NEC) je nejvy??i organ ANC mezi konferencemi a ma zodpov?dnost za vedeni organizace. Je volen ka?dych p?t let na Narodni konferenci. NEC voli Narodni vybor prace ? organ z vlastnich ?ad na koordinaci prace p?edstavujici ka?dodenni pot?ebu.
- Narodni konference se kona ka?dych p?t let. Je to nejvy??i ?lanek ANC vydavajici rozhodnuti. Zastupci pobo?ek p?edstavuji 90% hlasujici delegace na Narodni konferenci.
Narodni generalni rada
se schazi mezi Narodnimi konferencemi k zhodnoceni programu celeho politickeho hnuti.
- Liga ?en ANC plni funkci autonomni ?asti uvnit? cele struktury ANC. Objektivn? brani a podporuje prava ?en proti v?em formam utlaku a zaji??uje ulohu ?eny v plne roli organiza?niho ?ivota. Liga ?en je zp?istupn?na v?em ?enam, ktere jsou ?lenkami ANC.
- Liga mlade?e ANC plni take roli autonomni ?asti, s cilem sjednotit a vest mlade? ke konfrontaci a jednani s problemy, kterym ?eli a k zaji?t?ni plnohodnotnemu p?isp?ni snahy ANC. ?lenstvi je otev?eno v?em obyvatel?m ve v?ku mezi 14 a 35 lety.
Mezi nejvyznamn?j?i p?edstavitele strany pat?ili a pat?i: Albert Lutuli,
Nelson Mandela
,
Thabo Mbeki
, Walter Sisulu, Oliver Tambo,
Jacob Zuma
a Kgalema Motlanthe.
Strana byla zalo?ena 8. ledna 1912 v
Bloemfonteinu
jako Jihoafricky domorody narodni kongres (SANNC) na ochranu prav ?ernych obyvatel v Jihoafricke republice. Mezi zakladajici ?leny se po?itaji John Dube (prvni prezident strany) a basnik a spisovatel Sol Plaatje. ANC se od sveho zalo?eni ztoto??uje s prohla?enim, ktere pronesl Pixley ka Isama Seke v roce 1911:
?Zapome?me na v?echny historicke rozdily mezi Afrikanci a spojme se v jednu narodni organizaci.“
V roce 1961, ?aste?n? v reakci na
masakr v Sharpeville
, vznikl vojensky organ nazvany
Umkhonto we Sizwe
(Kopi naroda, zkracen? MK), jako prost?edek pro ozbrojeny boj proti apartheidu. Jako ozbrojene k?idlo ANC byl formaln? uznan v ?ijnu 1962. K zakladatel?m teto organizace pat?il i Nelson Mandela.
V prvni polovin? 60. let provad?l MK sabota?e, zejmena bombove utoky na vladni za?izeni. Jak v?ak ANC omezovalo svou p?itomnost v Ji?ni Africe, kadry MK byly omezeny na vycvikove tabory v Tanzanii a sousednich zemich. A? v 70. letech se podminky pro ozbrojeny boj zlep?ily, zejmena po nepokojich v
Sowetu
v roce 1976, kdy tisice student? p?ekro?ily hranice, aby hledali vojensky vycvik. Partyzanska aktivita MK v Ji?ni Africe b?hem tohoto obdobi rostla (jeden z odhad? zaznamenal nar?st z 23 incident? v roce 1977 na 136 incident? v roce 1985). Ve druhe polovin? 80. let bylo p?i t?chto utocich zabito i n?kolik jihoafrickych civilist?.
B?hem tohoto obdobi vedly aktivity MK vlady
Margaret Thatcherove
a
Ronalda Reagana
k odsouzeni ANC jako teroristicke organizace. Postoj zapadnich re?im? souvisel i s kontextem studene valky a se zna?nym mno?stvim podpory ? finan?ni i technicke ? kterou ANC dostaval od
Sov?tskeho svazu
.
V roce 1994 se uskute?nily podle prozatimni demokraticke ustavy prvni v?erasove volby, ve kterych ziskal v?t?inu ANC ? 66,7 % hlas?. Byla vytvo?ena celonarodni vlada
narodniho porozum?ni
a
Nelson Mandela
se stal prvnim ?erno?skym prezidentem v d?jinach zem?. V roce 1996 byla p?ijata definitivni demokraticka ustava JAR. ANC ziskal v prvnich volbach zejmena hlasy ?erno?skeho obyvatelstva s vyjimkou Zulu?, kte?i volili stranu
Inkatha Freedom Party
.
ANC byl nejusp??n?j?i stranou i ve druhych parlamentnich volbach, ktere se konaly v roce 1999. Ziskal v nich 66,4 % hlas?, tedy 226 ze 400 k?esel. Ale ani tento po?et nezajistil ANC ustavni v?t?inu v parlamentu. To by toti? umo??ovalo m?nit jihoafrickou ustavu z roku 1996. Politi?ti komentato?i poukazovali, ?e dvout?etinova v?t?ina je nebezpe?na pro politicky vyvoj v zemi. V?echny vlady toti? pot?ebuji silnou opozici. Navic panoval nazor, ?e jihoafricka ustava je liberalnim dokumentem a neni t?eba ho vyrazn?ji m?nit.
V prvnich i druhych volbach kandidoval ANC spolu s Jihoafrickou komunistickou stranou (SACP), co? p?isp?lo k ur?ite ?asti b?lo?skeho obyvatelstva nevolit ANC.
Nasledujici ?ty?i roky se strana dostala pod silnou vnitropolitickou analyzu, ktera odhalila korupci ve v?ech vrstvach statni spravy. I p?esto v?ak p?evladal nazor, ?e strana vyhraje volby i v roce
2004
. Nejv?t?im p?ekvapenim byla provincie Limpopo, z ktere se ozyvaly nejsiln?j?i kriticke hlasy. Byla dokonce prvni v po?tu odevzdanych hlas? ANC, volilo ho vice ne? 80% obyvatelstva. Celkov? potom ANC ziskal p?es 70% hlas?, tedy vice ne? dvout?etinovou v?t?inu hlas?.
Ve volbach v roce
2009
ANC op?t ziskal nejsiln?j?i podporu a vyhral. Nebude ale mit dvout?etinovou ustavni v?t?inu v Narodnim shroma?d?ni. ANC ziskal 65,9 % hlas? a 9. kv?tna 2009 tak mohl zvolit za prezidenta Jihoafricke republiky sveho p?edsedu Jacoba Zumu. Jihoafricka republika nyni ?eli krizi a k zaji?t?ni stability
Jacob Zuma
prohlasil, ?e vit?zstvi ANC nep?inese ?adne dramaticke zm?ny v politice a ekonomice. ANC chce udr?et spravedlivy a pro v?echny dostupny r?st, ktery zajisti dobra zam?stnani a dlouhodob? fungujici existenci.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
African National Congress
na anglicke Wikipedii.
- Horakova, Hana : Narod, kultura a etnicita v postapartheidni Ji?ni Africe, Hradec Kralove : Gaudeamus, 2007
- Zimak, Alexandr : Jihoafricka republika, Praha : Libri, 2003
- Harwood, Ronald : Mandela, New York : Plume, 1987
- Keller, Edmond J. : South Africa in Southern Africa : domestic change and international conflict, Boulder : Lynne Rienner, 1989