| Druha valka v Kongu
|
|---|
 Uprchlici na rwandsko-kon?ske hranici
|
|
| Trvani
| 2. srpna 1998 - 18. ?ervence 2003
|
|---|
| Misto
| Demokraticka republika Kongo
, Afrika
|
|---|
| Vysledek
| Vojensky pat
|
|---|
| Strany
|
|---|
 Demokraticka republika Kongo (DRC)
podpora
:
rebelske skupiny
:
| Rwanda
 Rwanda
Burundi
 Burundi
Uganda
 Uganda
rebelske skupiny
:
|
|
| Velitele
|
|---|
|
| Sila
|
|---|
|
|
2 850 000 mrtvych (1998-2003)
1 000 000 mrtvych (2003-2005)
3 800.000-7 800.000 (1998-sou?asnost)
[9]
|
| N?ktera data mohou pochazet z
datove polo?ky
.
|
Druha valka v Kongu
probihala v letech
1998
a?
2003
v
Demokraticke republice Kongo
(d?ive nazyvane Zair). Tato valka je n?kdy take nazyvana
Africka sv?tova valka
nebo take
Velka africka valka
. Druha kon?ska valka pat?ila k nejv?t?im a nejslo?it?j?im v moderni africke historii, proto?e se do ni p?imo zapojilo dev?t africkych stat? a take kolem 25 ozbrojenych skupin.
Podle odhad? si valka od srpna
1998
do dubna
2004
vy?adala na 3,8 milion? ob?ti. V?t?inu tvo?ili civiliste a p?i?inou jejich umrti byly zejmena nemoci a
hladomor
(?asto dochazelo k zabavovani potravin). Druha kon?ska valka se tak stala nekrvav?j?im konfliktem od druhe sv?tove valky. Miliony lidi uprchly do sousednich zemi.
Za hlavni p?i?inu druhe kon?ske valky lze pova?ovat boj o
nerostne suroviny
. To byl take d?vod pro? se do valky zapojily i zem?, jako
Namibie
a
Zimbabwe
, ktere nebyly bezprost?edn? ohro?eny. Nerostne suroviny t??ili i
povstalci
, kte?i tak ziskavali finan?ni prost?edky na dal?i boj. Roli v konfliktu sehraly take etnicke faktory.
Rwandske kmeny
?iji v bohatych vychodnich provinciich Severni a Ji?ni Kivu a kon??ti
Tutsiove
maji vyrazny vliv na vyvoj situace v zemi. Podileli se na svr?eni prezidenta Mobutu a byli zastoupeni i v armad?. V roce 1997 Kabila vym?nil Tutsie v ?adach kon?ske armady za p?islu?niky jinych etnik a pozd?ji vypov?d?l p?islu?niky rwandske armady ze zem?.
Vale?ne strany: fialova ? Demokraticka republika Kongo, oran?ova ? protikabilovska koalice, tmav? modra ? Kabilovi spojenci, sv?tle modra ? Kabilovi spojenci nep?imo u?astni v valce, zelena ? Kabilovi politi?ti podporovatele
Odhad jednotlivych uzemi dr?enych jednotlivymi frakcemi mezi lety 2001 a? 2003.
V za?i
1997
na?idil prezident
Laurent-Desire Kabila
sta?eni rwandskych jednotek z Konga a v ?ervenci roku 1998 vypov?d?l v?echny p?islu?niky rwandske armady ze zem?. Diky tomuto kroku se ?ada Kabilovych spojenc? obratila proti n?mu.
Rwanda
a
Uganda
za?aly podporovat povstalce, diky ?emu? se anti-kabilovske koalici da?ilo postupovat ke
Kinshase
. Oficialnim d?vodem pro p?itomnost rwandskych a ugandskych jednotek na uzemi Konga byla obava z povstaleckych skupin, ktere by mohly ohrozit bezpe?nost jejich zemi. Rwanda se obavala
milic
Interhamwe
a Uganda organizace zvane
NALU
(National Army for the Liberation of Uganda) p?sobicich na hranicich mezi Demokratickou republikou Kongo a Ugandou. Jejich cilem bylo svrhnout Kabilu a nahradit ho nov? zformovanou povstaleckou skupinou nazyvanou
Kon?ske shroma?d?ni za demokracii
?
RCD
(Rassemblement Conglais pour la Democratie). Kabila se proto rozhodl po?adat o pomoc
Jihoafricke rozvojove spole?enstvi
(Southern African Development community) a na jeho stranu se postavila
Namibie
,
Zimbabwe
a
Angola
. Na svou stranu ziskal i n?ktere dal?i zem? ?
?ad
,
Libyi
a
Sudan
. RCD tak byla nucena se stahnout do vychodni ?asti Konga, odkud pokra?ovala v bojich s kon?skou armadou a jejimi zahrani?nimi spojenci.
V unoru roku
1999
Uganda za?ala podporovat povstaleckou skupinu nazyvanou
Hnuti za osvobozeni Konga
?
MLC
(Mouvvement pour la Liberation du Congo), v jejim? ?ele stal
Jean Pierre Bemba
. Uganda spole?n? s MLC ziskala kontrolu nad severni ?asti Konga. Diky sve jednot? se MLC stala nejsiln?j?i povstaleckou skupinou v
ob?anske valce
. V tomto obdobi bylo Kongo v podstat? rozd?leno do t?i ?asti. Ve v?ech ?astech probihala intenzivni t??ba nerostnych surovin.
V ?ervenci 1999 bylo v
Lusace
v
Zambii
navr?eno
p?im??i
. Smlouvu v srpnu podepsalo Kongo, Zimbabwe, Angola, Namibie, Uganda a Rwanda. Tuto smlouvu se v?ak nepoda?ilo naplnit. Laurent Kabila si vyslou?il mezinarodni kritiku za to, ?e blokoval vytvo?eni spole?ne vojenske komise, brzdil mezikon?ske dialogy a byl proti rozmist?ni mirovych jednotek
OSN
v zemi. Smlouvu ale poru?ovaly v?echny strany konfliktu, tak?e dohoda existovala pouze na papi?e. V prosinci roku 1999 do?lo ke zhor?eni bezpe?nostni situace v zemi a v?e nazna?ovalo tomu, ?e i nepatrny incident m??e spustit organizovane nasili proti civilist?m, zejmena proti Tutsi?m.
Dne
16. ledna
2001
byl prezident Laurent-Desire Kabila zavra?d?n ?lenem sve ochranky. Jeho nastupcem se stal jeho syn
Joseph Kabila
.
V ?ijnu roku 2001 za?al v
Addis Abeb?
mezikon?sky dialog pod za?titou
Ketumily Masire
(n?kdej?iho prezidenta
Botswany
). Prvni setkani nep?ineslo velky pokrok a bylo odlo?eno.
V roce
2002
do?lo znovu k setkani v
Ji?ni Africe
. Tohoto setkani se u?astnili p?edstavitele vlady, povstaleckych skupin, politicke opozice, ob?anske spole?nosti a hnuti
Mai-mai
. Rozhovory ale op?t skon?ily bezvysledn?.
Jednani pokra?ovala v Ji?ni Africe do ?ijna 2002. Na konci roku 2002 se vojaci Angoly, Namibie a Zimbabwe stahli. Rwanda p?islibila stahnout sve vojsko ze zem? vym?nou za odzbrojeni milic Interhamwe. Rwand?ti vojaci se m?li stahnout z Konga do ?ijna 2002, ale vojaci a RCD z?stali na vychod? Konga i nadale. Ugand?ti vojaci se oficialn? stahli z Konga v kv?tnu 2003.
Smlouva z
Pretorie
(Ji?ni Afrika) byla formaln? ratifikovana v?emi stranami 2. dubna 2003 v
Sun City
v Ji?ni Africe a tak do?lo k oficialnimu ukon?eni druhe kon?ske valky. Byla rovn?? vytvo?ena prozatimni vlada a plan, jak dovest zemi ke svobodnym demokratickym volbam.
Zahrani?ni akte?i ve druhe kon?ske valce
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Kon?sky vojak blizko hranic s Rwandou (2001)
Angola
? Angola bojovala ji? v
prvni kon?ske valce
proti
Mobutu Sese Sekovi
, proto?e podporoval povstalce z
UNITY
v
Angolske ob?anske valce
. Angola se sna?ila zamezit operovani UNITY v ji?nim Kongu, proto?e UNITA zde prodavala
diamanty
vyt??ene v Angole a m?nila je za zbran?. Take se obavala, ?e bezvladi v DRC by mohlo UNITU posilit. Pomoc Angoly byla velmi vyznamna, proto?e po desetiletich boj? m?la jednu z nejv?t?ich a nejzku?en?j?ich armad v Africe.
Zimbabwe
?
Robert Mugabe
poslal Kabilovi na pomoc vojaky. U?inil tak pravd?podobn? ve snaze zvy?it svoji presti? v Africe a take ho lakaly nerostne zdroje Konga. Mugabe se tak stal nejv?t?im spojencem Kabily. Kabila a Mugabe podepsali kontrakt za 200 milion? dolar?, ktery ziskaly podniky vlastn?ne Mugabem a jeho rodinou.
Namibie
? Prezident
Sam Nujoma
m?l v Kongu podobne zajmy jako Mugabe. ?ada ?len? jeho rodiny byla zapojena do t??by nerostnych surovin. Opozi?ni politici a ob?ane Namibie ale byli intervenci do DRC pobou?eni.
?ad
? Kabila p?vodn? s pomoci francouzske Afriky nepo?ital, ale po summitu v
Libreville
v
Gabonu
?ad souhlasil s vyslanim dvou tisic vojak?.
Libye
?
Muammar al-Gaddafi
poskytl letadla p?epravujici vojaky z ?adu. Tento krok byl p?ekvapujici, proto?e Libye m?la s ?adem uzemni spory. Gaddafi se tak pravd?podobn? pokou?el vymanit z mezinarodni izolace.
Sudan
? Nepotvrzene udaje hovo?i o tom, ?e sudanska armada bojovala s povstalci v provincii
Orientale
blizko sudanske a ugandske hranice.
Povstale?ti vojaci vyfotografovani u severniho m?sta
Gbadolite
roku 2000
RCD-Goma
? Kon?ske shroma?d?ni za demokracii (Congolese Rally for Democracy) ? rwandska povstalecka skupina podporovana Rwandou a Burundi
RCD ? K
? Kon?ske shroma?d?ni za demokracii ? Kisangani (Congolese Rally for democracy ? Kisangani) ? p?sobilo zejmena v provinciich
Ituri
, Oriental a Severni Kivu.
MLC
? Hnuti za osvobozeni Konga (Mouvement pour la Liberation du Congo) ? podporovane Ugandou, v jeho ?ele stal Jean Pierre Bemba. Toto hnuti p?sobilo p?edev?im v provinciich
Equatur
a Oriental.
UPC
? Unie kon?skych patriot? (Union of Congolese Patriots) ? p?sobi v Ituri
Mai Mai
? vladou podporovane povstalecke skupiny bojujici proti rwandskych a ugandskym vojak?m a proti povstaleckym skupinam, ktere tyto zem? podporovaly. Bojovali take proti p?ilivu imigrant? z Rwandy
Milice Interhamwe
? tvo?eni p?islu?niky kmene
Hutu
, postavily se na strany Kabily a bojovaly proti rwandske vlad?, ve ktere dominovali Tutsiove
NALU
? Narodni armada pro osvobozeni Ugandy (National Army for the Liberation of Uganda)
UNITA
?
Narodni svaz za uplnou nezavislost Angoly
(
Uniao Nacional para a Independencia Total de Angola
)
Navzdory oficialnim prohla?enim o ukon?eni nasili v roce 2003 boje v ji?nim Kongu nadale pokra?ovaly. Hutujske milice se obavaly vratit zp?t do Rwandy, aby se nestaly ter?em utok? Tutsi?, a proto z?staly v
de?tnem pralese
ve vychodnim Kongu. Rwandsky vpad do Demokraticke republiky Kongo naru?il ?k?ehkou“ vladu a vytvo?il nestabilitu.
V prosinci
2004
se st?etly soupe?ici skupiny, v ramci kon?ske statni armady, ve vychodni ?asti zem?.
V kv?tnu
2005
bylo zji?t?no, ?e
hutuj?ti
rebelove, usazeni ve vychodnim Kongu, jsou odpov?dni za stovky hromadnych
poprav
, znasil?ovani, nasili a brani kon?skych civilist? jako
rukojmi
na uzemi
Walungu
a
Ji?niho Kivu
.
B?hem roku 2005 milice podporovane Rwandou a Ugandou vytva?ely nestabilitu v severovychodnim regionu Ituri. Rwandske milice take stale operuji ve vychodni ?asti zem? v de?tnych pralesich.
V roce 2005 prob?hlo
referendum
, ktere vedlo k p?ijeti nove
ustavy
. Ustava zaru?ila nove rozd?leni zem? na 25 provincii.
V roce 2006 se konaly svobodne prezidentske volby. Nejv?t?i ?ance na vit?zstvi m?l Joseph Kabila a v?dce povstalc? Jean Pierre Bemba. Ve volbach zvit?zil Joseph Kabila. Bemba v?ak odmitl vysledky voleb akceptovat. Na?t?sti nasili bylo pouze do?asne a jen t?sn? po skon?eni voleb. V prosinci 2006 byl Joseph Kabila
inaugurovan
za u?asti mnoha africkych hlav stat?. V tomte? roce se take konaly volby do
parlamentu
, ve kterych Kabilova Lidova strana pro rekonstrukci a demokracii ziskala v?t?inu v parlamentu. S pomoci OSN a
Evropske unie
se Kabilovi poda?ilo stabilizovat situaci v zemi.
B?hem valky do?lo k drancovani p?irodnich zdroj?. T??ba probihala v?t?inou nelegaln?. Experti OSN doporu?ili zakazat vyvoz nerostnych surovin ze zem?, ale tato doporu?eni nebyla nikdy dodr?ovana. V roce 1999 se rwandska a ugandska vojska st?etla ve m?st?
Kisangani
, ktere je proslule t??bou diamant?.
V ?ijnu 2004
Amnesty International
zaznamenala 40 000 p?ipad?
znasiln?ni
v p?ede?lych ?esti letech. V?t?ina p?ipad? znasiln?ni se odehrala v ji?nim Kivu. Po?et znasiln?nych ?en v?ak bude patrn? daleko vy??i, proto?e velka ?ast z nich se boji odsouzeni sveho okoli, a tak znasiln?ni neohlasi. Znasil?ovani take p?isp?lo k roz?i?eni
HIV
v DRC.
Ve vychodnim Kongu je intenzita znasil?ovani a dal?iho sexualniho nasili popisovana jako nejhor?i na sv?t?. V?echny vojenske jednotky jsou vinny, ale milice a dal?i povstalecke skupiny maji podil na vin? nejv?t?i.
B?hem valky bylo vyhnano na 3,4 milion? lidi. V?t?ina z nich pochazela z vychodni ?asti zem?. Tem?? dal?i 2 miliony lidi uprchly do sousednich zemi: Rwandy, Burundi,
Tanzanie
a Ugandy.
B?hem valky byli
Pygmejove
chytani jako zvi?ata a zabijeni. N?kte?i povstalci byli kanibalove a jedli Pygmeje, proto?e v??ili, ?e tim ziskaji magickou silu.
I kdy? oficialn? valka skon?ila p?ed n?kolika lety, lide v Kongu umiraji i nadale. Odhadovany po?et ob?ti je 45 000 za m?sic; 2 700 000 lidi um?elo od za?atku roku 2004. Tento po?et ob?ti je zavin?n hlavn? kv?li velmi roz?i?enym nemocem a hladomoru, zpravy ukazuji, ?e tem?? polovina usmrcenych osob jsou d?ti mlad?i 5 let. Tento po?et mrtvych byl zaznamenan od roku 2004, kdy po?ala snaha obnovit narod. Usili jsou omezovana faktory, jako je
konflikt v Kivu
, ktery m??e byt, a ?asto je pova?ovan za pokra?ovani druhe valky v Kongu. Po?et ob?ti nasilnych vojak?, radikal?, a povstalc? v akci byly odhadnuty na vice ne? 1 000 v roce 2009.
- ↑
a
b
c
d
e
Mario von Baratta
:
Der Fischer Weltalmanach 2001. Zahlen, Daten, Fakten. Aktuell. Kompetent. Zuverlassig.
Fischer, Frankfurt 2000,
ISBN
3-596-72001-X
.
- ↑
Scholl-Latour, S. 116
- ↑
Johnson, S. 94.
- ↑
Scholl-Latour, S. 320
- ↑
Johnson, S. 93
- ↑
a
b
Johnson, S. 104.
- ↑
First assessment of the armed groups operating in DR Congo.
www.reliefweb.int
[online]. [cit. 16-10-2008].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 16-10-2008.
- ↑
Scholl-Latour, S. 35
- ↑
Coghlan B, Brennan RJ, Ngoy P,
et al
. (enero de 2006).
"Mortality in the Democratic Republic of Congo: a nationwide survey"
. Lancet 367 (9504): 44?51.
doi
:10.1016/S0140-6736(06)67923-3.
PMID
16399152.