Listina prav (Spojene staty americke)

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Bill of Rights

Listina prav Spojenych stat? americkych ( anglicky Bill of Rights ) je souhrnny nazev pro prvnich deset dodatk? k  Ustav? Spojenych stat? , ktere omezuji moc americke federalni vlady a ukotvuji zakladni demokraticka prava. [1] U?elem t?chto omezeni je ochrana p?irozenych prav, tj. svobody, osobniho vlastnictvi a dale svobody vyznani , slova , svobodneho tisku, shroma??ovani a prava na dr?eni a no?eni zbran?.

Tato listina zakladnich prav byla v roce 1789 p?ednesena prvnimu Kongresu Jamesem Madisonem (pozd?ji se stal americkym prezidentem ) a ve?la v platnost 15. prosince 1791 po ratifikaci v jednotlivych ?lenskych statech Unie.

Bill of Rights hraje ust?edni roli v americkem pravnim a politickem systemu a je p?etrvavajicim symbolem svobod a kultury americkeho naroda. Jedna z prvnich ?trnacti kopii teto listiny je ve?ejn? p?istupna v  Narodnim archivu ve Washingtonu .

Obsah [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni dodatek zakazuje zavedeni statniho nabo?enstvi , deklaruje svobodu slova a tisku a rovn?? shroma??ovaci pravo . Druhy dodatek pak stanovuje pravo lidu dr?et a nosit zbran? . T?eti dodatek zakazuje ubytovani vojak? v civilnich domech v dob? miru , za valky je to mo?ne jen prost?ednictvim zmocn?ni daneho zakonem.

Dodatky ?ty?i a? osm se vztahuji k trestnimu procesu . ?tvrty dodatek zd?raz?uje pravo na ochranu osobni a domovni svobody, pisemnosti a majetku p?ed neopravn?nymi prohlidkami a konfiskacemi . Stanovi, ?e p?ikazy musi byt op?eny o zd?vodn?na zji?t?ni, potvrzena p?isahou, a musi obsahovat p?esne informace o mist? prohledavani, osobach ve vazb? a v?cech k zabaveni. Paty dodatek zaru?uje pravo na spravedlivy soudni proces pro obvin?neho , v?etn? prava na obhajobu a ochranu p?ed dvakrat trestanim za stejny zlo?in. ?esty dodatek poskytuje pravo na rychle a ve?ejne p?eli?eni p?ed nestrannou porotou , informace o ob?alob? a pravo na obhajobu. Sedmy dodatek se tyka prava na soud p?ed porotou v civilnich p?ipadech p?esahujicich dvacet dolar? . Osmy dodatek zakazuje nadm?rne kauce, pokuty a krute a neobvykle tresty. Tyto dodatky slou?i k zaji?t?ni zakladnich prav ob?an? a omezeni pravomoci statu p?i zasahu do jednotlivcovy svobody a majetku.

Devaty dodatek pak stanovi, ?e vypo?et ur?itych prav ustavou nesmi byt vykladan jako popirani nebo zleh?ovani ostatnich prav nale?ejicich lidu. Desaty pak potvrzuje federalni uspo?adani zem?, kdy stanovi, ?e prava, ktera ustava vyslovn? nep?iznava Unii ani je nevylu?uje z pravomoci stat?, nale?eji jednotlivym stat?m nebo lidu. [2]

Druha listina prav [ editovat | editovat zdroj ]

Takzvanou Druhou listinu prav ( anglicky Second Bill of Rights ) navrhl prezident Franklin D. Roosevelt b?hem sveho projevu o stavu Unie 11. ledna 1944 . Ve svem projevu Roosevelt prohlasil, ?e politicka prava p?iznana listinou prav jsou nedostate?na, a m?la by je doplnit listina ekonomickych prav. Jmenovit? uvedl nasledujici oblasti:

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? United States Bill of Rights na anglicke Wikipedii a Second Bill of Rights na anglicke Wikipedii.

  1. SCHAFER, Peter. Prezidenti USA: od George Washingtona po Billa Clintona . Praha: Mlada fronta, 1995. 538 s. ISBN   80-204-0499-6 . S. 57.  
  2. Ustava Spojenych stat? americkych [online]. [cit. 2020-04-09]. Dostupne online .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]