At
rusk spriak
(
русский язык
[?rusk??j j??z?k]) as en
slaawisk spriak
. Hat as utj at
Ual-Uastslaawisk
foorgingen an nai ma
witjrusk
,
ukrainisk
an
ruteensk
.
Det rusk alfabeet haa 33 buksteewen.
А
/a/
|
Б
/b/
|
В
/v/
|
Г
/?/
|
Д
/d/
|
Е
/je/
|
Ё
/jo/
|
Ж
/?/
|
З
/z/
|
И
/i/
|
Й
/j/
|
К
/k/
|
Л
/l/
|
М
/m/
|
Н
/n/
|
О
/o/
|
П
/p/
|
Р
/r/
|
С
/s/
|
Т
/t/
|
У
/u/
|
Ф
/f/
|
Х
/x/
|
Ц
/ts/
|
Ч
/t?/
|
Ш
/?/
|
Щ
/??/
|
Ъ
/-/
|
Ы
/?/
|
Ь
/?/
|
Э
/e/
|
Ю
/ju/
|
Я
/ja/
|
Det rusk spriak haa neder bestemt noch unbestemt artiikeln. T.b. о?стров
ostrov
kon ‘en eilun’ of ‘at eilun’ wees. At spriak haa 6 faaler:
noominatiif
,
geenitiif
,
daatiif
,
akusatiif
,
instrumentaal
an
prepositiif
.
Noomen uub Rus haa trii geslechten: menelk, weipelk an sechelk.
Faal
|
го?род ‘staad’ (m.)
|
рука? "hun" (w.)
|
Iantaal
|
Muartaal
|
Iantaal
|
Muartaal
|
noominatiif
|
го?род
gorod
|
города?
goroda
|
рука?
ruka
|
ру?ки
ruki
|
geenitiif
|
го?рода
goroda
|
городо?в
gorodov
|
руки?
ruki
|
ру?к
ruk
|
daatiif
|
го?роду
gorodu
|
города?м
gorodam
|
руке?
ruke
|
рука?м
rukam
|
akusatiif
|
го?род
gorod
|
города?
goroda
|
ру?ку
ruku
|
ру?ки
ruki
|
instrumentaal
|
го?родом
gorodom
|
города?ми
gorodami
|
руко?й of руко?ю
rukoj of rukoju
|
рука?ми
rukami
|
prepositiif
|
го?роде
gorode
|
города?х
gorodax
|
руке?
ruke
|
рука?х
rukax
|
Iantaal
|
1. persuun
|
2. persuun
|
3. persuun
|
Noominatiif
|
я
(ik)
ja
|
ты
(du)
ty
|
он
(hi) +
оно
(hat, s.) /
она
(hat, w.)
on
,
ono
,
ona
|
Geenitiif
|
(у) меня
(u) mjenja
|
(у) тебя
(u) tjebja
|
его (у
н
его) / её (у
н
её)
jego
(u njego)
,
jejo
(u njejo)
|
Daatiif
|
(ко) мне
(ko) mnje
|
(к) тебе
(k) tjebje
|
ему (к
н
ему) / ей (к
н
ей)
jemu
(k njemu)
,
jej
(k njej)
|
Akusatiif
|
(на) меня
(na) mjenja
|
(на) тебя
(na) tjebja
|
его (на
н
его) / её (на
н
её)
jego
(na njego)
,
jejo
(na njejo)
|
Instrumentaal
|
(со) мной of мною
(so) mnoj
of
mnoju
|
(с) тобой of тобою
(s) toboj
of
toboju
|
им (с
н
им) / ей (с
н
ей)
im
(s nim)
,
jej
(s njej)
|
Prepositiif
|
(обо) мне
(obo) mnje
|
(о) тебе
(o) tjebje
|
(о
н
ём) / (о
н
ей)
o njom
,
o njej
|
Muartaal
|
|
|
|
Noominatiif
|
мы
(wi)
my
|
вы
(jam)
wy
|
они
(jo)
oni
|
Geenitiif
|
(у) нас
(u) nas
|
(у) вас
(u) was
|
их (у
н
их)
ich
(u nich)
|
Daatiif
|
(к) нам
(k) nam
|
(к) вам
(k) wam
|
им (к
н
им)
im
(k nim)
|
Akusatiif
|
(на) нас
(na) nas
|
(на) вас
(na) was
|
их (на
н
их)
ich
(na nich)
|
Instrumentaal
|
(с) нами
(s) nami
|
(с) вами
(s) wami
|
ими (с
н
ими)
imi
(s nimi)
|
Prepositiif
|
(о) нас
(o) nas
|
(о) вас
(o) was
|
(о
н
их)
o nich
|
- Det rusk spriak haa nian wurd for 'haa'. Uunstaad diarfor sait 'am у
u
+ geenitiif: t.b. у меня? есть маши?на
u menja jest’ ma?ina
‘Ik haa en auto’ (of “at min as auto?). At subjekt uun deheer slach faan sats as uun a geenitiif an at objekt as uun a noominatiif.
- Uunstaad faan 'ik bruk' sait 'am uub Rusk ‘(for) mi (as) nuadig’: t.b. мне ну?жен ру?чка
mne nu?en ru?ka
‘ik bruk en kuugelskriiwer’. At subjekt uun deheer slach faan sats as uun a daatiif an at objekt as uun a noominatiif. Nuadig (ну?жен
nu?en
) as en adjektiif uun det kurt form (de lung form as ну?жный
nu?nyj
) an kon efter't geslecht unlik wees: menelk - ну?жен
nu?en
, weipelk - нужна?
nu?na
, sechelk - ну?жно
nu?no
an muartaal нужны?
nu?ny
.
- ↑
http://www.vistawide.com/languages/top_30_languages.htm