Josef Bohuslav Foerster

Josef Bohuslav Foerster
	Josef Bohuslav Foerster v roce 1898
Narozeni	30. prosince 1859 ; Praha , ?echy ; Rakouske cisa?stvi
Umrti	29. kv?tna 1951 (ve v?ku 91 let) ; Novy Vestec ; ?eskoslovensko
Misto poh?beni	Ol?anske h?bitovy
Narodnost	?eska
Alma mater	Pra?ska konzervato?
Povolani	hudebni skladatel, pedagog a spisovatel
Rodi?e	Josef Forster mlad?i
Man?el(ka)	Berta Foersterova
P?ibuzni	d?d Josef Forster ; otec Josef Forster ml. ; bratr Viktor Foerster ; stryc Anton Forster ; nevlastni stryc Karel Forster
Vyznamna dila	IV. Symfonie c moll
Ocen?ni	?estny ob?an m?sta Nymburka
	multimedialni obsah na Commons
	p?vodni texty na Wikizdrojich
	citaty na Wikicitatech
	Seznam d?l v databazi Narodni knihovny
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Josef Bohuslav Foerster , narozen jako Josef Caspar Franz Forster ( 30. prosince 1859 Praha ^[1] ? 29. kv?tna 1951 Novy Vestec u Stare Boleslavi) byl ?esky hudebni skladatel, pedagog, spisovatel a hudebni kritik.

Rodinna hudebni tradice [ editovat | editovat zdroj ]

J. B. Foerster pochazi z kantorskeho rodu s dlouhou hudebni tradici. Otec, Josef Forster (1833 ? 1907), byl vyznamnou osobnosti pra?skeho hudebniho ?ivota. Proslul zejmena jako ?editel k?ru u sv. Vojt?cha , kde usiloval o reformu chramove hudby v duchu cecilianskeho hnuti . Roku 1887 byl povolan na kapelnicke misto u sv. Vita . Pedagogicky p?sobil na u?itelskem ustavu a na Pra?ske konzervato?i . Jako skladatel na sebe upozornil p?edev?im skladbami cirkevnimi a varhannimi. D?kazem v?eobecn? uznavane hudebni autority Josefa Foerstera je jeho zvoleni ?lenem Akademie v?d. Matka J. B. Foerstera, Marie, roz. Hladikova (1838 ?1878), byla rovn?? hudebn? vzd?lana stejn? jako v?ichni jeho sourozenci (Marie, Anna, Viktor a Bo?ena). Mlad?i bratr Viktor Foerster byl mali?em a mozaika?em.

Mladi a studium ( 1859 ? 1882 ) [ editovat | editovat zdroj ]

Josef Bohuslav byl vychovavan v harmonickem rodinnem prost?edi prodchnutem um?nim a intelektem. Otec, a?koliv si z praktickych d?vod? nep?al, aby se jeho d?ti v?novaly hudb? ?z povolani“, si velmi zakladal na jejich hudebnim vzd?lani. Devitileteho J. Bohuslava poslal do klavirniho ustavu Celestyna Mullera, po t?ech letech byl p?evzat do domaciho vyu?ovani. Osenicky d?d Foerster ho u?il na violoncello , Josef Cainer na varhany . Mezi lety 1871 ? 1875 vystudoval J. Bohuslav gymnazium ve Spalene ulici a od roku 1875 pokra?oval ve studiu na vy??i realce pra?ske, kde byly polo?eny zaklady jeho v?estranne vzd?lanosti, zajmu o literaturu a mali?stvi. Odtud take prameni jeho obdiv k tvorb? Josefa Vaclava Sladka , ktery trval po cely ?ivot.

P?ed ukon?enim st?edni ?koly J. B. Foerstera hluboce zasahla smrt jeho milovane matky. Tato smutna udalost se pravd?podobn? vyrazn? promitla do zakladni nalady a charakteru Foersterovy rane tvorby. Po maturit? ( 1878 ) za?ina na p?ani otce studovat chemii na n?mecke technicke ?kole, jeho osobnost v?ak stale intenzivn?ji tihne k hudb?. V ?ijnu roku 1879 se Foerster definitivn? rozhodl pro hudebni drahu a je?t? tenty? rok vstupuje na pra?skou varhanickou ?kolu . Zde je ?akem Adolfa Pr?chy , Franti?ka Bla?ka a ?editele ?koly Franti?ka Zde?ka Skuherskeho . Po t?ech letech absolvuje s velmi pozitivnim hodnocenim ?editele ?koly.

Prvni tv?r?i rozmach (1882 ? 1893) [ editovat | editovat zdroj ]

Zahy po skon?eni studii byl Foerster p?ijat jako varhanik u sv. Vojt?cha (1882?88) a k teto ?innosti pak zastaval i misto u?itele zp?vu na m?stskem malostranskem a smichovskem realnem gymnaziu (1885?86). V letech 1889?92 p?sobil jako ?editel k?ru v chramu Panny Marie Sn??ne . Mezi lety 1884 a 1892 na sebe upozornil jako hudebni referent Narodnich list? svou snahou o propagaci Smetanova dila a bojem proti verismu a operet? v Narodnim divadle. Pe?liv? sledoval d?ni na prvni ?eske operni scen? a jeho pozornosti nemohl uniknout mimo?adny talent mlade sopranistky Berty Lautererove . Tato diva vzbudila v?eobecny zajem hudebnich kritik?, Foerstera v?ak zaujala celou svou bytosti. Dne 1. za?i 1888 spolu uzav?eli s?atek v pra?skem kostele svateho Vojt?cha . ^[2].

Svou prvni skladbu zkomponoval Foerster u? roku 1878, a to pise? pro svou matku. Jeho tvorba od roku 1878 do 1893 zahrnuje snad v?echny hudebni ?anry. Jsou zastoupeny pom?rn? vyrovnan?, jen ?ist? instrumentalni hudba mirn? p?eva?uje. Z instrumentalni hudby jmenujme nap?. I. a II. smy?covy kvartet (1888, 1893), I. klavirni trio (1883), I. a II. symfonie (1888, 1893). Z vokaln? instrumentalnich d?l si pozornost zaslou?i p?edev?im jeho Stabat Mater (1892) a opera Debora (1891). Dale se v?noval sborovym, pis?ovym a cirkevnim kompozicim.

Hamburk (1893 ? 1903) [ editovat | editovat zdroj ]

Rok 1893 zahajuje dal?i etapu ?ivota i tvorby J. B. Foerstera. Jeho cho? uzav?ela smlouvu s M?stskym divadlem v Hamburku a od 1. za?i 1893 se stala jeho stalou ?lenkou. J. B. Foerster ji v listopadu toho roku nasledoval a v?noval se zde skladatelske, pedagogicke a ?urnalisticke ?innosti. Jako referent se uplatnil v Hamburger Freie Presse a pozd?ji te? v Hamburger Nachrichten. Posledni t?i roky sveho hamburskeho pobytu vyu?oval klavir na konzervato?i. V Hamburku se setkal s Gustavem Mahlerem , v te dob? hlavnim dirigentem tam?j?iho M?stskeho divadla. Oba um?lce od te doby pojilo silne p?atelske pouto a porozum?ni.

Co se tyka jeho ?innosti kompozi?ni, da se konstatovat, ?e v tomto obdobi vyrazn? ubylo ?ist? instrumentalnich skladeb a p?edni misto zaujal pis?ovy ?anr. Mezi vrcholne pis?ove cykly hamburskeho obdobi pat?i nap?. Pisn? jarni a podzimni (1896?98) nebo Laska (1899?1900). Mistrovska dila v?ak vznikaji i v ?anru orchestralnim, komornim, jevi?tnim nebo sborovem: III. symfonie (1894), orchestralni suita Cyrano de Bergerac (1903), II. klavirni trio (1894), opera Eva (1897), Dev?t mu?skych sbor? (1894?97). Cirkevnim kompozicim se J. B. Foerster v Hamburku nev?noval, skladby tohoto typu z p?edchoziho obdobi jsou spojeny s jeho ?innosti na k?ru sv. Vojt?cha a chramu Panny Marie Sn??ne .

Vide? (1903 ? 1918) [ editovat | editovat zdroj ]

Po desetileti stravenem v Hamburku se J. B. Foerster nevratil do ?ech, jak by byl si ze srdce p?al. O jeho dal?im osudu op?t rozhodlo anga?ma jeho ?eny Berty ve Vide?ske dvorni ope?e . Za?ala zde p?sobit ji? od sezony 1901/1902, J. B. Foerster v?ak byl v Hamburku vazan povinnostmi, a tak se do Vidn? p?est?hoval a? roku 1903. Obdobn? jako v Hamburku se zde v?noval pedagogicke ?innosti jako profesor na Universitat fur Musik und darstellende Kunst Wien , ?urnalistice jako referent listu Die Zeit a samoz?ejm? kompozici.

5. ?ijna roku 1905 se Josefu Bohuslavovi a Bert? Foersterovym narodil syn Alfred.

D?le?itym meznikem vide?ske ery byly oslavy jeho 50. narozenin. P?i teto p?ile?itosti byla vydana kniha Zde?ka Nejedleho (Praha 1910) zachycujici jako prvni dosavadni ?ivot a tvorbu J. B. Foerstera, vy?lo mno?stvi jeho skladeb tiskem jak v Praze, tak ve Vidni, byly po?adany koncerty v?novane vyhradn? jeho tvorb?. Oskar Nedbal , ktery p?sobil mezi lety 1906 a 1918 ve vide?skem symfonickeho Tonkunstler orchestru , m?l rovn?? nemaly podil na propagaci Foersterova dila. V?echny tyto aktivity vedly ke zvy?eni popularity a v?eobecneho pov?domi o J. B. Foersterovi. Roku 1912 byl zvolen starostou P?vecke ?upy vide?ske a rok pote jmenovan ?estnym ?lenem spolku Lumir. Ve Vidni Foerster spolupracoval s tam?j?i ?eskou men?inou a po?adal p?edna?ky o hudb?. Vide?ske obdobi, zvla?t? jeho prvni polovina, je pova?ovana za Foersterovo vrcholne tv?r?i obdobi.

Mezi nejlep?i skladby tohoto obdobi pat?i nap?. IV. symfonie, "Velika noc" (1905), symfonicke basn? Legenda o ?t?sti (1909) a Jaro a touha (1912), III. smy?covy kvartet (1907), I. houslovy koncert (1911) nebo klavirni cyklus Erotovy masky (1912). Z jeho vokaln?-instrumentalnich skladeb je nutno zminit opery Jessika (1904) a Nep?emo?eni (1917), vrcholne pis?ove cykly Milostne pisn? (1914), ?iste jitro (1914?1918), Pohadka o dlouhe touze (1910) nebo Pisn? na slova Karla Hynka Machy (1909). Z mno?stvi jeho vide?skych sborovych kompozic je asi nejznam?j?i cyklus Mrtvym brat?im (1918).

Poutnik se vraci… (1918 ? 1951) [ editovat | editovat zdroj ]

Po vzniku samostatneho ?eskoslovenskeho statu se Foersterovi vratili do Prahy (1918). A?koliv byl Foerster ji? va?eny a uznavany skladatel, nep?ijala ho Praha zcela jednomysln?. Byl nap?. zpochyb?ovan narodni charakter jeho hudby a z jeho hudebniho dila byla znama p?edev?im sborova tvorba. Na druhe stran? se zde v?ak za?ala formovat skupina nad?enc?, kte?i se velmi zasadili o propagaci dila J. B. Foerstera, mezi n? pat?il mj. Otakar Jeremia? nebo Otakar Ostr?il . Za u?elem propagace dila J. B. Foerstera vznikla v roce 1919 i Foersterova spole?nost , jeji? poslani spo?ivalo p?edev?im v otazce nakladatelske. P?i p?ile?itosti oslav sedmdesatych narozenin J. B. Foerstera pak tato spole?nost zorganizovala cyklus p?ti koncert? sestavenych z Foersterovych men? hranych kompozic r?znych ?anr? a vydala tiskem mno?stvi Foersterovych skladeb. K oslavam se p?ipojil take O. Ostr?il, toho ?asu dirigent a ?ef opery Narodniho divadla , jen? uspo?adal na prvni ?eske scen? cyklus Foersterovych oper.

Vedle komponovani se J. B. Foerster i v Praze v?noval pedagogicke ?innosti: V roce 1919 byl povolan do funkce profesora na Pra?ske konzervato?i . Na ja?e roku 1921 zem?el syn Alfred v ?estnacti letech na hore?nate onemocn?ni. Mezi lety 1922?1931 vyu?oval na mistrovske ?kole teto konzervato?e. T?ikrat byl zvolen jejim rektorem v letech 1922?23, 1928?29, 1929?1930. Krom? konzervato?e p?edna?el na Filosoficke fakult? UK v Praze (1920?36), ?estny doktorat Univerzity Karlovy obdr?el u? 27. listopadu 1919. Vrchol jeho spole?enske kariery nastal v kv?tnu roku 1931, kdy byl zvolen prezidentem ?eske akademie v?d a um?ni. Po?atkem dubna 1936 zem?ela Foersterova prvni man?elka Berta a v prosinci teho? roku se znovu o?enil. Jeho druho man?elkou se stala Olga Dostalova-Hilkenova. ^[3] Ve funkci prezidenta AV setrval a? do b?ezna 1939. Dne 23. listopadu 1945 mu byl jako prvnimu hudebnikovi ud?len titul narodniho um?lce .

Ve v?ku osmdesati let se Foerster uchylil do sveho soukromi a v?noval se vyhradn? komponovani. V tomto poslednim tv?r?im obdobi se J. B. Foerster soust?edil zejmena na sborovou tvorbu (cca 100 sborovych skladeb). D?vodem byla nesmirna oblibenost Foerstera mezi zp?vackymi spolky, ktere si u Foerstera skladby objednavaly. Skladatele samoz?ejm? tato nezvykla p?ize? velmi t??ila a rad sbor?m v?dy vyhov?l, m?lo to v?ak i svou stinnou stranku: Foerster vstoupil do pov?domi ve?ejnosti jako skladatel sbor? a na skladby ostatnich ?anr? se pon?kud zapomn?lo. Tento stav se a? do dne?ni doby nezm?nil a bude t?eba vynalo?it mnoho usili k renesanci celeho um?leckeho odkazu J. B. Foerstera.

Josef Bohuslav Foerster zem?el v Novem Vestci u Stare Boleslavi dne 29. kv?tna 1951 ve v?ku 92 let. Byl pochovan na pra?skych Ol?anskych h?bitovech do rodinne hrobky Foersterovych (hrob ?. 70, odd. 2, ?ast 009). ^[4]

Charakteristika Foersterovy hudebni ?e?i [ editovat | editovat zdroj ]

Foersterova hudebni ?e? roste jednak z tvorby ?eskych ?klasik?“ Bed?icha Smetany , Antonina Dvo?aka a Zde?ka Fibicha a dale z tvorby Petra Ilji?e ?ajkovskeho , Edvarda Hagerupa Griega a Roberta Schumanna . A?koliv se Foerster genera?n? ?adi mezi ?eskou hudebni modernu , jeho tvorba se da ozna?it spi?e za ?tradi?ni“. Na rozdil od Leo?e Jana?ka nebo Vit?zslava Novaka se u Foerstera neobjevily ?adne vyrazne inovace. Foerster?v charakteristicky hudebni styl vykrystalizoval ji? na po?atku jeho hamburskeho obdobi a krom? harmonicke slo?ky z?stal po cely jeho dlouhy tv?r?i ?ivot tem?? nem?nny.

Foerster byl svym bytostnym zalo?enim lyrik, jeho hudba se vyzna?uje intimni subjektivitou. Vyraznym prvkem jeho tvorby je hluboka meditace a duchovni rozm?r. Promita se v ni rovn?? uzky vztah k varhanni kompozici a vokalni polyfonii, jeho? ko?eny lze spat?ovat v obdobi Foersterova d?tstvi (otec ? varhanik) a v obdobi studia u Zde?ka Skuherskeho na varhanni ?kole. Nemalo p?isp?l ke svebytnosti Foersterova skladatelskemu stylu jeho zajem o literaturu, zvla?t? poezii. ?iroka paleta nam?t? a text? z ?eske i sv?tove literatury objevujici se v jeho kompozicich poukazuje na neoby?ejny rozhled. Zvla?tni pozornost v?noval Foerster p?edev?im J. V. Sladkovi, jeho? ver?e tolikrat zhudebnil ve svych pisnich a sborech. Byl take prvnim evropskym skladatelem, ktery zhudebnil basn? bengalskeho Rabindranatha Thakura . ^[5] Foerster p?edstavuje intelektualni, myslitelsky typ skladatele tihnouci k metafyzice a nabo?enskym temat?m. Je snadne pochopit, pro? byla jeho tvorba po roce 1948 nepohodlna a jeho rozsahly a r?znorody skladatelsky odkaz pro ve?ejnost omezen na vybranou sborovou tvorbu.

Hudebni dilo (vyb?r) [ editovat | editovat zdroj ]

Pisn? [ editovat | editovat zdroj ]

P?t pisni ve slohu narodnim pro baryton , op. 2, 1882
Pisn? jarni a podzimni , op. 11, 1886-88
Petrkli?e , op. 12, 1988
T?i pisn? , op. 27, 1895
?ty?i pisn? , op. 22, 1895
Polni kv?ty , op. 26, 1896
Zpivajici noc , op. 127, 1897-98
Laska , op. 46, 1899-1900
Za?ive dni , op. 69, 1900-02
Pisn? na slova K. H. Machy , op. 85, 1910
Pohadka o dlouhe touze , op. 101, 1910
Milostne pisn? , op. 96, 1914
?iste jitro , op. 107, 1914-18
Kvetouci magnolie , op. 132, 1924
?est zp?v? , op. 142, 1932-40
?est pisni na basn? Pu?kinovy , op. 161, 1937
T?i zp?vy s orchestrem , op. 181, 1938
T?i notturna pro hlas violoncello a klavir , op.163, 1939
?est pisni na slova ?eskych basnik? , op. 165a, 1941-42
Posledni pisn? F.X.Svobody , op. 180, 1943
Rozmarnych pisnich s pr?vodem klaviru , op. 184, 1945-46
U bran ?t?sti , op. 186, 1946
Pisn? ?ervnovych dn? , op. 189, 1948

Sbory [ editovat | editovat zdroj ]

T?i dvojzp?vy , op. 82 , 1885
Hymnus and?l? , op. 13, 1889
?eska pise? , op. 30b , 1890
Dev?t mu?skych sbor? , op. 37a (47), 1894-97
Skon , op. 77b, 1898
Modlitba na mo?i , op. 71, 1901
?est mu?skych sbor? , op. 63, 1901-1907
Jarni noc , op. 77b, 1909
Most vzdech? , op. 87 II, 1911
?ty?i bohaty?i , op. 117, 1913
Mrtvym brat?im , op. 108, 1918
Co podzim dal , op. 110, 1919-20
Dev?t mu?skych sbor? , op. 102, 1910-21
Vzh?ru, spa?i! , op. 112, 1920-21
Zp?vy ve?era , op. 114a, 1920-23
Obla?ny ptak , op. 134, 1927-28
Sborove pisn? , op. 145, 1930-31
Mati?ce , op. 164, 1932
Sluncem a stinem , op. 118, 1934
Maj , op. 159, 1936
T?i sbory pro ?enske hlasy a klavir , op. 178, 1939
Dvanact sbor? pro mu?ske hlasy na basn? J. V. Sladka , op. 171, 1925-44
Pise? bratra Slunce , op. 173, 1944
Kantata 1945 , op. 187, 1944-45

Melodramy [ editovat | editovat zdroj ]

Amarus , op. 30a, 1897
Faustulus , op. 31, 1890-95
Norska ballada , op. 40b, 1905
Romance ?t?drove?erni , op. 155a, 1934
Cikanske d?cko , op. 162b, 1940

Opery [ editovat | editovat zdroj ]

Debora , op. 41, 1890-91
Eva , op. 50, 1895-97
Jessika , op. 60 (68), 1902-04; roku1906 nov? p?ikomponovano 3. jednani
Nep?emo?eni , op. 100, 1917; prvni skica ji? z roku1906
Srdce , op. 122, 1921-22
Bloud , op. 158, 1935-36

Scenicka hudba [ editovat | editovat zdroj ]

Princezna Pampeli?ka , 1897
?ipkova R??enka , op. 64, 1901
Trilogie o Simsonovi , op. 62, 1906
Ve?er T?ikralovy , op. 116e, 1922
Julius Caesar , op. 116f, 1927

Klavirni skladby [ editovat | editovat zdroj ]

Allegro a Scherzo , op. 5, 1885
Miniatury , op. 17, 1885
Jarni nalady , op. 4, 1887
Listy z meho deniku , op. 18b, 1890
Sn?ni , op. 47, 1898
R??e vzpominek , op. 49, 1902
Hudba ve?era , op. 79, 1904
A jablon? kvetly , op. 52, 1905
Tane?ni skici , op. 48, 1906
Imprese , op. 73, 1907-09
Skladby pro meho syna?ka , op. 72, 1908-09
Erotovy masky , op. 98, 1912
Osenicka suita , op. 129, 1926
?rty uhlem , op. 136, 1927
Pochod Mlade narodni jednoty , bez op. ?., 1939
Den , op. 153b, 1939

Komorni skladby [ editovat | editovat zdroj ]

I. Smy?covy kvartet E dur , op. 15, 1888
Houslova sonata h moll pro housle a klavir , op. 10, 1889
II. Smy?covy kvartet D dur , op. 39, 1893; zav?r z roku 1922
II. Klavirni trio B dur , op. 38, 1894
Sonata pro violoncello a klavir ?. 1 , op. 45, 1898
III. Smy?covy kvartet C dur , op. 61, 1907; p?epracovano 1913
Dechovy kvintet , op. 95, 1909
III. Klavirni trio a moll , op. 105, 1919-21
Fantazie pro housle a klavir , op. 128, 1925
Sonata pro violoncello a klavir ?. 2 , op. 130, 1926
Komorni hudba pro klavir a smy?covy kvartet , op. 138, 1928
Dv? impromptu pro housle a klavir , op. 154, 1934
Zbiro?ska suita pro violu a klavir , op. 167, 1940
Sonata quasi una fantasia pro housle a klavir , op. 177, 1943
Mala suita pro dvoje housle , op. 183a, 1944
IV. Smy?covy kvartet F dur , op. 182, 1944

Orchestralni skladby [ editovat | editovat zdroj ]

Slovanska fantazie , bez op. ?. , 1884
V horach , op. 7 , 1884
I. Symfonie d moll , op. 9, 1887-88
Suita c moll , bez op. ?., 1891
II. Symfonie F dur , op. 29 , 1892-93
III. Symfonie D dur (??ivot“) , op. 36, 1894-95
Tragicka ouvertura , op. 58, 1895
Me mladi , op. 44, 1900
Cyrano de Bergera , op. 55 , 1903
Ve?er v Belmontu , op. 59, 1903
IV. Symfonie c moll (?Velika noc“) , op. 54, 1905
Slavnostni p?edehra , op. 70, 1907
Suita ze Shakespeareho , op. 76 , 1908-9
Legenda o ?t?sti , op. 83, 1909
I. houslovy koncert c moll , op. 88, 1910
Jaro , op. 84, 1911
Jaro a touha , op. 93, 1912
II. houslovy koncert d moll , op. 104, 1918/1926
Ji?inska suita , op. 124, 1923
V. Symfonie d moll , op. 141, 1924-29
Koncert pro violoncello a orchestr , op. 143, 1930

Cirkevni skladby [ editovat | editovat zdroj ]

Stabat Mater , op. 56, 1891-92 ^[6]
P?t mu?skych sbor? na cirkevni texty , op. 94, 1913-16
?eska pise? me?ni , op. 119, 1919
Glagolska m?e , op. 123, 1923
Duchovni pisn? , op. 125, 1923-24
Missa in honorem s. Francisci Assisiensis , op. 131, 1925-26
Te Deum , op. 146, 1931
Pisn? k sv. patron?m ?eskym , op. 68, 1932
Hymnus k Pann? Marii , op. 157, 1936
Missa in honorem Sanctissimae Trinitatis , op. 170, 1940
Smute?ni pisn? , op. 168, 1941
Missa in honorem S. Adalberti , op. 188, 1947
Missa in honorem Beatae Mariae Virginis , op. 185, 1948

Literarni dilo (vyb?r) [ editovat | editovat zdroj ]

St?l ?ivota , Praha 1920 (ed. J. Kv?t)
Zapisnik hudebnik?v , Praha 1929
Poutnik , Praha 1929
Poutnikovy cesty , Praha 1932
Poutnik v Hamburku , Praha 1938
Co ?ivot dal , Praha 1942
Poutnik v cizin?, Praha 1947
libreta oper Eva, Nep?emo?eni, Srdce, Bloud
kritiky a ?lanky do novin (nap?. Narodni listy, Hamburger Nachrichten, Die Zeit)

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ Matri?ni zaznam o narozeni a k?tu
↑ Matri?ni zaznam o s?atku
↑ ?asova osa | Spole?nost J. B. Foerstra, z. s.. www.sjbfoerster.cz [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupne online .
↑ Sprava pra?skych h?bitov? [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupne online . (anglicky)
↑ ?esky hudebni slovnik. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupne v archivu po?izenem z originalu dne 2019-02-01.
↑ Stabat Mater na kanale Jan Fila

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

TOME?, Josef , a kol. ?esky biograficky slovnik XX. stoleti I. A-J . Praha ; Litomy?l: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7 .
J. Barto?-P. Pra?ak-J. Plavec: J. B. Foerster. Jeho ?ivotni pou? a tvorba 1859?1949 , Praha 1949
Antonin D?banek a kol.: Poutnik se vraci. Josef Bohuslav Foerster ? ?ivot a dilo , Praha 2006, ISBN 80-86277-53-4 (obsahuje soupis v?ech Foersterovych skladeb a rovn?? soupis v?ech existujicich nahravek)
SEIFERT, Augustin. Skladatel Dr. h. c. J.B. Foerster a spisovatel prof. J. ?t. Kubin ?estnymi ?leny krajanskeho spolku Ji?in v Praze . Praha: Politika, 1944. 15 s.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Josef Bohuslav Foerster na Wikimedia Commons
Autor Josef Bohuslav Foerster ve Wikizdrojich
Osoba Josef Bohuslav Foerster ve Wikicitatech
Seznam d?l v Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Josef Bohuslav Foerster
Soupis pra?skych domovskych p?islu?nik? 1830?1910, Forster Josef 1859

?editel Pra?ske konzervato?e
P?edch?dce: Vit?zslav Novak	poprve 1922 ? 1923 Josef Bohuslav Foerster	Nastupce: Josef Suk

?editel Pra?ske konzervato?e
P?edch?dce: Josef Suk	podruhe 1928 ? 1930 Josef Bohuslav Foerster	Nastupce: Vilem Kurz

[matrika-1] Matri?ni zaznam o narozeni a k?tu

[matrikaO-2] Matri?ni zaznam o s?atku

[3] ?asova osa | Spole?nost J. B. Foerstra, z. s.. www.sjbfoerster.cz [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupne online .

[4] Sprava pra?skych h?bitov? [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupne online . (anglicky)

[5] ?esky hudebni slovnik. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2019-01-31]. Dostupne v archivu po?izenem z originalu dne 2019-02-01.

[6] Stabat Mater na kanale Jan Fila

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]