Miloslav Holub

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Miloslav Holub
Narozeni 27. unora 1915
B?chovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti 12. b?ezna 1991 (ve v?ku 76 let)
Ostrava ?esko Česko ?esko
Alias Mila Holub
Aktivni roky 1937?1989
Cho? Ji?ina Fro?kova
Rodi?e Vaclav Holub
Marie Holubova (rozena Leflerova)
Vyznamne role Othello (1940, 46, 57)
v p?edstaveni Othello
hrab? Artigas
ve filmu Vynalez zkazy
polesny Pale?ek
ve filmu Kral ?umavy
verbi? Mat?j
ve filmu Blaznova kronika
Um?lecke ceny
1965 titul zaslou?ily um?lec
1986 ?ad prace řád Pr
1988 titul narodni um?lec
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Miloslav Holub ( 27. unora 1915 B?chovice ? 12. b?ezna 1999 Ostrava ) byl ?esky herec, re?iser, divadelni ?editel a pedagog.

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

Miloslav Holub se narodil v dob? prvni sv?tove valky 27. unora 1915 jako druhorozeny syn ?idiciho u?itele Vaclava Holuba a jeho ?eny Marie (rozene Leflerove). [1] Mistem jeho narozeni se stala obec B?chovice le?ici na vychodnich hranicich Prahy (a od roku 1974 p?ipojena k Praze). V B?chovicich pro?il cele sve d?tstvi a mladi v prost?edi trojt?idni venkovske ?koly, kterou dal postavit jeho d?de?ek Vaclav Lefler (povolanim kova?, ktery se stal starostou obce) [2] , a kde jeho otec (p?vodem z Draho?ova Ujezdu na Zbiro?sku ) p?sobil od svych u?itelskych prvopo?atk? a? do odchodu do d?chodu. Vedle sveho u?itelskeho povolani byl jeho otec rovn?? vyraznou kulturni osobnosti obce a zapalenym ochotnikem , ktery jako re?iser a organizator vedl mistni ochotnicky soubor. Zasluhou otce se jako teprve p?tilety objevuje poprve na jevi?ti. Stalo se tak v pohadce Za ?iva do nebe , kde si zahral ?ertika. [3] V pozd?j?ich letech pomahal svemu otci v r?znych funkcich p?i p?ipravach p?edstaveni a ?im dal ?ast?ji byl obsazovan i do roli. Divadlu tak byl nablizku po celou dobu sveho studia na zakladni ?kole a pozd?ji na i gymnaziu. Ji? v dob? studia na gymnaziu v ?eskem Brod? byl rozhodnut v?novat se hereckemu povolani, dokonce cht?l kv?li tomu p?eru?it sve studium na gymnaziu. Jeho rozhodnuti se v?ak nesetkalo s pochopenim otce, ktery by rad sveho syna vid?l na studiich mediciny. Nakonec od sveho umyslu p?eru?it studium ustoupil a usp??n? na ?eskobrodskem gymnaziu odmaturoval. Sam po letech na sv?j spor s otcem zavzpominal:

Kolikrat jsme o tom spolu mluvili, kolikrat mi musel opakovat: Dob?e, rozhodni se, jak chce?, t?eba jdi na konzervato?, ale nejd?ive si musi? dod?lat st?edni ?kolu, abys m?l maturitu! Z?ejm? v sob? choval nad?ji, ?e b?hem poslednich let na gymnaziu zmoud?im a rozhodnu se pro jine povolani. Jeho snem bylo, abych ?el na medicinu. Ov?em v tom jsem ho velice zklamal, proto?e b?hem t?ch t?i let ? od sexty do maturity ? se ve mn? m?j p?vodni zam?r naopak upevnil, daleko a daleko vice o ka?dy novy divadelni za?itek. Tak?e po maturit? jsem ihned jel do Prahy a usp??n? vykonal p?ijimaci zkou?ku na dramaticke odd?leni konzervato?e. [3]

Studium konzervato?e [ editovat | editovat zdroj ]

Po vykonani maturitni zkou?ky se vydal zkusit ?t?sti ke zkou?kam na dramaticke odd?leni pra?ske konzervato?e . P?ed p?ijimaci komisi recitoval Bezru?ova Bernarda ?ara a jeho Slezske lesy a Wolkerovy ?n?. [4] Po usp??n? slo?ene p?ijimaci zkou?ce nastoupil v roce 1936 na konzervato? ke studiu herectvi. Mezi jeho pedagogy, kte?i jej nejvice ovlivnili, nalezneme takova jmena ?eskeho divadla jako Ji?i Plachy , Anna Iblova nebo Milan Svoboda . Vedeni ?koly mu umo?nilo kontrahovat prvni a druhy ro?nik, ?im? zkratil dobu sveho studia o jeden rok. [3] Od sameho za?atku studia na konzervato?i se objevoval ve ?kolnich p?edstavenich. Prvni Holubovou ?kolni roli byl ?uma? Valenta v Tylov? Pali?ov? dce?i . Nasledovala role Zby?ka ve h?e polske autorky Gabriely Zapolske Moralka pani Dulske . ? Konzervatoriste ud?lili svou Moralkou pani Dulske lekci mnohym ji? usazenym herc?m velkych scen, nebo? dovedli vlo?it do zname komedie n?kolik novych ton? a jako celek vyladili p?edstaveni nad hranicemi realistickeho pojeti. Re?iser Svoboda nepotla?il p?irozeny sklon jednotlivych hereckych projev?. Jinemu p?edstaveni snad by bylo proto mo?no vytknout rozt?i?t?nost, ale prav? v tomto ve?eru, kdy v hledi?ti sedi divadelnici, hledajice v absolventskem dorostu nove lidi, to bylo na prosp?ch skute?nym talent?m. “ Tato slova chvaly o p?edstaveni si m??eme p?e?ist v recenzi uve?ejn?ne v dobovem tisku. [3]

V poslednich dvou ro?nicich mu bylo jako elevovi umo?n?no vystupovat v men?ich rolich v inscenacich Narodniho divadla . V pr?b?hu dvou let dostal na prknech na?i prvni sceny celkem ?trnact hereckych p?ile?itosti, a to pod vedenim takovych re?iser? jakymi byli Ji?i Frejka , Karel Dostal , Vojta Novak , Ale? Podhorsky nebo Jan Bor . Jeho hereckymi kolegy se v nich stavaji takove osobnosti ?eskeho divadla jako Jaroslav Pr?cha , Zden?k ?t?panek , Sa?a Ra?ilov , Eduard Kohout , Bed?ich Karen , Jan Pivec , Franti?ek Smolik , Ladislav Pe?ek , Stanislav Neumann nebo Hugo Haas . S mnohymi z nich navazal i osobni p?atelstvi, ktera vydr?ela a? do konce ?ivota.

Jako absolventske p?edstaveni ro?niku Miloslava Holuba byla vedoucim pedagogem re?iserem Milanem Svobodou zvolena hra americke autorky Lillian Hellmanove Vra?edna le? . [3] P?ib?h, ktery autorka napsala na zaklad? skute?nych udalosti, nas zavadi do div?iho ustavu, kde jedna z chovanek se rozhodne sve ?nespravedlive“ potrestani pomstit tak, ?e l?i ve?ejn? zdiskredituje dv? vedouci ustavu, kdy? je obvini z lesbickeho vztahu a zap?i?ini tak smrt jedne z nich. Holub zde zt?lesnil jedinou mu?skou roli v p?ib?hu ? doktora Cardina, snoubence jedne z obvin?nych ?en. Jeho vykon neu?el pozornosti recenzenta v dobovem tisku, ktery o jeho vykonu napsal: ? interpret ji obda?il zna?nou pozornosti a p?ekvapujici civilnosti a jistotou, rozva?nosti v konverzaci i ve vzru?enem dialogu, vysp?lym k prohloubeni charakteristiky sm??ujicim vyrazem “. [3] Studium na konzervato?i zakon?il Miloslav Holub v roce 1939 absolutoriem a hned vzap?ti p?i?ly prvni nabidky na anga?ma.

Zpo?atku p?sobil jako herec a re?iser v Pardubicich , kratce hral i na Kladn? , na konci 2. sv?tove valky se stal ?editelem pardubickeho divadla. V letech 1948 a? 1949 kratce p?sobil i v Brn? (Svobodne divadlo, dnes M?stske divadlo Brno ), od roku 1949 a? do roku 1986 hral a re?iroval ve Statnim divadle v Ostrav? , kde v letech 1954 a? 1956 zastaval pozici jeho um?leckeho ?editele. ?asto spolupracoval s ostravskymi studii ?eskoslovenskeho rozhlasu a ?eskoslovenske televize , vyu?oval i na ostravske konzervato?i , kde vedl jeji hudebn? dramaticke odd?leni, ktere pomahal zalo?it.

P?ed filmovou a televizni kamerou [ editovat | editovat zdroj ]

Ve filmu se za?al Miloslav Holub objevovat od druhe poloviny 40. let 20. stoleti a za svou dlouhou karieru v n?m vytvo?il na ?ty?i desitky roli. Poprve se filmovym divak?m p?edstavil je?t? jako ?len Vychodo?eskeho narodniho divadla v Pardubicich. To se psal rok 1947 a re?iser Ji?i Weiss jej obsadil do role vra?diciho po?tmistra Johanna Zeislera ve vale?nem dramatu Uloupena hranice . Dal?i nabidky z barrandovskeho studia na sebe nenechaly dlouho ?ekat. Po men?ich rolich ve filmech Pan Hab?tin odchazi (1949), Posledni vyst?el (1950) a Zoceleni (1950) mu re?iser Martin Fri? nabidl dal?i zajimavou a op?t zapornou roli gestapaka Antona Donnerta ve filmu Past (1950). Nasledovala cela ?ada vice ?i men? zajimavych filmovych roli. Dal?i vyraznou roli se stal polesny Pale?ek, titulni postava ve filmu Kral ?umavy (1959) re?isera Karla Kachyni . Samostatnou kapitolou jeho filmove prace se stala dlouholeta spoluprace s re?iserem Karlem Zemanem . Kdy? za?al Karel Zeman p?ipravovat sv?j druhy hrany celove?erni film Vynalez zkazy (1958) a hledal vhodneho interpreta pro roli hrab?te Artigase, pozval si na kamerove zkou?ky do Gottwaldova na zaklad? jeho p?edchozich filmovych praci i Miloslava Holuba. Vysledkem zkou?ky byla uzav?ena smlouva a za?atek dlouholete spoluprace, ktera postupn? p?erostla v p?atelstvi. Miloslav Holub je jedinym ?eskym hercem, ktery se objevil tak?ka ve v?ech hranych filmech tohoto filmoveho tv?rce. [pozn. 1] Vedle ji? zmin?neho Vynalezu zkazy jsou to Baron Pra?il (1962), Blaznova kronika (1964), Ukradena vzducholo? (1966) a Na komet? (1970). O osob? Karla Zemana a jeho praci se vyjad?il takto:

Zeman jako re?iser v?dy p?esn? v?d?l, co chce. A na spln?ni sve p?edstavy trval a? s neuprosnou svehlavosti. Obdivuji se osobitemu zp?sobu, jak z herce doslova ?doloval“ realizaci sveho zam?ru. Va?im si taktu, citlivosti, pochopeni a trp?livosti, a hlavn? Zemanova nesmirn? lidskeho vztahu k herci. Tento re?iser ma herce rad. V??i jim. I p?i p?isne zakonitosti a p?esnosti, kterou vy?aduje ?anr jeho film?, ponechava herci svobodu um?leckeho projevu. Nikdy nep?ekrucoval ?i nek?ivil herc?v rukopis. Z?stava pro mne onim nedosti?nym divotv?rcem, ktery celou svou osobnosti, svou p?irozenou prostotou a neokazalosti oddan? slou?i celuloidovemu pasku I p?i sve sv?tovosti z?stal Zeman na? ? ?esky. Nejen proto, ?e odmital lakave nabidky ciziny, ktera nam ho tolik zavidi, ale p?edev?im proto, ?e nezap?el ani v jednom z t?ch tisic? a statisic? filmovych okenek to, co ho pouta k teto zemi, k jeji ?e?i, pisnim, n?ze a krase. V?n? a dech na?i zem? prostupuji cele jeho dilo. Na jedne stran? velky mag, kouzelnik v?ech kouzelnik?, na stran? druhe neuv??iteln? proste dit?. [5]

Na konci ?edesatych let spolupracoval na dvou filmech, ktere na dal?ich dvacet let skon?ily v trezoru a do distribuce se dostaly a? po listopadu 1989. Prvnim z nich je hrany debut ?eske dokumentaristky Drahomiry Vihanove Zabita ned?le (1969), druhym pak komorni psychologicke drama Ucho (1970) re?isera Karla Kachyni . Posledni filmovou roli Miloslava Holuba se stal soused Domorak ve slovenskem hudebnim filmu Fontana pro Zuzanu (1985). V roce 1987 se na platnech kin objevil je?t? snimek Juraje Jakubiska Pehavy Max a stra?idla , ktery je v?ak pouze filmovou verzi sedmidilneho televizniho serialu Teta .

Kdy? v poslednim dni roku 1955 zahajovalo vysilani ostravske studio ?eskoslovenske televize byl Miloslav Holub prvnim um?lcem, ktery se objevil na televizni obrazovce. Vysilani zahajil p?ednesem basn? Petra Bezru?e Ostrava. Na sve televizni za?atky zavzpominal v roce 1966 v rozhovoru pro Tydenik ?eskoslovenska televize:

Za?atky televize v Ostrav? byly jednim slovem primitivni. Byla to takova obrozenecka doba Tylova. Snad jen s tim rozdilem, ?e ?eb?i?ak jsme vym?nili za nakladni auto s plachtou, ve kterem cestovali do studia praktikably, kulisy, kamery, kameramani a taky herci. Pamatuji se na to velmi ?iv?, proto?e prvni setkani jsou nejtrvalej?i. Vite, ?e jsem byl prvnim profesionalnim hercem v ostravskem studiu? Prvni den vysilani p?ed deseti lety jsem p?ed kamerami recitoval base? Petra Bezru?e Ostrava. T??il jsem se na to pro pocit, ktery by m?l byt n?jaky abnormalni. Dosud nepoznany. Nebyl. Studio jako v rozhlase, kamery a sv?tla jako ve filmu, a tak to p?ece nebylo pro mne nic noveho. [6]

Divadelni tvorba [ editovat | editovat zdroj ]

Divadelni role [ editovat | editovat zdroj ]

M?stske divadlo Pardubice
  • 1946 Edmond Rostand : Cyrano z Bergeracu , titulni role, re?ie Milan Svoboda
Svobodne divadlo Brno
Statni divadlo v Ostrav?
M?stske a oblastni divadlo Kolin
  • 1953 William Shakespeare : Ve?er t?ikralovy aneb Cokoli chcete , Valentino j. h. (alternace Miroslav Moko?in), re?ie Karel Dostal
  • 1954 Josef Kajetan Tyl : Chudy kejkli? aneb No?ni nav?tiveni , Holasek j. h., re?ie Vojta Zaho?ik
  • 1955 Tirso de Molina : Milovat neni jen mit rad , Blas Serano j. h. (alternace Miloslav Vojta), re?ie Pavel Rimsky

Divadelni re?ie [ editovat | editovat zdroj ]

Filmova, televizni a ostatni tvorba [ editovat | editovat zdroj ]

Filmove role [ editovat | editovat zdroj ]

  • 1947 Uloupena hranice ? po?tmistr Johann Zeisler
  • 1949 Pan Hab?tin odchazi ? in?enyr Havlik
  • 1949 Dymka miru ? konstrukter Vsevolod Jefimovi? Karkov
  • 1950 Posledni vyst?el ? in?enyr Botur
  • 1950 Zoceleni ? vedouci provozu in?enyr Kotrna
  • 1950 Past ? gestapak kriminalni rada Anton Donnert
  • 1951 Akce B ? banderovec Burlak
  • 1952 Unos ? agent Ervin ?ima?ek, Prokop?v asistent
  • 1953 Olov?ny chleb ? dilovedouci v Kodymce Pe?ek
  • 1953 Pole neorane ? in?enyr
  • 1955 Jan ?i?ka ? vyslanec osmanske ?i?e
  • 1955 Tankova brigada ? ministr N?mec
  • 1958 Vynalez zkazy ? v?dce pirat? hrab? Artigas
  • 1959 ?ivot pro Jana Ka?para ? dispe?er Barto?
  • 1959 Kral ?umavy ? polesny Pale?ek
  • 1960 Pate odd?leni ? in?enyr H?rka
  • 1960 Pra?e ? major Kube?
  • 1961 Kotrmelec ? stra?ny
  • 1962 Baron Pra?il ? velitel nep?atelskeho vojska
  • 1964 Blaznova kronika ? verbi? Matya? z Babic zvany Mat?j
  • 1965 Upln? vy?izeny chlap ? mistr Ke?mar
  • 1966 Ukradena vzducholo? ? prokurator Dufek, otec Toma?e
  • 1967 Automat na p?ani ? komisa? policie
  • 1968 ?irafa v okn? ? kapitan VB Mali?ek
  • 1968 Prvni t?ida ? ?kolni inspektor
  • 1968 A p?ece se leta ? mu?
  • 1969 Zabita ned?le ? vratny (pouze hlas)
  • 1970 Svatby pana Voka ? mlyna?
  • 1970 Na komet? ? Hikmet
  • 1970 Ucho ? rusky general
  • 1971 Kli? ? tiska? Jankovsky
  • 1974 Sedmeho dne ve?er ? Vavra, Martan?v p?edch?dce
  • 1977 Hn?v ? stary hornik Karba? zvany Rozbu?ka
  • 1978 M?sto me nad?je ? herec-Montfleury
  • 1978 Skandal v Gri-Gri baru ? p?edseda socialn? demokraticke strany N?mec
  • 1980 Hra o kralovnu ? uhersky kral Bela IV.
  • 1981 Ka?demu jeho nebe ? herec Marek, Xenin otec
  • 1985 Zastihla m? noc ? starosta
  • 1985 Fontana pro Zuzanu ? soused Domorak
  • 1987 Pehavy Max a stra?idla ? starosta

Televizni dramaticke role [ editovat | editovat zdroj ]

  • 1961 V?ichni moji synove ? role neur?ena
  • 1962 ?erne demanty ? role neur?ena
  • 1966 Co nas d?li ? strojv?dce Wilf Crowther
  • 1966 Neni doba pro zupaky aneb patalie ser?anta Kinga ? general Bush
  • 1966 Hura do Pa?i?e ? bohaty statka? Colladan
  • 1974 Haldy (serial) ? role neur?ena
  • 1977 D?ti maji zpivat ? Beutel
  • 1978 St?ibrna pila (serial) ? role neur?ena
  • 1978 Sedm slu?eb ?erta Boniface (serial) ? vyprav?? (hlas)
  • 1979 ?enich mezi dve?mi ? vratny Klofan
  • 1979 Ohro?ene m?sto ? role neur?ena
  • 1979 Objev ? role neur?ena
  • 1979 Tybys (serial) ? Kos
  • 1980 P?atele Zeleneho udoli (serial) ? obornik
  • 1980 Bakala?i 1980: Sed?li jsme spolu v lavici ? u?itel (povidka Ji?ka)
  • 1980 Postel s nebesy (serial) ? Humberger
  • 1980 Bez ?enske a bez tabaku (serial) ? hostinsky
  • 1983 Bakala?i 1983: V d?chodu za?ina v?echno znova ? vratny Gusta (povidka ?arlivec)
  • 1983 Plamen a dym ? Laube
  • 1983 Stavy rachoti (serial) ? Jan Postava
  • 1983 Solo ? role neur?ena
  • 1983 St?ibrny smr?ek ? Filip
  • 1984 Kdy? slunce ztrati silu leta ? role neur?ena
  • 1985 N?kolik ?ivot? ? stryc Rudolf
  • 1986 Velke sedlo (serial) ? ?editel mlekarny
  • 1986 Bakala?i 1986: P?itel v nouzi ? d?chodce (povidka Maraton)
  • 1986 ?ablovy penize ? role neur?ena
  • 1988 Teta (serial) ? starosta
  • 1988 Male d?jiny jedne rodiny (serial) ? role neur?ena
  • 1988 D?dek ? role neur?ena
  • 1989 Jak p?ekro?it Rubikon ? ?erny

Rozhlasove dramaticke role [ editovat | editovat zdroj ]

  • 1954 Zapadni hranice ? otec Vincenc Kostalsky
  • 1957 Zavod ve stinu ? in?enyr Marius
  • 1958 P?ipad st?edniho zalo?nika ? docent Kabela?
  • 1965 Rusky les ? Vichrov
  • 1974 Chu?as bohatyr ? cisa? Franti?ek I
  • 1975 Bily tesak ? Matt

Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Jedinym hranym filmem Karla Zemana, ve kterem se Miloslav Holub neobjevil je Cesta do prav?ku (1955)

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Biograficky slovnik Slezska a severni Moravy: nova ?ada. Se?it 2. (14.) . 1. vyd. Ostrava: Ostravska univerzita v Ostrav?, Filozoficka fakulta a Ustav pro regionalni studia, 2001. 146 s. ISBN   80-7042-583-0 . S. 42?44.  
  2. ↑ ?KUTCHANOVA, Kv?ta. Hochu, snad tu pise? zna?.... Nova svoboda . 24. prosinec 1988, ro?. 44, ?is. 303, s. 5.  
  3. ↑ a b c d e f MIGDA, Stanislav. Zaslou?ily um?lec Miloslav Holub: Krajiny d?tstvi. Ostravsky kulturni m?si?nik . Duben 1981, ro?. 6, ?is. 4, s. 37?38.  
  4. ↑ STANO, Ji?i. Dob? nastavovat zrcadlo. Rude pravo . 29. prosinec 1988, ro?. 69, ?is. 306, s. 3.  
  5. ↑ MIGDA, Stanislav. Zaslou?ily um?lec Miloslav Holub: P?ed televizni a filmovou kamerou. Ostravsky kulturni m?si?nik . ?ijen 1981, ro?. 6, ?is. 10, s. 35?36.  
  6. ↑ TALLER, Ivan. Znate je z obrazovky: Miloslav Holub. Tydenik ?eskoslovenska televize . 9. b?ezen 1966, ro?. 1, ?is. 12, s. 8. ISSN 0323-1127 .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Knihy
  • Biograficky slovnik Slezska a severni Moravy: nova ?ada. Se?it 2. (14.) . 1. vyd. Ostrava: Ostravska univerzita v Ostrav?, Filozoficka fakulta a Ustav pro regionalni studia, 2001. 146 s. ISBN   80-7042-583-0 . S. 42?44.  
  • ?eska divadla: encyklopedie divadelnich soubor? . Praha: Divadelni ustav, 2000. 615 s. ISBN   80-7008-107-4 . S. 338?340, 345, 528.  
  • Divadlo Ji?iho Myrona . Redakce Ing. Jaromir Pekarek et. al. Opava: Okresni stavebni podnik v Opav?, 1986. 207 s. S. 16.  
  • FIKEJZ, Milo? . ?esky film: herci a here?ky. I. dil: A?K . 1. vyd. Praha: Libri, 2006. 750 s. ISBN   80-7277-332-1 . S. 412?413.  
  • 70 let Statniho divadla v Ostrav? . Redakce Vojt?ch Kabela? et. al. Ostrava: Statni divadlo v Ostrav?, 1989. 332 s.  
  • TOME?, Josef , a kol. ?esky biograficky slovnik XX. stoleti: I. dil: A?J . Praha: Paseka, 1999. 634 s. ISBN   80-7185-245-7 . S. 485.  
?lanky
  • ?EJKA, Karel. Ze ?ivota S?DU a na?ich divadel. Kulturni m?si?nik: kulturn?-politicky ?asopis Severomoravskeho kraje . ?erven 1986, ro?. 4, ?is. 6, s. 35.  
  • ETZLER, Miroslav. Herec vnit?ni pravdy. Ostravsky kulturni m?si?nik . Unor 1980, ro?. 4, ?is. 2, s. 26?28.  
  • KABELA?, Vojt?ch. Herec ?eskeho projevu. ?erveny kv?t: kulturn? politicky m?si?nik Ostravskeho kraje . ?erven 1963, ro?. 8, ?is. 6, s. 188?189.  
  • KABELA?, Vojt?ch. Krali ?umavy bude osmdesat. Moravskoslezsky den . 23. unor 1995, ro?. 6, ?is. 46, s. 13. ISSN 1212-3617 .  
  • KABELA?, Vojt?ch. Posledni opona za lidskym a um?leckym osudem. Moravskoslezsky den . 16. b?ezen 1999, ro?. 10, ?is. 63, s. 12.  
  • KOSKOVA, ?arka. Miloslav Holub. Tydenik ?eskoslovenska televize . 24. duben 1980, ro?. 15, ?is. 19, s. 14. ISSN 0323-1127 .  
  • KRTILOVA, Alena. Tva? z jevi?t? i obrazovky. Ostravsky ve?ernik . 22. unor 1985, ro?. 18, ?is. 38, s. 4.  
  • MIGDA, Stanislav. Zaslou?ily um?lec Miloslav Holub: Krajiny d?tstvi. Ostravsky kulturni m?si?nik . Duben 1981, ro?. 6, ?is. 4, s. 37?38.  
  • MIGDA, Stanislav. Zaslou?ily um?lec Miloslav Holub: Pardubice a Kladno. Ostravsky kulturni m?si?nik . Kv?ten 1981, ro?. 6, ?is. 5, s. 41?42.  
  • MIGDA, Stanislav. Zaslou?ily um?lec Miloslav Holub: Brno a Ostrava. Ostravsky kulturni m?si?nik . ?erven 1981, ro?. 6, ?is. 6, s. 37?39.  
  • MIGDA, Stanislav. Zaslou?ily um?lec Miloslav Holub: Dal?i ostravska leta. Ostravsky kulturni m?si?nik . ?ervenec 1981, ro?. 6, ?is. 7?8, s. 33?34.  
  • MIGDA, Stanislav. Zaslou?ily um?lec Miloslav Holub: Na jevi?ti, za katedrou, p?ed mikrofonem.... Ostravsky kulturni m?si?nik . Za?i 1981, ro?. 6, ?is. 9, s. 36?37.  
  • MIGDA, Stanislav. Zaslou?ily um?lec Miloslav Holub: P?ed televizni a filmovou kamerou. Ostravsky kulturni m?si?nik . ?ijen 1981, ro?. 6, ?is. 10, s. 35?36.  
  • Miloslav Holub narodnim um?lcem. Kulturni m?si?nik . ?erven 1988, ro?. 6, ?is. 6, s. 30.  
  • P?ta?edesatiny Miloslava Holuba. Nova svoboda . 1. b?ezen 1980, ro?. 36, ?is. 52, s. 6.  
  • SCHREIBEROVA, Lenka. 100 let od narozeni Miloslava Holuba. Narodni divadlo moravskoslezske . 22. prosinec 2014, ?is. 23, s. 38?39. Dostupne online [pdf].  
  • Sch?zka v zakulisi. Ostravsky kulturni zpravodaj . Unor 1975, ro?. 18, ?is. 2, s. 20?22.  
  • STANO, Ji?i. Dob? nastavovat zrcadlo. Rude pravo . 29. prosinec 1988, ro?. 69, ?is. 306, s. 3.  
  • ?KAPA, Vaclav. Jubileum a pocta za pochodu. Prace . 2. b?ezen 1965, ro?. 21, ?is. 52, s. 5.  
  • ?KUTCHANOVA, Kv?ta. V?dy se vracim dom?. Ostravsky ve?ernik . 27. unor 1970, ro?. 3, ?is. 42, s. 4.  
  • ?KUTCHANOVA, Kv?ta. Hochu, snad tu pise? zna?.... Nova svoboda . 24. prosinec 1988, ro?. 44, ?is. 303, s. 5.  
  • ?TEFANIDES, Ji?i. Dnes hraje: Miloslav Holub. Ostravsky ve?ernik . 26. kv?ten 1986, ro?. 19, ?is. 100, s. 4.  
  • TALLER, Ivan. Znate je z obrazovky: Miloslav Holub. Tydenik ?eskoslovenska televize . 9. b?ezen 1966, ro?. 1, ?is. 12, s. 8. ISSN 0323-1127 .  
  • UHLA?, B?etislav. Pravdive cesty ?ivota. Kv?ty . 5. ?erven 1980, ro?. 30, ?is. 23, s. 42?43.  
  • UHLA?, B?etislav. Pravdive cesty ?ivota. Nova svoboda . 30. duben 1988, ro?. 44, ?is. 101, s. 7.  
  • UHLA?, B?etislav. Hercovy pravdive cesty ?ivota. Svoboda . 16. b?ezen 1999, ro?. 9, ?is. 63, s. 9.  
  • VINGRALEK, Miroslav. Herec z m?sta uhli a ocele. Lidova demokracie . 23. ?ijen 1982, ro?. 38, ?is. 252, s. 5.  
  • ZBAVITEL, Milo?. Herecka tva? Miloslava Holuba. Kulturni m?si?nik . Unor 1985, ro?. 3, ?is. 2, s. 34.  
  • ?ARSKY, Bohuslav. O?ima druhych. Nova svoboda . 30. duben 1988, ro?. 44, ?is. 101, s. 7.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miloslav_Holub&oldid=23647628 “