Torpedovy ?lun je relativn? male a rychle vale?ne plavidlo, jeho? hlavni zbrani jsou torpeda . Prvni torpedove ?luny nara?ely do trup? nep?atelskych lodi a jejich nalo?, zaklin?na v trupu cile, vybuchla a? po vyho?eni doutnak?, aby se ?lun mohl dostate?n? vzdalit. Pozd?j?i kusy ji? nesly torpeda pohan?na vlastnim pohonem, ktera v bitv? jen vypustily na cil. Torpedove ?luny byly vytvo?eny k boji s bitevnimi lo?mi a jinymi velkymi a pomalymi plavidly, ke kterym se m?ly dostat dostate?n? blizko diky sve rychlosti a obratnosti.

Vznik torped [ editovat | editovat zdroj ]

Moderni torpedo poprve vyvinul v roce 1860 Giovanni Luppis (znamy i jako Ivan Blaz Lupis) v Rijece v dne?nim Chorvatsku , tehdej?i ?asti Rakouska-Uherska . Ten pozd?ji spolupracoval s Robertem Whiteheadem , z ?eho? vznikla vylep?ena konstrukce torpeda. Prvni tovarna na torpeda vznikla prav? v Rijece.

Americka ob?anska valka [ editovat | editovat zdroj ]

Americka ob?anska valka p?inesla ?adu inovaci v namo?nim boji. Jednim z nich byl prvni torpedovy ?lun, ktery nesl torpedo na dlouhe ty?i p?ed trupem. V roce 1861 americky prezident Abraham Lincoln vyhlasil namo?ni blokadu p?istav? Konfederace , ktera po?kodila jeji obchod i schopnost dovezt vale?ny material ze zahrani?i. Pr?mysl konfederace navic nem?l dostate?ne kapacity pro vybudovani flotily, ktera by se mohla se severem utkat v otev?enem boji. Jednou ze strategii k naru?eni blokady byla stavba malych a rychlych torpedovych ?lun?, ktere mohly svym torpedem po?kodit i mnohem v?t?i plavidla.

Torpedove ?luny t?idy David byla mala, parnim strojem pohan?na, plavidla s tem?? uzav?enym trupem. Tyto ?luny se mohly ?aste?n? pono?it - kdy? byly zati?ene balastem, vy?nival nad vodu pouze maly kus trupu a komin, ze ktereho diky specialnimu antracitovemu palivu nestoupal ?adny kou?. Za temnych noci byly tyto ?luny jen obti?n? zjistitelne. T?ida David byla pojmenovana podle mytickeho zapasu Davida s Golia?em a skladala se ze dvou lodi - CSS Midge a CSS St. Patrick . Dal?i podobne ?luny byly CSS Squib a CSS Scorpion , ktere ale oproti David?m nem?ly balastni nadr?e pro ?aste?ne pono?eni.

V?echny tyto ?luny byly vyzbrojeny nalo?i, ktera byla nesena p?ed ?lunem na dlouhe ty?i. P?i narazu do nep?atelske lodi torpedo prorazilo bok plavidla a z?stalo v n?m zaklin?no. K vybuchu ho p?ivedl doutnak, ktery byl na?asovan tak, aby se ?lun mohl vzdalil dostate?n? k tomu, aby ho vybuch neohrozil.

Torpedove ?luny Konfederace nebyly v boji p?ili? usp??ne. P?i plavb? je ohro?ovaly i male vlny, stale hrozila iniciace nalo?e a i p?i utoku byla nalo? nespolehliva. V roce 1864 se ov?em kapitanu Cushingovi z namo?nictva severu, poda?ilo ty?ovym torpedem napadnout a na m?l?in? potopit obrn?nec konfederace USS Albermarle.

Od konce 19. stoleti do konce prvni sv?tove valky [ editovat | editovat zdroj ]

Na konci 19. stoleti se tehdej?i ?adove lod? vyvinuly ve velka, t??ce obrn?na a siln? vyzbrojena plavidla, pohan?na parnim strojem. Na konci teto linie byl HMS Dreadnought a jeho nasledovnici. Bitevni lod? ale byly take pomale, neobratne a jejich d?la nem?la p?ili? vysokou rychlost palby. Rychly a obratny torpedovy ?lun m?l byt p?i nizkych po?izovacich nakladech schopen svymi torpedy potopit i tu nejsiln?j?i bitevni lo?.

Prvnim torpedovym ?lunem, ktery nesl moderni torpeda, byl britsky HMS Lightning , ktery byl dokon?en v roce 1877 . Francouzske namo?nictvo v roce 1875 objednalo a v roce 1878 p?ijalo do slu?by podobne plavidlo Torpeilleur No 1 . Norske namo?nictvo v roce 1873 objednalo u britske firmy Thornycroft nosi? torped HNoMS Rap , ktery ale byl vybaven torpedy a? v roce 1879. V bitv? bylo torpedo poprve pou?ito ruskym propagatorem torped, admiralem St?panem Makarovem . Ten 16. ledna 1877 pou?il torped p?i utoku na tureckou lo? Intibah . Stalo se tak v pr?b?hu rusko-turecke valky z let 1877?1878.

Na konci 19. stoleti mnoho namo?nictev za?alo do slu?by za?azovat torpedove ?luny o delce obvykle mezi 30 a 50 metry, vyzbrojene a? t?emi torpedy, kulomety a n?kdy i d?ly male ra?e. Byly pohan?ne parnimi stroji a dosahovaly rychlosti 20?30 uzl? (37?56 km/h). Byly pom?rn? levne a dostupne ve v?t?im mno?stvi, co? dovolovalo jejich utoky ve v?t?ich skupinach. Ztrata n?kolika torpedovych ?lun? v boji by byla bohat? vyva?ena potopenim i jen jedine velke hladinove lodi.

Torpedove ?luny dosahly n?kolika usp?ch? za prvni sv?tove valky . Torpedo potopilo v roce 1915 britsky predreadnought HMS Goliath . Italske torpedove ?luny potopily v roce 1917 rakousko-uherskou obrn?nou lo? SMS Wien a v roce 1918 dokonce dreadnought SMS Szent Istvan .

Zavedeni torpedoborc? [ editovat | editovat zdroj ]

Zavedeni torpedovych ?lun? vyvolalo protireakci v podob? vyzbrojovani vale?nych lodi rychleji st?ilejicimi d?ly sekundarni ra?e, ur?enymi pro boj s men?imi plavidly. Pro boj s torpedovymi ?luny vznikla take nova kategorie vale?nych lodi - torpedoborc?. Prvni torpedoborec , p?vodn? nazyvany ni?itel torpedovych ?lun? ( Torpedo boats destroyer ), byl Destructor , navr?eny Fernando Villamilem. Koncepci ?lo o zv?t?ene torpedove ?luny, ktere m?ly rychlost srovnatelnou s torpedovymi ?luny, ale m?ly t???i d?la, kterymi je mohly ni?it je?t? mimo dost?el torped.

Torpedoborce nakonec prokazaly velkou v?estrannost a staly se hlavnim typem vale?ne lodi, ktera pro utok pou?ivala torpeda.

Torpedovky [ editovat | editovat zdroj ]

D?le?itym meznikem ve vyvoji torpedovych ?lun? byla londynska konference , na ktere byly omezeny tona?e jednotlivych lo?stev, spole?n? s vytlakem a vyzbroji vale?nych lodi hlavnich a vedlej?ich kategorii. ?adny limit v?ak nebyl zaveden na vale?ne lod? s vytlakem do 600 tun. Tyto nosi?e torped, ktere byly men?i ne? torpedoborce, ale klasicke torpedove ?luny ve v?ech ohledech p?ekonavaly, nazyvame torpedovky. Torpedovky byly v namo?nictvech roz?i?ene u? d?ive, ale po londynske konferenci za?ala namo?nictva Francie , Italie , N?mecka a Japonska tyto lod? pou?ivat v mnohem v?t?i mi?e.

V p?ipad? Japonska vedla snaha o maximalni vyu?iti vytlaku jejich torpedovek a? k p?evraceni p?ezbrojene a p?eti?ene torpedovky Tomozuru , je? vedla k ?aste?nemu p?ehodnoceni dosavadni japonske koncepce vale?nych lodi. Torpedovky m?ly nakonec vytlak a? nad tisic tun a byly vyzbrojeny dv?ma ?i t?emi kanony ra?e do 120 mm a n?kolika torpedomety. Velikosti se bli?ily druhovale?nym eskortnim torpedoborc?m .

N?mecke druhovale?ne torpedovky byly zna?eny pismeny T a ?islem. P?vodn? svym vytlakem odpovidaly londynskym omezenim, ale pozd?ji byly tyto lod? stav?ne vyrazn? v?t?i, s vytlakem vyrazn? p?es 1000 tun, ?im? u? se bli?ily men?im torpedoborc?m. N?mecke torpedovky byly zna?n? aktivni za druhe sv?tove valky a nap?iklad T23 a T27 potopily svymi torpedy britsky lehky k?i?nik HMS Charybdis .

Motorove torpedove ?luny [ editovat | editovat zdroj ]

U prvnich generaci torpedovych ?lun? se uplat?oval p?edev?im parni pohon. Rozvoj spalovacich motor? vedl k tomu, ?e mohly byt konstruovany ?luny nove koncepce, ktere take dosahovaly vy??ich rychlosti. Za druhe sv?tove valky v?ak u? nebyl jejich naskok v rychlosti tak vyrazny jako d?ive a objevilo se take nove velke nebezpe?i, letectvo.

Motorove torpedove ?luny m?ly obvykle delku mezi 15 a 30 metry, rychlost 30 a? 50 uzl? (56?93 km/h) a byly vyzbrojene 2?4 torpedy a n?kolika kulomety.

Torpedove ?luny byly ?iroce pou?ivany za druhe sv?tove valky a stav?la je v?echna v?t?i namo?nictva. Royal Navy stav?la sve Motor torpedo boat (MTB) , Kriegsmarine pou?ivala Schnellboot (S-boot) , Regia Marina pou?ivala ?luny MAS a US Navy stav?lo zna?ne mno?stvi ?lun? PT (Patrol torpedo).

Ke sra?kam torpedovych ?lun? do?lo nap?iklad b?hem Operace Cerberus , kdy n?mecke bitevni k?i?niky Scharnhorst a Gneisenau , v doprovodu t??keho k?i?niku Prinz Eugen , unikly z francouzskych p?istav? do N?mecka a p?itom je proti utok?m britskych MTB chranily n?mecke S-Booty.

Na p?ikladu americkych ?lun? PT je dob?e vid?t, jak se ukoly torpedovych ?lun? roz?i?ily. D?ev?ne PT ?luny, operujici v Pacifiku , slou?ily nejen k utok?m torpedy, ale i pro hlidkovani, dopravu, kuryrni a zachranne ukoly, stejn? jako pokladani kou?ovych clon. Jeliko? namo?nich cil?, ktere by mohly napadat svymi torpedy, ubyvalo, byly n?kdy misto dvou torped p?idany dal?i kulomety.

Italske ?luny MAS a MS krom? u? zmin?nych usp?ch? v prvni sv?tove valce dosahly n?kolika usp?ch? i ve valce druhe. Italske torpedove ?luny potopily nap?iklad britske lehke k?i?niky HMS Manchester a HMS Capetown .

Povale?ny vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Vyznam torpedovych ?lun? se po druhe sv?tove valce neustale zmen?oval, ale jejich stavba pokra?ovala je?t? mnoho let. Nap?iklad Sov?tsky svaz a ?ina stav?ly zna?na mno?stvi r?znych typ? torpedovych ?lun?. P?esto v?ak nastup ?izenych st?el vedl ke ztrat? vyznamu torped a nahradu torpedovych ?lun? rychlymi uto?nymi ?luny, ktere jsou vyzbrojeny ?izenymi st?elami. V?t?i raketove korvety a fregaty jsou navic schopne plnit pest?ej?i ukoly a take se lepe ubrani nep?atelskym letoun?m.

Torpedove ?luny, ohro?ujici vale?ne lod? svymi torpedy z v?t?iny namo?nictev zmizely. Moderni rychle ?luny maji ji? jinak koncipovanu vyzbroj i ukoly, ktere plni.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Torpedo boat na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu torpedovy ?lun na Wikimedia Commons