Abdulhamid II.
|
---|
|
Narozeni
| 21. za?i
1842
Istanbul
|
---|
Umrti
| 10. unora
1918
(ve v?ku 75 let)
Beylerbeyi Palace
|
---|
Poh?ben/a
| Mausoleum of Mahmud II
|
---|
Tituly a u?ady
|
---|
Sultan Osmanske ?i?e
(
Padi?ah
)
|
---|
Obdobi
| 31. srpna 1876 ? 27. dubna 1909
|
---|
P?edch?dce
| Murad V.
|
---|
Nastupce
| Mehmed V.
|
---|
|
---|
Man?el/ka
| Nazikeda Kadın Efendi
Sazkar Hanım Efendi
Mu?fika Kadın Efendi
Peyveste Hanımefendi
Fatma Pesend Hanımefendi
Behice Hanımefendi
Emsalinur Kadınefendi
Dilpesend Kadınefendi
Nurefsun Kadınefendi
Mezide Mestan Kadınefendi
Bedrifelek Kadınefendi
Biydar Kadın Efendi
Saliha Naciye Hanım
|
---|
D?ti
| Ulviye Sultan, Mehmet Selim Efendi, Zekiye Sultan,
Fatma Naime Sultan
,
Naile Sultan
, Mehmed Burhaneddin Efendi,
?adiye Sultan
,
Hamide Ay?e Sultan
, Refia Osmanoglu, Abdurrahim Hayri Efendi, Mehmet Abid Efendi,
Hatice Sultan
,
?ehzade Mehmed Abdulkadir
,
Mehmed Burhameddin, Prince of Turkey
a
?ehzade Ahmed Nuri
|
---|
Otec
| Abdulmecid I.
|
---|
Matka
| Tirimujgan Sultan
|
---|
P?ibuzni
| Murad V.
,
Mehmed V.
, Mehmed Burhaneddin Efendi (1849-1876),
?ehzade Ahmed Nureddin
,
?ehzade Selim Suleyman
,
Mehmed VI.
a Ahmed Kemaleddin
(sourozenci)
Rahime Perestu Sultan
(adoptivni rodi?)
|
---|
Ocen?ni
| ryti? ?adu zlateho rouna
?ad Zv?stovani
velkok?i? ?adu v??e a me?e
velkok?i? ?adu svateho Olafa
?ad ?erne orlice
… vice na
Wikidatech
|
---|
Podpis
| |
---|
N?ktera data mohou pochazet z
datove polo?ky
.
|
Abdulhamid II.
(jine p?episy:
Abdulhamit II., Abdulhamid II., Abdu 'l-Hamid
; arab.
Abd al-Hamid II., Abdu 'l-Hamid
, arab. nep?esn?
Abdul Hamid II.
, arab. nep?esn?
Abdulhamid II.
;
21. za?i
1842
,
Konstantinopol
?
10. unora
1918
, Konstantinopol) byl
turecky
sultan
. Rozporuplna osoba tureckych d?jin. Podporoval rozvoj ?kolstvi a infrastruktury a pova?oval se za hlavu v?ech muslim? (
chalifa
). Jeho hlavnim politickym spojencem bylo
N?mecko
.
I kdy? zpo?atku usiloval o demokraticke reformy ?i?e (prvni ustava
[1]
, vyhla?eni
konstitu?ni monarchie
), tak po pora?ce ve
valce s Ruskem
v roce
1878
je v?echny sam zru?il. Krvav? potla?il povstani v
Armenii
a ?ecke nepokoje na Kret?, co? v roce
1897
vedlo k
?ecko-turecke valce
.
Po vit?zstvi
mladoturk?
byl v roce 1908 p?inucen obnovit ustavu. V roce 1909 byl sesazen a poslan do vyhnanstvi do
Solun?
.
Byvaly sultan byl vyho?t?n do exilu v
Soluni
. V roce
1912
p?ipadla
Solu?
pod nadvladu
?ecka
a Abdulhamid se vratil zp?t do
Istanbulu
. Sve posledni dny stravil studiem, tesa?stvim a psanim memoar? v palaci Beylerbeyi u
Bosporu
, za doprovodu p?ti man?elek a d?ti. Zem?el
10. unora
1918
, par m?sic? p?edtim, ne? se jeho bratr
Mehmed V.
stal sultanem. Byl poh?ben v
Istanbulu
.
V roce
1930
dostalo dev?t vdov a t?inact jeho d?ti majetek v hodnot? 50 milion? americkych dolar? jako d?dictvi. Jeho celkovy majetek v?ak byl odhadovan na 1,5 miliardy americkych dolar?.
Abdulhamid byl poslednim sultanem
Osmanske ?i?e
, ktery m?l absolutni nadvladu v zemi. B?hem 33 let jeho vlady zem? ?elila upadku a ostatni evropske zem? ?i?i nazyvaly ?nemocnym mu?em na Bosporu“ (
?ecko-turecka valka#Nemocny mu? na Bosporu
,
Turecka valka za nezavislost#Nemocny mu? na Bosporu
).
Abdulhamid v??il, ?e my?lenky
tanzimatu
nemohou p?inest zemi nesourode nazory, tak jako osmanismus. P?isvojil si novy ideologicky princip ? panislamismus. Od roku
1517
byli osman?ti sultani zarove? i
chalifou
. Tuto skute?nost cht?l Abdulhamid hojn? propagovat a zd?raz?ovat existenci
Osmanskeho chalifatu
. Vnimal, ?e v Osmanske ?i?i ?ije mnoho etnik a tak jedinym zp?sobem, jak lidi r?znych narodnosti sjednotit, pro n?j byla vira, tedy
islam
.
Povzbudil panislamismus tim, ?e oslovil v?echny muslimy ?ijici v evropskych statech, aby se sjednotili ? nap?. v
Rakousku
albanske muslimy, v
Rusku
Tatary
a
Kurdy
, ve
Francii
marocke
muslimy a v
Britanii
indicke
muslimy. Zarove? byly omezeny vysady cizinc? v
Osmanske ?i?i
, ktere byly p?eka?kou pro efektivni vladu. Na konci jeho vlady nakonec poskytl finan?ni prost?edky k zahajeni stavby strategicky d?le?ite
konstantinopolsko-bagdadske ?elezni?ni drahy
, diky ?emu? se vice lidem p?ibli?ila mo?nost cesty do
Mekky
k vykonani svate pouti. Pote, co byl sesazen z tr?nu byla vystavba ?eleznice zrychlena a dokon?ena diky
Mladoturk?m
. Misiona?i pote mohli byt vysilani do vzdalen?j?ich zemi, kde mohli hlasat nad?azenost islamu a chalifatu.
Panislamismus byl zna?n? usp??ny. Po
?ecko-turecke valce
mnoho muslim? oslavovalo vit?zstvi a vyhru Osman? pova?ovali za vyhru v?ech v??icich. V muslimskych oblastech byla po valce kritizovana evropska nadvlada a byly vy??eny namitky proti kolonizaci. Vyzvy Abdulhamida k muslimskemu cit?ni v?ak nebyly v?dy p?ili? u?inne kv?li roz?i?ene neloajalnosti uvnit? ?i?e. V
Mezopotamii
a
Jemenu
byla nespokojenost i mezi samotnou armadou.
Sultan Abdulhamid II. m?l celkem 13 man?elek a 17 d?ti:
- ryti?
?adu Serafin?
?
?vedsko
, 24. ?ervence 1879
[2]
[3]
- ryti?
?adu zlateho rouna
?
?pan?lsko
, 19. prosince 1880
[2]
[4]
- ryti? velkok?i?e
?adu Kamehamehy I.
?
Havajske kralovstvi
, 1881
[5]
- velkok?i?
Kralovskeho uherskeho ?adu svateho ?t?pana
?
Rakousko-Uhersko
, 1881
[6]
- ryti?
?adu slona
?
Dansko
, 13. prosince 1884
[2]
[7]
- ryti? velkok?i?e
?adu svateho Olafa
?
?vedsko-norska unie
, 11. unora 1885
[8]
- velkostuha s ?et?zem
?adu chryzantemy
?
Japonsko
, ?ijen 1887 ? ud?lil japonsky cisa?
Meid?i
- velkok?i?
?adu bileho sokola
?
Sasko-vymarsko-eisena?ske vevodstvi
, 1891
[9]
- ryti?
?adu Maha ?akri
?
Siam
, 18. prosince 1892
[10]
- ryti?
Nassavskeho domaciho ?adu zlateho lva
?
Lucembursko
, 29. ?ervence 1897
- velkok?i? s ?et?zem
?adu Karla I.
?
Rumunske kralovstvi
, 1907
[11]
- ryti?
?adu ?erne orlice
?
N?mecke cisa?stvi
[2]
[12]
- ryti?
?adu zv?stovani
?
Italske kralovstvi
[2]
- ryti? velkok?i?e
?adu v??e a me?e
?
Portugalske kralovstvi
- velkokomtur s me?i
Kralovskeho hohenzollernskeho domaciho ?adu
? N?mecke cisa?stvi