한국   대만   중국   일본 
Chajim Herzog ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Chajim Herzog

Tento článek patří mezi dobré v české Wikipedii. Kliknutím získáte další informace.
Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Chajim Herzog
???? ????? ‎
Prezident Herzog na fotografii z roku 1990
Prezident Herzog na fotografii z roku 1990
6.  prezident Izraele
Ve funkci:
5. kv?tna 1983  ?  13. kv?tna 1993
P?edseda vlady Menachem Begin
Jicchak ?amir
?imon Peres
Jicchak Rabin
P?edch?dce Jicchak Navon
Nastupce Ezer Weizman
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi Strana prace (d?ive Ma'arach , Mapaj )
Vojenska slu?ba
Slu?ba Hagana
Britska armada
Izraelske obranne sily
Doba slu?by 1936?1962
Hodnost generalmajor ( aluf )
Bitvy/valky Arabske povstani
druha sv?tova valka
valka za nezavislost
sinajska valka
Narozeni 17. za?i 1918
Belfast , Spojene kralovstvi Velke Britanie a Irska (dnes Spojene kralovstvi )
Umrti 17. dubna 1997 (78 let)
Tel Aviv , Izrael
Misto poh?beni Herzlova hora
Cho? Aura Herzogova
Rodi?e Jicchak ha-Levi Herzog a Sarah Herzog
D?ti Jo'el, Michael, Ronit, Jicchak
P?ibuzni Jicchak ha-Levi Herzog (otec)
Ja'akov Herzog (bratr)
Abba Eban (?vagr)
Alma mater University of London
Cambridge University
Profese politik , diplomat , d?stojnik , advokat , advokat, spisovatel , vojak a historik
Nabo?enstvi judaismus
Ocen?ni ?estny doktor Haifske univerzity
?estny doktorat univerzity v Tel Avivu (Izrael)
?estny doktorat Hebrejske univerzity v Jeruzalem?
Podpis Chajim Herzog חיים הרצוג‎, podpis
Commons Chaim Herzog
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Chajim Herzog ( hebrejsky : zvuk ???? ????? ‎ , Chajim Hercog ; 17. za?i 1918 Belfast  ? 17. dubna 1997 Tel Aviv ) byl izraelsky general, diplomat, politik a ?len Strany prace (d?ive Ma'arach ). V letech 1983 a? 1993 zastaval ve dvou funk?nich obdobich u?ad izraelskeho prezidenta .

Pochazel ze severoirskeho Belfastu a jeho otcem byl irsky a izraelsky vrchni rabin Jicchak ha-Levi Herzog . Vystudoval pravo a jeho vojenska kariera za?ala ji? v roce 1936 vstupem do Hagany p?i arabskem povstani v Palestin? . B?hem druhe sv?tove valky se jako zpravodajsky d?stojnik Britske armady zapojil do boje proti nacismu , zu?astnil se vylod?ni v Normandii , boj? o p?ekro?eni Ryna a osvobozeni koncentra?nich tabor? . Pat?il mezi zakladatele izraelske armady a v roce 1948 se zu?astnil boj? o  Jeruzalem . Podilel se na zrodu izraelske vojenske zpravodajske slu?by , v jejim? ?ele celkem dvakrat stanul. Vojenskou karieru ukon?il roku 1962 v hodnosti generalmajora a o p?t let pozd?ji se b?hem ?estidenni valky stal vojenskym komentatorem.

V letech 1975 a? 1978 p?sobil jako staly zastupce Izraele p?i Organizaci spojenych narod? (OSN), kde na obranu ?idovskeho statu mnohokrat vystupoval. Jeho projev v souvislosti se schvalenim rezoluce prohla?ujici sionismus za druh rasismu byl za?azen mezi projevy, ktere zm?nily sv?t. V roce 1983 dosahl vrcholu sve kariery, kdy? byl zvolen izraelskym prezidentem. V teto funkci p?sobil deset let, b?hem nich? se sna?il vystupovat na obranu Izraele a p?eklenout rozdily v izraelske spole?nosti. Je autorem ?ady knih a ?lank? v?nujicich se vojenske historii. [1]

Mladi a studium [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v  Belfastu ve Spojenem kralovstvi Velke Britanie a Irska (dnes Severni Irsko ve Spojenem kralovstvi ) jako syn Sary Hillmanove a vyznamneho rabina Jicchaka ha-Levi Herzoga , ktery v letech 1919 a? 1937 zastaval funkci vrchniho rabina Irska a nasledn? vrchniho a?kenazskeho rabina mandatni Palestiny (1937?1948) a Izraele (1948?1959). [2] Rodina ?ila od roku 1919 v  Dublinu , kde se narodil i Chajim?v mlad?i bratr Ja'akov (1921?1972), pozd?j?i rabin a izraelsky velvyslanec v Kanad?. [3] Vyr?stal a posleze i studoval v Dublinu na Wesley College . [1] V roce 1935, kdy? mu bylo sedmnact, podnikl spole?n? s rodinou aliju do britske mandatni Palestiny, kde t?i roky studoval v  Hebronske je?iv? , je?iv? Merkaz ha-rav a pravnicke ?kole vlady britskeho mandatu. [4] V roce 1936 vstoupil na po?atku arabskeho povstani do ?idovske polovojenske organizace Hagana . [5] O dva roky pozd?ji se vratil do Spojeneho kralovstvi, kde vystudoval pravo na londynske a cambridgeske univerzit?. [2]

Vojenska kariera [ editovat | editovat zdroj ]

Po dokon?eni studii vstoupil v roce 1942 do Britske armady , kde ziskal vojenske vzd?lani v  Kralovske vojenske akademii v Sandhurstu . Zde si vyslou?il celo?ivotni p?ezdivku ?Vivian“, nebo? Britove neum?li spravn? vyslovit jeho jmeno Chajim. [6] Za druhe sv?tove valky slou?il jako zpravodajsky d?stojnik u p?chotniho a obrn?neho sboru, s nim? se zu?astnil vylod?ni v Normandii a boj? v okupovane Evrop?. [7] Byl p?itomen te? osvobozeni koncentra?niho tabora Bergen-Belsen a podilel se na identifikaci n?meckych zajatc? v?etn? Heinricha Himmlera , jeho? vyslechu se osobn? u?astnil. [2] Po skon?eni 2. sv?tove valky byl ?lenem komise, ktera v  britske okupa?ni zon? organizovala zpravodajsky system, a p?sobil jako velitel vojenske rozv?dky v severnim N?mecku. [7] Demobilizovan byl roku 1947 v hodnosti podplukovnika . [5]

Teho? roku se o?enil s  Aurou Ambacheovou , se kterou m?l ?ty?i d?ti: dceru Ronit a syny Jo'ela (* 1949), Michaela a Jicchaka (* 1960), [8] ktery se stal izraelskym politikem. [9] Jeho ?vagrem byl izraelsky ministr zahrani?nich v?ci Abba Eban , ktery se o?enil se sestrou Herzogovy man?elky. [10]

Poprsí a hlava Herzoga ve vojenské uniformě
Plukovnik Herzog coby vojensky ata?e, 1950

Izraelske vojenske zpravodajstvi [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1947 se vratil do mandatni Palestiny, kde byl s nejv?t?i pravd?podobnosti Haganou pov??en provest vnit?ni hloubkovou inspekci jeji zpravodajske slu?by ?aj ; tuto inspekci vykonal v kv?tnu teho? roku. [11] V lednu 1948 se stal jednim z instruktor? vycvikoveho kurzu pro zpravodajske d?stojniky. [12] V prvni polovin? teho? roku pak stal v ?ele bezpe?nostni sekce ?idovske agentury [13] a byl sty?nou osobou pro p?edstavitele Organizace spojenych narod? (OSN), kte?i do mandatni Palestiny p?ijeli pro?et?it situaci p?ed sta?enim britskych jednotek v souvislosti s vypr?enim britskeho mandatu. [2] Po vzniku Izraele v kv?tnu 1948 se stal p?islu?nikem Izraelskych obrannych sil (IOS), v jejich? ?adach bojoval ve valce za nezavislost . Jako opera?ni a zpravodajsky d?stojnik 7. obrn?ne divize se zu?astnil bitvy o Latrun . [1]

V ?ervnu 1948 rozhodl izraelsky premier David Ben Gurion o reform? a reorganizaci izraelskych tajnych slu?eb a pov??il jeho a Isera Be'eriho z?izenim vojenske vyzv?dne slu?by ( ?erut ha-modi'in ) p?i generalnim ?tabu, pod jeji? odpov?dnost by spadalo ?bitevni a takticke zpravodajstvi, kontrarozv?dna ?innost, cenzura , monitorovani rozhlasu a vysila?ek a specialni povinnosti.“ [14] V ?ele teto zpravodajske slu?by stanul Be'eri a on sam se stal jeho zastupcem. [14] Po?atkem roku 1949 do?lo k dal?i reorganizaci zpravodajskych slu?eb, v jejim? d?sledku vzniklo zpravodajske odd?leni IOS, do jeho? ?ela byl jmenovan. [15] Teho? roku vznikl na jeho navrh Koordina?ni vybor zpravodajskych slu?eb, ktery m?l ?kontrolovat a koordinovat praci slu?eb a zmir?ovat t?enice, ktere mezi nimi vladly.“ [16]

V roce 1950 byl v teto funkci nahrazen Binjaminem Giblim , ktery provedl rozsahlou reorganizaci a transformoval vojenske zpravodajske odd?leni ve vojenskou zpravodajskou slu?bu, ktera se od prosince 1953 jmenuje Aman . [17] Po svem odchodu z vojenskeho zpravodajstvi p?sobil v letech 1950 a? 1954 jako vojensky ata?e na izraelske ambasad? ve Spojenych statech , pak mezi roky 1954 a 1957 jako velitel jeruzalemske brigady a dale v letech 1957 a? 1959 jako velitel ji?niho velitelstvi IOS . [18] V roce 1959 se vratil do ?ela vojenske zpravodajske slu?by Aman, v ni? setrval do roku 1962. [19] B?hem tohoto obdobi na ja?e 1959 v  Teheranu se svym iranskym prot?j?kem dojednal iransko-izraelskou vojenskou a zpravodajskou spolupraci. [20] V roce 1962 jej ve funkci nahradil Me'ir Amit a on sam opustil izraelskou armadu v hodnosti generalmajora ( aluf ). [4]

Po odchodu z armady [ editovat | editovat zdroj ]

Herzog, 1969
? Je z?ejme, ?e musi byt podniknuta ve?kera bezpe?nostni opat?eni, ale musim se v?i up?imnosti prohlasit, ?e kdybych si m?l dnes vybrat mezi tim, zda mam sed?t v egyptskem bombardovacim letadle mi?icim k Tel Avivu, nebo byt v Tel Avivu, z ?ist? sobecke touhy po sebezachov? bych dal p?ednost Tel Avivu. “

— Chajim Herzog, uryvek rozhlasoveho komenta?e z 1. 6. 1967 poslucha??m, kte?i se obavali egyptskeho bombardovani [21]

Po odchodu z armady se v?noval podnikani a ve?ejne slu?b? a p?sobil jako obchodni ?editel konglomeratu pr?myslovych podnik?, ktere v Izraeli vlastnil sir Isaac Wolfson . [8] V kv?tnu 1967 p?ed vypuknutim ?estidenni valky nastoupil jako komentator do radia Kol Jisra'el . [5] Jeho komenta?e m?ly pozitivni vliv na izraelskou moralku a narodni sebev?domi v situaci, kdy sousedni arabske staty stup?ovaly vojenske nap?ti a propagandu. [22] Po dobyti Zapadniho b?ehu Jordanu jej ministr obrany Mo?e Dajan jmenoval vojenskym guvernerem vychodniho Jeruzalema a Judeje a Sama?ska a v teto funkci setrval a? do konce roku 1967. [5] Po svem jmenovani se dotazal Dajana na izraelskou politiku na dobytem uzemi a co se od n?j o?ekava, na?e? mu Dajan odpov?d?l: ?P?edpoklada se, ?e se bude? starat, aby se v?echno vratilo do normalnich koleji. Ale nesna? se vladnout Arab?m . Nech je, a? si vladnou sami. Pochopiteln? musi v?d?t, ?e jsi ?ef. (…) V podstat? chci politiku, ktera umo?ni, aby se Arab narodil, ?il a um?el na Zapadnim b?ehu, ani? by kdy spat?il n?jakeho izraelskeho u?ednika.“ [23]

Po demobilizaci stanul v ?ele spravni rady vydavatelstvi Keter Publishing a v roce 1965 se spole?n? s Ben Gurionem podilel na vzniku politicke strany Rafi . [24] V roce 1972 s partnery Michaelem Foxem a Ja'akovem Ne'emanem zalo?il pravnickou firmu Herzog, Fox & Ne'eman , je? se pozd?ji stala nejv?t?i pravnickou spole?nosti v Izraeli. [25] Na roli komentatora Kol Jisra'el navazal p?i jomkipurske valce v roce 1973, kdy jeho klidny hlas op?t povzbudil moralku naroda. [2]

Diplomacie a politika [ editovat | editovat zdroj ]

V srpnu 1975 byl jmenovan izraelskym stalym zastupcem p?i Organizaci spojenych narod? , jim? z?stal do roku 1978. [1] V tomto obdobi byl Izrael soustavn? napadan arabskymi a komunistickymi staty. [1] B?hem jeho p?sobeni p?ijalo Valne shroma?d?ni 10. listopadu 1975 rezoluci ?. 3379 , ozna?ujici sionismus za ?formu rasismu a rasove diskriminace.“ [26] P?i svem projevu p?ed Valnym shroma?d?nim OSN p?ipomn?l, ?e p?esn? p?ed 37 lety (10. listopadu 1938) prob?hla K?i??alova noc , navr?enou rezoluci odsoudil a symbolicky ji roztrhal (obdobn? jeho otec roztrhal MacDonaldovu bilou knihu , ktera omezovala ?idovskou imigraci do mandatni Palestiny v p?edve?er druhe sv?tove valky), [1] se slovy: [27]

? Pro nas, ?idovsky narod, toto usneseni, zalo?ene na nenavisti, l?i a aroganci, postrada jakoukoliv moralni ?i pravni hodnotu. “

Jeho projev za?adili brit?ti historici v ?ele s  Simonem Sebag-Montefiorem do sbirky ?projev?, ktere zm?nily sv?t“ ( Speeches that Changed the World ) vedle ?e?i nap?iklad Martina Luthera Kinga , Nelsona Mandely , Winstona Churchilla ?i Johna F. Kennedyho . [28] [29] Tato rezoluce byla 16. prosince 1991 (tedy v dob?, kdy p?sobil ve funkci prezidenta) revokovana rezoluci ?. 46/86 , kterou Izrael podminil svou u?ast na Madridske mirove konferenci v roce 1991. [30] V  historii OSN se jednalo k roku 2010 o jedinou revokovanou rezoluci. [31]

Dal?i udalosti jeho p?sobeni v  Organizaci spojenych narod? byla operace Entebbe z ?ervence 1976. Izraelska specialni jednotka Sajeret Matkal tehdy provedla operaci k zachran? zhruba stovky cestujicich letu spole?nosti Air France , unesenych palestinskymi teroristy z  Lidove fronty pro osvobozeni Palestiny a n?meckymi revolu?nimi bu?kami do Ugandy . [32] Cela operace se odehrala v pr?b?hu 57 minut a a? na ?ty?i pasa?ery p?i ni byli v?ichni rukojmi zachran?ni. Uganda pak po?adala o svolani zasedani Rady bezpe?nosti OSN , po ni? cht?la odsouzeni Izraele, na kterem po?adovala uhrazeni vzniklych materialnich ?kod. [33] Herzog na ugandsky po?adavek p?ed Radou bezpe?nosti reagoval: [33]

? V ?adnem p?ipad? tu nesedim na lavici ob?alovanych jako ?alovana strana. Stojim zde jako ?alobce, vzna?ejici ob?alobu tohoto prohnileho, zkorumpovaneho, brutalniho, cynickeho a krve?izniveho monstra mezinarodniho terorismu a v?ech, kte?i ho tak ?i onak podporuji ? a? ji? cestou p?ime pomoci, nebo jen pouhe tolerance . P?edstupujeme p?ed Radu bezpe?nosti s prostym poselstvim, v n?m? sd?lujeme, ?e jsme hrdi na to, co jsme dokazali, nebo? jsme p?edvedli celemu sv?tu, ?e i v male zemi, existujici za podminek, v jakych musi fungovat Stat Izrael, a ktere jsou ?len?m teto Rady d?v?rn? znamy, p?edstavuji lidska d?stojnost, ?ivot a svoboda ty nejvy??i hodnoty. Jsme hrdi nejen na to, ?e se nam poda?ilo zachranit ?ivoty vice ne? stovky nevinnych rukojmich ? mu??, ?en i d?ti, ale take na vyznam, ktery ma na?e operace pro v?c obrany lidske svobody. “

V roce 1978 jej ve funkci izraelskeho staleho zastupce p?i OSN vyst?idal Jehuda Cvi Blum a on sam se vratil do Izraele, kde se v?noval pravni praxi a domaci politice. [2] Do celostatni politiky vstoupil ve volbach do Knesetu v roce 1981 , kdy byl zvolen poslancem za stranu Ma'arach , p?edch?dkyni dne?ni Strany prace . [18] B?hem necelych dvou let, ktere v izraelskem parlamentu stravil, p?sobil jako ?len zahrani?niho a brann? bezpe?nostniho vyboru a vyboru pro ustavu, pravo a spravedlnost. [34] Na sv?j mandat rezignoval v roce 1983 pote, co byl zvolen izraelskym prezidentem. V parlamentu jej nahradil Nachman Raz . [35]

Prezidentstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Kámen s hebrejským a polským popisem
Pam?tni kamen od prezidenta Herzoga v  Osv?timi . Kamen pochazi ze skaly v Jeruzalem?. Stejny kamen (pouze citat z  Knihy ?alm? je v ?e?tin?) se nachazi i v  koncentra?nim tabo?e Terezin v ?eske republice.

Poprve byl Chajim Herzog zvolen prezidentem ve volb? konane 5. kv?tna 1983 , do ni? nastoupil jako kandidat opozi?ni strany Ma'arach . Jeho protivnikem byl Menachem Elon , nominovany vladni stranou Likud . Toho porazil, kdy? ziskal nejt?sn?j?i mo?nou v?t?inu 61 hlas?, zatimco Elon obdr?el 57 hlas?. [36] Prezidentsky u?ad Herzog zastaval ve dvou po sob? jdoucich funk?nich obdobich. Podruhe byl zvolen ve volb? konane 23. unora 1988 , kdy nem?l ?adneho protikandidata a ziskal 82 hlas? (2 hlasy byly proti, 2 hlasovaci listky byly odevzdany prazdne a jeden hlas byl neplatny). [36]

Stojící Herzog mezi skupinou dětí
Prezident Herzog b?hem nav?t?vy mo?avu Bejt Jicchak , 1989

Herzog vnimal prezidentsky u?ad jako symbol jednoty naroda a instituci, ktera m??e vyjad?it ?nejhlub?i pocity naroda a zahrnout v?echna etnicka spole?enstvi, narodnosti a vyznani.“ [2] Ve sve nove pozici se sna?il o posileni moralnich a narodnich hodnot judaismu a demokracie . Jadrem jeho prezidentstvi byl respekt k jednotlivci a ob?anovi a neustale udr?oval kontakt s ve?ejnosti. V??il, ?e v?ichni Izraelci , bez ohledu na nabo?ensky ?i etnicky p?vod, sdileji touhu po miru . [2] Sna?il se o p?eklenuti rozdil? v izraelske spole?nosti a vyjad?oval se ke v?em hlavnim spole?enskym otazkam, a? ji? ?lo o absorpci imigrant?, integraci men?in, rasismus , zm?nu volebniho systemu ?i nap?ti mezi religiozni a sekularni ?asti spole?nosti. [2]

? Jsem prezident Arab? a Druz? stejn? jako ?id? a nikdo, kdo popira jejich prava, do teto budovy nevstoupi. “
? Herzog takto zakazal vstup do prezidentske rezidence militantnimu protiarabskemu poslanci Me'iru Kahanemu [37]

Herzog te? podporoval uzke styky mezi Izraelem a ?idovskymi komunitami po celem sv?t? a ?idovske vzd?lavani. [7] Jako prezident podnikl ?etne zahrani?ni cesty, b?hem nich? se sna?il vysv?tlit izraelskou pozici a podpo?it diplomaticke a obchodni vztahy. Celkem nav?tivil p?es t?icet zemi a stal se prvnim izraelskym prezidentem, ktery uskute?nil oficialni statni nav?t?vu N?mecka (duben 1987), [38] ?inske lidove republiky [5] a vzhledem k blizkym americko-izraelskym vztah?m paradoxn? i prvnim izraelskym prezidentem, ktery podnikl oficialni statni nav?t?vu Spojenych stat? (listopad 1987). [37] Byl te? prvnim prezidentem, ktery po znovunavazani diplomatickych vztah? v roce 1991 nav?tivil ?eskoslovensko . [39] Tehdy p?ijal te? ?estne ?lenstvi, ktere mu ud?lilo Masarykovo demokraticke hnuti . [40]

V roce 1985 nav?tivil b?hem statni cesty do Irska misto svych studii ? Wesley College, kde slavnostn? otev?el Irske ?idovske muzeum . [1] Jako ostry kritik re?imu Saddama Husajna ozna?oval Irak za ?doup? sv?toveho terorismu.“ Prohlasil, ?e sv?t v?t?inou odmita izraelska varovani, ?e se Bagdad stava hlavnim m?stem sv?toveho terorismu, a dodal, ?e n?ktere zapadni staty pomohly Saddamu Husajnovi rozvinout jeho vojenskou silu. [41]

Prezidentske milosti [ editovat | editovat zdroj ]

Plaketa s textem v maďarštině
Pam?tni deska na Velke synagoze v Budape?ti: ?Na pamatku Chajima Herzoga, prvniho izraelskeho prezidenta, ktery nav?tivil rodi?t? Theodora Herzla , 12. ?ervna 1991“

Mezi jeho sporna rozhodnuti pat?ilo sni?eni trestu t?em ?idovskym radikal?m ze skupiny ?idovske podzemi , kte?i byli v roce 1985 odsouzeni na do?ivotni odn?ti svobody za vra?du ?ty? palestinskych Arab? , spachanou roku 1984 v  Hebronu . [42] [43] Trest sni?il nejprve na 24 let odn?ti svobody, pak na 15 let a v roce 1989 nakonec na 10 let odn?ti svobody, ?im? umo?nil, aby vrazi byli po dvou letech propu?t?ni za dobre chovani. [44] [45] Podle Marka ?ejky (2011) vy?lo pozd?ji najevo, ?e ?hlavnim d?vodem zmirn?ni trest? byl velky tlak premiera ?amira a ministra spravedlnosti Dana Meridora .“ [46] V roce 1990 sni?il jinym ?len?m ?idovskeho podzemi do?ivotni tresty odn?ti svobody za p?ipravu bomboveho utoku na me?ity na Chramove ho?e . [47]

Sedící Herzog prohlížející si knihu
Prezident Herzog (vlevo) v archivu Jad Ja'ari , 1986

Kritiku ve?ejnosti te? sklidilo jeho anga?ma v tzv.  afe?e autobusu ?islo 300 . [8] V dubnu 1984 unesli ?ty?i palestin?ti teroriste linkovy autobus spole?nosti Egged , jeho? pasa?e?i byli (a? na jednu ?enu) p?i zasahu specialni jednotky osvobozeni. [48] Dva z unosc? byli zabiti p?i zachranne operaci, zatimco zbyli dva zem?eli po skon?eni akce pote, co byli p?edani agent?m ?in Bet . [48] Oficialn? v?ak druzi dva ?zem?eli po cest? do nemocnice .“ [48] Pro va?n? pochybnosti nechal ministr obrany Mo?e Arens celou udalost pro?et?it zvla?tni vy?et?ovaci komisi, v jejim? ?ele stal Me'ir Zorea . Ve slo?item vy?et?ovani se ?in Bet pokusila k?ivymi vypov??mi svych agent? svalit vinu za smrt dvou zadr?enych na generala Jicchaka Mordechaje , ktery teroristy p?i vyslechu bil. [48] Kv?li mocenskym boj?m uvnit? zpravodajske slu?by se cela afera dostala k rukam generalniho prokuratora Jicchaka Zamira . Ten doporu?il propustit ?editele zpravodajske slu?by Avrahama ?aloma a n?kolik vy??ich d?stojnik? pro ovliv?ovani sv?dk? a fal?ovani d?kaz? . [48] Nakonec v?ak nikdo z nich p?ed soudem nestanul, nebo? jim byla Herzogem ud?lena prezidentska milost, ani? by proti nim byla vznesena obvin?ni. [48] V rozhovoru, ktery poskytl v roce 1993, Herzog uvedl, ?e odsuzuje to, co se po zasahu stalo, ale ?e v te dob? byl Izrael zata?en do valky s teroristy a ?e p?ipadny soudni proces by mohl ?in Bet ?roztrhat na kusy.“ [8]

V dob? jeho p?sobeni v prezidentskem u?adu se vyst?idalo ?est vlad, v jejich? ?ele stali postupn? ?ty?i premie?i. On sam ?asto fungoval jako zakulisni zprost?edkovatel, nap?iklad p?i sestavovani vlad narodni jednoty po volbach v letech 1984 a 1988 . [7] V kv?tnu 1990 p?ijal ?estne ?lenstvi, ktere mu ud?lilo Masarykovo demokraticke hnuti . V roce 1993 po vypr?eni druheho funk?niho obdobi ode?el z politiky a v prezidentskem u?adu jej nahradil n?kdej?i velitel Izraelskeho vojenskeho letectva a byvaly ministr Ezer Weizman . [8]

Poprezidentske obdobi [ editovat | editovat zdroj ]

Herzogův hrob
Herzog?v hrob na narodnim h?bitov? na Herzlov? ho?e v Jeruzalem?

Po navratu k soukromemu ?ivotu se v?noval p?edna?kovym turne, psani novinovych komenta??, vlastni biografii a byl te? ?lenem n?kolika spravnich rad . [7] Anga?oval se i p?i vzniku Centra blizkovychodnich studii a diplomacie p?i Ben Gurionov? univerzit? , ktere se dnes na jeho po?est jmenuje Centrum Chajima Herzoga pro blizkovychodni studia a diplomacii . [5] Rok po zavra?d?ni premiera Jicchaka Rabina Herzog promluvil na Bar-Ilanov? univerzit? , kde d?ive studoval Rabin?v vrah Jig'al Amir . V rozho??enem projevu p?ipomn?l soudr?nost a sounale?itost izraelske spole?nosti z dob ?estidenni valky, ktera tehdy nasledovala Rabina jako na?elnika generalniho ?tabu . Pokra?oval slovy: [49]

? Jestli?e vra?da takoveho ?lov?ka, ministerskeho p?edsedy, nezp?sobi, ?e se rozechv?ji v?echna vlakna na?i narodni existence, jestli?e to nami neot?ese a? do nejhlub?ich zaklad?, jestli?e nezvratime toto prokleti, nevyko?enime tuto rakovinu a neskoncujeme s touto skupinou ?ilenych fanatik? ? znamkou hanby pro na? narod ?, jsme, Bo?e chra?, v nebezpe?i, ?e se staneme sv?dky toho, jak se bude tato no?ni m?ra opakovat. (…) Ohn? zkazy ji? ho?i na okraji tabora. Jestli si spole?n? nepospi?ime uhasit je, zni?i nam cely na? d?m. “

Zem?el 17. dubna 1997 na selhani srdce [50] a je poh?ben na narodnim h?bitov? na Herzlov? ho?e v Jeruzalem?. [51]

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

Jde o autora ?etnych knih tykajicich se historie , zejmena vojenske historie.

Knihy vydane v angli?tin?:

Knihy vydane v ?e?tin?:

  • HERZOG, Chajim. Arabsko-izraelske valky : valka a mir na Blizkem vychod? od valky za nezavislost v roce 1948 po sou?asnost . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2008. 617 s. ISBN   978-80-7106-954-6 .  
  • HERZOG, Chajim. Valka ze Dne usmi?eni : podrobny p?ib?h z roku 1973 arabsko-izraelske valky s uvodem brigadniho generala Michaela Herzoga . Praha: Baronet, 2005. 375 s. ISBN   80-7214-767-6 .  
  • HERZOG, Chajim; GICHON, Mordechaj. Biblicke valky . Brno: Books, 1999. 294 s. ISBN   80-7242-053-4 .  

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Chaim Herzog na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g Chaim Herzog (1918-1997) [online]. badacz.org [cit. 2011-06-19]. Dostupne online . (polsky)  
  2. ↑ a b c d e f g h i Chaim Herzog: Sixth President of the State of Israel 1983-1993 [online]. U?ad prezidenta Statu Izrael [cit. 2011-06-19]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu . (anglicky)  
  3. ↑ COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament . Londyn: Routledge, 2002. 407 s. Dostupne online . ISBN   978-0415260305 . S. 169. (anglicky)  
  4. ↑ a b Chaim Herzog (1918-1997) [online]. Kneset [cit. 2011-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  5. ↑ a b c d e f Chaim Herzog: 1918-1997 [online]. Ministerstvo zahrani?nich v?ci Statu Izrael, 2003-03-02 [cit. 2011-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  6. ↑ HERZOG, Chaim. Living History: A Memoir . New York: Pantheon Books, 1996. 448 s. Dostupne online . ISBN   067943478X . S. 47. (anglicky)  
  7. ↑ a b c d e ISSEROFF, Ami. Biography of Chaim Herzog [online]. Zionism and Israel [cit. 2011-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  8. ↑ a b c d e PACE, Eric. Chaim Herzog, Former Israeli President, Dies at 78 [online]. The New York Times , 1997-04-18 [cit. 2011-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  9. ↑ Isaac Herzog [online]. Ministerstvo zahrani?nich v?ci Statu Izrael [cit. 2011-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  10. ↑ ISSEROFF, Ami. Biography of Abba Eban [online]. Zionism and Israel [cit. 2011-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  11. ↑ BLACK, Ian; MORRIS, Benny . Mossad - izraelske tajne valky . Praha: Jota, 2006. 632 s. ISBN   80-7217-392-8 . S. 65. Dale jen: Mossad - izraelske tajne valky .  
  12. ↑ Mossad - izraelske tajne valky. S. 71-72
  13. ↑ Герцог Хаим [online]. eleven.co.il [cit. 2011-06-19]. Dostupne online . (rusky)  
  14. ↑ a b Mossad - izraelske tajne valky. S. 73-74
  15. ↑ Mossad - izraelske tajne valky. S. 79
  16. ↑ Mossad - izraelske tajne valky. S. 90
  17. ↑ Mossad - izraelske tajne valky. S. 117-118
  18. ↑ a b Herzog, Chaim (1918-1997) [online]. ?idovska agentura [cit. 2007-11-05]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2020-06-03. (anglicky)  
  19. ↑ Chaim Herzog [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2011-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  20. ↑ Mossad - izraelske tajne valky. S. 200
  21. ↑ GILBERT, Martin . Izrael: D?jiny . Praha: BB Art, 2002. 668 s. ISBN   80-7257-740-9 . S. 376. Dale jen: Izrael: D?jiny .  
  22. ↑ Izrael: D?jiny. S. 372
  23. ↑ Izrael: D?jiny. S. 391
  24. ↑ Izrael: D?jiny. S. 354
  25. ↑ BDI: Herzog, Fox & Neeman remains top Israeli law firm [online]. Step Strategy, 2006-06-26 [cit. 2009-10-25]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2015-10-18. (anglicky)  
  26. ↑ SACHAR, Howard, M . D?jiny Statu Izrael . Praha: Regia, 1999. 767 s. ISBN   80-902484-4-6 . S. 620. Dale jen: SACHAR, H.M. D?jiny Statu Izrael .  
  27. ↑ Israeli Ambassador Herzog's Response To Zionism Is Racism Resolution [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2011-02-21]. Dostupne online . (anglicky)  
  28. ↑ Herzog speech on Zionism makes history [online]. Ynetnews , 2007-06-26 [cit. 2011-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  29. ↑ COLLINS, Tim; MEMBERY, York. Ten of the greatest: Inspirational speeches [online]. Daily Mail, 2011-02-09 [cit. 2011-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  30. ↑ General Assembly Resolution 46/86, Revocation of Resolution 3379, 16 December 1991, and statement by President Herzog. [online]. Ministerstvo zahrani?nich v?ci Statu Izrael, 1991-12-19 [cit. 2011-02-21]. Dostupne online . (anglicky)  
  31. ↑ LIPMAN, Jennifer. On this day: UN Resolution 3379 [online]. The Jewish Chronicle, 2010-11-10 [cit. 2011-06-19]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-07-14. (anglicky)  
  32. ↑ SACHAR, H.M. D?jiny Statu Izrael. s. 622-623
  33. ↑ a b DUNSTAN, Simon. Bleskova operace izraelskych specialnich jednotek: utok na leti?t? Entebbe v roce 1976 . Praha: Grada, 2010. 64 s. ISBN   978-80-247-3402-6 . S. 60.  
  34. ↑ Haim Herzog [online]. Kneset [cit. 2011-06-19]. Zalo?ka ?Knesset activities“. Dostupne online . (anglicky)  
  35. ↑ Knesset Members of the Tenth Knesset [online]. Kneset [cit. 2011-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  36. ↑ a b Previous Presidential Elections [online]. Kneset [cit. 2011-04-24]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu . (anglicky)  
  37. ↑ a b FRIEDMAN, Thomas L. President of Israel to Make First Visit to U.S [online]. The New York Times , 1987-11-08 [cit. 2011-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  38. ↑ TERNER, Erich. D?jiny Statu Izrael . Pardubice: Kora, 1991. 262 s. ISBN   80-901092-0-9 . S. 254.  
  39. ↑ PAVLAT, Leo . Vzpominka na prezidenta Chaima Herzoga [online]. ?esky rozhlas , 2007-04-15 [cit. 2011-06-19]. Dostupne online .  
  40. ↑ Bill Gates obdr?el ?estnou medaili Toma?e Garrigua Masaryka [online]. ?iv?.cz, 2002-03-28 [cit. 2011-11-05]. Dostupne online .  
  41. ↑ PADILLA, Steve; SOBLE, Ronald L. Herzog Calls Iraq a Nest of Terrorism : Mideast: The Israeli president, visiting Los Angeles, says that the danger posed by Saddam Hussein must be neutralized. [online]. Los Angeles Times, 1990-11-19 [cit. 2011-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  
  42. ↑ FISHER, Dan. 3 Members of Jewish Underground Will See Life Sentences Commuted [online]. The Los Angeles Times, 1987-03-18 [cit. 2011-06-21]. Dostupne online . (anglicky)  
  43. ↑ ?EJKA, Marek. Judaismus a politika v Izraeli . 3. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2009. 278 s. ISBN   978-80-87029-39-8 . S. 229. Dale jen: Judaismus a politika v Izraeli .  
  44. ↑ 3 Israeli Terrorists Are Released In 4th Reduction of Their Terms [online]. The New York Times , 1990-12-27 [cit. 2009-10-25]. Dostupne online . (anglicky)  
  45. ↑ Documents given to Arabs in Gaza [online]. The New York Times , 1989-06-07 [cit. 2009-10-25]. Dostupne online . (anglicky)  
  46. ↑ ?EJKA, Marek. D?jiny moderniho Izraele . Praha: Grada Publishing, 2011. 351 s. ISBN   978-80-247-2910-7 . S. 208. Dale jen: D?jiny moderniho Izraele .  
  47. ↑ Judaismus a politika v Izraeli. S. 241
  48. ↑ a b c d e f Mossad - izraelske tajne valky. S. 423-427
  49. ↑ Izrael: D?jiny. S. 581
  50. ↑ D?jiny moderniho Izraele. S. 255
  51. ↑ Chaim Herzog [online]. nndb.com [cit. 2011-06-19]. Dostupne online . (anglicky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Videa:

Izraelsky velvyslanec p?i Organizaci spojenych narod?
P?edch?dce:
Josef Tekoa 		1975?1978
Chajim Herzog 		Nastupce:
Jehuda Cvi Blum
Hlavy Statu Izrael
P?edsedove prozatimni statni rady
David Ben Gurion (1948) ? Chajim Weizmann (1948?1949)
Standarta prezidenta Státu Izrael
Standarta prezidenta Statu Izrael
Prezidenti
Chajim Weizmann (1948?1952) ? Jicchak Ben Cvi (1952?1963) ? Zalman ?azar (1963?1973) ? Efrajim Kacir (1973?1978) ? Jicchak Navon (1978?1983) ? Chajim Herzog (1983?1993) ? Ezer Weizman (1993?2000) ? Mo?e Kacav (2000?2007) ? ?imon Peres (2007?2014) ? Re'uven Rivlin (2014?2021) ? Jicchak Herzog (od 2021)
Na?elnici Amanu Izrael

Velitele ji?niho velitelstvi Izrael
Alon (1948?49) ? Rabin (1949) ? Dajan (1949-51) ? Cadok (1951?54) ? Peri (1954) ? Amit (1955?56) ? Simchoni (1956) ? Laskov (1956?58) ? Herzog (1958) ? Jofe (1958?62) ? Cvi Zamir (1962-64) ? Gavi? (1965-69) ? ?aron (1969-73) ? Gonen (1973) ? Bar-Lev (1973) ? Tal (1973-74) ? Adan (1974) ? Adam (1974-76) ? ?apir (1976?78) ? ?omron (1978?82) ? Erez (1982?83) ? Bar Kochva (1983?86) ? Sagi (1986) ? Mordechaj (1986?89) ? Vilnaj (1989?94) ? Mofaz (1994?96) ? Janaj (1996?97) ? Samia (1997?2000) ? Almog (2000?03) ? Harel (2003?05) ? Galant (2005?2010) ? Ruso (2010?2013) ? Turd?eman (2013?2015) ? Ejal Zamir (2015?2018) ? Halevi (2018?2021) ? Toledano (2021?sou?asnost)
?lenove desateho Knesetu zvoleneho roku 1981
Likud
Ma'arach
Mafdal
Agudat Jisra'el
Chada?
Techija
Tami
Telem
?inuj
Rac
poznamka:
  • abecedni ?azeni, nikoliv podle pozice na kandidatni listin?

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chajim_Herzog&oldid=23508659 “