Vysokorychlostni tra?

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Na tento ?lanek je p?esm?rovano heslo VRT . Mo?na hledate: Vrt .
Německo: vysokorychlostní trať Norimberk–Ingolstadt–Mnichov (stavba)
N?mecko: vysokorychlostni tra? Norimberk?Ingolstadt?Mnichov (stavba)
Japonsko: Šinkansen řady E5
Japonsko: ?inkansen ?ady E5
Francie: TGV Duplex
Francie: TGV Duplex
Německo: ICE 3
N?mecko: ICE 3
Čína: CRH380A
?ina: CRH380A
Rakousko: Railjet Wien-Linz ICE 91
Rakousko: Railjet Wien-Linz ICE 91

Vysokorychlostni ?elezni?ni tra? , zkracen? VRT , je ?elezni?ni tra?, na ktere jsou povoleny vy??i rychlosti ne? na konven?ni ?elezni?ni siti. Za vysokorychlostni se v?eobecn? pova?uje takova tra?, kde je tra?ova rychlost 250  km/h nebo vy??i (u novych trati), nebo alespo? nad 200 km/h (u modernizovanych star?ich trati), a dale propojky t?chto trati a ?asti s ni??i rychlosti zavisle na obti?ne konfiguraci terenu nebo pro nezbytny pr?jezd m?stem. N?ktere nove trat? jsou konstruovane pro rychlost 350 km/h, ale zatim je na nich leckde stanovena maximalni rychlost ni??i.

Nove vysokorychlostni trat? se buduji p?eva?n? pro provoz vysokorychlostnich vlak? , ov?em vzhledem k finan?ni naro?nosti vystavby a udr?by i nadale probiha projektovani a vystavba tzv. smi?enych vysokorychlostnich trati ur?enych i pro nakladni dopravu, ktere zasadn? zvy?uje navratnost investice zejmena v p?ipad? vystavby dlouhych tunel? (nap?. Brennersky upatni tunel ).

Konstrukce koleje na vysokorychlostni trati se vyznamn? neli?i od konven?ni trati ? kolejovy ro?t slo?eny z pra?c? a bezstykovych sva?ovanych kolejnic ve ?t?rkovem lo?i, p?ipadn? pevna jizdni draha . I v zemich s tradi?n? pou?ivanymi jinymi rozchody (Japonsko, ?pan?lsko) byl zvolen normalni rozchod 1435 mm.

Strategicke koncipovani trati a ?aste?n? i jejich projektovani se stat od statu li?i, zavisle na objektivnich determinantech. Pro strategicka rozhodnuti jsou zejmena d?le?ite hustota, struktura a charakter osidleni , stejn? jako relief terenu a demograficko-ekonomicke ukazatele , jakymi jsou nejvice mobilita obyvatelstva a jeji nalehavost. Jina je koncepce v rovinatych zemich s men? koncentrovanymi sidly a jina v hornatych zemich s rozptylenou urbanizaci. Vedle t?chto objektivnich determinant hraje velkou roli i slo?ita soustava subjektivnich faktor? a ve vyrazne mi?e i pot?eba statni presti?e. Rozhodujicim kriteriem je ekonomicka sila spole?nosti ve vztahu k pravd?podobne navratnosti a to zavisle na prve jmenovanych danostech.

Vysokorychlostni trat? navratily ?eleznici do dobreho konkuren?niho postaveni. ?eleznice je v ostrem sout??nim postaveni s jinymi druhy dopravy , dokazala prost?ednictvim vysokorychlostnich trati vyrovnavat tlak letecke dopravy, proti ktere disponuje men?i rychlosti, ale tuto nevyhodu naopak vyrovnava tim, ?e jeji nadra?i jsou p?imo v centrech m?st (v uzlech rozv?tvene mistni dopravy) na rozdil od leti?? vzdalenych od m?st na okraji volne krajiny. Odlehlost leti?? vyvolava dal?i naroky (?asove, finan?ni a organiza?ni) na dopravu do center. Oproti silni?ni doprav? pak dosahuje vy??ich rychlosti i p?epravni kapacity.

Nejstar?i vysokorychlostni tra? na sv?t? je japonsky ?inkansen , spojujici Tokio a Osaku , otev?eny v roce 1964 pod nazvem Tokaido-?inkansen, tehdy dovolujici cestovni rychlost 210 km/h (od roku 2015 285 km/h). [1]

Celkova delka provozovanych vysokorychlostnich trati na sv?t? je 59 000 km (k ?ijnu 2023), ve stavb? je dal?ich 20 000 km a planovano je 17 000 km. [2]

Definice [ editovat | editovat zdroj ]

Evropska definice [ editovat | editovat zdroj ]

Sm?rnice evropskeho parlamentu a rady 2008/57/ES o  interoperabilit? ?elezni?niho systemu ve Spole?enstvi pracuje s definici:

Si? vysokorychlostnich trati zahrnuje

  • zvla?t? vybudovane vysokorychlostni trat? vybavene pro rychlosti zpravidla 250 km/h nebo vy??i,
  • trat? zvla?t? modernizovane pro vysoke rychlosti vybavene pro rychlosti p?ibli?n? 200 km/h,
  • trat? zvla?t? modernizovane pro vysoke rychlosti se zvla?tnimi vlastnostmi danymi topografickymi, terennimi nebo urbanistickymi omezenimi, jim? musi byt rychlost v ka?dem jednotlivem p?ipad? p?izp?sobena. Tato kategorie zahrnuje rovn?? spojovaci trat? mezi vysokorychlostnimi a konven?nimi sit?mi, pr?jezdy stanicemi, p?istupy do terminal?, dep atd., kterymi ?vysokorychlostni kolejova vozidla“ proji?d?ji konven?ni rychlosti.

Tato si? zahrnuje systemy ?izeni dopravy, sledovani polohy na tratich a naviga?ni systemy, technicka za?izeni pro zpracovani dat a telekomunikaci ur?ene pro dopravu na t?chto tratich s cilem zaru?it bezpe?ny a harmonicky provoz sit? a u?inne ?izeni dopravy.

Definice podle zakona o drahach (?esko) [ editovat | editovat zdroj ]

V zakon? o drahach (266/1994 Sb.) je zjednodu?ena definice, ktera bere z?etel pouze na rychlost:

  • ?elezni?ni draha, na ni? je provozovana vysokorychlostni ?elezni?ni doprava, je draha vybavena pro rychlosti dra?nich vozidel nad 200 km/h.
  • ?elezni?ni draha vybavena pro rychlosti dra?nich vozidel do 200 km/h ur?ena pro osobni nebo nakladni dopravu a kombinovanou dopravu je draha konven?ni.

Vyhody a nevyhody [ editovat | editovat zdroj ]

Vyhody VRT:

  • celkov? rychlej?i proti silni?ni doprav? od vzdalenosti zhruba 200 km [3]
  • celkov? rychlej?i proti letecke doprav? do vzdalenosti zhruba 600 km a vice [3] (hranice zavisi na rychlosti vlaku)
  • vy??i bezpe?nost, plynulost a spolehlivost provozu [4]

Nevyhody VRT:

  • emise hluku a vibraci [4]
  • barierovy efekt v krajin? (podobn? jako u dalnic) [4]
  • nizka operativnost [4]

Finan?ni naro?nost [ editovat | editovat zdroj ]

Mezinarodni ?elezni?ni unie uvadi nasledujici pr?m?rne naklady: [5]

  • konstrukce 1 km nove trat?: 12?30 mil. €
  • udr?ba 1 km nove trat?: 70 000 €/rok (po 20?30 letech provozu je nutna masivni renovace, ktera m??e byt a? 50 % konstruk?nich naklad?)
  • nove nadra?i (regionalni hub) ? povrchove cca 500 mil €, podzemni 750 mil. eur
  • cena vysokorychlostniho vlaku (350 mist k sezeni): 20?25 mil. €
  • alternativni vypo?et ukazuje cenu za sedadlo okolo 50 000 €.
  • udr?ba vysokorychlostniho vlaku: 1 mil. € ro?n? p?i nakladech 2 eur/km a ro?nim prob?hu vlaku 500 000 km

V ?esku se naklady vystavby VRT odhaduji a? na 600 mld. K? (v zavislosti na delce) s tim, ?e se uvadi, ?e 85 % naklad? bude spolufinancovat EU. V?bec se ale ne?e?i, zdali neni lep?i tyto penize investovat do jinych dopravnich projekt? s vy??i p?idanou hodnotou (zlep?eni stavajici ?elezni?ni sit?, modernizace regionalni dopravy , investice do m?stske a p?im?stske ve?ejne dopravy ve m?stech, autobusove dopravy, cyklisticke infrastruktury , ve?ejnych p?ekladi?? apod.) nebo rozvoje telekomunika?nich siti , ktere sni?uji pot?ebu cestovani. [ zdroj? ]

Podle [6] existuji jen dv? VRT na sv?t?, ktere jsou ekonomicky sob?sta?ne. Jedna se o Pa?i?-Lyon a Tokio-Osaka, ostatni trat? jsou ztratove a je nutne je dotovat. Tyto prvni trat? jsou ekonomicky zd?vodnitelne, ostatni jsou vysledkem politickych a voli?skych tlak?. Podle francouzskeho ekonoma Remy Prud’Homme francouz?ti poplatnici plati ?okolo poloviny provoznich naklad?“. Francouzske a ?pan?lske vlady plati naklady na vystavbu vysokorychlostnich trati s v?domim, ?e se tyto investice nikdy nezaplati na jizdnem. Take v Japonsku se nepoda?ilo splatit tyto investi?ni naklady.

EU doporu?uje aby po?et cestujicich na VRT useku dosahl alespo? 9 mil. cestujici ro?n? s ohledem na provozni naklady.

Vy?e uvedene d?vody jsou p?i?inou nezajmu investor? VRT stav?t formou PPP projekt? bez statni garance minimalniho p?ijmu. P?ipadn? vedou k bankrotu PPP projektu jako se stalo nap?iklad na Tchaj-wanu .

V teto souvislosti je zajimava i mezinarodni studie, [ zdroj? ] kdy z 258 dopravnich projekt? byly v 90 % p?ipad? naklady p?ekro?eny o pr?m?rnych 28 %. U ?elezni?nich projekt? to bylo dokonce o 45 %. Jina mezinarodni studie ukazuje 27 ?elezni?nich projekt?, kde odhad p?epravy byl v 90 % vy??i ne? realita a z nich 67 % bylo o vice ne? dv? t?etiny.

Zajimavy pohled na VRT v zapadni Evrop? nabizi i tydenik The Economist , [7] kdy? konstatuje, ?e pom?r [ kdo? ] pasa?er? cestujicich vlakem a km se mezi lety 2000 a? 2011, kdy do?lo k vyznamnemu rozvoji vysokorychlostnich trati, nezm?nil. Podil autobusove dopravy o procento klesl a letecke doprava v ramci Evropy za toto obdobi o procento vzrostla. V ?lanku se take konstatuje, ?e VRT od?erpava cestujici, kte?i cestovali letadlem, zatimco na segment automobilove dopravy zasadni vliv nema.

Rychlost VRT z hlediska cestujiciho [ editovat | editovat zdroj ]

P?i porovnavani konkurenceschopnosti je k jizdni dob? vlaku nutne p?ipo?itat jizdni dobu k nadra?i a od nadra?i, dobu odbaveni, pop?. ?ast intervalu mezi vlaky. Obdobn? u ostatnich druh? dopravy.

P?eprava po VRT je celkov? rychlej?i ne? p?eprava po silnici na vzdalenosti necelych 200 km a vice. Jak se zjistilo ji? p?ed zavedenim prvni vysokorychlostni trati v Japonsku, p?eprava po VRT je celkov? rychlej?i ne? letecka p?eprava do vzdalenosti 600 km a vice. [ kdo? ] V delkach cest 200?600 km lze tedy o?ekavat nejv?t?i vyu?iti VRT. Vysokorychlostni ?eleznice tak m?ni podil druh? doprav ve sv?j prosp?ch. Vyhodnost se ukazuje i pro delky cest 800?1000 km. P?iklady usp??ne zm?ny d?lby p?epravni prace : [8] [9]

Tra? Vlak Doprava
Automobilova Autobusova Vlakova Letecka
Pa?i? ? Brusel (320 km / 1 h 25 min) Thalys p?ed zavedenim 61 % 8 % 24  7 %
po zavedeni 43 % 5 % 45 % 7 %
Tra? Madrid ? Sevilla (471 km / 2 h 15 min) AVE p?ed zavedenim 33  67 %
po zavedeni 84 % 16 %
Tokio ? Osaka (515 km / 3 h 10 min) ?inkansen po zavedeni 85 %
Tokio ? Hiro?ima (821 km / 4?5 h) ?inkansen po zavedeni 65 %
Tokio ? Hakata (1069 km / a? 5 h 4 min) ?inkansen po zavedeni 30 %

P?i spln?ni jizdni doby do 1 h ve vnitrostatnim useku Praha?Brno a existence VRT Brno ? Ostrava se p?edpoklada p?echod ?asti cestujicich z dalnice D1. Pak se v useku Praha ? Brno po?ita s 18 000 a? 26 000 cestujicimi za den v sou?tu za oba sm?ry. Pro tento usek je navr?eno po VRT 28 vlak? denn? ka?dym sm?rem, v jeho ?asti Praha ? Jihlava/Havli?k?v Brod je jich navr?eno 35. [10] (K obdobnym zav?r?m dosp?la i studie z roku 2004 High-speed rail: European passenger traffic forecasts for 2020 indicate a sustainable success story.)

Evropa [ editovat | editovat zdroj ]

Vysokorychlostni trat? provozovane* v Evrop?.
       310?320 km/h
       270?300 km/h
       240?260 km/h
       200?230 km/h
       < 200 km/h
       Ve vystavb? nebo modernizaci
* Trat? mohou byt p?ipravene i na rychlost vy??i

Prvni vysokorychlostni ?elezni?ni trat? v Evrop?, postavene v 80. a 90. letech 20. stoleti, zlep?ily jizdni doby na vnitrostatnich koridorech. Od te doby vybudovalo n?kolik zemi rozsahle vysokorychlostni sit?, a v sou?asnosti existuje i n?kolik p?eshrani?nich vysokorychlostnich ?elezni?nich spojeni. Provozovatele ?asto nabizi mezinarodni slu?by a trat? jsou neustale stav?ny a vylep?ovany na mezinarodni normy nov? vznikajici evropske vysokorychlostni ?elezni?ni sit? . Sou?asn? s rozvojem VRT ale dochazi k ru?eni klasickych mezinarodnich (spacich) vlak?, ktere nejsou pln? nahrazovany rychlovlaky a mezinarodni si? se pak rozpada. S ohledem na zvy?ene ceny jizdenek ve VRT a zru?enym klasickym vlak?m, vznikaji alternativni autobusovi dopravci, kte?i poskytuji pomalej?i, ale levn?j?i p?epravu mezi m?sty, nap?. no?ni spoj Pa?i??Amsterdam.

V roce 2007 vzniklo sdru?eni evropskych ?elezni?nich operator? Railteam , ktere ma za cil koordinaci a podporu p?eshrani?ni vysokorychlostni ?elezni?ni dopravy. Rozvoj transevropske vysokorychlostni ?elezni?ni sit? je uvedeno jako cil Evropske unie a v?t?ina p?eshrani?nich ?elezni?nich trati ziska finan?ni prost?edky z EU. K roku 2023 je n?kolik zemi ? Francie, ?pan?lsko, Italie, N?mecko, Rakousko, ?vedsko, Belgie, Nizozemsko, Rusko a Velka Britanie ? p?ipojeno k p?eshrani?ni vysokorychlostni ?elezni?ni siti. O?ekava se, ?e v nadchazejicich letech Evropa vyznamn? investuje do tunel?, most? a dal?ich projekt? v oblasti infrastruktury a rozvoji na celem kontinentu, z nich? mnoho je ji? nyni ve vystavb?. Celkova delka vysokorychlostni trati v Evrop? je k ?ijnu 2023 celkem 12 400 km a ve stavb? dal?ich 2 000 km. [2]

Francie [ editovat | editovat zdroj ]

Trat? TGV ve Francii; v provozu a ve vystavb?
Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku TGV .

Evrop? byla p?edstavena vysokorychlostni ?eleznice, kdy? byla v roce 1981 otev?ena tra? LGV Sud-Est z Pa?i?e do Lyonu a TGV zahajilo pravidelnou osobni dopravu. Francie od te doby pokra?uje v budovani rozsahle sit?, s trat?mi rozbihajici se v ka?dem sm?ru od Pa?i?e. Francie ma s 2 700 km provozovanymi vysokorychlostnimi trat?mi (posledni roz?i?eni bylo k 1. ?ervenci 2017 jednak usek Le Mans ? Rennes a jednak 302 km dlouhy usek Tours ? Bordeaux , [11] p?edposledni roz?i?eni 106 km prob?hlo v ?ervenci 2016 otev?enim 2. ?asti trati LGV Est [12] ) druhou nejv?t?i vysokorychlostni si? v Evrop? za prvnim ?pan?lskem s 4000 km.

Si? TGV se postupn? roz?i?ila do dal?ich m?st a do dal?ich zemi, jako je ?vycarsko, Belgie, Nizozemsko, N?mecko a Velka Britanie. Vzhledem k v?asnemu zavedeni vysokorychlostni ?eleznice a d?le?ite poloze Francii (mezi Pyrenejskym poloostrovem, Britskymi ostrovy a St?edni Evropou) byla v?t?ina ostatnich novych vysokorychlostnich ?elezni?nich trati v Evrop? postavena na stejnou rychlost, nap?ti a signaliza?ni standardy. Nejviditeln?j?i vyjimkou jsou vysokorychlostni trat? v N?mecku, ktere jsou postaveny podle existujicich n?meckych vlakovych norem. Navic mnoho vysokorychlostnich slu?eb v?etn? TGV a ICE vyu?iva stavajici ?elezni?ni trat?, krom? t?ch specialnich, ur?enych jen pro vysokorychlostni ?eleznici (vozidla). Z tohoto d?vodu a vzhledem k odli?nym vnitrostatnim normam musi mit vlaky, ktere p?eji?d?ji hranice, specialni vlastnosti, jako je schopnost zvladnout r?zne nap?ti a r?zne zabezpe?ovaci systemy. To znamena, ?e ne v?echny vlaky TGV jsou stejne, rozdilne jsou pr?jezdni pr??ezy a aspekty signalizace.

Tra? Rychlost Delka Zahajeni stavby P?edpokladany za?atek provozu
Lyon-Turin 300 km/h 72 km 2007 2020?2025

N?mecko [ editovat | editovat zdroj ]

Si? ICE v N?mecku

Stavba prvnich n?meckych vysokorychlostnich trati za?ala kratce po francouzskych vysokorychlostnich tratich. Pravni bitvy zp?sobily zna?ne zpo?d?ni, tak?e vlaky InterCityExpress (ICE) byly nasazeny a? deset let po vzniku sit? TGV. Si? ICE je t?sn?ji propojena s existujicimi vlakovymi trat?mi v d?sledku rozdilne struktury osidleni v N?mecku. V N?mecku ?ije o t?etinu vice obyvatel ne? ve Francii na uzemi o t?etinu men?im, co? ma za nasledek vice ne? dvakrat v?t?i hustotu obyvatelstva ne? ma Francie. Vlaky ICE brzy pote, co za?aly byt provozovany, za?aly zaji?d?t i do Rakouska a ?vycarska, vyu?ivajic p?itom stejne nap?ti pou?ivane v t?chto zemich. Od roku 2000 vicesystemova t?eti generace vlak? ICE zaji?di do Nizozemska a Belgie. T?eti generace ICE dosahla b?hem zku?ebnich jizd rychlosti 363 km/h a je certifikovana pro rychlost 330 km/h v pravidelnem provozu.

Na jihozapad? planovana nova tra? mezi m?sty Offenburg a Basilej umo?ni rychlost 250 km/h a dale je v pokro?ile fazi planovani nova tra? mezi Frankfurtem a Mannheimem pro rychlost 300 km/h. V prosinci 2015 byla otev?ena tra? Erfurt - Lipsko / Halle dlouha 123 km, ktera je ur?ena pro rychlost 300 km/h. Na vychod? byla v prosinci 2017 otev?ena dlouha tra? mezi Norimberkem a Erfurtem pro rychlost do 300 km/h. Spolu s rychlymi trat?mi z Berlina do Lipska a z Norimberku do Mnichova, ktere byly nedavno postaveny, umo??uje cestovni ?asy asi jen 4 hodiny z Berlina do Mnichova na jihu (rok 2017), ve srovnani s tem?? 8 hodinami na stejne vzdalenosti p?ed n?kolika malo lety.

Tra? Rychlost Delka Zahajeni stavby P?edpokladany za?atek provozu
Vysokorychlostni tra? Karlsruhe-Basilej 250 km/h 182 km 1987 1993?2030
Vysokorychlostni tra? Stuttgart-Wendlingen 250 km/h 25 km 2012 2021
Vysokorychlostni tra? Wendlingen?Ulm 250 km/h 60 km 2012 2021

Italie [ editovat | editovat zdroj ]

Vysokorychlostni ?elezni?ni si? v Italii

Prvni vysokorychlostni nasazeny vlak v Evrop? byla italska ?Direttissima“, na vysokorychlostni ?elezni?ni trati Florencie-?im (254 km) v roce 1978, ktery pou?ival lokomotivy t?idy FS E444 s nap?tim 3 kV ss. Italie byla pionyrem propagace pou?iti technologie naklap?cich vlak? Pendolino . Italska vladni firma Treno Alta velocita byla zapojena do vysokorychlostni sit? v Italii, spolu s n?kterymi trat?mi ji? otev?enymi. Italsky provozovatel NTV je od roku 2011 prvni soukromy vysokorychlostni ?elezni?ni operator v Evrop?, pou?iva spojene jednotky AGV ETR 575 .

V b?eznu 2011 byla podepsana smlouva pro druhou fazi vystavby vysokorychlostni trat? Milan - Verona, usek Treviglio- Brescia , dlouhy 39 km. Tra? byla otev?ena v prosinci 2016. [13]

Tra? Rychlost Delka Zahajeni stavby Planovany za?atek provozu
Brennersky upatni tunel 250 km/h 56 km leto 2006 2028
( Milan - ) Brescia - Verona 300 km/h 60 km nezname 2022?2023 [14]
Turin-Lyon 300 km/h 72 km 2011 2030 [15]
Verona - Brenner [16] 250 km/h 276 km nezname 2025
Janov - Ventimiglia 200 km/h 147 km nezname 2016 [17]
Janov - Milan [18] 300 km/h 53 km 2011 2023 [19]

V sou?asne dob? se italska vysokorychlostni ?elezni?ni si? sklada z 1342 km trati, ktere umo??uji rychlost a? 300 km/hod. Pou?iva se bezpe?nostni system ERMTS / ETCS II, nejmodern?j?i a bezpe?na zabezpe?ovaci technika. [20] Napajeni nasleduje evropsky standard 25kV, st?idavy proud, 50 Hz, jednofazove. ?ast Direttissimy je stale je?t? pod systemem 3kV ss, ale planuje se zm?na, ?e bude stejne nap?ti jako ve zbytku sit?. [21]

Se vstupem do provozu vlakovych jednotek ETR 1000 , ktere maji maximalni rychlost 400 km/h a cestovni rychlosti 360 km/h, je nutne ?elezni?ni si? upravit [22] tak, aby vlaky mohli jezdit bezpe?n? touto rychlosti. Od 14. ?ervna 2015 jezdi tyto soupravy v komer?nim provozu mezi ?imem a Milanem, zatim v?ak jen rychlosti maximaln? 300 km/h. [23]

?pan?lsko [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku AVE .
AVE si?

?pan?lsky vysokorychlostni ?elezni?ni system Alta Velocidad Espanola ( AVE ) je v provozu od roku 1992, kdy se spustil provoz na trati Madrid - Sevilla. Od te doby bylo postavena dal?ich ?ada trati, v?etn? 621 kilometr? dlouhe trati Madrid - Barcelona (ta byla cela dokon?ena v roce 2008). Celkova delka vysokorychlostnich trati je 4000 km (k ?ijnu 2023), [24] co? je nejdel?i v Evrop?, a druha nejdel?i na sv?t? po pevninske ?in?. [25] Aby se spln?ny cile ambiciozni stavebniho programu vystavby AVE systemu, tak by v roce 2020 m?ly byt ve ?pan?lsku spojena tem?? v?echna hlavni m?sta provincii vysokorychlostnimi vlaky do Madridu za men? ne? 3 hodiny a Barcelony do 6 hodin. [26] S ohledem na silne regiony je podstatnou motivaci vystavby snaha o posileni role Madridu a oslabeni regionu diky rychle dostupnosti. ?pan?lske, ale i portugalske, vysokorychlostni trat? jsou postaveny na evropske normy rozchodu koleji a elektrifikovany systemem 25 kV p?i 50 Hz z  trolejoveho dratu . Prvni vysokorychlostni tra? z Madridu do Sevilly je vybavena ?idicim vlakovym systemem LZB, nov?j?i trat? systemem ETCS.

Jinde v Evrop? byl usp?ch vysokorychlostnich slu?eb ?aste?n? zp?soben interoperabilitou se stavajicimi konven?nimi ?elezni?nimi trat?mi. Ve ?pan?lsku Interoperabilita mezi novymi AVE trat?mi a star?imi trat?mi iberskeho rozchodu (1668 mm) p?edstavuje dal?i vyzvy. U obou vlak? Talgo i CAF pou?ivajicich prom?nny rozchod kol funguje automaticky m?ni? rozchodu, kterym vlaky proji?d?ji (bez zastaveni). N?ktere trat? jsou konstruovany pro dvoji rozchod umo??ujici smi?eny provoz vlak? s iberskym (1668 mm) i standardnim (1435 mm) rozchodem na stejne trati. Dal?i trat? byly dovybaveny pra?ci jak pro ibersky a standardni rozchod a to tak, ?e koleje mohou byt v budoucnu p?evedeny z iberskeho na standardni rozchod bez vym?ny pra?c?.

Prvni tra? AVE, ktera se spojila s francouzskym standardnim rozchodem sit?, byla tra? LGV Perpignan-Figueres, ktera byla otev?ena v prosinci 2010 a ktera zahrnuje i novy 8,3 km dlouhy tunel pod Pyrenejemi. Vysokorychlostni tra? Barcelona - Figueres byla otev?ena v lednu 2013. [27] [28] P?ime vysokorychlostni vlaky Pa?i? - Barcelona - Madrid mezi Francii a ?pan?lskem jsou v provozu od prosince 2013. V budoucnu budou jezdit a? do Madridu [29] Jsou v planu i dal?i trat? v?etn? dal?iho spojeni do Francie v  Irunu /Hendaye (na zapadnim, atlantickem pob?e?i Pyreneji).

N?kolik novych vysokorychlostnich trati je v sou?asne dob? ve vystavb? s konstruk?ni rychlosti 300?350 km/h, a n?kolik starych trati je modernizovano, aby umo?nily provoz osobnich vlak? rychlosti 250 km/hod. [30] [31]

Tra? Rychlost Delka Zahajeni stavby Planovany za?atek provozu
Basque Y 250 km/h 175 km 2006 2023 [32]
St?edomo?sky vysokorychlostni koridor: Andalusie - Murcia - Valencia - Katalansko-francouzske hranice [33] 250?350 km/h 1300 km 2016?2020?2030
Madrid - ( Caceres - Merida - Badajoz ) - Lisabon [34] 350 km/h 640 km nezname

?

LAV Levante 350 km/h 940 km nezname 2010?2015
LAV Valladolid - Burgos - Vitoria-Gasteiz 350 km/h 208 km 2009 2015
LAV Venta de Banos-Leon - Gijon 350 km/h neznamy km nezname 2014 (???)
LAV Olmedo-Zamora - Galicie 350 km/h 435 km nezname 99 km (?ast Olmedo - Zamora) bylo zprovozn?na v prosinci 2015, [35] zbytek 2018
LAV Sevilla - Cadiz 250 km/h 157 km nezname 2015
Eixo Atlantico de Alta Velocidade 250 km/h neznamy km nezname 2014
EJE Ferroviario Transversal 250?350 km/h 503 km 2006 2013?2016
LAV Madrid - Santander [36] neznamy km/h neznamy km nezname ?

T?i spole?nosti zkonstruovaly nebo postavi vlaky pro ?pan?lske vysokorychlostni ?elezni?ni sit?:. ?pan?lsky Talgo , francouzsky Alstom a n?mecky Siemens AG. Bombardier Transportation je partnerem v obou sdru?enich vedenych Talgem i vedenych Siemensem. Francie bude nakonec stav?t 25kV TGV tra? ke ?pan?lske hranici (v sou?asne dob? chybi mezi Nimes a Perpignan), ale bude i nadale zapot?ebi vicenap??ove vlaky, proto?e vlaky do Pa?i?e musi jet n?kolik poslednich kilometr? na trati s napajenim 1,5 kV. Za timto u?elem bylo rozhodnuto upravit 10 stavajicich vlak? AVE S-100 , ktere maji fungovat na tomto nap?ti 25 kV (stejn? jako na francouzskem signaliza?nim systemu), co? bude stat jen 30 milion? eur namisto p?vodn? o?ekavanych 270 milion? € za nove vlaky. [37]

Belgie [ editovat | editovat zdroj ]

Vysokorychlostni ?elezni?ni si? v Belgii

Belgicka ?elezni?ni si? je obsluhovana p?ti vysokorychlostnimi dopravci: Thalys , Eurostar , ICE , TGV a vlaky Fyra. V?echny obsluhuji stanici Bruxelles-Midi, nejv?t?i belgicke vlakove nadra?i. Vlaky Thalys, co? je varianta francouzskeho TGV, jezdi mezi Belgii, N?meckem ( Kolin nad Rynem ), Nizozemskem ( Amsterdam ) a Francii (Pa?i?). Od roku 2007 Eurostar spojuje Brusel a Londyn (nadra?i St Pancras), p?ed tim jezdili vlaky na londynske nadra?i Waterloo. N?mecky ICE funguje mezi Bruselem, Lutychem a Frankfurtem nad Mohanem Hbf.

HSL 1 je belgicka vysokorychlostni ?elezni?ni tra?, ktera spojuje Brusel s francouzskou hranici. Je dlouha 88 km (71 km je novostavba vysokorychlostni trat?, zbytek 17 km je modernizovana tra?). Byla uvedena do provozu 14. prosince 1997. Tra? vyrazn? zkratila ?elezni?ni cestovani, cesta z Pa?i?e do Bruselu nyni trva 1:22. V kombinaci s trati LGV Nord, ma take vliv na mezinarodni cestovani do Francie a do Londyna. Jezdi po ni vysokou rychlostnimi vlakove soupravy Eurostar, Thalys PBA TGV, Thalys a PBKA. Celkove naklady na vystavbu byly 1,42 miliard eur.

HSL 2 je belgicka vysokorychlostni ?elezni?ni tra? mezi Bruselem a Lutychem , dlouha 95 km (61 km je novostavba vysokorychlostni trat? mezi Lovani a Ans a 34 km je modernizovana tra? mezi Bruselem a Lovani a mezi Ans a Lutychem). Byla uvedena do provozu 15. prosince 2002. V provozu je take jeji roz?i?eni na hranici s N?meckem (HSL 3), kombinovana vysokorychlostni tra? vyrazn? urychlila cestovani mezi Bruselem, Pa?i?i a N?meckem. Na trati HSL 2 v sou?asne dob? jezdi vlaky Thalys a ICE, paraleln? s rychlymi vnitrostatnimi intercity vlaky.

HSL 3 je belgicka vysokorychlostni ?elezni?ni tra?, ktera spojuje Lutych a n?mecke hranice, 56 km dlouha (42 km je novostavba vysokorychlostni trat?, 14 km modernizovana je tra?), pou?iva se od 13. prosince 2009. Na trati HSL 3 jezdi jen mezinarodni vlaky Thalys a ICE, na rozdil od trati HSL 2, ktera se take pou?iva pro rychle vnitrostatni intercity vlaky.

HSL 4 je belgicka vysokorychlostni ?elezni?ni tra?, ktera spojuje Brusel a nizozemske hranice. Je dlouha 87 km (40 km je novostavba vysokorychlostni trat?, 47 km je modernizovana tra?). HSL 4 je pou?ivan vlaky Thalys od 13. prosince 2009 a od roku 2010 slou?i i pro rychle mezim?stske vlaky. Mezi Bruselem a Antverpami (47 km), vlaky mohou jezdit rychlosti 160 km/h na modernizovane stavajici trati (s vyjimkou n?kolika usek?, kde je rychlostni limit 120 km/h). Na dalni?ni k?i?ovatce E19/A12 vlak opou?ti p?vodni tra? a jede po nove vysokorychlostni trati na nizozemskou hranici (40 km) rychlosti 300 km/hod.

Diky dokon?eni ?elezni?niho spojeni od Eurotunelu do Londyna (tra? High Speed 1) a dokon?eni trati z Bruselu do Amsterdamu a do Kolina nad Rynem/Frankfurtu by mohlo fungovat p?ime spojeni z Londyna do Amsterdamu a do Kolina nad Rynem. Ob? cesty by m?ly krat?i ne? 4 hodiny, co? je doba obecn? pova?ovana za konkurenci k letecke doprav?. Nicmen? v sou?asnosti (2017) p?ime spojeni nefunguje, je nutne p?esednout v Bruselu. P?ime spojeni do Amsterdamu bylo planovano a? na rok 2016, [38] p?ime vlaky do Frankfurtu take m?ly jezdit od roku 2016. [39]

Nizozemsko [ editovat | editovat zdroj ]

HSL-Zuid, spojujici Antverpy a HSL 4

HSL-Zuid ( nizozemsky Hogesnelheidslijn Zuid , vysokorychlostni ji?ni tra?) je 125 km dlouha vysokorychlostni tra? v Nizozemsku. Vyu?iva existujici tra? z Amsterdam Centraal na leti?t? Schiphol, kde za?ina novostavba vysokorychlostni trat?, ktera pokra?uje do stanice Rotterdam Centraal, a na belgicke hranice. Zde se p?ipojuje k belgicke trati HSL 4 a kon?i na stanici Antwerpen-Centraal. [40] Den Haag Centraal ( Haag ) a Breda jsou p?ipojeny na vysokorychlostni tra? pomoci konven?ni ?elezni?ni trat?. [41] HSL-Zuid za?ala fungovat 7. za?i 2009. [42] Bude obsluhovana vlaky Thalys z Amsterdamu do Bruselu a Pa?i?e, [43] a vlaky Fyra obsluhujici v?echny stanice na trati HSL-Zuid mezi Amsterdamem Centraal a stanici Bruxelles-Midi. [44]

Byla planovana stavba trat? HSL-Oost, ktera byla ale odlo?ena. M?la by spojovat Amsterodam p?es Utrecht Centraal a Arnhem s N?meckem. [45]

Rakousko [ editovat | editovat zdroj ]

Zapadni ?eleznice (n?mecky Westbahn ) mezi hlavnim m?stem Vidni a Salcburkem je postupn? modernizovana a? na maximalni konstruk?ni rychlost 250 km/hod. [46] Ta je zavedena v usecich Hadersdorf (mistni ?ast Vidn?) - St. Polten a Ybbs an der Donau - Amstetten , na zbytku trasy do Lince se maximalni rychlost pohybuje od 200 do 230 km/h, z Lince do Salcburku pak dosud p?eva?uji useky s rychlosti do 160 km/h. Do roku 2026 by m?l byt vedle sou?asne trati zprovozn?n novy dvojkolejny usek z Lince do Welsu na rychlost 230 km/h. [47] N?mecke a rakouske ICE vlaky jezdi maximalni rychlosti 230 km/h, stejn? jako rakouske, lokomotivou ta?ene vlaky (zvane Railjet ), ktere zahajily provoz v roce 2008.

V sou?asne dob? je ve vystavb? 56 km dlouhy Brennersky upatni tunel , ktery umo?ni rychlost a? 250 km/hod. [48] [49] Prvni ?ast tzv. Nove ?eleznice udolim Unterinntal (Neue Unterinntalbahn) byla otev?ena v prosinci 2012 jako sou?ast modernizace trati spojujici budouci Brennersky tunel a ji?ni N?mecko, p?i ktere byla tra? roz?i?ena ze dvou koleji na ?ty?i a byla zvy?ena maximalni konstruk?ni rychlost na 250 km/h. V sou?asnosti je v?ak vyu?ivana maximalni rychlost 220 km/h. [47] V p?eshrani?nim useku z Worglu do n?meckeho Mnichova by m?la nova tra? umo?nit rychlost 230 km/h, zprovozn?ni je v?ak planovano a? okolo roku 2040. [50]

Ji?ni draha ( Sudbahn ) bude v useku z Vidn? do Vide?skeho Noveho M?sta modernizovana na rychlost 200 km/h, rychlostn? ji? neposta?ujici a sklonov? naro?ne useky vedene p?es Alpy v?etn? semmerinske horske drahy nahradi Semmerinsky upatni tunel budovany na rychlost 230 km/h a nova planovana tra? z Murzzuschlagu dale na jih. [47]

Koralmska draha ( Koralmbahn ) jako prvni zcela nova ?elezni?ni tra? v Rakousku je ve vystavb? od roku 2006. Jeji sou?asti je 33 km dlouhy novy Koralmsky tunel , spojujici m?sta Klagenfurt a ?tyrsky Hradec . Primarn? se stavi pro intermodalni nakladni dopravu , ale bude take pou?ivana osobnimi vlaky jezdicimi rychlosti a? 250 km/hod. Jednotlive useky jsou uvad?ny do provozu od roku 2010, kompletn? hotovo by m?lo byt v roce 2025. Doba pot?ebna na cestu vlakem z Klagenfurtu do ?tyrskeho Hradce se sni?i ze t?i hodin (zavlek p?es Bruck an der Mur ) na 45 minut.

Tra? Rychlost Delka Zahajeni stavby Planovany za?atek provozu
Rakouska zapadni ?eleznice (Westbahn) 250 km/h 312,2 km nezname 9.12.2012 (Vide? - St. Polten)
Brennersky upatni tunel (Brennerbasistunnel) 250 km/h 56 km leto 2006 2032 [51]
Nova ?eleznice udolim Unterinntal (Neue Unterinntalbahn) 250 km/h

(vyu?ivano 220 km/h) [47]

40,2 km nezname 9.12.2012
Koralmska draha (Koralmbahn) 250 km/h 125 km 2001 2025 [52]

?vycarsko [ editovat | editovat zdroj ]

ikona
Tato ?ast ?lanku neni dostate?n? ozdrojovana , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .
Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Francouzsky TGV (TGV Lyria) a n?mecke ICE linky zaji?d?ji do ?vycarska, ale vzhledem k huste ?elezni?ni doprav?, kratke vzdalenosti mezi ?vycarskymi m?sty (z d?vodu male velikosti zem?) a ?asto obti?nemu terenu v?ak v sou?asne dob? nedosahuji rychlosti vy??i ne? 200 km/h (ICE3), nebo 160 km/h (TGV, ICE1, ICE2). Nejrychlej?i ?vycarske vlaky jsou naklap?ci ICN vlaky, provozovane ?vycarskymi spolkovymi drahami od kv?tna 2000. Mohou dosahnout vy??ich rychlosti ne? konven?ni vlaky na ?vycarskych tratich bohatych na oblouky, av?ak nejvy??i rychlost 200 km/h m??e byt dosa?ena pouze na vysokorychlostnich tratich. Byvale konsorcium Cisalpino vlastn?ne ?vycarskymi spolkovymi drahami a Trenitalii provozovalo naklap?ci vlaky ETR 470 Pendolino na dvou svych mezinarodnich linkach.

Pro ?e?eni nakladni a osobni p?epravy na silnicich a ?eleznicich p?es Alpy zahajilo ?vycarsko projekty Rail2000 a AlpTransit (Neue Eisenbahn-Alpentransversale). Prvni etapa projektu Rail2000 skon?ila v roce 2005, v ramci ni byla postavena nova vysokorychlostni ?elezni?ni tra? mezi Bernem a Oltenem s provozni rychlosti 200 km/hod. V ramci projektu AlpTransit se stavi rychle ?elezni?ni trati od severu k jihu, p?es ?vycarske Alpy. Zahrnuje vystavbu n?kolika upatnich (zakladovych, patnich) tunel? n?kolik set metr? pod urovni sou?asnych tunel?. 35 km dlouhy Lotschbersky upatni tunel byl otev?en v roce 2007 a jednotky ETR 600 , zvane nove Pendolino tu jezdi rychlosti 250 km/hod. V prosinci 2016 do?lo k uplnemu otev?eni Gotthardskeho upatniho tunelu dlouheho 57 km, ktery umo??uje maximalni rychlost 250 km/h. Druha etapa Rail2000 zahrnuje modernizaci trat? v kantonu Valais (na 200 km/h) a trat? mezi m?sty Biel a Solothurn (200 km/h). Zahajeni praci bylo planovano v letech 2012?2016. Nicmen? pomala rychlost trati mezi tunely AlpTransit ( Cenersky , Gotthardsky upatni a Zimmerbersky) znamena to, ?e kapacita na trati Curych-Milan z?stane omezena, dokud nebude zvy?ena rychlost, s ohledem na silny negativni u?inek smi?ene (osobni a nakladni) dopravni rychlosti na kapacit?.

Velka Britanie [ editovat | editovat zdroj ]

Nove vysokorychlostni ?elezni?ni trat? ve Velke Britanii (sou?asne a planovane)
Vlaky Eurostar u nadra?i Waterloo International

Ve Spojenem kralovstvi byla otev?ena prvni specializovana vysokorychlostni tra? High Speed 1 mezi Londynem a tunelem pod Laman?skym pr?livem 14. listopadu 2007. Druha tra? p?ezdivana High Speed 2 je ve fazi planovani. M?la by byt postavena nejprve mezi Londynem a Birminghamem , s pozd?j?im roz?i?enim do Manchesteru a Leedsu . Tra? High Speed 2 byla schvalena vladou v lednu 2012. Navic budouci modernizace hlavnich trati Great Western a East Coast (v kombinaci s programem Intercity Express Programme ) ma zvy?it provozni rychlost trati na 225 km/h, ktere u? tak mohou byt (ze sve podstaty) nazyvany vysokorychlostnimi trat?mi. Takove zvy?eni bude vy?adovat instalaci modern?j?iho vlakovehoh zabezpe?ova?e. [53] Hlavnim d?vodem pro stavbu novych vysokorychlostnich trati je vytvo?eni dodate?ne kapacity jako alternativy k p?eti?ene konven?ni siti.

Jednotky Eurostar, ktere jezdi tunelem pod Laman?skym pr?livem mezi Britanii a Francii a Belgii, jsou v podstat? ?ty?systemove verze vlak? TGV, z nich? dva systemy se pou?ivaji ve Velke Britanii. P?vodni napajeni pomoci napajeci kolejnice bylo odstran?no po otev?eni trat? High-Speed 1. Vlaky se musi p?izp?sobit r?znym vy?kam nastupi?? a vyrovnat se se sedmi r?znymi re?imy signalizace . Stejn? jako TGV, tak i ;vlaky Eurostar jsou propojeny podvozky mezi vozy a v?t?ina jednotek ma 18 osobnich voz? a dva motorove vozy (koncove osobni vozy maji take sve vn?j?i napajeni v podvozku). Pln? obsazeny vlak se 750 cestujicimi je zhruba ekvivalent p?ti letadel Airbus A320 nebo Boeing 737 (letadla obvykle pou?ivana nizkonakladovymi leteckymi spole?nostmi). Tyto vlaky jezdi na nejvy??imi rychlostmi ve Velke Britanii vyu?ivaje vysokorychlostni tra? mezi stanicemi Channel Tunnel a St Pancras v Londyn? (tra? High Speed 1), ktera byla pln? otev?ena v listopadu 2007.

Zbytek britske ?elezni?ni sit? je podstatn? pomalej?i. ?adne vlaky nejezdi rychleji ne? 201 km/h za pou?iti trati z velke ?asti postavenych v polovin? devatenacteho stoleti. Hlavnim d?vodem pro toto omezeni je nedostate?na bezpe?nostni urove? vlakoveho zabezpe?ova?e. Povolena rychlost byla na n?kterych usecich trat? East Coast Main experimentaln? zvy?ena na 225 km/h b?hem modernizace a elektrizace trati v pr?b?hu 80. let 20. stoleti (jak Pendolino pou?ivane na trati West Coast Main tak i Intercity 225 pou?ivane na trati East Coast Main je schopne jet rychlosti 225 km/h. Tra?ova rychlost byla pozd?ji vracena na 201 km/h.

V roce 2017 za?ala vystavba prvni faze projektu High Speed 2 a to tra? spojujici Londyn ( Euston ) a Birmingham . Dal?i faze m?ly sm??ovat do Manchesteru a Leedsu . Z d?vodu prodlu?ujici a prodra?ujici se stavby prvni faze byly dal?i faze v letech 2021 [54] a 2023 zru?eny. [55] Tra? nebude v provozu p?ed rokem 2029. [54]

Tra? Max. rychlost Delka Uvedeni do provozu
v provozu High Speed 1 , Eurotunnel ? Londyn 300 km/h 114 km 2003 ?ast 74 km (novostavba) ,
2007 ?ast 40 km (novostavba)
v provozu West Coast Main Line , Londyn ? Preston ? Glasgow / Edinburgh 200 km/h 645 km 1837 (stavba)
2002 (200 km/h)
v provozu East Coast Main Line , Londyn ? Newcastle upon Tyne ? Edinburgh 200 km/h 632 km 1846 (stavba)
1976 (200 km/h)
v provozu Great Western Main Line , London ? Bristol 200 km/h 188 km 1839 (stavba)
1976 (200 km/h)
v provozu Cross-Country Route , Birmingham ? Derby 200 km/h ? 60 km 1842 (stavba)
?1995 (200 km/h)
v provozu Midland Main Line , Londyn ? Nottingham
200 km/h ?160 km 1868 (stavba)
2013 (200 km/h)
ve vystavb? Londyn ? Birmingham ( High Speed 2 ) [56] 360 km/h 191 km 2029 (planovano)

Dansko [ editovat | editovat zdroj ]

Planovane vysokorychlostni ?elezni?ni trat? v Dansku. Pevne spojeni p?es Fehmarnskou u?inu (oran?ova), Ringsted-Fehmarn (?ervena), Koda?-Ringsted a Most p?es Oresund (modry). V?e planovano na alespo? 200 km/h

K roku 2024 ma Dansko jedinou vysokorychlostni tra?: Koda? ? Ringsted o delce 60 km, navr?enou pro povolenou rychlost 250 km/h. Probiha modernizace trati Sydbanen.

Dv? nejv?t?i m?sta Danska, Koda? a Aarhus , le?i od sebe asi 300 km a existuje politicky cil dosahnout dvouhodinoveho ?asu cestovani, kdy 200 km/h je zvolena jako cilova rychlost. [57] N?ktere ?asti jsou naplanovany na zm?nu, proto?e sou?asna ?eleznice zde vede v obloucich a je pravd?podobne, ?e budou navr?eny pro rychlosti v?t?i ne? 200 km/h.

Nejvy??i rychlost, kterou je mo?ne jezdit, je v n?kterych usecich 180 km/h, [58] to jsou v?ak male useky hlavnich trati, ktere se rychle p?enese na pomalej?ich usecich kolem 140-160 km/h. V?t?ina ?asti ?elezni?ni sit? je neelektifikovana - zpomaluje tak zrychleni a nejvy??i rychlost. [59] N?ktera kolejova vozidla provozovana na danske ?elezni?ni siti jsou schopna dosahnout 200 km, jde o  X2000 a IC4.

Dansky jedine?ny signaliza?ni system, ktery obsahuje ?etne zastarale komponenty, je nahrazovan novym, systemem ERTMS 2, ktery ma byt dokon?en v roce 2030. Jeho instalace je podminkou pro rychlosti vy??i ne? 180 km/h. [60] [61]

Nova 60 km dlouha tra? Koda??Ringsted byla dokon?ena v roce 2019. Je zde maximalni rychlost 180 km/h, ne? zde bude kolem roku 2023 nainstalovan bezpe?nostni system ERTMS, ktery umo?ni rychlosti a? 250 km/h. ?elezni?ni tra? z Ringstedu sm?rem k budoucimu tunelu pod Fehmarnskou u?inou byla v roce 2010 modernizovana na rychlost 160 km/h a bude upravena na rychlost 200 km/h p?i p?estavb? na dvoukolejnou tra? v roce 2021 a do roku 2024 elektrifikovana. [62] A? bude projekt dokon?en, Dansko bude schopne spojit vysokorychlostni trat? ve ?vedsku s vysokorychlostni siti ve zbytku Evropy ? p?edpokladajic elektrifikaci a opravu n?meckeho useku Lubeck-Puttgarden ze sou?asneho limitu kolem 100 km/h a? 160 km/h.

Tra? Rychlost Delka Za?atek stavby P?edpokladany za?atek provozu
Most p?es Oresund 200 km/h 7 km 1995 2000
Koda?-Ringsted [63] 250 km/h 60 km 2011 ?erven 2019 [64]
Ringsted-Fehmarn [65] 200 km/h 115 km 2013 planovano 2028 [66]

Finsko [ editovat | editovat zdroj ]

Provozni rychlosti na finske ?elezni?ni siti.

Ve Finsku provozuje narodni ?elezni?ni spole?nost VR naklap?ci vlaky Pendolino . Vlaky dosahuji maximalni rychlosti 220 km/h p?i b??nem provozu na 60 km mezi Keravou a Lahti . Tato ?ast trat? byla otev?ena v roce 2006. Vlaky mohou jezdit a? 200 km/h na del?i trase mezi Helsinkami a Seinajoki s maximalni rychlosti mezi Helsinkami a Turku . [67] Hlavni ?elezni?ni tra? mezi Helsinkami a Oulu se modernizuje mezi Seinajoki a Oulu, aby mohly vlaky jezdit rychlosti mezi 160 a 200 km/h. [68] Ostatni ?asti finske ?elezni?ni sit? jsou omezeny na ni??i rychlost.

V prosinci 2010 byla spu?t?n novy pravidelny spoj s nazvem Allegro mezi Helsinkami a ruskym Petrohradem s dobou cesty 3½ hodiny. Vyu?iva novy vlak Pendolino, ktery podporuje finske i ruske standardy. [69] [70] Byly dodany ?ty?i nove vlaky s maximalni rychlosti 220 km/h.

V letech 2007 a? 2010 byla ruska tra? od finske hranice do Petrohradu elektrifikovana a vylep?ena, aby umo?nila vy??i rychlost jizdy. Finska tra? (Riihimaki - Petrohrad) byla pro p?ipad? pot?eby rovn?? modernizovana v?t?inou na 200 km/h. Planovana ?elezni?ni tra? ELSA-rata z Espoo do Salo by m?la umo?nit dosahnout maximalni rychlosti 300 km/h, co? by z ni, a? bude postaveno, u?inilo nejrychlej?i ?eleznici ve Finsku.

Tra? Rychlost Delka Za?atek stavby P?edpokladany za?atek provozu
ELSA-rata (?eleznice Espoo-Salo) 300 km/h 95 km 2018?2020 2023+

Norsko [ editovat | editovat zdroj ]

Spoj Flytoget na nadra?i v  Oslo , Norsko

Norsko ma n?kolik vysokorychlostnich usek? radialn? vedoucich z Osla. Tyto trat? umo??uji rychlosti od 200 km/h do 250 km/h. N?kolik novych ?elezni?nich usek? je ve vystavb? a cely mezim?stsky trojuhelnik z Osla bude dokon?en do roku 2030.

Norskou jedinou vysokorychlostni trati je 64 km Gardermobanen (Gardermonska draha), ktery spojuje Leti?t? Oslo s metropolitnimi oblastmi Osla. Vlaky Flytoget (Leti?tni expresni vlak) a n?ktere vlaky NSB (Norskych statnich ?eleznic) zde jezdi rychlosti a? 210 km/h. [71] Gardermobanen p?ispiva k tomu, ?e ?elezni?ni doprava ma relativn? vysoky podil na trhu. Tem?? 38 % cestujicich na Leti?t? Oslo p?iji?di vlakem, asi 21 % autobusem a asi 40 % autem.

V pr?b?hu deseti let mezi roky 2010 a 2020 se planuje vystavba dal?ich novych vysokorychlostnich trati v regionu Oslo. Dnes v?ak jen male ?asti norske ?elezni?ni sit? umo??uji rychlost vy??i ne? 130 km/h.

V Norsku existuje politicke klima pro budovani vice vysokorychlostnich ?elezni?nich trati, v?etn? dalkovych trati z Osla do Trondheimu , Bergenu , Stavangeru a Goteborgu . P?edpoklada se, ?e se p?jde o jednokolejne vysokorychlostni trat? pro rychlost a? 250 km/h. Projekty jsou zatim stale ve fazi planovani. [72]

Norska vlada zkouma p?t radialnich trati vedoucich z Osla do Bergenu, Kristiansandu/Stavangeru, Trondheimu, Goteborgu a Stockholmu. ?esta tra? by byla pob?e?ni tra? mezi Bergenem, Haugesundem a Stavangerem. Byly provedeny nejmen? dv? ?et?eni naklad? a p?inos?. Od konce roku 2010 bude na objednavku norske vlady provedena podrobn?j?i analyza zahrnujici analyzy trasy 6 tras. [73]

Nejbli??i 50?100 km od Osla na ka?de z t?chto trati ma dobry potencial pro regionalni vlaky (s vyjimkou sm?rem na Stockholm). Modernizace a nova vystavba na vysokorychlostni standard se ji? do jiste miry uskute?nily jako u Gardermobanenu. Vice se buduje a planuje, ale se sou?asnymi ambicemi bude trvat desetileti, ne? bude mit vysokorychlostni standard nejbli??ich 100 km od Osla na v?ech t?chto tratich. Planuje se, ?e v budoucnu budou umo??ovat rychlost 200 km/h nebo vice trat? na Halden, Skien, Hønefoss a Hamar. Tyto projekty maji vy??i prioritu ne? projekty na velke vzdalenosti.

Trasa Rychlost Delka Za?atek stavby P?edpokladany za?atek provozu
Drammen - Tønsberg 200?250 km/h ?63 km 1993 2012?2025
Eidsvoll - Hamar 200?250 km/h ?60 km 2012 2015?2025
Oslo - Ski 250 km/h 22,5 km 2014 2021

?asti nov? vybudovane trasy Drammen - Tønsberg jsou v provozu s vlaky ( Stadler FLIRT ) schopne rychlosti 200 km/h.

?vedsko [ editovat | editovat zdroj ]

?vedska vysokorychlostni si?

?vedsko dnes provozuje mnoho vlak? s rychlosti 200 km/h, v?etn? naklap?cich vlak? X2 , dale ?irokych a dvoupatrovych regionalnich vlak? a leti?tniho expresu Arlanda X3. Vzhledem k tomu, ?e vlaky X2 i X3 mohou jet v p?ipad? zpo?d?ni rychlosti 205 km/h, tak mohou byt, technicky vzato, pova?ovany za vysokorychlostni vlaky. Vlak X2, provozovany pod nazvem X2000 jezdi mezi mnoha ?vedskymi m?sty, v?etn? Stockholmu , Goteborgu a Malmo . Vlaky Arlanda expresu spojuji Stockholm a leti?t? Arlanda .

Nov? vybudovane trat? jako je Vastkustbanan, Svealandska draha nebo Botnicka draha (Botniabanan) mohou byt relativn? snadno modernizovany na rychlost 250 km/hod. Bude to vy?adovat novy signaliza?ni system, nove vlaky a mo?na p?ekonani n?kolika drobnych uskali. Stare hlavni trat? je obti?ne modernizovat vlivem ceny za zvy?eni (?propustnosti, p?elo?ky, spodku?) trati. V?t?ina most? a dlouhe useky hlavnich trati musi byt p?estav?ny, aby dovolily rychlost 250 km/h.

V sou?asne dob? se realizuji studie vysokorychlostnich trati ve ?vedsku a posuzuje se, zda zapadni a ji?ni hlavni tra? m??e byt modernizovana a? na rychlost 250 km/h nebo se maji postavit zcela nove vysokorychlostni trat? na rychlost 280?320 km/h mezi Stockholmem - Linkopingem - Jonkopingem - Goteborgem a mezi Jonkopingem - Malmo - Kodani . V planu je usnadnit situaci na stavajicich ?elezni?nich tratich, ktere jsou relativn? p?epln?ny, v kombinaci s lep?imi cestovnimi ?asy mezi nejv?t?imi m?sty ve ?vedsku a v Dansku.

S uvedenim do provozu se dle neformalniho navrhu podle Banverket (?vedske organizace odpov?dne za provozovani ?elezni?ni sit?) po?ita do roku 2030. U dvou usek? (Sodertalje - Linkoping a Molnlycke - Bollebygd) je u? hotovo detailni planovani a o?ekava se, ?e zahajeni stavby bude kolem roku 2017 (na rozdil od ministra financi) a m?lo by byt v provozu kolem roku 2025. [74]

Mnoho z nov? vybudovanych ?elezni?nich trati ve ?vedsku je p?izp?sobeno pro rychlosti a? do 250 km/h jako Botniabanan, Grodingebanan, Malarbanan, Svealandsbanan, Vastkustbanan, Vanernbanan ( Goteborg - Trollhattan ). [75] Problemem, ktery zpomaluje vysokorychlostni ?eleznici ve ?vedsku, je pou?ivany signaliza?ni system (ATC), ktery neumo??uje rychlosti vy??i ne? 200 km/hod. Mohl by byt modernizovan, ale nebude se to provad?t, proto?e bude v blizke budoucnosti na hlavnich tratich nahrazen rovnou evropskym signaliza?nim systemem ERTMS 2, ktery umo??uje rychlosti vysoke a? 250 km/hod. [76] System signalizace ERTMS 2 byl nainstalovan a byl vyzkou?el na trati Botniabanan, dovoluje rychlost 250 km/h, i kdy? ?adny vlak v sou?asnosti nejezdi rychleji ne? 200 km/h. Spole?nost SJ ziskala soupravy vlaku X55-Regina jezdici maximalni rychlosti 200 km/h, je tu ale mo?nost modernizovat tyto elektricke jednotky na rychlost do 250 km/h, pokud to bude pot?eba. [77] Sni?ena provozni rychlost je take dana smi?enou osobni a nakladni dopravou.

Navrhuji se ?ty?i hlavni vysokorychlostni projekty pro rychlosti mezi 250 a 350 km/hod.

  • Norrbotniabanan , spojnice m?st Umea a Lulea , je budouci hlavni ?elezni?ni projekt, ktery bude postaven na rychlost 250 km/h se smi?enym provozem osobni a nakladni dopravy v severnim ?vedsku. Cilem je hlavn? uleh?it velmi p?eti?ene a jednokolejne hlavni trati p?es horni Norrland (Stambanan genom ovre Norrland) nar?stu nakladni dopravy a vyrazn? urychlit osobni dopravu podel pob?e?i. [78]
  • Ostlanken: spojeni Jarna a Linkopingu , ktery by m?lo uleh?it p?eti?ene a pomale konven?ni hlavni trati v useku Jarna-Linkoping, Sodra stambanan [79] [80]
  • Gotalandsbanan: Goteborg - Jonkoping - Linkoping ve sm?ru do Stockholmu p?es Ostlanken. M?la by sni?it cestovni ?as do Goteborgu z 3.05 h na 2 h. [81]
  • Europabanan: Jonkoping - Helsingborg . Mo?ne roz?i?eni do Helsingoru (tunelem pod Oresundem ) a Kodan?. [82] Na prvni t?i trat? v seznamu (ne na Europabanan) byly spole?nosti Trafikverket d?lany studie. V n?kolika p?ipadech bylo rozhodnuto o detailni poloze.

?vedska konzervativni vlada v letech 2006?2014 ukazovala jen maly zajem o velke ?elezni?ni projekty. [83] Vlada socialist? a ekolog? v?ak od roku 2014 zahajila dal?i jednani o stanicich a dal?i podpo?e. Dle udaj? z roku 2020 bude za?atek vystavby a? v letech 2020?2027, prozatim probiha vyhledavaci studie. [84] O?ekava se, ?e dal?i ?eleznice budou postaveny n?kolik let pote.

Tra? Rychlost Delka Zahajeni vystavby Planovany za?atek provozu
Goteborg-Trollhattan 250 km/h
prvni roky 200 km/h 		82 km 2025?2027 [84] nezname

Rusko [ editovat | editovat zdroj ]

Rusky vysokorychlostni vlak Sapsan
  • Tra? Moskva ? Petrohrad (550 km), od roku 2009 zde ruske vysokorychlostni vlaky Sapsan dosahuji rychlosti a? 250 km/h. [85] Je to konstruk?ni varianta vlaku Siemens Velaro , planovana je p?estavba a? na 330 km/h.
  • Petrohrad ? Helsinky , vlaky Allegro v Rusku dosahuji rychlosti 200 km/h.
  • Moskva ? Ni?nij Novgorod , od roku 2010 zde jezdi vysokorychlostni vlaky Sapsan.

Polsko [ editovat | editovat zdroj ]

V Polsku ma dosud parametry vysokorychlostni trat? pouze Centralna magistrala kolejowa (CMK) spojujici Krakow a aglomeraci kolem Katovic s  Var?avou . Byla postavena v roce 1977 na rychlost 250 km/h, do instalace evropskeho zabezpe?eni ETCS je ale rychlost zatim omezena na 160 km/h, na 80 km useku se od prosince 2014 jezdi rychlosti 200 km/h. Na cele trase CMK je od roku 2023 po do?e?eni podminek pou?ivani systemu ERTMS/ETCS pro rychlosti nad 200 kilometr? v hodin? planovano zvy?eni rychlosti na 250 km/h. [86] Na konven?ni ?elezni?ni si? je na stran? Katovic napojena ve stanici Zawiercie a na var?avske stran? v  Grodzisku Mazowieckem . Jeji celkova delka je 221 km. [87]

Od roku 2020 je v provozu take modernizovana konven?ni tra? Var?ava - Gda?sk , kde byla zavedena rychlost a? 200 km/h. [88] Zejmena na modernizovanych tratich jsou od prosince 2014 nasazovany elektricke jednotky Pendolino ED250 dopravce PKP Intercity. [89] PKP Intercity ma take 10 elektrickych lokomotiv EU44 Eurosprinter (PKP EU 44 Husarz) , ktere budou slou?it k ta?eni vlak? rychlosti 200 km/h.

Do roku 2034 je naplanovana vystavba tem?? 1 800 km vysokorychlostnich trati s rychlosti 250 km/h. [90] Jde zejmena o tzv. ?Linie Y“ Var?ava ? Lod? ? Kali? s pokra?ovanim jednak na Vratislav a dale na hranice s ?eskou republikou, jeji? vystavba by m?la probihat mezi lety 2023?2027, jednak na Pozna? , kde by m?lo byt hotovo o rok pozd?ji. [91] Izolovane useky vysokorychlostnich trati sm?rem k hlavnimu m?stu Var?av? by m?ly byt do roku 2034 postaveny i v okoli m?st Tarnow , ?e?ov nebo Zamo?? , v planu je nap?iklad i tra? z Ostrolenky do turisticke oblasti Mazurskych jezer . [90]

Studie byla provedena roku 2008, stavba trati a? na rychlost 360 km/h p?vodn? m?la probihat 2014?2019. [92] V prosinci 2011 byl projekt zastaven pro nedostatek pen?z. [93] Hotova je stanice Łod? Fabryczna .

Asie [ editovat | editovat zdroj ]

Vysokorychlostni trat? provozovane* ve vychodni Asii.
       310?320 km/h
       270?300 km/h
       240?260 km/h
       200?230 km/h
       < 200 km/h
       Ve vystavb? nebo modernizaci
* Trat? mohou byt p?ipravene i na rychlost vy??i

Celkova delka provozovanych vysokorychlostnich trati v Asii je k lednu 2019 celkem 36 400 km, ve stavb? je dal?ich 10 100 km a planovano 2 800 km. [2] V roce 2025 by m?lo byt v Asii 56 400 km vysokorychlostnich trati. Trat? funguji v  ?in? , v  Japonsku , na Tchaj-wanu , v  Ji?ni Koreji a v  Turecku . Dale se stavi v  Saudske Arabii , Iranu a jsou planovane v  Indii . [94]

?ina [ editovat | editovat zdroj ]

?ina ma nejdel?i si? vysokorychlostni trati na sv?t?, [95] k ?ijnu 2023 cca 40 tis. km trati. [96] V roce 2030 by delka trati m?la dosahnout 64 tis., v roce 2035 pak 70 tis. Cilem je, aby do sit? byla zapojena v?echna m?sta nad 500 tis. obyvatel. [95] V roce 2022 bylo v ?in? provozovano tem?? 3 400 vysokorychlostnich jednotek s vykonem 775 mld. osobokilometr?. [95]

Japonsko [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku ?inkansen .

V Japonsku byla v roce 1964 otev?ena prvni vysokorychlostni tra? na sv?t? ? PJD ( ?inkansen ). Celkova delka vysokorychlostnich trati je cca 2600 km. [97]

Ji?ni Korea [ editovat | editovat zdroj ]

Jihokorejsky vysokorychlostni system KTX (Korea Train eXpress) je provozovan od 1. dubna 2004 spole?nosti Korail na 330 km dlouhe trati Soul ? Tegu . Dal?i 82km usek Tegu ? Pusan byl p?idan s vyjimkou m?stskych ?asti v roce 2010. Tra? projektovana na 350 km/h je provozovana na rychlosti 305 km/h. V roce 2015 p?ibylo 183 km trat? do m?sta Kwangd?u . Dal?ich 61 km vysokorychlostni trat? bylo zprovozn?no v roce 2016 mezi m?stem Pchjongtchek a soulskou m?stskou ?asti Kangnam . Na teto trati operuje firma SR Corporation.

Tchaj-wan [ editovat | editovat zdroj ]

Taiwan High Speed Rail (zkracen? THSR) je vysokorychlostni tra?, ktera vede p?ibli?n? 345 km podel zapadniho pob?e?i Tchaj-wanu , z hlavniho m?sta Tchaj-peje na jih, do m?sta Kaohsiung . Vystavbu ?idila soukroma spole?nost Taiwan High Speed Rail Corporation (THSRC), ktera take tra? provozuje. Celkove naklady na projekt ?inily v p?epo?tu 18 miliard dolar?. [98] V dob?, kdy byla postavena, to byl jeden z nejv?t?ich soukrom? financovanych ?elezni?nich stavebnich program? na sv?t?. System je zalo?en p?edev?im na japonske technologii ?inkansen .

Turecko [ editovat | editovat zdroj ]

Turecke statni drahy za?aly budovat vysokorychlostni ?elezni?ni trat? v roce 2003. Prvni ?ast teto sit? mezi Ankarou a Eski?ehirem byla slavnostn? otev?ena 13. b?ezna 2009. Je sou?asti 533 km dlouhe vysokorychlostni ?elezni?ni trati z  Istanbulu do Ankary . Cela tato tra? pak byla otev?ena 25. ?ervence 2014. [99] Cely usek trati na uzemi Istanbulu , projekt Marmaray , byl otev?en a? v b?eznu 2019. [100] Tento projekt se sklada ze ?elezni?ni dopravni sit? v okoli Istanbulu a ve sv?t? nejhlub?iho pono?eneho ?elezni?niho tunelu pod Bosporskou u?inou a spojuje ?elezni?ni trat? na evropske a asijske ?asti Istanbulu a Turecka. Dce?ina spole?nost Tureckych statnich drah Yuksek Hızlı Tren je jedinym provozovatelem vysokorychlostnich vlak? v Turecku.

Vystavba t?i samostatnych vysokorychlostnich trati z Ankary do Istanbulu, do Konya (otev?ena v srpnu 2011) a do Sivasu (ta byla otev?ena v dubnu 2023 [101] ) byla sou?asti strategickych cil? Tureckeho ministerstva dopravy. [102] K ?ijnu 2023 m?lo p?ibli?n? 1200 km vysokorychlostnich trati, ve stavb? 1500 km a plany na 2200 km sit?. [2]

Mapa vysokorychlostnich trati v Turecku viz vy?e v ramci mapy Evropy.

Afrika [ editovat | editovat zdroj ]

Maroko [ editovat | editovat zdroj ]

V listopadu 2007 se marocka vlada rozhodla uskute?nit vystavbu vysokorychlostni ?elezni?ni trat? mezi hospoda?skym hlavnim m?stem Casablanca a Tangierem , jednim z nejv?t?ich p?istavnich m?st u  Gibraltarskeho pr?livu . Delka trat? je 350 km. Tra? take obsluhuje hlavnim m?sto Rabat a m?sto Kenitra . Prvni ?ast trat?, 200 km dlouha vysokorychlostni ?elezni?ni tra? Kenitra-Tangier, byla otev?ena v listopadu 2018, vlaky zde jezdi rychlosti a? 320 km/h. Na dal?im useku z Kenitry do Casablanky (150 km) se zatim jezdi rychlosti 220 km/h. [103]

Amerika [ editovat | editovat zdroj ]

USA [ editovat | editovat zdroj ]

Na Severovychodnim koridoru mohou n?ktere elektricke lokomotivy v  osobni p?eprav? jezdit rychlosti a? 201 km/h. Je?t? rychlej?i jsou elektricke vysokorychlostni jednotky Acela , ktere mohou diky sve naklap?ci sk?ini dosahovat rychlosti a? 240 km/h. Jejich pr?m?rna rychlost je v?ak jen 109 km/h.

Roku 2015 byla v  Kalifornii zahajena stavba vysokorychlostni ?eleznice Los Angeles ? San Francisco (projekt Fly Californian ). [104]

Staty, v nich? se vystavba vysokorychlostni trati p?ipravuje nebo probiha [ editovat | editovat zdroj ]

Si? vysokorychlostnich ?eleznic se rychle rozviji. Historie a o?ekavani sv?tove kilometra?e: [94] [9]

Rok Delka trati
2000 5 000 km
2009 12 000 km
2010 15 000 km
2013 21 000 km
2016 30 000 km (prognoza)
2025 51 800 km (prognoza)

Vysokorychlostni trat? v ?esku [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Vysokorychlostni ?eleznice v ?esku .

V ?esku v sou?asne dob? (2022) ?adne vysokorychlostni ?elezni?ni trat? nejsou. ?eske drahy provozuji vysokorychlostni vlaky ?ady 680 pendolino s konstruk?ni rychlosti a? 230 km/h, n?kolik desitek osobnich voz? s maximalni rychlosti 200 km/h (?ady 10-91, 21-91, 72-91 a 88-91) a maji v provozu dvacetikusovou serii lokomotiv ?ady 380 s maximalni rychlosti 200 km/h. Od prosince 2014 provozuji 7 netrak?nich jednotek Viaggio Comfort ( Railjet ) s maximalni rychlosti 230 km/h. Vlaky takovych rychlosti jsou krom? kvalitniho provozu po konven?nich tratich u?ite?ne i pro kombinovany provoz po vysokorychlostnich a konven?nich tratich. V provozu po ?esku ale tato technika nesmi p?ekro?it tra?ovou rychlost, tedy maximaln? 160 km/h, vy??i rychlosti m??e jet zatim jen po n?kterych tratich v zahrani?i.

Podle p?ilohy Evropske dohody o hlavnich mezinarodnich ?elezni?nich tratich (AGC) jsou p?es uzemi ?eska vedeny tyto trat? nejvy??iho vyznamu: [105]

Ale vymezeni v ni uvedene nelze pova?ovat p?imo za vymezeni vysokorychlostnich trati, resp. budoucich vysokorychlostnich trati.

Alternativni koncepce p?edpoklada n?ktere ?asti nahradit pouze modernizaci stavajicich usek? na navrhovou rychlost 200 a? 230 km/h. Pro srovnani mo?nych jizdnich dob mezi centry m?st alternativni koncepce se sou?asnymi: [106] [107]

Tra? Osobni automobil (2020) Vlak (2020) Vlak s vyu?itim VRT
Dra??any ? Praha 1:30 2:15 1:00
Norimberk ? Praha 3:00 4:30 1:30?2:00
Mnichov ? Praha 3:40 5:30 2:30?3:00
Usti n. L. ? Praha 1:00 1:15 0:30
Praha ? Brno 2:00 2:35 1:00
Brno ? Vide? 1:40 1:25 0:45
Brno ? Bratislava 1:20 1:25 1:15
Brno ? Ostrava 1:40 2:25 0:35

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Studie vysokorychlostni trati z roku 2012

O vysokorychlostnich tratich se uva?ovalo ji? v 80. letech. Koncepce VRT z roku 2003 p?edpokladala vybudovani p?es 660 km novostaveb trati v navrhove rychlosti 300 a? 350 km/h. Uva?ovane trat? m?ly vest trat?mi: Praha ? Usti n.L. ? statni hranice (SRN), Praha ? Plze? ? statni hranice (SRN), Praha ? Brno ? statni hranice (A) a Brno ? Ostrava ? statni hranice (PL). Po aktualizaci se v roce 2011 p?edpokladalo 800 km trati v cen? asi 450 miliard K?. [108] Podle ?elezni?niho buletinu 2014 by stavba VRT Praha-Brno z kapacitnich d?vod? vy?ada realizaci projektu Nove spojeni 2 v Praze.

Do kategorie vysokorychlostni trati (VRT) spada planovany dvacetikilometrovy Berounsky tunel na nove trati Praha ? Beroun , ktery by m?l byt sou?asti t?etiho ?elezni?niho koridoru [109] a v budoucnu m?la pokra?ovat jako VRT zapad Praha ? Plze? ? Norimberk , ktera je ve stadiu uzemni ochrany. Projekt tunelu byl pro p?ili?nou finan?ni naro?nost pozastaven, [110] v ?ervnu 2019 se nicmen? Sprava ?eleznic k zam?ru vratila s tim, ?e harmonogram po?ita s po?atkem vystavby tunelu v roce 2028 a dobou vystavby asi 10 let. [111]

V roce 2013 se uva?ovalo o planovane vystavb? trat? s provozni rychlosti a? 300 km/h v useku Praha-Brno v letech 2020 a? 2030. [112] V unoru 2016 se premie?i ?eska a Saska shodli na zam?ru vybudovat vysokorychlostni ?eleznici mezi Prahou a Dra??any. [113]

Na konci roku 2017 za?ala studie na vysokorychlostni tra? Praha ? Brno s cilem zjistit vyhodn?j?i variantu (p?es Havli?k?v Brod nebo Jihlavu a Bene?ov ). Prvni stavbou, ktera by m?la v ramci vystavby systemu tzv. Rychlych spojeni realizovana je modernizace konven?ni trati Brno ? P?erov na 200 km/h. Stav?t se p?vodn? m?la mezi roky 2020?2025. Po te lze realizovat vysokorychlostni tra? Brno ? B?eclav. M?la by byt hotova do roku 2030. Nakonec trat? Praha ? Brno a Praha ? Litom??ice ? Dra??any do roku 2035.

Sou?asne plany [ editovat | editovat zdroj ]

Zahajeni stavby prvni vysokorychlostni trati je planovano na rok 2022, tra? mezi Brnem a P?erovem ma umo?nit rychlost a? 200 km/h. Planovany usek umo??ujici rychlost 300 a? 320 km/h mezi Prahou a Po?i?any by se m?l stav?t mezi roky 2026?2028. [114] O trati s podobnou rychlosti se take uva?uje mezi P?erovem a Ostravou . [115]

O budovane vysokorychlostni trati se take uva?uje ve sm?ru Praha-Dra??any , anebo Praha-Brno. Vystavba je mo?na nejd?ive v roce 2028 s teoretickym zprovozn?nim roku 2035. [116] [117]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? High-speed rail in Europe na anglicke Wikipedii a High-speed rail in Turkey na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ D'ou viens tu TGV? (in French), by Jean Francois Picard and Alain Beltran
  2. ↑ a b c d HIGH SPEED LINES IN THE WORLD 2022 [online]. UIC Passenger Department, 2023-10-01 [cit. 2024-01-03]. Dostupne online . (anglicky)  
  3. ↑ a b joe. Bez rychlych trati nam evropsky vlak ujede. Techmagazin . ?erven 2011, ro?. 2, s. 14?15. Dostupne online . ISSN 1804-5413 .  
  4. ↑ a b c d TYFA, Luka?. Vysokorychlostni ?elezni?ni trat? [online]. Ustav dopravnich system?, Fakulta dopravni, ?VUT, 2013-10-31 [cit. 2014-03-19]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2014-03-20.  
  5. ↑ High speed rail ? Fast track to sustainable mobility [ nedostupny zdroj ] , Mezinarodni ?elezni?ni unie , ?erven 2012
  6. ↑ FEIGENBAUM, Baruch. High-Speed Rail in Europe and Asia: Lessons for the United States [online]. Dostupne online .  
  7. ↑ High-speed rail in Europe. Problems down the line. The Economist [online]. The Economist Newspaper, 2015-01-10 [cit. 2015-01-17]. Dostupne online . (anglicky)  
  8. ↑ JELEN, Ji?i; SELLNER, Karel. Sv?t rychlych koleji . Praha: NADATUR spol. s r.o., 1996. 163 s. ISBN   80-85884-76-3 . Kapitola Boj pokra?uje.  
  9. ↑ a b International Railway Association (UIC) . High speed railway principles [online]. Praha: 14 November 2007 [cit. 2014-03-08]. Dostupne online . (anglicky)   [ nedostupny zdroj ]
  10. ↑ SUDOP Praha, a.s. Studie VRT - analyza p?epravnich vztah? a vyhledove mo?nosti dopravnich system? ve vybranych sm?rech [online]. Praha: Prosinec 2006 [cit. 2010-01-22]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-07-18.  
  11. ↑ http://www.railjournal.com/index.php/high-speed/france-opens-two-high-speed-lines.html?channel=523
  12. ↑ LGV Est Phase 2 opening completes Paris ? Strasbourg high speed line [online]. Railway Gazette, 2016-07-04 [cit. 2016-07-06]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-07-05. (anglicky)  
  13. ↑ Opening of the new Brescia-Treviglio High Speed/High Capacity railway line - News - Italferr. www.italferr.it [online]. Italferr S.p.A., 2016-12-10 [cit. 2018-04-09]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2018-04-10. (anglicky)  
  14. ↑ D‘Annunzio, nuovo piano di rilancio fino al 2030 | QuiBrescia. www.quibrescia.it [online]. [cit. 2018-04-09]. Dostupne online . (italsky)  
  15. ↑ Goal 2030 ? TELT Lyon-Turin [online]. [cit. 2020-09-30]. Dostupne online . (anglicky)  
  16. ↑ www.tunnelbuilder.it [online]. [cit. 08-03-2014]. Dostupne v archivu po?izenem dne 14-10-2010.  
  17. ↑ www.italferr.it [online]. [cit. 18-12-2015]. Dostupne v archivu po?izenem dne 17-12-2014.  
  18. ↑ www.rfi.it [online]. [cit. 08-03-2014]. Dostupne v archivu po?izenem dne 02-04-2015.  
  19. ↑ High-speed train and Third Crossing, parallel destinies underground [online]. 2019-10-14 [cit. 2020-09-30]. Dostupne online .  
  20. ↑ http://www.rfi.it/cms/v/index.jsp?vgnextoid=349e8c3e13e0a110VgnVCM10000080a3e90aRCRD Archivovano 17. 3. 2015 na Wayback Machine . # 2
  21. ↑ www.italferr.it [online]. [cit. 08-03-2014]. Dostupne v archivu po?izenem dne 22-01-2016.  
  22. ↑ http://www.fsnews.it/cms/v/index.jsp?vgnextoid=b613074512ad9310VgnVCM1000008916f90aRCRD
  23. ↑ Archivovana kopie. www.mobilicites.com [online]. [cit. 2015-11-08]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2015-10-16.  
  24. ↑ RICHARD, Ray. Inaugurada nueva linea de tren de alta velocidad a Murcia [online]. 2022-12-24 [cit. 2022-12-28]. Dostupne online . (?pan?lsky)   [ nedostupny zdroj ]
  25. ↑ Europa Press 10.12.2010
  26. ↑ http://www.elpais.com/articulo/espana/Zapatero/promete/unir/todas/capitales/provincia/AVE/autovia/2020/elpporesp/20050712elpepinac_2/Tes
  27. ↑ http://www.railwaygazette.com/news/passenger/single-view/view/high-speed-line-opens-between-barcelona-and-figueres.html
  28. ↑ http://www.railjournal.com/index.php/high-speed/barcelona-figueres-high-speed-rail-line-to-open-on-january-7.html
  29. ↑ http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/z-parize-do-barcelony-za-sest-hodin-vlak-tgv-vyjizdi/r~fb5bcac6659f11e394de0025900fea04
  30. ↑ www.fomento.es [online]. [cit. 08-03-2014]. Dostupne v archivu po?izenem dne 09-02-2010.  
  31. ↑ http://www.adif.es/en_US/index.shtml
  32. ↑ Espagne : le Y basque pas avant 2023 - transportrail - Le webmagazine ferroviaire. transportrail.canalblog.com [online]. 2017-03-15 [cit. 2019-06-28]. Dostupne online . (francouzsky)  
  33. ↑ http://www.elpais.com/articulo/cataluna/Bruselas/declarara/corredor/mediterraneo/basico/prioritario/elpepuesp/20111014elpcat_2/Tes
  34. ↑ http://www.rave.pt/tabid/233/Default.aspx Archivovano 4. 10. 2010 na Wayback Machine . Alta Velocidade em Sintese
  35. ↑ http://www.railjournal.com/index.php/high-speed/spain-opens-olmedo-zamora-high-speed-line.html?channel=
  36. ↑ Archivovana kopie. www.railwaygazette.com [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2019-12-12.  
  37. ↑ [1]
  38. ↑ Direct train services planned between London and Amsterdam. The Telegraph [online]. 2013-09-27 [cit. 2024-03-22]. Dostupne online . (anglicky)  
  39. ↑ SHEAHAN, Maria. Germany's Frankfurt-London high-speed rail link put on ice. Reuters [online]. 2014-02-18 [cit. 2014-03-08]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2014-03-08. (anglicky)  
  40. ↑ linka Archivovano 14. 6. 2009 na Wayback Machine . . HSL-Zuid organizace projektu. Citovano 2009-07-10.
  41. ↑ Transport Archivovano 5. 6. 2009 na Wayback Machine . . HSL-Zuid organizace projektu. Citovano 2009-07-10.
  42. ↑ NS Hispeed launches HSL-Zuid services [online]. Railway Gazette International , 2009-09-07 [cit. 2014-03-08]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2010-07-02.  
  43. ↑ HSL vanaf 7. za?i v gebruik (07.9.2009). NRC Handelsblad. Citovano 2009-07-10.
  44. ↑ Vitejte na Fyra Archivovano 25. 2. 2012 na Wayback Machine . . NS RYCHLE / NMBS. Citovano 2009-07-10.
  45. ↑ Kabinetsstandpunt HSL-Oost Archivovano 29. 3. 2020 na Wayback Machine . (2001-06-15). Ministerstvo dopravy, ve?ejnych praci a vodniho hospoda?stvi. Citovano 2009-07-10.
  46. ↑ OBB dementieren Meldungen uber Verschiebung des Westbahn-Ausbaues [online]. Austria Presse Agentur. Dostupne online .  
  47. ↑ a b c d High speed rail network in Austria [online]. 2021-08-04 [cit. 2022-08-28]. Dostupne online .  
  48. ↑ Durchbruch am Brenner. Suddeutsche Zeitung . 2007-07-12. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-05-23. (German)  
  49. ↑ MULLER-MEININGEN, Julius. Monumentales Superloch. Suddeutsche Zeitung . 2008-04-30. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-05-23. (German)  
  50. ↑ ?INDELA?, Jan. T?i dlouhe tunely. N?mci a Raku?ane se po letech dohodli na p?eshrani?ni trati k Brenneru. Zdopravy.cz [online]. 2021-04-18 [cit. 2022-08-28]. Dostupne online .  
  51. ↑ ?INDELA?, Jan. D?le?ita prora?ka v Brenneru. Na italske stran? u? je souvisly tunel. Zdopravy.cz [online]. 2022-05-21 [cit. 2022-08-28]. Dostupne online .  
  52. ↑ ?INDELA?, Jan. Raku?ane za?ali s p?estavbou jednoho z nejvy??ich most?. Dostane novou konstrukci a druhou kolej. Zdopravy.cz [online]. 2022-03-07 [cit. 2022-08-28]. Dostupne online .  
  53. ↑ Great Western Route Utilisation Strategy [online]. Network Rail, June 2012 [cit. 2014-03-09]. Dostupne v archivu po?izenem dne 01-09-2012.  
  54. ↑ a b S?RA, Jan. Velka Britanie ?krta ?ast plan? na vysokorychlostni tra?, do Leedsu nepovede [online]. 2021-11-18 [cit. 2024-03-22]. Dostupne online .  
  55. ↑ S?RA, Jan. Velka Britanie ?krta plany na vysokorychlostni trat?, lep?i spojeni do Manchesteru nebude [online]. 2023-10-04 [cit. 2024-03-22]. Dostupne online .  
  56. ↑ Go-ahead given to new railway [online]. Department for Transport, Januar 2012 [cit. 2012-01-16]. Dostupne online .  
  57. ↑ Archivovana kopie [online]. [cit. 2019-09-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-08-16.  
  58. ↑ Dostupne online .  
  59. ↑ Dostupne online .  
  60. ↑ Archivovana kopie [online]. [cit. 2019-09-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-04-20.  
  61. ↑ Archivovana kopie [online]. [cit. 2019-09-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-03-21.  
  62. ↑ Ringsted-Fehmarn | UkBane. uk_website [online]. [cit. 2019-11-20]. Dostupne online . (anglicky)  
  63. ↑ Archivovana kopie [online]. [cit. 2019-09-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-02-21.  
  64. ↑ Dostupne online .  
  65. ↑ Dostupne online .  
  66. ↑ Dostupne online .  
  67. ↑ Archivovana kopie [online]. [cit. 2019-09-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-10-04.  
  68. ↑ Archivovana kopie [online]. [cit. 2019-09-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-02-07.  
  69. ↑ Archivovana kopie [online]. [cit. 2019-09-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-05-16.  
  70. ↑ Dostupne online .  
  71. ↑ Archivovana kopie [online]. [cit. 2019-09-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2007-11-17.  
  72. ↑ Archivovana kopie [online]. [cit. 2019-09-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-02-01.  
  73. ↑ Archivovana kopie [online]. [cit. 2019-09-16]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2010-10-03.  
  74. ↑ Jarnvagens bidrag do samhallsutvecklingen - inriktningsunderlag 2010?2019. banportalen.banverket.se [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2016-03-11.  
  75. ↑ www22.vv.se [online]. [cit. 13-03-2014]. Dostupne v archivu po?izenem dne 27-10-2010.  
  76. ↑ Archivovana kopie. www.trafikverket.se [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2010-08-25.  
  77. ↑ Archivovana kopie. www.jarnvag.net [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-08-18.  
  78. ↑ Archivovana kopie. www.trafikverket.se [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2015-04-02.  
  79. ↑ Archivovana kopie. www.trafikverket.se [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-09-16.  
  80. ↑ http://www.trafikverket.se/PageFiles/11971/Kapacitetssituation% [ nedostupny zdroj ] 202009.pdf Overbelastad kapacitet | Trafikverkets kapacitetsrapport 2009 |. strana | 14
  81. ↑ Archivovana kopie. www.trafikverket.se [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-05-25.  
  82. ↑ Archivovana kopie. www.europabanan.nu [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-09-23.  
  83. ↑ http://www.sweden.gov.se/sb/d/13561
  84. ↑ a b TRAFIKVERKET. The Gothenburg?Boras Project. Trafikverket [online]. [cit. 2020-09-30]. Dostupne online . (anglicky)  
  85. ↑ Poprve vyjel supervlak Sapsan. Uhani 250 km/h i v minus padesati stupnich
  86. ↑ S?RA, Jan. Polaci cht?ji jezdit od roku 2023 po ?eleznici a? 250 km/h. Zdopravy.cz [online]. 2019-05-03 [cit. 2022-08-28]. Dostupne online .  
  87. ↑ CHOVANEC, Igor. Vysokorychlostni ?elezni?ni doprava v Polsku [online]. Lubomir Kaplan, 2013-09-09 [cit. 2014-03-26]. Dostupne online .  
  88. ↑ 200 km/h z Warszawy do Gda?ska? Mo?e w grudniu 2020. www.rynek-kolejowy.pl [online]. [cit. 2020-09-30]. Dostupne online . (polsky)  
  89. ↑ JAN?AR, Ros?a. Jeli jsme polskym Pendolinem 200 km/h. Zaujaly nas absurdni st?ra?e [online]. 2014-12-19 [cit. 2014-12-19]. Dostupne online .  
  90. ↑ a b https://www.cpk.pl/pl/inwestycja/kolej
  91. ↑ S?RA, Jan. https://zdopravy.cz/polsko-pokrocilo-s-pripravou-vysokorychlostni-trati-na-ceske-hranice-stavet-chce-za-dva-roky-86301/ . Zdopravy.cz [online]. 2021-07-11 [cit. 2022-08-28]. Dostupne online .  
  92. ↑ Prof Adam K Prokopowicz. Poland prepares to take the high-speed plunge [online]. Railway Gazette International , 2008-11-03. Dostupne online .  
  93. ↑ Polish high speed rail project cancelled. [online]. http://www.railwaygazette.com , 2011-12-08. Dostupne online .  
  94. ↑ a b HIGH SPEED LINES IN THE WORLD [online]. UNION INTERNATIONALE DES CHEMINS DE FER, 2017-07-03 [cit. 2017-07-28]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2017-07-29. (angli?tina)  
  95. ↑ a b c HUGHES, Murray. China: High speed fleet production peaks. Railway Gazette International [online]. 2023-09-03 [cit. 2023-09-04]. Dostupne online . (anglicky)  
  96. ↑ PRESTON, Robert. China opens 4100km of new railway. International Railway Journal [online]. 2023-01-06 [cit. 2023-09-04]. Dostupne online . (anglicky)  
  97. ↑ vysokorychlostni trat? ? japonsky ?inkanzen
  98. ↑ o spole?nosti [online]. THSRC [cit. 2010-10-06]. Dostupne online .  
  99. ↑ First High Speed Train Set on Ankara Istanbul Line Arrived Istanbul [online]. Rail Turkey, 2014-07-26 [cit. 2014-07-30]. Dostupne online . (anglicky)  
  100. ↑ GEBZE-HALKALI BANL?YO HATTI 2018 SONUNDA H?ZMETE G?R?YOR. www.marmaray.gov.tr [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2019-03-12. (turecky)  
  101. ↑ Turecko otev?elo 405 kilometr? nove vysokorychlostni ?elezni?ni trat? mezi m?sty Ankara a Sivas. Denik N [online]. 2023-04-27 [cit. 2023-04-28]. Dostupne online .  
  102. ↑ STRATEGIC AIMS AND TARGETS [ nedostupny zdroj ] www.mt.gov.tr
  103. ↑ ?INDELA?, Jan. Maroko otevira prvni rychlostni tra? v Africe, po 11 letech od p?edstaveni projektu. Zdopravy.cz . 2018-11-15. Dostupne online [cit. 2018-11-15].  
  104. ↑ Construction Package 1: Work is Underway. www.hsr.ca.gov [online]. [cit. 2015-10-08]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2017-04-14.  
  105. ↑ European Agreement on Main International Railway Lines (AGC) [online]. Organizace spojenych narod? , 2011-10-18 [cit. 2014-03-26]. [www.unece.org/fileadmin/DAM/trans/conventn/AGC_e.pdf Dostupne online].  
  106. ↑ [ ?eske drahy, a.s. ]. Po?adavky na vysokorychlostni ?elezni?ni system z pohledu dopravce [online]. Praha: 2007 [cit. 2010-01-22]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-03-04.  
  107. ↑ Silnice-zeleznice: Konference Vysokorychlostni ?eleznice ? d?vody a p?inosy: ?eska republika zaspala , 1.6.2011
  108. ↑ E15: Rychlotrat? budoucnosti p?ijdou na 450 miliard Archivovano 23. 5. 2011 na Wayback Machine ., 20.5.2011
  109. ↑ Novinky, ?TK. Ministerstvo dopravy planuje vlaky s rychlosti p?es 250 km/h. Novinky.cz [online]. Borgis, 28. dubna 2008 [cit. 2009-03-31]. Dostupne online .  
  110. ↑ http://ekonomika.idnes.cz/barta-neda-penize-na-dlouhy-zeleznicni-tunel-z-prahy-do-berouna-je-moc-drahy-166-/eko-doprava.aspx?c=A100924_182911_eko-doprava_spi
  111. ↑ Po dvaceti letech se na?lo ?e?eni. Z Prahy na Plze? se pojede tunelem. iDNES.cz [online]. 2019-06-29 [cit. 2020-07-27]. Dostupne online .  
  112. ↑ Vlakem z Prahy do Jihlavy za 40 minut? P?ipravuji se plany nove trat?
  113. ↑ Chceme rychlodrahu do Dra??an, shodl se Sobotka se saskym premierem
  114. ↑ Podepsano: Prvni vysokorychlostni tra? vyprojektuje Sudop Praha, Egis Rail a Mott MacDonald. Zdopravy.cz [online]. 2021-01-07. Dostupne online .  
  115. ↑ Prvni vysokorychlostni tra? v ?esku se m??e stav?t u? v roce 2025, tvrdi S?DC. www.denik.cz [online]. 2019-04-05. Dostupne online .  
  116. ↑ Rychla ?eleznice ma smysl jen tehdy, kdy? obslou?i i regiony [online]. Silnice-zeleznice, 2016-08-22. Dostupne online .  
  117. ↑ Na vedeni vysokorychlostni trati m?stem se jihlav?ti nam?stci neshodnou [online]. iDNES, 2016-08-29. Dostupne online .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Vysokorychlostni ?eleznice v ?esku
Vysokorychlostni trat?
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vysokorychlostni_tra?&oldid=23929090 “