Autonomni spole?enstvi Katalansko Comunitat Autonoma de Catalunya Comunautat Autonoma de Catalonha Comunidad Autonoma de Cataluna
znak vlajka
Hymna : Els Segadors
Geografie
Hlavni m?sto	Barcelona
Sou?adnice	41°50′15″ s. ?. , 1°32′16″ v. d.
Rozloha	31 895 km²
Nejvy??i bod	Pica d'Estats (3143 m n. m.)
?asove pasmo	UTC+01:00 ( standardni ?as )
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel	7 747 709 (2022)
Hustota zalidn?ni	242,9 obyv./km²
Jazyk	katalan?tina , okcitan?tina [1] , ?pan?l?tina (v?echny u?edni)
Sprava regionu
Stat	?pan?lsko ?pan?lsko
Nad?azeny celek	?pan?lsko ?pan?lsko
Pod?izene celky	4 provincie
Vznik	9. za?i 1932 (ziskani autonomie )
P?edseda vlady	Pere Aragones ( ERC )
M?na	euro
Parlamentni zastoupeni
Kongres	47 k?esel
Senat	23 k?esel
Mezinarodni identifikace
ISO 3166-2	ES-CT
Telefonni p?edvolba	+34 97 (Barcelona: +34 93)
Oficialni web	www .gencat .cat
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Katalansko ( katalansky Catalunya , ?pan?lsky Cataluna , okcitansky Catalonha ) je jedno ze 17 autonomnich spole?enstvi a historicke uzemi na severovychod? ?pan?lska p?i pob?e?i St?edozemniho mo?e . Metropoli Katalanska, ktere ve st?edov?ku tvo?ilo sou?ast Aragonske koruny , je velkom?sto Barcelona , v jeji? aglomeraci ?ije vice ne? 3 miliony obyvatel. Cele Katalansko je pak se 7 475 420 obyvateli druhym nejlidnat?j?im spole?enstvim ?pan?lska.

Katalansko ohrani?uje na severu Okcitanie ( Francie ) a Andorra , na vychod? St?edozemni mo?e , na jihu Valencie ( ?pan?lsko ) a na zapad? Aragonie (?pan?lsko).

Dne 27. ?ijna 2017 p?ijal autonomni katalansky parlament rezoluci o nezavislosti . ^[2] Katalansko vyhlasilo na zaklad? hlasovani sveho parlamentu republiku nezavislou na ?pan?lskem kralovstvi. Tuto nezavislost ?pan?lsko ani jiny stat neuznal jako pravn? platnou a uzemi je stale pod pravni kontrolou ?pan?lska.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Katalansko na severu hrani?i s Francii a Andorrou , na zapad? s autonomnim spole?enstvim Aragonii , na jihu s autonomnim spole?enstvim Valencii , na vychod? pak sousedi se St?edozemnim mo?em.

Katalansko ma v hrubych rysech tvar rovnostranneho pravidelneho trojuhelnika na severu hrani?i s Francii a Andorrou , na zapad? se zbytkem ?pan?lska (autonomnim spole?enstvim Aragon), na vychod? (nejdel?i hranice) je hranici pob?e?i St?edozemniho mo?e a hranice p?ib?eznich vod, na jihu vede kratka hranice s Valencii . Cele uzemi i jednotlive useky hranice jsou vice nebo men? p?irodn? determinovany. Na severu jsou to masivy Pyreneji, na zapad? tvo?i p?eva?nou ?ast hranice se ?pan?lskem ?eka Noguera Ribagorcana a jeji p?ikre ka?ony. Vychozi a ur?ujici je pob?e?ni linie, ktera je take nejdel?im vymezenim. Hranice na severu je tvo?ena vrcholovymi h?ebeny Pyreneji a je v podstat? toto?na se jejich hlavnim vrcholovym pasmem a tim padem je toto?na s rozvodnici ?ek Ebre a Le Tech . V?t?ina uzemi se rozklada na levem b?ehu Ebre a v oblasti men?ich pob?e?nich ?ek, ktere nejsou sou?asti povodi Ebre.

Mala ?ast uzemi Katalanska se rozklada na pravem b?ehu zcela dolniho toku a hranici je posledni v?t?i pravob?e?ni p?itok Ebre ? Ribarroja a? po pob?e?i. Takto p?irodn? determinovane uzemi je stabilizovano jako ?historicka hranice“ po dobu n?kolika stoleti.

Podnebi [ editovat | editovat zdroj ]

Klima je s ohledem na rozr?zn?ni reliefu zna?ne rozmanite. V uzkem pob?e?nim pasu panuje ?iste st?edomo?ske podnebi . V p?eva?ne ?asti je to obecne st?edomo?ske podnebi (Cfa), na jihu v oblasti delty Ebre je to horke st?edomo?ske podnebi s horkymi lety dle Koppenovy klasifikace Csb). St?edni trojuhelnikove uzemi katalanskeho vnitrozemi (vnitro katalanske sni?eniny) je v obecnosti a p?eva?n? (pseudo) oceanicke (atlanticke) povahy (Cfb), mistn? se v?ak mohou vyskytovat men?i biotopicka uzemi charakterem podobna spi?e vlhkemu kontinentalnimu podnebi nebo naopak mirn?j?imu st?edomo?skemu podnebi. P?esn? vyjad?eno prave oceanicke podnebi panuje pouze v udoli pramenne oblasti francouzske ?eky Garonny v severozapadnim cipu Pyreneji .

Horske masivy, zejmena nejvy??i polohy Pyreneji maji podnebi subpolarni (alpinske ? Dsc a Dsa). V obecnem uhrnu lze konstatovat, ?e podnebi Katalanska je mirn?j?i, pest?ej?i a ne tak horke a aridni jako uzemi iberskeho ?pan?lska . Ji?ni okraje Pyrenejskeho podh??i a p?i?na udoli prostupujici od pob?e?i do vnitrozemi st?idaji nebo misi chladne alpinske klima s klimatem oceanickymi a ojedin?le st?edomo?skym, p?i pob?e?ni p?i?ne koridory pak st?edomo?ske s oceanickym. Pr?m?rne ro?ni teploty jsou v Barcelon? +18,5 °C, Giron? +14,7 °C, v Pyrenejich pr?m?rne (zimni) teploty -2 °C.

Vodstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Katalansko je na rozdil od v?t?i ?asti ?pan?lska (p?ime umo?i Atlantskeho oceanu ) odvod?ovano do St?edozemniho mo?e. Nejv?t?i ?ekou je Ebre (?pan?lsky Ebro), je? zasahuje do uzemi Katalanska jen relativn? malym usekem p?ed deltou. Povodi Ebre take tvo?i jen ?ast uzemi Katalanska. Je to povodi samotne ?eky a povodi jejich t?ech velkych levob?e?nich p?itok? Noguera Ribagorcana , Noguera Pallaresa a Segre , v?etn? jejich p?itok?. Pravy b?eh Ebre zasahuje katalanske uzemi jen malym povodim a sice polovinou nejv?t?iho dolniho p?itoku Matarranya (?eka sama je hranici zem?). V?t?i ?ast pob?e?niho a p?ib?e?niho pasu odvod?uji ?eky, ktere nenale?i do povodi Ebre, ale jsou samostatne a usti p?imo do St?edozemniho mo?e. Severn? od masivu Puig Pelat (1075) to jsou ?eky: Francoli, Gaia , Maspujols, Noya, Llobregat a Ter .

Na uzemi Katalanska je n?kolik (ne p?ili? velkych) p?irodnich jezer, vesm?s ledovcoveho ( morenoveho ) p?vodu. Nejv?t?im z nich je Banyoles ( Estany de Banyoles ), ktere ale ledovcoveho p?vodu neni. Pak jsou to men?i horska jezera v Pyrenejich jako kaskada Estanys de Mulieres v prameni?ti Noguery Ribagorcany . Katalansko ve spolupraci se sousedy vybudovalo celou ?adu p?ehradnich jezer , hlavn? pro pot?ebu elektricke energie p?i nedostatku uhli.

Na hranicich s Francii se zde rozklada poho?i Pyreneje , od ktereho na jih odbo?uje poho?i Serralada Costero - Catalana , kopirujici v nevelke vzdalenosti od St?edozemniho mo?e tvar zdej?ich pob?e?nich oblasti Costa Daurada a Costa Brava . Na zapad? Katalanska na jihu provincie Lleida se zde pak nachazi ni?ina, po jejim? ji?nim okraji proteka nejd?le?it?j?i ?eka regionu a jedna z vyznamnych ?ek ?pan?lska, Ebro .

Uzemni ?len?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Od roku 1833 se Katalansko ?leni na 4 provincie: Barcelona , Girona ( kastilsky Gerona ), Lleida ( Lerida ) a Tarragona . Men?imi spravnimi celky je 41 comarek .

Od roku 2010 se Katalansko take ?leni na 8 vegueries : Alt Pireneu i Aran, Ambit Metropolita, Ambit de Ponent, Camp de Tarragona, Comarques Centrals, Comarques Gironines, Terres de l'Ebre, Penedes.

M?sta [ editovat | editovat zdroj ]

K roku 2007 m?lo 10 katalanskych obci vice ne? 100 000 obyvatel:

#	Obec	Comarca	Obyvatelstvo [3]
1	Barcelona	Barcelones	1 595 110
2	L'Hospitalet de Llobregat	Barcelones	251 848
3	Badalona	Barcelones	216 201
4	Terrassa	Valles Occidental	202 136
5	Sabadell	Valles Occidental	201 712
6	Tarragona	Tarragones	134 163
7	Lleida	Segria	127 314
8	Mataro	El Maresme	119 035
9	Santa Coloma de Gramenet	Barcelones	116 765
10	Reus	Baix Camp	104 835

Dal?imi vyznamn?j?imi m?sty a regionalnimi centry jsou Girona , Figueres , Granollers , Vic , Manresa , Salou ?i Tortosa .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Osidleni Katalanska je dolo?eno od star?i a mlad?i doby kamenne. V antice, v e?e ?imske ?i?e , bylo Katalansko ji? civilizovanym uzemim a m?sta jako Girona a Barcelona maji po?atek prav? v teto dob?.

Uzemi Katalanska bylo mezi lety 1164 a 1707 pod?izeno svrchovanosti aragonskeho krale . V roce 1469 Ferdinand II. Aragonsky uzav?el je?t? jako d?dic aragonskeho tr?nu s?atek s d?di?kou kastilskeho tr?nu Isabelou Kastilskou . V zemich aragonske koruny vladl Ferdinand II. a? do sve smrti v roce 1516, kdy nastoupil na tr?n vnuk Ferdinanda a Isabely Karel V. z rodu Habsburk?, ktery sjednotil kastilske a aragonske uzemi do jednoho statniho utvaru, ?pan?lskeho kralovstvi .

V ramci ?pan?lska m?la dominantni postaveni Kastilie . V roce 1640 Katalansko spolu s Portugalskem povstalo proti ?pan?lske nadvlad? a byla vyhla?ena Katalanska republika , ale i p?es francouzskou vojenskou pomoc bylo katalanske povstani v roce 1652 potla?eno (Portugalci si vydobyli nezavislost). P?esto si Katalansko jako sou?ast Aragonske koruny udr?elo rozsahlou autonomii a sve tradice. Definitivni konec autonomie p?i?el a? s nastupem Bourbon? na ?pan?lsky tr?n v roce 1707 b?hem valky o ?pan?lske d?dictvi , ve ktere Aragonie podporovala dosud vladnouci Habsburky proti Bourbon?m. To u?inily tzv. Dekrety de Nueva Planta , ktere ze ?pan?lska utvo?ily centralizovany stat.

Ve 30. letech b?hem ?pan?lske republiky ziskalo Katalansko autonomii, ale po vit?zstvi generala Francisca Franka ve ?pan?lske ob?anske valce byla autonomie zru?ena a jakekoliv projevy katalanske identity byly zakazany. Katalan?tina byla potla?ovana a oficialn? zakazana. V roce 1940 byl prezident Katalanska Lluis Companys na ?adost ?pan?lska zat?en n?meckym gestapem, dopraven do ?pan?lska a tam popraven. Teprve v roce 1978 po skon?eni Frankovy diktatury byla v Katalansku obnovena autonomie.

Hospoda?stvi [ editovat | editovat zdroj ]

Katalansko je hospoda?sky vysp?lou a usp??nou zemi. Jednotliva hospoda?ska odv?tvi jsou p?izniv? vyva?ena a diverzifikovana. Rozhodujicimi odv?tvimi jsou pr?mysl , sofistikovany pr?mysl, v?domostni ekonomika a slu?by , zejmena ty spojene s turismem. Vykonnost hospoda?stvi je na urovni HDP 43.837 US$ na obyvatele co? ?adi Katalansko ke 20 nejvysp?lej?im zemim (v porovnani po?adi se suverennimi staty).

Pr?mysl [ editovat | editovat zdroj ]

Katalansko disponuje zna?n? rozvinutym pr?myslem, i kdy? jeho po?atky byly pom?rn? pozdni ? a? p?ed polovinou 19. stoleti. Pr?mysl se podili 37% na celkovem hospoda?skem obrazu Katalanska. V minulosti byly dominantnimi v pr?myslu vyroba textilu (bavlna?stvi), papiru a mydla. Pozd?ji textilni pr?mysl jako i jinde v Evrop? musel transformovat a jeho vyznam v celkovem podilu se sni?il. V Katalansku jej do zna?ne miry nahradil automobilni pr?mysl a transformovana textilni vyroba pro pot?eby vyroby dopravnich prost?edk?. V sou?asnosti jsou profilovymi obory katalanskeho pr?myslu: chemie , farmaceuticky pr?mysl , vyroba za?izeni pro IT, telematickych vyrobk?, a potravina?sky pr?mysl . V oblasti Tarragony je vyznamny podil petrochemickeho pr?myslu s velkymi rafineriemi . V Katalansku se s ohledem na limitovane zdroje p?ili? nerozvinul t??ky pr?mysl , zejmena pro omezene zdroje uhli.

Terciarni sektor ? slu?by [ editovat | editovat zdroj ]

Terciarni sektor je v katalanske ekonomice ji? od 70. let dominantni (podil 60?% HDP), velmi vysp?ly a zahrnuje pestrou a vyva?enou skladbu r?znych aktivit s velkou p?idanou hodnotou. Zahrnuje turisticky pr?mysl , hotelnictvi, ve?ejne slu?by , slu?by v kultu?e ale i bou?liv? se rozvijejici nove druhy slu?eb v socialnich sitich, reklamn? a v?domostni ekonomice. Katalansko ma p?iznive a rozvinute podminky pro turisticky ruch. Atraktivni st?edomo?ske pob?e?i Costa Brava a Costa Daurada (?pan?lsky Costa Dorada), horske rezorty alpskeho ly?ovani Banquera-Beret , La Molina , Port Le Comte, Valter 2000, Port Aine. Sektor pen??nictvi, rovn?? dob?e rozvinuty, reprezentuji ob?i spo?itelny: La Caixa a Caixa Catalunya a Banc Sabadell. Barcelonska burza cennych papir? ( Borsa de Barcelona ) s kotovanym objemem obchod? v roce 2017 ve vy?i 515.4 mld. €.

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Katalansko ma velmi dobre dopravni spojeni s vn?j?im sv?tem i dobrou a dob?e fungujici vnit?ni infrastrukturu. S ohledem na sousedstvi jen s jednim v?t?im statem (Francii) ale velkym objemem mezinarodniho pohybu zbo?i i osob, je st??ejni doprava letecka a namo?ni.

Katalansko ma p?t mezinarodnich leti?? , ze kterych je Barcelonske leti?t? El Prat 6. nejru?n?j?im leti?t?m Evropy (44.5 mil. cestujicich ? 3,5 nasobek LVH v Praze). Dal?i velka leti?t? jsou: Girona-Costa Brava Airport (GRO, Aena), Reus Airport (REU, Aena), Lleida-Alguaire Airport (ILD, Aeroports de Catalunya), Sabadell Airport (QSA, Aena), La Seu d'Urgell Airport ( LEU, Aeroports de Catalunya ). Katalansko disponuje dv?ma velkymi p?istavy: Barcelona a Tarragona. Mezinarodni ?elezni?ni spojeni zaji??uji vysokorychlostni trat? , (v Katalansku Alta Velocitat Espanyola (AVE)) do Lyonu , Pa?i?e, a sm?rem do kontinentalniho ?pan?lska do Zaragozy a Madridu pro rychlost 330 km/h. Dalni?ni spojeni s Francii je pob?e?nim dalni?nim tahem: St?edomo?skou dalnici ( Autopista de la Mediterrania ) AP-7 a dalnici Madrid-Barcelona, ozna?ovanou jako Severovychodni dalnice ( Autovia del Nord-est ) A-2.

Politika [ editovat | editovat zdroj ]

Od padu Francova diktatorskeho re?imu v roce 1975 a p?ijeti demokraticke ?pan?lske ustavy z roku 1978 byla postupn? obnovena a dale v dot?enem ?lanku 155 ustavy roz?i?ena autonomie Katalanska ^[4] a dal?ich region?.

Nejvy??im pravnim dokumentem v regionu, hned za ustavou ?pan?lska, je Katalansky autonomni statut ( katalansky Estatut d'Autonomia de Catalunya), p?edstavujici ustavu autonomniho spole?enstvi. Poprve byl p?ijat v roce 1979 a nasledn? jednou pozm?n?n do svoji sou?asne podoby, kterou schvalili ob?ane Katalanska v referendu roku 2006 , kdy p?i u?asti 49,41 % opravn?nych voli?? pro novy autonomni statut hlasovalo 73,90 %, proti 20,76 %, prazdne hlasovaci listky odevzdalo 5,34 % a neplatne hlasovaci listky odevzdalo 0,90 % ze zu?astn?nych.

Vrcholnym organem exekutivy je katalanska vlada (katalansky Generalitat de Catalunya ), v jejim? ?ele stoji prezident Katalanska (katalansky President de la Generalitat de Catalunya ). Generalitat sidli v palaci Palau Generalitat v centru Barcelony ve ?tvrti Barri Gotic . V ?ele legislativy stoji Parlament Katalanska (katalansky Parlament de Catalunya), ktery vykonava dozor?i moc nad katalanskou vladou tim, ?e ji vyhla?uje d?v?ru, p?ipadn? ned?v?ru. Sidli v palaci stejneho jmena.

Dne 9. listopadu 2014 uspo?adala katalanska vlada nezavazne referendum o nezavislosti , ve kterem se kolem 80 % hlasujicich vyslovilo pro nezavislost za u?asti 41,6 % opravn?nych voli??. ^{[5] [6]}

Dne 6. za?i 2017 katalansky parlament schvalil novy zakon, kterym vyhlasil nove referendum o svoji nezavislosti . ^[7] Zakon o referendu byl ov?em ustavnim soudem ?pan?lska prohla?en za neplatny. P?es aktivni odpor ?pan?lske ust?edni vlady se hlasovani uskute?nilo 1. ?ijna 2017. V d?sledku zasahu ?pan?lske policie proti hlasovani bylo zran?no tem?? 900 osob. ^[8] Podle udaj? katalanske regionalni vlady se 90,09 % z 2,26 milionu hlasujicich vyslovilo pro nezavislost, volebni u?ast byla okolo 42 % opravn?nych voli??. S odvolanim na tyto vysledky 27. ?ijna 2017 katalansky parlament vyhlasil jednostrannou nezavislost Katalanska na ?pan?lsku a schvalil vyhla?eni nezavisleho statu Katalanska republika . ?pan?lsky parlament mezitim schvalil omezeni autonomie a p?evzeti kontroly nad regionem. P?l milionu lidi ^{[ zdroj? ]} v ten den demonstrovalo v Barcelon? na podporu katalanske nezavislosti. Tim eskalovala nov? vznikla politicka krize v Katalansku .

V prosinci 2017 se konaly volby, ve kterych ale op?t v?t?inu ziskaly separatisticke strany. ^[9]

V regionalnich volbach ze 14. unora 2021 hralo tema nezavislosti op?t dominantni roli. Separatisticke strany vyhraly 74 k?esel, o ?ty?i k?esla vice oproti minulym volbam, a poprve od roku 2012 ziskaly v?t?inu voli?? (51 %). Kv?li pandemii a nespokojenostem s politikou byla v?ak u?ast ve volbach rekordn? nizka, volit p?i?lo pouze 54 % voli?? (ve volbach roku 2017 jich bylo 79 %), Hlasy nacionalist? byly p?itom rozd?leny mezi ?ty?i politicke strany (PSC-PSOE, ERC, JxCat, Vox) s velmi odli?nymi strategiemi a vyjednavani o vlad? m??e tak zabrat tydny. ^[10]

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Jazyky [ editovat | editovat zdroj ]

Vlastnim jazykem Katalanska je katalan?tina (s vyjimkou Val d'Aran , kde je jim okcitan?tina , zde oficialn? nazyvana arane?tina). Na celem uzemi je take pou?ivana kastil?tina , co? je jine ozna?eni pro ?pan?l?tinu . Podle Katalanskeho statistickeho institutu 36 % obyvatel Katalanska pou?iva jako b??ny dorozumivaci jazyk katalan?tinu, 46 % kastil?tinu, 12 % oba jazyky a 0,03 % arane?tinu. 6 % obyvatel spole?enstvi se b??n? dorozumiva jinymi jazyky ( arab?tina , rumun?tina , angli?tina a dal?i). ^[11]

Podle vyzkum? rozumi katalansky 93,8 % obyvatel, av?ak jen 56,3 % v ni dovede psat. Naproti tomu kastilsky rozumi 99 % obyvatel a pisemn? se dovede vyjad?ovat 88,8 %. ^[12] Je to mimo jine vysledkem frankistickych represi proti men?im jazyk?m a kulturam ?pan?lska; po obnoveni demokracie v?ak nastoupila prokatalanska politika, ktere se da?i znalost katalan?tiny zvy?ovat.

Kultura [ editovat | editovat zdroj ]

Katalanci maji bohatou kulturni tradici a radi demonstruji svou nezavislost na ?pan?lsku . Po?atky katalanske literatury sahaji do 12. stoleti. Z Katalanska pochazeji sv?toznami mali?i ( Salvador Dali a Joan Miro ), architekti ( Lluis Domenech i Montaner , Antoni Gaudi ) a hudebnici (violoncellista Pau Casals ?i sou?asny pisni?ka? Lluis Llach ).

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Od roku 1997 ud?luje organiza?ni vybor Katalanskeho kni?niho tydne ( Setmana del Llibre en Catala ) cenu Premi Trajectoria za literarni a publika?ni ?innost ve prosp?ch katalanske kultury.

Architektura a vytvarne um?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Katalansko je bohate architekturou v?ech slohovych obdobi a to nejenom v Barcelon?, ale i mimo ni. M?sto Barcelona ma za sebou vice ne? dvoutisicilety urbaniza?ni vyvoj, ?emu? odpovidaji i ?etne architektonicke pamatky, ze kterych nejstar?i jsou (by? drobne) anticke . V celem Katalansku jsou pamatky romanske , p?edromanske i goticke architektury . Mezi nimi vynika katedrala Santa Maria del Mar ve vychodni ?asti Barcelony ve ?tvrti La Ribera , ktera je nadhernou ukazkou ?iste katalanske gotiky.

Zna?ny mezinarodni vliv ma secesni hnuti v ?ele s Antoni Gaudim . Barcelona ov?em stoji v pop?edi moderni architektury a to ve vyrovnane tvorb? vysoke urovn? domacich architekt?, stejn? jako mnoha velikan? sv?toveho dosahu jako: Richard Maier , Alvaro Siza , Norman Foster , Richardo Bofill , Rafael Moneo , Josep Lluis Mateo, Santiago Calatrava , Arata Isozaki , Vittorio Gregoti. Z Barcelony pochazi sv?toznamy socha? Joan Miro a dlouho zde p?sobil i Pablo Picasso . V ulicich a nam?stich lze najit sochy od Roye Liechtensteina nebo Alexandera Caldera.

Muzea [ editovat | editovat zdroj ]

Ve v?t?in? m?st jsou ?inna rozmanita muzea a nejv?t?i je v Barcelon?. N?ktera z nich vynikaji jako unikatni v evropskem nebo dokonce sv?tovem m??itku, jak je tomu a p?ipad? Mo?skeho muzea ( Museu Maritim ). Vyznamne sbirky ma i Narodni muzeum um?ni ( Museu nacional d'Art ) , Katalanske archeologicke muzeum nebo Muzeum soudobeho um?ni ( Museu d´Art Contemporani ), jeho? budova je od americkeho architekta Richarda Meiera . Vyhledavane je i Muzeum Pabla Picasa s rozsahlymi fondy, Daliho muzeum ve Figueres a Miroovo muzeum Fundacio Joan Miro .

Korida [ editovat | editovat zdroj ]

Katalansko je prvni ?pan?lsky pevninsky region, kde byly zakazany by?i zapasy , a to v roce 2010 katalanskym parlamentem. ^[13] Ov?em katalansky ustavni soud tento zakaz v roce 2016 zru?il. ^[14]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Ott?v slovnik nau?ny: illustrovana encyklopaedie obecnych v?domosti. 14. dil. V Praze: J. Otto, 1899. 1066 s. cnb000277218. [Heslo ?Katalanska literatura" je na str. 53?58, heslo ?Katalansky jazyk" je na str. 58.] Dostupne online
• UTRERA DOMINGUEZ, David. Katalanska literatura. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 142 s. ISBN   978-80-210-6553-6 . Dostupne online
• JELEN, Libor. Konfliktni regiony sv?ta: Evropa . 1. vyd. Praha: Nakladatelstvi ?eske geograficke spole?nosti, 2021. 128 s. ISBN   978-80-87476-06-2 . S. 55?57.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Katalanska kuchyn?

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Katalansko na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Katalansko ve Wikislovniku
• Katalansko na OpenStreetMap
• Oficialni stranky samospravy
• ?eske stranky o Katalansku
• SLADKOVA, Tereza. Katalansko a snaha o nezavislost: faktory ovliv?ujici separatismus Katalanc?. S. 46?63. Kulturni studia [online]. 1. 5. 2014. Ro?. II., ?is. 1/2014, s. 46?63. Dostupne online . ISSN 2336-2766 .