Namo?nictvo Spojenych stat? americkych

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Namo?nictvo Spojenych stat? americkych
Znak United States Navy
Znak United States Navy
Zem? Spojene staty americke Spojené státy americké Spojene staty americke
Existence 13. ?ijna 1775 ? sou?asnost
Typ Namo?nictvo
Velikost 433 500 osob
289 lodi
p?es 3 700 letadel
71 ponorek
Motto ?Non sibi sed patriae“
(Ne sob?, ale vlasti)
U?ast
Valky Americka valka za nezavislost
?pan?lsko-americka valka
1. sv?tova valka
2. sv?tova valka
Korejska valka
Valka ve Vietnamu
Valka v Zalivu

Namo?nictvo Spojenych stat? americkych ( United States Navy , ?i US Navy ) je namo?ni slo?ka Ozbrojenych sil USA . K 15. lednu 2010 v n?m slou?ilo 329 515 mu??, dale provozovalo 287 vale?nych lodi a ponorek v?ech typ? a p?es 3700 letadel . [1] Americke namo?nictvo je nejv?t?im namo?nictvem na sv?t? a v sou?asnosti zarove? jedinym namo?nictvem s globalni p?sobnosti. Disponuje nejv?t?i flotou letadlovych lodi (2023: jedenact ve slu?b?, t?i ve stavb? a jedna objednana) a raketovych k?i?nik?.

?Z?izovat a udr?ovat lo?stvo“ ma podle Ustavy (?lanku I, oddilu 8) Kongres , jeho nejvy??im velitelem je pak prezident .

Plavidla americkeho namo?nictva (obsluhovana p?islu?niky namo?nictva) pou?ivaji ve slu?b? prefix USS (zkratka za United States Ship ). Prefix USNS (z United States Naval Ship ) pat?i plavidl?m, ktera sice pat?i US Navy, ale nebyla p?ijata do slu?by v namo?nictvu ( non-commissioned ship ) a obsluhuji je namo?nici z Military Sealift Command .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Zrod (1775?1890) [ editovat | editovat zdroj ]

Brigantina USS Lexington z doby valky za nezavislost se stala prvni americkou vale?nou lodi nesouci toto jmeno
Exploze jednoho ze dvou t??kych 305mm kanon? na USS Princeton 28. unora 1844. K incidentu do?lo p?i ukazkovych st?elbach na demonstra?ni plavb? pro americkou honoraci. Incident si vy?adal sedm mrtvych, v?etn? ministr? zahrani?i Abela Upshura a namo?nictva Thomase Gilmera , a 16 a? 20 zran?nych. Prezident John Tyler vyvazl nezran?n

Americke namo?nictvo bylo zalo?eno za americke valky za nezavislost , probihajici v letech 1775?1783. Jeho prvnim velitelem se stal prezident George Washington . Jeliko? nebylo dostate?n? silne na st?et s mocnou Royal Navy , m?lo zejmena naru?ovat britske zasobovaci trasy. [2] Po skon?eni valky za nezavislost nastalo obdobi velkeho utlumu, kdy Kongres v?echny vale?ne lodi prodal (jako posledni byla roku 1785 prodana fregata Alliance ) a up?ednostn?na byla obrana zapadni hranice USA. To vedlo nap?iklad k nar?stu problem? s piratstvim ve St?edomo?i, ohro?ujicim rostouci namo?ni obchod. Teprve roku 1794 bylo namo?nictvo obnoveno a Kongres objednal stavbu ?esti fregat, z nich? USS Constitution je ve slu?b? dodnes. [2]

V letech 1798?1800 bojovalo americke namo?nictvo v nevyhla?ene valce s Francii , ktera povolila svym korzar?m utoky na americke lod?. Hlavni oblasti boj? byl Karibik . Konflikt posilil pozici namo?nictva, jeliko? byly objednany dal?i lod? a roku 1798 bylo z?izeno samostatne ministerstvo namo?nictva ( Department of the Navy ). V letech 1812?1815 pak do?lo i k valce s Velkou Britanii . Ta znovu prokazala pot?ebu silneho lo?stva. B?hem mexicko-americke valky v letech 1846?1848 americke namo?nictvo blokovalo mexicke p?istavy a podporovalo pozemni jednotky. Provedlo take svou prvni velkou vysadkovou operaci ? obsazeni p?istavu Veracruz , ze ktereho armada sm??ovala k hlavnimu m?stu a uspi?ila tak mexickou pora?ku. [2]

St?etnuti Monitoru a Virginie 9. b?ezna 1862

V americke ob?anske valce do?lo ke st?etu vyrazn? siln?j?iho namo?nictva Unie a namo?nictva Konfederace . Unijni namo?nictvo provad?lo u?innou blokadu p?istav? Konfederace, co? Konfederaci zp?sobilo va?ne problemy se zasobovanim. Operacemi na ?ekach te? pomohlo rozd?lit Konfederaci na dv? ?asti. Do historie vstoupilo zejmena st?etnuti vale?nych lodi USS Monitor a CSS Virginia dne 9. b?ezna 1862 v bitv? u Hampton Roads , ktere bylo historicky prvnim st?etnutim obrn?nych vale?nych lodi. Bitva zcela zm?nila nahled na konstrukci vale?nych lodi a vedla b?hem n?kolika let k radikalni p?estavb? lo?stev na celem sv?t?. V nasledujicich dvaceti letech se monitory staly d?le?itou slo?kou americkeho namo?nictva, jeho? sila v?ak a? do 80. let 19. stoleti klesala a jeho lodi zastaravaly. V tomto obdobi nebylo vystaveno zava?n?j?im hrozbam a soust?edilo se na ochranu obchodu a podporu americke diplomacie. [2]

Nazornou ukazkou takove diplomacie byla nav?t?va ?ty? fregat pod velenim komodora Matthew C. Perryho , ktera roku 1854 donutila japonsky ?ogunat k otev?eni p?istav? . Uzav?enim obchodni smlouvy s USA byla zlomena vice ne? dvousetleta izolace Japonska .

Namo?ni velmoc (1890?1945) [ editovat | editovat zdroj ]

Americke bitevni lodi vyplouvaji roku 1907 na cestu kolem sv?ta
USS California se potapi v Pearl Harboru

Diky moderniza?nim program?m, ktere za?aly v 80. letech 19. stoleti, se americke namo?nictvo brzy za?adilo mezi namo?ni velmoci a mohlo tak u?inn? podporovat snahy o uzemni a obchodni expanzi. Prvnim d?kazem nov? ziskane sily americkeho namo?nictva se stalo jeho anga?ma ve ?pan?lsko-americke valce roku 1898. [3] Jako casus belli poslou?ilo podez?eni, ?e ?pan?l?ti agenti potopili americkou vale?nou lo? USS Maine (vybuch nebyl dodnes objasn?n). St?etnuti probihalo naprosto jednostrann? a skon?ilo zni?ujici pora?kou ?pan?lska, ktere muselo po ztrat? v?t?iny svych velkych vale?nych lodi v bitvach na Filipinach a Kub? p?istoupit na pa?i?skou mirovou smlouvu . Pote bylo nuceno p?edat Spojenym stat?m Kubu , Portoriko a ?ast ?pan?lske vychodni Indie ( Filipiny a Guam ).

V roce 1907 vyslal americky prezident Theodore Roosevelt skupinu ?estnacti americkych bitevnich lodi, p?ezdivanou te? Great White Fleet , na ?trnactim?si?ni cestu kolem sv?ta, ktera mo?nosti vale?neho lo?stva ve?ejn? demonstrovala ? a to zejmena Japonsku jako potencialnimu americkemu soupe?i v  Pacifiku . [3] Roku 1914 americke namo?nictvo po ?est m?sic? okupovalo mexicky p?istav Veracruz a ve stejnem roce byl navic otev?en Panamsky pr?plav , ktery dovolil namo?nictvu snadno p?esouvat sily mezi Atlantikem a Pacifikem. [3]

Do prvni sv?tove valky se USA zapojily a? 6. dubna 1917. [p 1] P?esto?e samo americke namo?nictvo ve valce ?adnou velkou bitvu nevybojovalo, [p 2] bylo jeho usp?chem zaji?t?ni bezpe?ne p?epravy dvou milion? vojak? expedi?nich vojsk do Evropy, kde tato vojska vyrazn? ovlivnila vysledek valky. Do Evropy bylo rovn?? vyslano dev?t bitevnich lodi, ktere se p?ipojily k britske Grand Fleet a dale zv?t?ily p?evahu Dohody nad n?meckou Kaiserliche Marine . [p 3]

Americke namo?nictvo vy?lo z valky jednozna?n? posileno. Spojene staty se p?edstavily jako jedna ze t?i hlavnich namo?nich mocnosti (spole?n? s Velkou Britanii a Japonskem), s ambici p?ekonat svou silou i Britske kralovske namo?nictvo. V roce 1916 proto namo?nictvo p?ijalo ambiciozni program stavby 10 bitevnich lodi, 6 velkych bitevnich k?i?nik?, 10 lehkych k?i?nik?, 270 torpedoborc? a 84 ponorek. [4] Washingtonska konference v letech 1921?1922 na jedne stran? ?aste?n? omezila namo?ni zbrojeni, ov?em na druhe stran? definitivn? potvrdila paritu mezi namo?nictvem britskym a americkym.

V mezivale?ne dob? si americke namo?nictvo svou pozici udr?elo a v dob? rostouciho mezinarodniho nap?ti ve 30. letech (japonsky expanzionismus, nastup nacismu) za?alo se stavbou ?ady novych lodi. Do druhe sv?tove valky se zapojilo a? po japonskem napadeni zakladny Pearl Harbor na Havajskych ostrovech 7. prosince 1941. P?esto?e americke namo?nictvo ve valce p?sobilo globaln?, jeho hlavnim val?i?t?m se stal zejmena Pacifik a kampa? proti Japonsku. Po n?kolikam?si?ni serii pora?ek zde nastal obrat v bitvach v Koralovem mo?i a u Midway . Brzy se ukazala sila americkeho pr?myslu, ktery chrlil velke mno?stvi vale?nych lodi, obchodnich lodi, letadel a dal?iho materialu. Vylod?nim na ostrov? Guadalcanal za?alo postupne dobyvani Japonci obsazeneho uzemi, ktere vyvrcholilo bitvou o Okinawu a japonskou kapitulaci, podepsanou 2. za?i 1945 na palub? bitevni lodi USS Missouri . V severni Africe a Evrop? se Ameri?ane od roku 1942 podileli na ?ad? vylo?ovacich operaci, ktere postupn? osvobozovaly uzemi obsazena vojsky Osy ? operace Torch , operace Husky , operace Overlord a dal?i. [3]

Z americkeho namo?nictva se za druhe sv?tove valky stalo nejsiln?j?i namo?nictvo sv?ta a tim za?ala globalni era jeho p?sobeni.

Globalni namo?nictvo (1945?) [ editovat | editovat zdroj ]

Po skon?eni druhe sv?tove valky pro?lo namo?nictvo ze?tihlenim a mnoho jeho star?ich lodi bylo vy?azeno. Brzy se v?ak ukazalo, ?e spojenectvi Zapadu se Sov?tskym svazem bylo pouze do?asne a americke namo?nictvo se stalo jednim z hlavnich akter? valky studene . V ni bylo jeho protivnikem p?edev?im doposud nijak silne sov?tske namo?nictvo , do jeho? rozvoje v?ak byly investovany velke prost?edky. Jeliko? by v p?ipad? vzniku opravdove valky byla jejim t??i?t?m zapadni Evropa, m?lo americke namo?nictvo zejmena chranit zakladny bombarder? a zasobovaci trasy v Atlantiku. Zakladem sily americkeho namo?nictva se p?itom staly silne uderne svazy t??kych letadlovych lodi ? kategorie plavidel, o jejich? stavbu se Sov?tsky svaz nepokusil a? do 80. let 20. stoleti. [5]

Jednim ze symbol? expanze namo?nictva za vlady Ronalda Reagana se stala reaktivace a modernizace bitevnich lodi t?idy Iowa

Roku 1949 se USA staly sou?asti nov? zalo?ene Severoatlanticke aliance , do ktere se zapojilo i americke namo?nictvo. Nove zavody ve zbrojeni a pou?ivani nejnov?j?ich technologii p?inesly nap?iklad zavedeni jadernych zbrani ? zejmena balistickych raket ve vyzbroji ponorek, ?izenych st?el ?i jadernych reaktor? v pohonu lodi .

Americke namo?nictvo bylo nasazeno nap?iklad v Korejske valce , b?hem ktere provedlo riskantni, ale usp??nou vylo?ovaci operaci u korejskeho m?sta In?chon . V 60. letech nasledovala kubanska krize , ?i valka ve Vietnamu , po ktere nasledoval ur?ity utlum. Po nastupu Ronalda Reagana do prezidentskeho u?adu byla zahajena rozsahla expanze a modernizace namo?nictva. V 80. letech pak namo?nictvo podporovalo armadu v Libanonu, Libyi, Grenad? a Panam?. Mezi ?ervencem 1987 a srpnem 1988 operovalo proti Iranu v  Perskem zalivu s cilem zabranit roz?i?eni Iracko-iranske valky do jeho vod, co? by naru?ilo trasy ropnych tanker?. V dubnu 1988 pak byla uskute?n?na usp??na operace Praying Mantis ? st?etnuti s iranskym namo?nictvem, ktere bylo nejv?t?im namo?nim st?etnutim americkeho namo?nictva od dob druhe sv?tove valky. [5]

V 90. letech byly provedeny operace Pou?tni bou?e a Pou?tni ?tit (1991?1992), operace Deliberate Force (1995), operace Pou?tni li?ka (1998), operace Spojenecka sila (1999) ?i operace Southern Watch (1992?2003).

Organizace [ editovat | editovat zdroj ]

System veleni US Navy

V sou?asnosti aktivni jednotky

  • 3. flota (Pacificka flota)
  • 4. flota (Velitelstvi namo?nich sil Jih)
  • 5. flota (Velitelstvi namo?nich sil St?ed)
  • 6. flota (Velitelstvi namo?nich sil Evropa)
  • 7. flota
  • 10. flota

Zru?ene jednotky

  • 1. flota (Pacificka flota, zru?ena 1973)
  • 2. flota (Atlanticka flota, zru?ena 2011)
  • 8. flota (Namo?ni sily Evropa, zru?ena 1946)

V ?ele namo?nictva stoji ?ef namo?nich operaci (Chief on naval operations), ktereho jmenuje prezident , jemu? je pod?izen prost?ednictvim ministerstva obrany a u?adu pro namo?nictvo.

Pahýl Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Inventa? [ editovat | editovat zdroj ]

Nazev t?idy Typ lod? Po?et ve slu?b? Po?et celkem* Standardni vytlak Kratke informace Poznamky
Lod? schopne nest letouny s pevnymi k?idly
T?ida Gerald R. Ford T??ka letadlova lo? 1 10 105 000 tun Velka letadlova lo? s jadernym pohonem a a? 75 letouny na palub? ? konfigurace CATOBAR . Planovano 10 (jeden t?idy Gerald R. Ford za jeden vy?azeny t?idy Nimitz ) po?et bude pravd?podobn? sni?en na 6 (jeden t?idy Gerald R. Ford za dva vy?azene t?idy Nimitz ).
T?ida Nimitz T??ka letadlova lo? 10 10 80 000 ? 100 000 tun Velka letadlova lo? s jadernym pohonem a a? 85 letouny ? konfigurace CATOBAR . USS Nimitz ma byt vy?azen 2025.
T?ida America Vysadkova lo? 2 10 45 000 tun Oficialn? vysadkove plavidlo, ale spi?e st?edni letadlova lo? a? s 42 letouny ? konfigurace V/STOL . U prvnich dvou nebyl dok pro vylo?ovaci plavidla, ale vzhledem ke kritice tohoto ?e?eni budou od t?eti jednotky vybaveny dokem.
T?ida Wasp Vysadkova lo? 7 7 28 000 tun Oficialn? vysadkove plavidlo, ale spi?e lehka letadlova lo? a? s 26 letouny ? konfigurace V/STOL . Do t?idy se oficialn? zapo?itava i USS Makin Island , ale vzhledem k velkym odli?nostem je v praxi ozna?ovana za samostatnou t?idu.
USS Makin Island Vysadkova lo? 1 1 42 000 tun Oficialn? vysadkove plavidlo, ale spi?e lehka letadlova lo? a? s 40 letouny ? konfigurace V/STOL . N?kdy te? ?azena k t?idam America a nebo Wasp .
Bojova hladinova plavidla
T?ida Arleigh Burke Protiletadlovy Torpedoborec 73 99 9000 tun Univerzalni torpedoborec se zesilenou protiletadlovou vyzbroji a systemem Aegis ? hlavni vyzbroj v silech Mk.41. T?ida ma n?kolik podt?id, ktere se od sebe zna?n? odli?uji.
T?ida Ticonderoga Protiletadlovy k?i?nik 14 27 9600 tun Protiletadlovy k?i?nik se systeme Aegis ? hlavni vyzbroj v silech Mk.41. 5 bez VVZ bylo vy?azeno.
T?ida Zumwalt Univerzalni torpedoborec 2 3 12 000 tun Univerzalni torpedoborec ? hlavni vyzbroj: 2 d?la ra?e 155 mm, ?izene st?ely v silech Mk.57. P?vodn? planovano 32 jednotek z d?vodu vysokych naklad? omezeno na t?i.
T?ida Freedom Littoral Combat Ship 8 16 3000 tun Plavidla pro operace v pob?e?nich vodach s modularni vyzbroji 5 jednotek byly vy?azeny
T?ida Independence Littoral Combat Ship 15 19 2784 tun Trimaran pro operace v pob?e?nich vodach s modularni vyzbroji 2 jednotek byly vy?azeny
  • po?ty planovanych i vy?azenych

Vybaveni [ editovat | editovat zdroj ]

Letadlove lod? [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Seznam americkych letadlovych lodi .
Nejnov?j?i americka letadlova lo? USS Gerald R. Ford vstoupila do slu?by v ?ervenci 2017

USA disponuji nejv?t?i sv?tovou flotou velkych letadlovych lodi (tzv. supercarriers ) s jadernym pohonem, nesoucich a? 90 letadel a vrtulnik? , ktere mohou za den provest a? 150 bojovych let?. Letadlove lod? jsou jadrem uderne sily a zastra?ovacich mo?nosti americkeho namo?nictva.

Letadlova lo? tvo?i s ?adou podp?rnych lodi v?t?i udernou skupinu ( carrier battle group ). Sou?asti teto skupiny jsou k?i?niky t?idy Ticonderoga a torpedoborce t?idy Arleigh Burke vybavene nejmodern?j?im zbra?ovym systemem Aegis a uto?ne ponorky, ktere letadlovou lo? chrani proti p?ipadnemu utoku letadel, lodi, ?i ponorek. Sou?asti svazu jsou te? zasobovaci lod? s palivem, munici a dal?im materialem. Roku 2018 bylo ve slu?b? 10 jednotek t?idy Nimitz a prototyp nove t?idy Gerald R. Ford .

Lod? pro vysadkove operace [ editovat | editovat zdroj ]

USS San Antonio

Sou?asny d?raz na schopnost americkeho namo?nictva vest oboj?ivelne operace a operace v blizkosti pob?e?i vede k nar?stu kapacity t?chto jeho sil. Jejich zakladem jsou vrtulnikove vysadkove lod? t?id t?idy Wasp (8 kus?) a America (2 kus, dal?i ve stavb?). Ty se svym vzhledem podobaji lodim letadlovym. Na palub? nesou nejen vrtulniky a letouny, ale i cca 2200 vojak? namo?ni p?choty, k jejich? doprav? na b?eh slou?i mimo vrtulnik? take dok s vylo?ovacimi ?luny a vzna?edly.

Dal?im typem lodi je kategorie Amphibious transport dock , plavidlo nesouci p?chotu, bojovou techniku a dal?i zasoby, ktere z ni mohou na b?eh p?epravovat jak vrtulniky, tak vysadkova plavidla (ma p?istavaci palubu i dok). Tento typ zastupuje 12 plavidel t?idy San Antonio (dal?i 3 kusy ve stavb?). Poslednim typem vylo?ovacich lodi jsou vysadkove dokove lod? t?id Whidbey Island (6 ks) a Harpers Ferry (4 ks).

K?i?niky, torpedoborce a fregaty [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lancich Seznam americkych k?i?nik? a Seznam americkych torpedoborc? .
K?i?nik USS Cape St. George
Torpedoborec USS Sampson

Americke namo?nictvo roku 2023 provozuje 14 raketovych k?i?nik? t?idy Ticonderoga , vybavenych zbra?ovym systemem Aegis. K?i?niky byly vyvinuty zejmena k obran? svaz? letadlovych lodi proti nep?atelskym letadl?m a protilodnim st?elam , diky st?elam s plochou drahou letu Tomahawk ov?em ziskaly te? schopnost p?esnych uder? proti pozemnim cil?m.

Nejmodern?j?im systemem Aegis jsou vybaveny te? torpedoborce t?idy Arleigh Burke , jejich stavba byla obnovena. Roku 2023 bylo ve slu?b? 73 plavidel, p?i?em? celkem bylo objednano 99 kus?. Namo?nictvo plavidla se systemem Aegis modernizovalo, aby byla schopna ni?eni balistickych st?el kratkeho a st?edniho doletu a dru?ic na nizkych ob??nych drahach pomoci vylep?enych ?izenych st?el Standard SM-3 ( Ballistic missile defense ). [6] [7]

Roku 2016 byl do slu?by za?azen prvni ze t?i torpedoborc? t?idy Zumwalt . Jejich hlavnim ukolem je provad?ni protizemnich uder? a pob?e?nich operaci. Jejich konstrukce obsahuje ?adu novinek, ov?em nar?st naklad? na cely program vedl k tomu, ?e misto stavby v?t?i serie bude obnovena stavba star?i a levn?j?i t?idy Arleigh Burke .

V?echny fregaty t?idy Oliver Hazard Perry byly vy?azeny do roku 2015. Nahradit je m?la plavidla pro pob?e?i boj Littoral Combat Ship . Tento zam?r byl p?ehodnocen a namo?nictvo usiluje o ziskani plnohodnotnych fregat v ramci programu FFG(X) .

Ponorky [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Seznam americkych ponorek .
Ilustrace odpaleni balisticke st?ely Trident z ponorky t?idy Ohio

Americke namo?nictvo k roku 2023 provozuje 68 uto?nych a balistickych ponorek, p?i?em? v?echny maji jaderny pohon. Balistickych ponorek t?idy Ohio se st?elami Trident americke namo?nictvo vlastni 14 kus? a dal?i ?ty?i byly p?estav?ny na nosi?e a? 154 st?el s plochou drahou letu BGM-109 Tomahawk . Probiha vyvoj zcela nove t?idy Columbia .

Ve slu?b? je rovn?? 50 uto?nych ponorek. Ty slou?i primarn? k ni?eni nep?atelskych ponorek, hlidkovani a ochran? vlastnich udernych svaz?. Mohou v?ak take napadat hladinove lod? pomoci ?izenych st?el Sub-Harpoon a pozemni cile st?elami s plochou drahou letu Tomahawk. Nejpo?etn?ji je zastoupena t?ida Los Angeles s 25 kusy (postupn? vy?azovana). Na ni navazuje technologicky vysp?lej?i a v provozu vyrazn? ti??i t?ida Seawolf , ktere ale byly pro vysokou cenu postaveny pouze t?i jednotky. Nejnov?j?i generaci p?edstavuje 22 uto?nych ponorek t?ida Virginia (dal?i 9 kusy ve stavb?). Tato t?ida ve slu?b? nahrazuje ponorky t?idy Los Angeles a oproti t?id? Seawolf je o p?ibli?n? polovinu levn?j?i. [8]

Letectvo [ editovat | editovat zdroj ]

F-18E Super Hornet p?istava na palub? letadlove lodi USS Abraham Lincoln .

V sou?asne dob? namo?nictvo USA disponuje letouny McDonnell Douglas F/A-18 Hornet a Boeing F/A-18E/F Super Hornet , ktery postupn? nahrazuje star?i Hornety.

Pahýl Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

P?ehled letecke techniky [ editovat | editovat zdroj ]

ikona
Tato ?ast ?lanku pot?ebuje aktualizaci, nebo? obsahuje zastarale informace.
M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ji vylep?ite , aby odra?ela aktualni stav a nedavne udalosti. Podivejte se te? na diskusni stranku , zda tam nejsou nam?ty k dopln?ni. Historicke informace nema?te, rad?ji je p?eve?te do minuleho ?asu a p?ipadn? p?esu?te do ?asti ?lanku v?novane d?jinam.

Tabulka obsahuje p?ehled letecke techniky US Navy v roce 2018 podle Flightglobal.com . [9]

Nazev P?vod Ur?eni Verze Ve slu?b? Poznamky
Bojove letouny
Boeing F/A-18E/F Super Hornet USA palubni viceu?elovy bojovy letoun kategorie CATOBAR F/A-18E/F 512 Z toho 137 kus? u?ivano u opera?n?-vycvikovych jednotek. Objednano dal?ich 22 kus?.
Lockheed Martin F-35 Lightning II USA palubni viceu?elovy bojovy letoun kategorie CATOBAR F-35C 21 Z tohoto po?tu po?atkem roku 2018 pouze 1 stroj u opera?ni jednotky, ostatni slou?i k vycviku a zkou?kam. Dal?i 2 kusy typu objednany zavazn? a 237 p?edb??n?.
McDonnell Douglas F/A-18 Hornet USA palubni viceu?elovy bojovy letoun kategorie CATOBAR F/A-18A/B/C/D 267 Z tohoto po?tu je 109 kus? u?ivano u opera?n?-vycvikovych jednotek.
Specialni letouny
Boeing EA-18G Growler USA palubni letoun pro elektronicky boj EA-18G 139 Objednano dal?ich 16.
Boeing E-6 Mercury USA letajici velitelske a spojovaci stanovi?t? E-6B 16
Boeing P-8 Poseidon USA namo?ni hlidkovy letoun P-8A 69 Objednano dal?ich 23 stroj? zavazn? a 7 p?edb??n?.
Fairchild Swearingen Metroliner USA letoun pro elektronicky pr?zkum ( SIGINT ) EC-26D Metroliner 1
Grumman E-2 Hawkeye USA palubni letoun AWACS charakteristik CATOBAR E-2C/D Hawkeye II 79 Dal?ich 21 stroj? objednano, s opci na dal?ich 24.
Gulfstream G550 USA AWACS 0 Objednan 1 kus.
Learjet 35/36 USA pr?zkumny letoun 0 Objednan 1 kus.
Lockheed P-3 Orion USA namo?ni hlidkovy letoun P-3C 67
Lockheed P-3 Orion USA letoun pro elektronicky pr?zkum (SIGINT) EP-3E 12
Lockheed C-130 Hercules USA letoun pro transport a tankovani paliva za letu KC-130T Hercules 5
Dopravni a transportni letouny
Bell Boeing V-22 Osprey USA viceu?elovy takticky konvertoplan /stroj pro zasobovani letadlovych lodi CMV-22B 1 Objednano dal?ich 13 kus? zavazn? a 35 p?edb??n?.
Boeing 737 USA st?edni dopravni letoun C-40A Clipper 15 Objednany dal?i 2 kusy.
Beechcraft Super King Air USA lehky transportni/u?itkovy letoun UC-12B 13
Fairchild Swearingen Metroliner USA lehky dopravni/u?itkovy letoun C-26D Metroliner 6
Grumman C-2 Greyhound USA takticky transportni letoun/letoun zasobovani letadlovych lodi charakteristik CATOBAR 34
Gulfstream IV USA lehky dopravni letoun/ business jet UC-20G 4
Lockheed C-130 Hercules USA takticky transportni letoun C-130T Hercules 20
Pilatus PC-12 ?vycarsko lehky dopravni/u?itkovy letoun U-28A 1
Vrtulniky
Bell 407 USA u?itkovy vrtulnik 4
Sikorsky CH-53 Sea Stallion USA t??ky transportni/viceu?elovy vrtulnik MH-53E Sea Dragon 27
Sikorsky S-70 USA takticky transportni/viceu?elovy/protiponorkovy/zachranny vrtulnik EH-60/HH-60/UH-60 / SH-60/MH-60 507 Objednano dal?ich 27 kus?, s opci na dal?ich 41.
Cvi?na letadla
Bell 206 USA cvi?ny vrtulnik TH-57B/C Sea Ranger 113
Bell OH-58 Kiowa USA cvi?ny vrtulnik 3
Beechcraft T-6 Texan II USA cvi?ny letoun T-6A/B/C 294 Objednano dal?ich 29 kus?.
Beechcraft T-34 Mentor USA cvi?ny letoun pro zakladni vycvik T-34C Turbo Mentor 34
de Havilland Canada DHC-3 Otter Kanada cvi?ny letoun charakteristik STOL U-1B Otter 1
Eurocopter EC 145 EU /USA cvi?ny vrtulnik UH-72A Lakota 5
General Dynamics F-16 Fighting Falcon USA viceu?elovy bojovy letoun/dvoumistny bojovy letoun F-16A/B 14 Typ slou?i jako protivnik p?i nacviku manevroveho boje .
Grumman E-2 Hawkeye USA AWACS E-2C 2
Gulfstream G100 USA dvoumotorovy cvi?ny letoun C-38 1
McDonnell Douglas/BAe T-45 Goshawk Spojene kralovstvi /USA proudovy cvi?ny letoun T-45A/C 196
Northrop F-5 USA cvi?ny stihaci letoun F-5F/F-5N Tiger II 29 Varianta ?F“ je dvoumistna, ?N“ je ozna?eni pro upravene jednomistne F-5E u?ivane jako protivnik p?i nacviku manevroveho vzdu?neho boje.
Northrop T-38 Talon USA nadzvukovy cvi?ny letoun 10

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ V den vstupu do valky m?lo americke namo?nictvo 14 dreadnought? , 23 predreadnought? , 11 pance?ovych k?i?nik? , 20 chran?nych k?i?nik? , 68 torpedoborc? a 46 ponorek . Problemem byl zejmena nedostatek torpedoborc?.
  2. ↑ Tomu odpovidaji i nizke vale?ne ztraty ? 1 k?i?nik, 2 torpedoborce a 1 ponorka.
  3. ↑ P?evaha Dohody v t??kych lodich byla 2:1. V prosinci roku 1917 byla do Evropy odeslana americka 9. divize bitevnich lodi ? USS New York , USS Florida , USS Delaware , USS Wyoming , USS Arkansas a USS Texas . V srpnu 1918 je posilily je?t? bitevni lod? USS Nevada , USS Oklahoma a USS Utah .

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Status of the Navy [online]. US Navy, 2010-01-15 [cit. 2010-01-18]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2010-12-21. (anglicky)  
  2. ↑ a b c d PALMER, Michael A. The Navy: The Continental Period, 1775-1890 [online]. Naval Historical Center, 2004-07-16 [cit. 2010-01-17]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2014-12-16. (anglicky)  
  3. ↑ a b c d PALMER, Michael A. The Navy: The Oceanic Period, 1890-1945 [online]. Naval Historical Center, 1996-12-19 [cit. 2010-01-18]. Dostupne online . (anglicky)  
  4. ↑ HRBEK, Jaroslav . Velka valka na mo?i. Dil 4. Rok 1917 . Praha: Libri, 2002. ISBN   80-85983-89-3 . S. 35.  
  5. ↑ a b PALMER, Michael A. The Navy: The Transoceanic Period, 1945-1992 [online]. Naval Historical Center, 1996-12-19 [cit. 2010-01-17]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2014-12-30. (anglicky)  
  6. ↑ -BKO-. Co se starymi k?i?niky s Aegisem? [online]. ATM, 2008-04-24 [cit. 2010-01-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-08-06.  
  7. ↑ -SKY-. Modni vyst?elek: Aegis [online]. ATM, 2008-08-15 [cit. 2010-01-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2013-04-24.  
  8. ↑ -BKO-. New Mexico, ?esta ponorka t?. Virginia [online]. ATM, 2010-01-04 [cit. 2010-01-16]. Dostupne online .   [ nedostupny zdroj ]
  9. ↑ HOYLE, Craig, Daria Glazunova, Mark Kwiatkowski, Sandra Lewis-Rice, Antoine Farard. World Air Forces 2018 [online]. London: Flightglobal , December 2017. S. 33. Format PDF . Dostupne online . (anglicky)  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • FRASER, Kenneth. Political nomenclature in the US Navy. In: JORDAN, John; DENT, Stephen. Warship 2018 . Oxford: Osprey, 2018. ISBN   978-1-4728-2999-3 . S. 201 a? 203. (anglicky)
  • GAINES, W. Craig. Encyclopedia of Civil War shipwrecks . Baton Rouge: Louisiana State University Press, 2008. 231 s. ISBN   978-0-8071-3274-6 . (anglicky)  
  • GARZKE, JR., William H.; DULIN, JR., Robert O. Battleships : United States battleships 1935-1992 . Annapolis: Naval Institute Press, 1995. 386 s. Dostupne online . ISBN   1-55750-174-2 . (anglicky)  
  • LARDAS, Mark. American light and medium frigates 1794-1836 . Oxford: Osprey Publishing, 2008. 48 s. ISBN   978-1-84603-266-0 . (anglicky)  
  • LARDAS, Mark. American heavy frigates 1794-1826 . Oxford: Osprey Publishing, 2003. 48 s. ISBN   1-84176-630-5 . (anglicky)  
  • SILVERSTONE, Paul H. Civil War Navies 1855?1883 . New York: Routledge, 2006. 215 s. ISBN   978-0-415-97870-5 . (anglicky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Ozbrojene sily Spojenych stat? americkych USA
Namo?nictva americkych zemi
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Namo?nictvo_Spojenych_stat?_americkych&oldid=23879657 “