Gustav Husak

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
JUDr. Gustav Husak, CSc.
8.   prezident ?eskoslovenska
Ve funkci:
29. kv?tna 1975  ?  10. prosince 1989
P?edseda vlady Lubomir ?trougal
Ladislav Adamec
Marian ?alfa
P?edch?dce Ludvik Svoboda
Nastupce Vaclav Havel
8.  generalni tajemnik UV KS?
Ve funkci:
17. dubna 1969  ?  17. prosince 1987
P?edch?dce Alexander Dub?ek
Nastupce Milo? Jake?
prvni tajemnik KSS
Ve funkci:
28. srpna 1968  ?  4. kv?tna 1969
P?edch?dce Vasil Bi?ak
Nastupce ?tefan Sadovsky
p?edseda Sboru pov??enc?
Ve funkci:
srpen 1946  ? kv?ten 1950
P?edch?dce Karol ?midke
Nastupce Karol Bacilek
pov??enec pro dopravu a ve?ejne prace
Ve funkci:
za?i 1945  ? srpen 1946
P?edch?dce Kornel Filo
Nastupce Kazimir Bezek
pov??enec vnitra
Ve funkci:
unor 1945  ? za?i 1945
P?edch?dce Jan Pull a ?tefan Ko?vara
Nastupce Julius Viktory
Ve funkci:
za?i 1944  ? ?ijen 1944
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi KS?
Rodne jmeno Augustin Husak
Narozeni 10. ledna 1913
Dubravka
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti 18. listopadu 1991 (ve v?ku 78 let)
Bratislava
?eskoslovensko Československo ?eskoslovensko
Misto poh?beni Dubravka
Cho? Magda Husakova (1938?1960)
Viera Husakova (1973?1977)
D?ti Vladimir
Jan [1]
Sidlo rodny d?m Gustava Husaka
Alma mater Univerzita Komenskeho v Bratislav?
Profese politik , advokat a pravnik
Nabo?enstvi ateismus
Ocen?ni Lenin?v ?ad (1969)
Hrdina ?eskoslovenske socialisticke republiky (1969)
Hrdina ?eskoslovenske socialisticke republiky (1972)
Hrdina ?eskoslovenske socialisticke republiky (1982)
velkok?i? s ?et?zem ?adu bile r??e (1987)
… vice na Wikidatech
Podpis Gustáv Husák, podpis
Commons Gustav Husak
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Gustav Husak (p?vodnim k?estnim jmenem Augustin , 10. ledna 1913 Dubravka ? 18. listopadu 1991 Bratislava ) byl ?eskoslovensky politik slovenskeho p?vodu, vrcholny p?edstavitel vladnouci Komunisticke strany ?eskoslovenska a v letech 1975?1989 osmy prezident ?eskoslovenska .

V roce 2019 se umistil na sedmem mist? ankety Najva??i Slovak . [2]

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Mladi [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se do rodiny Nikodema Husaka (1881?1962) a jeho man?elky Magdaleny roz. Fratri?ove (1882?1914). Jeho p?vodni k?estni jmeno bylo Augustin. [3] Jeho otec pracoval jako d?lnik v kamenolomu a sezonni zem?d?lsky d?lnik, av?ak v prvni sv?tove valce utrp?l t???i zran?ni a pote se ?ivil jako rolnik; kratce zastaval i post starosty Dubravky . Gustav Husak svoji matku nepoznal, nebo? zem?ela na tuberkulozu , kdy? mu byl jeden rok. Jeho otec se znovu o?enil. Od roku 1929 Gustav Husak pobyval v bratislavskych internatech . B?hem prace ve studentskem hnuti poznal v roce 1935 svoji budouci prvni man?elku Magdu Lokvencovou , se kterou se 1. za?i 1938 o?enil. M?li spolu syny Vladimira (* 23. ?ijna 1944 Moskva ) a Jana (1946?2004). Jeho prvni man?elstvi skon?ilo rozvodem v roce 1960. [4] Magda Husakova Lokvencova zem?ela v roce 1966.

Po smrti sve prvni ?eny se seznamil v roce 1966 s  Vierou Millerovou , rozenou ?aslavskou, ktera byla o deset let mlad?i. Vzali se v roce 1973. [5] [6] Viera Husakova zem?ela 20. ?ijna 1977 p?i havarii vrtulniku na bratislavskem leti?ti .

Studia [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1925?1933 studoval na ?eskoslovenskem realnem gymnaziu v Bratislav? na Grosslingove ulici (v pr?b?hu jeho studia bylo p?ejmenovano na Masarykovo), kde pat?il mezi premianty. Maturoval s vyznamenanim. V roce 1929, jako ?estnactilety, vstoupil do Komunistickeho svazu mlade?e a v roce 1933, jako student Pravnicke fakulty Univerzity Komenskeho v Bratislav? , m?l vstoupit do Komunisticke strany ?eskoslovenska . V roce 1937 absolvoval s vyznamenanim vysoko?kolske studium. V roce 1938 byl promovan a ziskal akademicky titul JUDr. (doktor prav). Pote pracoval jako advokatni koncipient v advokatni kancela?i Vladimira Clementise . [4]

Pozd?ji se uvad?l i s titulem CSc. (kandidat v?d). [7] V?decky titul kandidata v?d ziskal v Ustavu statu a prava ?eskoslovenske Akademie v?d v Bratislav?.

Vale?ne obdobi [ editovat | editovat zdroj ]

Za druhe sv?tove valky byl odp?rcem Tisova Slovenskeho statu , byl ?lenem hnuti odporu, aktivn? se u?astnil Slovenskeho narodniho povstani . Stal se mistop?edsedou povstalecke Slovenske narodni rady a vyznamnym ?lenem tehdy vznikleho Sboru pov??enc? . V  1. Sboru pov??enc? a  2. Sboru pov??enc? zastaval b?hem povstani post pov??ence vnitra (spole?n? s Ivanem ?tefanikem ). [8] Byl rovn?? mistop?edsedou Komunisticke strany Slovenska . Z leta 1944 se zachoval i Husak?v dopis, v n?m? doporu?oval, aby Slovensko bylo po valce za?azeno do svazku narod? Sov?tskeho svazu . V pozd?j?i dob? zd?vod?oval sv?j dopis tim, ?e se sna?il jen vyvijet tlak na ?eskoslovenskou exilovou vladu v Londyn?, aby uznala slovenske narodni po?adavky, a m?l tedy ji? tenkrat zastavat stanovisko, ?e Slovensko je nedilnou sou?asti ?eskoslovenska, by? ma mit v tomto svazku zna?nou autonomii . [9]

Povale?ny vzestup a prvni politicky pad [ editovat | editovat zdroj ]

Ve vrcholne politice setrval i po druhe sv?tove valce . Ve 4. Sboru pov??enc? a v  5. Sboru pov??enc? byl op?tovn? pov??encem vnitra. V  6. Sboru pov??enc? ustoupil na post pov??ence dopravy a ve?ejnych praci. [10]

V prvnich povale?nych parlamentnich volbach v kv?tnu roku 1946 zvit?zila na Slovensku Demokraticka strana , na rozdil od ?eskych zemi , kde zvit?zili komuniste. Po podpisu t?eti pra?ske dohody v?ak v?echna rozhodnuti Slovenske narodni rady podlehala schvaleni celostatni ?eskoslovenske vlady. Husak sam se stal p?edsedou 7. Sboru pov??enc? , tedy prakticky slovenske autonomni vlady. Na podzim roku 1947 navic vytla?il natlakovymi akcemi n?ktere p?edni nekomunisticke pov??ence z jejich u?ad? ( 8. Sbor pov??enc? ) a ziskal potom p?imy vliv na ?izeni slovenske policie, jak po?adkove policie ( Sboru narodni bezpe?nosti ), tak tajne policie ( StB ). Stal se tak jednim z vlivnych akter? komunistickeho p?evratu v roce 1948 , kdy z?stal i p?edsedou pounorovych 9. Sboru pov??enc? a zprvu take 10. Sboru pov??enc? . [11] , navic kratce zastaval i post pov??ence zem?d?lstvi . [12]

Zlom nastal roku 1950, kdy byl spolu s Vladimirem Clementisem , Lacem Novomeskym a mnoha dal?imi obvin?n z tzv. bur?oazniho nacionalismu. V kv?tnu 1950 ztratil post p?edsedy Sboru pov??enc?. V unoru 1951 byl zat?en a v sobotu 24. dubna 1954 byl v tzv. procesu s bur?oaznimi nacionalisty , souzenymi za velezradu, sabota? a vyzv?da?stvi, [13] odsouzen za velezradu [14] k do?ivotnimu trestu odn?ti svobody. [15] Po odsouzeni ?ekal na p?esun do v?znice v Leopoldov? v tajne v?znici StB v prostorach byvaleho Arcibiskupskeho gymnazia v Praze-Buben?i . [16] Byl jednim z mala ob?alovanych, kte?i p?i procesu nedoznali i p?es mu?eni ?adnou vinu, co? mu pravd?podobn? zachranilo ?ivot. Kv?li tomu, ?e po ka?dem mu?eni nakonec odvolal sve p?iznani, se rovn?? protahla p?iprava procesu. Rozsudek nad nim byl vynesen a? po Stalinov? a  Gottwaldov? smrti, a to mo?na take p?isp?lo k tomu, ?e unikl trestu smrti. [17]

Rehabilitace a novy vzestup [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1960 byl po rozsahle amnestii prezidenta Antonina Novotneho propu?t?n a v roce 1963 pln? rehabilitovan . V pr?b?hu 60. let byl Husak zpo?atku jednou z vyzna?nych osobnosti reformniho proudu v  KS? , v obdobi tzv. pra?skeho jara 1968 vystupoval jako stoupenec reforem. V dubnu roku 1968 se stal mistop?edsedou ?eskoslovenske vlady , v ni? pak byl jednim z p?ednich iniciator? ustavniho zakona o federativnim uspo?adani republiky .

Zcela novou p?ile?itost pro n?j znamenala Invaze vojsk Var?avske smlouvy do ?eskoslovenska v srpnu 1968. Kratce pote, co okupa?ni vojska internovala ?elni p?edstavitele ?SSR a KS? v Moskv? , se Husak stal ?lenem oficialni ?eskoslovenske delegace pod vedenim prezidenta Ludvika Svobody . Je pravd?podobne, ?e Husakova vy?e?nost a raznost p?esv?d?ily nejvy??iho p?edstavitele SSSR Leonida Bre?n?va , ?e prav? Husak je tim mu?em, kteremu by m?la byt dana d?v?ra a p?ednost p?ed ostatnimi komunistickymi politiky v ?eskoslovensku, zvla?t? p?ed Alexandrem Dub?ekem . Na mimo?adnem sjezdu KSS dne 28.8.1968 byl zvolen prvnim tajemnikem, kde pronesl znamou v?tu (ktera je ?asto p?suzovana pozd?j?imu obdobi): ?Nech odpadne, ?o je kolisave, nech odpadne, ?o je oportunisticke“ a te? poprve pou?il slovo normalizace. V dubnu 1969 tak Husak nahradil Dub?eka ve funkci prvniho tajemnika KS? , v kv?tnu 1971 se formaln? stal generalnim tajemnikem KS? a v teto funkci setrval a? do prosince 1987. [18] Husak se stal jednim z nejmocn?j?ich lidi v ?SSR a symbolem politicke normalizace 70. let ve v?ech oblastech politiky, kultury a hospoda?stvi. V jejim ramci byly provedeny rozsahle personalni ?istky ve v?ech odv?tvich spole?enskeho a hospoda?skeho ?ivota, kdy vedouci posty politiky i hospoda?stvi mohli zastavat p?edev?im ti, kdo? (alespo? navenek) ozna?ili invazi v srpnu 1968 za bratrskou pomoc, odsoudili reformni snahy Pra?skeho jara a (aspo? formaln?) vyjad?ili podporu normaliza?nimu vedeni KS?. Husakova normalizace se projevovala navenek mj. i op?tnym odstra?ovanim pomnik? prezidenta Masaryka obnovenych v letech 1968?1969.

Vrchol Husakovy politicke kariery nastal v roce 1975: tehdy byl funkce zbaven dlouhodob? va?n? nemocny prezident Ludvik Svoboda a p?i nasledne volb? prezidenta ?eskoslovenska 1975 dne 29. kv?tna 1975 byl Husak zvolen prezidentem ?eskoslovenske socialisticke republiky (v po?adi 8. prezidentem ?eskoslovenska). V teto funkci byl potvrzen v roce 1980 i v roce 1985.

Na p?elomu 70. a 80. let se za?al zhor?ovat jeho zdravotni stav. A? do smrti byl velmi silnym ku?akem (na ve?ejnosti se v?ak s cigaretou objevoval sporadicky), co? se spolu s p?edchozim v?zn?nim na jeho zdravi citeln? podepsalo. Cukrovka omezovala mo?nost operovat ?edy zakal (komplikovany celo?ivotni t??kou kratkozrakosti), ktery postoupil natolik, ?e mohl ?ist jen na ?tecim stroji. P?esto operaci (na tehdej?i dobu pom?rn? t??ky zakrok) v roce 1978 podstoupil a i p?es velmi silne bryle, ktere pozd?ji nosil, se mu zrak vratil do p?ijatelnych mezi.

Zav?r politicke kariery [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1987 se Husak vzdal funkce generalniho tajemnika UV KS? , kdy jej v teto funkci vyst?idal Milo? Jake? . Funkci prezidenta republiky v?ak vykonaval dal. Na svych poslednich ve?ejnych vystoupenich ve funkci prezidenta se objevoval opiraje se o h?l.

B?hem Sametove revoluce koncem roku 1989 byl jednim z tehdej?ich ?eskoslovenskych politik?, kte?i odmitli situaci ?e?it nasilim [ zdroj? ] a p?isp?l tak ke klidnemu pr?b?hu p?evratu. Jeho poslednim politickym ?inem se pak 10. prosince 1989 stalo jmenovani ?alfovy ? Vlady narodniho porozum?ni “, vzap?ti abdikoval z funkce prezidenta republiky.

Konec ?ivota [ editovat | editovat zdroj ]

Husak podle tehdy platnych prvorepublikovych zakon? nem?l narok na penzi. D?chod si vydobyl a? od kv?tna 1991 na zaklad? p?edchoziho zam?stnani. V te dob? u? m?l take va?ne zdravotni komplikace. Byla u n?j diagnostikovana rakovina ?aludku v pokro?ilem stadiu, v listopadu 1990 podstoupil onkologickou operaci. Jeho stav byl va?ny, ale nakonec se zotavil. Postupn? se v?ak jeho zdravotni stav op?t zhor?oval, a? musel byt v listopadu 1991 p?evezen na kliniku na bratislavskych Kramarech [19] , kde zem?el 18. listopadu 1991 na selhani srde?ni a dychaci soustavy jako polozapomenuta osoba. Jeho poh?bu se zu?astnil i tehdej?i p?edseda slovenske vlady Jan ?arnogursky , co? vyvolalo kritiku p?edev?im v ?eskych zemich, kde to bylo vnimano jako gesto ucty k Husakovym nacionalnim postoj?m. ?lo o sou?ast eskalace problem? mezi ?echy a Slovaky v tomto obdobi.

Bibliografie [ editovat | editovat zdroj ]

  • Gustav Husak: Zapas o zajtraj?ok ? Bratislava : Obroda, 1948. ? 284 s.
  • Gustav Husak: K ro?nickej otazke na Slovensku ? Bratislava : Pravda, 1948. ? 118 s.
  • Gustav Husak: ?iados? o uplnu stranicku rehabilitaciu (list UV KS? z 1. maja 1963), nepublikovane ? 134 s.
  • Gustav Husak: Svedectvo o Slovenskom narodnom povstani ? Bratislava : Vydavate?stvo politickej literatury, 1964. ? 617 s. [20]
  • Gustav Husak: O Slovenskom narodnom povstani ? Bratislava : ideologicke oddelenie UV KSS a Ustav dejin KSS, jul 1969. ? 134 s.
  • Gustav Husak: Svedectvo o Slovenskom narodnom povstani. 2. vydanie ? Bratislava : Epocha, 1969. ? 632 s. [20]
  • Gustav Husak: State a prejavy: april 1969 ? april 1970 ? Bratislava : Epocha, 1970. ? 390 s.
  • Gustav Husak: Vybrane prejavy: maj 1970 ? december 1971 ? Bratislava : Pravda, 1972. ? 389 s.
  • Gustav Husak: Buducnos? patri mladym: Vyber z prejavov k mlade?i 1969 ? 1972 ? Bratislava : Smena, 1973. ? 130 s.
  • Gustav Husak: Z bojov o dne?ok: 1944 ? 1950 ? Bratislava : Pravda, 1973. ? 433 s.
  • Gustav Husak: Svedectvo o Slovenskom narodnom povstani ? 3. vydanie ? Bratislava : Pravda, 1974. ? 683 s. [20]
  • Gustav Husak: K Slovenskemu narodnimu povstani ? Praha : Mlada fronta, 1974. ? 65 s.
  • Gustav Husak: Prejavy a state: februar 1972 ? jun 1974 ? Bratislava : Pravda, 1976. ? 423 s.
  • Gustav Husak: Prejavy a state: august 1974 ? april 1976 ? Bratislava : Pravda, 1977. ? 432 s.
  • Gustav Husak: Buducnos? patri mladym: Vyber z prejavov k mlade?i 1969 ? 1977 ? Bratislava : Smena, 1977. ? 248 s.
  • Gustav Husak: Prejavy a state: maj 1976 ? december 1978 ? Bratislava : Pravda, 1979. ? 483 s.
  • Gustav Husak: Prejavy a state: januar 1979 ? april 1981 ? Bratislava : Pravda, 1982. ? 433 s.
  • Gustav Husak: O odboroch: Vybrane prejavy a state 1944 ? 1981 ? Bratislava : Praca, 1982. ? 514 s.
  • Gustav Husak: O obrane a ochrane socializmu: Vyber z prejavov a stati 1969 ? 1981 ? Praha: Na?e vojsko, 1982. ? 512 s.
  • Gustav Husak: Vyber z prejavov a stati, Zvazok 1: april 1969 ? december 1972 ? Bratislava : Pravda, 1982. ? 544 s.
  • Gustav Husak: Vyber z prejavov a stati, Zvazok 2: februar 1973 ? april 1981 ? Bratislava : Pravda, 1982. ? 542 s.
  • Gustav Husak: Prejavy a state: maj 1981 ? december 1983 ? Bratislava : Pravda, 1985 ? 457 s. [21]
  • Gustav Husak: O ?eskoslovensko-sovietskom priate?stve, spojenectve a spolupraci ? Praha : Lidove nakladatelstvi, 1985. ? 221 s.
  • Gustav Husak: Z prejavov a stati: januar 1984 ? jun 1987 ? Bratislava : Pravda, 1987. ? 453 s.

Vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

V kultu?e a jazyce (eponymie) [ editovat | editovat zdroj ]

V kultu?e [ editovat | editovat zdroj ]

Dr. Gustav Husak , inscenace slovenskeho divadla Arena z roku 2006. [30]

V jazyce [ editovat | editovat zdroj ]

Gustav Husak ve filmu [ editovat | editovat zdroj ]

  • Rudi prezidenti: Kn?z komunismu - Gustav Husak (E05) (2018) [32]
  • ?eske stoleti: Posledni hura, Musime se dohodnout (2013) [32]
  • SNP (Ji?i Kroupa jako Gustav Husak, 2009) [33]
  • V hlavni roli Gustav Husak (re?ie: Robert Sedla?ek, 2008) [32]
  • Ta lidska bezmoc moci...: (re?ie: Petr Lokaj, 2006) [32]
  • Historicka panorama - Svedectvo o dr. Gustavovi Husakovi (TV film) (2000) [32]
  • Takovi nam vladli (1999) [32]
  • Prezidenti (1990) [32]
  • Gottwald ( Michal Do?olomansky jako Gustav Husak, 1986) [33]
  • Povstalecka historia ( Michal Do?olomansky jako Gustav Husak, 1986) [33]
  • Gustav Husak (1983) [32]
  • Invaze ( Terence Soall jako Gustav Husak, 1980) [33]
  • Vit?zny lid ( Michal Do?olomansky jako Gustav Husak, 1977) [33]
  • Vojaci svobody/Komuniste ( Ivan Mistrik jako Gustav Husak, 1977) [33]
  • Povstalecke memoare SNP (1969) [32]
  • ?as, ktory ?ijeme (1968) [32]
  • Sp?izn?ni volbou (1968) [32]
  • Pribeh jednej misie (1967) [32]

Herecke obsazeni dramatickeho ztvarn?ni Gustava Husaka po r. 1989 [ editovat | editovat zdroj ]

Jan Gre??o ?eske stoleti , re?ie Robert Sedla?ek , 2014
Stano Kral Dub?ek , re?ie Laco Halama , 2018
Adrian Jastraban Mu?, ktery stal v cest? , re?ie Petr Nikolaev , 2023
Jan Gallovi? , Marian Prevendar?ik , Emil Horvath Dr. Gustav Husak (divadelni hra), re?ie Martin ?i?vak

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ MOTYL, Ivan: Osam?ly vlk z Hradu, In: Tyden, 7. 11. 2011
  2. ↑ Najva??i Slovak: TOP 10 [online]. Rtvs.sk [cit. 2022-01-10]. Dostupne online . (slovensky)  
  3. ↑ Gustav Husak 1. dil, po?ad ?Ro 6 z 15. 3. 2009. media.rozhlas.cz [online]. [cit. 2010-04-19]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2020-06-11.  
  4. ↑ a b MACHA?EK, Michal. Cesta Gustava Husaka ke komunistickemu hnuti. ?esky ?asopis historicky . 2014, ro?. 112, ?is. 2. ISSN 0862-6111 .  
  5. ↑ Osam?ly vlk z hradu, ?asopis Tyden 45/2011 str.32
  6. ↑ PANEK, Ji?i. Smrt, ktera zdrtila Husaka. O man?elku p?i?el p?i nehod? vrtulniku. iDNES.cz [online]. 2017-10-20 [cit. 2021-12-17]. Dostupne online .  
  7. ↑ Gustav Husak [online]. Osobnosti.sk [cit. 2013-11-26]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2013-12-03.  
  8. ↑ kol. aut.: ?eskoslovenske d?jiny v datech . Praha: Svoboda, 1987. ISBN   80-7239-178-X . S. 623.  
  9. ↑ MACHA?EK, Michal. Gustav Husak za II. sv?tove valky. Slezsky sbornik . 2012, ro?. 110, ?is. 3?4, s. 259. ISSN 0037-6833 .  
  10. ↑ kol. aut.: ?eskoslovenske d?jiny v datech . Praha: Svoboda, 1987. ISBN   80-7239-178-X . S. 623?624.  
  11. ↑ kol. aut.: ?eskoslovenske d?jiny v datech . Praha: Svoboda, 1987. ISBN   80-7239-178-X . S. 625?626.  
  12. ↑ kol. aut.: ?eskoslovenske d?jiny v datech . Praha: Svoboda, 1987. ISBN   80-7239-178-X . S. 625.  
  13. ↑ Rude pravo: Gustav Husak [online]. Ustav totalitnich re?im? [cit. 2013-11-26]. Dostupne online .  
  14. ↑ ROKOSKY, Jaroslav . Amnestie 1960 [online]. Ustav totalitnich re?im? [cit. 2013-11-26]. Dostupne online .  
  15. ↑ Gustav Husak na webu Totalita.cz
  16. ↑ Ch?ze p?es ?aru, reporta? po?adu Reporte?i ?T , 28. 2. 2015. ?as 4:00.
  17. ↑ ?TEFANICA, Jan: Vybrane pravne aspekty procesu G. HUSAK a spol. , Brno : Masarykova univerzita, 2013 s. 346-362 Dostupne online.
  18. ↑ MULLEROVA, Alena ; HANZEL, Vladimir . Albertov 16:00 P?ib?hy sametove revoluce . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2009. ISBN   978-80-7422-002-9 . Kapitola Slovni?ek, s. 270.  
  19. ↑ Vyzpovidal se Husak p?ed smrti? Rodina pop?ela, ?e cht?l kn?ze - Seznam Zpravy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-06-24]. Dostupne online .  
  20. ↑ a b c E-kniha: Gustav Husak: Svedectvo o SLOVENSKOM NARODNOM POVSTANI. DAV DVA - kulturno-politicky magazin [online]. 2020-02-07 [cit. 2020-02-08]. Dostupne online . (slovensky)  
  21. ↑ Gustav Husak o zapadnom vojnovom imperializme, budovani mieru a socialnej politiky v knihe Z prejavov a stati (1984 - 1987). DAV DVA - kulturno-politicky magazin [online]. 2020-01-31 [cit. 2020-02-08]. Dostupne online . (slovensky)  
  22. ↑ Wojciech Stela: Polskie ordery i odznaczenia (Vol. I) . Var?ava: 2008, s. 48.
  23. ↑ ?estny titul Hrdina ?SSR s pravem nosit zlatou hv?zdu Hrdiny ?SSR (z?izen vladnim na?izenim ?. 6/1955 Sb. ze dne 8. unora 1955) SEZNAM NOSITEL? podle matriky nositel? (Archiv KPR, fond KPR, Eviden?ni knihy k ud?lovani statnich vyznamenani, inv. ?. 40, kniha ?. 4) Dostupne online
  24. ↑ ?ad Klementa Gottwalda ? za budovani socialisticke vlasti (z?izen vladnim na?izenim ?. 14/1953 Sb. ze dne 3. unora 1953, respektive vladnim na?izenim ?. 5/1955 Sb. ze dne 8. unora 1955). Seznam nositel? podle matriky nositel? (Archiv KPR, fond KPR, Eviden?ni knihy k ud?lovani statnich vyznamenani, inv. ?. 42, kniha ?. 6) Dostupne online
  25. ↑ ?ad Vit?zneho unora (z?izen zakonnym opat?enim p?edsednictva Federalniho shroma?d?ni ?. 9/1973 Sb. ze dne 13. unora 1973) SEZNAM NOSITEL? podle matriky nositel? (Archiv KPR, fond KPR, Eviden?ni knihy k ud?lovani statnich vyznamenani, inv. ?. 44, kniha ?. 8) Dostupne online
  26. ↑ Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-12-15]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu .  
  27. ↑ Story Map Tour. www.arcgis.com [online]. [cit. 2020-04-12]. Dostupne online .  
  28. ↑ 1973: Granma Archives Index - LANIC. lanic.utexas.edu [online]. [cit. 2020-06-23]. Dostupne online . (?pan?lsky)  
  29. ↑ 1983: Granma Archives Index - LANIC. ibs-treatments.org [online]. [cit. 2020-06-22]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2020-06-25. (?pan?lsky)  
  30. ↑ Divadelni hra bilancuje ?ivot Gustava Husaka. iDNES.cz [online]. 2006-10-18 [cit. 2019-01-12]. Dostupne online .  
  31. ↑ Husakovo ticho (Portal hlavniho m?sta Prahy). www.praha.eu [online]. [cit. 2019-12-07]. Dostupne online .  
  32. ↑ a b c d e f g h i j k l www.csfd.cz [online]. [cit. 2020-02-09]. Dostupne online .  
  33. ↑ a b c d e f Filmova role - vyhledavani Dr. Gustav Husak - Filmova databaze online FDb.cz. www.fdb.cz [online]. [cit. 2020-02-09]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

1. tajemnik KS?
P?edch?dce:
Alexander Dub?ek 		1969 ? 1971
Gustav Husak 		Nastupce:
?
Generalni tajemnik UV KS?
P?edch?dce:
? 		1971 ? 1987
Gustav Husak 		Nastupce:
Milou? Jake?
Prezidenti ?eskoslovenska
Toma? G. Masaryk (1918?1935) ? Edvard Bene? ¹ (1935?1938) ? Emil Hacha (1938?1939) ? Edvard Bene? ¹ (1945?1948) ? Klement Gottwald (1948?1953) ? Antonin Zapotocky (1953?1957) ? Antonin Novotny (1957?1968) ? Ludvik Svoboda (1968?1975) ? Gustav Husak (1975?1989) ? Vaclav Havel (1989?1992)
¹ Bene? byl v letech 1940?1945 prezidentem v exilu
Generalni tajemnici UV KS?
1921?1922: Vaclav ?turc ? 1922?1924: Alois Muna ? 1924?1926: Josef Haken ? 1927?1929: Bohumil Jilek ? 1929?1953: Klement Gottwald (1945?1953 p?edseda strany) ? 1945?1951: Rudolf Slansky ? 1953?1968: Antonin Novotny ? 1968?1969: Alexander Dub?ek ? 1969?1987: Gustav Husak ? 1987?1989: Milo? Jake? ? 1989: Karel Urbanek
Komunisti?ti v?dci vychodniho bloku
Albanska strana prace
Bulharska komunisticka strana
Komunisticka strana ?eskoslovenska
Sjednocena socialisticka strana N?mecka
Ma?arska strana pracujicich a
Ma?arska socialisticka d?lnicka strana
Polska sjednocena d?lnicka strana
Komunisticka strana Rumunska
Komunisticka strana Sov?tskeho svazu
Svaz komunist? Jugoslavie
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gustav_Husak&oldid=23956227 “