Statutarni m?sto Jihlava
Masarykovo nam?sti s kostelem sv. Ignace, radnici a ka?nou
znak vlajka
Lokalita
Status	statutarni m?sto
Pov??ena obec	Jihlava
Obec s roz?i?enou p?sobnosti	Jihlava ( spravni obvod )
Okres	Jihlava
Kraj	Vyso?ina
Historicka zem?	Morava + ?echy
Stat	?esko ?esko
Zem?pisne sou?adnice	49°24′1″ s. ?. , 15°35′26″ v. d.
Zakladni informace
Po?et obyvatel	52 548 (2023) [1]
Rozloha	87,87 km² [2]
Nadmo?ska vy?ka	523 m n. m.
PS?	586 01
Po?et dom?	6 790 (2021) [3]
Po?et ?asti obce	17
Po?et k. u.	18
Po?et ZSJ	51 [4]
Kontakt
Adresa magistratu	Magistrat m?sta Jihlavy Masarykovo nam. 97/1 586 01 Jihlava primator@jihlava-city.cz
Primator	Petr Ry?ka ( ODS )
Oficialni web: www .jihlava .cz
Jihlava
Dal?i udaje
Kod obce	586846
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
multimedialni obsah na  Commons
Zdroje k infoboxu a ?eskym sidl?m . N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jihlava ( n?mecky Iglau ^[5] ) je ?eske krajske a statutarni m?sto v okrese Jihlava , le?ici na ?eskomoravske vrchovin? a polo?ene na n?kdej?i ?esko-moravske zemske hranici , tvo?ene zde z?asti ?ekou Jihlavou . Historicky se jedna o moravske m?sto a i dnes v?t?ina Jihlavy le?i na moravske stran?, pouze severozapadni okraj je v ?echach . Historicke m?sto, zalo?ene ve 13. stoleti jako hornicke s t??bou st?ibra, je od roku 1982 m?stskou pamatkovou rezervaci . Jihlava je od roku 2000 st?ediskem Kraje Vyso?ina . Ve m?st? ?ije p?ibli?n? 53 tisic ^[1] a v aglomeraci 94 tisic ^[6] obyvatel.

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto nese nazev Jihlava (n?mecky Iglau , latinsky Iglavia , Seclavia ^[7] ) podle p?vodni kupecke osady u kostela svateho Jana , ktera se nachazela pobli? brodu p?es stejnojmennou ?eku , je? dala osad? nazev. P?vod nazvu ?eky v?ak neni jasny. Mohli ji pojmenovat Langobardi , kte?i ?ili u jejiho soutoku s Dyji , jako Igulaha (je?ovy potok). ^[8] Pojmenovani v?ak m??e pochazet i ze slovanskych jazyk?, kde slovo ?jehla“ ozna?ovalo ostre kameni v ?i?nim korytu. ^[9] ?idovsky nazev m?sta v hebrej?tin? zni ????? .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

St?edov?k [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni doklad o existenci Stare Jihlavy pochazi z roku 1233, kdy ?ad n?meckych ryti?? prodal ?elivskemu kla?teru sve majetky "nad Jihlavou" ( super Giglava ) a p?edal mu farni prava ke kostelu ve Stare Jihlav?. ^[10] V roce 1234 vym?nil markrab? P?emysl a kralovna Konstancie s kla?terem Porta Coeli v P?edkla?te?i mimo jine i statek Jihlava s okolnimi vesnicemi a mytem za jiny majetek. Po roce 1240 se Jihlava vratila zp?t do dr?by Vaclava I. a brzy pote (n?kdy mezi lety 1240?1243) bylo zalo?eno horni m?sto . Do noveho m?sta p?ichazelo pravd?podobn? mno?stvi lidi, ochotnych se u?astnit na t??b? a zpracovani st?ibra. U? k roku 1249 se zmi?uji mince ra?ene v Jihlav?, jiste ov?em neni, zda zde u? tak brzy fungovala mincovna .

Vlastni zakladaci listina m?sta se nezachovala nebo nebyla v?bec vydana. Prvni psanym dokumentem je stavebni ?ad z roku 1270, uvedeny dale. ^[11]

V roce 1270 Jihlava obdr?ela od P?emysla Otakara II. stavebni ?ad, ktery vtiskl historicke ?asti m?sta pravidelny p?dorys, pravouhle sit? ulic s velkym nam?stim uprost?ed (pozd?ji katastralni uzemi Jihlava Vnit?ni M?sto ). Jihlava, a? zalo?ena za Vaclava I., tak nese vyrazne znaky m?st, ktere P?emysl Otakar II. p?imo zalo?il. M?sto navic se stavebnim ?adem ziskalo od Otakara privilegium , ktere m???an?m umo?nilo, ?e si mohli sami regulovat zastavbu ve vnit?nich ?astech m?sta. Pravd?podobn? v tomto roce take do?lo ke stavb? opevn?ni s parkanem a p?ikopem (i kdy? se v listin? mluvi o znovuvystavb? z?icenych v??i, co? by nasv?d?ovalo, ?e n?jake opevn?ni existovalo ji? i d?ive). Jihlavu si P?emysl Otakar II. obzvla?t? hy?kal kv?li vyrazne t??b? st?ibra, ktera od 70. let 13. stoleti zaznamenala velky nar?st. V roce 1272 poskytl kral ? v souvislosti s t??bou st?ibra ? jihlavskym m???an?m svoleni k prospektorske ?innosti inter Yglauiam et Vst . Jen t??ko se da dnes ?ici, jake vynosy m?l kral ze zdej?i t??by. Udajn? mu pat?ila osmina ? zvana urbura ? z ka?de t??by. Nicmen? t??ba st?ibra, zejmena na Jihlavsku, ale nejen zde, byla spojovana s udajn? famoznim Otakarovym bohatstvim. Jak uvadi Josef ?emli?ka ve sve knize P?emysl Otakar II., kral na rozhrani v?k? , ?z mozaiky dochovanych st?ipk? v?d?ni se da st??i sestavit jasn? ?itelny obraz“ . Je v?ak znamo, ?e v 70. a 80. letech 13. stoleti byla t??ba st?ibra v Jihlav? a okoli nej?iv?j?i.

Za husitskych valek nebylo katolicke m?sto Jihlava husity nikdy dobyto. Ji? roku 1420 se p?idalo na stranu katolik?, co? bylo pravd?podobn? zp?sobeno n?meckou narodnosti v?t?iny obyvatelstva. V roce 1422 se Jihlava stala p?imym sv?dkem ustupu zbida?enych Zikmundovych vojsk, ktera prchala po prohrane bitv? u N?meckeho Brodu (dnes Havli?k?v Brod ). P?ime ohro?eni husitskymi vojsky za?ila Jihlava v letech 1423 , 1425 a 1427, kdy je na?as oblehal i nap?. Jan ?i?ka ?i Jan Roha? z Dube . Pevnost v?ak v?dy odolala. P?esto v?ak do?lo k velkym hospoda?skym ztratam, ?iroke okoli m?sta bylo zpusto?eno, t??ba se zastavila. V roce 1436 byla na jihlavskem nam?sti (dnes Masarykovo) vyhla?ena Basilejska kompaktata . Roku 1441 m?l nastat klid uzav?enim smiru mezi Jihlavou a Taborem .

Za vlady Ji?iho z Pod?brad se op?t rozho?ely boje. P?eva?n? n?mecka Jihlava odmitla uznat jeho korunovaci a volbu, a tak ji musel husitsky kral dobyt. Stalo se na podzim 1458 po ?ty?m?si?nim oblehani. Tuhy odpor byl zp?soben zako?en?nym katolictvim a odporem proti husit?m. Tyto boje m?ly za nasledek dlouhe obdobi, kdy se Jihlava nemohla dostat z krize. O?iveni nastalo a? na p?elomu 15. a 16. stoleti.

Novov?k [ editovat | editovat zdroj ]

Leta 1526?1619 jsou roky velkeho rozkv?tu m?sta. Po velkych po?arech do?lo k rekonstrukci s vyraznymi renesan?nimi rysy. Po roce 1522 se ve m?st? prosadilo luteranstvi . Kvetla ?emesla a obchod ? oborem st?edoevropskeho vyznamu se stalo soukenictvi . Do?lo op?tovn? k ?ad? pr?zkum?, t??a?i obnovili ?adu ?tol a zarazili ?adu novych. To v?e i p?esto, ?e se Jihlava jako jedine moravske m?sto u?astnila prvniho stavovskeho odboje roku 1547 a vyvazla pouze s 25 000 tolary pokuty a tzv. d?di?nou pivni dani.

V obdobi t?icetilete valky v b?eznu 1645 se m?sta zmocnili ?vedove pod velenim Lennarta Torstensona (1603?1651), kte?i podplatili jednu ?enu a ta jim otev?ela dv? brany. M?sto p?estav?li na barokni pevnost s bastionovym opevn?nim. Po jejich odchodu v roce 1647 z?stalo ve zni?enem m?st? pouhych jeden tisic obyvatel.

Op?tny velky rozvoj m?sto za?ilo v 18. a 19. stoleti, kdy? se stalo druhym nejv?t?im producentem sukna v tehdej?i habsburske monarchii . V 19. stoleti do?lo k rozvoji pr?myslu a take k bourani ?asti hradeb a bran s uzkymi pr?jezdy. Roku 1850 zde byl z?izen krajsky soud . V letech 1864?1928 ^[12] byla Jihlava poprve statutarnim m?stem . Roku 1923 byla k Jihlav? p?ipojena obec D?ev?ne Mlyny ^[13] (ov?em sou?asti aglomerace byl i Bed?ichov , Stare Hory a Hru?kove Dvory ^[14] ). A? do roku 1945 tvo?ila Jihlava se svym okolim druhou nejv?t?i n?meckou jazykovou enklavu na uzemi ?eskych zemi ? tzv. jihlavsky jazykovy ostrov . Dochazelo k narodnostnim spor?m mezi n?meckym a ?eskym obyvatelstvem, 23.6.1920 si tyto poty?ky vy?adali n?kolik lidskych ob?ti. ^[15] Ve t?icatych letech obohatil m?sto o dila ?eske moderni architektury jeji ?elny p?edstavitel, mezinarodn? uznavany architekt Bohuslav Fuchs .

Druha sv?tova valka zasahla take Jihlavu. N?kolik dn? po obsazeni N?mci byla vypalena jihlavska synagoga (na jejim mist? byl pozd?ji z?izen park Gustava Mahlera ). V noci z 10. na 11. dubna 1945 byl partyzany po?kozen most u Helenina a p?i p?ejezdu vlaku se p?evratil. Akce je podle amaterskeho historika Ji?iho Vybihala hodnocena jako jedna z nejv?t?ich ?elezni?nich diverznich akci partyzan? v obdobi Protektoratu ?echy a Morava . ^[16] N?mecka hla?eni mluvi o smrti 65 a zran?ni 124 vojak?. Po valce byla v?t?ina p?vodnich obyvatel m?sta nucen? vysidlena do zahrani?i.

V roce 1969 se v Jihlav? na nam?sti na protest proti normalizaci upalil Ev?en Plocek . Jeho pam?tni deska se nachazi u moroveho sloupu v horni ?asti Masarykova nam?sti . V historickem jadru m?sta (od roku 1982 vyhla?eno m?stskou pamatkovou rezervaci ) lze najit domy mnoha historickych sloh? a velke zbytky m?stskych hradeb ze 14. a 15. stoleti.

Povale?ny administrativni vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Zru?eni zemskeho uspo?adani a nove krajske z?izeni z roku 1949 p?ineslo Jihlav? status krajskeho m?sta, centra Jihlavskeho kraje . Dal?i spravni reformou roku 1960 v?ak byla Jihlava p?i?len?na k Jihomoravskemu kraji s centrem v Brn? a z?stala pouze m?stem okresnim .

K 1. lednu 1951 se Jihlava do?kala roz?i?eni sveho uzemi o Bed?ichov , Helenin (v?etn? Handlovych Dvor? ^[17] a Pan?avy ^[18] ), Hru?kove Dvory a Stare Hory , ^[19] p?i?em? Bed?ichov a Stare Hory pat?ily do ?ech . Tim vznikla tzv. ?Velka Jihlava“. K 17. kv?tnu 1954 byly Hru?kove Dvory od Jihlavy odd?leny a naopak byla k Jihlav? p?ipojena osada Sasov . ^[20] K 1. lednu 1968 byla Jihlava roz?i?ena o obec Pavov . ^[21] Dal?i roz?i?eni prob?hlo k 1. srpnu 1976, kdy byly k Jihlav? p?ipojeny Antonin?v D?l , ?erveny K?i? , Hen?ov , Heroltice , Hru?kove Dvory , Hybralec , Pistov , Popice , Ran?i?ov , Smr?na , Vysoka a Zborna . ^[22] K 1. dubnu 1980 byly k Jihlav? p?ipojeny Horni Kosov , Hosov , Maly Beranov a Kosov . ^[23]

K 1. lednu 1989 do?lo k zatim poslednimu roz?i?eni m?sta, p?i n?m? k n?mu byly p?ipojeny Ranti?ov , M??in , Cerekvi?ka , Lou?ky , Vilanec , ?i?ov , Rosice . V let? 1990 se naopak ?ada ?asti Jihlavy osamostatnila. Od roku 2000 je Jihlava znovu centrem kraje, ktery se nicmen? z p?vodniho staronoveho nazvu Jihlavsky kraj brzy p?ejmenoval na Kraj Vyso?ina . Pat?i tak spolu s Karlovymi Vary mezi zdaleka nejmen?i ?eska krajska m?sta.

M?stske symboly [ editovat | editovat zdroj ]

Znak [ editovat | editovat zdroj ]

Znak Jihlavy tvo?i ?tit d?leny na ?tvrtiny. V prvnim a ?tvrtem rudem poli se nachazi st?ibrny korunovany ?esky lev ve skoku, ve druhem a t?etim st?ibrnem poli se vyskytuje ruda figura je?ka. ^[24]

Je?ek je s Jihlavou spojovan od p?elomu 14. a 15. stoleti. Je?ek se vyskytuje na ?titu dilny jihlavskych mincmistr? v kutnohorskem Vla?skem dvo?e p?ibli?n? koncem 14. stoleti. Od poloviny 13. stoleti se na m?stske pe?eti nachazel jako symbol kralovskeho m?sta korunovany dvouocasy lev. Ve zdej?im Gelnhausenov? kodexu se nachazi vyobrazeni ?tvrceneho m?stskeho znaku se dv?ma je?ky a dv?ma lvy. D?vod, pro? Jihlavane vzali symbol je?ka za sv?j, neni jisty. ^[8] Podle historika Franti?ka Hoffmanna si n?me?ti obyvatele vykladali jmeno sveho m?sta ( Iglau ) od slova igel (je?ek). ^[9] Symbol je?ka zapadniho vyu?iva i mistni pivovar Jihlava ?i fotbalovy klub FC Vyso?ina Jihlava .

Vlajka [ editovat | editovat zdroj ]

Vlajku, ktera byla m?stu ud?lena rozhodnutim Poslanecke sn?movny 15. ?ervence 1993, tvo?i kosmo d?leny list o pom?ru stran 2:3, v jeho? hornim bilem poli se nachazi ?erveny je?ek a v dolnim ?ervenem poli ?esky lev. ^[25]

Poloha a p?irodni pom?ry [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto Jihlava le?i ve stejnojmennem okrese v  Kraji Vyso?ina , v centralni ?asti ?eske republiky . Je vzdaleno 21 km ji?n? od Havli?kova Brodu , 27 km vychodn? od Pelh?imova , 30 km severozapadn? od T?ebi?e , 115 km jihovychodn? od Prahy a 78 km severozapadn? od Brna .

Geologicka stavba, relief a p?dy [ editovat | editovat zdroj ]

Z  geologickeho hlediska je uzemi sou?asti ?eskeho masivu . Z hornin p?eva?uje migmatit , spra?ova hlina se vyskytuje v oblastech Heroltic a v pasu Hosova, Vysoke a Popic, pararula v okoli Zborne, misty granit a v okoli ?ek hlina, pisek a ?t?rk . ^[26] Geomorfologicky je oblast sou?asti ?esko-moravske subprovincie , konkretn? Hornosazavske pahorkatiny , K?i?anovske vrchoviny a K?eme?nicke vrchoviny a jejich podcelk? Jihlavsko-sazavske brazdy , Brtnicke vrchoviny a Humpolecke vrchoviny . Uzemi se rozklada na vicero geomorfologickych okrscich. Centrum m?sta se nachazi v Jihlavske kotlin? , severovychodni ?ast pak zasahuji ?tocky stupe? , Dobroninska panev a Beranovsky prah . Severozapad tvo?i Jenikovska vrchovina , jihozapadn? pak Kosovska pahorkatina a Puklicka pahorkatina . ^[27] Pr?m?rna nadmo?ska vy?ka ?ini 525 metr?, ^[28] nejvy??i bod se nachazi na Popickem vrchu (682 m n. m.). Mezi dal?i zname vrcholy pat?i Vysoka (665 m n. m.) ji?n? od mistni ?asti Vysoka, Vysoky kamen (661 m) u Pavova, Rudny (613 m) u Zborne, H?rka (622 m) u Vysoke. Nejni??i bod v k.u. Kosov u Jihlavy na ?ece Jihlav? se nachazi ve vy?ce 450 metr?. ^[29]

Na uzemi p?eva?uje kambizem , okolo vodnich tok? se vyskytuji fluvizem? a gleje , zapadn? od Vysoke, severn? od Hen?ova a v oblastech Heroltic, Bed?ichova, Pavova a ?erveneho K?i?e se nachazeji pseudogleje . ^[30]

Vodstvo a podnebi [ editovat | editovat zdroj ]

Jihlava le?i na stejnojmenne ?ece , ktera na uzemi m?sta vstupuje ze zapadu. Do ?eky Jihlavy se postupn? vlevaji Smr?ensky potok ve Starych Horach, ?eka Jihlavka v ulici Mlynska, do ni? se na ulici Hradebni vleva Ko?elu?sky potok . Mistnimi ?astmi na severu uzemi m?sta ? Pavov, Zborna, Hen?ov, Antonin?v D?l a ?erveny K?i? proteka Zlaty potok . Uzemi m?sta le?i na evropskem rozvodi mezi umo?im ?erneho a Severniho mo?e . ^[31]

Nejv?t?i soustava rybnik? se nachazi v mistnich ?astech Vysoka a Pistov na hornim toku Ko?elu?skeho potoka, jde o Lu?ny rybnik, Silni?ni rybnik, Luka?, Vodarensky rybnik a Lu?ni rybnik. Rybniky zaujimaji vym?ru od 0,5 do 11 ha. ^[31] Na ulici S. K. Neumanna se nachazi Pansky rybnik, v Hornim Kosov? rybnik U B?izy. Na Smr?enskem potoce le?i ve Starych Horach rybnik Borovinka se sadkami a na jeho levem p?itoku Kn??sky rybnik. Mezi Zbornou a Pavovem na Zlatem potoce se nachazi n?kolik rybnik? ? ?iroky, Dubovy a Pavovsky. Na ?ece Jihlavce stoji rybnik Stara plovarna.

V ramci Quittovy klimaticke klasifikace se ?adi do mirn? teple oblasti MT4, podle Atlasu podnebi ?SR z roku 1958 do okrsku B5 ^[31] a dle Koppenovy klasifikace podnebi k  vlhkemu kontinentalnimu podnebi . ^[32] Pro oblast MT4 jsou charakteristicka kratka leta s mirnym, suchym a? mirn? suchym, kratkym p?echodnym obdobim, mirna jara a podzimy. Zimy jsou normaln? dlouhe, mirn? teple a suche, sn?hova pokryvka ma b?hem nich kratke trvani. Plati pro ni pr?m?rne lednove teploty ?2 a? ?3 °C a pr?m?rne ?ervencove teploty 16 a? 17 °C. Ve vegeta?nim obdobi se uhrn sra?ek pohybuje mezi 350 a 450 mm, v zimnim pak mezi 250 a 300 mm. ^[33] Pr?m?rna ro?ni teplota ?ini 6-7 °C a pr?m?rne sra?kovy uhrn dosahuje hodnoty 617 mm/rok. ^[31]

Flora a fauna [ editovat | editovat zdroj ]

V ramci biogeografickeho ?len?ni se ?adi k  provincii st?edoevropskych listnatych les? , Hercynske podprovincii , zapadni ?ast k Pelh?imovskemu a vychodni k Velkomezi?i?skemu bioregionu . ^[34] Uzemi se naleza ve fytogeografickem obvodu ?eskomoravskeho mezofytika , v okrese 67 ?eskomoravska vrchovina. ^[35] Lesy na uzemi Jihlavy nale?i do p?irodni lesni oblasti 16 ? ?eskomoravska vrchovina. Jehli?nate lesy tvo?i p?edev?im smrkova monokultura, p?vodni jedlobukove a smrkobukove porosty se nachazeji u Vysokeho kamene. ^[31] Potencialn? p?irozenou vegetaci je bu?ina s  ky?elnici devitilistou , okrajove ?asti okolo Heroltic a Horni Kosov bikova bu?ina . ^[36] Krajinu tvo?i pole a louky s trvalym travnim porostem . Podel vodnich tok? rostou ol?iny ( Alnus ) s  bledulemi jarnimi ( Leucojum vernum ). V lesich se vyskytuji bor?vky ( Vaccinium myrtillus ), violky lesni ( Viola reichenbachiana ) ?i kapra? samec ( Dryopteris filix-mas ). ^[37]

V okolnich lesich ?iji srnci obecni ( Capreolus capreolus ) ?i divo?aci ( Sus scrofa ), z ?elem pak kuny lesni ( Martes martes ) a li?ky obecne ( Vulpes vulpes ). V lesich hnizdi datli ?erni ( Dryocopus martius ), ?luny ?ede ( Picus canus ), sykory ( Parus ), p?nice ( Sylvia ) ?i drozdi zp?vni ( Turdus philomelos ), z dravych ptak? se objevuji kan? lesni ( Buteo buteo ). Na vlhkych loukach jsou zastoupeny b??ne druhy plaz? a oboj?ivelnik?, nap?. zmije obecne ( Vipera berus ), je?t?rky ?ivorode ( Zootoca vivipara ), skokani ( Rana ), ropuchy obecne ( Bufo bufo ) ?i ?olci ( Triturus ). U vodnich tok? ?iji typicke druhy ryb a rovn?? skokani hn?di ( Rana temporaria ) a mloci skvrniti ( Salamandra salamandra ). Na rybnicich sidli kachny divoke ( Anas platyrhynchos ) ?i lysky ?erne ( Fulica atra ). ^[37]

Ochrana p?irody [ editovat | editovat zdroj ]

Evropsky vyznamne lokality: Lu?ny rybnik , ?lapanka a Zlaty potok , Vysoky kamen u Smr?ne a Zaje?i skok . ^[38]

Pamatne stromy: Buk na vrchu Rudny , Buk u kostela v Jihlav? , Buky Bed?icha Smetany ve Smetanovych sadech, Dub letni u Hen?ova, Dub u Domu zdravi, Javor v Popicich, Jilmy u Hosova, Lipa u Toma?k? ve Zborne, Lipove stromo?adi u Modety, Stromo?adi v Bed?ichov?, Stromo?adi v Hornim Kosov?, Zerav obrovsky v Jihlav?. ^[38]

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Struktura [ editovat | editovat zdroj ]

Podle s?itani lidu roku 1930 zde ?ilo v 2 070 domech 31 028 obyvatel. 17 968 obyvatel se hlasilo k  ?eskoslovenske narodnosti a 12 093 k n?mecke. ?ilo zde 25 759 ?imskych katolik?, 1 172 evangelik?, 1 320 p?islu?nik? Cirkve ?eskoslovenske husitske a 1 025 ?id? . ^[39]

Dle s?itani lidu v roce 2011 ?ilo v Jihlav? trvale 50 075 osob, z toho 25 866 ?en. Celkem 35 495 ob?an? se hlasilo k ?eske narodnosti, 737 k moravske, 501 ke slovenske, 183 k ukrajinske, 84 k vietnamske, 71 k n?mecke, 32 k romske, 24 k polske a 3 ke slezske. ^[40]

M?sto ma zhruba 50 tisic obyvatel, krom? toho do Jihlavy take doji?di p?es 10 tisic lidi za praci i za studiem. ^[41] Nejv?t?im jihlavskym obytnym celkem je sidli?t? B?ezinova (?B?ezinky“) le?ici na vychod od historickeho centra, v roce 1991 tu ?ilo 10 090 osob, o deset let pozd?ji 8 964 a v roce 2011 7 622 obyvatel. ^[42]

• 
  V?kova struktura obyvatel obce Jihlava roku 2011
• 
  Rodinny stav obyvatel obce Jihlava roku 2011
• 
  Vzd?lani obyvatel obce Jihlava roku 2011

Nabo?ensky ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto je sidlem d?kanstvi jihlavskeho , ktere nale?i k brn?nske diecezi . Spadaji sem dv? zdej?i ?imskokatolicke farnosti ? u kostela Matky Bo?i a u kostela sv. Jakuba . ^[44] Podle cenzu z roku 2011 se k vi?e hlasi 10 108 z 50 075 osob, z nich? 3 402 se nehlasi k ?adne cirkvi ?i nabo?enske spole?nosti. Z 6 706 v??icich, kte?i uvedli svou viru, se 5 151 lidi hlasilo k  ?imskokatolicke cirkvi , 226 k  ?eskobratrske cirkvi evangelicke , 138 k  Cirkvi ?eskoslovenske husitske , 81 k  Sv?dk?m Jehovovym a 53 k  Pravoslavne cirkvi . 22 162 osob svou viru neuvedlo, 17 797 osob bylo bez nabo?enske viry. ^[40] Funguje zde i farni obec Starokatolicke cirkve v ?R .

Obecni sprava a politika [ editovat | editovat zdroj ]

?len?ni m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Katastralni uzemi a ?asti [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto se v sou?asnosti sklada z 18 katastralnich uzemi, na kterych le?i 17 ?asti a 51 zakladnich sidelnich jednotek (dale jen ZSJ). ^[4]

• Antonin?v D?l ? ?asti ?erveny K?i? a Antonin?v D?l (?ast); ZSJ Antonin?v D?l, ?erveny K?i? a ?erveny K?i?-pr?myslovy obvod
• Bed?ichov u Jihlavy ? p?vodn? ?asti Bed?ichov a Bukovno, dnes rozd?leno mezi ?asti Jihlavu a Stare Hory ; 3 ZSJ Bed?ichov, Lesnov a Zadni Bed?ichov
• Helenin ? ?ast Helenin ; 2 ZSJ: Helenin a Na ?lunku
• Hen?ov ? ?ast Hen?ov
• Heroltice u Jihlavy ? ?ast Heroltice ; 2 ZSJ: Heroltice a U Karlova lesa
• Horni Kosov ? ?ast Horni Kosov ; 3 ZSJ: Horni Kosov, K Ranti?ovu , Sidli?t? Horni Kosov
• Hosov ? ?ast Hosov
• Hru?kove Dvory ? ?ast Hru?kove Dvory a ?ast ?asti Jihlava; 2 ZSJ Hru?kove Dvory, Pr?myslova zona Hru?kove Dvory
• Jihlava ? ?ast ?asti Jihlava; 22 ZSJ: Heulos , Jihlava-historicke jadro , Kalvarie , Kralovsky vr?ek , Na Dolech , Na Dolech-jih , Na Dolech-sever , Na Slunci , Na valech , Pr?myslova zona Bed?ichov , Psychiatricka le?ebna , Seifertova , Sidli?t? B?ezinova , T?ida Legiona?? , U domu zdravi , U h?bitova , U mlyna , U ?eky , U soudu , U v?trniku , Za trati , Znojemska
• Kosov u Jihlavy ? ?ast Kosov
• Pan?ava ? ?ast ?asti Jihlava
• Pavov ? ?asti Pavov a Antonin?v D?l (?ast); 4 ZSJ: Novy Pavov , Pavov, Pr?myslova zona Pavov , Vysoky kamen
• Pistov u Jihlavy ? ?ast Pistov
• Popice u Jihlavy ? ?ast Popice
• Sasov ? ?ast Sasov
• Stare Hory ? ?ast ?asti Stare Hory
• Vysoka u Jihlavy ? ?ast Vysoka
• Zborna ? ?ast Zborna

Sou?asti m?sta byly d?ive i dnes samostatne obce Cerekvi?ka-Rosice , ?i?ov , Hybralec , Maly Beranov , M??in , Ran?i?ov , Ranti?ov , Smr?na a Vilanec . ^[45]

Rozd?leni katastralnich uzemi mezi ?echy a Moravu [ editovat | editovat zdroj ]

Na Morav? le?i katastralni uzemi Bed?ichov u Jihlavy (nepatrna ?ast katastru) , Helenin, Hen?ov (tem?? cely katastr) , Horni Kosov, Hosov, Hru?kove Dvory (tem?? cely katastr) , Jihlava (v?t?ina katastru) , Kosov u Jihlavy, Pan?ava, Pistov u Jihlavy, Popice u Jihlavy, Sasov, Stare Hory (nepatrna ?ast katastru) , Vysoka u Jihlavy a Heroltice u Jihlavy (pouze n?kolik pozemk? na jihu a vychod? katastru) .

Do ?ech pak pat?i katastralni uzemi Antonin?v D?l, Bed?ichov u Jihlavy (tem?? cely katastr) , Heroltice u Jihlavy (tem?? cely katastr) , Hru?kove Dvory (mala ?ast katastru) , Pavov, Stare Hory (tem?? cely katastr) , Zborna, Jihlava (men?i ?ast katastru p?edev?im v oblasti Jihlavskych d?eva?skych zavod?) a Hen?ov (nepatrna ?ast katastru) .

Instituce [ editovat | editovat zdroj ]

Jihlava je krajskym m?stem a take obci s roz?i?enou p?sobnosti a pov??enym obecnim u?adem . Okres Jihlava se sklada ze 123 obci, spravni obvod obce s roz?i?enou p?sobnosti ze 79 obci.

V arealu byvale nemocnice stoji budova okresniho soudu , okresniho statniho zastupitelstvi a pobo?ky Krajskeho soudu v Brn? . Bezpe?nost zaji??uji Krajske ?editelstvi policie kraje Vyso?ina a M?stska policie Jihlava. Hasi?ska zbrojnice le?i na ulici Sokolovska ^[46] a Krajske vojenske velitelstvi Jihlava sidli na ulici Vrchlickeho. ^[47] Z u?ad? tu sidli Magistrat m?sta Jihlavy, Krajsky u?ad Kraje Vyso?ina a pobo?ky finan?niho u?adu , u?adu prace , katastralniho u?adu , ?eske spravy socialniho zabezpe?eni , ?ivnostenskeho u?adu a Regionalni rozvojove agentury Vyso?ina. Dale jsou zde zastoupeny hygienicka stanice a Statni veterinarni ustav Jihlava . Jihlava je take celostatnim sidlem Energetickeho regula?niho u?adu .

Zdravotnicke slu?by poskytuji leka?i v soukromych ordinacich ?i v komplexu Jihlavske terasy , Nemocnice Jihlava , Leka?sky d?m Jihlava (te? znamy jako D?m zdravi), ^[48] Psychiatricka nemocnice Jihlava a ?etne lekarny. Domovy pro seniory se nachazi na Jihlavskych terasach ^[49] a v mistni ?asti Lesnov . D?tsky domov se ?kolou, zakladni ?kola a ?kolni jidelna, Jihlava s kapacitou 37 d?ti z?izuje ministerstvo ?kolstvi. ^[50] Ust?edni h?bitov stoji na ulici ?i?kova, men?i H?bitov Kalvarie na ulici Heleninska. ^[51] Slu?by m?sta Jihlavy v mistni ?asti Lesnov provozuji krematorium . ^[52]

Samosprava [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto ma 37?lenne zastupitelstvo , v ?ele 11?lenne rady m?sta stoji primator . ^[53]

Hospoda?stvi [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi p?stovanymi plodinami p?eva?uji obilniny , na polovinu od roku 1989 pokleslo p?stovani brambor , naopak se zvy?ila produkce ?epky olejky . ^[54] Provozy rostlinne vyroby se nachazeji p?edev?im v okrajovych ?astech Jihlavy, v Herolticich sidli firmy EUROFARMS, s.r.o. a AGROSALES s. r. o., ^[55] v Pistov? Agrodru?stvo Pistov a v Jihlav? ma sidlo Zem?d?lske zasobovani a nakup v Jihlav?, a.s. T??bou d?eva se zabyvaji spole?nosti EDELVEJS, s.r.o. a Lesni spole?nost Jihlava. Z ?ivo?i?ne vyroby jsou zde zastoupeny podniky Ryba?stvi R??i?ka, spol. s r.o., chov prasat Selma, a.s., chov dr?be?e Gallus Extra, s.r.o. a Biofarma Sasov. ^[56]

Z pr?myslu je zde zastoupeno p?eva?n? strojirenstvi a to zejmena se specializaci na automobilovy pr?mysl . Mezi nejv?t?i zam?stnavatele se ?adi Bosch Powertrain , jeho? tovarna na vst?ikovaci systemy zam?stnava okolo 5 000 osob, Marelli Automotive Lighting Jihlava (automobilove sv?tlomety), Motorpal , a.s. (vst?ikovaci systemy), ^[57] Tesla Jihlava (dily pro automobilovy pr?mysl), Moravske kovarny (zapustkove vykovky) a Jihlavan (letecke p?istroje). Mezi dal?i strojirenske firmy se ?adi AJAX PILNIKY, a. s. na ulici Polenska, FALCON v.o.s. vyrab?jici ventily, Global, spol. s r.o. (st?e?ni a izola?ni systemy), SEPOS (dve?e), sklarny Bohemia Jihlava a.s. a Plastikov (plastova okna). Stavebnictvi je zastoupeno podniky ACO Stavebni prvky spol. s r.o., PRIMONT spol.s.r.o. na Pavov?, POZEMNI STAVBY Jihlava, Rieder Beton a PSJ. D?eva?ske vyrob? se v?nuje firma Kronospan .

Plavky a sportovni oble?eni vyrabi podnik Modeta Style , pracovni od?vy pak firma Petex. Z potravina?stvi tu funguje mlekarna Moravia Lacto , Pivovar Jihlava produkujici pivo Je?ek a pekarna Lapek . Do roku 2011 tu sidlila spole?nost Tchibo , jeji? kava ? Jihlavanka ? nese nazev podle m?sta. ^[58] Vzhledem k poloze Jihlavy uprost?ed ?eske republiky a nedaleko dalnice D1 jsou zde hojn? zastoupeny dopravni a logisticke slu?by , mezi jejich? poskytovatele pat?i Jipocar , GLS , Toptrans, DPD , ICOM transport , Geis CZ , ?D Cargo , DHL Express Czech Republic, Weindel Logistik Service ?R a ESATRANS Jihlava s.r.o. Vyvoj softwaru nabizi spole?nosti IT Stormware a Gordic. V ?ervnu 2014 byl otev?en V?deckotechnicky park a Centrum transferu technologii Vyso?ina. ^[59]

Nachazi se zde mno?stvi supermarket? a obchodni domy Prior a City Park . Men?i obchody se nachazeji v centru m?sta, kde sve pobo?ky ma v?t?ina ?eskych poji??oven a bank. Pravni slu?by poskytuje nespo?et advokatnich kancela?i a nota?i. Nachazeji se zde ?ada restaura?nich za?izeni nap?. Buena Vista, restaurace Hotelu Gustav Mahler, Pivovarska restaurace, Restaurace Milenium, Radni?ni restaurace a pivovar , Restaurace T?i Kni?ata , Restaurace U Jakuba ?i Pe?anova pizza, dale pak men?i hospody, vinarny, kavarny, bary a cukrarny. Rychle ob?erstveni je zastoupeno men?imi provozy a bufety a pobo?kami ?et?zc? KFC a McDonald's . ^[60] Ubytovani nabizeji hotely EA Business hotel Jihlava, Grandhotel Jihlava Garni, Hotel Gustav Mahler , Hotel Milenium a Villa Eden a ?ada penzion?. ^[61]

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Jihlava je celostatn? a? mezinarodn? vyznamnym silni?nim uzlem, k?i?i se tu dalnice D1 ( E50 , E65 ) Praha ? Brno a dalkova silnice I/38 od Kolina , po ni? je dale vedena evropska silnice E59 sm?r Znojmo a Vide? . Vyznam jihlavskeho ?elezni?niho uzlu je spi?e jen regionalni a?koliv v budoucnosti by mohl mit mezinarodni vyznam vzhledem k vystavb? vysokorychlostni trati.

Silnice [ editovat | editovat zdroj ]

Katastrem probiha asi 8 km severn? od m?sta dalnice D1 s exitem 112. Exit s m?stem spojuje ?ty?pruhovy p?ivad?? silnice I/38 , ktera vede ze ?tok a dale z Jihlavy pokra?uje sm?rem na Moravske Bud?jovice. Vzhledem k vyhodnemu silni?nimu spojeni ma Jihlava mno?stvi autobusovych spoj? do blizkeho okoli i do cele republiky. Silnice II. t?idy na uzemi m?sta jsou:

• II/352 v useku Pavov ? Polna
• II/405 v useku Jihlava ? Brtnice
• II/406 ze silnice II/602 sm?rem na T?e??
• II/523 v useku Ran?i?ov ? Jihlava ? V?trny Jenikov
• II/602 v useku Velky Beranov ? Jihlava ? Vyskytna

Silnice III. t?idy jsou:

• III/0024 ze silnice II/602 na Maly Beranov
• III/01945 Jihlava ? Ranti?ov
• III/03824 Jihlava ? I/38 ? Hybralec
• III/1311 Smr?na ? Lesnov (I/38)
• III/13112 ze silnice II/523 na Plandry
• III/4062 Jihlava ? Pistov (I/38) ? Popice ? Salavice

?eleznice [ editovat | editovat zdroj ]

?elezni?ni spojeni Jihlava ziskala a? v roce 1871 ( Rakouska severozapadni draha z Vidn? p?es Znojmo, Kolin a Nymburk do D??ina ). Dnes Jihlava le?i na ?elezni?ni trati 240 Brno ? Jihlava, ktera se na hlavnim nadra?i napojuje na elektrifikovanou tra? 225 Havli?k?v Brod ? Veseli nad Lu?nici , na ni? le?i take druhe nadra?i Jihlava m?sto a zastavky Jihlava-Stare Hory a Jihlava-Bosch Diesel .

V Jihlav? zastavuji vnitrostatni rychliky na trase Brno ? ?eske Bud?jovice ? Plze? a take ka?dou sobotu a ned?li obsluhuji stanice Jihlava a Jihlava m?sto jeden par spoj? z obou sm?r? na trase Praha ? Jihlava.

Leti?t? [ editovat | editovat zdroj ]

Leti?t? Jihlava se nachazi v mistni ?asti Hen?ov . Jedna se o ve?ejne vnitrostatni leti?t? s nezpevn?nym povrchem.

M?stska hromadna doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni tramvaje vyjely do jihlavskych ulic v roce 1909 . Jedina, 2,7 km dlouha tra? spojovala dne?ni Masarykovo nam?sti s nadra?im. Provoz tramvaji byl zastaven v roce 1948 .

Prav? moderni trolejbusy m?ly nahradit zastaralou tramvajovou dopravu. Jejich prvni tra? vedla po trase te tramvajove. V 50. a v prvni polovin? 60. let se trolejbusova si? usp??n? rozr?stala, pote ale p?i?la stagnace. Op?tovny rozvoj je datovan od poloviny 70. let. Trolejbusove linky jsou ozna?eny pismeny (A, B, C, D, E, F, G a H), co? v jinych m?stech v ?eske republice neni u povrchove dopravy obvykle. Krom? trolejbus? provozuje Dopravni podnik m?sta Jihlavy take dvanact linek autobusove dopravy.

Spole?nost [ editovat | editovat zdroj ]

?kolstvi [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto z?izuje jako sve p?isp?vkove organizace jedny jesle s kapacitou 40 d?ti ^[62] a dv? mate?ske ?koly . Mate?ska ?kola Mozaika Jihlava ma 18 odlou?enych pracovi??, ^[63] kde v roce 2012 bylo 1600 mist, ^[64] a Mate?ska ?kola a Specialn? pedagogicke centrum Jihlava na ulici Demlova s kapacitou pro 120 d?ti s mentalnim, zrakovym, t?lesnym, sluchovym a ?e?ovym posti?enim. ^[65] Nachazeji se tu rovn?? t?i soukrome mate?inky ? Mate?ska ?kola Kvitek, ^[66] Mate?ska ?kola TINY WORLD ^[67] a Soukrome centrum pro d?ti Chaloupka. ^[68] Od ?kolniho roku 2013/2014 je v provozu soukroma ?kolka Meruzalka, je? se ?idi zasadami Montessori . ^[69]

Dale m?sto z?izuje 10 zakladnich ?kol (Z? Otokara B?eziny, Zakladni ?kola T.G. Masaryka , na ulicich Demlova, E. Ro?ickeho, Havli?kova, Kollarova, K?i?ova, Nad Plovarnou, Jungmannova a Seifertova) a jednu Zakladni ?kolu specialni a Praktickou ?kolu. Funguje tu rovn?? zakladni um?lecka ?kola . ^[70] K?es?anska zakladni ?kola Jihlava se sidlem na nam?sti Svobody tu vznikla v roce 1991, jejim z?izovatelem je biskupstvi brn?nske . ^[71]

V Jihlav? sidli ?est statnich st?ednich ?kol, Gymnazium Jihlava , St?edni um?leckopr?myslova ?kola v Helenin? , St?edni odborna ?kola socialni u Matky Bo?i v Jihlav?, St?edni ?kola stavebni Jihlava. Ke ?kolnimu roku 2014/2015 Kraj Vyso?ina slou?il ?est st?ednich ?kol do dvou vzd?lavacich center. ^[72] Tim prvnim je Obchodni akademie, St?edni zdravotnicka ?kola, St?edni odborna ?kola slu?eb a Jazykova ?kola s pravem statni jazykove zkou?ky Jihlava (OZ? Jihlava) ^[73] a druhe vzd?lavaci centrum se nazyva St?edni ?kola pr?myslova, technicka a automobilni Jihlava. ^[74] Dale zde funguje ?est soukromych st?ednich ?kol ? Mana?erska akademie, Soukroma st?edni um?lecka ?kola graficka, Soukrome gymnazium AD FONTES, ?kola ekonomiky a cestovniho ruchu, TRIVIS ? St?edni ?kola ve?ejnopravni Jihlava, FARMEKO ? Vy??i odborna ?kola zdravotnicka a St?edni odborna ?kola. ^[75]

Slu?by poskytuji i ?ty?i vy??i odborne ?koly ? Soukroma vy??i odborna ?kola socialni, Soukroma vy??i odborna ?kola graficka, Vy??i zdravotnicka ?kola a Vy??i policejni ?kola Ministerstva vnitra v Jihlav?. ^[75] Na ulici Tolsteho stoji areal Vysoke ?koly polytechnicke Jihlava (V?PJ) , ktera je jedinou ve?ejnou vysokou ?kolou neuniverzitniho typu v Kraji Vyso?ina .

Kultura [ editovat | editovat zdroj ]

Horacke divadlo Jihlava s velkou a malou scenou, divadelnim klubem, kavarnou a Jazz Clubem sidli v Komenskeho ulici. Divadlo Na Kope?ku sidli v arealu psychiatricke nemocnice , hraje se zde amaterske divadlo, ale prostory slou?i te? k vystavam vytvarnych d?l ?i k po?adani besed a koncert?. ^[76] DIOD ? Divadlo otev?enych dve?i sidli v prostorach byvaleho kina Sokol, jeho provozovatelem je T?locvi?na jednota Sokol v Jihlav?. Projekt vznikl v roce 2011, na programu ma ?iroke spektrum um?leckych ?innosti od divadla p?es tanec po besedy a workshopy. ^[77] Nezavisle divadelni sdru?eni De Facto Mimo funguje od roku 2000, zu?astnili se ?ady divadelnich festival? jak v ?esku, tak v zahrani?i. ^[78] Divadlo T.E.J.P. vzniklo v roce 2001, zam??uje se na pohybove divadlo, klauniadu, cirkusove vystupy a akrobacii. ^[79] Nejen pro d?ti hraji BOBO divadlo, ktere bylo zalo?eno v roce 1997, ^[80] a D?tske karnevalove divadlo JE?EK zalo?ene roku 2009. ^[81]

V Jihlav? funguji dv? stala kina ? multikino Cinestar v obchodnim centru City Park a kino Dukla s filmovym klubem. V parku Heulos stoji letni kino . ^[82] Hudb? jsou zasv?ceny men?i tematicky zam??ene kluby (nap?. Mystic Club, Club Xanadu ?i SOUL Music Club Jihlava). V?t?i koncerty se odehravaji na zimnim stadionu , v Dom? kultury a D?lnickem dom?. V roce 1985 vzniklo P?vecke sdru?eni Campanula Jihlava. ^[83] V Dom? kultury Jihlava hostuji sva p?edstaveni r?zna ?eska divadla, av?ak konaji se zde i dal?i spole?enske udalosti jako jsou plesy. Pro po?adani ples? ?i kongresovych setkani slou?i te? D?lnicky d?m Jihlava.

Muzeum Vyso?iny Jihlava sidli na Masarykov? nam?sti. Vystavy po?adaji Oblastni galerie Vyso?iny , D?m Gustava Mahlera na ulici Znojemska, Galerie Horacke divadlo Jihlava, Galerie Hotelu Gustav Mahler a Galerie Jana ?moka v atelierech soukrome St?edni um?lecke ?koly graficke. ^[84] M?stska knihovna Jihlava sidli na ulici Hluboka, kam se p?est?hovala v roce 2003. ^[85] Zoologicka zahrada Jihlava byla zalo?ena v roce 1957 a jeji areal stoji v udoli ?eky Jihlavky .

Mezi mistni ti?t?ne sd?lovaci prost?edky pat?i Jihlavske listy , Jihlavsky denik a Noviny jihlavske radnice. Zdej?i poslucha?i mohou naladit ?esky rozhlas Vyso?ina , Hitradio Vyso?ina ?i Radio Jihlava.

Mezi tradi?ni kulturni udalosti pat?i Jihlavsky havi?sky pr?vod , Mezinarodni festival dokumentarnich film? Ji.hlava , Festival Mahler Jihlava, Festival sboroveho um?ni, Horacky letecky den na hen?ovskem leti?ti a jihlavska pou?.

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Hokejovy klub HC Dukla Jihlava je historicky druhym nejusp??n?j?im hokejovym klubem ?eske historie . Ma na svem kont? dvanact mistrovskych titul?, ten posledni ze sezony 1990/91 . P?vodn? vojensky klub v Jihlav? sidli od roku 1957. V nejvy??i sout??i, nejprve ?eskoslovenske , pozd?ji ?eske , p?sobil nep?etr?it? v letech 1957-1999. Pote prvn? sestoupil a od te doby se mu poda?ilo prodrat zp?t mezi elitu jen ve dvou sezonach ( 2004/05 , 2017/18 ). V sou?asnosti hraje v druhe nejvy??i sout??i . D?ive v Jihlav? p?sobil take hokejovy oddil pod hlavi?kou SK Jihlava , v roce 2000 zfuzoval s Duklou. Sva domaci utkani hraje z d?vodu vystavby nove Horacke areny , na mist? kde staval Horacky zimni stadion , v Pelh?imov? . Jihlavsky dres oblekala ?ada legendarnich hokejist?: Jaroslav Holik , Ji?i Holik , Josef Augusta , Josef Hore?ovsky , Ji?i Bubla , Ji?i Kralik , Jaroslav Benak , Old?ich Valek , Bed?ich ??erban , Viktor Uj?ik , Petr Ka?kovsky , Libor Dolana . Vojenskou slu?bu si v Jihlav? za socialismu odbyla ?ada dal?ich vynikajici hra??.

Ve 2. nejvy??i sout??i dnes nastupuje take tym FC Vyso?ina Jihlava , ktery sve soupe?e hosti na fotbalovem stadionu v Jiraskov? ulici , jen? ma kapacitu 4500 divak?. V roce 1995 do?lo k velke fuzi s SK Jihlavou , dal?im z tradi?nich jihlavskych fotbalovych klub?. Do nejvy??i ?eske sout??e se Jihlava podivala prvn? v sezon? 2005/06 . Vrcholnou eru za?ila v letech 2012-2018, kdy p?sobila v nejvy??i lize nep?etr?it? ?est ro?nik?. Nejlep?im vysledkem bylo osme misto v sezon? 2013/14 . Jeji dres oblekly i hv?zdy jako David Lafata , Pavel Mare? , Mat?j Vydra , Theodor Gebre Selassie nebo Jaromir Bla?ek .

Tym SK Toptrans Jihlava hraje nejvy??i hokejbalovou sout??. Ve florbalovych sout??ich p?sobi oddily SK Jihlava a FB? Jihlava . SK Jihlava hraje druhou nejvy??i sout?? ?en . Oba tymy hraly v nejvy??i sout??i ?en a SK Jihlava i v nejvy??i sout??i mu?? . Dale tu p?sobi Baseballovy klub Je?ci Jihlava a Basketbalovy klub Jihlava . ^[86] Sportovni klub Jihlava se v?nuje nasledujicim sport?m: box, hokejbal, judo, kanoistika, karate, ly?ovani, mala kopana, moderni gymnastika, narodni hazena, paintball, sportovni tance, stolni tenis, volejbal a zapas. ^[87]

Plavani se v?nuje Jihlavsky plavecky klub AXIS, ^[88] atletice sdru?eni Atletika Jihlava. Dale tu p?sobi Tenisovy klub ?LTK Jihlava, RnR club Elvis Jihlava TJ Sokol Bed?ichov, ^[89] Horacky soubor pisni a tanc? Vyso?an, Ku?elka?sky klub PSJ Jihlava a Aeroklub Jihlava, ktery se v?nuje bezmotorovemu a motorovemu letani, para?utismu a modela?stvi. ^[90] Pro hendikepovane tu jsou TJ Nesly?ici Jihlava a SK Vodomilek. Dale zde sidli jednota Orla , Sokola a n?kolik oddil? Klubu ?eskych turist? .

Pro rekrea?ni sporty je zde ?ada za?izeni. Ke koupani slou?i Aquapark Vodni raj a Kryty plavecky bazen a sauna E. Ro?ickeho. K zimnim sportovnim radovankam jsou ur?eny sjezdovky ?e?inek a ?acberk.

Pam?tihodnosti [ editovat | editovat zdroj ]

Kostelik sv. Jana K?titele [ editovat | editovat zdroj ]

Maly jednolodni kostelik na Janskem vr?ku severovychodn? od centra, ktery je zasv?cen sv. Janu K?titeli , je nejstar?i dochovanou kamennou stavbou na ?eskomoravske vrchovin? . Jeho stavba byla dokon?ena kratce p?ed rokem 1200. Pod dne?nim pozdn? gotickym kn??i?t?m byly nalezeny zaklady p?vodniho romanskeho presbyta?e . Romanske jsou z v?t?i ?asti i obvodove zdi.

Kostel sv. Jakuba V?t?iho [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavni kostel m?sta, zalo?eny patrn? roku 1243, je mohutna goticka trojlodni stavba se dv?ma v??emi. Po po?aru byl roku 1257 znovu vysv?cen, ale na stavb? se dale pracovalo. Koncem 14. stoleti vznikla hudebni kruchta, v 15. stoleti byla postavena ji?ni ? zvonova v??. Ta musela byt kv?li statickym porucham v roce 1548 sni?ena na sou?asnou vy?ku. ^[91] Po roce 1500 byly snad p?istav?ny severni kaple. Roku 1702 byla k severni st?n? p?istav?na barokni osmiboka kaple P. Marie bolestne a upraveno zapadni pr??eli. V letech 1898?1906 byl kostel novogoticky upraven a zven?i dostal misto omitky vysparovane zdivo. Z vnit?niho za?izeni je zvla?t? cenna ran? goticka pieta, pozlacena k?titelnice z roku 1599, d?ev?na socha Madony s dit?tem (kolem 1370), kamenna socha sv. Kate?iny (kolem 1400) a varhany z roku 1740. Na ji?ni v??i je veliky zvon (asi 7 400 kg), ulity na mist? pra?skym zvona?em Brikcim z Cimperka roku 1564. ^[92]

Kostel Nanebevzeti Panny Marie [ editovat | editovat zdroj ]

Minoritsky kla?ter s kostelem v ulici Matky Bo?i blizko brany byl patrn? zalo?en v polovin? 13. stoleti, kostel je?t? p?ed 1240. Goticke trojlodi s velmi dlouhym presbyta?em a k?i?ovymi klenbami, k n?mu? byl roku 1508 je?t? p?istav?n polygonalni zav?r. Na st?nach se zachovaly zbytky fresek z 13. a? 15. stoleti, v kostele je ?ada gotickych kamennych soch a barokni d?ev?ne za?izeni. Z p?ilehle budovy kla?tera se zachovala t?i k?idla, v barokni dob? p?estav?na. ^[92]

Radnice [ editovat | editovat zdroj ]

Radnice na dne?nim Masarykov? nam?sti vznikla spojenim n?kolika m???anskych dom? s podloubim z 13. stoleti, z nich? se zachovaly goticke oblouky do nam?sti. V 16. stoleti byla roz?i?ena ji?nim sm?rem a velky sal v 1. poschodi byl roku 1561 zaklenut na st?edni sloup k?i?ovou klenbou s cihlovymi ?ebry. Roku 1734 byla dale roz?i?ena, 1786 zvy?ena o dal?i patro a opat?ena jednotnou fasadou. Za ni je v?ak do zna?ne miry zachovana st?edov?ka dispozice a r?zne kamenne detaily. ^[92]

Domy [ editovat | editovat zdroj ]

V Jihlav? se nachazi neobvykle mno?stvi dob?e zachovanych a cennych m???anskych dom? z 13. a? 16. stoleti, ?asto s nov?j?i fasadou, ale dochovanym historickym vnit?kem ? zejmena se charakteristickou schodi??ovou sini nebo mazhauzem v p?izemi. Mezi n? pat?i tem?? v?echny domy na nam?sti, dal?i jsou v ulicich Brn?nska, Havi?ska, Komenskeho, Matky Bo?i a dal?ich.

V minulosti staval uprost?ed Masarykova nam?sti soubor historickych st?edov?kych dom? zvany Krecl neboli ?pali?ek, ktery byl na p?elomu 70. a 80. let 20. stoleti zni?en p?i vystavb? obchodniho domu Prior . Ten je vyraznou a ?asto kritizovanou stavbou, nezapadajici do okolni zastavby, ^[93] ktera byla vybudovana ve stylu brutalismu . ^{[ zdroj? ]} Pamatkov? chran?na je vila Richarda Inderky .

Mariansky sloup a ka?ny [ editovat | editovat zdroj ]

Barokni mariansky sloup byl umist?n na nam?sti v letech 1686?1691 jako vyraz vd?ku, ?e se m?stu vyhnula kruta morova epidemie (1679, 1680). P?vodni piskovcova socha Neposkvrn?ne Panny Marie je nyni umist?na v sini radnice, na sloupu je jeji kopie. Obklopuji ji sochy sv. Franti?ka Xaverskeho , sv. Josefa , sv. ?ebestiana a sv. Jakuba . Autorem architektonickeho ?e?eni je italsky stavitel jihlavskeho kostela sv. Ignace z Loyoly Jacopo (Giacomo) Brascha a jeho bratr (patrn? kamenik) Agostino, sochy jsou dilem italskeho barokniho socha?e Antonia Laghi . ^[94] Ve st?edov?ku stalo na tomto mist? popravi?t? a prany?.

Na nam?sti se take nachazi dv? ka?ny z roku 1797, Neptunova a Amfitrite . Autorem piskovcovych soch je Jan Vaclav Prchal . ^[95]

Kostel sv. Ignace s koleji [ editovat | editovat zdroj ]

Jezuitska kolej s kostelem sv. Ignace na Masarykov? nam?sti vedle radnice byla zalo?ena roku 1625 a vybudovana pod vedenim italskeho architekta Giacomo Braschy v letech 1680?1727. Kostel je podelna stavba se dv?ma v??emi, uvnit? trojlodni s plochymi bo?nimi kaplemi a orato?emi po obou stranach po vzoru ?imskeho chramu Il Gesu v typickem jezuitskem slohu. Na olta?i v zapadni kapli byl a? do roku 1994 P?emyslovsky krucifix z let kolem 1330, v kapli P. Marie je goticka Pieta (kolem 1400) a na krucht? jsou cenne varhany z roku 1732. ^[92]

Kostel sv. K?i?e [ editovat | editovat zdroj ]

P?vodn? dominikansky kostel s konventem v K?i?ove ulici (blizko Masarykova nam?sti) byl zalo?en roku 1247 a dokon?en kolem roku 1385. Od roku 1781 byla ve zru?enem kla?te?e vojenska sprava, nepou?ivany kostel byl v letech 1947?1948 opraven a p?edan C?SH (ta jej ma na 99 let v pronajmu). Kostel v dra?b? v roce 2005 koupilo m?sto Jihlava. Kla?ter byl n?kolikrat p?estav?n a zachovava u? jen p?vodni p?dorys s ambity . Kostel je goticke halove trojlodi s dlouhym presbyta?em s barokni klenbou ze 17. stoleti. V lodi jsou dob?e zachovane goticke klenby a v zapadnim pr??eli je bohaty goticky portal. ^[92] P?i kostele byla roku 1723 zalo?ena Loretanska kaple , zru?ena roku 1784.

Kaple sv. Ducha [ editovat | editovat zdroj ]

P?vodn? h?bitovni kaple v parku B. Smetany na severozapadnim okraji historickeho m?sta byla postavena roku 1661 (podle udaje na mist? 1572) v manyristickem slohu a romanticky p?estav?na roku 1892.

Opevn?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Palisadove hradby byly budovany kolem vznikajiciho m?sta kratce po jeho zalo?eni p?ed polovinou 13. stoleti, ve 14. stoleti nahrazeny kamennymi, ktere se z velke ?asti zachovaly. Vedle hlavni hospoda?ske funkce m?lo m?sto i vojensky vyznam z d?vodu strategicke polohy na samotne zapadni hranici Moravy . N?kolikakilometrove opevn?ni tvo?ila vnit?ni hradebni ze? vysoka 6 metr?, parkan s parkanovou zdi a p?ikop hluboky a? 7 metr?. Hradebni ze? zpev?ovaly v??e, v parkanovem pasu ba?ty . Hradby byly p?eru?eny p?ti branami, ktere disponovaly mnoha bezpe?nostnimi prvky. Severn? od brany Matky Bo?i se zachoval kus hradby s p?ikopem a valem.

Postupem doby byla pevnostni soustava neustale zdokonalovana. V 15. stoleti byla vybudovana ?ada p?edsunutych stanovi?? a opevn?ni, za ?vedske okupace 1645?1647 byly p?ed ni vybudovany mohutne bastiony . V roce 1755 byla jihlavska pevnost zru?ena ? diky vyvoji techniky byla ji? tato koncepce opevn?ni p?ekonana. V prvni polovin? 19. stoleti byly bourany brany, proto?e branily nar?stajici doprav?. Z p?ti bran z?stala zachovana jen jedina ? brana Matky Bo?i. Dnes zachovany pas hradeb je rekonstruovan podle barokni podoby ze 17. stoleti v?etn? parkove upravy parkanu.

V B?ezinovych sadech stoji velitelsky bunkr ze studene valky K 9 .

Brana Matky Bo?i [ editovat | editovat zdroj ]

Je typickym symbolem m?sta a jedinou branou , ktera se zachovala z p?ti st?edov?kych m?stskych bran. Vznik se datuje spolu s vystavbou opevn?ni ? na po?atku 2. poloviny 13. stoleti. V ?estnactem stoleti pro?la brana gotickymi i renesan?nimi upravami, a? se vyvinula do dne?ni podoby. Specificka podoba je dana rozsahlou atikou na vrcholu v??e. V roce 1853 byla brana renovovana a opat?ena hodinami. Slo?ite p?edbrani s obrannymi systemy bylo v roce 1862 zbourano.

V lednu 1995 musela byt brana staticky zaji?t?na z d?vodu poklesu zaklad?. Jeji koruna v?ak byla zna?n? poru?ena, tak?e v roce 1996 do?lo k jeji kompletni rekonstrukci. V sou?asnosti je brana zp?istupn?na ve?ejnosti jako vyhlidkova v?? a male muzeum jihlavskeho podzemi a dolovani. Na bran? rovn?? sidli Jihlavska astronomicka spole?nost a ka?de pond?li po setm?ni zde probihaji ve?ejna pozorovani oblohy.

Katakomby [ editovat | editovat zdroj ]

Jihlavske podzemi tvo?i dal?i vyznamnou pamatku m?sta. Jeho celkova rozloha je 50 000 m² a delka p?ibli?n? 25 km, co? jej ?ini druhym nejv?t?im podzemnim labyrintem v ?eske republice hned po Znojmu . Chodby jsou ra?eny ve skale pod celym m?stem ve dvou a? t?ech podla?ich pod sebou v hloubce od 2 do 14 metr?. Prakticka stavba za?ala ve 14. stoleti, kdy m???ane za?ali ve velkem roz?i?ovat svoje sklepy. Ra?bu provad?li mistni zku?eni havi?i. Hlub?i prostory se hloubily v pozd?j?ich dobach (16.?17. stoleti). Za druhe sv?tove valky slou?ila ?ast chodeb jako protiletecky kryt . Dnes je v?t?ina tunel? odborn? zpevn?na a ve?ejnosti je p?istupno n?kolik set metr? podzemnich chodeb.

Znama je tzv. svitici chodba , kratky usek katakomb, jeho? st?ny ve tm? sviti slab? nazelenalym sv?tlem. P?i?iny tohoto jevu dosud nebyly uspokojiv? objasn?ny. V sou?asnosti je svitici chodba popularni turisticka atrakce, n?kte?i lide v?ak v??i, ?e se v jejim okoli odehravaji paranormalni jevy . V roce 2008 oznamili spravci podzemi existenci druhe svitici chodby pod ulici ?ajkovskeho. ^[96]

Hrani?ni kameny, pamatniky a pam?tni desky [ editovat | editovat zdroj ]

Hrani?ni kameny pochazeji z poloviny 18. stoleti, kdy byly vystav?ny na p?ikaz Marie Terezie , aby opticky odd?lovaly a znazor?ovaly hranice mezi ?echami a Moravou . Nazyvaji se take hrani?niky . Nachazeji se v Jihlav? a v t?snem okoli, nevedou k nim ?adne turisticke zna?ky. Jsou to ?ty?i zachovale ?ty?boke jehlany , maji stejnou vyzdobu i tvar, vybihaji z hranolovych sokl?, na protilehlych stranach maji dva vyrazne reliefy heraldickych znak? ?ech (?esky lev) a Moravy (moravska orlice). V roce 1750 je na?idila vystav?t Marie Terezie, ?im? roz?e?ila spory o p?esne vymezeni ?esko-moravske hranice severn? od ?eky Jihlavy . ^[97] Na jehlanech jsou vyryte napisy LIMITES BOHEMIAM INTER ET MORAVIAM ? MARIA THERESIA AUGUSTA REGNI BOHEMIA SCEPTRA TENENTE ? POSITI ANNO MDCCL . Ov?em samotne pamatniky dokon?il a? v roce 1752 polensky socha? Vaclav Viktor Moravek .

Prvni z hrani?nik? se vypina t?sn? za severnim okrajem m?sta vpravo p?i silnici do Heroltic . Druhy se nachazi v Sokolovske ulici u zastavky Jihlavske d?eva?ske zavody. T?eti kamen stoji u nakupniho centra na naro?i ulic Sokolovska a Ji?iho z Pod?brad (nedaleka komunikace se nazyva U Hrani?niku). Posledni je umist?n na rozhrani ulic Polenske a U Skaly. Pouze hrani?ni kamen u silnice do Heroltic stoji na posledni zemske hranici; ostatni jsou umist?ne v r?zne vzdalenosti od ni. Tyto odchylky od zemske hranice jsou patrne i ze zakresleni t?chto kamen? na mapach cisa?skych otisk? stabilniho katastru , ktere pochazeji z roku 1835.

Pamatnik kralovske p?isahy vznikl v roce 1565, nechali jej vybudovat p?edstavitele m?sta jako p?ipominku slavnostni p?isahy Ferdinanda I. Habsburskeho , ktera se konala na n?kdej?i Cisa?ske louce u Dlouheho mostu na ?esko-moravske hranici dne 30. ledna 1527 a kde jako novy ?esky kral p?isahal zachovat svobody a vysady ?eskeho kralovstvi a jeho stav?. ^[97] V sou?asnosti se ty?i nedaleko Pra?skeho mostu na levem b?ehu ?eky Jihlavy. Navr?i i ulice nad ?ekou pojmenovali Kralovsky vr?ek .

Dale se na uzemi m?sta nachazi:

• Pamatnik 11 popravenym ob?tem komunisticke justice v 50. letech v parku na ulici Tolsteho ^[98]
• Pamatnik 17. listopadu 1989 na ulici ?esky mlyn ^[99]
• Pam?tni deska Ev?enu Plockovi na Masarykov? nam?sti ^[100]
• Pam?tni deska Karlu Krylovi na ulici Tolsteho ^[101]
• Pam?tni deska ob?tem v?zn?nym totalitnimi re?imy na ulici Hluboka ^[102]
• Pam?tni deska u pomniku TGM u budovy gymnazia ^[103]
• Pam?tni desky Jaroslavu ?lezingerovi u vily a ve vile Jaroslava ?lezingera na Fibichov? ulici ^[104]
• Pomnik zni?ene sochy TGM u budovy gymnazia ^[105]

Osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

V Jihlav? ?ily, narodily se ?i zem?ely mnohe osobnosti z oblasti v?dy, sportu ?i politiky.

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Partnerskymi m?sty Jihlavy jsou: ^[106]

• Heidenheim an der Brenz , N?mecko (2002)
• U?horod , Ukrajina (2010)
• Zgierz , Polsko (2018)

Od roku 2015 se Jihlava p?ateli take s Wu-chanem v ?in?. ^[107]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Ott?v slovnik nau?ny , heslo Jihlava (Iglau). Sv. 13, str. 353n.
• Bohumil Samek (red.), Um?lecke pamatky Moravy a Slezska 2. (J-N). Praha: Academia 1999, s. 67-108.
• R. Piskova a kol., Jihlava . Praha: Lidove noviny 2009
• J. Hu?a?ek, Jihlavska radnice . Jihlava: 2006
• Emanuel Schwab: Iglau. R.M. Rohrer Wien 19?37
• Hauser-Verzeichniss der koniglichen Kreis- und Bergstadt Iglau mit den Namen ihrer Besitzer, Benennung der offentlichen Platze und Gassen sammt historischen Bemerkungen uber die Ableitung derselben und einigen statistischen Notizen. 6. Aufl. Iglau: J. Ripp, 1847, [58] s. Zdigitalizovano v ramci slu?by Elektronicke knihy na objednavku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou v Brn?. Dostupne online.
• Kundt, Johann, 18./19. stol. Verzeichniß deren in der konigl. Kreis- und Bergstadt Iglau befindlichen Gassen, Hausinhabern, und numerirten Hauser. / Iglau : gedruckt bey Fabian Beynhauer, burgerl. Buchdrucker, 1800?72 s., [1] p?il.; Zdigitalizovano v ramci slu?by Elektronicke knihy na objednavku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou v Brn?. Dostupne online.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Jihlava na Wikimedia Commons
• Encyklopedicke heslo Jihlava (Iglau) v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• Slovnikove heslo Jihlava ve Wikislovniku
• Jihlava v Registru uzemni identifikace, adres a nemovitosti (RUIAN)
• Oficialni stranky
• Turisticke informa?ni centrum Jihlava
• Iglau.cz, jihlavska historie a zajimavosti
• Encyklopedie Jihlavy

Statutarni m?sta v ?esku
100 000+	Brno Liberec Olomouc Ostrava Plze? Praha
70 000+	?eske Bud?jovice Havi?ov Hradec Kralove Pardubice Usti nad Labem Zlin
50 000+	Frydek-Mistek Jihlava Karvina Kladno Most Opava Teplice
30 000+	D??in Chomutov Jablonec nad Nisou Karlovy Vary Mlada Boleslav Prost?jov P?erov T?inec

M?sta le?ici na ?ece Jihlav?
M?sta na Jihlav? (po proudu)	Horni Cerekev ? Jihlava ? T?ebi? ? Ivan?ice ? Dolni Kounice ? Poho?elice

Jihlava
Doprava	Leti?t? Jihlava ? M?stska autobusova doprava v Jihlav? ? Trolejbusova doprava v Jihlav? ? Tramvajova doprava v Jihlav?
Historie	D?jiny Jihlavy ? Gelnhausen?v kodex ? Hradek (Heulos) ? Jihlavsky jazykovy ostrov ? ?ide v Jihlav? ? Krecl ? Synagoga v Jihlav?
Kultura	D?m Gustava Mahlera ? Horacke divadlo Jihlava ? Jihlavsky havi?sky pr?vod ? Mezinarodni festival dokumentarnich film? Ji.hlava ? Muzeum Vyso?iny Jihlava ? Oblastni galerie Vyso?iny v Jihlav? ? Park Gustava Mahlera ? Zoologicka zahrada Jihlava
Pam?tihodnosti	Brana Matky Bo?i ? Jihlavske podzemi ? Jihlavska radnice ? Kostel svateho Jana K?titele ? Kostel svateho Jakuba V?t?iho ? Kostel Nanebevzeti Panny Marie ? Kostel svateho Ignace z Loyoly ? Kostel Povy?eni svateho K?i?e ? Kostel svateho Ducha ? Kostel apo?tola Pavla ? ?idovsky h?bitov v Jihlav?
Sport	HC Dukla Jihlava ? FC Vyso?ina Jihlava
?kolstvi	Gymnazium Jihlava ? St?edni ?kola technicka Jihlava ? St?edni um?leckopr?myslova ?kola Jihlava-Helenin ? Vysoka ?kola polytechnicka Jihlava
Osobnosti	Seznam osobnosti Jihlavy ? Seznam p?edstavitel? Jihlavy
Ostatni	City Park ? Jihlavske listy ? Lekarensky komplex Jihlava ? Nemocnice Jihlava ? Okresni soud v Jihlav? ? Pivovar Jihlava ? Prior Jihlava