Duch svaty

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Seslani Ducha svateho v iluminovanem manuskriptu z 15. stoleti, Musee Conde, Chantilly. Duch svaty je znazorn?n jako holubice v nejhorn?j?i ?asti obrazu

Duch svaty i svaty Duch ( latinsky Spiritus Sanctus; hebrejsky ????? ????????? ; ?ecky ?γιο Πνε?μα) je teologicky pojem, ktery ozna?uje v k?es?anstvi jednu ze t?i osob Nejsv?t?j?i Trojice , osobu odli?nou od Otce a Syna , zarove? v?ak s nimi stejne podstaty (viz homousios ). Teologicka disciplina, jejim? p?edm?tem je Duch svaty, se nazyva pneumatologie . V ?idovstvi ozna?uje Duch svaty mimo jine i Bo?i p?itomnost. [ zdroj? ]

Judaismus [ editovat | editovat zdroj ]

V Tanachu se souslovi ?Duch svaty“ ( hebrejsky : ????? ?????????, ruach ha-kode? , ktere je pro nas nezvykle ?enskeho rodu) vyskytuje pouze na dvou mistech, a to v knize Izaja? 63:10 [1] a v ?almu 51:13 [2] . V Midra?i a Talmudu je ale vyskyt tohoto souslovi pom?rn? ?asty, nap?. jen v knize Kohelet raba [3] , ktera je dnes sou?asti Velkeho Midra?e, ale p?vodn? je to kompilat star?ich pramen? z 8. stoleti n. l. , se vyskytuje souslovi ?Duch svaty“ vice ne? 20krat . I podle vyskytu v Evangeliich se da p?edpokladat, ?e ji? v dob? Druheho chramu byl tento termin pou?ivan a znam v obecne populaci a ?e tedy Je?i? p?evzal ji? zau?ivany termin a roz?i?il jeho vyznam.

V ramci judaismu je termin ?Duch svaty“ spojovan te? s pojmem ?echina ?i ?china [4] ( hebrejsky : ?????????, doslova ?p?ebyvani“), jen? obvykle slou?i k ozna?eni z?etelne a siln? si uv?domovane Bo?i p?itomnosti na ur?item mist? ?i v ur?ite situaci. [5] St?edov?ky n?mecky chasidismus spojuje tuto Bo?i p?itomnost s Bo?i slavou ?ili kavod ( hebrejsky : ???????), jen? je v jeho pojeti pova?ovan za ?prvni stvo?eni“. [6] Kabaliste hovo?i o Duchu svatem jako o Bo?ske inspiraci , [7] p?i?em? takovato inspirace je pova?ovana za ni??i formu zjeveni ne? proroctvi . [8] ?Urove? osviceni ozna?ovana jako ruach ha-kode? zahrnuje jasnost porozum?ni, zesileni vnimani, uv?dom?ni duchovna a ?asto take uplnou zm?nu osobnosti“, [9] p?i?em? k teto urovni lze podle Talmudu dosp?t skrze stanoveny medita?ni postup. Mnozi vyklada?i Bible ztoto??uji ?Ducha svateho“ s ?duchem Bo?im“ (hebrejsky: ????? ????????, ruach Elohim ), co? je v Bibli velmi frekventovany termin a nachazi se nap?. hned v druhem ver?i knihy Genesis . [10]

K?es?anstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Novy zakon [ editovat | editovat zdroj ]

V ?eckem Novem zakon? se vyraz ?Duch svaty“ (τ? πνε?μα ?γιον to pneuma hagion ) objevuje p?ibli?n? stokrat. Duch svaty je v k?es?anstvi jedna z Bo?ich osob, p?esn?ji t?eti z osob v trojjedinem Bohu ? tedy Nejsv?t?j?i Trojici . Jako symboly pro zpodobeni teto osoby u?iva Novy zakon i pozd?j?i vytvarne um?ni obraz holubice nebo plamene . V Novem zakon? vystupuje Duch svaty jako samostatna postava ?i osoba. Podle k?es?anske viry po?ala Panna Maria sveho syna Je?i?e Krista p?sobenim Ducha svateho (viz Panenske po?eti ). Je?i? pak p?ijima zvla?tnim zp?sobem svateho Ducha p?i svem k?tu v ?ece Jordan ( Mt 3,16?17). P?islib Ducha svateho tvo?i jedno z hlavnich temat Je?i?ovy ?e?i na rozlou?enou v Janov? evangeliu (kap. 14?16).

Skutky apo?tol? popisuji ve sve 2. kapitole, jak byl Duch svaty, ozna?ovany te? jako P?imluvce nebo Ut??itel (?ecky παρ?κλητο? parakletos , obhajce, pomocnik), seslan na apo?toly v den letnic . Tuto udalost ka?doro?n? p?ipomina liturgie p?i slavnosti Seslani Ducha svateho . Tento dar Ducha je analogicky ke starozakonnimu daru Desatera Moj?i?ovi na Sinaji . V Janov? evangeliu (20,21?22) je Duch svaty apo?tol?m dan samotnym Je?i?em ji? v den sveho vzk?i?eni , tj. Velikonoc .

Spor o filioque [ editovat | editovat zdroj ]

Viz hlavni ?lanek Filioque

Svatodu?ni hymny [ editovat | editovat zdroj ]

K?es?anska tradice dochovala n?ktere starobyle hymny , ktere se obraceji (vzyvaji, invokuji ) p?imo na Ducha svateho. Mezi n? pat?i nap?. Nunc Sancte nobis Spiritus sv. Ambro?e z Milana , Veni Creator Spiritus Rhabana Maura ?i Veni sancte Spiritus ( P?ij?, o Duchu p?esvaty ), ktery je dodnes pou?ivan nap?. p?i zahajeni ?kolniho roku cirkevnich ?kol a univerzit . V sou?asnosti je v u?ivani ur?ite mno?stvi novych hymn? ?i pisni, ktere se obraceji p?imo k Duchu svatemu, velka ?ast z nich pochazi p?edev?im z prost?edi charismaticke obnovy .

Duch svaty a Trojice [ editovat | editovat zdroj ]

Spor ohledn? plnosti Kristova Bo?stvi, ve kterem byl Areios na Nicejskem koncilu roku 325 pora?en, byl p?ijetim Nicejskeho vyznani viry vy?e?en jen zdanliv?. Ve skute?nosti byly zav?ry tohoto koncilu velkou v?t?inou biskup? a k?es?anskych myslitel? odmitany. [ zdroj? ] Vychodni biskupove a teologove se spi?e p?iklan?li k n?ktere z modifikaci u?eni Origena , ktery mluvil o pod?izenem postaveni osob v Trojici. Boj za prosazeni Nicejskeho kreda vedl zpo?atku alexandrijsky biskup Atana? , kv?li ?emu? take stravil velkou ?ast sveho ?ivota ve vyhnanstvi. Teprve od 60. let se da?i p?iznivc?m Nicejskeho vyznani viry sbli?it se s origenistickou v?t?inou. Impulz k tomu dal ?imsky cisa? Julian k?es?any zvany Apostata (=odpadlik). Ten v roce 362 ve snaze uvrhnout k?es?anstvi do chaosu povolal zp?t na sve u?ady biskupy ve vyhnanstvi a ty u?adujici do vyhnanstvi poslal. Tim od dvora odeslal semi- arianskou hierarchii a na Alexandrijske synod? teho? roku za?alo sbli?ovani p?iznivc? Nicejskeho vyznani a origenist?.

Holubice-Duch svaty na obrazu Kristova k?tu

V tomto sbli?ovani vynikli p?edev?im t?i vychodni teologove nazyvani ?kappado?ti otcove“: sv. Basil Veliky , ?eho? z Nazianzu a ?eho? z Nyssy . Tito cirkevni otcove prohloubili troji?ni teologii a dokazali ji zformulovat pro origenisty p?ijatelnym jazykem. V jejich dilech, p?edev?im u Basila Velikeho, nalezneme take souvisly vyklad o Duchu svatem, ktery je jinak v Nicejskem vyznani viry zmin?n jen letmo. Basil Veliky hajil pojeti Ducha svateho jako jedne z osob Nejsv?t?j?i Trojice v obran? proti jinym sm?r?m a jeho pojeti pozice Ducha svateho v Trojici se prosadilo na koncilu v Konstantinopoli v roce 381.

Vytvarne um?ni [ editovat | editovat zdroj ]

V k?es?anskem um?ni se Duch svaty tradi?n? zobrazuje jako holubice podle slov Jana K?titele ?Spat?il jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a z?stal na n?m.“ J 1, 32 ( Kral , ?EP ). Byva sou?asti vyjev? Zv?stovani , K?tu Krista a Pavla , Seslani Ducha svateho a Nejsv?t?j?i Trojice . Take u svatych teolog? se inspirace Duchem svatym zobrazuje v podob? holubice u jejich ucha.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Iz 63, 10 ( Kral , ?EP )
  2. ↑ ? 51, 13 ( Kral , ?EP )
  3. ↑ Kohelet raba :: Midra?. midrash.webnode.cz [online]. [cit. 2022-03-07]. Dostupne online .  
  4. ↑ ?asopis ?avua tov 22/5767, str. 2. www.olam.cz [online]. [cit. 2012-03-26]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu .  
  5. ↑ MAHARAL, Rabi Low . Stezka Tory . Praha: Nakladatelstvi P3K, 2008. ISBN   978-80-87186-01-5 . S. 126?127.  
  6. ↑ SCHOLEM, Gerschom . Hlavni proudy ?idovske mystiky . Praha: Argo, 2017. ISBN   978-80-257-2430-9 . S. 177.  
  7. ↑ KAPLAN, Aryeh . Sefer Jecira . Praha: VOLVOX GLOBATOR, 1998. ISBN   80-7207-101-7 . S. 121.  
  8. ↑ ?asopis ?avua tov 34/5767, str. 4. www.olam.cz [online]. [cit. 2015-06-22]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu .  
  9. ↑ KAPLAN, Aryeh . Meditace a Bible . Praha: Malvern, 2018. ISBN   978-80-7530-114-7 . S. 24?25.  
  10. ↑ Gn 1, 2 ( Kral , ?EP )

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Duch svaty , Refugium Velehrad-Roma, Velehrad 2000, ISBN   80-86045-50-1
  • Elias Vella: Duch svaty ? pramen ?ivota , Karmelitanske nakladatelstvi, Kostelni Vyd?i 2006, ISBN   80-7195-043-2
  • Marta Lucie Cincialova: Tajemstvi Ducha svateho podle Franti?ka z Assisi, Antonina z Padovy a Bonaventury z Bagnoregia , Univerzita Palackeho v Olomouci, Olomouc 2011, ISBN   978-80-244-2916-8
  • Michal Altrichter a kolektiv: O Duchu Svatem a svatosti bi?movani , Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2012, ISBN   978-80-7412-123-4

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Duch_svaty&oldid=22993995 “