?ernohorske kralovstvi Кра?евина Црнa Горa Kraljevina Crna Gora ←   1910?1918   → vlajka znak
Hymna Na?i krasne ?erne Ho?e
Motto K?i?, domov, svoboda Kralovska hymna : Tam, tamhle!
Geografie
Hlavni m?sto	Cetinje (Цети?е) - v exilu Bordeaux a Neuilly-sur-Seine
Rozloha	14 442 km² ( 1913 )
Nejvy??i bod	Zla Kolata (2 354 m n. m.)
Nejdel?i ?eka	Tara
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel	540 000 ( 1914 )
Narodnostni slo?eni	Srbove - ?ernohorci , Albanci
Jazyky	srb?tina
Nabo?enstvi	srbska pravoslavna cirkev , islam , ?imskokatolicka cirkev
Statni utvar
Statni z?izeni	Konstitu?ni monarchie
M?na	1 ?ernohorsky perper = 100 pare
Vznik	28. srpen 1910
Zanik	28. listopad 1918
Statni utvary a uzemi
P?edchazejici ?ernohorske kni?ectvi Nasledujici Srbske kralovstvi

?ernohorske kralovstvi ( srbsky : Кра?евина Црнa Горa, Kraljevina Crna Gora ) byla konstitu?ni monarchie v jihovychodni Evrop? na Balkan? , existujici od 28. srpna 1910 do 28. listopadu 1918 .

Zem? vznikla z ?ernohorskeho kni?ectvi v roce 1910 ; p?i?inou jejiho zaniku byla anexe Kralovstvi ?ernohorskeho Srbskem a nasledne za?len?ni zem? k novemu kralovstvi Srb?, Chorvat? a Slovinc? na zaklad? podepsani Korfske deklarace . Jako samostatna byla zem? obnovena a? jako republika v roce 2006 rozpadem unie se Srbskem , ktery nasledoval po rozpadu Jugoslavie .

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Politicko - historicke pozadi [ editovat | editovat zdroj ]

Na po?atku nove ery 20. stoleti hralo nevelke ?ernohorske kni?ectvi d?le?itou roli na poli balkanske a celoevropske politiky. Kni?e Nikola I. Petrovi?-Njego? si mnoha zp?soby zajistil sympatie p?ednich evropskych stat?, p?edev?im Ruskeho imperia . Tento vlastenecky smy?lejici panovnik se po definitivnim mezinarodnim uznani ?ernohorske nezavislosti v roce 1878 na kongresu v Berlin? odhodlal a za podpory Carskeho Ruska a Italskeho kralovstvi sepsal Proklamaci kralovstvi a za p?itomnosti p?ednich cirkevnich hodnosta?? a mnoha vyznamnych osobnosti tehdej?i evropske politiky vyhlasil v hlavnim m?st? Cetinje nove statni z?izeni a nasledn? se v souladu s petici z parlamentu nechal korunovat historicky prvnim ?ernohorskym kralem.

?ernohorskemu kralovstvi p?edchazelo tem?? 60 let trvajici kni?ectvi, jeho? vyvoj byl mnohdy velmi bou?livy. P?ednim bodem byla kruta vlada kni?ete Danila II. a jeho zavra?d?ni Todorem Kadi?em v Kotoru dne 13. srpna 1860 . Dal?i d?le?itou udalosti byly valky proti Osmanske ?i?i , ktere vyvrcholily vyhrou ?ernohorc? ve slavne bitv? u Grahova . D?sledkem vit?zstvi bylo zna?ne roz?i?eni hranic zem? a obrovske odpoutani od osmanske nadvlady.

Korunovace [ editovat | editovat zdroj ]

Samotne vyhla?eni kralovstvi prob?hlo 28. srpna 1910 . Korunovace Nikoly I. a jeho man?elky Mileny Teodozie Vukoti? na krale a kralovnu byla velkou slavnostni udalosti. Krom? ?len? ?ernohorske kralovske rodiny byli vyznamnymi hosty nap?. italsky kral Viktor Emanuel III. , ruska carevna Alexandra Fjodorovna s ruskou velvyslankyni v ?erne Ho?e Klavijou Popovovou, ruska velkokni?ata Petr Nikolajevi? a Nikolaj Nikolajevi? , srbsky korunni princ Alexandr I. Karađorđevi? , vevodkyn? Jutta Meklenbursko-?trelicka , britsky korunni princ Eduard VIII. s velvyslancem, bulharsky car Ferdinand I. , ?pan?lsky kral Alfons XIII. a kralovna Viktorie z Battenbergu , francouzsky prezident Armand Fallieres s prvni damou Jeanne Bresson , japonsky cisa? Meid?i Velky , persky v?dce Ahmad ?ah , vevoda Franti?ek Josef Battenberg , francouzska koncertni um?lkyn? Violet Wegnerova a mnoho dal?ich.

Ob?ad zapo?al v sidle parlamentu a vlady Vladin dom , kde prob?hla oficialni korunovace krale a kralovny v korunova?nich rou?ich nov? zhotovenymi korunova?nimi klenoty . Pote nasledoval pochod k Cetinjskemu kla?teru , kde se nechal kral Nikola I. v duchu narodni tradice korunovat i historickou korunou srbskeho cara ?t?pana IV. v tradi?nim kroji. Nasledne oslavy trvaly dlouho do noci.

Balkanske valky [ editovat | editovat zdroj ]

Kral Nikola I. byl velice schopnym vojev?dcem a vojenskym strategem. Tuto vlastnost po n?m zd?dil jeho nejmlad?i syn princ Petr ?t?pan , ktery se ji? ve svych 18 letech stal ?lenem ?ernohorske kralovske narodni armady a brzy byl povy?en na jednoho z nejd?le?it?j?ich armadnich velitel?.

V Balkanskych valkach celkov? pat?ilo ?ernohorske kralovstvi k zemim usp??nym.

Prvni balkanska valka [ editovat | editovat zdroj ]

V za?i 1912 vyrazilo vojsko Kralovske armady pod vedenim prince Petra a ministra obrany generala Vukoti?e sm?rem na vychod . Kdy? 26. za?i 1912 ?ernohorci p?ekro?ili hranice Osmanske ?i?e , princ Petr coby velitel vojska symbolickym prvnim vyst?elem proti tureckemu vojsku odstartoval prvni balkanskou valku . Bitvu proti Turk?m (na po?est prince Petra take n?kdy p?ezdivanou bitvou princ? ) ?ernohorci vyhrali. Nasledn? se ?erna Hora stala ?lenem bloku zvaneho Balkansky svaz spole?n? s ?eckem , Srbskem a Bulharskem . Nasledovalo obdobi ?etnych vit?zstvi ?ernohorske armady. ?ernohorci zaslali Istanbulu ultimatum, ve kterem ?adali poskytnout k?es?anskym oblastem autonomii . Ultimatum Osmane odmitli, s ?im? ale Balkansky svaz p?edem po?ital. ?ernohor?ti vojaci se v Prvni balkanske valce proslavili p?edev?im velice silnou moralkou oproti nejen Turk?m, ale i ostatnim balkanskym narod?m. Po vyh?e v bitv? princ? ?ernohorci spole?n? se Srby postupovali sm?rem ke Kosovu , kde dobyli zna?na uzemi. Na ja?e 1913 za?ali ?ernohorci dobyvat dal?i ?etna uzemi dne?ni severni Albanie . To zakon?ilo oblehani m?sta Skadaru , je? ?ernohorci za cenu zna?nych ztrat nakonec dobyli a je? se stalo centrem dobyte ?asti Albanie (p?i oblehani polo?ilo sv?j ?ivot p?es 10 000 ?ernohorskych vojak?). Dobyti m?sta se stalo v ?erne Ho?e velkou slavnostni udalosti, Skadaru bylo dosa?eno p?edev?im diky princi Petru ?t?panovi, dale ale take diky korunnimu princi Danilu Alexandrovi a v neposledni ?ad? take krali Nikolovi I. Tento uzemni rozmach v?ak p?estal byt vhod evropskym velmocem. Velvyslanci t?chto zemi nakonec v Londyn? rozhodli o vyhla?eni albanske autonomie. ?ernohorci si v?ak zajistili podporu Ruskeho imperia a v dr?eni Skadaru a severni Albanie pokra?ovali. Skadarskou krizi nakonec pomohla vy?e?it finan?ni smlouva s kralem Nikolou I. ?ernohorci se m?sta vzdali v ?ervnu 1913.

Druha balkanska valka [ editovat | editovat zdroj ]

Po zna?nych vit?zstvich v p?edchozi valce nem?l kral Nikola I. ?adne d?vody se do nov? rozpoutane druhe balkanske valky zapojovat. ?erna Hora se sna?ila profitovat na dobytych koloniich v Kosovu a ?e?ila hospoda?ske zale?itosti s koloniemi albanskymi, kterych byla nucena se vzdat. Situace se v?ak zm?nila na za?atku ?ervence 1913 , kdy p?i?el nalehavy dopis z B?lehradu o pomoc v bojich proti Bulhar?m . Princ Petr se stal velitelem vojak? p?i ta?eni ?ernohorc? na pomoc srbskym spojenc?m. Prav? diky jeho veleni Srbove za obrovske pomoci ?erne Hory porazili Bulhary v bitv? na ?ece Bregalnici . To byl ale jediny velky po?in zem? ve druhe balkanske valce. 31. ?ervence bylo uzav?eno p?im??i a 10. srpna se ?ernohorsky ministr zahrani?nich v?ci zu?astnil podepsani mirove smlouvy v Bukure?ti .

Prvni sv?tova valka [ editovat | editovat zdroj ]

V prvni sv?tove valce zakusilo ?ernohorske kralovstvi obrovske utrapy. Po vypuknuti valky 28. ?ervence 1914 zaujala zem? ihned vale?ne postaveni, 29. ?ervence byla mobilizovana Kralovska armada (p?es jeji velke ztraty b?hem oblehani Skadaru). Na stran? Dohody vyhlasila zem? valku ust?ednim mocnostem . Odpov?di tomu byla prvni invaze Rakousko-Uherska sm?rem na Srbsko a ?ernou Horu ; rakousko-uherske jednotky byly v?ak vytla?eny a ?ernohorci pak na za?atku srpna 1914 pod vedenim prince Petra ?t?pana bombardovali tehdy rakousko-uherske m?sto Kotor a p?ilehle ?asti Boky Kotorske ze siln? opevn?neho vrcholu hory Lov?en . Za pomoci vale?ne flotily ?ernohorskeho kralovskeho namo?nictva a take anglo-francouzskych lo?stev se ?ernohorc?m vedlo usp??n? odbouravat utoky Raku?an? a ziskali tak mnoho zajatc? a ?etnou d?lost?eleckou techniku. 10. srpna 1914 provedla ?ernohorska armada silny utok proti rakouskym jednotkam, nevyu?ila v?ak p?edtim ziskanou vyhodu. Usp??n? odolala druhe invazi Rakousko-Uherska a v b?eznu 1915 za?ala postupovat sm?rem k p?istavu Sutomore a pozd?ji ovladla v?t?inu tehdy Rakouskem kontrolovanych uzemi a malem dosahla a? Sarajeva v Bosn? a Hercegovin? . Tam se ale ?ernohorci kv?li po?etn?j?im Raku?an?m museli pomalu stahovat zpatky. Ji? v kv?tnu 1915 se situace za?ala obracet v neprosp?ch ?erne Hory. V ?ernohorci dobyte Budv? se konalo setkani prince Petra a jinych ?ernohorskym general? s plukovnikem Leopoldem Hupkou, byvalym rakousko-uherskym velvyslancem v Cetinje . Kv?li nahle p?evaze Raku?an? nezbylo ?erne Ho?e nic jineho, ne? po?adat Rakousko-Uhersko o zastaveni bombardovani ?ernohorskych m?st. Na sv?tlo pak vy?ly mnohe nemile udalosti ? nap?iklad zasobovani Raku?an? srbskymi separatisty, ktere jim pomohlo ke snaz?imu p?istupu na horu Lov?en , a dale take pisemny rozkaz Rakousko-Uherska, jen? na?izoval ustup ?ernohorc? a umo??oval Raku?an?m obsazeni vrcholu Lov?enu. V lednu 1916 do?lo k silne invazi do ?erne Hory a jeji armada musela definitivn? kapitulovat a stahnout se z Lov?enu. Po dobyti tohoto strategickeho bodu ji? siln?j?im Raku?an?m nebranilo p?ili? mnoho p?eka?ek v obsazeni zem?. ?ernohorska kralovska rodina se z Cetinje stahla nejprve do zimniho kralovskeho palace v Podgorici , kde probihaly posledni mo?ne pokusy o ochranu zem? p?ed okupaci centralnimi mocnostmi, nakonec musel kral s kralovnou a rodinou odejit do nejprve italskeho a pozd?ji francouzskeho exilu do m?sta Cap d'Antibes , kde m?la dynastie Petrovi??-Njego?? zna?ny majetek. Francouzsky prezident Raymond Poincare uznal ?ernohorskou vladu sidlici v Bordeaux jako exilovou. Nakonec byla ?erna Hora od Rakousko-Uherska osvobozena srbskymi spojenci, 7. listopadu 1918 byla osvobozena i Boka Kotorska. Srbove ale vyu?ili nep?itomnosti krale a kralovny a o rok d?ive, 20. ?ervence 1917 podepsali deklaraci na Korfu , je? prohla?ovala vytvo?eni noveho kralovstvi Srb?, Chorvat? a Slovinc? pod vladou srbske dynastie Karađorđevi?? . O den pozd?ji, 21. ?ervence 1917 byla ?erna Hora anektovana Srbskem a ?aste?n? zbavena nezavislosti. 26. listopadu 1918 obvinila Srbskem nezakonn? ustanovena Podgoricka skup?tina krale Nikolu I. z uzav?eni separatniho miru s nep?itelem, sesadila dynastii Petrovi??-Njego?? z ?ernohorskeho tr?nu a definitivn? zru?ila ?ernohorskou nezavislost. 1. prosince 1918 se tedy ?erna Hora stala sou?asti Kralovstvi Srb?, Chorvat? a Slovinc? . Na rozhodnuti Podgoricke skup?tiny po valce zareagovala vyznamna ?ast ?ernohorc? dne 7. ledna 1919 vypuknutim neusp??neho vano?niho povstani za suverenitu monarchie . V d?sledku t?chto udalosti se tedy ?erna Hora stala jedinou spojeneckou zemi, ktera po prvni sv?tove valce ztratila nezavislost.

Politika [ editovat | editovat zdroj ]

Politicky system zem? [ editovat | editovat zdroj ]

Nikola I. Petrovi?-Njego? usiloval je?t? jako kni?e o absolutistickou vladu, av?ak v roce 1905 byl donucen k ?aste?ne liberalizaci re?imu a na natlak obyvatelstva, tou?iciho po v?t?i svobod?, vydal 19. prosince 1905 prvni ?ernohorskou ustavu . ?ernohorske kralovstvi , vyhla?ene v roce 1910 , u? tedy oficialn? bylo konstitu?ni monarchii , ale i p?es demokraticke volby byla skoro ve?kera moc soust?ed?na do rukou krale.

?ernohorske kralovstvi m?lo tradi?ni politicke rozd?leni statni moci na legislativu (panovnik spole?n? s parlamentem), exekutivu (vlada) a judikativu (soudy).

Panovnik byl zarove? vrchnim velitelem ozbrojenych sil a jedinou osobou umocn?nou vyhlasit valku ?i p?im??i/spojenectvi. Nikola I. dr?el take titul mar?ala ruske carske armady . Pouze panovnik m?l pravo svolavat a rozpou?t?t parlament ?i vladu.

Oficialni rezidenci panovnika byl hlavni kralovsky palac v Cetinje , eventualn? vedlej?i kralovska sidla v dal?ich ?ernohorskych m?stech ( Podgorica , Nik?i? , Bar ...).

Parlament ?ernohorskeho kralovstvi (Народна cкупштина Кра?евине Црне Горе, Narodna skup?tina Kraljevine Crne Gore - Narodni skup?tina ?ernohorskeho kralovstvi ) se na zaklad? ustavy poprve se?la v ?ijnu 1906 je?t? za dob kni?ectvi. Parlament byl ustavou vazan k panovnikovi a bez jeho v?domi a souhlasu nemohl navrhovat, vydat, zamitnout ?i zm?nit ?adny zakon a vydavat ve?ejna usneseni. Panovnik zarove? nemohl samostatn? rozhodovat o vladnich institucich, upravovat dan? ?i statni rozpo?et bez souhlasu skup?tiny. Parlament rovn?? nemohl sv??it politickou odpov?dnost do rukou vlady, ministr? bez v?domi a souhlasu panovnika.

Vlada ?ernohorskeho kralovstvi (Министарски сав?ет, Ministarski savjet - Rada ministr? ) byla zcela zavisla na rozhodnutich panovnika.

Vladu tvo?ili

• p?edseda vlady
• 1. mistop?edseda vlady
• 2. mistop?edseda vlady
• ministr obrany
• ministr zahrani?nich v?ci a spravy kolonii
• ministr spravedlnosti
• ministr vnitra
• ministr financi a stavebnictvi
• ministr ?kolstvi a nabo?enstvi

Prvnim p?edsedou vlady se mezi lety 1910 - 1912 stal doktor Lazar Tomanovi? .

Moc soudni byla rozd?lena na Velky soud a krajske soudy. Velky soud byl nejvy??im soudnim organem s pravomoci ?e?it kone?ny verdikt o odvolani proti okresnim soud?m. Do roku 1902 sm?l v ob?anskopravnich sporech jednat za nejvy??i soud p?imo panovnik, pote ji? nikoli. I tak ale panovnikovi z?stala pravomoc ud?lovat Milost krale a zmir?ovat tresty ? v t?chto zale?itostech proslula svou dobrotou kralovna Milena Teodozie .

Statni rada (Државни Савет, Dr?avni Sav?t ) byla slo?ena z ?esti panovnikovych radc?, jmenovanych p?imo panovnikem podle sepsaneho dekretu. Statni rada pln? podlehala moci panovnika a byla ustavou jmenovana jako nejd?le?it?j?i ?asti spravy a prodeje nemovitosti, pat?icim statu. Parlament uznal platnost Statni rady a? po uznani ji panovnikem.

Hlavni statni kontrola byla podle ustavy nejvy??im u?adem kontrolujicim statni rozpo?et . V jejim ?ele byli dva hlavni statni kontrolo?i, voleni parlamentem na zaklad? seznamu, navr?eneho Statni radou .

Diplomaticke a mezinarodni vztahy [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni p?atelske diplomaticke styky s cizi mocnosti navazala moderni ?erna Hora v roce 1711 s Ruskym carstvim za vlady vladyky Danila I. Petrovi?e-Njego?e . Vztahy s Ruskem se udr?ely na skv?le urovni i do sou?asnosti. V roce 1869 bylo v Cetinje otev?eno velvyslanectvi Ruskeho imperia . Vztahy s Ruskym imperiem se je?t? vice upevnily diky s?atk?m princezny Milice Ady s ruskym Velkokni?etem Petrem Nikolajevi?em a princezny Anastazie Jeliky s velkokni?etem Nikolajem Nikolajevi?em .

Prvni velvyslanectvi ?erne Hory bylo z?izeno v roce 1863 za dob kni?ectvi v albanskem Skadaru . V zahrani?ni politice se kral Nikola I. upinal na vychod , p?edev?im na Ruske imperium a dale take na Srbske kralovstvi (p?ipojeni k Srbsku ale odmital, p?edev?im po znovunastoupeni dynastie Karađorđevi?? na srbsky tr?n). Vztahy s Rakousko-Uherskou monarchii byly v?dy velmi prom?nlive, by? se da?ilo zachovavat na oko klidnou atmosferu (ke Kralovstvi ?eskemu ale poutal krale Nikolu I. p?edev?im silny kulturni vztah). Vztah s Italskym kralovstvim se upevnil po svatb? Nikolovy dcery Eleny Alexandry Petrovi?-Njego? s italskym kralem Viktorem Emanuelem III. . P?ateli ?erne Hory byly take Spojene staty americke , velkym d?kazem toho bylo mj. otev?eni ?ernohorskeho velvyslanectvi ve Washingtonu, D. C. ji? v prosinci 1910 a nasledne otev?eni americkeho velvyslanectvi v Cetinje a nav?t?va prezidenta Williama Howarda Tafta s prvni damou Helen Herron Taftovou , kte?i se z Ameriky do ?erne Hory dostali na palub? luxusni zaoceanske lodi Milena , pat?ici ?ernohorskemu kralovskemu namo?nictvu - cestu nechal uhradit jako pozornost Nikola I.

Zahrani?ni politika byla pln? v odpov?dnosti panovnika.

?ernohorske kralovstvi m?lo do roku 1916 otev?ena nasledujici velvyslanectvi

• velvyslanectvi v B?lehrad? ( Srbske kralovstvi )
• velvyslanectvi v Konstantinopoli ( Osmanska ?i?e )
• velvyslanectvi v Pa?i?i ( T?eti Francouzska republika )
• velvyslanectvi ve Washingtonu, D.C. ( USA )
• velvyslanectvi ve Vidni ( Rakousko-Uhersko
• velvyslanectvi v Moskv? ( Ruske imperium )
• velvyslanectvi v Berlin? ( N?mecke cisa?stvi )
• velvyslanectvi v ?im? ( Italske kralovstvi )
• velvyslanectvi v Bruselu ( Belgicke kralovstvi )
• velvyslanectvi v Sofii ( Bulharske carstvi )
• velvyslanectvi v Atenach ( ?ecke kralovstvi )

Sit? konzularnich jednatelstvi m?lo kralovstvi v Argentin? , Brazilii , Italii , Nizozemsku , na Malt? , v Norsku , ?pan?lsku , ?vycarsku , Velke Britanii , Francii , v Kanad? , v Dansku , Rakousko-Uhersku a Japonsku . V ramci Rakousko-Uherska m?lo ?ernohorske kralovstvi konzularni jednatelstvi take v Praze na O?echovce .

Do roku 1916 v Cetinje dale fungovaly velvyslanectvi Rakousko-Uherske monarchie, Bulharskeho carstvi , Spojene kralovstvi Velke Britanie a Irska , T?eti Francouzske republiky , Spojenych stat? , ?eckeho kralovstvi , Italskeho kralovstvi , N?meckeho cisa?stvi , Srbskeho kralovstvi , Osmanske ?i?e a ji? zmin?neho Ruskeho imperia .

Konkordat ?erne Hory p?i Svatem stolci byl z?izen roku 1886 jako prvni zastupce ortodoxni zem?.

Kolonie [ editovat | editovat zdroj ]

?ernohorske kolonialni imperium bylo malou a kratce trvajici kolonialni ?i?i. Zale?itosti tykajici se spravy t?chto oblasti byly v rukou jejich spravc?-guverner? ( Administrator-guverner ) - ti byli ?leny Ministerstva zahrani?nich v?ci a spravy kolonii - a to se zodpovidalo krali.

Kolonie Metochijska [ editovat | editovat zdroj ]

Колони?а Метохи?ска, Kolonija Metochijska

Prvnim dobytym uzemim se po vit?zstvi v bitv? princ? stala na jihovychod? zem? oblast Metochie , v sou?asnosti pat?ici Kosovu . Centrem teto kolonie se stalo m?sto Pe? , kde sidlil ?ernohorsky spravce-guverner. Na?t?sti pro ?ernou Horu nebyli mistni obyvatele prakticky v?bec vzpurni a ?aste?ne odtr?eni od Turk? spi?e uvitali.

Kolonie Severoalbanska [ editovat | editovat zdroj ]

Колони?е Североалбанска, Kolonija Severoalbanska

Druhou kolonii ?ernohorskeho kralovstvi se stala velka rozlehla ?ast severni Albanie , kterou ?ernohorci dobyli na ja?e roku 1913 . Centrem oblasti se stal t??ce dobyty p?istav Skadar na pob?e?i Skadarskeho jezera , kde ?ernohorci zdolali pevnost mistniho tureckeho velvyslance a postavili zde sidlo vlastniho spravce-guvernera. ?ernohorci chyt?e vyu?ili ziskani teto kolonie a na jeji ukor posilili sve hospoda?stvi - roz?i?il se jak rybolov, tak p?stovani plodin a pastevectvi.

Kolonie Rakouska s Bokou Kotorskou i Jiho?ernohorska [ editovat | editovat zdroj ]

Колони?а Аустри?е са Бокоj Которско? и ?угoцрногорскa, Kolonija Austrije ca Bokoj Kotorskoj i Jugocrnogorska

Na je?t? krat?i obdobi se v b?eznu 1915 stala t?eti ?ernohorskou kolonii pob?e?ni ?ast Jadranu od m?sta Sutomore p?es Boku kotorskou a? po hranice s m?stem Cavtat , kde byl centrem p?istav Kotor . Tato kolonie byla dobyta na ukor Rakousko-Uherska.

Kolonie Jadranskych ostrov? Mrkana a Barbary [ editovat | editovat zdroj ]

Колони?a Jадранским острвима Мрканa и Барбари, Kolonija Jandranskim ostrovima Mrkana i Barbary

?tvrtou a posledni kolonii se staly ostr?vky Oto?i? Mrkan a Oto?i? Barbara , ziskane diky vale?ne flotile ?ernohorskeho kralovskeho namo?nictva.

Pokusy o statni p?evrat [ editovat | editovat zdroj ]

Dva hlavni pokusy o statni p?evrat vznikly je?t? za dob kni?ectvi - v roce 1908 byl srbskymi anarchisty za podpory tam?j?ich zpravodajskych slu?eb naplanovan atentat na kni?ete Nikolu, znamy jako Bombova afera (Bomba?ka afera), o rok pozd?ji pokus o ozbrojene povstani - Kola?inska afera . Oba dva pokusy byly neusp??ne a po vyhla?eni kralovstvi se zvy?ila ochrana kralovske rodiny, k ?adnym pokus?m o p?evrat ale ji? nedo?lo.

Obrana zem? [ editovat | editovat zdroj ]

Ozbrojene sily monarchie se nazyvaly ?ernohorska kralovska narodni armada a m?ly aktivni a rezervni jednotky. Prvni vyznamna reforma, restrukturalizace a ?koleni armady prob?hlo ji? v roce 1854 za vlady kni?ete Danila II.

Uzemi ?ernohorskeho kralovstvi bylo v roce 1912 rozd?leno do ?ty? diviznich oblasti: Cetinjska , Podgoricka , Nik?i?ska a Kola?inska , v roce 1913 p?ibyly oblasti Pljevljanska a Pe?ska . Tyto oblasti se dale d?lily na celkem 11 brigadnich oblasti, 52 prapornich a 322 rotnych oblasti.

Divize se skladaly z 2 ? 3 p?chotnich brigad. P?ed za?atkem prvni balkanske valky m?la ?ernohorska kralovska narodni armada p?es 55 000 vojak?.

Armady pro ka?dou oblast (kraj) byly slo?eny z 2 - 3 p?chotnich brigad. Chvili p?ed vypuknutim Prvni balkanske valky m?lo ?ernohorske kralovstvi 55 000 vojak?.

V roce 1910 byl p?ijat moderni Zakon o organizace kralovske armady , v ni? (7. ?lanek) se uvadi, ?e ozbrojenymi silami statu bude prav? Kralovska narodni armada. Systematickou ?asti ozbrojenych sil byla policie a ?etnictvo.

Hlavnimi insigniemi Kralovske narodni armady byly dv? vlajky:

• Vlajka Alaj (Застава Ала?, Zastava Alaj ) byla pou?ivana spi?e pro diplomaticke a mezinarodni u?ely (nap?. ozna?ovala kolonie). Sestavala z, kralovskou korunou korunovaneho, bileho dvouhlaveho orla, dr?iciho v prave noze kralovske jablko, v leve noze kralovske ?ezlo, na hrudi nesouciho erb s inicialy HI (Николa I, Nikola I. )

• Vlajka k?i?e (Застава крстa, Zastava krsta ) je star?i a m?la dv? varianty: bu?to ?erveny k?i? na ?erven? oramovanem bilem pozadi nebo bily k?i? na bile oramovanem ?ervenem pozadi. Vlajka k?i?e byla hlavni vale?nou vlajkou v bitvach

D?le?itou ?asti ozbrojenych sil bylo i ?ernohorske kralovske namo?nictvo .

Zvla?tni slo?kou ozbrojenych sil byla Kralovska garda , oficialnim jmenem Пер?аници, Perjani?i . Nejv?t?i ?ast slou?ila k ochran? krale, men?i ?ast potom k ochran? kralovny, korunniho prince a zbytek gardy ostatnim ?len?m kralovske rodiny. Perjani?i ?itali kolem 120 mu??.

V roce 1919 byla v Italii obnovena ?ast jednotek Kralovske narodni armady. Invaze vojak? teto obnovene armady do ?erne Hory byla nesouhlasem s p?ipojenim ?erne Hory k Srbsku. Vyvrcholenim toho bylo neusp??ne Vano?ni povstani za suverenitu monarchie dne 7. ledna 1919.

Vzd?lani a kultura [ editovat | editovat zdroj ]

Od uznani nezavislosti a? do po?atku balkanskych valek se po?et ?kol v zemi ztrojnasobil. Kral Nikola I. zavedl ?etne ?kolske reformy a prvni ?ernohorska st?edni ?kola z roku 1880 - gymnazium v Cetinje ? byla v roce 1910 p?ejmenovana na Kralovske gymnazium Cetinje a jeji dobra pov?st tak byla upevn?na. Mezi vyznamne cizi studenty pat?ila mj. i princezna Jolanda Marketa Savojska , nejstar?i dcera italskeho krale Viktora Emanuela III. a kralovny Eleny Alexandry ? dcery krale Nikoly I. Postupn? se st?edni ?koly otev?ely v Cetinje (cirkevni, hudebni, historicka, vojenska, div?i), Nik?i?i (hospoda?ska), Pljevlje (chlapecka), Berane (vojenska) a Podgorici (spole?enskov?dni a vojenska).

Div?i ?kolni ustav v Cetinje, specialni st?edni ?kola v ?erne Ho?e, p?sobila od r. 1869 do r. 1913 .

Na uzemi ?ernohorskeho kralovstvi se dale nachazely 3 vysoke ?koly

• Kralovska vojenska univerzita (Кра?евски во?ни универзитет, Kraljevski vojni univerzitet ) v Cetinje
• Kralovska univerzita podgoricka (Кра?евски универзитет подгорички, Kraljevski univerzitet podgori?ki ) v Podgorice
• Vysoka ?kola namo?nicka (Bисокa школa морнарица, Visoka ?kola mornarica ) v Baru

V roce 1910 bylo zalo?eno narodni ?ernohorske kralovske divadlo , prvni profesionalni divadlo v zemi, jeho? sidlem se stala empirova budova Zetsky d?m ( Zetski dom ), a ktere funguje dodnes. Prvni hrou byla na podiu nov? otev?eneho narodniho divadla provedena Balkanska ca?ice ( Balkanska carica ) ? opera podle dramatu Nikoly I., hudbu slo?il ?ernohorsky hudebni skladatel Dionisio de Sarno San Grigorio .

Vyznamnou kulturni instituci byla ?ernohorska narodni knihovna .

Tisk [ editovat | editovat zdroj ]

Kral Nikola I. zavedl moderni zapadoevropske zp?soby svobody tisku, co? posunulo zemi na vy??i spole?enskou urove?. Na po?atku 20. stoleti existovaly na uzemi ?erne Hory t?i tiskarny.

Do roku 1915 vychazel jako hlavni ?ernohorsky denni tisk Hlas ?erne Hory (Глас Црногорца, Glas Crnogorca ). Tyto noviny byly vydavany v Cetinje. Po anexi ?erne Hory bylo vydavani novin zakazano, ale pozd?ji v ?ervnu roku 1917 byl Hlas ?erne Hory op?t vydavan v zahrani?i, p?edev?im ve Francii . Posledni ?islo deniku vy?lo roku 1922 v Italii .

Dal?imi vydavanymi deniky byly Cetinjske listy, Crnogorac, Nevesinjsky tydenik, Onogo?t, Ustavnost nebo Svobodna ?e?.

P?iznivci vytvo?eni unie ?i soustati ?erne Hory se Srbskem vydavali mezi lety 1917 a 1919 ve ?vycarsku a Francii politicke a ekonomicke noviny Sjednoceni. Odp?rci anexe ?erne Hory a jejiho p?ipojeni k Srbsku za?ali roku 1923 v Kralovstvi SHS a USA vydavat d?le?ite noviny Americky hlas ?erne Hory .

Hospoda?stvi [ editovat | editovat zdroj ]

?ernohorske kralovstvi nebylo schopno diky brzkym valkam po svem vzniku pln? rozvinout svou hospoda?skou ?innost. I tak se ale krali Nikolovi I. poda?ilo zvelebit vnit?ni hospoda?sky stav zem?. Po vydani ustavy z roku 1905 vznikly plany na t??bu nerostnych surovin , stavbu dvou vodnich elektraren na ?ece Mora?a a modernizaci p?istavu Ulcinj . Z t?chto plan? se ale diky pozd?j?im valkam poda?ilo rozvinout pouze t??bu hn?deho uhli a d?eva ? export t?chto surovin ale p?es sve kratke trvani p?inesl zna?ny hospoda?sky zisk. Modernizace p?istavi?? ve m?st? Ulcinj byla dod?lana skoro do sve finalni podoby ? m?sto se stalo po Baru druhym hlavnim p?istavem zem?, kde sidlila men?i ?ast Kralovskeho namo?nictva ? a to jeho ryba?ska flotila.

Prvni ?ernohorsky pivovar Onogo?t ? v sou?asnosti pod nazvem Pivovar Nik?i?ko vyrab?jici stejnojmenne pivo v oblasti m?sta Nik?i? ? za?il za dob kralovstvi veliky ekonomicky rozmach.

Hlavni ekonomickou metropoli zem? se stalo m?sto Podgorica . Mistni trhy byly proslule p?edev?im prodejem dobytka, kvalitnim zpracovanim vlny, ostatnimi ru?nimi pracemi nebo zpracovanim hedvabi. Velice d?le?itym byl take chov v?el a vyvoz medu. Mistni specialitou byly take rozsahle planta?e tabak? a vinne revy ? tyto dv? suroviny take zpracovavala prvni zahrani?ni spole?nost v ?erne Ho?e. Kvalitni ?ernohorska vina Vranac a Krsta? byla vyva?ena p?edev?im do Spojenych stat? , Italie nebo Rakousko-Uherska .

P?inosem ekonomice bylo take pastevectvi v hornatych ?astech zem? a p?stovani nejr?zn?j?ich plodin ? kuku?ice , p?edev?im v?ak obili . Na Skadarskem jeze?e byl velice rozvinuty rybolov. V pob?e?nich ?astech zem? le?ely rozlehle sady oliv , pomeran?? , granatovych jablek a vav?in? . Celobalkanskeho vyznamu nabyly i ?ernohorske pily.

Finance [ editovat | editovat zdroj ]

Oficialni m?nou zem? byl ?ernohorsky perper , zalo?en Nikolou I. v roce 1906 .

?ernohorska hypoteka (Црногорскa заложница, Crnogorska zalo?nica ) ? prvni ?ernohorska banka z roku 1864 , existovala i v dobach kralovstvi. Nejd?le?it?j?i bankou ?ernohorskeho kralovstvi byla ale Prvni zetska spo?itelna ? dnes existujici pod nazvem Podgoricka banka .

Finan?nimu stavu zem? p?ispivaly ka?doro?ni vysoke dotace z Ruska a dale da? od Raku?an? za postoupena uzemi na pob?e?i.

Statni dluh ?ernohorskeho kralovstvi nebyl nikdy vysoky. O dobry finan?ni stav zem? se staral p?edev?im zahrani?ni obchod. Nejv?t?i mno?stvi pen?z dlu?ila ?erna Hora Rakousko-Uhersku , do roku 1914 byla v?ak v?t?ina tohoto dluhu splacena, situaci navic vyrovnavala rakouska uzemni da?.

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1910 m?lo ?ernohorske kralovstvi k dispozici p?es 400 km zpevn?nych silnic. Tyto silnice, vesm?s navr?ene chorvatskym architektem Josefem Sladem , byly budovany takto:

• rok 1878 sm?r Njegu?i - Cetinje
• rok 1881 sm?r Cetinje - Rijeka Crnojevi?a
• rok 1882 sm?r Rijeka Crnojevi?a - Podgorica
• rok 1884 sm?r Kotor - Cetinje (p?es poho?i Lov?en s celkem 25 serpentinami)
• rok 1884 sm?r Bar - Virpazar
• rok 1896 - 1905 sm?r Rijeka Crnojevi?a - Virpazar

D?le?itou dopravni stavbou Josefa Slada byl i most Cesar u m?sta Nik?i?.

V roce 1910 vzniklo z ?ernohorskeho kni?eciho lo?stva nove ?ernohorske kralovske namo?nictvo , sidlici v Cetinje s pravomoci regulovat plavbu na Jadranu a Skadarskem jeze?e . Prvnim ?editelem hlavniho p?istavu v Baru byl jmenovan Antonin Zacharia? , Chorvat z Dubrovniku . Namo?nictvo se skladalo z vale?ne, obchodni, ryba?ske, reprezentativni a dopravni flotily. ?ast dopravni flotily stala v Rijece Crnojevi?a , kde obstaravala dopravu na Skadarskem jeze?e . Zbyvajici lo?stvo dopravni flotily spole?n? s flotilou vale?nou, obchodni a reprezentativni kotvilo v hlavnim ?ernohorskem p?istavu Baru, pouze lo?stvo ryba?ske flotily kotvilo v Ulcinji .

Obchodni flotila ?ernohorskeho kralovskeho namo?nictva zahrnovala sedm lodi, vale?na flotila dvanact lodi, ryba?ska flotila 15 lod?k a 10 velkych ?lun?, dopravni flotila 5 lidi a reprezentativni flotila 4 kralovske jachty, ale take 3 obrovske luxusni kralovske zaoceanske lod?, ur?eny kralovske rodin? a vyznamnym host?m. Jmena zaoceanskych plavidel byla Nikola, Milena a Danilo Alexandr.

Prvni lodi, ktera se plavila pod vlajkou ?erne Hory, byla kni?eci jachta Slavjanin . Za dob kralovstvi existovala pravidelna lodni doprava na Skadarskem jeze?e, ?ece Bojan? a Mora?e a na pob?e?i ?erne Hory. Obchodni flotila nakonec v roce 1911 za?ala provad?t mezinarodni obchodni plavby do Velke Britanie , ?pan?lska , Italie , Egypta a vyznamne obchodni plavby na Maltu , s ?im? byl spojen vznik Anglo-?ernohorske obchodni spole?nosti. Vyznamnym po?inem Kralovskeho namo?nictva bylo p?epraveni americkeho prezidenta Williama H. Tafta , prvni damy Helen Herron Taftove a americkym politik? v b?eznu 1911 na palub? lodi Milena z Washingtonu, D. C. a zp?t na statni nav?t?vu do ?erne Hory na naklady krale Nikoly I. jako pozornost americkym p?atel?m.

?eleznice Bar - Virpazar byla prvni ?ernohorskou ?eleznici a zahajila provoz v listopadu 1908 . Stavba ?eleznic byla siln? finan?n? podporovana Italii , postupn? ?elezni?ni trat? vznikly na pob?e?i Jadranu, dale spojovaly pob?e?i Skadarskeho jezera s Podgoricou a Danilovgradem .

Telekomunikace [ editovat | editovat zdroj ]

?ernohorske telegrafy byly zalo?eny ji? r. 1869 a v roce 1910 existovalo na uzemi kralovstvi celkem 25 pozemnich telegrafnich stanic.

Roku 1904 byla v ?erne Ho?e za p?itomnosti Guglielma Marconiho zalo?ena prvni radiotelegraficka stanice na Balkan? .

Hospoda?ske zabezpe?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Na uzemi kralovstvi fungoval v?eobecny majetkovy zakonik , slavne zakonodarne dilo, jen? nahradil stary kodex Danila II. . Tuto kodifikaci ob?anskeho prava, kterou pro ?ernou Horu vytvo?il chorvatsky profesor prava Valtazar Bogi?i? , badatel v oboru slovanskeho prava a slovanskych pravnich oby?ej?, na navrh ruskeho cara Alexandra II. , podniceneho svym ?ernohorskym spojencem ? Nikolou I. Zakonik byl vydan roku 1888 . Byl jedine?nym dilem jak z hlediska pravn?-historickeho, tak take praktickeho. Za dob kralovstvi byl novelizovan a v platnosti se udr?el a? do roku 1946 . Zakonik do?el uznani nejen v Evrop?, nybr? i uznani celeho sv?ta.

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

?ernohorske kralovstvi nebylo oproti sou?asnosti zemi tak multikulturni. V?t?inu uzemi zem? obyvali Srbove-?ernohorci ? jihoslovansky narod, jemu? byla a stale je ?erna Hora domovem. Dal?imi narody Chorvate v jihozapadni ?asti zem? a Albanci u Skadarskeho jezera, m?sta Ulcinja v Methiji . Dale zemi z male ?asti obyval narod Muslim? a Arab? .

V roce 1914 ?ilo v ?ernohorskem kralovstvi p?es 540 000 obyvatel.

Administrativni d?leni statu [ editovat | editovat zdroj ]

?ernohorske kralovstvi bylo v roce 1912 rozd?leno do p?ti hlavnich oblasti (област):

• Katunsko - rije?ska oblast (se spravnim centrem Cetinje )
• P?imo?sko - Ccrmni?ska oblast (se spravnim centrem Bar )
• Zetsko - horska oblast (se spravnim centrem Podgorica )
• Nik?i?ka oblast (se spravnim centrem Nik?i? )
• Horska oblast (se spravnim centrem Kola?in )

Ka?da oblast byla dale rozd?lena do jednotlivych ?asti, zvanych kapetanie (капетани?а, kapetanija ). T?ch bylo v roce 1912 celkem 56. P?edstavitele kapetanii - tzv. kapetani - byli voleni parlamentem podle seznamu, vytvo?eneho Ministerstvem vnitra . Po balkanskych valkach se po?et kapetanii zvy?il na 63.

Kapetanie byly za?len?ny do celkem deviti okres?, zvanych nahijee (нахи?е, nachije ): Katunska nahije , Rije?ska nahije , Crmni?ska nahije , P?imo?ska nahije , Lje?anska nahije , Zetska nahije , Horska nahije , Vasojevi?ska nahije , Mora?ska nahije a Nik?i?ska nahije . 

Nabo?enstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Podle Ustavy z roku 1905 byla statnim nabo?enstvim ?erne Hory srbska pravoslavna cirkev , samostatna (autokefalni) ?ast pravoslavne cirkve . V ?ele ortodoxni cirkve byl metropolita cetinjsky , jeho zastupcem byl biskup zahamsko - ra?sky , sidlici v Ostro?skem monastiru - kla?te?e. Kla?ter? bylo v ?ernohorskem kralovstvi celkem 11, mezi nejd?le?it?j?i pat?il ji? zmin?ny monastir Ostrog , monastir Mora?a , monastir ?drebaonik a monastir Dajbabe . Zem? byla rozd?lena do 15 d?kanat? a 138 far . Po kongresu v Berlin? byla v zemi vyhla?ena nabo?enska rovnopravnost. Kral Nikola I. povolil v zemi toleranci t?i hlavnich nabo?enstvi ( pravoslavne k?es?anstvi , katolicke k?es?anstvi a islam ), za co? si vyslou?il n?kdy velice silnou kritiku a nemale nabo?enske problemy v zemi. 

V Baru fungovalo katolicke arcibiskupstvi, d?le?ite p?edev?im pro katolicke Albance a Srbove-?ernohorci . Vrchni zastupce islamu sidlil v Podgorici .

?	Statnim nabo?enstvim v ?erne Ho?e bude vychodni pravoslavna cirkev. ?ernohorska ortodoxni cirkev bude jeji autokefalni ?asti. Slou?i k udr?eni jednoty vychodniho pravoslavi. V?echna ostatni uznavana nabo?enstvi jsou voln? ?i?itelna.	“
? Ustava ?ernohorskeho kni?ectvi: ?lanek 40; 1905

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• D?jiny ?erne Hory
• ?ernohorske kni?ectvi
• Poh?ebi?t? ?ernohorskych panovnik?
• Nikola I. Petrovi?-Njego?

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu ?ernohorske kralovstvi na Wikimedia Commons