Tento ?lanek pot?ebuje aktualizaci, nebo? obsahuje zastarale informace.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite , aby odra?el aktualni stav a nedavne udalosti. Podivejte se te? na diskusni stranku , zda tam nejsou nam?ty k dopln?ni. Historicke informace nema?te, rad?ji je p?eve?te do minuleho ?asu a p?ipadn? p?esu?te do ?asti ?lanku v?novane d?jinam.

Iracka krize
konflikt : d?sledky valky v Iraku , ob?anska valka v Syrii
Jednotky Lidovych mobiliza?nich sil po bitv? u Fallud?e ( 22. kv?tna ? 29. ?ervna 2016 )
Trvani	1. leden 2014 ? 9. prosinec 2017 (3 roky, 11 m?sic? a 8 dn?) [1] [2]
Misto	severozapadni Irak
P?i?iny	d?sledky valky v Iraku v letech 2003-2011 a p?echodneho obdobi v letech 2011-2013
Vysledek	Povstani Islamskeho statu v Iraku (2017?sou?asnost)
Strany
Islamsky stat Islamsky stat Ansar al-Islam Ansar al-Islam Bile vlajky stoupenci iracke strany Baas Baasisticka strana Revolu?ni brigady 1920 Armada Nak?bandijskeho ?adu Svobodna iracka armada ( 2014 ) Iracka republika Iracke ozbrojene sily Lidove mobiliza?ni sily Iracka fronta Turkmen? Iracka komunisticka strana r?zne skupiny na obranu Iran Iran Hizballah Hizballah Syrie Syrie ( 2014 ) Iracky Kurdistan Iracky Kurdistan Sind?arska aliance Strana kurdskych pracujicich Syrsky Kurdistan CJTF?OIR: USA USA Spojene kralovstvi Spojene kralovstvi Australie Australie Francie Francie Italie Italie Jordansko Jordansko Nizozemsko Nizozemsko Finsko Finsko Belgie Belgie Turecko Turecko Kanada Kanada Dansko Dansko Maroko Maroko dal?i zahrani?ni podpora: Albanie Albanie B?lorusko B?lorusko Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina ?ina ?ina Pakistan Pakistan ( 2015 ? 2017 ) Rusko Rusko Chorvatsko Chorvatsko ?esko ?esko Finsko Finsko N?mecko N?mecko Ma?arsko Ma?arsko Estonsko Estonsko Tchaj-wan Tchaj-wan
Sila
100 000?200 000 cca 100 000 600 000 5 000 600 500 500 500
Ztraty
+129 000 mrtvych +34 000 mrtvych a +42 000 zran?nych 1 837 mrtvych a 10 546 zran?nych 180 mrtvych 43 mrtvych 3 mrtvych 57 mrtvych 1 mrtvy 1 mrtvy 1 mrtvy 1 mrtvy
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Ob?anska valka v Iraku (2014?2017) byl do zna?ne miry ukon?eny ozbrojeny konflikt, ktery je od roku 2014 take nazyvan Irackou krizi. Po sta?eni americkych vojsk v roce 2011 pokra?oval konflikt r?znych nabo?enskych a etnickych skupin s centralni vladou Iraku a sekta?ske nasili mezi t?mito skupinami. Zvla?tnim jevem byl vznik tzv. Islamskeho statu (IS) a jeho krutovlady na ?astech uzemi Syrie a Iraku. Ten v?ak byl po po?ate?nich usp??ich vojensky p?emo?en.

Povstani, zvla?t? sunnitske men?iny, proti vlad? v Bagdadu , je? je prakticky v rukou ?i'itske v?t?iny, bylo p?imym pokra?ovanim odboje proti americke invazi do Iraku v roce 2003 . ^{[ zdroj?? ]} Po sta?eni americkych vojsk se urove? nasilnosti zvy?ila, kdy? sunnitske ozbrojene skupiny p?istoupily k utok?m proti v?t?inove ?i'itske populaci s cilem podlomit d?v?ru ve schopnost ?i'ity dominovane centralni vlady ochranit obyvatelstvo bez p?ime americke podpory. Iracke ozbrojene skupiny byly stale vice p?itahovany probihajici ob?anskou valku v Syrii , kde nazorov? velmi rozdilne sunnitske skupiny bojovaly proti syrske vlad?, zatimco ?i'itske skupiny, hlavn? z Iranu a Libanonu , se p?ipojily ke snaze syrskou vladu podpo?it. V roce 2014 povstani dramaticky eskalovalo, kdy? skupina znama jako Islamsky stat v Iraku a Levant? dobyla druhe nejv?t?i iracke m?sto Mosul a dal?i rozsahla uzemi v severnim Iraku. Konflikt v Iraku tak byl propojen s vyvojem ob?anske valky v Syrii. Tento aspekt a pokusy o genocidu irackych k?es?an? a Jezid? vedly k op?tovnemu, i kdy? omezenemu zapojeni americkych ozbrojenych sil do irackeho konfliktu.

2011?2013 [ editovat | editovat zdroj ]

Tato ?ast ?lanku je p?ili? stru?na nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e ji vhodn? roz?i?ite .

Iracka krize 2014 [ editovat | editovat zdroj ]

Do prosince 2013 probihaly v zapadnim Iraku st?ety mezi klanovymi milicemi, irackymi bezpe?nostnimi jednotkami a Islamskym statem v Iraku a Levant? (ISIL). Na po?atku ledna 2014 obsadily jednotky ISIL m?sta Fallud?u a Ramadi stejn? jako v?t?inu governoratu Anbar . V d?sledku toho zahajila iracka armada ofenzivu s cilem obnovit kontrolu nad ztracenym uzemim. P?ed za?atkem ofenzivy p?ednesl iracky premier kontroverzni projev, v n?m? charakterizoval nadchazejici ofenzivu jako pokra?ovani starobyle sekta?ske valky mezi ?nasledovniky Husajna a nasledovniky Jazida I. “ Odkazoval se tak k bitv? u Karbaly z 7. staleti. Tim si znep?atelil anbarske sunnity, kte?i p?ed tim spolupracovali s irackou vladou.

Vit?zstvi ISIS v sousedni Syrii upevnila jeji pozice v Anbaru. V ?ervnu 2014 zahajil Islamsky stat v Iraku a Levant? ofenzivu, b?hem ni? obsadil 5. ?ervna Samarru . Druhe nejv?t?i iracke m?sto Mosul bylo obsazeno 9. ?ervna. O dva dny pozd?ji ho nasledoval Tikrit , rodi?t? Saddama Husajna . Pote, co iracka armada uprchla na jih, obsadily kurdske jednotky Kirkuk s p?ilehlymi rafineriemi, ktery je sou?asti sporneho uzemi narovnaneho irackou vladou i kurdskou administrativou. Na konci ?ervna ztratil Irak kontrolu nad hranicemi s Jordanskem a Syrii . Iracky premier Nuri Maliki nalehal 10. ?ervna po padu Mosulu na vyhla?eni stavu ohro?eni statu . Navzdory bezpe?nostni krizi nedovolil iracky parlament premieru Malikimu vyhlasit stav ohro?eni, mnoho sunnitskych a kurdskych poslanc? se toti? nezu?astnilo parlamentni sch?ze, proto?e odmitali roz?i?eni premierovych pravomoci.

29. ?ervna 2014 zm?nil ISIL sve jmeno na Islamsky stat . Vyhlasil ? chalifat “ zahrnujici jak Syrii, tak Irak. Pote se velitel Abu Bakr al-Bagdadi prohlasil ? chalifou “, v?dcem v?ech muslim?.

V srpnu 2014 prob?hla ofenziva Islamskeho statu proti kurdskym uzemim v severnim Iraku . Islamsky stat vyhlasil chalifat ? system vlady zalo?eny na fundamentalistickem vykladu islamskeho nabo?enskeho prava ? dopou?t?l se unos? ?en a d?ti stejn? jako masovych poprav ?i'it? a nemuslim?. Tyto akce vedly k masovemu exodu mistnich Jezid? a k?es?an? .

Na za?atku ofenzivy Islamsky stat obsadil jezidske m?sto Sind?ar , co? vedlo k ut?ku tisic? Jezid? hledajicich uto?i?t? v poho?i Sind?ar , kde byli ohro?ovani nedostatkem vody a dal?ich nezbytnosti. Po obsazeni m?sta bylo popraveno velke mno?stvi Jezid?. Situace v poho?i Sind?ar hrozila mno?stvim umrti na dehydrataci a hladov?ni. Tato situace spolu s ost?elovanim Irbilu vedla k americke intervenci. 8. srpna provedlo americke letectvo prvni nalety na pozice Islamskeho statu.

11. srpna 2014 jmenoval iracky prezident Fuad Masum noveho premiera Hajdara Abadiho , ktery ziskal podporu v?t?iny frakci irackeho parlamentu. Nuri Maliki p?es po?ate?ni nesouhlas odstoupil z funkce premiera.

Dnes [ editovat | editovat zdroj ]

I p?es to, ?e Islamsky stat byl de facto pora?en, ?ast jeho bojovnik? se transformovala do milice Riyat al-Bayda neboli Bilych vlajek ( anglicky White Flags ), jejimi? ?leny jsou take kurd?ti mafiani. Veli jim mu? jmenem Al Mansouri a jejich po?et se odhaduje od 1300 do 2000 mu??. Disponuji obrn?nou technikou ale i d?lost?electvem. Pohybovat by se m?li v horach a jejich cilem je ovladnout ropna pole v dane oblasti a osvobozeni zbytku IS z hor Hamrin v okoli m?sta Hawija kde by m?li mit dokonce vycvikovy tabor. ^[3]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Iraqi insurgency (2011?present) na anglicke Wikipedii, Northern Iraq offensive (June 2014) na anglicke Wikipedii a Northern Iraq offensive (August 2014) na anglicke Wikipedii.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Arabske jaro
• Ob?anska valka v Syrii
• Islamsky stat
• Vojenska intervence proti Islamskemu statu

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu ob?anska valka v Iraku na Wikimedia Commons

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.