Chudi ryti?i Krista a ?alomounova chramu
Pauperes commilitones Christi Templique Salomonici
?erveny rovnoramenny k?i? s roz?i?enymi konci byl b??ny symbolem ?adu.
Templa?ska sidla v Evrop? roku 1300
Zakladni informace
Aktivita	1119 / 1120 ? zalo?eni ?adu 1312 ? zru?en Klementem V. bulou Vox in excelso
Kategorie	ryti?sko-vojensky ?ad
Uloha	ochrana k?es?anskych poutnik? v Palestin? , obrana k?es?anstvi a cirkve
Sila	15 000?20 000 ?len? (10 % ryti?i)
Sidlo	al-Aksa na Chramove ho?e Limassol na ostrov? Kypr Pa?i?sky Templ ve Francii lokalni sidla: Londynsky Templ v Anglii
Zem? p?vodu	Palestina ( Svata zem? ) v Jeruzalemskem kralovstvi
Zalo?il	Hugues de Payens Godefroi de Saint-Omer
Posledni p?edstaveny	Jacques de Molay , 23. velmistr
Nastupci	?ad Krist?v ( Portugalsko ) ?ad ryti?? z Montesy (?pan?lsko) ?ad sv. Jana a Templu ( Skotsko )
P?sobnost	Levanta ( Outremer ): Jeruzalemske kralovstvi Jeruzalemske kralovstvi Kyperske kralovstvi Kyperske kralovstvi Tripolske hrabstvi Tripolske hrabstvi Antiochijske kni?ectvi zapadni Evropa : Francouzske kralovstvi Anglicke kralovstvi Aragonska koruna Aragonska koruna Kastilska koruna Kastilska koruna Portugalske kralovstvi Burgundske vevodstvi Burgundske vevodstvi Neapolske kralovstvi Neapolske kralovstvi n?mecke zem? ?eske kralovstvi (od r. 1232 ) Moravske markrabstvi Moravske markrabstvi Sicilske kralovstvi Sicilske kralovstvi Irske lordstvi Irske lordstvi Skotske kralovstvi Skotske kralovstvi Mallorske kralovstvi Mallorske kralovstvi
Motto	?Non nobis, Domine, non nobis, sed Nomini Tuo da gloriam“ (?Ne nam, Pane, ne nam, ale svemu jmenu dej slavu“) ? ?almy 115:1 [1]
Odznak	rovnoramenny ?erveny k?i? s roz?i?enymi konci (k?i? tlapaty), v n?kterych p?ipadech take k?i? ?erny (vzhled znaku nebyl ustaleny)
Od?v	bile pla?t? dopln?ne pozd?ji o ?ervene k?i?e, ?erne ?i hn?de od?vy s k?i?em nale?ely ?len?m neurozeneho p?vodu (?adovym bratr?m, ser?ant?m a turkopol?m ) a duchovnim (?adovym kaplan?m)
Patroni	Kristus ? patron ?spolubojovnik“ Panna Marie ? hlavni patronka sv. Bernard ? ?otec“ ?adu sv. Vav?inec , sv. Ji?i , sv. Martin , sv. Tobia? ? oblibena patrocinia

?ad templa?? ( francouzsky Ordre du Temple , latinsky Ordo militum Templariorum ), celym nazvem Chudi ryti?i Krista a ?alomounova chramu ( latinsky Pauperes commilitones Christi templique Salomonici ), byl jeden z nejmocn?j?ich k?es?anskych ryti?skych ?ad? st?edov?ku . S jeho moci a velikosti se mohl rovnat pouze konkuren?ni ?ad johanit? nebo ?ad n?meckych ryti?? . Obecn? se pou?ivaji pojmenovani templa?sky ?ad , templa??ti ryti?i, ryti?i templu, ?i jen templa?i ( Templiers ).

?ad byl zalo?en roku 1119 nebo 1120 v d?sledku usp??ne 1. k?i?ove vypravy do Svate zem? ( 1096 ? 1099 ). V Levant? , tehdy zvane jako Outremer (Zamo?i), vzniklo nove k?i?acke kralovstvi , ktere nem?lo dostatek sil k vlastni obran?. U zrodu ryti?skeho ?adu stala mala dru?ina evropskych ryti??, kte?i m?li zajem se v dobytem Jeruzalem? usadit a vest mni?sky zp?sob ?ivota, av?ak coby bojeschopni mu?i byli povolani k slu?b? jako organizovana milice . Spole?nym znakem jeho ?len? se staly bile pla?t?, pozd?ji dopln?ne o ?ervene k?i?e, a na kratko st?i?ene vlasy s dlouhymi vousy, to aby se odli?ili od b??nych ?lechtic? . Byly jim zapov?zeny ozdoby i ryti?ske turnaje.

P?vodnim poslanim ?adu bylo zajistit bezpe?nost pro zastupy poutnik? z Evropy k Bo?imu hrobu na cest? mezi p?istavnim m?stem Jaffa a Jeruzalemem po jeho obsazeni k?i?aky . ?ad natolik zesilil, ?e se z p?vodn? nepatrne milice potirajici bandity stala elitni armada schopna u?astnit se velkych bitev. Po?et ryti?? se v poli v?dy pohyboval v po?tu n?kolik desitek nebo i stovek t??kych jezdc?, ale b??ne oddily mohly dosahovat tisic? p??ak? nebo lehkych jezdc?. Tim se p?vodni poslani ?adu roz?i?ilo o obranu osvobozeneho Kristova hrobu (resp. Jeruzalemskeho kralovstvi ) od tzv. ?nev??icich“, kterymi byli sousedni muslimske staty. Templa?i se nikdy neu?astnili valek proti k?es?anskym heretik?m , nap?. k?i?ove vypravy proti Albigenskym nebo plen?ni Konstantinopole b?hem 4. k?i?ove vypravy .

Pozd?ji ?ad o sve poslani p?i?el, kdy? byly v?echny k?i?acke dr?avy v Zamo?i dobyty muslimy. Jeho ?lenove se p?esunuli do zapadni Evropy , kde nahromadili diky propracovanemu systemu bankovnictvi velke jm?ni. ?ad byl zru?en v roce 1312 bulou Vox in excelso jako nepot?ebny, ?emu? jist? dopomohla va?na na??eni z hereze a s nimi souvisejici ztrata dobre pov?sti. ?ad nebyl nikdy obnoven. Vzap?ti na n?j navazaly nov? zalo?ene ?ady ve ?pan?lsku a v Portugalsku , ale ?adny nedosahl jeho velikosti ani mezinarodniho roz?i?eni. Ve Skotsku z?ejm? nebylo zru?eni ?adu uskute?n?no kv?li probihajici skotske valce za nezavislost a skot?ti templa?i se slou?ili s mistnimi johanity a jako ??ad sv. Jana a Templu“ vydr?eli do reformace .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Vznik ?adu [ editovat | editovat zdroj ]

Po dobyti Jeruzalema u?astniky 1. k?i?ove vypravy a po ustaveni Jeruzalemskeho kralovstvi do?lo k nar?stu po?tu poutnik? do Jeruzalema. P?esto v celem nasledujicim ?tvrtstoleti nebyly cesty v kralovstvi i blizkosti Jeruzalema bezpe?ne a hem?ily se lupi?i, kte?i zabijeli a okradali poutniky. Vznik templa?skeho ?adu souvisel s touhou poskytnout ochranu neozbrojenym poutnik?m. ^[2] Bezprost?ednim d?vodem ke vzniku ?adu mohlo byt napadeni 700 poutnik? na cest? z Jeruzalema, kdy bylo 300 z nich zabito a 60 zajato muslimskymi uto?niky z Tyru a A?kelonu . ^[3] P?esne datum zalo?eni ?adu neni znamo, ale je pravd?podobne, ?e vznikl v roce 1119 nebo 1120, p?esto?e kronika? Vilem z Tyru (pi?ici ale a? 50 let po vzniku ?adu) uvadi rok 1118 .

?	V tem?e roce 1118 jisti vzne?eni mu?i ryti?skeho stavu, pobo?ni mu?i, Bohu zasv?ceni a bohabojni, se zavazali slu?bou Kristu z rukou patriarchy. Slibili ?it nav?dycky jako ?adni kanovnici, bez vlastnictvi, v ?istot? a poslu?nosti. Jejich p?edaky byli ctihodny Hugo z Payns a Godefroi ze Saint Omer. Jeliko? nem?li ?adny kostel ani ?adne sidlo, dal jim kral do?asn? obydli ji?n? od palace, blizko chramu Pan? (dne?ni me?ita Aqsa). ... Kral, jeho vzne?eni mu?i, take patriarcha a cirkevni prelati jim sv??ili ud?ly ze svych domen, n?ktere na vymezeny ?as a n?ktere nav?ky. Museli se postarat ryti??m o potravu a oble?eni. Jejich plnou povinnosti, kterou jim patriarcha a ostatni biskupove ulo?ili za odpu?t?ni h?ich?, bylo, ?e budou chranit cesty a silnice proti utok?m lupi?? a loupe?nik?. To se d?lalo zvla?t? na ochranu poutnik?.	“
?  Vilem z Tyru [4]

Prvni pisemna zminka o ?adu pochazi z prosince roku 1120, kdy byl prvni velmistr ?adu Hugo z Payns sv?dkem potvrzeni vysad johanit? jeruzalemskym kralem Balduinem II. ^[5] Od sveho vzniku se templa?i t??ili p?izni krale, patriarchy , ale i vyznamnych poutnik? jako byli nap?iklad Fulko V. z Anjou , ktery se v roce 1120 stal p?idru?enym ?lenem ?adu, nebo Hugo I. ze Champagne , ktery se v roce 1125 stal ?adnym ?lenem ?adu. P?edstavitele ?adu hrali d?le?itou roli i v diplomaticke aktivit?, kdy? Hugo z Payns byl v roce 1127 ?lenem poselstva, ktere nabidlo s?atek s jeruzalemskou princeznou (a d?di?kou) Melisendou hrab?ti Fulkovi z Anjou. B?hem teto diplomaticke mise m?l Hugo take ziskat nove vojaky pro ta?eni proti Dama?ku . ^[6] U? d?ive po?adal kral Balduin Bernarda z Clairvaux , aby pomohl templa??m ziskat pape?ske schvaleni ?adu.

?	[B?h] nau?il va?e ruce bojovat a prsty val?it...	“
? Bernard z Clairvaux [7]

Vyvrcholenim templa?ske mise v Evrop? bylo na koncilu v Troyes v lednu 1129 , kde Hugo z Payns popsal neformalni zasady a skutky bratrstva. ^[8] ?ad se nejd?ive p?idal k ?eholi sv. Augustina . O rozmach ?adu a uznani ?ehole na koncilu v Troyes roku 1129 se vyznamn? zaslou?il opat cisterciackeho kla?tera v Clairvaux sv. Bernard , ktery templa?e podporoval a byl autorem prvni ?ehole ?adu, kterou se ?innost templa?? za?ala ?idit. V teto dob? m?l ?ad t?i sta ryti??, kte?i veleli zhruba t?em tisic?m mu??.

Rozmach ?adu [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem ?tvrtstoleti sve existence se templa??m poda?ilo dostat do centra d?ni ve Svate zemi. P?ed odjezdem 2. k?i?ove vypravy byli schopni svolat do Pa?i?e 130 svych ryti??, kte?i se pravd?podobn? s francouzskym vojskem vydali na vychod spolu s nejmen? stejnym po?tem ser?ant? a slu?ebnych brat?i. ^[9] B?hem vypravy se ?adovy mistr ve Francii Evrard z Barres stal jednim z hlavnich radc? francouzskeho krale Ludvika VII. V pr?b?hu vypravy take kral sv??il templa??m odpov?dnost za ochranu vojska b?hem ta?eni. Mimo jine i proto, ?e m?li zku?enosti s tureckou taktikou rychlych utok? jezdectva. ^[10] Take kdy? se kral b?hem k?i?ove vypravy dostal do finan?ni nouze, byli to prav? templa?i, kte?i mu byli schopni p?j?it v?t?i sumu pen?z. V ?ervenci 1148 se spolu s k?i?ackymi vojsky podileli na neusp??nem ta?eni proti Dama?ku . Vina za neusp?ch ta?eni byla n?kterymi sou?asniky svalovana na templa?e, kte?i pry p?ijali uplatek, aby oble?enemu m?stu tajn? pomohli. ^{[pozn. 1]} Brzy po skon?eni k?i?ove vypravy zem?el velmistr Robert z Craonu a na mist? velmistra jej nahradil Evrard z Barres. ^[12]

Na p?elomu let 1149 a 1150 dostali templa?i od jeruzalemskeho krale Gazu s cilem zvy?it tlak na muslimsky A?kelon.

?	Tito mu?i, udatni a silni ve zbrani, plni sve pov??eni rozva?n? a v?rn? do dne?niho dne. Mocn? uto?ili proti uvedenemu m?stu [A?kelonu] ?astymi tajnymi vypady, tak?e ti, kte?i nas d?ive udr?ovali ve strachu zabiranim a plen?nim celeho kraje, se nyni pova?uji za nanejvy?e ??astne, kdy? za modlitby nebo za penize je jim dovoleno ?it do?asn? v miru uvnit? hradeb a v klidu se v?novat praci.	“
?  Vilem z Tyru [13]

Vyznam Gazy se ukazal p?i kone?nem dobyti m?sta, ke kteremu do?lo v roce 1153 . P?i dobyvani A?kelonu padl velmistr Bernard z Tremelay a nahradil jej Andre z Montbardu . ^[14]

V 70. a 80. letech 12. stoleti p?sobilo na vychod? asi 600 ryti?? a 2000 ser?ant?. Z toho polovina z nich p?sobila v jeruzalemskem kralovstvi a druha polovina v Tripolisu a Antiochii . ^[15]

?	V pond?li rano sedmnacteho dne druheho rabi’u, dva dny po vit?zstvi, nechal Saladin p?ivest zajate templa?e a ?pitalniky a pravil: ?O?istim zemi od obou t?chto dvou ne?istych pronarod?.“ Nabidl potom padesat dinar? ka?demu, kdo mu p?ivede zajatce z jejich ?ad, a velice rychle mu jich p?ivedli stovky. A on rozkazal, aby jim usekali hlavy, nebo? je cht?l rad?ji zabit, ne? je mit za otroky. Spolu s nim tam byla ?ada u?enc?, sufij? a zbo?nych mu?? a asket?. V?ichni sultana ?adali, aby mohli ka?dy zabit jednoho zajatce a vytahovali p?itom me?e z pochev. Sultan sed?l, na tva?i m?l spokojeny vyraz, zatimco nev??ici byli zachmu?eni, vojsko se?ikovano vedle a emirove se?azeni do dvou ?ad. N?kte?i sekli, usekli ?ist? a byli za to pochvaleni, jini se zdrahali, nedosekli a bylo jim to prominuto, dal?i seknout neum?li, vyvolali posm?ch a nahradili je dal?i za nimi. Vid?l jsem mu?e, kte?i se smali a zabijeli, kte?i mluvili a konali. Kolik slib? sultan naplnil, kolik chvaly pro sebe ziskal, jakou v??nou odm?nu pro sebe ziskal touto prolitou krvi, kolik zbo?nych ?in? se udalo s ka?dym p?e?atym krkem! Kolik ?epeli se zbarvilo krvi pro ?adana vit?zstvi, kolik nemoci vyle?il tim, ?e peklu navratil ka?deho jednoho templa?e, kolik sil dal v?dc?m, ktere posilil, kolik praporc? rozvinul nad ne?t?stimi, ktera odrazil, kolik nabo?enskych omyl? zahubil, aby dal ?ivot islamu, kolik mnohobo?stvi rozpra?il, aby vystav?l viru v jedineho Boha, kolik zam?r? potla?il, aby uspokojil spole?enstvi v??icich, kolik nep?atel rozsekal, aby zachranil p?atele!	“
?  Imad ad-Din [16]

Z katastrofy u Hattinu vyvazlo jen n?kolik templa??. Nejvyznamn?j?im z nich byl velky komtur bratr Terricus, ktery se ujal veleni nad zbytky ?adu. Brzy po bitv? take adresoval dopis pape?i Urbanovi a flanderskemu hrab?ti Filipovi (a zprost?edkovan? i v?em k?es?an?m i templa??m v Evrop?), ve kterem vyzyval v?echny k vyslani okam?ite pomoci k?es?an?m ve Svate zemi. B?hem nasledujici muslimske ofenzivy ztratili k?es?ane v?t?inu uzemi ve Svate zemi. U? v za?i 1187 se ze zajeti vratil velmistr templa?? Gerard z Ridefortu, ktereho sultan Saladin vym?nil za templa?sky hrad v Gaze. Velmistrovy osudy v dal?ich m?sicich nezname, ale byl ve vojsku, ktere v srpnu 1189 shroma?dil jeruzalemsky kral Kvido z Lusignanu k oblehani Akkonu . V boji v okoli m?sta take velmistr 4. ?ijna 1189 padl. ^[17]

Novym velmistrem ?adu byl v roce 1191 zvolen (pravd?podobn? pod vlivem anglickeho krale Richarda ) Robert ze Sable . ^[18]

Kdy? v roce 1244 vypukla valka mezi as-Salihem Ajjubem a Isma'ilem , podpo?ili templa?i vladce Dama?ku Isma'ila. Ajjub se spojil s chorezemskymi Turky, kte?i v ?ervenci vyplenili Jeruzalem a velmi brutaln? nalo?ili s mistnim obyvatelstvem. K?es?ane sebrali velke vojsko a spolu se svymi muslimskymi spojenci se 17. ?ijna u La Forbie st?etli se spojenymi vojsky Egypta a Chorezmu. Po dezerci muslimskych spojenc? byla k?es?anska armada zdecimovana. Templa?i ztratili v bitv? asi 260?300 ryti?? v?etn? velmistra Armanda z Perigordu , ktery bu? padl p?imo v bitv? nebo zahynul pozd?ji v zajeti. Bitvu udajn? p?e?ilo jen 39 templa??, 26 johanit? a 3 n?me?ti ryti?i. ^[19]

V polovin? 60. let 13. stoleti zahajil mamlucky sultan Bajbars dobyvani k?es?anskych uzemi. Templa?i ztratili v roce 1266 hrad v Safedu a v roce 1268 Beaufort . Mnohem va?n?j?i v?ak byla ztrata Antiochie. Po jejim dobyti templa?i rezignovali na obranu svych hrad? v teto oblasti a Bagras , La Roche de Roussel a Port Bonnel byly opu?t?ny. V roce 1271 ztratili dal?i sv?j hrad Chastel-Blanc a teprve nasledujiciho roku, kdy bylo zasluhou anglickeho prince Eduarda uzav?eno desetilete p?im??i se sultanem Bajbarsem, si mohli templa?i alespo? na chvili oddechnout. B?hem pouhych sedmi let ( 1265 ?1271) se sultanu Bajbarsovi poda?ilo odstranit cely zaklad pe?live templa?ske organizace ve Svate zemi. ^{[20] [21]}

V 70. letech 13. stoleti podporovali templa?i naroky sicilskeho krale Karla z Anjou na jeruzalemsky tr?n. Svym postojem si templa?i znep?atelili v?t?inu ?lechty ve Svate zemi, ktera podporovala kyperskeho krale Huga . Karlovu pozici oslabilo povstani proti jeho vlad? na Sicilii. Templa?i pak rad?ji podpo?ili kyperskeho krale Jind?icha II. (Hugova syna a nastupce).

Kdy? v roce 1277 zem?el sultan Bajbars, na tr?n? ho nakonec nahradil schopny vojev?dce Kalavun .

?	Mar?alek templa??, up?imny mu? bodreho srdce, uv??il sultanovi a vy?el spolu s dal?imi ven. Ve v??i z?stali jen n?kte?i brat?i, kte?i byli zran?ni. Sultan ihned mar?ala a templa?e zajal a dal v?em brat?im a v?em mu??m srazit hlavu. Kdy? brat?i, kte?i z?stali ve v??i a nebyli tak nemocni, ?e se nemohli hybat, sly?eli, ?e mar?alkovi a ostatnim byla s?ata hlava, postavili se na odpor. Proto za?ali Saraceni v?? podkopavat. Podkopali ji a op?eli ji a ti uvnit? se vzdali. Saraceni vpadli do v??e s takovym mno?stvim lidi, ?e opory, ktere v?? dr?ely, se zhroutily. Stavba spadla a zahynuli v?ichni templa?i a Saraceni, kte?i byli uvnit?. P?i svem padu se v?? sklonila do ulice a rozdrtila vic ne? dva tisice tureckych jezdc?.	“
?  Templa? z Tyru [22]

Neusp?chy evropske snahy dobyt a udr?et pozici na Blizkem vychod? za?aly padem Jeruzalemskeho kralovstvi v roce 1187, roku 1244 ztratili Evropane Jeruzalem a v roce 1291 padla i posledni pevnost St. Jean d'Acre . To ukon?ilo p?itomnost k?i?ackych armad ve Svate zemi. Templa?i i ?pitalnici museli postupn? opustit dobyta uzemi. Templa?i se vraceli do Francie po etapach p?es Kypr a Sicilii, zatimco ?pitalnici na?li sve kone?ne uto?i?t? na ostrov? Malta .

Z ekonomickych aktivit templa?? se zda byt patrne, ?e jejich vedeni si uv?domovalo slo?itost pozice na vychod?, a je z?ejme, ?e se sna?ili vybudovat zakladny i v Evrop?. Po?atkem 13. stoleti se tak templa?i stali vyraznou ekonomickou, politickou i vojenskou silou, ktera nepodlehala prakticky nikomu a m?la slou?it jen pape?i. Templa?i vybudovali po?etnou a silnou nadnarodni armadu. Jejich hrady a pozemky se nachazely po cele Evrop? a Blizkem vychod?. Vystupovali take jako vyznamni mezinarodni banke?i a vyd?lavali na k?i?ovych vypravach a obchodovani se Svatou zemi obrovske jm?ni.

V roce 1212 tak vybudovali v Pa?i?i na pozemcich darovanych ?adu Ludvikem VII. nejv?t?i ?adovou zakladnu na evropskem Zapad? Templ , hlavni oficialni sidlo ?adu ov?em z?stavalo a? do jeho zaniku na Kypru. V te dob? ji? p?vodni smysl ?adu, tj. ochrana poutnik?, zcela zmizel. ?ad se v?noval p?edev?im svym ekonomickym aktivitam, p?i?em? se podle n?kterych kritik? zakladni hodnotou ?adu staly prav? penize. Pa?i?sky, ale i londynsky Templ slou?ily jako velka pokladnice a banka, byla zde ulo?ena i velka ?ast kralovskeho pokladu ve specialn? k tomu vybudovane v??i. Slou?il v?ak i jako uto?i?t? pro pronasledovane ( pravo azylu ), ktere vyu?il p?i bou?ich v roce 1306 sam kral Filip IV. Sli?ny .

Zru?eni ?adu [ editovat | editovat zdroj ]

Moc a bohatstvi ?adu samoz?ejm? popuzovaly sv?tske panovniky. Proti templa??m od roku 1307 za?al vystupovat i francouzsky kral Filip IV. Sli?ny. Jako d?vod uvedl, ?e mu templa?i udajn? odmitli p?isp?t na jeho vale?ne vylohy. Do jake miry to byla zaminka a do jake miry skute?ny d?vod, lze t??ko posuzovat, ka?dopadn? d?vod? k zakro?eni proti teto mocne sile bylo vice ne? dost. Templa?i byli bohati a samostatni, nepodlehali sv?tske moci ani biskup?m a slou?ili pouze zajm?m pape?e. Je tedy mo?ne, ?e poslou?ili jen jako prost?edek kralova boje proti pape?skemu stolci a svrchovanosti pape?e nad sv?tskymi panovniky, zarove? p?edstavovalo velke poku?eni mo?nost p?evzit jejich majetek. Filip IV. Sli?ny se rozhodl vyu?it klesajici popularity templa?? a uskute?nil plan navr?eny jeho radcem Vilemem z Nogaretu , ktery spo?ival v postupne diskreditaci tohoto ?adu.

?ad uzav?eny p?ed okolnim sv?tem p?irozen? obklopovalo mnoho tajemstvi a dohad?, kterych kral vyu?il k obvin?nim, ktera byla proti ?adu vznesena mnohdy nepravem. Templa?i byli mimo jine obvin?ni z kaci?stvi , neucty k svatosti olta?ni a sodomie . Francouzsky kral se sna?il p?im?t pape?e, aby templa?e exkomunikoval , co? ale odmitli p?es zna?ny natlak jak Bonifac VIII. , tak i jeho nastupce Benedikt XI. A? nasledujici pape? Klement V. souhlasil s Filipovymi po?adavky v??i templa??m (jako? i s ?adou dal?ich po?adavk? v??i cirkvi). Prav? tento pape? pozd?ji p?esunul sidlo pape?e do Avignonu (ktery sice v te dob? nebyl sou?asti Francie, ale italsky basnik Francesco Petrarca v teto souvislosti hovo?il o ? avignonskem zajeti “).

Je pravd?podobne, ?e se templa?i dozv?d?li o p?ipravach utoku proti svemu ?adu, ale patrn? ho nepova?ovali za p?ili? realny. Skute?nosti v?ak je, ?e lod? templa?ske flotily z p?istav? odpluly a po utoku na ?ad se p?emistily do portugalskych a skotskych p?istav?, mnoho ?adovych poklad? bylo p?evezeno a tajne dokumenty zni?eny. ^{[ zdroj? ]}

Rano v patek 13. ?ijna 1307 (odtud podle n?kterych teorii ne??astny patek t?inacteho ) za?alo rozsahle zatykani templa?? v cele Francii. Zarove? byl ve?kery templa?sky majetek p?evzat kralovymi zplnomocn?nci. ^[23]

Ryti?i se ale nepostavili na odpor a bylo tak zat?eno na 5 000 ryti?? v?etn? velmistra ?adu Jacquese de Molay . Zatykani templa?? bylo pape?em na?izeno i dal?im evropskym panovnik?m, ale na?izeni se setkalo jen s malym ohlasem.

Zat?eni templa?i stravili tem?? rok ve v?zeni, co? mnohe zlomilo k tomu, ?e p?iznali vinu (do ledna 1308 se p?iznalo 134 ze 138 ryti?? zajatych v Pa?i?i, Jacques de Molay po deseti dnech), jine zlomilo pou?iti utrpneho prava . Postava Jacquesa de Molay je v teto chvili zajimava tim, ?e opakovan? m?nil svou vypov?? a nakonec odmitl hajit ?ad. Samotne procesy trvaly celkem sedm let, b?hem nich? ?ada templa?? odvolala sva prvotni p?iznani, co? pro n? ale znamenalo rozsudek smrti. Prvnich 54 templa?? bylo upaleno v Pa?i?i 12. kv?tna 1310 . P?esto?e v?t?ina prelat? shroma?d?nych na koncilu ve Vienne , ktery m?l rozhodnout o osudu ?adu, se zru?enim templa?? nesouhlasila, byl zru?en pape?skou bulou Vox in Excelso datovanou 22. b?ezna . Rozhodnuti o zru?eni bylo zve?ejn?no 2. dubna 1312. Majetek zru?eneho ?adu m?l byt p?eveden na johanitsky ?ad. Z majetku ?adu ale m?lo byt vyplaceno 200 000 livr? jako od?kodne francouzske kralovske pokladn? za udajn? vznikle ztraty. ^[24] V roce 1312 byla v?t?ina zbylych templa?? propu?t?na na svobodu, zbyvali jen velmistr Jacques de Molay a t?i dal?i p?edstaveni ?adu Hugo z Pairaudu, Geoffrey z Gonnevillu a Geoffroy de Charnay , kte?i byli 18. b?ezna 1314 odsouzeni k do?ivotnimu v?zeni.

?	Jeliko? tito ?ty?i se bez vyjimky ve?ejn? a otev?en? p?iznali ke zlo?in?m, z nich? byli obvin?ni, a trvali na svych doznanich, a nakonec si p?ali na nich nadale trvat, kdy? koncil urychlen? zva?il mnoho v?ci na nadvo?i ve?ejneho okrsku pa?i?skeho kostela v pond?li po svatku sv. ?eho?e, byli odsouzeni k t??kemu a do?ivotnimu ?ala?i. Av?ak hle, kdy? se kardinalove domnivali, ?e zale?itost skon?ili, vzap?ti a neo?ekavan? dva z nich, jmenovit? velmistr a mistr v Normandii, hajice se uporn? proti kardinalovi, ktery p?ednesl kazani, a proti arcibiskupovi ze Sens, op?t pop?eli ob? doznani, jako? i v?echno, co d?ive p?iznali.	“
? Kronika Vilema z Nangis [25]

Po kratkem udivu, ktery mezi soudci jejich pop?eni viny vyvolalo, na?idil kral Filip IV., aby byli je?t? teho? dne Jacques de Molay i Geoffroy de Charnay upaleni. ^[25]

Opravn?nost obvin?ni z hereze [ editovat | editovat zdroj ]

?	Bratr Humbert potom p?inesl bronzovy k?i?, kde byl zobrazen Uk?i?ovany, a na?idil mi z?ici se Krista na k?i?i. Proti sve v?li jsem tak u?inil.	“
? Jacques de Molay

?	Kdy? mne p?ijali a dali mi pla??, donesli k?i?, na n?m? byl zobrazen Je?i? Kristus; pak bratr Amaury (p?evor Francie, osobni p?itel svateho Ludvika) mi ?ekl, abych nev??il v toho, jeho? obraz vidim, nebo? byl fale?nym prorokem, a ne Bohem. T?ikrat mne p?im?l, abych se z?ekl Je?i?e Krista.	“
? Geoffrey de Charnay

Dosud neni jednozna?n? do?e?eno, zda bylo obvin?ni templa?? z hereze opravn?ne a nakolik bylo zalo?eno na skute?nych pom?rech v ?adu. B?hem mu?eni se n?kte?i templa?i doznali k homosexualnim praktikam a uctivani ?hlavy“, jako? i k existenci tajemstvi ozna?ovaneho jako Bafomet ?i Baphomet . V?dcove ?adu ov?em pozd?ji tato p?iznani pop?eli. Pop?eni p?vodni vypov?di bylo automaticky pova?ovano za op?tovne upadnuti do kaci?stvi, a proto byli popraveni. Mnozi historici proto neberou vynucena p?iznani templa?? v uvahu, jako ostatn? nelze brat v uvahu ani jina doznani, vynucovana ve v?ech dobach utrpnym pravem. Jini historici naopak p?edpokladaji, ?e ?lo o nepochopeni tajnych templa?skych ritual? , ktere pochazely z dob k?i?ovych vyprav a ktere se odehravaly za ?zav?enymi dve?mi“. Tyto ritualy m?ly zahrnovat pop?eni Krista a trojnasobne poplivani k?i?e , stejn? jako libani zadku mistr? . Podle Barbary Fraelove (ktera se podilela na nalezeni vatikanskych dokument?) m?ly tyto akty simulovat poko?eni a mu?eni, kterym mohli byt k?i?aci vystaveni v p?ipad? zajeti muslimy. Jejich u?elem bylo nau?it noveho ?lena ?adu pop?it viru jen mysli, ale ne srdcem . Ve vypov?dich templa?? se fraze u?inil jsem to jen mysli, ale ne srdcem objevuje ?asto. Teorie Fraelove se ov?em neshoduje s realitou, ^{[ zdroj? ]} proto?e zajati templa?i byli obvykle nuceni zap?it svou viru a p?ijmout islam , na co? zajatci z ?ad templa?? a johanit? v?t?inou nep?istupovali (viz templa?i a johanite zajati Saladinem po bitv? u Hattinu), tak?e byvali zpravidla popravovani, v lep?im p?ipad? uv?z?ovani. Jini se domnivaji, ?e se jednalo pouze o cvi?eni jakehosi duchovniho zapasu, nebo? podle sv. Bernarda z Clairvaux (ktery prvnimu velmistru Hugovi z Paynsu sepsal pov?stny spis De Laude Novae Militiae neboli Chvala Noveho ryti?stva ) m?l templa? bojovat nejen proti pozemskym nep?atel?m, nybr? i proti nadp?irozenym bytostem ( demon?m ) a sob? samemu.

Podle templa?e Roberta z Torteville zavedl tyto zvyky v ?adu velmistr, ktery byl v sultanov? zajeti, na p?ikaz sultana. Tento popis odpovida na velmistra Gerarda de Ridefort , ktery byl skute?n? v zajeti sultana Saladina a jako jeden z mala templa?? byl vykoupen zp?t, ale ani to nezni moc p?esv?d?iv?, nebo? smlouva ?i p?isaha s nek?es?anem p?estava okam?it? platit, pokud je u?in?no pokani. Navic tyto zvyklosti, ktere se m?ly v ?adu udajn? dit, nep?ipominaji nic z toho, co pochazi z Blizkeho vychodu.

Modla Baphomet [ editovat | editovat zdroj ]

Baphomet je jmeno udajneho idolu templa??, ktery m?li ?lenove ?adu uctivat a klan?t se mu. Jmeno vzniklo patrn? ze starofrancouzske zkomoleniny Mahomet , tedy jmena proroka Mohameda . Smyslem obvin?ni mohla byt snaha po?pinit ?ad na??enim z tajneho spojenectvi s muslimy nebo tajneho praktikovani islamu. P?iznani templa?? a jejich popis se zcela vymykaji v?emu, co je pro islam typicke, je v?ak typicke pro p?edstavy, ktere m?li st?edov?ci k?es?ane o islamu, tzv. pohanskych kultech a dal?ich konkuren?nich nabo?enstvich. ^[26]

Vypov?di uv?zn?nych ?len? ?adu se v teto otazce b?hem procesu m?nily. N?kte?i modlu popisovali jako lidskou hlavu vousateho mu?e s t?emi ?i dv?ma tva?emi, jini ji p?ipisovali rohy nebo templa?sky ?epec, dal?i jako hlavu ?eny. Z dr?eni modly byl obvi?ovan p?edev?im vizitator Hugo z Pairaudu, ktery ji p?i ?adovych shroma?d?nich sviral v rukou a sve bratry vyzyval k jejimu uctivani. Vousata hlava m?la byt udajn? vyrobena ze d?eva, z m?di ?i jineho kovu a ?lenove ?adu se ji m?li dotykat, pop?ipad? ji obta?et ???rkami, ktere potom nosili u sebe jako magicke talismany . Z teto hlavy m?lo udajn? pochazet bohatstvi ?adu i plodnost zem?. Hlava ov?em nebyla nikdy nalezena, a to i p?esto, ?e se b?hem procesu po ni patralo. Ke komisi byla dopravena pouze duta ?enska hlava s napisem Caput LVIII m , jednalo se patrn? o relikvia? slou?ici k uschov? ostatk?. Obta?eni ?i dotykani ???rkami tehdy p?edstavovalo b??nou nabo?enskou praxi, nebo? ve Svate zemi se duchovni b??n? dotykali ???rami svych habit? svatych mist, aby do nich p?e?la ?ast jejich magicke sily. ^{[ zdroj? ]}

?	Vid?l jsem tuto lidskou hlavu, dr?el jsem ji a ohmataval b?hem zasedani kapituly v Montpellier a uctival jsem ji jako ostatni p?itomni brat?i, ale jenom slovy, nikoliv srdcem.	“
? Hugo de Pairud [ zdroj? ]

?	Vid?l jsem tuto hlavu dvanactkrat, b?hem zasedani kapituly, zvla?t? v Pa?i?i... Je to hlava s vousem. Uctivaji ji, libaji a nazyvaji ji svym Spasitelem.	“
? Raynier de Larchant [ zdroj? ]

?	Vid?l jsem tuto hlavu b?hem sedmi kapitul, ktere vedl bratr Hugo z Pairaudu a dal?i... Kdy? byla ukazana, v?ichni padli tva?i k zemi, zdvihli sve kapuce a uctivali ji... jeji obli?ej je hrozny, zdalo se mi, ?e to byl obli?ej demon?v, zleho ducha. Poka?de, kdy? jsem se na ni podival, zmocnil se mne velky strach...	“
? Raoul de Gizy [ zdroj? ]

N?kte?i badatele se domnivaji, ?e tyto p?edm?ty se vztahovaly spi?e k uctivani ostatk? sv. Eufemie , jedne z jedenacti panen sv. Ur?uly , zakladatele ?adu Huga de Payens a sv. Jana K?titele ne? k uctivani pohanskych idol? nebo ?abla . Jedna z teorii o uctivani ?hlavy“ se vztahuje take k existenci Turinskeho platna , ktere mohli templa?i ziskat z ko?isti p?i 4. k?i?ove vyprav?, kdy byla k?i?aky dobyta Konstantinopol. Mohlo se tedy jednat o uctivani ?vousate hlavy“ z tohoto platna. Je takte? zajimave, ?e ani jeden z templa?? (na rozdil od jejich konkurent? johanit?) nebyl nikdy blahoslaven ani svato?e?en.

Pozd?ji bylo take p?ipisovano templa?skym kaplan?m vytvo?eni slova Bafomet pomoci za?ifrovani (?ifrou Atba? ) esoterickeho pojmu sofia ( ?ec. moudrost). ^{[ zdroj? ]} Tato interpretace je nicmen? kontroverzni a je zalo?ena na dohadech.

Templa??m dnes byva myln? p?ipisovan Bafomet francouzskeho okultisty Eliphase Leviho . Ten byl ov?em vymy?len a nakreslen Levim a? v 19. stoleti a s templa?skym Bafometem vyjma nazvu nema v?bec nic spole?neho. Ve 20. stoleti se Leviho Bafomet stal symbolem moderniho satanismu , ktery zapo?al Anton Szandor LaVey , zakladatel Cirkve Satanovy a autor Satanske bible . P?esto?e Leviho Bafomet m?l nejspi?e p?edstavovat archetyp pohanskeho boha plodnosti (jsou zde jiste analogie nap?iklad s keltskym bohem Cernunnem , ?eckym Panem , indickym Pa?upatim , ov?em nejvice se Leviho Bafomet shoduje se staroegyptskym bohem Banebd?edetem , ktery je nazyvan ? Kozlem z Mendezu “, co? je p?ezdivka, kterou ma i dne?ni Leviho Bafomet), byl Leviho Bafomet nakonec k?es?any a satanisty ztoto?n?n s ?ablem. Kv?li tomu dnes n?kte?i lide myln? pova?uji st?edov?ke templa?e za satanisty a obvi?uji je z uctivani ?abla. ^{[ zdroj? ]}

Tajemne symboly na hrad? Chinon [ editovat | editovat zdroj ]

Na hrad? Chinon byly nalezeny podivuhodne symboly vyryte na st?nach cel, autory t?chto znameni mohli byt v?zn?ni templa?i, mezi kterymi pravd?podobn? nechyb?l ani posledni velmistr Jacques de Molay. Znameni jsou magickeho nebo snad alchymistickeho p?vodu a byly na st?nu vy?krabany mistnimi v?zni.

Abraxas [ editovat | editovat zdroj ]

Abraxas je jmeno bo?stva starov?kych gnostik? . Jeho typicka podoba s kohouti hlavou a hadimi kon?etinami je zpodobn?na na jedne z templa?skych pe?eti ov?n?ene napisem ?TEMPLI SECRETUM“ , ur?ena snad pro ozna?ovani ?adovych tajemstvi. N?ktere teorie obvi?uji templa?e z tajneho praktikovani ritual? po vzoru gnostik?. Spojitost templa?? se starov?kou gnozi nebyla nikdy prokazana ani v ramci vy?et?ovani v templa?skem procesu.

Chinonsky pergamen [ editovat | editovat zdroj ]

Konspira?ni teorie , vysv?tlujici p?i?inu likvidace templa?skeho ?adu, jdou ?asto je?t? mnohem dale, ne? p?ipou?ti nej?ast?ji p?ijimane vysv?tleni, ?e p?i?inou byla snaha o ziskani templa?skeho majetku a konsolidaci geopoliticke moci. Stanovisko katolicke cirkve je v ka?dem p?ipad? takove, ?e ?lo o neopravn?ne pronasledovani, templa?i se ni?eho zleho nedopustili a pape? byl v tom ?ase donucen povolit jejich pronasledovani. V roce 2001 objevila dr. Barbara Frale v Tajnych vatikanskych archivech tzv. Chinonsky pergamen , dokladajici, ?e ji? v roce 1314 pape? Klement V. templa?e tajn? omilostnil. ^[27]

Ka?dopadn? je s templa?skou ?innosti na Blizkem vychod? spojena ?ada nejasnosti a dokonce existuje i ?ada d?kaz?, podle nich? byli ochotni se spojit za penize i s nep?itelem. Dokladem toho jsou kup?ikladu jejich styky s asasiny .

?ehole ryti?? Templu [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni ?eholi ?adu vypracoval pro templa?e sv. Bernard z Clairvaux. Ten ustanovil 72 ?lank?, kterymi vymezil povinnosti a zakazy tykajici se mnich? tohoto ?adu. Mezi ty zakladni pat?il nap?. zakaz schazet se s lidmi, kte?i byli exkomunikovani z cirkve, povinnost nosit bily pla?? (demonstrujici ?istotu), prosty a nezdobeny od?v, povinnost sdilet jednu misku ve dvojici s jinym ?adovym bratrem, jist v ml?enlivosti, ?init ka?dy patek pokani, vstavat za rozb?esku, zakaz lovu (s vyjimkou lv?, kte?i ?asto ohro?ovali poutniky na jejich cest? do Jeruzalema), dodr?ovat hierarchii v ?adu, dodr?ovat slib mravopo?estnosti, zakaz stykat se se ?enami a pohlednout jim do tva?e (zakaz se vztahoval i na p?ibuzne ? matky a sestry), vyhybat se kejkli??m, herc?m a p?vc?m, povinnost nosit kratce st?i?ene vlasy, zakaz pou?ivat jemnou obuv se zahnutou ?pi?kou, povinnost spat v ko?ili a spodnim pradle a mnohe dal?i.

Ekonomika ?adu [ editovat | editovat zdroj ]

?ad templa?? se stal prosluly i diky svemu bohatstvi a obchodnim usp?ch?m. Templa?i p?epravovali z Evropy do Palestiny penize a majetek k?i?ak? a z t?chto transakci rychle zbohatli. Rozvinuli dob?e fungujici bankovni system, ktery brzy za?ali vyu?ivat i evrop?ti panovnici a ?lechta. Vyd?lavali na sm?n? evropskych m?n na platidla jeruzalemskeho kralovstvi, transportu poutnik? do Svate zem? apod.

Organizace ?adu [ editovat | editovat zdroj ]

Templa?i byli od po?atku organizovani jako duchovni ?ad s p?isnym vojenskym z?izenim, ?im? se odli?ovali od po?ate?niho zam??eni ?adu johanit? i n?meckych ryti??. Jejich ?ehole vychazela z ?ehole cisterciackeho ?adu. V ?ele ?adu stal voleny velmistr .

Templa?i se d?lili na t?i t?idy: ^[28]

• ryti?i (p?esn?ji brat?i ryti?i ), vyzbrojeni jako t??ka jizda, pochazejici zprvu pouze z vy??i ?lechty, a? pozd?ji se toto pravidlo s ohledem na vysokou umrtnost ryti?? poru?ovalo; nosili zprvu bily pla?? (symbolizujici jejich ?istotu), pozd?ji dopln?ny o typicky ?erveny k?i?;

• brat?i slou?ici a ser?anti , tvo?eni p?islu?niky ni??ich spole?enskych vrstev ne? ryti?i; od ryti?? se li?ili hn?dym ?i ?ernym pla?t?m s ?ervenym k?i?em. Ve vojsku zastavali funkci zbrojno?? tvo?icich p??i oddily a vojenske posadky. K teto skupin? pat?ilo i zna?ne mno?stvi ?emeslnik?, kla?ternik? a manualnich d?lnik?, spravujici majetek ?adu a vykonavajici ?emeslnicke i odborne ulohy v?etn? kova??, zbroja?? a kucha??. Zvla?tni slo?kou v?ech k?i?ackych armad byli ser?anti. ?ad templa?? specialn? svym ser?ant?m poskytoval kon? a vyu?ival je jako t??kou jizdu, aby po?etn? dopl?ovali men? po?etnou jizdu ryti?skou.

• kaplani , vysv?ceni kn??i , zaji??ujici duchovni ?ivot ?adu, zpovidajici spolubratry (ti se nesm?li zpovidat kn??im mimo ?ad, tak?e tajemstvi ?adu se nemohla dostat mimo ?ad).

Pozd?ji byli do ?adu za?len?ni jako ?oldaci je?t? tzv. turkopolove , co? byla lehka jizda slo?ena z mistnich obyvatel. Pozd?ji byl take vytvo?en institut jakehosi ?estneho ?lenstvi pro mecena?e a podporovatele ?adu zven?i. Pot?eby ka?deho ryti?e v boji i b??nem ?ivot? zaji??ovalo asi deset slu?ebnik?. V?t?ina ?len? ?adu m?la za povinnost zaji??ovat bojove ukoly. Templa?i byli toti? primarn? vojenskym ?adem, podlehajicim p?imo pape?i. N?kdy jsou templa?i pova?ovani za p?edch?dce moderni profesionalni armady a elitnich specialnich jednotek. Ze sveho nezm?rneho majetku vystav?l ?ad mno?stvi pevnosti po cele Svate zemi. Vale?nici, kte?i je vyu?ivali jako op?rne body, byli pravd?podobn? nejlepe vycvi?enou a nejvice disciplinovanou jednotkou sve doby.

N?kte?i brat?i ale nebyli vale?niky, nybr? spi?e banke?i. ?ad toti? zaji??oval i uschovu cennych p?edm?t? a majetku u?astnik? k?i?ovych vyprav. Rovn?? vlastni majetek ?adu byl obrovsky. ?ad se stal postupn? jednim z nejvyznamn?j?ich politickych ?initel? sve doby. Diky zvla?tnim pape?skym bulam (nap?. Omne Datum Optimum z r. 1139 , Milites Templi z r. 1144 , Militia Dei z r. 1145 ) dostal ?ad r?zna privilegia , kup?ikladu opravn?ni vybirat dan? a desatky na uzemi spadajicim p?imo pod jeho kontrolu, z?izovat h?bitovy s kaplemi. Takto nar?stal majetek ?adu a zarove? i jeho politicky vyznam.

V ?ele ?adu stal velmistr, jemu? byli hierarchicky pod?izeni zastupce, mar?al a velitel. ?ad byl rozd?len na provincie a velitelstvi . Jeho p?sobnost se neomezovala pouze na Svatou zemi, komendy (velitelstvi) byly rozesety po cele Evrop? v?etn? ?ech a Moravy, je? spadaly pod n?mecky mluvici provincie.

Do ?adu se vstupovalo dobrovoln?, bu? natrvalo nebo na p?edem danou dobu. Vystoupit z ?adu bylo v?ak obti?ne a bylo mo?ne pouze se souhlasem velmistra. Kandidat na ?lenstvi v ?adu musel p?ed svym p?ijetim projit p?isnymi testy. Musel vydr?et dlouhou zku?ebni lh?tu, b?hem ni? se zkou?ela jeho up?imnost a sila charakteru tim, ?e uchaze? musel vykonavat mnoho nep?ijemnych povinnosti. ?len ?adu nesm?l vlastnit jiny majetek ne? vlastni me?, tak?e ?ad bohatl na majetku, ktery vstupujici ?lenove na ?ad p?evad?li. P?ijimani novych ?len? bylo doprovazeno tajnou ceremonii s ?adou ritual? odehravajici se v noci ?i nad ranem. ?lenove ?adu nepodlehali jurisdikci mistnich vladc? na uzemi, na nich? se pohybovali, ale zodpovidali se vylu?n? ?adu a jako nejvy??imu soudci pak pape?i a pouze jemu se zodpovidal i cely ?ad.

Templa?i m?li pravni imunitu a mohli vykonat na svych uzemich vlastni spravedlnost. Ve vztahu k cirkvi podlehali pouze pape?i a m?li pravo ur?ovat si vlastni hodnosta?e.

Legendy [ editovat | editovat zdroj ]

Ji? zanedlouho po svem zalo?eni byli templa?i podez?ivani z nejr?zn?j?ich p?estupk? a zlo?in?. Proslychalo se, ?e ryti?i uzavirali spojenectvi a tajne dohody s r?znymi skupinami muslimskych bojovnik?, n?kdy i proti zajm?m k?es?anskych panovnik?. Udajn? m?la jadro templa?? tvo?it tajna organizace, jeji? ko?eny sahaly je?t? do pohanskych dob p?ed po?atky k?es?anstvi. Pozd?ji byli ryti?i ?adu obvi?ovani z po?adani magickych ritual? a klan?ni se demonickemu symbolu nazyvanemu Bafomet ?i Baphomet .

Dochovaly se i nejr?zn?j?i popisy tajnych templa?skych ritual?, jejich? pravdivost se ov?em neda potvrdit. Nejlegendarn?j?im z t?chto ritual? bylo p?ijimani novice. To se m?lo odehravat v no?nich hodinach za p?itomnosti vysoce postavenych ryti??. Nejprve musel novic slibit absolutni ml?enlivost pod trestem smrti . Pak byl vysvle?en a u olta?e s podobou demona Bafometa p?isahal v?rnost ?adu, je? m?la p?ednost p?ed ve?kerymi jinymi autoritami. Na zav?r musel polibit p?ijimajiciho ceremonia?e, rovn?? naheho, na usta, pupek, konec pate?e a penis .

Rychly konec kapetovske dynastie mezi lety 1314 a 1328 , kdy? zem?el francouzsky kral Filip IV. Sli?ny, jeho t?i synove i jediny vnuk, vedl k obecne vi?e, ?e dynastie byla prokleta. To vyplyva i z legendy, ?e velmistr Jacques de Molay bezprost?edn? p?ed svoji smrti proklel Filipa IV. a pape?e Klementa V.

Jeji zn?ni: ^[30]

Templa??m se udala hrozna nespravedlnost. A ty, kdo jsou za ni odpov?dni ?eka nejvy??i trest. Filip Sli?ny za svoji zradu a pape? Klement za svoji zbab?lost budou do roka stat p?ed bo?im soudem.

Skute?nosti je, ?e pape? nasledoval velmistra na v??nost o m?sic a kral o sedm m?sic? pozd?ji.

Templa?i byli pozd?ji spojeni s mnoha legendami, tykajicimi se ?ady tajemstvi a mysterii, pochazejicich z nejstar?ich dob. Snad nejznam?j?imi z nich jsou ty o Svatem gralu ?i Ar?e umluvy . N?ktere prameny ?ikaji, ?e Svaty gral byl objeven a p?evezen do Skotska b?hem utlaku ?adu v roce 1307 a ?e byl ukryt pod Rosslynskou kapli . ?ad pry take objevil Archu umluvy , schranu, obsahujici svate p?edm?ty starych Izraelc? v?etn? Aronovy hole a kamennych desek, popsanych Bohem textem Desatera p?ikazani .

Tyto legendy vychazeji p?edev?im z dlouhe doby, b?hem ni? ?ad sidlil na Chramove ho?e v Jeruzalem?. N?ktere zaznamy take uvad?ji, ?e templa?i odhalili tajemstvi ?Mistr? zedna?? “, stavitel? p?vodniho chramu, a dozv?d?li se, ?e p?vodni Archa umluvy byla p?ed zni?enim prvniho chramu p?evezena Menelikem I. do Etiopie . Zminku o tom je mo?ne najit na reliefech v katedrale v Chartres . Dal?i indicie o patrani ?adu po Ar?e a odhaleni tajemstvi stavitel? chramu p?edstavuje podle n?kterych existence monolitickeho chramu v Lalibele v Etiopii, ktery stoji dodnes a jeho? stavba je (nespravn?) p?ipisovana templa??m. Ze stejne doby pochazi take podzemni kostel v Aubeterre ve Francii.

V pr?b?hu 14. stoleti za vlady krale Eduarda I. val?ila Anglie se Skotskem. V roce 1314 prob?hla bitva u Bannockburnu , v ni? Skotove zvit?zili p?edev?im diky zasahu templa?skych ryti?? na stran? skotskeho krale Roberta . Bitva pat?ila mezi jejich posledni. Templa?i byvaji take zmi?ovani mezi ?leny posadky legendami op?edene vypravy Henryho Sinclaira (asi?1345 ? asi?1400) sm??ujici ze Skotska do Severni Ameriky v roce 1398 . Existuji ur?ite spekulace, ?e templa?i vlastnili mapy pochazejici z p?edkolumbovskych vyprav do Ameriky. Je znamo, ?e st?edov?ci portugal?ti mo?eplavci byli ?leny nastupnickeho portugalskeho ?adu Kristova a ?e templa?sky k?i? byl v roce 1492 vyznamnym symbolem na plachtach Kolumbovych lodi.

N?kte?i badatele a esoterici tvrdi take, ?e ?ad uchovaval tajna u?eni, co? jej spojuje s hnutimi a organizacemi, jake p?edstavuji rosenkruciani , P?evorstvi sionske , Rex Deus , kata?i , hermetici apod. a take se ztracenymi proroctvimi a relikviemi Je?i?e Krista .

V sou?asnosti existuji mnohe skupiny ozna?ujici samy sebe za templa?e ?i jejich bezprost?edni nasledovniky. Historickou souvislost v?ak zpravidla ? s vyjimkou dvou nastupnickych ?ad? na Pyrenejskem poloostrov? : portugalskeho ?adu Kristova a ?pan?lskeho ?adu ryti?? z Montesy ? nelze dolo?it.

Symboly templa?? [ editovat | editovat zdroj ]

Bojovou standartu ?adu tvo?il rudy osmicipy k?i? na ?ernobilem poli. Vale?ny pok?ik templa?? zn?l Vive Dieu, Saint Amour a za heslo si zvolili slova Non nobis, Domine, non nobis, sed Nomini Tuo da gloriam (Ne nam, Pane, ne nam, ale svemu jmenu zjednej slavu). Na pe?e? si nechali vyryt dva jezdce na jednom koni. Ti m?li symbolizovat chudobu nebo byli interpretovani jako zobrazeni dvoji role templa?? ? mnich/vojak) ^{[ zdroj? ]} . Templa?i m?li take na?izeno st?ihat si vlasy nakratko a m?li zakaz holit se.

Templa?i v ?eskych zemich [ editovat | editovat zdroj ]

?ad se poprve objevil v ?echach v roce 1232 . Jeho sidlem byl kostel sv. Vav?ince na pra?skem Starem M?st?. Mimo Prahu p?sobil take v Uh?in?vsi , v moravskych ?ejkovicich , ktere byly od po?atku 90. let 13. stoleti centrem ?adu v ?echach, na Morav? a v Rakousku, Jamolicich (hrad Templ?tejn ). ?adu kratce pat?il take Vsetin s okolni krajinou, kterou ?ad za?al kolonizovat a vystav?l si nedaleko jednoduchy hrad Freundsberg .

Velkoprecepto?i v N?mecku a slovanskych zemich [ editovat | editovat zdroj ]

• 1286 ? Friedrich Sylvestr
• 1292 ? 1295 Bertram von Esbecke
• 1292? 1296 Friedrich von Alvensleben

Zemsky komtur na Morav?

• 1244 Friedrich

Zemsky komtur v ?echach a na Morav? (a Rakousku)

• 1294?1309 Ekko

Navazne ?ady [ editovat | editovat zdroj ]

Majetek ?adu templa?? byl oficialn? p?edan johanit?m, kte?i byli jejich velkymi rivaly, co? se projevovalo ji? ve Svate zemi. I oni se v?ak museli vzdat ?innosti v bankovnictvi. Ve skute?nosti ziskal velkou ?ast majetku templa?? Filip IV. a anglicky kral Eduard II. , ktery sou?asn? rozpustil ?ad v Anglii. V N?mecku nebyli templa?i tolik popularni jako ve Francii a Anglii, nebo? jim tu konkuroval ?ad n?meckych ryti??.

V n?kterych zemich ale ?ad zcela nezanikl. Na Pyrenejskem poloostrov? odmitl aragonsky kral Jakub II. p?edat majetek templa?? johanit?m. Zalo?il novy ?ad ? ?ad ryti?? z Montesy a p?esv?d?il pape?e, aby tento novy ?ad mohl hospoda?it s aragonskym majetkem templa?skeho ?adu. Podobny postup zvolil portugalsky kral Dinis , ktery zalo?il ?ad Krist?v ( Christi Militia ). Ten z?ejm? sehral vyznamnou roli p?i podpo?e prvnich portugalskych namo?nich vyprav. Rovn?? ve Skotsku odmitl kral Robert uposlechnout pape?ovy vyzvy k likvidaci ?adu, ostatn? sam byl v pape?ske klatb?.

A tak p?esto?e byl zna?ny po?et templa?? skute?n? zat?en, v?t?ina ostatnich p?e?la do jinych k?i?ackych ?ad?. Existuje dokonce i teorie, podle ni? cele skupiny templa??, kterym se poda?ilo uprchnout, p?e?ly do ilegality a zalo?ily zcela tajne bratrstvo, je? se o t?i sta let pozd?ji stalo zakladem jine tajne organizace ? svobodnych zedna??.

Odraz v um?ni a literatu?e [ editovat | editovat zdroj ]

Templa?sky ryti? Brian de Bois-Guilbert je jednim z hlavnich zapornych hrdin? romanu Waltera Scotta Ivanhoe . ^{[31] [32]} Templa?i maji rovn?? vyznamnou ulohu i v dal?im Scottov? romanu Talisman . I zde jsou templa?i a obzvla?t? jejich velmistr vyli?eni jako lide schopni jakehokoliv zlo?inu. Templa?i jsou zde take li?eni jako ti, kte?i brani usp?chu k?i?ovych ta?eni vedenych evropskymi panovniky a sleduji jediny cil, vytvo?eni vlastnich samostatnych dominii. ^{[33] [34]} Kolem templa?? a jejich udajne tajne existence je postaven i d?j romanu Foucaultovo kyvadlo Umberta Eca .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BARBER, Malcolm ; BATE, Keith. Letters from the East : crusaders, pilgrims and settlers in the 12th-13th centuries . 1. vyd. Farnham: Ashgate Publishing, 2010. 188 s. ISBN   978-0-7546-6356-0 . (anglicky)  
• BARBER, Malcolm. Novi ryti?i : d?jiny templa?skeho ?adu . Praha: Argo, 2006. 433 s. ISBN   80-7203-764-1 .  
• BARBER, Malcolm. Proces s templa?i . Praha: Argo, 2008. 396 s. ISBN   978-80-257-0018-1 .  
• BUBEN, Milan . Encyklopedie ?ad? a kongregaci a ?eholnich spole?nosti katolicke cirkve v ?eskych zemich. I. dil. ?ady ryti?ske a k?i?ovnici . Praha: Libri, 2002. 215 s. ISBN   80-7277-085-3 .  
• CERRINIOVA, Simonetta. Templa?ska revoluce : ztraceny p?ib?h z 12. stoleti . Praha: Argo, 2013. 196 s. ISBN   978-80-257-0779-1 .  
• DEMURGER, Alain. Jakub z Molay : soumrak templa?? . Praha: Argo, 2011. 276 s. ISBN   978-80-257-0432-5 .  
• DEMURGER, Alain. Vie et mort de l'Ordre du Temple : 1120-1314 . Parie: Seuil, 1993. 433 s. ISBN   2020208156 . (francouzsky)  
• DEMURGER, Alain. Les Templiers : une chevalerie chretienne au Moyen Age . Parie: Seuil, 2005. 662 s. ISBN   2020669412 . (francouzsky)  
• FOREY, Alan. The Military Orders 1120-1312. In: RILEY-SMITH, Jonathan. The Oxford history of the Crusades . Oxford ; New York: Oxford University Press, 1999. ISBN   0-19-285364-3 . S. 176?210. (anglicky)
• FRALEOVA, Barbara. Templa?i . Praha: Argo, 2009. 173 s. ISBN   978-80-257-0173-7 .  
• FRALEOVA, Barbara. Templa?i a Krist?v ruba? . Praha: Argo, 2011. 196 s. ISBN   978-80-257-0404-2 .  
• HAAG, Michael. Templa?i : fakta a mytus . Praha: Slovart, 2011. 367 s. ISBN   978-80-7391-444-8 .  
• MARTIN, Sean. Templa?i : vzestup, moc, pad a mysteria templa?skych ryti?? . Praha: Grada, 2009. 125 s. ISBN   978-80-247-3191-9 .  
• NICHOLSON, Helen Jane. Templa?i 1120-1312 . Brno: Computer Press, 2008. 62 s. ISBN   978-80-251-1882-5 .  
• NICHOLSON, Helen Jane. The knights Templar : a new history . Stroud: Sutton, 2001. 278 s. ISBN   0750925175 . (anglicky)  
• READ, Piers Paul. Templa?i . Praha: BB art, 2001. 335 s. ISBN   80-7257-406-X .  
• SK?IVANEK, Franti?ek. Templa?i v zemich Koruny ?eske ve sv?tle na?ich archivnich pramen? . Praha: Klub pro ?eskou heraldiku a genealogii, 2003. 32 s. ISBN   80-902907-5-2 .  
• ?EDIVY, Jaroslav . Tajemstvi a h?ichy ryti?? templa?skeho ?adu . 2. vyd. Praha: Volvox Globator, 2008. 183 s. ISBN   978-80-7207-672-7 .  
• Processus contra Templarios. La prima edizione critica del processo ai Templari dai documenti originali dell'Archivio Segreto Vaticano . Citta del Vaticano: Archivio Segreto Vaticano, 2007. 251 s. ISBN   978-88-85042-52-0 . (latinsky)  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Velmist?i ?adu templa??
• Ryti?ske ?ady
• Bafomet

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu ?ad templa?? na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo templa? ve Wikislovniku
• Templa?i ve Vlastenskem slovniku historickem ve Wikizdrojich