Milo? Jake?

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
RSDr. Milo? Jake?
Na oslavě Svátku práce, kterou pořádala KSČM 1. května 2014
Na oslav? Svatku prace , kterou po?adala KS?M 1. kv?tna 2014
9.  generalni tajemnik UV KS?
Ve funkci:
17. prosince   1987  ?  24. listopadu   1989
P?edch?dce Gustav Husak
Nastupce Karel Urbanek
Poslanec Federalniho shroma?d?ni ( SL )
Ve funkci:
27. listopadu 1971  ?  13. prosince 1989
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi KS? (1945?1989)
Narozeni 12. srpna 1922
?eske Chalupy
?eskoslovensko Československo ?eskoslovensko
Umrti 10. ?ervence 2020 (ve v?ku 97 let)
Praha , ?esko Česko ?esko
Narodnost ?eska
Cho? Kv?tena Jake?ova (1943?2013)
D?ti Milo? Jake?
Lubomir Jake?
Alma mater Vysoka stranicka ?kola UV KSSS v Moskv?
Profese politik , elektromechanik a komunista
Ocen?ni ?ad Klementa Gottwalda
?ad ?ijnove revoluce
Hrdina socialisticke prace
?estne ob?anstvi m?sta Pe?ky
Commons Milou? Jake?
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Na oslav? Svatku prace v roce 2014 na pra?skem Vystavi?ti

Milo? Jake? (vlastnim jmenem Milou? Jake? ; 12. srpna 1922 ?eske Chalupy ? 9. ?ervence 2020 [1] Praha [2] ) byl ?esky komunisticky politik, ktery v letech 1987?1989 p?sobil jako generalni tajemnik UV KS? .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Mladi a politicke za?atky [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se 12. srpna 1922 v obci Nova Ves , osada ?eske Chalupy (okres ?esky Krumlov ) do chude rodiny truhla?e a drobneho zem?d?lce. Absolvoval Obecnou ?kolu v Jaronin? a M???anskou ?kolu v Brloze. Od roku 1937 za?al pracovat jako monter v  Ba?ovych zavodech ve Zlin? (v letech 1949?1989 p?ejmenovany na Gottwaldov ), kde sou?asn? nav?t?voval Vy??i pr?myslovou ?kolu elektrotechnickou (sou?ast Ba?ovy ?koly prace). [3] V roce 1944 absolvoval s vyznamenanim. [4]

Roku 1945 se stal ?lenem KS? . Od roku 1945 za?al p?sobit jako funkciona? S?M . Roku 1947 pracoval v narodnich vyborech, p?i?em? v letech 1950?1952 byl p?edsedou jednotneho narodniho vyboru v Gottwaldov? . [5] Od roku 1952 do roku 1955 p?sobil v Praze jako tajemnik UV ?SM pro ideologii, kulturu a mezinarodni vztahy. [3]

V roce 1955 ho strana vyslala do Moskvy za u?elem studia na Vysoke stranicke ?kole p?i UV KSSS . Ve stejnem ro?niku s nim studoval i  Alexandr Dub?ek a jini funkciona?i KS?. [4] Ziskal titul doktora socialn?-politickych v?d RSDr.

Po navratu z Moskvy roku 1958 byl za?azen do aparatu UV KS? jako referent v odd?leni paliv a energetiky. Odtud byl v?ak brzy p?e?azen do odd?leni statnich organ?. V roce 1963 se stal prvnim nam?stkem p?edsedy Ust?edni spravy pro rozvoj mistniho hospoda?stvi. V letech 1966 a? 1968 p?sobil jako nam?stek ministra vnitra Josefa Kudrny a zarove? jako ?len Ust?edni kontrolni a revizni komise KS?. Roku 1968 byl zvolen p?edsedou teto komise. [3]

Pra?ske jaro a udalosti kolem roku 1968 [ editovat | editovat zdroj ]

P?i udalostech pra?skeho jara 1968 zastaval Milo? Jake? funkci ?lena Ust?edni kontrolni a revizni komise KS? , kam ho zvolil v roce 1966 XIII. sjezd strany. [6] Tam take poprve zazn?ly hlasy po?adujici reformaci starych p?istup? dostavajicich se do konfliktu s pot?ebami doby, zejmena se volalo po opu?t?ni administrativn? direktivni metody ?izeni spole?nosti a ekonomiky. Tato situace spolu se silicim tlakem Slovak? na zvy?eni jejich role p?i ?izeni statu vyustila v odvolani Novotneho z funkce generalniho tajemnika UV KS?. [7]

Jake? sam byl stoupencem t?chto tendenci, i kdy? ho znepokojovala nazorova nejednotnost strany a silici protisocialisticke trendy ve spole?nosti. Ze sve funkce se osobn? podilel na p?iprav? n?kterych liberaliza?nich zakon?, nap?iklad o lidskych pravech a svobodach (konkretn? zakon spol?ovaci a shroma??ovaci). [6]

Na zasedani UV KS? v dubnu 1968, kde byl schvalen ak?ni program ? socialismus s lidskou tva?i “ [7] , byl pote zvolen 36 hlasy ze 40 p?edsedou Ust?edni kontrolni a revizni komise KS?. Jeho pracovni naplni bylo podrobovat revizi stanoviska strany a vyjad?ovat se k nim. Do kompetenci komise pat?il take dohled nad hospoda?enim KS? a ?izeni prace na ministerstvu statni kontroly. Ve svych vyjad?enich ?asto kritizoval nejednotnost strany a zam??ovani liberaliza?ni politiky za navrat p?ed unor 1948. [6] Z teto funkce se take u?astnil jednani v ?iernej nad Tisou, kde do?lo ke konfrontaci reforma?ni politiky s nazory UV KSSS , a Bratislavskeho setkani, na n?m? bylo podepsano prohla?eni, ?e se ?eskoslovensko bude i nadale dr?et socialismu. [8]

Po intervenci vojsk Var?avske smlouvy 20. 8. 1968 odleta 24. 8. spolu s ostatnimi z vedeni strany vyjednavat do Moskvy. [7] Podle vlastnich slov byl ?p?esv?d?en, ?e p?ijeti protokolu je vychodiskem k ?e?eni slo?ite situace v zemi a p?edpokladem pro pokra?ovani v?eho zdraveho z polednove politiky.“ Spolu se v?emi ostatnimi (s vyjimkou na jednani prav? nep?itomneho Franti?ka Kriegla ) ho tedy podepsal. [8]

Po navratu z Moskvy se ze sve pozice podilel na pln?ni tohoto protokolu (obnoveni socialistickych p?istup? v hospoda?stvi, upevn?ni spoluprace se SSSR), i kdy? osobn? vstup vojsk pova?oval za pora?ku ?eskeho naroda a jeho podpis pod tzv. Zvacim dopisem nikdy nebyl. [6]

Normalizace [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1971 byl zvolen ?lenem Sn?movny lidu Federalniho shroma?d?ni (1981?1989 je ?lenem jejiho p?edsednictva), i nadale v?ak setrvaval i ve funkci p?edsedy Ust?edni kontrolni a revizni komise KS?. Z teto pozice se spolu s dal?imi z komise zabyval byvalymi ?leny strany, kte?i byli vylou?eni po prov??ovacich pohovorech v roce 1970 a odvolali se proti tomuto rozhodnuti. Rozhodoval o jejich op?tovnem p?ijeti do strany, pop?ipad? odpovidajicim pracovnim za?azeni. Dale m?l v popisu prace kontrolu placeni ?lenskych p?isp?vk?. Byl take nadale zastancem reforem v politice KS?, zvla?t? pak zm?n cenove politiky a omezeni t??keho pr?myslu, je? m?lo spolu s budovanim jadernych elektraren zmirnit ekologickou zat?? na?i zem?. [6]

Po odchodu z funkce roku 1977 byl kooptovan za ?lena UV KS? a jmenovan jeho tajemnikem pro oblast zem?d?lstvi a potravina?stvi, ?emu? se v?noval ji? v mladi p?i zakladani jednotnych zem?d?lskych dru?stev. [6] Za doby jeho p?sobeni zapo?al proces omezovani reglementace zem?d?lske vyroby a hledaly se u?inne ekonomicke nastroje, ktere by m?ly zvy?it produkci tak, aby se vyrovnala te zapadni (p?edev?im pou?ivani velkych davek um?lych hnojiv, co? m?lo za nasledek devastaci ?ivotniho prost?edi). [8] Bylo take zastaveno slu?ovani jednotnych zem?d?lskych dru?stev . Jako dlouhodoby cil byla vyty?ena zem?d?lska sob?sta?nost ?eskoslovenska a zkvalitn?ni ?ivota na venkov?. [6]

Roku 1981 byl jmenovan do p?edsednictva UV KS? a zm?nilo se i jeho pracovni za?azeni. Jeho nyn?j?im zam??enim byla ekonomicka oblast. Sna?il se o ?aste?ne vyu?iti zbo?n?-pen??nich vztah? v centraln? planovanem socialistickem hospoda?stvi. V teto oblasti ale nezaznamenal kv?li odporu ?asti strany valne usp?chy. Funkce od n?j take vy?adovala u?ast na mnoha mezinarodnich konferencich a v zahrani?nich delegacich. [6] Roku 1987 se stal generalnim tajemnikem UV KS?.

Projev v ?ervenem Hradku [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Projev v ?ervenem Hradku .
Byvaly kulturni d?m v ?ervenem Hradku

Projev [9] [10] [11] [pozn. 1] Milo?e Jake?e v  ?ervenem Hradku , ktery se posleze stal ter?em posm?chu u nemale ?asti naroda, p?isp?l svym zp?sobem ke konci realneho socialismu. Ten byl v te dob? reprezentovan Jake?ovou osobou a jeho vystoupeni delegitimizovalo cely re?im. [13] Projev se uskute?nil 17. ?ervence 1989, tedy kratce po zve?ejn?ni petice N?kolik v?t , v kulturnim dom? v plze?ske ?asti ?erveny Hradek .

Jake? se domnival, ?e je t?eba mobilizovat kadry strany, a cht?l si promluvit s p?edsedy okresnich vybor?. P?itomni tehdy byli v?ichni pravov?rni soudruzi z celeho Plze?ska. [13] Jake? dorazil do ?erveneho Hradku ze zasedani generalnich tajemnik? v Rumunsku. Podle svych slov ho k burcovani stimulovalo chovani Gorba?ova , ktery na nic a nikoho nem?l ?as. [14] Nejd?le?it?j?i bylo podle Jake?e dobre pln?ni ro?niho planu a p?iprava na usp??ny p?echod do novych hospoda?skych podminek. B?hem projevu oteviral temata, ktera byla do te doby tabu, nap?iklad vztah strany k Dub?ekovi, nebo rok 1968. [15] Jake? se pokusil nazna?it, ?e situace v ?eskoslovensku se musi zm?nit, jinak je konec nevyhnutelny. Zm?na v?ak m?la z?stat v komunistickych rukou. Mluvil o demokratickych ?e?enich i o p?edkladani navrh? zakon? k v?elidove diskusi. Vyslovil take citat ? demokracie je diskuse “ (jeho autora, T. G. Masaryka , v?ak nezminil). Poukazal take na to, jak se maji mnozi um?lci dob?e, ?im? cht?l vyvolat ve spole?nosti zavist. ? Ti um?lci, kte?i to podepsali. ?adnej z nas nebere takovy platy, prost?, jako berou oni. Dostavam jednou ro?n? vypis… seznam t?ch um?lc?, kte?i berou nad t?ch 100 tisic korun. [pozn. 2] No tak ?ekn?me pani Zagorova , je to mila holka, v?echno… ale ona u? t?i roky po sob? bere 600 tisic ka?dy rok. A dal?i ne 600, milion, dva miliony berou. Jandove a jini ka?dy rok. Ti nahodou neprotestovali.“ [16] Z Jake?ova projevu bylo mo?ne vy?ist litostive p?iznani tristni situace ve vedeni strany, ktera si uv?domuje mo?ny bli?ici se konec. To potvrzuje i vyrok o tom, ?e strana se citi ?jako k?l v plot?.“ [14] Na ve?ejnost se oficialn? dostaly jen n?ktere citace: ? To se neobejde bez ?ady problem?, ktere bude t?eba za pochodu ?e?it. Lide v?ak musi vid?t, ?e v ?ele tohoto zapasu stoji komuniste, ?e je to strana, ktera jako bojova sila orientuje spole?nost spravnym sm?rem. Aktivizace komunist? je take smyslem p?ipravy a pr?b?hu vyro?nich ?lenskych sch?zi i celeho obdobi p?ed XVIII. sjezdem KS?. Ne slovy, ale konkretnimi ?iny upevnime socialismus.“ [13]

Na rozdil od jeho p?edchozich ve?ejnych projev?, ktere byly v?dy p?ipravene, mluvil Jake? v ?ervenem Hradku spatra. V?ty postradaly logiku i spravnou v?tnou stavbu. Velmi chaby projev obsahoval mnoho negramotnosti, nesmysl?, necht?neho humoru a sebelitosti. Na to nara?ely odkazy na listopadovych demonstracich. U ob?an? Jake?ovo vystoupeni jen zesililo pocity zoufalstvi, bezmoci a studu. Projev m?l p?vodn? b??et v p?imem p?enosu ?eskoslovenske televize, nakonec se v?ak cenzo?i rozhodli nahradit ho symfonickym orchestrem. [14] Na ve?ejnosti se v?ak brzy objevil. Zaznam se toti? dostal do rukou Alexandra Vondry , ktery ho odeslal do Svobodne Evropy . Lide tehdy usly?eli, ?e se komuniste citi jako k?l v plot?. P?estali z nich mit strach, a to bylo pro revoluci blahodarne . [13] Svobodna Evropa odvysilala projev sest?ihany tak, aby ?e?nika zesm??nila, s ironickym (snad a? p?ili?) komenta?em Milana Schulze . [17] Mezi lidmi se krom? tohoto zaznamu ?i?ila take nesest?ihana verze. Pro poslucha?e to byla p?ile?itost sly?et, jak mezi sebou komuniste mluvi, co? pro n? bylo osvobozujici. Zarove? projev lidem potvrdil to, co si po mnoha letech umorne normalizace o p?edstavitelich KS? mysleli. [14] Obavy z komunist? rychle opadavaly a lide se jim za?ali smat. Lide si uv?domili, kdo jim vladne a komuniste tak ztratili posledni zbytky respektu.

Z kulturniho domu, kde byl tento projev p?ednesen, se stal pomnik totality. Ze salu byla nejprve diskoteka, dnes je v pronajmu technickeho dru?stva. Jake? se s odstupem ?asu nechal sly?et, ?e za unikem nahravky stoji StB. Podle n?j vnit?ni nep?atele zneu?ili projevu ke zdiskreditovani komunisticke strany a na videonahravku vybrali to, co se jim hodilo. [13]

Sametova revoluce, listopad 1989 [ editovat | editovat zdroj ]

17. listopad odstartoval posledni tyden Milo?e Jake?e ve funkci nejvy?e postaveneho komunisty ve stat? ? generalniho tajemnika UV KS?. Ve?er toho dne odjel Milo? Jake? do rekrea?niho st?ediska na Orliku. Tam se take za par hodin dozv?d?l o tom, co se stalo na Narodni t?id? . Nep?ikladal tomu ale p?ili? zvy?enou pozornost, nebo? Alojz Lorenc , tehdej?i ?ef StB [18] , ktereho dnes Milo? Jake? ozna?uje za jednoho z hlavnich vinik? listopadovych udalosti [19] , mluvil tak, ?e se to jen ?tro?ku zamotalo“ a ?e ?k ni?emu va?nemu nedo?lo“. V nasledujicich dnech take na Orlik dorazila zprava o dal?ich nepokojich v Praze a take o  smrti Martina ?mida , studenta Matematicko-fyzikalni fakulty Univerzity Karlovy , ktera se ale ukazala jako nepravdiva.

Na ned?li 19. listopadu pak Jake? na popud Miroslava ?t?pana svolal jednani p?edsednictva, na kterem se diskutovalo o stavkach a shroma?d?nich. P?edsednictvo p?ijalo zav?r, ?e ma Franti?ek Pitra vystoupit v televizi s prohla?enim. Zatimco komuniste jednali, vznikalo v ?inohernim klubu Ob?anske forum , ktere p?ijalo sve ustavujici prohla?eni s po?adavkem rezignace Milo?e Jake?e a spolu s nim i dal?ich komunistickych pohlavar?. [18]

Nasledujiciho dne ? v pond?li 20. listopadu ? zve?ejnilo Rude pravo stanovisko Ust?edniho vyboru: ? V poslednich dnech se r?zne skupiny osob sna?i za aktivni podpory n?kterych zapadnich sd?lovacich prost?edk?, zejmena rozhlasovych a televiznich stanic, vyvolat konfrontaci se statni moci, destabilizovat politickou situaci, navodit ovzdu?i spole?enskeho neklidu v na?i zemi.“ [18]

Ten samy den ale take ode?el telegram z americke ambasady do USA. Bylo v n?m napsano, ?e z Jake?e se stal ter? demonstrant? skandujicich ?Jake?e do ko?e“ ?i ?Pry? s Jake?em “. Vedeni KS? se sna?ilo dostat z r?znych organ? a organizaci rezoluce, ktere by podporovaly a obhajovaly pate?ni zasah na Narodni t?id?. [18] Rudolf Hegenbart , vedouci odd?leni statni administrativy (takzvaneho 13. odd?leni), ktereho dnes Jake? uvadi jako jednoho z hlavnich zradc? strany, nebo? podle jeho slov po?adoval urychlit p?estavbu a cht?l proto svrhnout vedeni KS? [19] , m?l z videozaznamu z Narodni t?idy ud?lat sest?ih, ktery by prokazoval utoky ze strany demonstrant? nami?ene proti p?islu?nik?m SNB. Tento ukol v?ak Hegenbart splnit nemohl, jeliko? ?adne takove zaznamy nena?el. [18]

V utery 21. listopadu si Milo? Jake? naplanoval, ?e vystoupi v televizi, kde cht?l vyzvat narod k podpo?e. Od ?editele televize mu v?ak p?i?el dopis, ?e jeho projev se vysilat nebude, nebo? to zam?stnanci odmitaji. V jednani tedy byly r?zne dal?i alternativy, kdo proslov odvysila. [18]

V dev?t hodin ve?er potom Jake? opravdu v televizi vystoupil. [18] Jeho proslov trval p?ibli?n? ?est minut, a zatimco v?t?ina lidi od n?j o?ekavala, ?e padne rozhodne slovo k pate?nim udalostem na Narodni t?id?, Jake??v vzkaz byl, ?e ?eskoslovenska vlada bude i nadale socialisticka a ?e pro na?i zemi ?adna jina perspektiva neexistuje. Spole?nost varoval, aby nezapominala na v?echny vydobytky socialismu z minulych desetileti. P?ipustil, ?e jsou pot?eba ur?ite reformy, ale ?e socialismus ma z?stat nejvy??im cilem strany, pota?mo vlady. Toho, co se stalo v patek, se generalni tajemnik dotkl jen v nepatrne ?asti sveho mimo?adneho vystoupeni, kdy? pouze v jedne v?t? zopakoval, ?e se zasah pro?et?i. O policejni brutalit? v?ak nemluvil v?bec. [20] Naopak, odsoudil ?skupiny, ktere manipuluji s mlade?i a zneu?ivaji jeji up?imny zajem, aby se v?ci pohnuly dop?edu“. [21] Cely jeho proslov byl mimo realitu, nebo? revoluce byla v plnem proudu. [18]

Pou?iti Jake?ova portretu jako pouta?e ke zd?razn?ni vyzvy ke generalni stavce

V noci na 22. listopadu p?ijely k Praze Lidove milice , aby protestujici zastra?ily. Kv?li spor?m o to, kdo je vlastn? poslal a o politickou zodpov?dnost za tuto akci se v?ak zam?r neda?il, zna?na ?ast jich nebyla do Prahy vpu?t?na. Jake? pozd?ji uvedl, ?e na radu ostatnich jejich povolani navrhl p?edsednictvu strany jako jejich vrchni velitel, a to akci ?s jistou nechuti“ schvalilo. Nesvolal ale Radu obrany statu, ktera by mohla povolat armadu, ?eho? pozd?ji litoval. [19]

Ve ?tvrtek 23. listopadu se Jake? se?el s n?kolika horniky z podniku Severo?eske hn?douhelne doly, kte?i byli jednozna?n? proti chystane generalni stavce. P?i odchodu z jednani toti? podtrhli, ?e maji strach, ?e sou?asna situace vyvola ekonomicky chaos. P?ipustili, ?e n?ktere sti?nosti na pate?ni udalosti jsou opravn?ne, ale nebyli spokojeni s tim, ?e na jejich nazor se nikdo neptal. Milo? Jake? si ze sch?zky vyvodil jasnou podporu strany pracujicimi. [22]

24. listopadu 1989 ? tedy tyden po zasahu bezpe?nostnich sil na pra?ske Narodni t?id? ? nezbyvalo Jake?ovi nic jineho ne? rezignovat na funkci generalniho tajemnika Ust?edniho vyboru Komunisticke strany ?eskoslovenska. Kdy? p?ed desatou hodinou ranni p?ijel na mimo?adne zasedani UV KS?, ktere se toho dne konalo v Praze ve Vokovicich v budov? Vysoke ?koly politicke, stale doufal, ?e se situace da zachranit. Hovo?il tehdy o p?ani, ?aby ze salu ode?el ust?edni vybor naprosto jednotny,“ nebo o tom, ?aby strana ziskala va?nost a autoritu, kterou zejmena v poslednich dnech ztracela“ . V ten moment ale byla tato slova u? mimo politickou realitu naprosto. Jak situaci posleze zhodnotil ?ef Socialistickeho svazu mlade?e Vasil Mohorita , v te dob? ji? p?iklon?ny na stranu stavkujicich student?: ?Cele jednani bylo bezvychodne a zmatene.“ V sedm hodin ve?er Jake? oznamil rezignaci svou i v?ech dal?ich ?len? p?edsednictva, sekretariatu i tajemnik? UV KS? . V osm hodin byl pak novym generalnim tajemnikem zvolen Karel Urbanek , ale ani on u? nem?l ?anci zachranit rozpadajici se vladni re?im. [18]

28. listopadu pak Husak uvolnil Jake?e i z jeho funkce p?edsedy Rady obrany statu. Nasledovala Jake?ova rezignace z postu p?edsedy UV Narodni fronty 3. prosince [18] a 7. prosince byl spolu s Miroslavem ?t?panem zbaven ?lenstvi ve stran? (za ?hrube politicke chyby p?i ?e?eni politickeho nap?ti, zejmena udalosti 17. listopadu v Praze“). [23]

V demokraticke spole?nosti [ editovat | editovat zdroj ]

V demokraticke spole?nosti Jake? sve nazory nezm?nil. V roce 2017 Gorba?ovovu perestrojku kritizoval, ?e naru?ila tehdej?i status quo vylu?ujici by? i jen ve?ejnou vym?nu nazor?: ?Byla nepromy?lena. Pomohla vytva?et nespokojenost, a?koliv s ni m?la bojovat. Otev?ela prostor k ni?im neomezene otev?enosti. Ka?dy si ?ikal, co cht?l, kritizoval, co se mu zlibilo, a tak misto sjednoceni vznikal rozkol.“ [24] [25]

Zem?el 9. ?ervence 2020 v le?ebn? dlouhodob? nemocnych Ust?edni vojenske nemocnice v Praze ve v?ku 97 let. [1] Jeho umrti nejbli??i okoli tajilo, poh?eb se uskute?nil 14. ?ervence v motolskem krematoriu a teprve potom byla informace zve?ejn?na. [26]

9. za?i 2020 pak zastavil statni zastupce Jake?ovo trestni stihani pro zvla?? zava?ny zlo?in zneu?iti pravomoci u?edni osoby v souvislosti s prchajicimi p?es statni hranice , kte?i byli pohrani?niky zast?eleni nebo roztrhani psy. V zastaveni stihani se konstatuje, ?e je nepochybne, ?e se skutek stal, je trestnym ?inem a spachal ho obvin?ny. [27]

Jmeno [ editovat | editovat zdroj ]

I p?esto, ?e v ob?anskem pr?kazu byl Jake? oficialn? Milou?em, sam up?ednost?oval jmeno Milo?, nebo? to mu pry cht?li dat jeho rodi?e a m?l ho i cely ?ivot na v?ech vysv?d?enich a nejr?zn?j?ich legitimacich. Pou?ival ho i po celou dobu sve politicke kariery a pod nim take publikoval. Uvad?l, ?e fara?, ktery ho k?til, do k?estniho listu napsal Milou? a tvrdil, ?e je to lep?i. Ob?ansky pr?kaz se v?ak vystavoval d?sledn? podle k?estniho listu, a proto je v n?m zapsan jako Milou?. Toto rodne (k?estni) jmeno se pozd?ji na ve?ejnost dostalo skrze byvaleho ministra vnitra Toma?e Sokola , kteremu se Jake? legitimoval p?i vyslechu. [19]

Vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

Odraz v kultu?e [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2017 m?l v Jihlav? premieru film re?isera Pavla K?emena o Milo?i Jake?ovi s nazvem Milda . [34] [35]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ ?Zakladni je, ?e to nebyl projev . Dostal jsem desitky dotaz?, tak jsem odpovidal. Jinak bych se t?eba ani k pani Zagorove nedostal,“ sd?lil M. Jake? v rozhovoru pro TV Barrandov. Z ?e?i, kterou Jake? pronesl, nebylo podle n?j nic p?ipravene ? p?vodn? m?l pry pouze odpovidat na otazky. Podle dochovanych zaznam? m?lo ale jeho vystoupeni dv? ?asti ? jednu ve form? projevu, by? prosloveneho spatra, a jednu ve form? odpov?di na dotazy. [12]
  2. ↑ Pr?m?rna mzda v nasledujicim roce 1990 byla 3 286 K?s m?si?n?, tedy 39 432 K?s ro?n?. [1]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b Milou? Jake? (†97) zem?el v LDN. Rodina smrt tajila p?t dni a poh?bila ho potaji. Blesk.cz [online]. [cit. 2020-07-16]. Dostupne online .  
  2. ↑ Milo? Jake? zem?el, byvalemu nejmocn?j?imu mu?i ve stat? bylo 97 let. E15 [online]. 2020-07-14 [cit. 2020-07-14]. Dostupne online .  
  3. ↑ a b c Seznam vedoucich funkciona?? Komunisticke strany ?eskoslovenska. Ustav pro studium totalitnich re?im? [online]. Dostupne z: http://www.ustrcr.cz/cs/milos-jakes
  4. ↑ a b KAPUSTA, Pavel; ?TEVKO, ?udovit. (2012). Z pravdy a lasky zostala lo?. In extraplus [online] . No. 11 [cit. 2014?02?12]. Dostupne z  http://www.extraplus.sk/content/view/2214
  5. ↑ Milan Podobsky, Vaclav Bartu?ka, Richard Kalup: Jake??v zapomenuty rozhovor: Jak mohli zatknout Havla? Ja se podivoval , 21. 12. 2009, MF Dnes a iDnes.cz, p?iloha Kavarna
  6. ↑ a b c d e f g h JAKE?, Milo?. Dva roky generalnim tajemnikem . Vyd. 1. Praha: Nakl. Regulus, 1996, 137 p. Edice Dokumenty (Nakladatelstvi Regulus), sv. 1. ISBN   80-901564-2-8 .
  7. ↑ a b c ?ERMAK, Vladimir. Operace Srpen 1968: o ?psyopu,“ ?eskoslovenske spole?nosti, problemech sov?tskeho vladnuti a o mnoha dal?ich faktorech udalosti roku 1968. Praha: Na?e vojsko, 2011, 249 p. ISBN   80-206-1226-2 .
  8. ↑ a b c JE?EK, Vlastimil, LUKE? Klement a PROK? Petr. ?as normalizace: ?eskoslovensko v letech 1968?1989: pro ?aky 7.-9. ro?nik? zakladnich ?kol. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1991, 43 s. Historie v nepok?ivenem zrcadle. ISBN   80-85298-10-4 .
  9. ↑ Milou? Jake? na ?ervenem Hradku (17. 7. 1989)
  10. ↑ P?epis ?asti projevu generalniho tajemnika UV KS? Milo?e Jake?e v ?ervenem Hradku dne 17. ?ervence 1989
  11. ↑ Jake? chce honora? za sv?j legendarni projev z ?erveneho Hradku. Novinky.cz [online]. Borgis, 2009-11-16 [cit. 2022-08-22]. Dostupne online .  
  12. ↑ Legendarni projev Jake? neplanoval. Na?tval m? Gorba?ov, cht?l jsem burcovat, ?ika
  13. ↑ a b c d e STRA?IKOVA, Lucie. Jake? v ?ervenem Hradku p?iznal, ?e se citi jako k?l v plot?. ?T24 [online]. ?eska televize , 2009-07-17 [cit. 2022-08-22]. Dostupne online .  
  14. ↑ a b c d 20 let svobody: Jako k?l v plot?. [televizni po?ad]. ?eska televize, 17. 7. 2009. Dostupne z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/209411034000373-20-let-svobody-jako-kul-v-plote
  15. ↑ ZIDEK, Petr. Z tajemnika klaunem. P?ed 25 lety byl Milou? Jake? pro smich cele zemi. In: lidovky.cz [online]. 23.6.2014. [cit. 6.12.2014]. dostupne z: http://www.lidovky.cz/klaun-milos-jakes-v-lete-1989-byl-pro-smich-cele-zemi-fvo-/lide.aspx?c=A140623_161545_lide_hm
  16. ↑ Milo? Jake? na ?ervenem Hradku. In: youtube.com [online]. Zve?ejn?no 2. 6. 2011 [vid. 19. 1. 2015]. dostupne z: https://www.youtube.com/watch?v=uTaTJOAzb0g
  17. ↑ KUBI?KO, Radko. Zem?el Milan Schulz. ?esky rozhlas Plus [online]. ?Ro, 2014-01-20 [cit. 2022-08-22]. Dostupne online .  
  18. ↑ a b c d e f g h i j BAROCH, Pavel. Posledni dny Milo?e Jake?e. P?ed 25 lety padl. Tyden.cz [online]. Empresa Media, a.s. , 2014-11-24 [cit. 2022-08-22]. Dostupne online .  
  19. ↑ a b c d BENE?OVA, Jana. Milo? Jake?: Listopad zinscenovala StB, disidenti na tom zasluhu nemaji. Reflex.cz [online]. Czech News Center , 2014-10-24 [cit. 2022-08-22]. Dostupne online .  
  20. ↑ BERGER, Vojt?ch. Milo? Jake? v listopadu 1989: Nezapominejme na vydobytky socialismu!. ?esky rozhlas Radio?urnal [online]. ?Ro, 2014-11-21 [cit. 2022-08-22]. Dostupne online .  
  21. ↑ Milou? Jake? ? mimo?adne vystoupeni v TV 1989. In: Youtube [online] 21. 10. 2007 [cit. 2014?06?12]. Dostupne z: https://www.youtube.com/watch?v=HsqDFJoYA8E
  22. ↑ BERGER, Vojt?ch. Milo? Jake? v listopadu 1989: Hornici podporuji vladnouci stranu!. ?esky rozhlas Radio?urnal [online]. ?Ro, 2014-11-23 [cit. 2022-08-22]. Dostupne online .  
  23. ↑ BERGER, Vojt?ch. Kv?li 17. listopadu padaly hlavy. KS? vylou?ila Jake?e a ?t?pana. ?esky rozhlas Radio?urnal [online]. ?Ro, 2014-12-07 [cit. 2022-08-22]. Dostupne online .  
  24. ↑ DOLE?AL, Ji?i X. Milou? Jake?: Nepou?itelny komou? promluvil. Reflex.cz [online]. Czech news center , 2017-01-10 [cit. 2022-08-22]. Dostupne online .  
  25. ↑ Ирина Шульц: ≪Перестройка Горбачева была непродуманной≫ , gazeta.ru, 09. ledna 2017 (rusky)
  26. ↑ Zem?el Milo? Jake?. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-07-14 [cit. 2020-07-14]. Dostupne online .  
  27. ↑ GURY?OVA, Kristyna. ?Vojak mu dr?el samopal v zatylku a stiskl spou??.‘ Jake d?kazy m?la policie proti Jake?ovi?. iROZHLAS [online]. ?esky rozhlas , 2020-09-26 [cit. 2021-07-22]. Dostupne online .  
  28. ↑ ?ad Prace (z?izen vladnim na?izenim ?. 30/1951 Sb. ze dne 3. dubna 1951) SEZNAM NOSITEL? podle matrik nositel? (Archiv KPR, fond KPR, Eviden?ni knihy k ud?lovani statnich vyznamenani, inv. ?. 45-47, knihy ?. 9-11) Dostupne online
  29. ↑ ?ad Republiky (z?izen vladnim na?izenim ?. 30/1951 Sb. ze dne 3. dubna 1951). Seznam nositel? podle matriky nositel? (Archiv KPR, fond KPR, Eviden?ni knihy k ud?lovani statnich vyznamenani, inv. ?. 43, kniha ?. 7) Dostupne online
  30. ↑ ?ad Vit?zneho unora (z?izen zakonnym opat?enim p?edsednictva Federalniho shroma?d?ni ?. 9/1973 Sb. ze dne 13. unora 1973) SEZNAM NOSITEL? podle matriky nositel? (Archiv KPR, fond KPR, Eviden?ni knihy k ud?lovani statnich vyznamenani, inv. ?. 44, kniha ?. 8) Dostupne online
  31. ↑ a b K ?ivotnimu jubileu soudruha Milo?e Jake?e. Narodni vybory . 16.8.1982, ?is. 35, s. 2.  
  32. ↑ ?estny titul Hrdina socialisticke prace s pravem nosit zlatou hv?zdu Hrdiny socialisticke prace (z?izen vladnim na?izenim ?. 34/1959 Sb. ze dne 20. kv?tna 1959) SEZNAM NOSITEL? podle matriky nositel? (Archiv KPR, fond KPR, Eviden?ni knihy k ud?lovani statnich vyznamenani, inv. ?. 41, kniha ?. 5) Dostupne online
  33. ↑ ?ad Klementa Gottwalda ? za budovani socialisticke vlasti (z?izen vladnim na?izenim ?. 14/1953 Sb. ze dne 3. unora 1953, respektive vladnim na?izenim ?. 5/1955 Sb. ze dne 8. unora 1955). Seznam nositel? podle matriky nositel? (Archiv KPR, fond KPR, Eviden?ni knihy k ud?lovani statnich vyznamenani, inv. ?. 42, kniha ?. 6) Dostupne online
  34. ↑ Milda [online]. Mezinarodni festival dokumentarnich film? Ji.hlava [cit. 2018-02-15]. Dostupne online .  
  35. ↑ Milda [online]. ?esko-Slovenska filmova databaze [cit. 2021-07-28]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • JAKE?, Milo?. Dva roky generalnim tajemnikem . Praha: Regulus, 1996. 180 s. ISBN   80-901564-2-8 .  
  • PILNY, Pavel. Milo? Jake?: p?ib?h komunisty . Praha: ?eska citadela, 2019. 264 s. ISBN   978-80-907399-2-5 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Generalni tajemnici UV KS?
1921?1922: Vaclav ?turc ? 1922?1924: Alois Muna ? 1924?1926: Josef Haken ? 1927?1929: Bohumil Jilek ? 1929?1953: Klement Gottwald (1945?1953 p?edseda strany) ? 1945?1951: Rudolf Slansky ? 1953?1968: Antonin Novotny ? 1968?1969: Alexander Dub?ek ? 1969?1987: Gustav Husak ? 1987?1989: Milo? Jake? ? 1989: Karel Urbanek
Komunisti?ti v?dci vychodniho bloku
Albanska strana prace
Bulharska komunisticka strana
Komunisticka strana ?eskoslovenska
Sjednocena socialisticka strana N?mecka
Ma?arska strana pracujicich a
Ma?arska socialisticka d?lnicka strana
Polska sjednocena d?lnicka strana
Komunisticka strana Rumunska
Komunisticka strana Sov?tskeho svazu
Svaz komunist? Jugoslavie
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Milo?_Jake?&oldid=23530472 “