Hizballah
??? ???? ‎
Vlajka Hizballahu v iranskem Teheranu na poh?bu velitele revolu?nich gard .
Datum zalo?eni	1985 (oficialn?)
P?edseda	Hasan Nasrallah
Zakladatel	Mohammad Hussein Fadlallah , Ali Akbar Mohtashamipur a Imad Mugnija
Sidlo	Dahieh, Bejrut , Libanon
Ideologie	islamsky nacionalismus antisionismus antiimperialismus ?i'itsky d?ihadismus chomejnismus protizapadni politika antisemitismus (pop?eno)
Politicka pozice	nedefinovana de facto krajni pravice
Nabo?enstvi	?i'itsky islam
Barvy	?luta , zelena
Volebni vysledek	10.93 % (2009)
Oficialni web	http://www.moqowama.org
Zisk mandat? ve volbach
Parlament	12 / 128
Vlada	2 / 30
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Hizballah nebo Hizbullah ( arabsky ??? ???? ‎; ?esky Strana Allahova neboli Strana Bo?i ), celym nazvem take Al Muqawamat ul Islamijatu fi Lubnan ( arabsky ???????? ????????? ?? ????? ‎, ?esky Islamsky odpor v Libanonu ) je libanonska ?iitska politicka a teroristicka organizace existujici od roku 1982. V?hlas si ziskal vojenskym odporem v??i Izraeli , a to hlavn? po jeho invazi do Bejrutu v roce 1982. Hizballah je materialn? a finan?n? podporovan Iranem . S vycvikem bojovnik? Hizballahu pomahaly Iranske revolu?ni gardy . ^{[1] [2]} Iran mj. ?idi zakladani dal?ich organizaci napojenych na Hizballah v ostatnich zemich. Nemalou podporu ziskava Hizballah take ze Syrie . EU , Spojene staty , Nizozemsko , Spojene kralovstvi , Egypt , Izrael , Australie , N?mecko a Kanada klasifikuji Hizballah jako teroristickou organizaci. ^{[3] [4] [5] [6]} Jeho vojenske k?idlo za?adila Evropska unie dne 22. ?ervence 2013 na seznam teroristickych organizaci, ^[7] p?edev?im kv?li zapojeni do boj? v syrske ob?anske valce na stran? Ba?ara al-Asada .

Nazev hnuti Hizballah vychazi ze stejneho pojmu v koranu , ktery v ur?item obdobi sve prorocke mise pou?ival prorok Muhammad jako ekvivalent vyrazu ?umma“ (???) ? ?obec v??icich“.

Hizballah ma t?i zakladni cile:

• Zni?eni statu Izrael. (V terminologii Hizballahu a Iranu je Izrael ozna?ovan jako sionisticky re?im.)
• Omezeni vlivu Zapadu, zejmena USA na Blizkem vychod? .
• Vytvo?eni islamskeho statu v Libanonu . (Od tohoto bodu bylo po roce 1985 upu?t?no.)

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Hizballah byl zalo?en za?atkem 80. let 20. stoleti ?iitskymi nabo?enskymi ?initeli a p?ivr?enci Ajatollaha Chomejniho , kte?i byli ohromeni vit?zstvim islamske revoluce v Iranu . Cilem tohoto hnuti bylo vytvo?it z Libanonu islamsky stat a zlep?it prava ?iit? v libanonske spole?nosti. Duchovnim v?dcem celeho hnuti se stal ?ejch Muhammad Husajn Fadlallah . Velitelem vojenskeho k?idla ozna?ovaneho jako Islamsky odpor se stal Abbas al-Musavi . Zakladna Hizballahu se nachazela v provincii Baalbek v severni ?asti udoli Biqaa . Pozd?ji se k Hizballahu p?ipojila ?iitska skupina Amal (??? ? Nad?je) vedena Hasanem Nasrallahem , ktery se po smrti ?ajcha Muhammada Fadlallaha stal nejvy??im sekreta?em Hizballahu. Skupina je rozd?lena do t?i organizaci subjekt?: Bajt ul-Mal, D?ihad ul Binna a Islamsky odpor. Finan?ni podpora se ziskava z Iranu , Syrie a dar? libanonskych ?iit?.

Postoj Hizballahu v??i Izraeli [ editovat | editovat zdroj ]

Od zalo?eni Hizballahu do sou?asnosti je odstran?ni statu Izrael pro Hizballah hlavnim cilem. Hizballah bojuje nejen proti vlad? a politice statu Izrael , ale i ka?demu ?idovskemu ob?anu, ktery ?ije v Izraeli. Jeho manifest 1985 udajn? uvadi, ?e Na? boj skon?i pouze tehdy, a? tento stat (Izrael) bude zni?en. Generalni tajemnik Nasrallah prohlasil, ?e Izrael je ilegalni uchvatitel, ktery je zalo?en na l?i a domniva se, ?e teprve zni?eni Izraele p?inese mir na Blizkem vychod?. Neni vychodiska z konfliktu v tomto regionu s vyjimkou zmizeni Izraele . V rozhovoru s Washington Post, Nasrallah ?ekl: Jsem proti jakemukoliv usmi?eni s Izraelem . Domnivam se, ?e jeho p?itomnost je protipravni ." V prohla?eni Hizballahu z roku 1992 se p?imo tvrdi ^[8] Je to otev?ena valka a? do eliminace Izraele a do smrti posledniho ?ida na Zemi
Izraelska okupace farem ?ibaa a v?zn?ni libanonskych ob?an? v izraelskych v?znicich je ?asto pou?ivano jako zaminka pro pokra?ujici nep?atelske akce Hizballahu proti Izraeli i po sta?eni z Libanonu v roce 2000.

Organizace Hizballahu [ editovat | editovat zdroj ]

Hizballah

??? ????
U?ast na Libanonske ob?anske valce , Druhe libanonske valce a Ob?anske valce v Syrii
organiza?ni struktura Hizballahu
Zakladni info
Aktivni	1982 ?sou?asnost
Opera?ni uzemi	Libanon Libanon
Ideologie	?i'itsky islamismus antisionismus ?i'itsky d?ihadismus
Velitel	Hasan Nasrallah
Zakladny	Libanon Libanon
Sila	20 000?50 000
Spojenci	Libanon Libanon Iran Iran Syrie Syrie Rusko Rusko Irak Irak Severni Korea Severni Korea Hamas Hamas
Oponenti	Izrael Izrael Turecko Turecko Jiholibanonska armada Al-Kaida Al-Kaida Islamsky stat Islamsky stat Syrska svobodna armada An-Nusra An-Nusra
Konflikty/boje	Libanonska ob?anska valka Druha libanonska valka Ob?anska valka v Syrii

?izeni Hizballahu je v souladu s principem vlady Velajat-e fakih (????? ????), ktery je zalo?en na rozhodovani znalc? islamskeho prava , kte?i jako jedini mohou provad?t d?le?ita rozhodnuti (nap?. vyhlasit fatwu nebo d?ihad ). Pokud se poradni shroma?d?ni nem??e dohodnout, obrati se na nejvy??iho v?dce Sajjida Aliho Chameneiho , ktery je nejvy??i autoritou ?iitskeho islamu .

Nejvy??im rozhodovacim organem Hizballahu je Mad?lis a? ?ura (???? ?????? / Poradni shroma?d?ni), ktere je tvo?eno 12 vysoce postavenymi duchovnimi. Tito duchovni maji na starosti d?le?ita rozhodnuti tykajicich se akci Hizballahu. Poradni shroma?d?ni se d?li na sedm specialnich vybor?:

• vybor pro ideologii
• vybor pro informace
• vojensky vybor
• politicky vybor
• vybor pro vyklad islamskeho prava
• vybor pro socialni zale?itosti
• finan?ni vybor

Mad?lis a? ?ura al Qarar (???? ?????? ?????? / Spravni shroma?d?ni) Toto shroma?d?ni vedl do sve smrti ?ejch Muhammad Husajn Fadlallah . Shroma?d?ni je tvo?eno 11 duchovnimi s odpov?dnosti za v?echny strategicke kroky hnuti.

Hnuti Hizballah je financovano prost?ednictvim dar? ?iitskych muslim? nebo prost?ednictvim nabo?enske dan? zvane Zakat p?imo po pate?ni modlitb?. Nejv?t?i podpory jak materialni, tak finan?ni, se Hizballahu dostava ze strany Iranu a Syrie . Odhaduje se, ?e Iran dava Hizballahu 60 - 100 milion? EUR ro?n?. N?ktere odhady hovo?i o vice ne? 200 milionech USD ro?n?. V?echny tyto finan?ni prost?edky jsou zpravovany zvla?tnim fondem Bajt ul Mal (??? ?????),se sidlem v Bejrutu , jeho? hospoda?eni je pod kontrolou v?dce hnuti Hasanem Nasrallahem .

Hizballah organizuje rozsahly socialni program prost?ednictvim subjektu D?ihad ul Binna (???? ??????). Tato instituce financuje stavbu nemocnic , ?kol a opravy objekt? zni?enych izraelskou armadou . Hizballah take z?idil institut A? ?ahid ?????? (Mu?ednik), ktery zaru?uje poskytovani bydleni a vydaje na vzd?lavani pro rodiny bojovnik? , kte?i zem?ou v boji. ?editelstvi D?ihad al-Binna 'se nachazi na ji?nim p?edm?sti Bejrutu .

Aktivity [ editovat | editovat zdroj ]

Spole?n? s hnutim Amal je Hizballah jednou ze dvou hlavnich stran zastupujici ?iitskou komunitu v Libanonu. Ob? strany uzav?ely dohodu a vzajemn? se v p?ipad? pot?eby podporuji. Hizballah je zastoupen v libanonskem parlamentu od roku 1992, kdy ziskal 12 z 128 k?esel. V roce 1996 ziskala strana 10 k?esel. Hizballah posilil sve zastoupeni v libanonskem parlamentu po volbach, ktere prob?hly v kv?tnu a ?ervnu 2005. Ve 128?lennem parlamentu ma hnuti nyni 14 poslanc? (p?edtim 8) a ve vlad? ma dva ministry a t?eti je jim podporovan. V roce 2006 vypukl izraelsko-libanonsky konflikt pote, co vojaci Hizballahu zauto?ili raketami a minomety na severoizraelske m?sto ?lomi , zabili t?i vojaky a dva (Ehuda Goldwassera a Eldada Regeva) zajali. Hizballah utrp?l men?i ztraty, ziskal ale neobvykle velkou podporu muslimske ve?ejnosti. ^[9]

Hnuti Hizballah provozuje satelitni televizni vysilani Al Manar ( arabsky Majak/?????? ‎) a rozhlasovou stanici an Nur ( arabsky Sv?tlo/????? ‎) a tydenik as Safir ( arabsky ?????? Vyslanec ‎). Stanice Al Manar se sidlem v Bejrutu zahajila sve vysilani v roce 1992 za finan?ni pomoci Iranu a je hlavnim nastrojem psychologicke valky proti Izraeli (v terminologii Hizballahu sionistickemu nep?iteli ). Vysilani teto stanice bylo ji? zakazano v n?kterych evropskych zemi z d?vodu popirani holokaustu . Al Manar ?i?i hlavn? po?ady zam??ene naproti Izraeli a podpo?e nacionalismu.

Vojenske k?idlo Hizballahu je ozna?ovane jako Islamsky odpor . Ten ma podle odhad? asi 1000 aktivnich bojovnik?, ale v p?ipad? pot?eby m??e Hizballah mobilizovat a? 10 000 dobrovolnik?. ^[9] Vyzbroj je ziskavana p?edev?im z Iranu , Syrie a ?LR . Vojensky vycvik rekrut? probiha hlavn? v ji?nim Libanonu a ve vycvikovych st?ediscich v Iranu a je pln? pod dohledem Iranskych revolu?nich gard.

Vyzbroj a vale?ne aktivity [ editovat | editovat zdroj ]

Hizballah prohla?uje, ?e vlastni p?ibli?n? 30 000 raket r?zneho druhu (izraelske odhady se pohybuji a? na p?tinasobku u ?isla 150 000). Jedna se hlavn? o ne?izene rakety BM-21 a BM-27. Dale vlastni iranske rakety Zelzel 2 s doletem a? 400 km, rakety Fad?r-5 s doletem 45 km a protiletadlove st?ely SA-16. Podle izraelskych medii vlastni i n?kolik raket Scud p?vodem ze Syrie , ov?em tato informace byla Syrii i Hizballahem pop?ena. V roce 2005 dodal Iran do Libanonu i n?kolik svych modernich protilodnich raket Kosar . Jedna z nich v roce 2006, p?i izraelske intervenci v Libanonu siln? po?kodila korvetu t?idy Saar , vlajkovou lo? izraelskeho namo?nictva INS Hanit . Hizballah je take vybaven n?kolika bezpilotnimi pr?zkumnymi letouny typu Mohad?er / Mohajer.

Hizballah v pr?b?hu poslednich let radikaln? zm?nil sve metody boje. Na popud sveho ochrance Iranu zavrhl tradi?ni metody teroristickych organizaci, ktere uplat?oval v prvnich deseti letech sve existence, a p?em?nil se ve vojenskou organizaci vyu?ivajici stale sofistikovan?j?ich metod boje. ^[9]

K zastaveni izraelskeho postupu v Libanonu v roce 2006 nasadil Hizballah nejnov?j?i verze kumulativnich nalo?i , vybu?nin , navad?nych raket a zdokonalene taktiky le?ky, utoku z davu ?i vyu?ivani klamnych cil? a bunkr?. ^[9] Sit? izraelskych obrannych radar? nezvladly napor ohromujiciho mno?stvi raket , ktere na Izrael Hizballah vypalil. Zprava Winogradovy komise shrnujici oficialni izraelske vy?et?ovani 34 denni libanonske valky v let? 2006 vyjad?ila, ?e polovojenska organizace po n?kolik tydn? odolavala nejsiln?j?i armad? Blizkeho vychodu majici pod kontrolu vzdu?ny prostor i po?etni a technickou p?evahu. ^[9]

Hizballah se u?astni ob?anske valky v Syrii na stran? vlady Ba?ara al-Asada . Podle odhad? v syrske valce ztratil a? tisic bojovnik?. ^[10] Syr?ti povstalci take zauto?ili na Hizballah v Libanonu . Fronta an-Nusra a pozd?ji Islamsky stat ovladli ?ast uzemi pohrani?i Libanonu, na ktere Hizballah uto?i jak z Syrie, tak z Libanonu. Pozice Hizballahu v Syrii n?kolikrat bombardoval Izrael . B?hem jednoho naletu zabil take Iranskeho generala revolu?nich gard . ^[11]

Teroristicke utoky [ editovat | editovat zdroj ]

• 18. dubna 1983 ? exploze bomby v nakladnim automobilu p?ed americkou ambasadou v Bejrutu, zahynuli 3 zam?stnanci v?etn? ?editele CIA pro Blizky vychod, 120 osob zran?nych
• 23. ?ijna 1983 ? nakladni vozidlo s vybu?ninou vrazilo do haly velitelskeho stanovi?t? U.S. Marines v Bejrutu , zahynulo 241 vojak?, 81 bylo zran?nych.
• 12. dubna 1984 ? bombovy utok na restauraci blizko americke letecke zakladny Torrejon v ?pan?lsku , zahynulo 18 osob, zran?no bylo 83 osob
• 20. za?i 1984 ? p?i neo?ekavanem bombovem utoku na americkou ambasadu ve vychodnim Bejrutu zahynulo 23 osob a 21 bylo zran?nych.
• 4. prosince 1984 ? teroriste z Hizballahu unesli letadlo Kuvajtskych aerolinii a zavra?dili dva pasa?ery ? ob?any USA ? Charles Hegna a William Stanford.
• 14. ?ervna 1985 ? ?lenove Hizballahu unesli letadlo spole?nosti TWA a zavra?dili Roberta Stethema - potap??e U.S. Navy .

1982 ? 1988 ? unosy a vra?dy americkych ob?an?

• David Dodge, prezident American University v Bejrutu, zadr?ovany jeden rok
• Malcolm Kerr, Ameri?an libanonskeho p?vodu, byvaly prezident American University v Bejrutu, uneseny a zavra?d?ny
• Jeremy Levin, ?ef bejrutske kancela?e CNN , unesen, pozd?ji zachran?n
• reverend Benjamin Weir, unesen a dr?en v zajeti 6 m?sic?
• William Buckley, d?stojnik US Army a operativec CIA, unesen a zavra?d?n, 28. prosince 1991 poh?ben se v?emi vojenskymi poctami
• Frank Reed, ?editel American University v Bejrutu, unesen a propu?t?n po 44 m?sicich zajeti
• Joseph Cicippio, finan?ni kontrolor American University v Bejrutu, unesen a zadr?ovan 5 let
• Col. William Higgins, americky velitel Dozor?i organizace OSN pro dodr?ovani p?im??i (UNTSO), unesen a zavra?d?n

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? ???????? ????? ‎ na perske Wikipedii, Hezbollah na anglicke Wikipedii a Ideology of Hezbollah na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BAER, Robert. Jak nalo?it s ?ablem . Praha: Volfox Globator, 2010. 450 s.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Amal
• Hamas
• Fatah
• Mosad
• Izrael
• Libanon

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Hizballah na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Hizballah ve Wikislovniku
• V?e o Hizballahu na www.israel.cz
• Valka v Libanonu: 1. den ve fotografiich na eretz.cz
• Valka v Libanonu: 2. den ve fotografiich na eretz.cz
• Valka v Libanonu: 3. den ve fotografiich na eretz.cz

Oficialni weby Hizballahu:

• Web Hizballahu (moqawama)
• Al-Manar TV
• An-Nour radio Archivovano 30. 1. 2009 na Wayback Machine .

Ostatni:

• ?naidauf, J. (2002): Libanonsky Hizbullah. Vznik a transformace hnuti v obdobi 1982 ? 2000. ^{[ nedostupny zdroj ]}