Gottfried Jind?ich z Pappenheimu
Narozeni	29. kv?tna 1594 Treuchtlingen
Umrti	17. listopadu 1632 (ve v?ku 38 let) Lipsko
P?i?ina umrti	zabity v boji
Misto poh?beni	Strahovsky kla?ter
Alma mater	Univerzita Tubingen Altdorfska univerzita Universitat Ingolstadt (Bayern)
Povolani	d?stojnik
Ocen?ni	ryti? ?adu zlateho rouna
Nabo?. vyznani	katolicka cirkev
Cho?	Anna Al?b?ta z Oettingen-Oettingenu
D?ti	Wolfgang Adam z Pappenheimu
Rodi?e	Vit z Pappenheimu
Rod	Pappenheimove
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Gottfried Heinrich hrab? z Pappenheimu ( n?mecky Gottfried Heinrich Graf zu Pappenheim , 29. kv?tna 1594 Treuchtlingen ? 17. listopadu 1632 Lipsko ) byl polni mar?al ve Svate ?i?i ?imske b?hem t?icetilete valky . Jako d?stojnik velel jizdnim jednotkam jak pro Ligu , tak i pro cisa?e. Podilel se na vit?zstvi katolik? na Bile ho?e a byl b?hem bitvy u Lutzenu smrteln? zran?n.

Rodina [ editovat | editovat zdroj ]

Gottfried Heinrich pochazel ze starobyleho ?lechtickeho rodu hrabat z Pappenheimu , ktery odvozoval sv?j p?vod od ministerial? ?taufske dynastie Svate ?i?e ?imske od roku 1111 a od m?sta Pappenheim. Byl synem luterana Veita zu Pappenheim (1535?1600) a jeho druhe ?eny, katoli?ky Marie Salome von Preising-Kopfsburg, m?l ?ty?i sourozence. Matka se roku 1607 podruhe provdala, za Adama Herberstorffa (1585-1629), vzd?laneho a usp??neho vojaka, ktery byl za sve zasluhy povy?en nejd?ive do stavu svobodnych pan? a posleze i do stavu hrab?ciho. Nem?l ?adne vlastni potomky, staral se o jejich p?t sirotk? a zasadn? ovlivnil karieru Gottfrieda Heinricha.

Gottfried Heinrich byl dvakrat ?enat:

• prvni man?elka Anna Ludomila z Kolovrat-Novohradska (1601, † 1627) zem?ela ?ty?i roky po s?atku a zanechala mu jedineho d?dice, syna Wolfa Adama († 1647), ktery zem?el v Praze v souboji, v n?m? ho zast?elil Martin Maxmilian z Goltze .
• Druhou man?elkou byla falckrab?nka Anna Al?b?ta z Oettingen-Oettingenu (1603, † 1673). Brzy po man?elov? smrti se vratila do N?mecka, kde se roku 1642 podruhe provdala, za Jana Filipa II. Leiningensko-Dagsbursko-Hartenburskeho , ktery necely rok po s?atku zem?el († 1643). Roku 1649 se v rodovem sidle Oettingen? , na hrad? Harburgu ve ?vabsku provdala pot?eti, za Ji?iho Vilema Falcko-Birkenfeldskeho († 1669), ktereho rovn?? p?e?ila.

Kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Pappenheim byl jednim z nejslavn?j?ich cisa?skych d?stojnik?. Jeho mladi neni p?esn? zmapovano. Roku 1604 byl imatrikulovan na jezuitske univerzit? v Ingolstadtu , kde jako jedenactilety mohl absolvovat nejvy?e p?ipravku. Roku 1607 je dolo?en na univerzit? v Tubingenu a od roku 1611 studoval na Altdorfske akademii (univerzit?). Od roku 1612 p?i sve kavalirske cest? cestoval po Evrop?, kdy nav?tivil Anglii, Francii, ?pan?lsko, Italii a Nizozemi. Do ?i?e se vratil roku 1614.

Roku 1616 pod vlivem sveho nevlastniho otce, Adama z Herberstorffu (1585-1629) p?estoupil na katolickou viru. Teho? roku ho cisa? Matya? Habsbursky jmenoval svym ?i?skym dvornim radou. Po cisa?ov? smrti v roce 1619 o dvorsky post p?i?el a rozhodl se v?novat p?edev?im vojenske karie?e. Nejd?ive nastoupil k cisa?skemu regimentu p?choty, kde dosahl hodnosti poru?ika. S polskym vojskem krale Zikmunda vypravil do Ruska . Zde udajn? m?li podpo?it jednoho z ? L?idimitrij? “ ? nelegitimnich ruskych car?.

Po svem navratu vstoupil do Katolicke ligy , kterou utvo?ili cisa? Ferdinand II. s Maxmilianem I. Bavorskym a v jejim? direktoriu byl take Adam z Herberstorffu. Usp??n? bojoval v Poryni a v Ingolstadtu, odkud jako podplukovnik v pluku kyrysnik? sveho nevlastniho otce hrab?te Adama z Hebersdorfu tahl do ?ech . Zde se zu?astnil bitvy na Bile ho?e , kde v boji utr?il 20 bodnych i st?elnych ran a podle ?ram? se mu p?ezdivalo Schrammhans . Noc se zran?nimi p?e?il skryt pod svym padlym kon?m. ^[1]

Na ?i?skem sn?mu v ?ezn? byl povy?en do hrab?ciho stavu a jmenovan plukovnikem. V ?ele ?pan?lskeho kyrysnickeho pluku bojoval v Lombardii . Od roku 1626 se u?astnil boj? v Hornim Rakousku, Sasku a dobyti Magdeburku . V?ude vynikal p?edev?im svou osobni odvahou.

Umrti a hrob [ editovat | editovat zdroj ]

Po smrti generala Tillyho se jeho pluky (p?edev?im kyrysnicke) dostaly pod veleni Albrechta z Vald?tejna . Osudnou se stala Pappenheimovi bitva u Lutzenu 16. listopadu 1632. Zde vedl v ?ele sve jizdy protiutok proti postupujicim ?ved?m a b?hem n?j byl ran?n d?lovou kouli maleho kalibru. Podle oficialni zpravy zem?el v Lipsku. D?vod, pro? byl p?evezen do Strahovskeho kla?tera , se sna?ili n?kte?i ?e?ti historikove vylo?it jako p?evoz ran?neho k le?eni. ^[2] V ji?ni bo?ni lodi strahovske baziliky , v kapli Panny Marie Pasovske, d?ive zvane take Pappenheimska, je hrob Gottfrieda Heinricha z Pappenheimu, do n?ho? byl poh?ben take jeho syn Adam. Na klenb? je vymalovanma jednak freska s Pasovskou madonou a vale?nymi trofejemi, a ve sv?tliku vyjev z bitvy u Lutzenu. ^[3]

Pamatky [ editovat | editovat zdroj ]

• Ludvik ?imek : Socha Gottfrieda Heinricha Pappenheima (1868), karrarsky mramor, Hala vojev?dc? Vojenskeho historickeho muzea ve Vidni ; sochu objednal cisa? Franti?ek Josef I.
• Pappenheim?v kyrys z bitvy u Lutzenu, Vojenske historicke muzeum (Vide?)
• Bronzova socha v rodnem Treuchlingenu
• Nazev ulice v Lutzenu

Pappenheim?ti [ editovat | editovat zdroj ]

Ozna?eni pappenheim?ti se u?ivalo pro Pappenheimovy jezdce. V Schillerov? tragedii Vald?tejnova smrt prona?i Albrecht z Vald?tejna v?tu: ?Daran erkenn’ ich meine Pappenheimer,“ co? se do ?e?tiny p?eklada jako: ?Tak ve vas poznavam sve pappenheimske,“ ?im? se Vald?tejn sna?il Pappenheimovym vojak?m lichotit p?ed svoji zradou. V ?e?tin? a v dal?ich jazycich ale ziskalo pozm?n?ne spojeni postupn? negativni nadech. Uslovi ?Znam svoje pappenheimske“ vyjad?uje p?esv?d?eni mluv?iho, ?e ho ?jeho lidi“ ni?im pozitivnim nep?ekvapi, nebo zklamou, jako u? d?ive. ^[4]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• PERNES, Ji?i ; FU?IK, Josef ; HAVEL, Petr , a kol. Pod cisa?skym praporem. Historie habsburske armady 1526-1918 . Praha: Elka Press, 2003. 555 s. ISBN   80-902745-5-2 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Gottfried Jind?ich z Pappenheimu na Wikimedia Commons
• Encyklopedicke heslo Pappenheim v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• http://mortaigne.com/gottfried-heinrich-pappenheim.a160.html

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.