Abdulhamid II.
Narozeni	21. za?i 1842 Istanbul
Umrti	10. unora 1918 (ve v?ku 75 let) Beylerbeyi Palace
Poh?ben/a	Mausoleum of Mahmud II
Tituly a u?ady
Sultan Osmanske ?i?e ( Padi?ah )
Obdobi	31. srpna 1876 ? 27. dubna 1909
P?edch?dce	Murad V.
Nastupce	Mehmed V.
Man?el/ka	Nazikeda Kadın Efendi Sazkar Hanım Efendi Mu?fika Kadın Efendi Peyveste Hanımefendi Fatma Pesend Hanımefendi Behice Hanımefendi Emsalinur Kadınefendi Dilpesend Kadınefendi Nurefsun Kadınefendi Mezide Mestan Kadınefendi Bedrifelek Kadınefendi Biydar Kadın Efendi Saliha Naciye Hanım
D?ti	Ulviye Sultan, Mehmet Selim Efendi, Zekiye Sultan, Fatma Naime Sultan , Naile Sultan , Mehmed Burhaneddin Efendi, ?adiye Sultan , Hamide Ay?e Sultan , Refia Osmanoglu, Abdurrahim Hayri Efendi, Mehmet Abid Efendi, Hatice Sultan , ?ehzade Mehmed Abdulkadir , Mehmed Burhameddin, Prince of Turkey a ?ehzade Ahmed Nuri
Otec	Abdulmecid I.
Matka	Tirimujgan Sultan
P?ibuzni	Murad V. , Mehmed V. , Mehmed Burhaneddin Efendi (1849-1876), ?ehzade Ahmed Nureddin , ?ehzade Selim Suleyman , Mehmed VI. a Ahmed Kemaleddin (sourozenci) Rahime Perestu Sultan (adoptivni rodi?)
Ocen?ni	ryti? ?adu zlateho rouna ?ad Zv?stovani velkok?i? ?adu v??e a me?e velkok?i? ?adu svateho Olafa ?ad ?erne orlice … vice na Wikidatech
Podpis
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Abdulhamid II. (jine p?episy: Abdulhamit II., Abdulhamid II., Abdu 'l-Hamid ; arab. Abd al-Hamid II., Abdu 'l-Hamid , arab. nep?esn? Abdul Hamid II. , arab. nep?esn? Abdulhamid II. ; 21. za?i 1842 , Konstantinopol ? 10. unora 1918 , Konstantinopol) byl turecky sultan . Rozporuplna osoba tureckych d?jin. Podporoval rozvoj ?kolstvi a infrastruktury a pova?oval se za hlavu v?ech muslim? ( chalifa ). Jeho hlavnim politickym spojencem bylo N?mecko .

I kdy? zpo?atku usiloval o demokraticke reformy ?i?e (prvni ustava ^[1] , vyhla?eni konstitu?ni monarchie ), tak po pora?ce ve valce s Ruskem v roce 1878 je v?echny sam zru?il. Krvav? potla?il povstani v Armenii a ?ecke nepokoje na Kret?, co? v roce 1897 vedlo k ?ecko-turecke valce .

Po vit?zstvi mladoturk? byl v roce 1908 p?inucen obnovit ustavu. V roce 1909 byl sesazen a poslan do vyhnanstvi do Solun? .

Sesazeni z tr?nu [ editovat | editovat zdroj ]

Byvaly sultan byl vyho?t?n do exilu v Soluni . V roce 1912 p?ipadla Solu? pod nadvladu ?ecka a Abdulhamid se vratil zp?t do Istanbulu . Sve posledni dny stravil studiem, tesa?stvim a psanim memoar? v palaci Beylerbeyi u Bosporu , za doprovodu p?ti man?elek a d?ti. Zem?el 10. unora 1918 , par m?sic? p?edtim, ne? se jeho bratr Mehmed V. stal sultanem. Byl poh?ben v Istanbulu .

V roce 1930 dostalo dev?t vdov a t?inact jeho d?ti majetek v hodnot? 50 milion? americkych dolar? jako d?dictvi. Jeho celkovy majetek v?ak byl odhadovan na 1,5 miliardy americkych dolar?.

Abdulhamid byl poslednim sultanem Osmanske ?i?e , ktery m?l absolutni nadvladu v zemi. B?hem 33 let jeho vlady zem? ?elila upadku a ostatni evropske zem? ?i?i nazyvaly ?nemocnym mu?em na Bosporu“ ( ?ecko-turecka valka#Nemocny mu? na Bosporu , Turecka valka za nezavislost#Nemocny mu? na Bosporu ).

Panislamismus [ editovat | editovat zdroj ]

Abdulhamid v??il, ?e my?lenky tanzimatu nemohou p?inest zemi nesourode nazory, tak jako osmanismus. P?isvojil si novy ideologicky princip ? panislamismus. Od roku 1517 byli osman?ti sultani zarove? i chalifou . Tuto skute?nost cht?l Abdulhamid hojn? propagovat a zd?raz?ovat existenci Osmanskeho chalifatu . Vnimal, ?e v Osmanske ?i?i ?ije mnoho etnik a tak jedinym zp?sobem, jak lidi r?znych narodnosti sjednotit, pro n?j byla vira, tedy islam .

Povzbudil panislamismus tim, ?e oslovil v?echny muslimy ?ijici v evropskych statech, aby se sjednotili ? nap?. v Rakousku albanske muslimy, v Rusku Tatary a Kurdy , ve Francii marocke muslimy a v Britanii indicke muslimy. Zarove? byly omezeny vysady cizinc? v Osmanske ?i?i , ktere byly p?eka?kou pro efektivni vladu. Na konci jeho vlady nakonec poskytl finan?ni prost?edky k zahajeni stavby strategicky d?le?ite konstantinopolsko-bagdadske ?elezni?ni drahy , diky ?emu? se vice lidem p?ibli?ila mo?nost cesty do Mekky k vykonani svate pouti. Pote, co byl sesazen z tr?nu byla vystavba ?eleznice zrychlena a dokon?ena diky Mladoturk?m . Misiona?i pote mohli byt vysilani do vzdalen?j?ich zemi, kde mohli hlasat nad?azenost islamu a chalifatu.

Panislamismus byl zna?n? usp??ny. Po ?ecko-turecke valce mnoho muslim? oslavovalo vit?zstvi a vyhru Osman? pova?ovali za vyhru v?ech v??icich. V muslimskych oblastech byla po valce kritizovana evropska nadvlada a byly vy??eny namitky proti kolonizaci. Vyzvy Abdulhamida k muslimskemu cit?ni v?ak nebyly v?dy p?ili? u?inne kv?li roz?i?ene neloajalnosti uvnit? ?i?e. V Mezopotamii a Jemenu byla nespokojenost i mezi samotnou armadou.

Potomstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Sultan Abdulhamid II. m?l celkem 13 man?elek a 17 d?ti:

Vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

• ryti? ?adu Serafin? ? ?vedsko , 24. ?ervence 1879 ^{[2] [3]}
• ryti? ?adu zlateho rouna ? ?pan?lsko , 19. prosince 1880 ^{[2] [4]}
• ryti? velkok?i?e ?adu Kamehamehy I. ? Havajske kralovstvi , 1881 ^[5]
• velkok?i? Kralovskeho uherskeho ?adu svateho ?t?pana ? Rakousko-Uhersko , 1881 ^[6]
• ryti? ?adu slona ? Dansko , 13. prosince 1884 ^{[2] [7]}
• ryti? velkok?i?e ?adu svateho Olafa ? ?vedsko-norska unie , 11. unora 1885 ^[8]
• velkostuha s ?et?zem ?adu chryzantemy ? Japonsko , ?ijen 1887 ? ud?lil japonsky cisa? Meid?i
• velkok?i? ?adu bileho sokola ? Sasko-vymarsko-eisena?ske vevodstvi , 1891 ^[9]
• ryti? ?adu Maha ?akri ? Siam , 18. prosince 1892 ^[10]
• ryti? Nassavskeho domaciho ?adu zlateho lva ? Lucembursko , 29. ?ervence 1897
• velkok?i? s ?et?zem ?adu Karla I. ? Rumunske kralovstvi , 1907 ^[11]
• ryti? ?adu ?erne orlice ? N?mecke cisa?stvi ^{[2] [12]}
• ryti? ?adu zv?stovani ? Italske kralovstvi ^[2]
• ryti? velkok?i?e ?adu v??e a me?e ? Portugalske kralovstvi
• velkokomtur s me?i Kralovskeho hohenzollernskeho domaciho ?adu ? N?mecke cisa?stvi

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Abdulhamid II. na Wikimedia Commons
• Osoba Abdulhamit II. ve Wikicitatech

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.

P?edch?dce: Murad V.

Osmansky sultan 1876 ? 1909

Nastupce: Mehmed V.

Osmanska dynastie
Sultani a chalifove	Osman I. Orhan I. Murad I. Bajezid I. Interregnum Mehmed I. Murad II. Mehmed II. Bajezid II. Selim I. Sulejman I. Selim II. Murad III. Mehmed III. Ahmed I. Mustafa I. Osman II. Murad IV. Ibrahim I. Mehmed IV. Sulejman II. Ahmed II. Mustafa II. Ahmed III. Mahmud I. Osman III. Mustafa III. Abdulhamid I. Selim III. Mustafa IV. Mahmut II. Abdulmecid I. Abdulaziz Murad V. Abdulhamid II. Mehmed V. Mehmed VI. Abdulmecid II.
Pretendenti	Savcı Bey Suleyman Celebi ?sa Celebi Musa Celebi Mustafa Celebi Kucuk Mustafa D?em ?ehzade Ahmet ?ehzade Korkut ?ehzade Mustafa ?ehzade Bajezid ?ehzade Yahya Abdulmecid II. Ahmed IV. Nihad ?ehzade Osman Fuad ?ehzade Mehmed Abdulaziz Ali Vasib Mehmed VII. Orhan Ertu?rul Osman Bayezid III. Osman Dundar Ali Osman
Valide sultan	Nilufer Hatun Devlet Hatun Huma Hatun Emine Gulbahar Hatun Hafsa Sultan Nurbanu Sultan Safiye Sultan Handan Sultan Halime Sultan Kosem Sultan Turhan Hatice Sultan A?ub Sultan Emetullah Rabia Gulnu? Sultan Saliha Sebkati Sultan ?ehsuvar Sultan Mihri?ah Sultan Sineperver Sultan Nak?idil Sultan Bezmialem Sultan Pertevniyal Sultan ?evkefza Sultan Rahime Perestu Sultan
Haseki sultan	Hurrem Sultan Nurbanu Sultan Safiye Sultan Kosem Sultan Ay?e Hatun Ay?e Hatun Turhan Hatice Sultan Hatice Muazzez Sultan A?ub Sultan Huma?ah Sultan ?ivekar Sultan Emetullah Rabia Gulnu? Sultan Rabia Sultan