한국   대만   중국   일본 
Valka v Abchazii (1992?1993) ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Valka v Abchazii (1992?1993)

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Valka v Abchazii (1992?1993)
konflikt : Sou?ast gruzinsko-abchazskeho konfliktu , soub??n? s ob?anskou valkou v Gruzii
Trvani 14. srpen 1992 ? 27. za?i 1993
Misto Abchazie
P?i?iny Nepokoje v Abchazii a dlouhodoba nespokojenost Abchaz? s gruzinskou nadvladou
Vysledek Vit?zstvi abchazskych separatist?
  • Abchazie se stala de facto nezavislou republikou, ale nezavislost nebyla mezinarodnim spole?enstvim uznana
  • Vyhnani v?t?i ?asti gruzinskeho obyvatelstva z Abchazie
Strany
Abchazie Abcházie Abchazie

Konfederace kavkazských národů Konfederace kavkazskych narod?

Rusko Rusko Rusko

Vlajka Gruzie Gruzie a gruzinske polovojenske organizace

UkrajinaVlajka UNA-UNSO UNA-UNSO

Velitele
Ztraty
2 220 vojak?,
122 nezv?stnych,
cca 8 000 ran?nych,
1 820 civilist? [1] 		4 000 vojak?,
1 000 nezv?stnych,
cca 10 000 ran?nych, [1]
20 000 - 30 000 civilist?,
200 000 a? 250 000 Gruzinc? vyhnanych z Abchazie
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Valka v Abchazii (1992?1993) byl vale?ny konflikt mezi gruzinskymi vladnimi vojenskymi jednotkami a abchazskymi separatisty , ktere podporovali Rusove a militanti ze Severniho Kavkazu . Do boj? se zapojili Gruzinci ?ijici v Abchazii na stran? vladnich vojsk, zatimco mistni Rusove a Armeni podpo?ili Abchazy. V pr?b?hu valky si Abchazove zajistili podporu n?kolika tisic severokavkazskych ?i kavkazskych militant? a te? ruskych vojenskych jednotek, ktere se nachazely na uzemi Abchazie nebo blizko hranic. Tato valka byla vrcholem gruzinsko-abchazskeho konfliktu , ktery je doposud nevy?e?eny.

Pr?b?h valky byl navic vyost?en kv?li probihajici ob?anske valce v zapadni Gruzii mezi p?iznivci nedavno sesazeneho prezidenta Zviada Gamsachurdii a novou vladou pu?ist? v ?ele s Eduardem ?evardnadzem , take kv?li gruzinsko-osetskemu konfliktu , jen? probihal ji? od roku 1989 , a kv?li v?eobecnemu nar?stu nacionalismu v dob? rozpadu SSSR . B?hem boj? dochazelo k masakr?m, k nasili na civilistech a k dal?im vale?nym zlo?in?m, a to v?emi bojujicimi stranami. K nejhor?imu krveproliti do?lo a? v zav?ru valky dne 27. za?i 1993 p?i masakru v Suchumi . Dle Organizace pro bezpe?nost a spolupraci v Evrop? nasledovaly v Abchazii etnicke ?istky nami?ene proti gruzinskemu obyvatelstvu. [2] Tyto zlo?iny vy?et?ovala mise v ?ijnu 1993 , kterou na?idil Generalni tajemnik OSN Butrus Butrus-Ghali a odhalila ?etne a zava?ne p?ipady poru?ovani lidskych prav jak Abchazy, tak Gruziny. [3]

Vit?zem valky byla nakonec Abchazie, je? ziskala nezavislost, a?koliv ji ?adny stat na sv?t? tehdy neuznal. Valka t??ce dolehla na Gruzii, je? se musela vyrovnat s uprchlickou krizi, s tvrdymi dopady valky na ekonomiku a na tamni ve?ejnost celkov?, a take se ztratami uzemi, kterym vladla od te doby jen de iure . Abchazie vy?la ze v?ech boj? rovn?? zpusto?ena.

Gruzinsko-abchazsky konflikt
Vlajka Gruzie
Vlajka Gruzie
Vlajka Abcházie
Vlajka Abchazie
  • Za?atky konfliktu
  • Pozd?j?i konflikty a provokace

Pozadi a p?i?iny [ editovat | editovat zdroj ]

Ji? v pr?b?hu 80. let byla situace v tehdej?i Abchazske autonomni sov?tske socialisticke republice napjata a vyost?ena a silily hlasy volajici po odtr?eni Abchazie od Gruzie . Abchazska inteligence v roce 1989 sepsala v obci Lychny na velkem shroma?d?ni oficialn? petici moskevske vlad? na vytvo?eni Abchazske sov?tske socialisticke republiky, nezavisle na Gruzii, a tuto deklaraci podepsal rektor Suchumske statni univerzity . Tento krok vyvolal masove bou?e ze strany Gruzinc? ?ijicich v Abchazii, kte?i zde tvo?ili tem?? polovinu obyvatelstva [4] A?koliv nebylo teto ?adosti sov?tskym vedenim vyhov?no, z?stavali Abchazove loajalni v??i sov?tske moci. Gruzini naopak v te?e dob? po?adali v Tbilisi akce, je? p?erostly v protisov?tske demonstrace, je? byly 9. dubna 1989 slo?kami sov?tske armady krvav? potla?eny . V pr?b?hu teto demonstrace te? zazn?ly protiabchazske hlasy a Abchazove to vnimali jako va?nou hrozbu pro sve postaveni v ramci sov?tske Gruzie.

Nap?ti v Abchazii proto rostlo a vyvrcholilo 16. ?ervenci v ozbrojeny st?et nasledkem spor? o zalo?eni pobo?ky Gruzinske statni univerzity v Suchumi vy?len?nim gruzinske sekce z Abchazske statni univerzity , kdy bylo zabito nejmen? 17 osob a dal?ich 448 bylo zran?no, z toho 302 bylo Gruzinc?. [5] . Po?adek nastolila a? sov?tska armada, nastolenim stanneho prava a obvinila extremisty z obou tabor? ze vzajemne provokace.

V roce 1990 se situace v Abchazii relativn? uklidnila, av?ak nevra?ivost Abchaz? a Gruzinc? p?etrvavala. Projevovala se nap?iklad legislativnimi valkami a segregaci zajmovych spolk? dle narodnosti. V te dob? nemohla pomoci etnicky konflikt vy?e?it ani ust?edni moc, je? se potykala s rozpadem Sov?tskeho svazu . Zm?ny p?inesla v dubnu 1991 vyhla?ena nezavislost Gruzie , jeji? prvnim prezidentem se stal nacionalista Zviad Gamsachurdia . Konaly se prvni svobodne volby, kdy byly pro Nejvy??i sov?t Abchazske ASSR nastaveny narodnostni kvoty, vyrazn? ve prosp?ch Abchaz?. Ty v?ak nereflektovaly tehdej?i narodnostni slo?eni: Abchazove ziskali 28 k?esel z 65 (17 % populace), Gruzinci 26 mandat? (45 %) a zbylych 11 k?esel ziskali Rusove a zastupci ostatnich narodnosti (38 %). [6] Takoveto rozd?leni na dv? dominantni frakce prohloubilo narodnostni spory.

Do ?ela Abchazie se ji? o rok d?ive dostal Vladislav Ardzinba , pod jeho? vedenim se zem? potichu p?ipravovala na dal?i fazi konfliktu. V lednu 1992 do?lo k pu?i v Tbilisi a nastoupila nova moc v ?ele s Eduardem ?evardnadzem . Gruzie p?ijala ustavu z roku 1921 , ktera nepo?itala s existenci autonomnich republik, a tak nove nap?ti vyvrcholilo v ?ervnu 1992 utokem abchazskych demonstrant? a militant? na vladni budovy v Suchumi. Abchazska vlada reagovala dne 23. ?ervence 1992 jednostrannym vyhla?enim nezavislosti na Gruzii a prozatimn? obnovila abchazskou ustavu z roku 1925 . Nezavislost tehdy nebyla uznana ?adnym statem z mezinarodniho spole?enstvi. O par tydn? pozd?ji vypukla valka.

Pr?b?h valky [ editovat | editovat zdroj ]

Gruzinska ofenziva (srpen?za?i 1992) [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Bitva o Suchumi (1992) .
Pr?b?h vale?nych udalosti v srpnu a? ?ijnu 1992.

Po nastoleni re?imu Eduarda ?evardnadzeho se Gamsachurdiovi p?iznivci (Zviadovci) stahli z Tbilisi do zapadni Gruzie, kde nasledn? vypukla ob?anska valka . Dne 14. srpna 1992 vyslal ?ef gruzinske obrany Tengiz Kitovani do akce policejni jednotky a take jednotky Narodni gardy o po?tu zhruba 3 tisic mu??, aby na zapad? nastolila po?adek a obnovila kontrolu nad Abchazii, je? vyhlasila nezavislost. Tyto jednotky byly dopln?ny zlo?inci propu?t?nymi z v?zeni pod podminkou, ?e budou bojovat v Abchazii. [1] Je?t? teho? dne se rozho?ely urputne boje v ulicich Suchumi. Jednotka ?itajici tisic policist? ve zbrani toti? zauto?ila sm?rem od Gali na Suchumi. Jako prvni obsadili leti?t? Suchumi-Babu?ara . [1] Pote uvalili informa?ni embargo na novina?e a b?hem poledne vtrhli do m?sta. Nasledovaly je gruzinske tanky a p?chotni vozidla, ktere pou?ili v ulicich proti abchazskym militant?m, schovanych za barikadami a vyzbrojenych Molotovy koktejly a samopaly. Nasledovala d?lost?elba na pozice Abchaz? ve m?st?. [1] Gruzinske jednotky brzy obsadily i velkou ?ast st?edni a vychodni Abchazie. 18. srpna 1992 bylo Suchumi gruzinskymi jednotkami dobyto. Separatisticka vlada pod vedenim p?edsedy abchazskeho nejvy??iho sov?tu Vladislava Ardzinby rozhodla o sta?eni se do Gudauty , kde vyhlasil v?eobecnou mobilizaci a za?al volat o pomoc.

Na tuto situaci zareagovala Konfederace kavkazskych narod? ze Severniho Kavkazu , ktera se 19. srpna se?la v Groznem a otev?en? vyhlasila pomoc Abchazii a nep?atelstvi v??i Gruzii. 22. srpna uve?ejnila Konfederace kavkazskych narod? dekret jejiho prezidenta Musy ?anibova a p?edsedy jejich parlamentu Jusupa Soslanbekova , ktery zn?l:

?Jeliko? neni jina mo?nost, jak vyhnat vojsko gruzinskych okupant? z uzemi nezavisle Abchazie, a aby do?lo k realizaci usneseni 10. jednani parlamentu Konfederace kavkazskych narod?, na?izujeme timto:
1. V?echny ?taby Konfederace zabezpe?i vyslani dobrovolnik? na uzemi Abchazie, aby zni?ili agresora vojensky.
2. V?echny vojenske jednotky Konfederace musi provest vojenske akce proti jakymkoliv silam, je? se jim postavi, a pokusi se dostat na uzemi Abchazie jakymkoliv zp?sobem.
3. Vyhlasit Tbilisi zonou katastrofy. Proti m?stu vyu?it v?ech metod, v?etn? teroristickych akt?.
4. Vyhlasit v?echny osoby gruzinske narodnosti p?itomne na uzemi Konfederace jako rukojmi.
5. Zadr?et ve?kery naklad sm??ujici do Gruzie a p?eru?it v?echny mo?nosti jejich p?esunu.“ [7]

25. srpna oznamil velitel gruzinskych vojsk, vyslanych do Suchumi, Giorgi Karkara?vili p?es televizi, ?e gruzinske jednotky nebudou brat ?adne vale?ne zajatce. P?islibil, ?e mirumilovnym obyvatel?m Abchazie nebude ubli?eno, a uskute?ni se mirove rozhovory. Separatisty varoval, ?e pokud jednani o miru ztroskotaji a pokud bude zabito sto tisic Gruzin?, zahyne v?ech zbyvajicich 97 tisic etnickych Abchaz?, podporujich Ardzinbu. [8] Karkara?vili pozd?ji vyhro?oval Ardzinbovi, aby se vyvaroval jakychkoliv akci, kterymi by m?ly za nasledek ztratu potomk? abchazskeho naroda. Na Ardzinbu tak p?esunul zodpov?dnost za jejich p?ipadnou budouci smrt. [8] Tyto vyroky pozd?ji vyu?ili separatiste pro pot?eby sve propagandy a pro ospravedln?ni svych vlastnich skutk?. [9]

B?hem teto faze boj? do?lo k etnickym ?istkam , ktere provazely krutosti na obou stranach. [10] Abchazove byli vyhan?ni z mist pod gruzinskou kontrolou a Gruzini byli vyhan?ni z mist ovladanych abchazskymi separatisty. ?aste byly loupe?e, rabovani ?i unosy a jine druhy nasili v?etn? vra?d. [1] V Suchumi pachala gruzinska vojska, k nim? se p?idaly milice Mchedrioni , tyto zlo?iny na etnickem zakladu, dle vypov?di vyhan?nych abchazskych obyvatel ?asto pod vlivem alkoholu. Ter?em utok? se staly i abchazske kulturni pamatky. Gruzinci vyplenili budovy Abchazske statni univerzity, abchazskeho muzea a dal?i mista. Budova abchazskeho narodniho archivu byla skupinou mladych gruzinskych vojak? podpalena. Okolni obyvatele v?ech narodnosti (v?etn? Gruzin?) po?ar uhasili, ale vojaci se pak vratili, rozehnali obyvatele st?elbou, polili budovu kerosinem a znovu ji zapalili. Budova zcela vyho?ela a nenavratn? bylo zni?eno 95 % v?ech pisemnosti, dokument? a nahravek. [1] [11]

Do konce srpna ovladla Gruzie v?t?inu uzemi Abchazie. Abchazove se ocitli obkli?eni ze zapadu i vychodu v okrese Gudauta , a v severovychodni ?asti okresu O?am?yra v Tkvar?eli a okoli. V Gudaut? byla umist?na ruska letecka zakladna, co? bylo pro budouci vyvoj valky kli?ove. Zde toti? Abchazove oficialn? po?adali o pomoc Rusko . Ruska armada reagovala prohla?enim odsuzujici gruzinskou agresi, zatimco prezident Boris Jelcin se k zale?itosti postavil neutraln? a na za?atku za?i uspo?adal v Moskv? setkani mezi ?evardnadzem a Ardzinbou. 3. za?i bylo sjednano p?im??i, na zaklad? ktereho se m?la gruzinska vojska stahnout z okresu Gagra , nejzapadn?j?iho okresu v Abchazii, a Abchazove m?li za?idit odchod severokavkazskych dobrovolnik? dom?. K dojednani nejd?le?it?j?iho bodu smlouvy, ktery m?l definitivn? vyjasnit vztah Gruzie k Abchaz?m, v?ak nedo?lo. Zatimco Gruzie svou ?ast dohody o p?im??i plnila, Abchazove nikoliv.

Operace Gagra (?ijen 1992) [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Bitva o Gagru .

Po sta?eni t??ke techniky gruzinske armady z Gagry se ocitli Gruzinci v okrese Gagry bezbranni, a tak Abchazove poru?ili p?im??i a obnovili boje. Tentokrat pln? zasahli i severokavkaz?ti bojovnici, podporovani kozackymi oddily z Kuban? . Nejpo?etn?j?i byli ?e?enci , v jejich? ?adach bojoval i tehdy je?t? neznamy bojovnik ?amil Basajev . Bitva o Gagru se uskute?nila 1. a? 6. ?ijna 1992 . M?sto na pob?e?i ?erneho mo?e bylo gruzinskou armadou obsazeno ji? v pr?b?hu boj? o Suchumi, kdy? se zde vylodila. Zdej?i posadka zde po podepsani p?im??i sice nebyla p?ili? po?etna, ale byla po?ad dob?e vyzbrojena. Vojsku slo?enem z abchazskych separatist?, dobrovolnik? Konfederace kavkazskych narod? a Kozak? velel ?amil Basajev a byl usp??ny. Separatiste byli tentokrat vyzbrojeni podstatn? lepe ne? p?i bitv? o Suchumi, a nasadili tanky T-72 , raketomety BM-21 Grad , uto?ne stiha?ky Suchoj Su-25 a helikoptery. ?evardnadze p?ed bitvou obvinil Rusko z pomoci separatist?m, nebo? p?edtim touto vyzbroji Abchazove nedisponovali.

Zdej?i mala skupina gruzinskych vojsk nejprve branila m?sto, pote se stahla do centra a po p?eskupeni uto?niky vytla?ila z m?sta do okolnich zalesn?nych hor. 2. ?ijna zauto?ili separatiste znovu, zatimco Rusove zahajili namo?ni blokadu Gagry, kterym velel prvni nam?stek ruskeho ministra obrany Michail Kolesnikov . Jeho jednotka m?la asistovat v obsazeni Gagry separatisty a rusky tanker ?Don“ mezitim dodal separatist?m v Gudaut? 420 tun paliv.

B?hem boj? prchali gruzin?ti civiliste i vojaci na severozapad sm?rem k ruskym hranicim, odkud je Rusove p?epravili do Gruzie, nebo se nechali ruskymi lod?mi zapojenych do blokady evakuovat po mo?i. Gruzini, kte?i b?hem bitvy neuprchli, byli vyhnani z domov? nasilim nebo byli povra?d?ni, ?asto z pomsty za udalosti v Suchumi p?ed vice ne? m?sicem. Celkem jich bylo ubito 429. [1] ?e?en?ti militanti jich zhruba sto popravili na gagrskem stadionu, usekavali jim hlavy, s kterymi tam pak hrali fotbal misto mi?e. [12] V Gag?e byl dopaden i vlivny gruzinsky politik Michail D?in?aradze , mistop?edseda Nejvy??i rady Abchazie, jeho? Abchazove nakonec zabili posledni ranou z milosti. [13]

P?edseda gruzinskeho parlamentu Eduard ?evardnadze reagoval na bitvu o Gagru a zejmena na zpravy o napomahani Ruska separatist?m pozastavenim vyjednavani o statutu Abchazie. Tyto skutky, ktere ozna?il za vm??ovanim Ruska do vnit?nich zale?itosti Gruzie, vedly k prudkemu zhor?eni rusko-gruzinskych vztah?. [10] Rusko dle svych slov pouze evakuovalo 12 tisic svych civilist? z oblasti boj? a na toto obvin?ni reagovalo prohla?enim, ?e ofenziva Gruzie sm?rem ke Gudaut? a p?ekro?eni ?eky Gumisty budou pova?ovany za nep?atelsky akt. Do konce roku 1992 Abchazove ziskali zp?t v?t?inu uzemi na zapad od Suchumi .

Obrana Tkvar?eli (1992) [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Oblehani Tkvar?eli .
Pohled na tkvar?alskou elektrarnu, zni?enou gruzinskym ost?elovanim

Tkvar?eli bylo hornicke m?sto v odlehle ?asti vychodni Abchazie, sev?ene v horskem udoli, kde tem?? polovinu z tem?? 22 tisic obyvatel tvo?ili Abchazove a dal?i dv? ?tvrtiny Rusove a Gruzinci. S vypuknutim valky v srpnu 1992 zdej?i Gruzini uprchli, zatimco Abchazove utvo?ili partyzanske oddily a vedle Gudauty se stalo druhym centrem protigruzinskeho odporu. Gruzinci v pr?b?hu srpna a za?i obsazovali pob?e?ni oblasti, ale na Tkvar?eli zam??ili svou pozornost a? v ?ijnu po bitv? o Gagru . Gruzinska armada zaujala v okoli m?sta pozice a zahajila blokadu s ost?elovanim. Jednim z hlavnich cil? ost?elovani byla tkvar?alska elektrarna, je? p?estala vyrab?t elekt?inu a na vice ne? jeden rok bylo m?sto i okoli odst?i?eno od elektricke energie. V cele oblasti pod kontrolou abchazskych partyzan? vypukla va?na humanitarni krize. [1]

Tu pomohlo zmirnit ruske vojsko, je? zde necht?lo nechat napospas svou po?etnou diasporu. Ruske letectvo proto poskytovalo oble?enemu m?stu Tkvar?eli helikopterami jak humanitarni, tak vojenskou pomoc. Provad?lo evakuaci civilist? a pomohlo abchazskym partyzan?m p?epravou bojovnik? do m?sta, aby se zapojili do boj?. [1] Gruzinci odpov?d?li zintenzivn?nim ost?elovani m?sta a uto?ili na ve?kere cile bez rozdilu, zejmena po ztroskotani dal?i faze vyjednavani o miru na za?atku prosince 1992, kdy gruzinsky parlament zarove? p?ijal usneseni o zavedeni stanneho prava v jimi kontrolovanych ?astech Abchazie. Kv?li tomu muselo Rusko pozastavit svou pomoc a hledalo cesty, jak k oble?enym separatist?m obnovit letecky most. Jeden neusp??ny pokus se odehral 14. prosince 1992, kdy? byla zasa?ena ruska helikoptera Mi-8 s uprchliky na palub? a zahynulo p?es padesat osob, v?etn? 25 abchazskych d?ti. [14] A?koliv gruzinske u?ady pop?ely odpov?dnost za toto sest?eleni, panovalo p?esv?d?eni, ?e na vrtulnik zauto?ili Gruzinci. [1] 16. prosince po?adala gruzinska vlada Rusko, aby sve lidi evakuovali z Abchazie jinymi cestami ne? letecky, nap?iklad p?es mo?e, a take aby omezilo vyrazn? po?et let? do Gudauty na svou leteckou zakladnu. [15]

Boje na gumistske front? a vyjednavani (1993) [ editovat | editovat zdroj ]

V prosinci 1992 zahajili abchaz?ti separatiste ost?elovani Suchumi, ktere ovladala gruzinska vojska, kdy dochazelo k materialnim ?kodam ve m?st? i v obcich v okoli abchazske metropole. Dne 4. b?ezna 1993 dorazil do Suchumi hlava Gruzie Eduard ?evardnadze , aby osobn? ?idil obranu m?sta. Vydal rozkaz vy?e?it obranu okres? O?am?yra a Suchumi , nebo? Abchazove jejich spojenci posilovali dle aktualnich informaci sve pozice v Gudaut? i podel ?eky Gumisty , aby zauto?ili na Suchumi a uvrhli celou Gruzii do chaosu.

V pr?b?hu jeho pobytu ve m?st? do?lo i k vyjednavani mezi Abchazy a Gruziny, ktere vedl abchazsky ministr hospoda?stvi Beslan Kobachija a statni ministr Gruzie pro abchazske zale?itosti Goga Chaindrava . Dle Kobachiji byl v?dce separatist? Vladislav Ardzinba p?ipraven odstoupit v p?ipad?, ?e ?evardnadze u?ini tote?. Dale, ?e nena?idil krveproliti a rabovani v Gag?e, a poznamenal, ?e Abchazie nikdy neprovedla deklaraci sve nezavislosti oficialn?. Mezitim ale parlament Gruzie p?ijal deklaraci, v ni? oficialn? obvinil Rusko z agrese v??i Gruzii a ?adal, aby stahlo v?echna sva vojska z celeho uzemi Abchazie.

Brzy rano dne 16. b?ezna 1993 zahajili separatiste utok na Suchumi, jeho? vysledkem byly zna?ne materialni ?kody a mnoho mrtvych civilist?. [16] Abchazove te? zahajili d?lost?elbu gruzinskych vojenskych posadek podel ?eky Gumisty a v Suchumi. Pozd?ji v tenty? den provedlo n?kolik stiha?ek Suchoj Su-25 nalet na Suchumi a dal?i nasledujici den. Nasledn? specialni rusky vysadek vedl bojovou operaci po boku Abchaz? a jejich spojenc? p?es ?eku Gumistu, kde obsadili ?ast obce A?adara , ne? jejich postup zastavila gruzinska vojska a zahnala je zp?t. Nevyu?ili tak zhor?ujici se situaci v zapadni Gruzii, kde nadale pokra?ovala ob?anska valka , ktera se zde touto dobou vyost?ila, nebo? se do Gruzie tajn? vratil exprezident Gamsachurdia .

Dne 14. kv?tna bylo vyjednano zasluhou ruskeho diplomata Borise Pastuchova dal?i p?im??i, ktere zahrnovalo zavazek k u?asti na mirove konferenci pod dohledem OSN , ktera m?la od Rus? p?evzit ulohu vyjednavani o miru. Vyslancem generalniho tajemnika OSN se stal Eduard Brunner . Abchazska strana se v?ak jednani nezu?astnila a dohodu podepsal jen Jelcin s ?evardnadzem . Do ?ervence tak byly boje op?t obnoveny. 2. ?ervence p?iplula ruska vale?na lo? k abchazskemu pob?e?i pobli? vesnice Tamy? a zapojila se do zu?ive bitvy proti tamnim gruzinskym ozbrojenym slo?kam. [17] [18] Tato bitva pat?ila k nejkrvav?j?im v cele valce, nebo? na obou stranach byly stovky mrtvych a dal?i stovky ran?nych. Gruzinci p?i bitv? dokazali uhajit sve pozice.

V ?ervenci pak abchaz?ti separatiste a jejich spojenci za asistence Rus? obsadili obce, Achal?eni, Guma a Kamani severn? od Suchumi. Nejt???i boje svedli o Kamani , nebo? se tam nachazela posadka Gruzinske narodni gardy a batalionu tvo?eneho gruzinskymi dobrovolniky. Bitva trvala n?kolik hodin a vesnice nakonec padla. Nasledujici dva dny Abchazove systematicky mu?ili, znasil?ovali a vyvra??ovali obyvatelstvo Kamani. V nedalekem ?enskem kla?te?e znasilnili zdej?i jepti?ky a pak je vra?dili p?ed zraky zdej?ich kn??ich, ktere pote podrobili vyslechu o tom, komu pat?i zem? Abchazie, a nakonec je vyvedli ven a take je zavra?dili. V pr?b?hu masakru zahynulo 120 Gruzinc?.

Timto vit?zstvim si abchaz?ti separatiste zajistili tem?? v?echny strategicke vy?kove body v okoli Suchumi. Kratce pote rezignoval p?edseda gruzinske rady obrany Abchazie Tamaz Nadarei?vili ze zdravotnich d?vod? a nahradil ho poslanec ?iuli ?artava . V pr?b?hu boj? se o situaci svych diaspor v Abchazii za?aly zajimat jejich mate?ske zem?. 15. srpna zorganizovalo ?ecko humanitarni operaci Zlate rouno , b?hem ni? evakuovalo 1015 etnickych ?ek? , kte?i nesta?ili uprchnout v?as z vale?ne zony a uvizli zde. [19] Podobn? do?lo k evakuaci 170 Estonc? t?emi letadly, ktere vypravilo do Abchazie Estonsko je?t? v roce 1992. [20] Dle jinych zdroj? bylo evakuovanych Estonc? celkem 400. [21] .

Situace nebyla pro Gruzii p?izniva, a tak byl ?evardnadze nucen zasednout k jednacimu stolu p?imo se separatisty v ruskem So?i , kde byla podepsana 27. ?ervence 1993 dohoda o sta?eni gruzinskych vojsk a kavkazskych jednotek z Abchazie s tim, ?e se tak m?lo stat do 15 dn?. Dale m?lo byt obnoveno hlavni m?sto Abchazie Suchumi a na mir v celem regionu m?ly dohli?et mirove jednotky s mandatem OSN podle rezoluce Rada bezpe?nosti OSN ?. 858 z 24. srpna 1993. [22]

Masakr v Suchumi (za?i 1993) [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Masakr v Suchumi .
Pr?b?h zav?re?ne faze valky

Abchazove i p?es podpis smlouvy nadale zbrojili a 16. za?i 1993 zahajili dal?i mohutnou ofenzivu proti nep?ipravenym Gruzinc?m v Suchumi . Abchazove oficialn? argumentovali nepln?nim dohod ze So?i ze strany Gruzie , ale ve skute?nosti vycitili jedine?nou p?ile?itost, jak se Gruzinc? zbavit, proto?e gruzinska armada byla ji? dost oslabena a v Rusku vypukla vlekla politicka krize, ktera umo?nila ruske armad? provad?t na Kavkazu , co chce, tak?e mohla pomoci Abchaz?m v boji s Gruzinci. [ zdroj?? ] Po deseti dnech tuhych boj? bylo Suchumi 27. za?i dobyto a gruzinska armada byla zatla?ena a? za ?eku Inguri . Zarove? za?al Zviad Gamsachurdia sv?j ozbrojeny odboj v??i ?evardnadzemu v kraji Samegrelo na zapad? Gruzie a jeho p?iznivci obsadili p?istav Poti a kli?ovy ?elezni?ni uzel v Samtredii , tak?e Tbilisi z?stalo od?iznute od mo?e. Gruzinske jednotky v Abchazii se musely vzdat a odevzdat zbran? Gamsachurdiovi.

Jakmile v Suchumi p?evzali vladu op?t Abchazove, za?al tzv. Masakr v Suchumi, ktery trval dva tydny. Severokavkazske jednotky spolu s abchazskymi za?aly pod dojmem vit?zstvi ni?it gruzinske ?asti m?sta a vyvra??ovat obyvatelstvo gruzinskeho p?vodu po cele Abchazii. Jenom v Suchumi bylo zavra?d?no v ramci t?chto etnickych ?istek a? 10 000 lidi a zbytek uprchl p?es Kodorskou sout?sku do Mingrelie , Tbilisi nebo Ruska. B?hem teto doby bylo v Suchumi Abchazskou armadou zajato n?kolik abchazskych politik? loajalnich Gruzinc?m jak abchazske, tak gruzinske narodnosti. V?ichni byli pravd?podobn? mu?eni a nasledn? popraveni, v?etn? ?iuliho ?artavy , hlavy Abchazske autonomni republiky. Tyto v?echny udalosti vedly k p?ijmuti Rezoluce Rady bezpe?nosti OSN ?. 876 ze dne 19. ?ijna 1993 odsuzujici poru?eni mirove dohody ze So?i a velmi ost?e odsuzujici etnicke ?istky, ktere provad?la Abchazska armada. Kv?li tomu se n?kolikrat se?la i Organizace pro bezpe?nost a spolupraci v Evrop? (OSCE) v Budape?ti , Lisabonu a Istanbulu . Rusko p?istoupilo k totalni blokad? Abchazie a p?eru?eni dodavek elekt?iny.

Mir [ editovat | editovat zdroj ]

Zvla?tni vyslanec OSN Eduard Brunner svolal jednani o miru do ?enevy , kde m?ly prob?hnout gruzinsko-abchazske rozhovory. Dosp?lo se k dohod?, podle ktere ob? strany souhlasily s umist?nim ruskych jednotek na hranicich Abchazie s Gruzii podel ?eky Inguri pod p?isnym dohledem OSN a na zaklad? mandatu SNS . Tim byla valka z let 1992?1993 ukon?ena. Abchazie tuto smlouvu pova?ovala za uhajeni sve nezavislosti a vit?zstvi. V kv?tnu 1994 byla uzav?ena dal?i dohoda up?es?ujici podminky pobytu ruskych vojsk u ?eky Inguri. 4. prosince byla p?ijata spole?na gruzinsko-abchazska Deklarace o opat?enich k politickemu urovnani gruzinsko-abchazskeho konfliktu , ktera vyjad?ovala p?ani obou stran nastolit po?adek a obnovit zemi. Abchazska strana se kone?n? ze strany Gruzie do?kala uznani prava na existenci autonomni republiky, vlastni ustavy a statnosti. Abchazove se zase museli vzdat my?lenky uplne nezavislosti a do spole?ne kompetence za?adit zahrani?ni politiku, energetiku, dopravu, ekologii, ob?anska a lidska prava a prava narodnostnich men?in. Sou?asti deklarace byl i zavazek Abchaz?, ?e umo?ni bezpe?ny navrat dom? v?em vale?nym uprchlik?m. Do Abchazie se ale po valce vratilo u? jen malo Gruzinc?. Tuto deklaraci podepsali p?edstavitele obou znep?atelenych stran, Ruska , OSN a OBSE .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b c d e f g h i j k GEORGIA/ABKHAZIA: VIOLATIONS OF THE LAWS OF WAR AND RUSSIA'S ROLE IN THE CONFLICT. Human Rights Watch . b?ezen 1995. Vydani 7, ?. 7. Dostupne online a take zde Dostupne online .
  2. ↑ General Assembly Adopts Resolution Recognizing Right Of Return By Refugees, Internally Displaced Persons To Abkhazia, Georgia [online]. [cit. 2019-12-31]. Dostupne online .  
  3. ↑ S/26795 - E [online]. [cit. 2019-12-31]. Dostupne online .  
  4. ↑ CORNELL, Svante E., Small Nations and Great Powers: A Study of Ethnopolitical Conflict in the Caucasus, 2001. str. 156. Routledge (UK), ISBN   0-7007-1162-7 .
  5. ↑ Suny, Ronald Grigor, The Making of the Georgian Nation: 2. vydani, 1994. str. 399. Indiana University Press, ISBN   0-253-20915-3
  6. ↑ Mar?anija Lorik. Правда о трагедии Абхазии [online]. 2006-01-26. Dostupne online .  
  7. ↑ ?ervonnaja, Sv?tlana. Абхазия-1992: Посткоммунистическая вандея. Abkhazeti.info. 26. ledna 2006. Dostupne online .
  8. ↑ a b AMKUAB, G. ILLARIONOVA T. Abxazija: Xronika neobjavlennoj vojny. ?as? I. 14 avgusta ? 14 sentiabria 1992 goda . Moskva, 1992, str. 128. The Search for a Peace Settlement, 1998, Vrije Universiteit Brussel
  9. ↑ ?ERVONNAJA S. M. Абхазия ? 1992: посткоммунистическая Вандея . Moskva. 1993
  10. ↑ a b ?ERVONNAJA S. M. Conflict in the Caucasus: Georgia, Abkhazia and the Russian Shadow . Gothic Image Publications, 1994. ISBN   978-0906362303 .
  11. ↑ DE WAAL. Thomas. Abkhazia: Cultural Tragedy Revisited . Institute for War & Peace Reporting. [cit. 2019-12-31]. Dostupne online .
  12. ↑ MURPHY, Paul J., The Wolves of Islam: Russia and the Faces of Chechen Terror . Brassey's, 2004. ISBN   1-57488-830-7
  13. ↑ The Parliament of Georgia report “Genocide/Ethnic cleansing in Abkhazia: Ciphers, facts...”. 1999.
  14. ↑ U?ad Vysokeho komisa?e OSN pro uprchliky . The Dynamics and Challenges of Ethnic Cleansing: The Georgia-Abkhazia Case , Refugee Survey Quarterly 1997, vydani 16, ? 3, s. 77?109. Dostupne online .
  15. ↑ COOPER Tom. Air Combat Information Group . 29. za?i 2003.
  16. ↑ UN observers report DL47596, Prosinec 1993, New York.
  17. ↑ Heros of Tamish [online]. Kviris Palitra Media [cit. 2019-12-31]. Dostupne v archivu po?izenem dne 28 August 2016.  
  18. ↑ ??????, 1993 ?. 2 ?????? ? ?????? ???????! [online]. Dostupne online .  
  19. ↑ Dionyssis Kalamvrezos. The anniversary of Operation Golden Fleece to evacuate diaspora Greeks from war in Abkhazia. Kathimerini. 9. srpna 2003. Dostupne online .
  20. ↑ Kalev Vilgats, toimetaja. Kalev Vilgats: Abhaasia eestlaste saatus Eestis ? Artiklid [online]. parnupostimees.ee, 2 April 2010 [cit. 2016-02-24]. Dostupne online .  
  21. ↑ http://ida.aule.ee/ajalehed/tagakaukaasia/1993abhaasia_eestlased.pdf
  22. ↑ Rada bezpe?nosti OSN . Rezoluce ?. 858. 24. srpna 1993. Dostupne online .

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • COHEN, Jonathan. A question of sovereignty: The Georgia-Abkhazia peace process . Concilation Resources. Londyn. 1999. 100 str. Dostupne online .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Postsov?tske valky
?eske konflikty po druhe sv?tove valce
1945?1948
valka s banderovci ( Akce B ) (1945?1947) ?  ?eskoslovensko-polske pohrani?ni spory (1945?1947) ?  Vysidleni N?mc? z ?eskoslovenska (1945?1947) ?  P?esidleni Ma?ar? do ?eskych zemi (1945?1947) ?  Unor 1948
1948?1989
1989?sou?asnost
ob?anska valka v Angole (mirove mise OSN UNAVEM I (1989-1991) a UNAVEM II (1991?1992)) ?  valka za nezavislost Namibie (mirova mise OSN UNTAG (1989?1990)) ?  valka v Zalivu ( ?eskoslovensky protichemicky prapor v Perskem zalivu ) (1990?1991) ? mirova mise OSN UNGCI (1991?2003) ? mirova mise OSN UNIKOM (1991?1993) ?  valka v Jugoslavii (mirove mise OSN UNPROFOR (1992?1995), UNCRO (1995?1996), UNPREDEP (1995?1999), UNTAES (1996?1998) a UNMOP ) (1996?2002); mirove mise NATO IFOR (1995?1996/1997), SFOR (1996/1997?1998) a SFOR II (1998?2004), mirova mise EU operace Althea (2007?2008; 2010?sou?asnost)) ?  ob?anska valka v Somalsku (mirova mise OSN UNOSOM I (1992?1993)) ?  ob?anska valka v Tad?ikistanu (mirova mise OSN UNMOT (1994?2000)) ?  valka v Abchazii (1992?1993) (mirova mise OSN UNOMIG (1994?2009)) ?  ob?anska valka v Mosambiku (mirova mise OSN ONUMOZ (1993?1995)) ?  prvni ob?anska valka v Liberii (mirova mise OSN UNOMIL (1993?1997)) ?  ob?anska valka v Sie?e Leon? (mirova mise OSN UNAMSIL (1999?2005)) ?  valka v Kosovu (mirove mise OSN UNMIK (1999?sou?asnost); mirove mise NATO AFOR (1999) a KFOR (1999?2011)) ?  druha valka v Kongu (mirove mise OSN MONUC (2000?2010/2011) a MONUSCO (2010/2011?sou?asnost)) ?  eritrejsko-etiopska valka (mirova mise OSN UNMEE (2001?2008)) ?  druha ob?anska valka v Liberii (mirova mise OSN UNMIL (2003?2008)) ?  ob?anska valka v Makedonii (mirova mise NATO Operace Essential Harvest neboli Task Force Harvest (TFH) (2001)) ?  Operace Trvala svoboda v Kuvajtu (2002?2003) ?  valka v Afghanistanu (mise NATO ISAF (2002?2003; 2004?2014) a RS (2015?sou?asnost); mirova operace OSN UNAMA (2008-sou?asnost)) ?  valka v Iraku (2003?2009) ? humanitarni operace NATO v Pakistanu Winter Race (2005?2006) ?  ob?anska valka v ?adu (2005?2010) (mirova operace EU EUFOR Tchad/RCA ) ? mise NATO Baltic Air Policing (2009; 2012?2013; 2019) ? mirova mise EU Operace Atalanta (2010?sou?asnost) ? mezinarodni mirova operace MFO (2010?sou?asnost) ?  valka v Mali (mirova operace EU EUTM Mali (2013?sou?asnost)); mirova mise OSN MINUSMA (2017?sou?asnost)) ? operace NATO Operace ASICIPPN (2014; 2015; 2016) ?  ob?anska valka v Syrii (mirova mise OSN UNSMIS (2012), operace NATO Operace Active Fence (2014?2015)) ? mirova mise OSN MINUSCA (2014?sou?asnost) ? mirova mise EU EU NAVFOR MED neboli EU NAVFOR Sophia (2015?sou?asnost) ? mirova mise OSN UNDOF (2015?sou?asnost) ?  ob?anska valka v Iraku (2016?sou?asnost) ? mise NATO NATO Enhanced Forward Presence (eFP) (2018?sou?asnost) ?  kauza Vrb?tice (2021)
jednotlivci
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Valka_v_Abchazii_(1992?1993)&oldid=23710124 “