Katalansko
(
katalansky
Catalunya
,
?pan?lsky
Cataluna
,
okcitansky
Catalonha
) je jedno ze 17
autonomnich spole?enstvi
a historicke uzemi na severovychod?
?pan?lska
p?i pob?e?i
St?edozemniho mo?e
. Metropoli Katalanska, ktere ve st?edov?ku tvo?ilo sou?ast
Aragonske koruny
, je velkom?sto
Barcelona
, v jeji? aglomeraci ?ije vice ne? 3 miliony obyvatel. Cele Katalansko je pak se 7 475 420 obyvateli druhym nejlidnat?j?im spole?enstvim ?pan?lska.
Katalansko ohrani?uje na severu
Okcitanie
(
Francie
) a
Andorra
, na vychod?
St?edozemni mo?e
, na jihu
Valencie
(
?pan?lsko
) a na zapad?
Aragonie
(?pan?lsko).
Dne 27. ?ijna 2017
p?ijal autonomni katalansky parlament rezoluci o nezavislosti
.
[2]
Katalansko vyhlasilo na zaklad? hlasovani sveho parlamentu
republiku
nezavislou na ?pan?lskem kralovstvi. Tuto nezavislost ?pan?lsko ani jiny stat neuznal jako pravn? platnou a uzemi je stale pod pravni kontrolou ?pan?lska.
Katalansko na severu hrani?i s
Francii
a
Andorrou
, na zapad? s autonomnim spole?enstvim
Aragonii
, na jihu s autonomnim spole?enstvim
Valencii
, na vychod? pak sousedi se St?edozemnim mo?em.
Katalansko ma v hrubych rysech tvar rovnostranneho pravidelneho trojuhelnika na severu hrani?i s
Francii
a
Andorrou
, na zapad? se zbytkem
?pan?lska
(autonomnim spole?enstvim Aragon), na vychod? (nejdel?i hranice) je hranici pob?e?i
St?edozemniho mo?e
a hranice p?ib?eznich vod, na jihu vede kratka hranice s
Valencii
. Cele uzemi i jednotlive useky hranice jsou vice nebo men? p?irodn? determinovany. Na severu jsou to masivy Pyreneji, na zapad? tvo?i p?eva?nou ?ast hranice se ?pan?lskem ?eka
Noguera Ribagorcana
a jeji p?ikre ka?ony. Vychozi a ur?ujici je pob?e?ni linie, ktera je take nejdel?im vymezenim. Hranice na severu je tvo?ena vrcholovymi h?ebeny Pyreneji a je v podstat? toto?na se jejich hlavnim vrcholovym pasmem a tim padem je toto?na s rozvodnici ?ek
Ebre
a
Le Tech
. V?t?ina uzemi se rozklada na levem b?ehu Ebre a v oblasti men?ich pob?e?nich ?ek, ktere nejsou sou?asti povodi Ebre.
Mala ?ast uzemi Katalanska se rozklada na pravem b?ehu zcela dolniho toku a hranici je posledni v?t?i pravob?e?ni p?itok Ebre ? Ribarroja a? po pob?e?i. Takto p?irodn? determinovane uzemi je stabilizovano jako ?historicka hranice“ po dobu n?kolika stoleti.
Klima je s ohledem na rozr?zn?ni reliefu zna?ne rozmanite. V uzkem pob?e?nim pasu panuje ?iste
st?edomo?ske podnebi
. V p?eva?ne ?asti je to obecne st?edomo?ske podnebi (Cfa), na jihu v oblasti delty
Ebre
je to horke st?edomo?ske podnebi s horkymi lety dle
Koppenovy klasifikace
Csb). St?edni trojuhelnikove uzemi katalanskeho vnitrozemi (vnitro katalanske sni?eniny) je v obecnosti a p?eva?n? (pseudo) oceanicke (atlanticke) povahy (Cfb), mistn? se v?ak mohou vyskytovat men?i
biotopicka
uzemi charakterem podobna spi?e vlhkemu kontinentalnimu podnebi nebo naopak mirn?j?imu st?edomo?skemu podnebi. P?esn? vyjad?eno
prave oceanicke podnebi
panuje pouze v udoli pramenne oblasti francouzske ?eky
Garonny
v severozapadnim cipu
Pyreneji
.
Horske masivy, zejmena nejvy??i polohy Pyreneji maji podnebi
subpolarni
(alpinske ? Dsc a Dsa). V obecnem uhrnu lze konstatovat, ?e podnebi Katalanska je mirn?j?i, pest?ej?i a ne tak horke a aridni jako uzemi
iberskeho ?pan?lska
. Ji?ni okraje
Pyrenejskeho podh??i
a p?i?na udoli prostupujici od pob?e?i do vnitrozemi st?idaji nebo misi chladne alpinske klima s klimatem oceanickymi a ojedin?le st?edomo?skym, p?i pob?e?ni p?i?ne koridory pak st?edomo?ske s oceanickym. Pr?m?rne ro?ni teploty jsou v
Barcelon?
+18,5 °C,
Giron?
+14,7 °C, v Pyrenejich pr?m?rne (zimni) teploty -2 °C.
Katalansko je na rozdil od v?t?i ?asti ?pan?lska (p?ime umo?i
Atlantskeho oceanu
) odvod?ovano do St?edozemniho mo?e. Nejv?t?i ?ekou je Ebre (?pan?lsky Ebro), je? zasahuje do uzemi Katalanska jen relativn? malym usekem p?ed deltou.
Povodi
Ebre take tvo?i jen ?ast uzemi Katalanska. Je to povodi samotne ?eky a povodi jejich t?ech velkych levob?e?nich p?itok?
Noguera Ribagorcana
, Noguera Pallaresa a
Segre
, v?etn? jejich p?itok?. Pravy b?eh Ebre zasahuje katalanske uzemi jen malym povodim a sice polovinou nejv?t?iho dolniho p?itoku Matarranya (?eka sama je hranici zem?). V?t?i ?ast pob?e?niho a p?ib?e?niho pasu odvod?uji ?eky, ktere nenale?i do povodi Ebre, ale jsou samostatne a usti p?imo do St?edozemniho mo?e. Severn? od masivu Puig Pelat (1075) to jsou ?eky: Francoli,
Gaia
, Maspujols, Noya,
Llobregat
a
Ter
.
Na uzemi Katalanska je n?kolik (ne p?ili? velkych) p?irodnich jezer, vesm?s
ledovcoveho
(
morenoveho
) p?vodu. Nejv?t?im z nich je
Banyoles
(
Estany de Banyoles
), ktere ale ledovcoveho p?vodu neni. Pak jsou to men?i horska jezera v Pyrenejich jako kaskada
Estanys de Mulieres
v
prameni?ti
Noguery Ribagorcany
. Katalansko ve spolupraci se sousedy vybudovalo celou ?adu
p?ehradnich jezer
, hlavn? pro pot?ebu elektricke energie p?i nedostatku uhli.
Na hranicich s Francii se zde rozklada poho?i
Pyreneje
, od ktereho na jih odbo?uje poho?i
Serralada Costero - Catalana
, kopirujici v nevelke vzdalenosti od St?edozemniho mo?e tvar zdej?ich pob?e?nich oblasti
Costa Daurada
a
Costa Brava
. Na zapad? Katalanska na jihu provincie
Lleida
se zde pak nachazi ni?ina, po jejim? ji?nim okraji proteka nejd?le?it?j?i ?eka regionu a jedna z vyznamnych ?ek ?pan?lska,
Ebro
.
Od roku
1833
se Katalansko ?leni na 4 provincie:
Barcelona
,
Girona
(
kastilsky
Gerona
),
Lleida
(
Lerida
) a
Tarragona
. Men?imi spravnimi celky je 41
comarek
.
Od roku
2010
se Katalansko take ?leni na 8
vegueries
: Alt Pireneu i Aran, Ambit Metropolita, Ambit de Ponent, Camp de Tarragona, Comarques Centrals, Comarques Gironines, Terres de l'Ebre, Penedes.
K roku 2007 m?lo 10 katalanskych obci vice ne? 100 000 obyvatel:
Dal?imi vyznamn?j?imi m?sty a regionalnimi centry jsou
Girona
,
Figueres
,
Granollers
,
Vic
,
Manresa
,
Salou
?i
Tortosa
.
Osidleni Katalanska je dolo?eno od
star?i
a
mlad?i doby kamenne.
V antice, v e?e
?imske ?i?e
, bylo Katalansko ji? civilizovanym uzemim a m?sta jako
Girona
a Barcelona maji po?atek prav? v teto dob?.
Uzemi Katalanska bylo mezi lety 1164 a 1707 pod?izeno svrchovanosti
aragonskeho krale
. V roce 1469
Ferdinand II. Aragonsky
uzav?el je?t? jako d?dic aragonskeho tr?nu s?atek s d?di?kou kastilskeho tr?nu
Isabelou Kastilskou
. V zemich aragonske koruny vladl Ferdinand II. a? do sve smrti v roce 1516, kdy nastoupil na tr?n vnuk Ferdinanda a Isabely
Karel V.
z rodu Habsburk?, ktery sjednotil kastilske a aragonske uzemi do jednoho statniho utvaru,
?pan?lskeho kralovstvi
.
V ramci ?pan?lska m?la dominantni postaveni
Kastilie
. V roce 1640 Katalansko spolu s
Portugalskem
povstalo proti ?pan?lske nadvlad? a byla vyhla?ena
Katalanska republika
, ale i p?es francouzskou vojenskou pomoc bylo
katalanske povstani
v roce 1652 potla?eno (Portugalci si vydobyli nezavislost). P?esto si Katalansko jako sou?ast
Aragonske koruny
udr?elo rozsahlou autonomii a sve tradice. Definitivni konec autonomie p?i?el a? s nastupem
Bourbon?
na ?pan?lsky tr?n v roce 1707 b?hem
valky o ?pan?lske d?dictvi
, ve ktere Aragonie podporovala dosud vladnouci Habsburky proti Bourbon?m. To u?inily tzv.
Dekrety de Nueva Planta
, ktere ze ?pan?lska utvo?ily centralizovany stat.
Ve 30. letech b?hem
?pan?lske republiky
ziskalo Katalansko autonomii, ale po vit?zstvi generala
Francisca Franka
ve
?pan?lske ob?anske valce
byla autonomie zru?ena a jakekoliv projevy katalanske identity byly zakazany.
Katalan?tina
byla potla?ovana a oficialn? zakazana. V roce 1940 byl prezident Katalanska
Lluis Companys
na ?adost ?pan?lska zat?en n?meckym gestapem, dopraven do ?pan?lska a tam popraven. Teprve v roce 1978 po skon?eni
Frankovy diktatury
byla v Katalansku obnovena autonomie.
Katalansko je hospoda?sky vysp?lou a usp??nou zemi. Jednotliva hospoda?ska odv?tvi jsou p?izniv? vyva?ena a diverzifikovana. Rozhodujicimi odv?tvimi jsou
pr?mysl
, sofistikovany pr?mysl, v?domostni ekonomika a
slu?by
, zejmena ty spojene s turismem. Vykonnost hospoda?stvi je na urovni HDP 43.837
US$
na obyvatele co? ?adi Katalansko ke 20 nejvysp?lej?im zemim (v porovnani po?adi se suverennimi staty).
Katalansko disponuje zna?n? rozvinutym pr?myslem, i kdy? jeho po?atky byly pom?rn? pozdni ? a? p?ed polovinou 19. stoleti. Pr?mysl se podili 37% na celkovem hospoda?skem obrazu Katalanska. V minulosti byly dominantnimi v pr?myslu vyroba
textilu
(bavlna?stvi),
papiru
a mydla. Pozd?ji textilni pr?mysl jako i jinde v Evrop? musel transformovat a jeho vyznam v celkovem podilu se sni?il. V Katalansku jej do zna?ne miry nahradil automobilni pr?mysl a transformovana textilni vyroba pro pot?eby vyroby dopravnich prost?edk?. V sou?asnosti jsou profilovymi obory katalanskeho pr?myslu:
chemie
,
farmaceuticky pr?mysl
, vyroba za?izeni pro IT, telematickych vyrobk?, a
potravina?sky pr?mysl
. V oblasti Tarragony je vyznamny podil
petrochemickeho pr?myslu
s
velkymi rafineriemi
. V Katalansku se s ohledem na limitovane zdroje p?ili? nerozvinul
t??ky pr?mysl
, zejmena pro omezene zdroje uhli.
Terciarni sektor
je v katalanske ekonomice ji? od 70. let dominantni (podil 60?% HDP), velmi vysp?ly a zahrnuje pestrou a vyva?enou skladbu r?znych aktivit s velkou p?idanou hodnotou. Zahrnuje
turisticky pr?mysl
, hotelnictvi,
ve?ejne slu?by
, slu?by v kultu?e ale i bou?liv? se rozvijejici nove druhy slu?eb v socialnich sitich, reklamn? a v?domostni ekonomice. Katalansko ma p?iznive a rozvinute podminky pro turisticky ruch. Atraktivni st?edomo?ske pob?e?i
Costa Brava
a Costa Daurada (?pan?lsky Costa Dorada), horske rezorty alpskeho ly?ovani
Banquera-Beret
,
La Molina
, Port Le Comte, Valter 2000, Port Aine. Sektor pen??nictvi, rovn?? dob?e rozvinuty, reprezentuji ob?i spo?itelny:
La Caixa
a Caixa Catalunya a Banc Sabadell. Barcelonska burza cennych papir? (
Borsa de Barcelona
) s kotovanym objemem obchod? v roce 2017 ve vy?i 515.4 mld. €.
Katalansko ma velmi dobre dopravni spojeni s vn?j?im sv?tem i dobrou a dob?e fungujici vnit?ni infrastrukturu. S ohledem na sousedstvi jen s jednim v?t?im statem (Francii) ale velkym objemem mezinarodniho pohybu zbo?i i osob, je st??ejni
doprava letecka
a namo?ni.
Katalansko ma p?t
mezinarodnich leti??
, ze kterych je
Barcelonske leti?t? El Prat
6. nejru?n?j?im leti?t?m Evropy (44.5 mil. cestujicich ? 3,5 nasobek
LVH
v Praze). Dal?i velka leti?t? jsou:
Girona-Costa Brava Airport
(GRO, Aena),
Reus Airport
(REU, Aena),
Lleida-Alguaire Airport
(ILD, Aeroports de Catalunya),
Sabadell Airport
(QSA, Aena), La Seu d'Urgell Airport (
LEU, Aeroports de Catalunya
). Katalansko disponuje dv?ma velkymi p?istavy:
Barcelona
a Tarragona. Mezinarodni ?elezni?ni spojeni zaji??uji
vysokorychlostni trat?
, (v Katalansku
Alta Velocitat Espanyola
(AVE)) do
Lyonu
, Pa?i?e, a sm?rem do kontinentalniho ?pan?lska do
Zaragozy
a Madridu pro rychlost 330 km/h. Dalni?ni spojeni s Francii je pob?e?nim dalni?nim tahem: St?edomo?skou dalnici (
Autopista de la Mediterrania
) AP-7 a dalnici Madrid-Barcelona, ozna?ovanou jako Severovychodni dalnice (
Autovia del Nord-est
) A-2.
Od padu
Francova
diktatorskeho re?imu v roce
1975
a p?ijeti demokraticke
?pan?lske ustavy
z roku
1978
byla postupn? obnovena a dale v dot?enem ?lanku 155 ustavy roz?i?ena
autonomie
Katalanska
[4]
a dal?ich region?.
Nejvy??im pravnim dokumentem v regionu, hned za ustavou ?pan?lska, je
Katalansky autonomni statut
(
katalansky
Estatut d'Autonomia de Catalunya), p?edstavujici
ustavu
autonomniho spole?enstvi. Poprve byl p?ijat v roce
1979
a nasledn? jednou pozm?n?n do svoji sou?asne podoby, kterou schvalili ob?ane Katalanska v
referendu
roku
2006
, kdy p?i u?asti 49,41 % opravn?nych voli?? pro novy autonomni statut hlasovalo 73,90 %, proti 20,76 %, prazdne hlasovaci listky odevzdalo 5,34 % a neplatne hlasovaci listky odevzdalo 0,90 % ze zu?astn?nych.
Vrcholnym organem
exekutivy
je katalanska vlada (katalansky
Generalitat de Catalunya
), v jejim? ?ele stoji prezident Katalanska (katalansky
President de la Generalitat de Catalunya
). Generalitat sidli v palaci
Palau Generalitat
v centru Barcelony ve ?tvrti
Barri Gotic
. V ?ele
legislativy
stoji
Parlament Katalanska
(katalansky Parlament de Catalunya), ktery vykonava dozor?i moc nad katalanskou vladou tim, ?e ji vyhla?uje d?v?ru, p?ipadn? ned?v?ru. Sidli v
palaci
stejneho jmena.
Dne
9. listopadu
2014
uspo?adala katalanska vlada nezavazne
referendum o nezavislosti
, ve kterem se kolem 80 % hlasujicich vyslovilo pro nezavislost za u?asti 41,6 % opravn?nych voli??.
[5]
[6]
Dne
6. za?i
2017
katalansky parlament schvalil novy zakon, kterym vyhlasil nove
referendum o svoji nezavislosti
.
[7]
Zakon o referendu byl ov?em ustavnim soudem ?pan?lska prohla?en za neplatny. P?es aktivni odpor ?pan?lske ust?edni vlady se hlasovani uskute?nilo
1. ?ijna
2017. V d?sledku zasahu ?pan?lske policie proti hlasovani bylo zran?no tem?? 900 osob.
[8]
Podle udaj? katalanske regionalni vlady se 90,09 % z 2,26 milionu hlasujicich vyslovilo pro nezavislost, volebni u?ast byla okolo 42 % opravn?nych voli??. S odvolanim na tyto vysledky
27. ?ijna
2017
katalansky parlament
vyhlasil jednostrannou nezavislost Katalanska na ?pan?lsku a schvalil vyhla?eni nezavisleho statu
Katalanska republika
. ?pan?lsky parlament mezitim schvalil omezeni autonomie a p?evzeti kontroly nad regionem. P?l milionu lidi
[
zdroj?
]
v ten den demonstrovalo v Barcelon? na podporu katalanske nezavislosti. Tim eskalovala nov? vznikla
politicka krize v Katalansku
.
V prosinci 2017 se konaly volby, ve kterych ale op?t v?t?inu ziskaly separatisticke strany.
[9]
V regionalnich volbach ze 14. unora 2021 hralo tema nezavislosti op?t dominantni roli. Separatisticke strany vyhraly 74 k?esel, o ?ty?i k?esla vice oproti minulym volbam, a poprve od roku 2012 ziskaly v?t?inu voli?? (51 %). Kv?li pandemii a nespokojenostem s politikou byla v?ak u?ast ve volbach rekordn? nizka, volit p?i?lo pouze 54 % voli?? (ve volbach roku 2017 jich bylo 79 %), Hlasy nacionalist? byly p?itom rozd?leny mezi ?ty?i politicke strany (PSC-PSOE, ERC, JxCat, Vox) s velmi odli?nymi strategiemi a vyjednavani o vlad? m??e tak zabrat tydny.
[10]
Vlastnim jazykem Katalanska je
katalan?tina
(s vyjimkou
Val d'Aran
, kde je jim
okcitan?tina
, zde oficialn? nazyvana arane?tina). Na celem uzemi je take pou?ivana
kastil?tina
, co? je jine ozna?eni pro
?pan?l?tinu
. Podle Katalanskeho statistickeho institutu 36 % obyvatel Katalanska pou?iva jako b??ny dorozumivaci jazyk katalan?tinu, 46 % kastil?tinu, 12 % oba jazyky a 0,03 % arane?tinu. 6 % obyvatel spole?enstvi se b??n? dorozumiva jinymi jazyky (
arab?tina
,
rumun?tina
,
angli?tina
a dal?i).
[11]
Podle vyzkum? rozumi katalansky 93,8 % obyvatel, av?ak jen 56,3 % v ni dovede psat. Naproti tomu kastilsky rozumi 99 % obyvatel a pisemn? se dovede vyjad?ovat 88,8 %.
[12]
Je to mimo jine vysledkem
frankistickych
represi proti men?im jazyk?m a kulturam ?pan?lska; po obnoveni demokracie v?ak nastoupila prokatalanska politika, ktere se da?i znalost katalan?tiny zvy?ovat.
Katalanci maji bohatou kulturni tradici a radi demonstruji svou nezavislost na
?pan?lsku
. Po?atky
katalanske literatury
sahaji do 12. stoleti. Z Katalanska pochazeji sv?toznami mali?i (
Salvador Dali
a
Joan Miro
), architekti (
Lluis Domenech i Montaner
,
Antoni Gaudi
) a hudebnici (violoncellista
Pau Casals
?i sou?asny pisni?ka?
Lluis Llach
).
Od roku 1997 ud?luje organiza?ni vybor Katalanskeho kni?niho tydne (
Setmana del Llibre en Catala
) cenu
Premi Trajectoria
za literarni a publika?ni ?innost ve prosp?ch katalanske kultury.
Katalansko je bohate architekturou v?ech slohovych obdobi a to nejenom v Barcelon?, ale i mimo ni. M?sto Barcelona ma za sebou vice ne? dvoutisicilety urbaniza?ni vyvoj, ?emu? odpovidaji i ?etne architektonicke pamatky, ze kterych nejstar?i jsou (by? drobne)
anticke
. V celem Katalansku jsou pamatky
romanske
, p?edromanske i
goticke architektury
. Mezi nimi vynika katedrala
Santa Maria del Mar
ve vychodni ?asti Barcelony ve ?tvrti
La Ribera
, ktera je nadhernou ukazkou ?iste katalanske gotiky.
Zna?ny mezinarodni vliv ma
secesni
hnuti v ?ele s
Antoni Gaudim
. Barcelona ov?em stoji v pop?edi moderni architektury a to ve vyrovnane tvorb? vysoke urovn? domacich architekt?, stejn? jako mnoha velikan? sv?toveho dosahu jako:
Richard Maier
,
Alvaro Siza
,
Norman Foster
,
Richardo Bofill
,
Rafael Moneo
, Josep Lluis Mateo,
Santiago Calatrava
,
Arata Isozaki
, Vittorio Gregoti. Z Barcelony pochazi sv?toznamy socha?
Joan Miro
a dlouho zde p?sobil i
Pablo Picasso
. V ulicich a nam?stich lze najit sochy od
Roye Liechtensteina
nebo Alexandera Caldera.
Ve v?t?in? m?st jsou ?inna rozmanita muzea a nejv?t?i je v Barcelon?. N?ktera z nich vynikaji jako unikatni v evropskem nebo dokonce sv?tovem m??itku, jak je tomu a p?ipad? Mo?skeho muzea (
Museu Maritim
). Vyznamne sbirky ma i
Narodni muzeum um?ni (
Museu nacional d'Art
)
,
Katalanske archeologicke muzeum
nebo Muzeum soudobeho um?ni (
Museu d´Art Contemporani
), jeho? budova je od americkeho architekta
Richarda Meiera
. Vyhledavane je i
Muzeum Pabla Picasa
s rozsahlymi fondy,
Daliho muzeum
ve Figueres a Miroovo muzeum
Fundacio Joan Miro
.
Katalansko je prvni ?pan?lsky pevninsky region, kde byly zakazany
by?i zapasy
, a to v roce 2010 katalanskym parlamentem.
[13]
Ov?em katalansky ustavni soud tento zakaz v roce 2016 zru?il.
[14]
- ↑
Od noveho autonomniho statutu
- ↑
Katalansky parlament p?ijal rezoluci o nezavislosti
[online]. Ceskatelevize.cz, 2017-10-27 [cit. 2017-10-27].
Dostupne online
.
- ↑
Idescat, 2007
- ↑
¿Que dice exactamente el articulo 155 de la Constitucion?.
La Voz de Galicia
. 2015-11-03.
Dostupne online
[cit. 2017-10-08]. (?pan?lsky)
- ↑
JACKSON, Patrick. Catalonia vote: No smiles for Spain.
Inside Europe Blog
[online]. BBC, 2014-11-10 [cit. 2017-10-01].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Catalonia independence: 80% vote to split from Spain.
Independent
[online]. 2014-11-10 [cit. 2017-10-02].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
?TK; prp. Katalansko schvalilo zakon o referendu. O nezavislosti p?jdou mistni hlasovat 1. ?ijna.
iHNed.cz
[online]. Economia, 2017-09-06 [cit. 2017-10-01].
Dostupne online
.
- ↑
"Es hat kein Referendum gegeben".
tagesschau.de
[online]. 2017-10-01 [cit. 2017-10-27].
Dostupne online
. (n?mecky)
- ↑
Katalansky parlament op?t ovladnou separatiste, krize tak nekon?i | ?eskeNoviny.cz.
www.ceskenoviny.cz
[online]. [cit. 2018-01-23].
Dostupne online
.
- ↑
Catalonia’s separatists score another victory, but a hollow one.
The Economist
. 2021-02-15.
Dostupne online
[cit. 2021-02-26].
ISSN
0013-0613
.
- ↑
Anuari estadistic de Catalunya
[online]. Idescat, 2008 [cit. 2010-10-01]. Kapitola Usos linguistics. Llengua inicial, d'identificacio i habitual.
Dostupne online
. (katalan?tina)
- ↑
Dades oficials de la Secretaria de Politica Linguistica
- ↑
Korida ma v Katalansku utrum. Parlament schvalil zakaz by?ich zapas?.
iDNES.cz
[online]. 2010-07-28 [cit. 2016-10-23].
Dostupne online
.
- ↑
By?i zapasy se mohou vratit do Barcelony. Proti "kulturnimu d?dictvi" protestovaly stovky lidi.
Aktualn?.cz
[online]. [cit. 2016-10-23].
Dostupne online
.
- Ott?v slovnik nau?ny: illustrovana encyklopaedie obecnych v?domosti.
14. dil. V Praze: J. Otto, 1899. 1066 s. cnb000277218. [Heslo ?Katalanska literatura" je na str. 53?58, heslo ?Katalansky jazyk" je na str. 58.]
Dostupne online
- UTRERA DOMINGUEZ, David.
Katalanska literatura.
1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 142 s.
ISBN
978-80-210-6553-6
.
Dostupne online
- JELEN, Libor.
Konfliktni regiony sv?ta: Evropa
. 1. vyd. Praha: Nakladatelstvi ?eske geograficke spole?nosti, 2021. 128 s.
ISBN
978-80-87476-06-2
. S. 55?57.