Ho ?i Min
vyslovnost
(
vietnamsky
psano
H? Chi Minh
,
19. kv?tna
1890
Hoang Tru
,
Francouzska Indo?ina
?
2. za?i
1969
Hanoj
, vlastnim jmenem
Nguy?n Sinh Cung
) byl
vietnamsky
prezident, v?dce boje za narodni osvobozeni. Jeho politicky pseudonym lze p?ibli?n? p?elo?it jako ?
Ten, kdo je osviceny
“ nebo ?
Ten, kdo osv?tluje cestu
“.
Narodil se ve vesnici Hoang Tru v
provincii Nghe An
v severni ?asti Vietnamu v rodin?
konfucianskeho
u?ence a cisa?skeho soudce Nguyen Sin Hua. Dnes je na mist? rodneho domu muzeum
Kim Lien
. M?l dva bratry a sestru. Jeden z bratr? zem?el v d?tskem v?ku a sestra pracovala jako u?ednice ve
francouzske armad?
. Ho ?i Min nav?t?voval francouzske lyceum v p?istavnim m?st?
Hue
a pak 6 m?sic? vyu?oval
francouz?tinu
a vietnam?tinu v
Phan Thi?t
.
[1]
Na francouzskem parniku
Amirale de Latouche-Treville
p?iplul 5. ?ervence 1911 do
Marseille
, kde se neusp??n? hlasil do kolonialni ?koly. Do roku 1917 pracoval na lodich jako kucha?sky pomocnik a procestoval n?kolik zemi. V letech 1919?1923 ?il ve
Francii
. Byl zakladajicim ?lenem
Francouzske komunisticke strany
. V roce 1923 ode?el z
Pa?i?e
do
Moskvy
, kde pracoval pro
Kominternu
. V letech 1924?1927 pobyval v
?in?
.
Roku 1941 se po t?iceti letech vratil do Vietnamu, kde vedl osvobozenecke levicove hnuti
Viet Minh
proti
Vichisticke Francii
a
japonskym
okupa?nim silam. Po
Srpnove revoluci
vyhlasil Ho ?i Min 2. za?i 1945 v Hanoji vietnamskou nezavislost a byl zvolen do?ivotnim prezidentem. V letech 1945?1955 zarove? zastaval funkci premiera. B?hem
valky v Indo?in?
vedl
Ligu za nezavislost Vietnamu
v boji proti francouzske kolonialni nadvlad?. Stal v ?ele
Severniho Vietnamu
b?hem
valky ve Vietnamu
proti vojsk?m
Ji?niho Vietnamu
a
expedi?nim armadnim silam
Spojenych stat?
a jejich spojenc?m.
Byl take spisovatelem, novina?em a basnikem. Mluvil plynn? francouzsky,
anglicky
,
rusky
,
kantonsky
a
mandarinsky
. Jako prezident bydlel v domku zahradnika vedle byvaleho palace francouzskeho guvernera, pozd?j?iho
vietnamskeho Prezidentskeho palace
. Zem?el 2. za?i 1969 na
srde?ni selhani
ve svem hanojskem dom? ve v?ku 79 let.
Ho ?i Min byl znam svym jednoduchym ?ivotnim stylem a pokorou, p?esto byl u? za sveho ?ivota, ale zejmena po smrti centrem silneho
kultu osobnosti
. V Hanoji bylo na nam?sti
Ba đinh
postaveno tzv.
Ho ?i Minovo mauzoleum
[2]
ve stylu
Leninova mauzolea
. Otev?eno bylo v roce 1975, stoji pobli? mista, kde Ho ?i Min 2. za?i 1945 ve?ejn? p?e?etl Deklaraci nezavislosti.
Jeho nabalzamovane t?lo je vystaveno v mauzoleu na nam?sti v Hanoji navzdory tomu, ?e si p?al
zpopeln?ni
[3]
[4]
a rozptyleni sveho popela v Severnim, St?ednim a Ji?nim Vietnamu. 8. kv?tna 1978 bylo byvale hlavni m?sto
ji?niho Vietnamu
Saigon p?ejmenovano na
Ho ?i Minovo M?sto
, na jednom z hlavnich bulvar? ve m?st?, đ??ng Nguy?n Hu?, je v jeho severozapadni ?asti umist?na jeho socha nad?ivotni velikosti.
Rovn?? je ji? po desetileti vyobrazen na v?ech
bankovkach
statni m?ny,
vietnamskeho dongu
.
[5]
Ho ?i Min 17. ?ervence 1957 p?icestoval do
?eskoslovenska
. Setkal se zde s prezidentem
Antoninem Zapotockym
,
Antoninem Novotnym
, polo?il v?nec na
hrob neznameho vojina
v
Narodnim pamatniku na Vitkov?
, v
?KD
Sokolovo
ve
Vyso?anech
se zajimal o vyrobu
lokomotiv
, nav?tivil
Lidice
a
jednotne zem?d?lske dru?stvo
v
Hornich Salibach
na
Slovensku
.
[6]
[7]
V roce 2017 byla p?i p?ile?itosti vyro?i 60 let od Ho ?i Minovy nav?t?vy odhalena v Hornich Salibach
pam?tni deska
.
[7]
B?hem sve cesty nav?tivil takte?
pionyrsky tabor
v okrese
Nove Stra?eci
a setkal se s vietnamskymi d?tmi v
Chrastav?
(tzv.
Chrastavske d?ti
).
[8]
[9]
V roce 1956 poslal Vietnam do Chrastavy vice ne? 100 d?ti na n?kolikalety pobyt. Vietnamske d?ti byly ubytovany v budov? pozd?j?iho vychovneho ustavu a chodily do zakladni ?koly spolu s mistnimi d?tmi. P?ed touto ?kolou vietnamska ambasada v roce 2015 planovala zhotoveni pomniku, ktery by pobyt vietnamskych d?ti p?ipominal.
- ↑
Zakladatel Vietnamu Ho ?i Min se samostatnosti statu nedo?il.
?T24
[online]. 2009-09-02 [cit. 2017-02-04].
Dostupne online
.
- ↑
Stry?ek Ho ? p?ib?h vietnamskeho stoleti.
Klub Hanoi
[online]. 2017-02-08 [cit. 2023-04-16].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2017-02-08.
- ↑
MIHALCEO, Zden?k. Chci spat?it t?lo Ho ?i Mina. Aspo? jednou.
Aktualn?.cz
[online].
Economia
, 2008-01-12 [cit. 2017-02-04].
Dostupne online
.
- ↑
Stry?ek Ho ? p?ib?h vietnamskeho stoleti
[online]. Klub Hanoi, 2004-01-18 [cit. 2017-02-04].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2017-02-08.
- ↑
V?RA.
Orienta?ni ceny ve Vietnamu a informace o vietnamske m?n?
[online]. 2013-02-25 [cit. 2023-04-16].
Dostupne online
.
- ↑
MARTINKOVA, ?arka.
Po?atky ?esko-vietnamskych vztah? (1950-1959)
[online]. Klub Hanoi, 2007-04-16 [cit. 2017-02-04].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2017-02-08.
- ↑
a
b
Vietnamska delegacia v Trnave.
Rodny moj kraj : ?upny magazin Trnavskeho samospravneho kraja
. 29. 9. 2017, ?is. 17, s. 8.
Dostupne online
.
ISSN
1338-8088
.
Archivovano
5. 9. 2018 na
Wayback Machine
.
- ↑
HAMR, David. P?ib?hy z kalenda?e - Ho ?i Min v Chrastav?.
Rozhlas.cz
[online]. 2011-07-20 [cit. 2017-02-04].
Dostupne online
.
- ↑
PROKOPOVA, Milada. Chrastava p?ipomene pomnikem nav?t?vu ?stry?ka Ho“ a vietnamske d?ti.
iDNES.cz
[online]. 2015-07-21 [cit. 2017-02-04].
Dostupne online
.
- ↑
Wojciech Stela:
Polskie ordery i odznaczenia (Vol. I)
. Var?ava: 2008, S. 49.
- ↑
phan1.
web.archive.org
[online]. 2013-03-04 [cit. 2019-10-11].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
.