Jean-Francois Champollion
Narozeni	23. prosince 1790 Figeac
Umrti	4. b?ezna 1832 (ve v?ku 41 let) Pa?i?
P?i?ina umrti	srde?ni zastava a cevni mozkova p?ihoda
Misto poh?beni	H?bitov Pere-Lachaise ( 48°51′36″ s. ?. , 2°23′39″ v. d. ) Grave of Champollion
Povolani	egyptolog, vysoko?kolsky u?itel , jazykov?dec, archeolog , filozof , epigrafik, profesor , autor , entomolog a klasicky u?enec
Alma mater	Lycee Stendhal (Grenoble) (1804?1807) Narodni institut orientalnich jazyk? a civilizaci Francouzska kolej University of Grenoble
Temata	Egyptske hieroglyfy , d?jiny , lingvistika a egyptologie
Ocen?ni	ryti? ?adu ?estne legie (1825) ?ad svateho Josefa
Man?el(ka)	Rosine Blanc
Rodi?e	Jacques Champollion
P?ibuzni	Jacques Joseph Champollion-Figeac, Therese Champollion a Marie Champollion (sourozenci)
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
galerie na  Commons
p?vodni texty na  Wikizdrojich
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jean-Francois Champollion ( 23. prosinec 1790 Figeac ? 4. b?ezen 1832 Pa?i? ) byl francouzsky jazykov?dec a egyptolog . Roku 1822 rozlu?til jako prvni egyptske hieroglyfy s pomoci trojjazy?ne Rosettske desky .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Mladi a studium [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se 23. prosince 1790 v jihofrancouzskem m?st? Figeac ; kv?li tmave pleti byl p?ezdivan ?Egyp?an“. ^{[1] [2]} Byl obda?en vyjime?nym jazykovym nadanim. Ji? v p?ti letech se nau?il sam ?ist a psat. V deviti letech um?l ?ecky a latinsky ; jako jedenactilety ?etl bibli z hebrejskeho originalu. Zajem o jazyky a Egypt v n?m vzbudil o dvanact let star?i bratr Jacques-Joseph, nadany filolog a obdivovatel Orientu . V roce 1801 ho odvedl do Grenoblu a postaral se o jeho vzd?lani. ^[3] V letech 1804?1807 nav?t?voval lyceum, navic se sam u?il arabsky a syrsky . Jako patnactilety studoval per?tinu , jazyk zend ^[4] , chaldej?tinu , sanskrt a pro rozptyleni take ?in?tinu . ^[1] V te dob? take sepsal svoji prvni knihu ? D?jiny slavnych ps? “. ^[2] V za?i 1807 p?edstavil Akademii um?ni a v?d v Grenoblu svou knihu Egypt za vlady faraon? a o ?est m?sic? pozd?ji byl zvolen ?lenem?korespondentem teto instituce. ^{[1] [3] [2]}

Dal?i studium mu zprost?edkoval bratr v Pa?i?i. Ziskal stipendium, ale ?il chud?. Stipendium nesta?ilo na ?ivobyti a ?asto musel ?adat bratra o podporu. Studoval orientalni jazyky, zejmena arab?tinu a per?tinu, na College de France . Za rok se dokonale nau?il koptsky . ^{[1] [3]} Jeho cilem bylo rozlu?tit egyptske hieroglyficke pismo.

Na podzim 1809 se Champollion vratil do Grenoblu, kde byl jmenovan docentem historie na mistni univerzit?. ^{[3] [2]} V obdobi vlady cisa?e Napoleona v?ak byl zastancem Napoleonovi nebezpe?nych republikanskych my?lenek a pozd?ji vystupoval i proti Ludvikovi XVIII. To mu vyneslo sni?eni platu a zakaz p?edna?ek. Kdy? se Napoleon vratil z vyhnanstvi na Elb? , Champollion se s nim setkal a p?edstavil mu koptsky slovnik, na kterem pracoval. ^[3] Po definitivni pora?ce Napoleona v bitv? u Waterloo roku 1815 byl Champollion ozna?en za velezradce a hrozilo, ?e bude odeslan na galeje. ^[2] V roce 1816 ode?el i s bratrem do sveho rodneho m?sta Figeac, kde stravil n?kolik m?sic? p?i praci na svem koptskem slovniku. V ?ijnu 1817 se vratil do Grenoblu, pracoval jako knihovnik a pokra?oval v lu?t?ni hieroglyf?. Dne 30. prosince 1818 se v Grenoblu o?enil se svou laskou Rose Blancovou. V b?eznu 1824 se jim narodila dcera Zoraide. ^[2]

Pote, co se zapletl do politickych nepokoj?, byl odvolan z mista knihovnika a v let? roku 1821 ode?el z Grenoblu. ^[1]

Rozlu?t?ni egyptskych hieroglyf? [ editovat | editovat zdroj ]

K rozlu?t?ni hieroglyf? vyznamn? p?isp?l nalez Rosettske desky s napisem ve t?ech r?znych typech pisma (egyptske hieroglyfy, demoticke a ?ecke). Champollion za?al studovat nejd?ive demoticke pismo , a potom hieroglyfy . Zkoumal a vylu?til deset pismen egyptske abecedy. Soub??n? s nim u?inil v tomto sm?ru velky objev take britsky p?irodov?dec Thomas Young , jen? rozlu?til 5 hieroglyfickych znak? a ur?il jejich fonetickou hodnotu; dale objevil dva zvla?tni znaky, ktere v demotickem textu ozna?ovaly za?atek a konec vlastniho jmena a potvrdil domn?nku, ?e ve staroegyptskem pismu se s vyjimkou vlastnich jmen nevyskytuji samohlasky, podobn? jako v arab?tin? . Champollionovi se v?ak poda?ilo rozlu?tit cely system egyptskeho pisma. ^[1]

Jmeno kralovny Kleopatry na Rosetske desce bylo jednim z kli?ovych d?kaz?
ke ?teni hieroglyf?.

Na Rosettske desce se zachovalo celkem 1419 hieroglyf?, kterym odpovida 486 ?eckych slov, ka?de slovo se tedy pi?e pr?m?rn? t?emi znaky. Jmena kral? psali Egyp?ane z?ejm? na znak ucty do ovalnych rame?k?, tzv. kartu?i . Ke znak?m, ktere nem?ly fonetickou hodnotu, se p?idaval vysv?tlujici znak ? determinativ. Samohlasky Egyp?ane pravd?podobn? nepou?ivali kv?li na?e?nim rozdil?m. Vyskytovaly se v?ak i kombinace jednotlivych znak?, nap?. ?j“ se ozna?ovalo obrazkem t?tiny, spojilo se s determinativem ozna?ujicim ch?zi (nohy) a vznikl ideogram vyjad?ujici ?chodit“. Co se ty?e sm?ru ?teni znak?, hieroglyfy se ?tou zprava nebo zleva podle orientace ur?itych symbol?, nap?. podle toho, kam se diva sova (pismeno ?m“) ? ?te se proti sm?ru jejiho pohledu.

Champollion odhalil vztahy mezi hieroglyfickym a demotickym pismem a zarove? vztahy obou t?chto pisem k t?etimu ? hieratickemu , tj. kn??skemu. Dne 23. za?i 1822 p?ednesl Champollion sv?j vyklad a zarove? d?kaz jeho spravnosti p?ed ?leny akademie. ^{[1] [5] [2]} Datum Champollionovy p?edna?ky se pova?uje za den zrodu egyptologie.

Pokra?oval v dal?im studiu hieroglyfickeho pisemneho systemu a v roce 1824 publikoval sve dilo Precis du systeme hieroglyphique des anciens Egyptes (Up?esn?ni hieroglyfickeho systemu starych Egyp?an? ) a otev?el tak dve?e v?decke egyptologii. Teho? roku odjel do Italie, kde cht?l studovat egyptske pamatky uchovavane v Turin?. V roce 1825 mu byl ud?len ?ad ?estne legie . V roce 1826 byl jmenovan vedoucim nov? z?izeneho egyptskeho odd?leni v Louvru. ^[2]

Zav?r ?ivota [ editovat | editovat zdroj ]

Dne 18. b?ezna roku 1828 odjel Champollion jako vedouci expedice do Egypta, kde objevil stary chram zasv?ceny bohyni Eset na ostrov? File , pote pokra?oval do Karnaku a do Theb . ?etl napisy na starobylych stavbach a ziskaval nove udaje o historii Egypta. Poda?ilo se mu take zjistit a opravit chyby, ktere byly uve?ejn?ny v Popisu Egypta , knize vydane po Napoleonov? expedici roku 1799. Jeho na?rtky a poznamky p?edstavovaly prvni dokumentaci Egypta i zakladnu pro mnoha dal?i badani. Pro obohaceni sbirek v Louvru p?ivezl do Francie mnohe pamatky. Vysledky sve cesty popsal ve spisu Egyptske a nubijske pamatky, popisne poznamky (Monuments de l’Egypte et de la Nubie, notices descriptives) , ktery vy?el a? t?inact let po jeho smrti. ^[2]

V roce 1829 se vratil do Francie. ^[3] Byl jmenovan profesorem egyptologie na College de France a byl zvolen do Academie des Inscriptions et Belles-Lettres . ^[2] Pracoval na dal?ich spisech, ktere v?ak byly publikovany a? po jeho smrti: t?idilna Egyptska gramatika (Grammaire egyptienne ,1836) a ?ty?dilny Egyptsky slovnik v hieroglyfickem pismu (Dictionnaire egyptien en ecriture hieroglyphique , 1841).

Po navratu z Egypta byl zeslably vlivem nuceneho pobytu v karanten? a chronickych nemoci (tuberkuloza, dna, cukrovka). Zem?el v Pa?i?i 4. b?ezna 1832 ve v?ku jedna?ty?iceti let. Je poh?ben na h?bitov? Pere-Lachaise .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• (francouzsky) Jean-Francois Champollion: Precis du systeme hieroglyphique des anciens Egyptiens , Treuttel et Wurtz, Pa?i? 1824

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• P?epis egyptskych hieroglyf?

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Jean-Francois Champollion na Wikimedia Commons
• Autor Jean-Francois Champollion ve Wikizdrojich
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Jean-Francois Champollion
• archeologienadosah.cz/jean-francois-champollion