Duch svaty
i
svaty Duch
(
latinsky
Spiritus Sanctus;
hebrejsky
????? ?????????
; ?ecky
?γιο Πνε?μα)
je
teologicky
pojem, ktery ozna?uje v
k?es?anstvi
jednu ze t?i osob
Nejsv?t?j?i Trojice
, osobu odli?nou od
Otce
a
Syna
, zarove? v?ak s nimi stejne
podstaty
(viz
homousios
). Teologicka disciplina, jejim? p?edm?tem je Duch svaty, se nazyva
pneumatologie
. V
?idovstvi
ozna?uje Duch svaty mimo jine i Bo?i p?itomnost.
[
zdroj?
]
V
Tanachu
se souslovi ?Duch svaty“ (
hebrejsky
: ????? ?????????,
ruach ha-kode?
, ktere je pro nas nezvykle ?enskeho rodu) vyskytuje pouze na dvou mistech, a to v
knize Izaja?
63:10
[1]
a v
?almu
51:13
[2]
. V
Midra?i
a
Talmudu
je ale vyskyt tohoto souslovi pom?rn? ?asty, nap?. jen v knize
Kohelet raba
[3]
, ktera je dnes sou?asti Velkeho Midra?e, ale p?vodn? je to
kompilat
star?ich pramen? z
8. stoleti
n. l.
, se vyskytuje souslovi ?Duch svaty“ vice ne?
20krat
. I podle vyskytu v
Evangeliich
se da p?edpokladat, ?e ji? v dob?
Druheho chramu
byl tento
termin
pou?ivan a znam v obecne populaci a ?e tedy
Je?i?
p?evzal ji? zau?ivany termin a roz?i?il jeho vyznam.
V ramci judaismu je termin ?Duch svaty“ spojovan te? s pojmem
?echina
?i
?china
[4]
(
hebrejsky
: ?????????, doslova ?p?ebyvani“), jen? obvykle slou?i k ozna?eni z?etelne a siln? si uv?domovane Bo?i p?itomnosti na ur?item mist? ?i v ur?ite situaci.
[5]
St?edov?ky
n?mecky
chasidismus
spojuje tuto Bo?i p?itomnost s Bo?i slavou ?ili
kavod
(
hebrejsky
: ???????), jen? je v jeho pojeti pova?ovan za ?prvni stvo?eni“.
[6]
Kabaliste
hovo?i o Duchu svatem jako o Bo?ske
inspiraci
,
[7]
p?i?em? takovato inspirace je pova?ovana za ni??i formu zjeveni ne?
proroctvi
.
[8]
?Urove? osviceni ozna?ovana jako
ruach ha-kode?
zahrnuje jasnost porozum?ni, zesileni vnimani, uv?dom?ni duchovna a ?asto take uplnou zm?nu osobnosti“,
[9]
p?i?em? k teto urovni lze podle Talmudu dosp?t skrze stanoveny
medita?ni
postup. Mnozi vyklada?i
Bible
ztoto??uji ?Ducha svateho“ s ?duchem Bo?im“ (hebrejsky: ????? ????????,
ruach Elohim
), co? je v Bibli velmi frekventovany termin a nachazi se nap?. hned v druhem
ver?i
knihy
Genesis
.
[10]
V
?eckem
Novem zakon?
se vyraz ?Duch svaty“ (τ? πνε?μα ?γιον
to pneuma hagion
) objevuje p?ibli?n? stokrat. Duch svaty je v k?es?anstvi jedna z Bo?ich osob, p?esn?ji t?eti z osob v trojjedinem Bohu ? tedy
Nejsv?t?j?i Trojici
.
Jako
symboly
pro zpodobeni teto osoby u?iva Novy zakon i pozd?j?i vytvarne um?ni obraz
holubice
nebo
plamene
.
V Novem zakon? vystupuje Duch svaty jako samostatna postava ?i osoba. Podle k?es?anske viry po?ala
Panna Maria
sveho syna
Je?i?e Krista
p?sobenim Ducha svateho (viz
Panenske po?eti
). Je?i? pak p?ijima zvla?tnim zp?sobem svateho Ducha p?i svem
k?tu
v ?ece
Jordan
(
Mt
3,16?17). P?islib Ducha svateho tvo?i jedno z hlavnich temat Je?i?ovy ?e?i na rozlou?enou v
Janov? evangeliu
(kap. 14?16).
Skutky apo?tol?
popisuji ve sve 2. kapitole, jak byl Duch svaty, ozna?ovany te? jako
P?imluvce
nebo Ut??itel (?ecky παρ?κλητο?
parakletos
, obhajce, pomocnik), seslan na
apo?toly
v den
letnic
. Tuto udalost ka?doro?n? p?ipomina
liturgie
p?i slavnosti
Seslani Ducha svateho
. Tento dar Ducha je analogicky ke starozakonnimu daru
Desatera
Moj?i?ovi
na
Sinaji
. V Janov? evangeliu (20,21?22) je Duch svaty apo?tol?m dan samotnym Je?i?em ji? v den sveho
vzk?i?eni
, tj.
Velikonoc
.
- Viz hlavni ?lanek
Filioque
K?es?anska tradice dochovala n?ktere starobyle
hymny
, ktere se obraceji (vzyvaji,
invokuji
) p?imo na Ducha svateho. Mezi n? pat?i nap?.
Nunc Sancte nobis Spiritus
sv. Ambro?e z Milana
,
Veni Creator Spiritus
Rhabana Maura
?i
Veni sancte Spiritus
(
P?ij?, o Duchu p?esvaty
), ktery je dodnes pou?ivan nap?. p?i zahajeni ?kolniho roku cirkevnich ?kol a
univerzit
. V sou?asnosti je v u?ivani ur?ite mno?stvi novych hymn? ?i pisni, ktere se obraceji p?imo k Duchu svatemu, velka ?ast z nich pochazi p?edev?im z prost?edi
charismaticke obnovy
.
Spor ohledn? plnosti
Kristova
Bo?stvi, ve kterem byl
Areios
na
Nicejskem koncilu
roku
325
pora?en, byl p?ijetim
Nicejskeho vyznani viry
vy?e?en jen zdanliv?. Ve skute?nosti byly zav?ry tohoto koncilu velkou v?t?inou biskup? a k?es?anskych myslitel? odmitany.
[
zdroj?
]
Vychodni biskupove a teologove se spi?e p?iklan?li k n?ktere z modifikaci u?eni
Origena
, ktery mluvil o pod?izenem postaveni osob v Trojici. Boj za prosazeni Nicejskeho kreda vedl zpo?atku alexandrijsky biskup
Atana?
, kv?li ?emu? take stravil velkou ?ast sveho ?ivota ve vyhnanstvi. Teprve od 60. let se da?i p?iznivc?m Nicejskeho vyznani viry sbli?it se s origenistickou v?t?inou. Impulz k tomu dal ?imsky
cisa?
Julian
k?es?any zvany Apostata (=odpadlik). Ten v roce
362
ve snaze uvrhnout k?es?anstvi do chaosu povolal zp?t na sve u?ady biskupy ve vyhnanstvi a ty u?adujici do vyhnanstvi poslal. Tim od dvora odeslal semi-
arianskou
hierarchii a na Alexandrijske synod? teho? roku za?alo sbli?ovani p?iznivc? Nicejskeho vyznani a origenist?.
V tomto sbli?ovani vynikli p?edev?im t?i vychodni teologove nazyvani ?kappado?ti otcove“: sv.
Basil Veliky
,
?eho? z Nazianzu
a
?eho? z Nyssy
. Tito cirkevni otcove prohloubili troji?ni teologii a dokazali ji zformulovat pro origenisty p?ijatelnym jazykem. V jejich dilech, p?edev?im u Basila Velikeho, nalezneme take souvisly vyklad o Duchu svatem, ktery je jinak v Nicejskem vyznani viry zmin?n jen letmo. Basil Veliky hajil pojeti Ducha svateho jako jedne z osob Nejsv?t?j?i Trojice v obran? proti jinym sm?r?m a jeho pojeti pozice Ducha svateho v Trojici se prosadilo na
koncilu v Konstantinopoli
v roce 381.
V k?es?anskem um?ni se Duch svaty tradi?n? zobrazuje jako
holubice
podle slov
Jana K?titele
?Spat?il jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a z?stal na n?m.“
J
1, 32 (
Kral
,
?EP
). Byva sou?asti vyjev?
Zv?stovani
,
K?tu
Krista a
Pavla
,
Seslani Ducha svateho
a
Nejsv?t?j?i Trojice
. Take u svatych
teolog?
se inspirace Duchem svatym zobrazuje v podob? holubice u jejich ucha.
- ↑
Iz
63, 10 (
Kral
,
?EP
)
- ↑
?
51, 13 (
Kral
,
?EP
)
- ↑
Kohelet raba :: Midra?.
midrash.webnode.cz
[online]. [cit. 2022-03-07].
Dostupne online
.
- ↑
?asopis ?avua tov 22/5767, str. 2.
www.olam.cz
[online]. [cit. 2012-03-26].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
.
- ↑
MAHARAL, Rabi Low
.
Stezka Tory
. Praha: Nakladatelstvi P3K, 2008.
ISBN
978-80-87186-01-5
. S. 126?127.
- ↑
SCHOLEM, Gerschom
.
Hlavni proudy ?idovske mystiky
. Praha: Argo, 2017.
ISBN
978-80-257-2430-9
. S. 177.
- ↑
KAPLAN, Aryeh
.
Sefer Jecira
. Praha: VOLVOX GLOBATOR, 1998.
ISBN
80-7207-101-7
. S. 121.
- ↑
?asopis ?avua tov 34/5767, str. 4.
www.olam.cz
[online]. [cit. 2015-06-22].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
.
- ↑
KAPLAN, Aryeh
.
Meditace a Bible
. Praha: Malvern, 2018.
ISBN
978-80-7530-114-7
. S. 24?25.
- ↑
Gn
1, 2 (
Kral
,
?EP
)
- Duch svaty
, Refugium Velehrad-Roma, Velehrad 2000,
ISBN
80-86045-50-1
- Elias Vella:
Duch svaty ? pramen ?ivota
, Karmelitanske nakladatelstvi, Kostelni Vyd?i 2006,
ISBN
80-7195-043-2
- Marta Lucie Cincialova:
Tajemstvi Ducha svateho podle Franti?ka z Assisi, Antonina z Padovy a Bonaventury z Bagnoregia
, Univerzita Palackeho v Olomouci, Olomouc 2011,
ISBN
978-80-244-2916-8
- Michal Altrichter a kolektiv:
O Duchu Svatem a svatosti bi?movani
, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2012,
ISBN
978-80-7412-123-4