Vzd?lani je souhrn znalosti, dovednosti a schopnosti, ktere lide ziskavaji prost?ednictvim vzd?lavani , vyuky a studia . V ?e?tin? je pojem vzd?lani u?ivan i v u??im vyznamu jako formaln? uznane vysledky vzd?lavani nebo u?eni (stupe? vzd?lani ^[2] pop?ipad? kvalifikace uvedena v Narodni soustav? kvalifikaci ).

P?vod slova vzd?lani ? ?edukace“ odkryva 1 teorii jeji funkce: latinske slovo educare pochazi z ko?en? znamenajicich ?vedeni ven“ nebo ?vedeni vp?ed“ s mo?nymi implikacemi vyvoje vrozenych schopnosti a roz?i?eni horizont?.

P?ehled [ editovat | editovat zdroj ]

Vzd?lavani jednotlivce za?ina po narozeni a pokra?uje b?hem ?ivota. (Existuji teorie, ?e vzd?lani za?ina u? p?ed porodem, jak bylo zaznamenano n?kterymi rodi?i hrajicimi hudbu nebo mluvicimi na dit? v d?loze doufajice, ?e tim ovlivni vyvoj dit?te.) Pro n?ktere lidi usili a usp?chy denniho ?ivota poskytuji mnohem vic informaci ne? formalni ?kola . ?lenove rodiny mohou prohloubit efekt vzd?lani ? ?asto vic ne? sami post?ehnou ? i kdy? rodinne vyu?ovani m??e fungovat velmi neformaln?.

Formalni vzd?lani probiha, kdy? si spole?nost, skupina nebo jednotlivec sestavi u?ebni osnovy pro vzd?lani lidi, obvykle mladych. Formalni vzd?lani m??e byt systematicke a d?kladne, ale sponzor vzd?lani m??e hledat vlastni vyhody p?i formovani vnimavych mladych ?ak?.

Dlouhodobe vzd?lavani nebo vzd?lavani dosp?lych se stale roz?i?uje. P?j?ujici knihovny poskytuji levny neformalni p?istup ke kniham a jinym material?m sebevyuky. N?kte?i dosp?li prohla?uji, ?e jen d?ti pat?i ?do ?koly“. Mnoho dosp?lych se p?ihla?uje do ?kol postsekundarni edukace na dalkove i denni studium a jsou ?asto klasifikovani jako ?netradi?ni studenti“ pro jejich administrativni odli?eni od mladych dosp?lych p?ichazejicich p?imo ze st?edni ?koly .

Po?ita?e se stavaji stale vyznamn?j?im faktorem ve vzd?lani, jednak jako prost?edek pro vzd?lavani online (typ dalkoveho studia) a e-learningu ?i m-learningu (elektronickeho studia). Timto zp?sobem jednotlivi studenti mohou studovat lekce a materialy snadno p?es internet a CD-ROM (nap?. p?es WebQuest ) a participovat v mnohych interaktivnich online studijnich aktivitach.

Vzd?lani v rozvojovem sv?t? [ editovat | editovat zdroj ]

Osmdesat procent v?ech d?ti ?ije v rozvojovych zemich . Je tedy z?ejme, ?e ?koly maji zasadni vliv na to, jak se sv?t bude mit.

V poslednich t?iceti letech, a p?edev?im v poslednim desetileti, ud?lalo ?kolstvi v rozvojovych zemich obrovsky krok kup?edu: od roku 2000 po?et d?ti, ktere nechodi do ?koly, klesl o 25 procent. ^[3] Na druhou stranu 72 a? 113 milion? d?ti ?kolniho v?ku z?stava mimo ?kolni lavice, jen 74 procent z t?ch, ktere v rozvojovych zemich do prvni t?idy nastoupi, p?tiletou dochazku dokon?i, a okolo 850 milion? dosp?lych ? tedy jeden ze ?ty? ? dnes neumi ?ist a psat. Navic ty d?ti, ktere v sou?asne dob? ?kolu stale je?t? nenav?t?vuji, bude velmi obti?ne do vzd?lavaciho systemu zapojit. Jde toti? o d?ti nejchud?i, nemocne, ?ijici v tradi?n? smy?lejicich rodinach, ve vale?nych zonach a v nejodlehlej?ich oblastech sv?ta.

V?novat pozornost pouze po?tu d?ti ve ?kolach je nebezpe?ne. Kvalita toho, co se d?ti nau?i, je stejn? d?le?ita. A kvalita neudr?ela krok s rychlym r?stem kvantity v poslednich desetiletich. Naopak, v mnoha p?ipadech to bylo prav? rychle zavad?ni povinne ?kolni dochazky, ktere vedlo k p?eti?eni ?kol a u?itel?. A tak dnes srovnavaci testy ukazuji, ?e toho, co se d?ti v rozvojovych zemich ve ?kole nau?i, neni mnoho: 30 a? 50 procent z nich je po ?ty?ech a? ?esti letech dochazky stale negramotnych , o funk?ni gramotnosti ani nemluv?. Obecn? se da ?ici, ?e zem? s nizkym p?ijmem zaostavaji v gramotnosti asi o 30 let za zem?mi se st?ednim p?ijmem a ty asi 60 let za rozvinutymi zem?mi.

Dostupne kvalitni vzd?lani je jednim ze zakladnich p?edpoklad? hospoda?skeho, politickeho i spole?enskeho rozvoje . I proto pat?i gramotnost a procento d?ti p?ihla?enych na ?koly prvniho , druheho a t?etiho stupn? mezi kriteria, podle kterych je stanoven Index lidskeho rozvoje . Negramotnost nebo jen minimalni vzd?lani ma pro spole?nost zava?ne d?sledky - do zem? nep?ichazi investo?i, prohlubuje se hospoda?ska krize a tim roste i nezam?stnanost a chudoba . Ve statnim rozpo?tu pak chybi penize t?eba prav? na vzd?lani. "Vice ne? sto milion? d?ti sv?ta stale je?t? nema p?istup ani k zakladnimu vzd?lani. Devadesat sedm procent z nich ?ije v rozvojovych zemich , tem?? ?edesat procent z nich jsou divky." ^[4]

P?esto?e ?ada rozvojovych program? (nap?. Rozvojove cile tisicileti nebo iniciativa Vzd?lani pro v?echny ) si dala za cil, aby v roce 2015 chodily do ?koly v?echny d?ti na sv?t?, nepovede se toho z?ejm? dosahnout. Podle prognoz se z?ejm? k tomuto datu nepovede do ?kol poslat ani 90% d?ti. Navic ?ada z nich z r?znych d?vod? (nemoci, bezpe?nost v oblasti, povinnost pracovat, zhor?eni finan?ni situace rodiny) ?kolu nedokon?i.

Mezi hlavni p?eka?ky dostupneho vzd?lani pat?i ?kolne a dal?i finan?ni naklady spojene se studiem. Problemem je take nedostatek ?kol a u?itel? (na sv?t? by podle britske organizace Oxfam bylo pot?eba a? o dva miliony pedagog? vice. ^[5] I tam, kde je ?kola dostupna a zdarma si v?ak ne v?echny rodiny mohou dovolit d?ti do ?koly posilat, proto?e je pot?ebuji pro pomoc p?i praci, zejmena v zem?d?lstvi. ^[6] D?tska prace tak brani vzd?lani zejmena na venkov?.

P?i?iny nedostupnosti vzd?lani v rozvojovem sv?t? [ editovat | editovat zdroj ]

?kolstvi v rozvojovych zemich trpi dv?ma problemy: omezenym p?istupem ob?an? ke vzd?lani a jeho nizkou kvalitou. Pod povrchem se ukryvaji mnohe, hluboko zako?en?ne a s chudobou spojene p?i?iny:

• Nedostatek ?kol a vybaveni
  • Stavba novych ?kol nedr?i krok s rychlym r?stem populace, co? vede k p?epln?nym t?idam, vyuce na sm?ny (?asto i t?i denn?) a ru?eni vyuky. Velke vzdalenosti, ktere d?ti museji do ?kol dochazet, maji navic negativni dopad na dochazku divek: rodi?e je ze strachu do ?kol rad?ji neposilaji. Tam, kde ?koly jsou, zase mnohdy chybi i to nejzakladn?j?i vybaveni a penize na re?ijni naklady, jako je voda, elekt?ina nebo doprava d?ti. A tak se nap?iklad na vietnamskem venkov? zkratila vyuka na pouhe 3 hodiny a 10 minut denn? a tabuli ma jen 40 procent t?id.
• Cena vzd?lani
  • P?esto?e mezinarodni pravni ramec (a zpravidla i vnitrostatni pravni normy) zavazuji stat k poskytovani bezplatneho zakladniho ?kolstvi, ?kolne ? v nejr?zn?j?ich podobach ? je stale b??nou praxi ve vice ne? 100 zemich. P?ipo?teme-li naklady na u?ebnice, uniformy a dopravu, tak si ?ada d?ti ?kolu prost? nem??e dovolit.
• Zam?stnane d?ti
  • Podle Mezinarodni organizace prace (ILO) musi asi 180 milion? d?ti ve v?ku 5 a? 15 let denn? pracovat, a na ?kolu proto nemaji ?as. V subsaharske Africe jde o jedno dit? ze t?i, v Asii jedno z p?ti a v Latinske Americe jedno ze ?esti. Nez?idka jde o d?ti, jejich? rodi?e trpi ?i zem?eli na HIV/AIDS. ?kolni rozvrh ani osnovy situaci t?chto d?ti nezohled?uji.
• Podvy?iva, nemocnost, mentalni a fyzicke posti?eni
  • Hladove a nemocne d?ti do ?koly nechodi, a pokud chodi, tak se mnoho nenau?i. Ekonomove Sv?tove banky vypo?itali, ?e ve v?ech rozvojovych zemich dohromady zanedbaji d?ti kv?li nemocem nebo podvy?iv? 200 milion? let ?kolni dochazky. Nejv?t?i podil na t?chto ztratach maji vedle podvy?ivy takzvane ?nemoci chudych“, tedy malarie, tuberkuloza a HIV/AIDS. Navic z d?ti, ktere nechodi do ?koly, trpi asi ?tvrtina n?jakou formou posti?eni. Je proto z?ejme, ?e zakladniho vzd?lani pro v?echny nikdy nedosahneme, nebude-li se v?novat pozornost posti?enym d?tem.
• Ozbrojene konflikty a ?patna bezpe?nostni situace
  • Odhaduje se, ?e a? 80 procent d?ti, ktere nechodi do ?koly, ?ije v zemich posti?enych v sou?asnosti ?i nedavne minulosti ozbrojenym konfliktem. B?hem valky jsou ?koly zav?ene, zni?ene ?i obsazene vojaky, d?ti jsou rekrutovany do armad nebo musi pracovat a u?itele jsou nuceni k emigraci. Nevy?islitelne jsou dopady na zdravi a psychiku d?ti, rodi?? i u?itel?, zp?sobene permanentnim stresem, podvy?ivou a sexualnim nasilim provazejicimi v?t?inu konflikt?. A nemusi jit jen o otev?enou valku. Mnohdy maji na ?kolstvi va?n?j?i dopad chronicke krize, jako je t?eba sou?asna situace Palestinc?.
• Diskriminace
  • Diskriminace je n?kdy explicitni a ze ?kol jsou vylou?eny (oficialn? ?i neoficialn?) men?iny, d?ti naka?ene virem HIV ?i d?ti s fyzickym a psychickym posti?enim. Jinde je diskriminace ukryta ve volb? vyu?ovaciho jazyka, cenzurovanych u?ebnicich d?jepisu, nabo?enstvi atd. ?asto je diskriminace nami?ena proti divkam, jejich? vzd?lani nema v n?kterych spole?nostech velkou hodnotu (p?ednost se dava ctnosti a starostlivosti o d?ti a domacnost).
• Osnovy a vyu?ovaci jazyk
  • Osnovy jsou ?asto kopiemi evropskych ?i americkych osnov, jsou zastarale, akademicky p?ili? naro?ne a neadekvatni v?ku a praktickym pot?ebam d?ti v dane zemi. D?ti tak ?asto propadaji a odchazeji p?ed?asn? ze ?kol. V n?kterych zemich je velkou p?eka?kou take vyu?ovaci jazyk ? zpravidla se vyu?uje jen v oficialnim jazyce, av?ak ten je nez?idka d?dictvim z obdobi kolonializace, a ne mate?skym jazykem student?. Na st?ednim stupni zase chybi propojeni osnov s pracovnim trhem, a tak z?stavaji absolventi nezam?stnani.
• U?itele
  • Na sv?t? je pot?eba podle UNESCO 35 milion? kvalifikovanych u?itel?. Jejich nedostatek p?ispiva k p?epl?ovani t?id (nap?. v Etiopii tak ma u?itel ve t?id? v pr?m?ru 85 d?ti, a n?kde dokonce vice ne? 100) a jejich nedosta?ujici kvalifikace je jednim z kli?ovych d?vod? ?patne kvality vyuky. Obrovskym problemem jsou take absence: v pr?m?ru 20 procent u?itel? v rozvojovych zemich ?chodi za ?kolu“ a v?t?ina u?itel? ma druhe zam?stnani. Navic jen p?ibli?n? polovina t?ch, kte?i ve ?kole b?hem pracovni doby jsou, je ve t?idach a u?i.
• Korupce a neefektivnost investic
  • Mnozi vidi p?i?inu v nedostatku pen?z ve statnich rozpo?tech umoc?ovanem zadlu?enosti rozvojovych zemi. P?esto?e to do jiste miry pravda je, ?ada studii poukazuje na to, ?e ?asto je v?t?im problemem zp?sob investovani pen?z, neefektivnost ?kolnich system? a rozbujela korupce ve statnim sektoru.

K ?emu je um?t ?ist a psat? [ editovat | editovat zdroj ]

Vzd?lani p?ina?i spole?ensky cenne hodnoty:

• Je jednim z nejlep?ich nastroj? ekonom? pro boj s chudobou. S rostouci mirou vzd?lani rostou p?ijmy, zrychluje se zavad?ni novych technologii, a tim i ekonomicky r?st.
• Vzd?lani je take jednim z neju?inn?j?ich nastroj? zdravotnik?. Diky obrovskemu po?tu ?kol (jde o druhou nejhust?i si? na sv?t? po policejnich stanicich) maji ?kolni intervence silny dopad na zlep?eni vy?ivy d?ti a na prevenci nemoci, jako je nap?iklad HIV/AIDS. Navic vzd?lani napomaha planovanemu rodi?ovstvi a sni?uje umrtnost d?ti a matek.
• V neposledni ?ad? je vzd?lani take u?innym politickym nastrojem: emancipuje, a tim posiluje politickou anga?ovanost a demokraticke rozhodovaci procesy.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Vzd?lani existuje po v?t?inu lidske historie. Zjednodu?en? ?e?eno, vzd?lani je vyu?ovani my?lenek, dovednosti, princip? atd. Zvi?ata, ktere se u?i od rodi??, te? maji n?ktere ze svych ukon? dane instinktem. Ale lide, kdy? za?ali vyvijet pom?cky a v?domosti, ktere m?li byt vyu?ovany, ?li je?t? dale. Myslime-li na vzd?lani jako na ?ast kulturni evoluce lidi, znamena to, ?e tu v?dy byl n?jaky typ vzd?lani.

V roce 1994 Dieter Lenzen ? prezident z Freie Universitat Berlin ?ekl, ?e vzd?lavani za?alo bu? p?ed milionem let nebo v roce 1770 (prvni katedra pedagogie byla v tom ?ase zalo?ena na univerzit? v Halle , N?mecko ). Tento vyrok Lenzena nazna?uje ideu, ?e vzd?lavani jako v?da nem??e byt separovana od vzd?lavacich tradic existujicich p?edtim.

Za zakladni vzd?lani se v sou?asnosti pova?uji znalosti nutne pro fungovani ve spole?nosti.

Evropa [ editovat | editovat zdroj ]

Na Zapad? jsou p?vody vzd?lani spojeny s organizovanou cirkvi: kn??i pochopili d?le?itost propagace pozitivnich p?ednosti u mladych a zalo?ili, udr?ovali a vybavili personalem ?kolni systemy. V Evrop? m?lo mnoho prvnich univerzit katolicke ko?eny. B?hem nasledujiciho v?ku osvicenstvi se spojeni mezi virou a vzd?lanim zmen?ilo.

Jean-Jacques Rousseau podnitil vlivnou rano- romantickou reakci na formalizovane vzd?lavani zalo?ene na vi?e v ?ase kdy? se koncept d?tstvi za?al vyvijet jako odli?ny aspekt vyvoje ?lov?ka .

Konven?ni socialni historie uvadi, ?e na za?atku 19. stoleti pr?myslova revoluce propagovala pot?ebu mno?stvi disciplinovanych, vym?nitelnych pracovnik? , kte?i disponovali aspo? minimalni gramotnosti .

Problematika [ editovat | editovat zdroj ]

Cilem vzd?lani je p?enos my?lenek z jedne osoby na druhe. Problemy se sou?asnym vzd?lavacim systemem obsahuji: metodu doru?eni informaci, jak zjistit jake v?domosti vyu?ovat, pou?iti a d?le?itost poskytovanych v?domosti a jak dob?e si ?aci uchovaji p?ijate v?domosti.

Navic k 3 zakladnim dovednostem ? ?teni , psani a aritmetice ? se zakladni a st?edni ?koly na Zapad? pokou?eji vyu?ovat zaklady p?edm?t? jako historie , matematika (v?etn? diferencialniho po?tu a algebry ), fyzika , chemie a n?kdy politologie doufajice, ?e studenti si uchovaji a pou?iji tyto v?domosti b?hem praxe. Vyuka matematiky je v?ak d?le?ita pro rozvoj mozku a kognitivnich schopnosti. ^[7]

Sou?asne vzd?lavaci systemy m??i znalosti pomoci test? a pracovniho nasazeni a pak p?id?luji ka?demu studentu korespondujici hodnoceni (znamku).

Vzd?lani p?ina?i i v?t?i polarizaci v nazorech. ^[8] Vzd?lani toti? umo??uje kriticke my?leni .

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Bohuslav Brouk : Zava?nost obecneho vzd?lani , Praha 1946
• Konrad Paul Liessmann : Teorie nevzd?lanosti: Omyly spole?nosti v?d?ni , Praha 2008

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Primarni vzd?lavani
• Sekundarni vzd?lavani
• Terciarni vzd?lavani
• Kvarterni vzd?lavani
• Celo?ivotni vzd?lavani
• D?tske jesle
• Mate?ska ?kola
• Zakladni ?kola
• St?edni ?kola
• Univerzita
• Kvalifikace (osobni)
• Kariera
• ?kolstvi
• Narodni soustava povolani
• Odd?lene vzd?lavani
• Mezinarodni den vzd?lani

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu vzd?lani na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo vzd?lani ve Wikislovniku
• Slovnikove heslo vzd?lanec ve Wikislovniku
• Tema Vzd?lani ve Wikicitatech
• Tema Vzd?lanec ve Wikicitatech
• Informace o mo?nostech ?kolniho vzd?lavani
• Narodni soustava kvalifikaci
• ?esko proti chudob? Archivovano 2. 8. 2008 na Wayback Machine .
• Rozvojovka.cz - v?e o rozvojove spolupraci
• Narodni soustava povolani
• Centralni databaze kompetenci