Pedro Calderon de la Barca
Narozeni	17. ledna 1600 Madrid
Umrti	25. kv?tna 1681 (ve v?ku 81 let) Madrid
Misto poh?beni	Madrid
Povolani	dramatik , basnik , vojak, kn?z a spisovatel
Alma mater	Colegio Imperial de Madrid (1608?1613) Univerzita v Salamance (do 1615) Univerzita v Alcale
?anr	poezie , divadlo a komedie
Temata	divadlo
Vyznamna dila	?ivot je sen Vytrvaly princ Velke divadlo sv?ta Leka? sve cti Rychta? zalamejsky … vice na Wikidatech
D?ti	Pedro Jose Calderon de la Barca
P?ibuzni	Diego Calderon de la Barca , Dorotea Calderon de la Barca a Jose Calderon (sourozenci)
multimedialni obsah na  Commons
galerie na  Commons
citaty na  Wikicitatech
Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Pedro Calderon de la Barca , celym jmenem Pedro Calderon de la Barca y Barreda Gonzalez de Henao Ruiz de Blasco y Riano ( 17. ledna 1600 , Madrid ? 25. kv?tna 1681 , Madrid ) byl ?pan?lsky barokni dramatik a basnik .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v rodin? hidalga , tajemnika kralovske pokladny jako t?eti ze ?esti d?ti. Matka byla p?vodem z Vlamska a zem?ela v roce 1605. ^[1] Pedro se na p?ani sveho otce m?l stat kn?zem, proto?e to bylo podminkou ziskani d?dictvi po d?dovi. V letech 1608?1613 studoval na jezuitske koleji v Madridu teologii, gramatiku, latinu a ?e?tinu. V roce 1614 pokra?oval na univerzit? v  Alcala de Henares . Po otcov? smrti v roce 1615 p?estoupil na univerzitu v Salamance , kde p?t let studoval cirkevni a ob?anske pravo. ^{[1] [2]} U? za studii se pokou?el o literarni tvorbu, v roce 1621 se s usp?chem zu?astnil basnicke sout??e. ^[1]

V roce 1621 se jeho dva brat?i zapletli do vra?dy ?pan?lskeho ?lechtice, jeho? rodina po?adovala velke vykupne za urovnani sporu. Pedro Calderon musel vstoupit do slu?eb kastilskeho vevody Bernardina Fernandez de Velasco y Tovar, otce zavra?d?neho mladika. Podle n?kterych jeho ?ivotopisc? s nim v letech 1623 a? 1625 cestoval po Flandrech a severni Italii a jako vojak se zu?astnil r?znych vale?nych akci. V roce 1626 se rodin? poda?ilo ziskat dostate?ne prost?edky, aby mohl byt spor ukon?en. Po navratu z cest se Calderon stal pa?etem ve slu?bach vevody de Frias. ^[2]

Prvni znama komedie Pedra Calderona Laska, ?est a sila ( Amor, honor y poder ) byla uvedena v Madridu v roce 1623. Po usp?chu za?al psat pro kralovsky dv?r dal?i hry. Po?atkem t?icatych let byl ji? slavnym dramatikem a ziskal ocen?ni od samotneho krale Filipa IV. , ktery ho pasoval na ryti?e ?adu svateho Jakuba z Compostely . ^{[1] [2]} V roce 1635 byl jmenovan ?editelem dvorniho divadla Palacio del Retiro v centru Madridu. V tomto obdobi napsal mimo jine sve nejznam?j?i hry ?ivot je sen ( La vida es sueno ) a Leka? sve cti ( El medico de su honra ).

V roce 1640 vstoupil do vojska, aby v ?adach jizdnich kyrysnik? hajil zajmy ?pan?lskeho krale v katalanske valce ?enc? . Na podzim roku 1642 byl ran?n v bitv? u Lleidy a z armady vystoupil. ^[1] B?hem boj? se stal sv?dkem smrti vlastniho bratra Joseho. ^[2]

V polovin? ?ty?icatych let byl tajemnikem 6. vevody z Alby, Fernanda Alvarez de Toledo y Mendoza a ?il na jeho dvo?e v Toledu . V tomto obdobi pro?ival Calderon krizi jako dramatik i v osobnim ?ivot?. Roku 1647 zem?el jeho druhy bratr Diego, narodil se mu neman?elsky syn Pedro Jose (otev?en? se k n?mu p?ihlasil a? po ?ty?ech letech). Jeho tvorba a divadlo v?bec se staly p?edm?tem utok? nabo?enskych moralist? a cenzor?, bylo mu vy?itano, ?e pi?e sv?tske komedie. ^[2]

Vychodisko z krize nalezl v p?iklonu k vi?e. V roce 1650 se stal ?lenem ?adu sv. Franti?ka a o rok pozd?ji byl vysv?cen na kn?ze. V roce 1653 se stal kaplanem v katedrale v Toledu , co? bylo davne p?ani jeho d?da i otce. ^[1] Na p?ikaz krale i cirkevnich p?edstavitel? pokra?oval psani her pro slavnosti u dvora v Madridu ( Dcera vzduchu ) a pro cirkevni ob?ady v Toledu ( autos sacramentales ). Nevyhybal se ani komediim, vice v?ak inklinoval k mytologickym temat?m ( Echo a Narcissus a Syn slunce, Phaethon z roku 1661). Po roce 1660 napsal spolu se skladatelem Juanem Hidalgem n?kolik oper. ^[1]

Do Madridu se vratil v roce 1663, kdy? byl kralem Filipem IV. jmenovan ?estnym kaplanem. Po jeho smrti v roce 1665 Calderonova dramaticka produkce poklesla. Novy kral Karel II. jej v roce 1666 jmenoval vrchnim kaplanem. Posledni komedii Osud a rozsudek Leonida a Marfisy ( Hado y Divisa de Leonido y Marfisa) , inspirovanou ryti?skymi legendami, napsal v roce 1680. Slavnostni premiera se konala v divadle Buen Retiro u p?ile?itosti kralovske svatby.

Calderon zem?el 25. kv?tna 1681 p?t dni pote, co napsal zav??, v ni? po?adal o neokazaly poh?eb. Byl poh?ben v kapli San Jose kostela Svateho Salvadora v Madridu, ktery byl v roce 1840 zbo?en. Neni p?esn? ur?eno, kde jsou nyni Calderonovy ostatky ulo?eny. Pravd?podobn? spo?ivaji v kostele Panny Marie Bolestne-Calle San Bernardo. ^[3]

Dramaticka tvorba [ editovat | editovat zdroj ]

Jako vyznava? katolicismu a p?iznivec absolutismu zpracoval dramaticky cely system cirkevnich etickych ideji. P?i vyb?ru a zpracovani dramatickeho materialu vychazi v?t?inou z tematu ( kralovska moc, katolicismus, ?est ) a na zaklad? tohoto tematu vytva?i dramaticky konflikt.

D?j jeho her je p?isn? logicky strukturovany, soust?e?uje se na jedinou postavu a jeji vnit?ni konflikty ( instinkt , cit , v?le , rozum ). Tematicky se velka ?ast jeho tvorby orientuje na nabo?enskou nebo nabo?ensko- filosofickou problematiku, ve ktere se odra?i pesimisticke nazory rozkladu dvorske a cirkevni aristokracie .

Calderon je autor asi dvou set divadelnich her, z toho 120 komedii, 80 nabo?enskych dramat ( autos sacramentales ), mytologickych temat a 20 kratkych komedialnich scenek ( entremes ). K jeho vrcholnym dil?m pat?i hra ?ivot je sen ( La vida es un sueno , 1635 ), v n?m? je ?e?en problem p?edur?eni a svobodne v?le. V tomto dramatu se odra?i krize renesan?ni kultury, rozpad feudalniho sv?ta.

Je pokladan za jednoho ze zakladatel? ?pan?lskeho hudebniho divadla. V roce 1657 byla uvedena jeho prvni zarzuela Mo?sky zaliv , jednoaktovka se zp?vem a hudbou Juana de Hidalgo.

Objev Calderona v ?echach [ editovat | editovat zdroj ]

V padesatych letech 20. stol. provad?la Komise pro soupis rukopis? v ?SSR p?i ?eskoslovenske akademii v?d vyzkum v zameckem archivu v Mlade Vo?ici . Profesor Miroslav Boha?ek na?el n?kolik anonymnich ?pan?lskych rukopis? obsahujicich dramaticke texty. Profesor Vaclav ?erny jako romanista byl pak po?adan, aby texty prozkoumal. Zjistil, ?e se jedna o t?i ztracene Calderonovy hry, ktere si nechala opsat Marie Josefa Harrachova (1663?1741) jako mlada divka a p?ivezla si je dom?. Opisy vykazuji znamky sp?chu, byly take po?izeny n?kolika osobami, ktere si praci rozd?lily. Hra o Vald?tejnovi m?la premieru koncem unora 1634, zrovna kdy? oslavenec byl 25. unora zavra?d?n na cisa??v p?ikaz. Zprava dorazila do Madridu a? za t?i tydny a hra byla okam?it? sta?ena z repertoaru. Je?t? vyznamn?j?i je druha hra z autorova vrcholneho obdobi Velkovevoda z Gandie (El gran duqe de Gandia) a byla slo?ena a hrana v roce 1671 p?i narodnich oslavach sv. Franti?ka z Borgie, vevody z Gandie, d?v?rnika cisa?e Karla Pateho. Prof. ?erny vydal hru v originale v roce 1963. Novodoba repriza hry v n?meckem p?ekladu pod nazvem Sv?t je ?alba (Die Welt ist Trug) se uskute?nila 20. kv?tna 1966 na vide?skych oslavach Wiener Festwochen. T?eti hrou, kterou si mlada Marie Josefa p?ivezla, je komedie Nesmi se v??it ani pravd? (No hay creer ni en la verdad), ktera figuruje mezi ztracenymi Calderonovymi hrami pod nazvem Zapas lasky a ?arlivosti z roku 1649. ^[4]

Vybrana dila [ editovat | editovat zdroj ]

Hry s nabo?enskou tematikou [ editovat | editovat zdroj ]

• Velke divadlo sv?ta ( El gran teatro del mundo ) (1655)
• Divotvorny kouzelnik ( El magico prodigioso ) (1637)
• O?istec sv. Patricia ( El Purgatorio de San Patricio ) (1628)
• Pobo?nost k?i?e ( La devocion de la Cruz ) (1637)

Hry s filozofickou tematikou [ editovat | editovat zdroj ]

• Dcera vzduchu ( La hija del aire ) (1653)
• ?ivot je sen ( La vida es sueno ) (1631?1632).
  • Zpracovano v roce 1981 v ?eskem rozhlasu Brno jako rozhlasova dramatizace. P?eklad Vladimir Mike?, rozhlasova uprava Kv?toslava Kacetlova, dramaturgie Josef Zahradni?ek, hudba Zden?k Pololanik, re?ie Jan T?ma. Osoby a obsazeni: Basilio (Josef Karlik), Segismundo (Ji?i Krampol), Astolfo (Karel Jansky), Clotaldo (Lubor Toko?), Estrela ( Sylva Talpova ), Rosaura (Helena Sedlakova), sluhove (Jan Ku?era a Ji?i Hubi?ka), vojak (Ale? Jary), hlasy (Zden?k Mahdal, Jaroslav Sypal, Pavel Tomanka, Pavel Kikin?uk a Lubo? Ondra?ek ). ^{[5] [6]}

Komedie [ editovat | editovat zdroj ]

• Dama sk?itek ( La dama duende , 1629)
• Je h??e, ne? bylo ( Peor esta que estava )
• Zapletky nahody ( Los empe?os del acaso , 1639)
• Fale?ny astrolog ( El astrologo fingido , 1641)
• Moje dama nade v?ecko ( Antes que todo es mi dama , 1636)
• D?m s dvojim vchodem ( Casa con dos puertas , 1629)

Hry s historickou tematikou [ editovat | editovat zdroj ]

• Rychta? zalamejsky ( El alcalde de Zalamea , 1651)
• T?i odplaty v jedne ( Las tres justicias en una , 1637)
• Leka? sve cti ( El medico de su honra , 1637)
• Velka Zenobie ( La gran Cenobia , 1634)

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Pedro Calderon de la Barca na slovenske Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• KAMINEK, Karel ; ENGELMULLER, Karel . Ott?v divadelni slovnik . Praha: Otto, 1914-1919. Dostupne online . - heslo Calderon , s. 377.  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Pedro Calderon de la Barca na Wikimedia Commons
• Galerie Pedro Calderon de la Barca na Wikimedia Commons
• Osoba Pedro Calderon de la Barca ve Wikicitatech
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Pedro Calderon de la Barca
• Digitalizovana dila Pedra Calderona de la Barca v Narodni digitalni knihovn?.