Bajezid I.

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Bajezid I. Yildirim
osmansky sultan Rumu , chan
Portrét
Bajezid I., portret ze 16. stoleti
Doba vlady 15. ?ervna 1389 ? 25. ?ervence 1402
Nabo?enstvi islam
Narozeni 1347 a? 1354
Edirne
Umrti b?ezen 1403
Ak?ehir
Poh?ben Bursa
P?edch?dce Murad I.
Nastupce osmanske interregnum
Potomci Suleyman
Isa
Musa
Mustafa
Mehmed
Dynastie Osmanska
Otec Murad I.
Matka Gul?i?ek
Podpis
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Bajezid I. (v osmanske ture?nin? ??????, Beyazıd Yıldırım v moderni ture?tin?, p?ezdivany Yildirim [1] (Blesk) n?kdy take Bajezid , Bayezit , Bayezid nebo Bajazid , asi 1347 / 54 ? b?ezen 1403 ), syn a nastupce osmanskeho sultana Murada I. Hudavendigara , vladnouci v letech 1389 ? 1402 , byl jednim z nejvybojn?j?ich osmanskych sultan?. B?hem jeho vlady se Osmane, jeden z mnoha tureckych kmen? v Male Asii , zmocnili se tem?? celeho Balkanu (a? na zapadni pob?e?i) a vyvratili turecke emiraty v Male Asii. Po Bajezidov? pora?ce od Tamerlana roku 1402 se osmanska ?i?e svijela 11 let v agonii, ne? ji nejmlad?i Bajezid?v syn Mehmed I. Celebi (Sjednotitel) navratil stabilitu.

P?ed nastupem [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se nejspi?e mezi lety 1347 a? 1354 Muradovi , jednomu ze syn? osmanskeho emira Orhana , a jiste Slovance jmenem Gul?i?ek (R??ovy kvitek). Asi roku 1357 se Bajezid?v otec Murad stal naslednikem po smrti sveho star?iho bratra Sulejmana a pravd?podobn? roku 1362 sta?i?keho Orhana I. na tr?n? vyst?idal. Murad je?t? upevnil osmanskou moc v Male Asii a za jeho vlady za?al podrobovaci proces slovanskych narod? na Balkan? , kdy? v za?i roku 1371 porazil bu? on, nebo nezavisli bejove Had?i Ibeyi a Evrenos Bey v bitv? na Marici u ?irmenu spojena vojska samozvaneho srbskeho krale Vuka?ina a jeho bratra, serskeho despoty Jovana (Ivana) Uglje?i , p?i?em? oba brat?i ve v?av? zahynuli. Dal?i velky krok k podrobeni Srb? hodlal u?init Murad, tentokrat ji? osobn?, v roce 1389 .

Tehdy proti sob? na Kosov? poli nastoupili na jedne stran? Osmane pod velenim samotneho Murada a jeho dvou syn?, Bajezida a Yakuba , na druhe stran? spojena vojska srbskeho kni?ete Lazara Hrebeljanovi?e , Vuka Brankovi?e a oddily poslane bosenskym kralem Tvrtkem . V p?edve?er bitvy (?i b?hem nebo po ni) byl v?ak Murad zavra?d?n Srbem Milo?em Obili?em , ktery byl hned na mist? rozsekan. Bajezid se v?ak, na?t?sti pro Osmany, ujal veleni d?ive, ne? ve vojsku vypukl chaos. Bajezid take nechal zavra?dit sveho bratra Yakuba. Bitva se vyvijela nejednozna?n?, velke mno?stvi padlych bylo na obou stranach. Bitvu nep?e?ili oba hlavni v?dci ? Lazar Hrebeljanovi? byl zabit bu? na p?ikaz umirajiciho Murada, nebo nad otcovou mrtvolou vy?knul Lazar?v ortel Bajezid, ktery se otcovym skonem vyhoupnul na tr?n.

Vlada [ editovat | editovat zdroj ]

Bitva u Nikopole jak ji zachytili na osmanske miniatu?e z roku 1588 . [2]

Samotna kosovska bitva skon?ila nerozhodn?, do vyvoje udalosti v?ak zasahl mlady syn cisa?e Svate ?i?e ?imske Karla IV. Lucemburskeho , uhersky kral ? man?el Zikmund , ktery pomohl Bajezidovi tim, ?e napadl Srbsko ze severu. Vzhledem k Zikmundov? utoku a k revoltam Lazarova zet? Vuka Brankovi?e se Lazarova vdova Milica Bajezidovi vzdala za pro Osmany vyhodnych podminek. Sultan take donutil nejmlad?i Lazarovu dceru Oliveru, aby se stala p?islu?nici jeho haremu. Bajezid tedy dovr?il otcovu snahu o podman?ni Srbska: n?kdej?i nejmocn?j?i stat na Balkan? se stal vazalskym statem Osman?. Po zkroceni Srb? p?ipojil k rodici se mocnosti emiraty Saruhan, Aydin, Candarli, Mente?e, Hamid a Germyian v Male Asii . Sultan take podpo?il naroky byzantskeho prince Jana Palaiologa jako Jana VII. na byzantsky tr?n proti svemu starnoucimu d?dovi, n?kolikrat sesazenemu a osudem t??ce zkrou?enemu cisa?i Janovi V. a jeho druhorozenemu synovi Manuelovi . Roku 1390 mlady Jan skute?n? d?da sesadil, ale jen nakratko. Manuel se jako rukojmi zu?astnil Bajezidova oblehani n?kolika poslednich byzantskych pevnosti v Anatolii, ale p?i?tiho roku uprchl, postavil se proti synovci Janovi, ale i proti Bajezidovi, kteremu vyvstal soupe? vskutku d?stojny.

Sultan Bajezid I. na osmanske miniatu?e

Je?t? roku 1391 vyrazilo sultanovo vojsko op?t do Evropy , obsadilo Skopje , utkalo se s vala?skym kni?etem Mircem Starym a o rok pozd?ji ( 1392 ) se Bajezidova armada utkala s kontingentem krale Zikmunda. Tentokrat byl uhersky panovnik usp??n?j?i a turecky utok odrazil. Zikmunda navic o pomoc po?adal Ivan ?i?man , tarnovsky car ( 1371 ? 1393 ). To u? ov?em bylo na Bajezida p?ili? a rozhodl se vytahnout proti Trnovu , ktere oblehl na ja?e roku 1393 . M?sto odolavalo pod vedenim patriarchy Euthymije (Evtimije) t?i m?sice. Kdy? se Bajezidovi zdalo, ?e Trnova nedobude, prolomil jeden oddil branu do m?sta a 17. ?ervence roku 1393 bylo Trnovo, n?kdej?i sidlo mocnych car?, obsazeno. Car Ivan ?i?man v Trnovu ale nebyl, odjel do Nikopole, ktera se stala dal?im Bajezidovym cilem. Nikopol byla je?t? teho? roku dobyta a Ivan ?i?man byl zajat; ve v?zeni pozd?ji zem?el. Asi v te?e dob? (roku 1393 ) dobyla dal?i Bajezidova armada dobrud?sky despotat . Bajezid tedy i nadale upev?oval svou moc. Roku 1393 / 1394 porazil vala?skeho kni?ete Mir?u a roku 1394 se poprve rozhodl zauto?it na Konstantinopol . Tim si v?ak sultan vzal pon?kud velke sousto. Bez blokady na mo?i byla jakakoli blokada na sou?i zbyte?na: Theodosianske hradby protentokrate p?ekonany nebyly a cisa? Manuel II. Palaiologos se proti Bajezidovi ubranil, stejn? jako cisa??v bratr Theodor I. , morejsky despota sidlici v Mist?e . Teho? roku obsadila turecka vojska Thessalii a na severu dosahla Dunaje .

Bajezid I.

Bajezidovy vojenske usp?chy v?ak nedaly spat uherskemu krali Zikmundovi, ktery po?adal zbytek k?es?anske Evropy o pomoc. P?izniva odezva byla p?edev?im ve Francii , ktera chapala Zikmundovu vyzvu v podstat? jako k?i?ovou vypravu. Uhersky panovnik v?ak nebyl aktivni jen na poli diplomatickem, ale i vojenskem: roku 1394 / 1395 op?t dosadil Bajezidem sesazeneho vala?skeho kni?ete Mircu, ktery byl ale vzap?ti ( 17. kv?tna ) 1395 pora?en osmanskym vojskem u Rovine nad Jalovici, ?im? se Vala?sko stalo vazalskym statem Osman?. V let? 1396 se francouzska a uherska armada setkala poprve v Budin? , ale na cestu vyrazila v n?kolika proudech. Jeden z nich, Zikmundem vedeny, p?itahl do Vidinu , kde ho p?ivital tam?j?i vladce Ivan Stracimir , bratr zavra?d?neho Ivana ?i?mana a vazal Osman?. Ji? spojeni k?i?aci do?li a? k Nikopoli, kde v?ak ji? ?ekal Bajezid, ktery musel upustit od noveho planu zmocnit se Konstantinopole, s armadou. Do?lo k bitv?, v ni? Bajezidova armada dne 25. za?i 1396 upln? rozdrtila k?i?ackou armadu, ji? se mj. zu?astnil i Jean de Nevers, znamy jako Jan Nebojacny , pozd?j?i burgundsky vevoda . Bitva se v?ak zprvu nevyvijela pro sultana zrovna r??ov?. K?i?aci porazili prvni linii, pote se ov?em projevila tvrdohlavost a namy?lenost Francouz?, kte?i se necht?li zformovat, tim padem m?li men?i obranyschopnost proti turecke jizd? (kapikule) ktera i p?es odpor k?i?ak? vykonala sve. V?ichni neurozeni zajatci byli na sultan?v rozkaz popraveni. Zbytek urozenych poslal do Kallipole a vzkazal Zikmundovi, aby si pro n? poni?en? p?ijel. Po vit?zne bitv? u Nikopole Bajezid definitivn? vyvratil druhe bulharske carstvi . Oblehl toti? Vidin, sidelni m?sto Ivana Stracimira a posledni ba?tu bulharskeho odporu proti Osman?m. M?sto obsadil a Ivana Stracimira poslal do vyhnanstvi do Anatolie. Padem Vidinu skon?ila existence ?i?e, ktera byla sveho ?asu nejmocn?j?i na Balkan? (kolem roku 1235 ).

Bajezid a Tamerlan ( Stanisław Chlebowski , 1878)

P?i?tiho roku ( 1397 ) vyvratil Bajezid karamanovsky emirat na jihovychod? Male Asie a zmocnil se m?sta Konya (Ikonia). Roku 1398 se zmocnil Sivasu p?i ?ernem mo?i a nasledujiciho roku m?st Elbistan a Malatya , co? ov?em pozd?ji vedlo k velkym rozpor?m s Mongoly . Na p?elomu stoleti se op?t pokusil dobyt Konstantinopol , hlavni m?sto Byzance, jeji? moc byla, zejmena diky Bajezidovi, v poslednich letech velmi okle?t?na. Na maloasijskem pob?e?i vystav?l sultan pevnost Anadolu Hisar. Byzantskou ?i?i tehdy spravoval cisa? Jan VII. , synovec autokratora Manuela II. , ktery prav? vyhledaval v Evrop? pomoc proti Turk?m. Prakticky ve stejny moment vyvstalo v?ak Bajezidovi velke nebezpe?i ? Tamerlan , ktery byl rozho??en tim, ?e Bajezid obsadil m?sta Malatya a Elbistan, a roku 1400 vyplenil Sivas a p?i?tiho roku Bagdad . Bajezid je?t? roku 1402 vyzval cisa?e Jana VII. ke kapitulaci; musel v?ak s vojskem sp?chat do Male Asie, kde se m?la jeho armada utkat v bitv? s kontingentem Tamerlanovym. Bitva, ktera byla osudna nejen pro Bajezida, ale malem take pro celou osmanskou ?i?i, se uskute?nila patrn? 25. ?ervence 1402 u Ankary (Angory). Bajezid, ktery do bitvy tahl i se svymi syny Sulejmanem, Isou, Musou, Mustafou a Mehmedem a take za pomoci srbskych vojsk, byl Mongoly drtiv? pora?en a zajat.

Interregnum [ editovat | editovat zdroj ]

Osmanska ?i?e ztratila jednotu. Nejstar?imu Sulejmanovi, Isovi, Mehmedovi a mo?na take Mustafovi (Mustafa m?l ve v?av? zahynout, roku 1416 se v?ak op?t objevuje na politicke scen?) se poda?ilo uprchnout. Musa z?stal s Bajezidem v Tamerlanov? zajeti. Bajezid Yildirim, jeden z nejv?t?ich osmanskych dobyvatel?, zem?el v b?eznu roku 1403 v zajeti Mongol? (patrn? spachal sebevra?du) a jeho synove mezi sebou bojovali o moc, tak?e byla expanze Osman? prozatim poh?bena. Jak na vychod? ?i?e ? emiraty, ktere Bajezid a jeho otec Murad p?ivt?lili k osmanskemu statu, se osamostatnily ? tak i na evropske pevnin? ? Konstantinopol byla (prozatim) osvobozena ? do?lo k posunu zp?t. Na?t?sti pro budouci vyvoj ?i?e nebyla Evropa schopna u?inn? zasahnout proti oslabene ?i?i ? jednak diky Sulejmanovi, schopnemu vyjednava?i, ktery se zmocnil evropskych dr?av sveho otce, tzv. Rumelie, a ktery zastavil nep?atelske chovani ?asti k?es?anstva, a take diky momentalnimu stavu v k?es?anske cirkvi, ktery byl velmi neblahy. Dal?im faktorem byl vazalsky system ?i?e ? bejove (mistni vladci) pomahalo v danych oblastech Bajezidovym syn?m. Nejstar?i Sulejman se usadil na Balkan?, Isa v Burse , poh?ebi?ti sultan?, Mehmed se usadil v Amasyi v Anatolii a Musa vyhlasil pozd?ji Sulejmanovi boj. B?hem deseti let byli odstran?ni dva pretendenti ? Isa († asi 1405 ) a Sulejman († asi 1411 ). Roku 1413 do?lo k rozhodnemu st?etnuti. Kruty Musa byl nakonec pora?en Mehmedem, ktery se po jedenacti letech anarchie stal jako Mehmed I. Celebi ? Sjednotitel ( 1413 ? 1421 ) panem v?ech osmanskych dr?av, by? okle?t?nych. Teprve po dlouhem boji se Mehmedovym nastupc?m Muradovi II. a Mehmedovi II. poda?ilo obnovit (by? ne zcela p?esn?) hranice z roku 1402 .

Man?elky, konkubiny a potomstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Konkubiny

Bajezid m?l osm ?en:

  • Fulane Hatun (∞ 1372), dcera srbskeho ?lechtice Konstantina Dejanovi?e ;
  • Sultan Hatun (∞ 1381), dcera prince Suleymana ?aha Celebiho z Germiyanids a Mutahhare Abide Hatun;
  • Devlet Hatun , matka nasledujiciho sultana Mehmeda I ;
  • Fulane Hatun (∞ 1389), dcera Istanbulskeho soudce;
  • Despina Hatun  (∞ 1389) dcera prince Lazara srbskeho a princezny Milizy;
  • Hafsa Hatun  (∞ 1390), dcera prince Fahreddina Isy Beye z Aydinidsu;
  • Maria Hatun (∞ 1394), dcera Louise Fadriqua, hrab?te ze Salony a Heleny Asaniny Kantakouzene.
Synove
  • ?ehzade Ertu?rul Celebi;
  • ?ehzade Suleyman Celebi (1377?1411), guverner provincie Rumelie;
  • ?ehzade ?sa Celebi (1380?1406), guverner z Anatolie;
  • ?ehzade Mehmed Celebi (1389?1421), guverner z Anatolie a pozd?ji sultan Mehmed I Celebi (1413?1421), syn  Devlet Hatun
  • ?ehzade Musa Celebi (??1413), guverner Rumelie (1410?1413);
  • ?ehzade Mustafa Celebi (1393?1422);
  • ?ehzade Orhan Celebi
  • ?ehzade Yusuf Celebi ? konvertoval ke k?es?anstvi, zm?nil si jmeno na Demetrios
  • ?ehzade Kasım Celebi ? slou?il v Istanbulu spolu se svou sestrou Sultan Fatmou Hatun
Dcery
  • Hundi Fatma Sultan Hatun ? provdana za Damata Seyyida ?emseddina Mehmeda Buhariho
  • Erhondu Hatun ? provdana za Damata Yakupa Beye, syna Parse Beye
  • Sultan Fatma Hatun ? provdana za Damata Sanjaka Beye
  • Oruz Hatun ? provdana za Abu Bakara Mirzu, syna Jalala ud-din Mirana
  • Pa?a Melek Hatun ? provdana za Amira Jalala ud-din Islama,

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ RISTOVSKI, Bla?e. Makedonska enciklopedija A-? . Skopje: MANU , 2009. ISBN   978-608-203-023-4 . S. 117. (makedon?tina)  
  2. ↑ "Battle of Nicopolis (1396)" from Seyyid Lokman (1588): Hunername

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • DORAZIL, Otakar. Vladcove v d?jinach Evropy (800?1648) 3 . Klatovy: Almyn, 1992. 200 s. ISBN   80-901316-2-X .  
  • HRADE?NY, Pavel; HLADKY, Ladislav. D?jiny Albanie . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2008. ISBN   978-80-7106-939-3 .  
  • KONTLER, Laszlo. D?jiny Ma?arska . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2001. ISBN   80-7106-405-X .  
  • KREISER, Klaus; NEUMANN, Christoph K. D?jiny Turecka . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2010. ISBN   978-80-7422-012-8 .  
  • PELIKAN, Jan, a kol. D?jiny Srbska . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2005. ISBN   80-7106-671-0 .  
  • RUNCIMAN, Steven . Pad Ca?ihradu . Praha: Mlada fronta, 1970. S. 198.  
  • RYCHLIK, Jan . D?jiny Bulharska . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2000. ISBN   80-7106-404-1 . S. 516.  
  • RYCHLIK, Jan, Miroslav Kouba. D?jiny Makedonie . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2003. ISBN   80-7106-642-7 . S. 449.  
  • ?T?PANEK, Petr. 1453: Pad Konstantinopole, zrod Istanbulu . Praha: TRITON, 2010.  
  • TEJCHMAN, Miroslav a kol. D?jiny jihoslovanskych zemi . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 1998. 760 s. ISBN   80-7106-266-9 .  
  • ZAST?ROVA, Bohumila, a kol. D?jiny Byzance . Praha: Academia, 1992. 529 s. ISBN   80-200-0454-8 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Osmanska dynastie
Sultani a chalifove
Pretendenti
Valide sultan
Haseki sultan
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bajezid_I.&oldid=23622025 “