Encyklopedie ( ?ecky ?γκ?κλιο? enkyklios okru?ni + παιδε?α paideia vychova) je strukturovane, zpravidla objemne dilo, ktere se pokou?i zevrubn? p?edstavit lidske poznani tykajici se jednoho, vice, anebo v?ech obor?. ?eckeho pojmu ?γκυκλοπαιδε?α ( enkyklopaideia ) poprve u?il v  5. stoleti p?. n. l. Hippias z Elidy , ktery jim ozna?oval v?eobecne vzd?lani .

Obecna charakteristika [ editovat | editovat zdroj ]

Encyklopedie je specificky druh slovniku , jde o nau?ny slovnik, a jeho hesla ( encyklopedicka hesla ) mohou byt tedy ?azena r?znymi zp?soby. N?ktere encyklopedie jsou tedy ?azeny abecedn? , jine tematicky . Samostatnou kapitolou jsou elektronicke encyklopedie (pota?mo internetove encyklopedie ), u kterych mnohdy ani nema otazka ?azeni hesel p?ili? smysl.

Na rozdil od vykladoveho slovniku , ktery p?ina?i stru?nou definici hesla, se encyklopedie sna?i p?ibli?it p?edm?t hloub?ji a podrobn?ji. Encyklopedicky text m??e byt take lepe strukturovan a p?inest pro ?tena?e dostate?nou informaci o danem tematu hesla, dopln?nou o ilustrace , mapy , p?ehledy, grafy , bibliografii apod. Take zpravidla ?asto odkazuje na souvisejici hesla.

Encyklopedii lze definovat pomoci ?ty? zakladnich vlastnosti: jejiho p?edm?tu , u?elu , metody ?i ?len?ni a proces vzniku. ^{[ zdroj? ]}

1. P?edm?t : Tematika encyklopedie m??e byt obecna. Ty obsahuji hesla z r?znych obor? ( Ott?v slovnik nau?ny , Encyclopædia Britannica apod.), nebo se mohou specializovat na ur?ity obor ?i okruh hesel (nap?. filozoficky slovnik, slovnik leka?stvi apod.), ?i na ur?itou zem?pisnou ?i kulturni oblast (nap?. o ur?ite zemi, nabo?enstvi apod.).
2. Ur?eni : Encyklopedicka dila maji za cil p?inest d?le?ite shroma?d?ne poznani z ur?iteho oboru; v tomto smyslu se li?i podrobnosti a zab?rem. U?el dila m??e ovlivnit i cilovy okruh ?tena??; d?tske encyklopedie se s tematem vypo?adavaji jinak ne? v?eobecne encyklopedie ?i odborne slovniky.
3. ?azeni : Historicky existuji dva rozdilne zp?soby organizace ti?t?nych encyklopedii: abecedni ?azeni a tematicke ?azeni. Moderni elektronicke encyklopedie obvykle spojuji ob? metody, krom toho umo??uji rychle vyhledavani diky indexaci a k?i?ovym odkaz?m.
4. Metoda vzniku : Encyklopedicka dila se take li?i ve volb? svych autor? a editor?, zp?sobu shroma??ovani, ov??ovani a sepisovani jednotlivych hesel. Auto?i encyklopedickeho dila mohou byt renomovanymi odborniky v danych oborech, jine moderni encyklopedie jsou tvo?eny a ov??ovany mnohem ?ir?im okruhem autor?. Velmi volny p?istup praktikuji otev?ene encyklopedie, mezi nimi zejmena Wikipedie .

Vyvoj encyklopedii (p?iklady) [ editovat | editovat zdroj ]

P?ech?dci modernich encyklopedii [ editovat | editovat zdroj ]

Idea encyklopedie je velmi stara ? pochazi ze starov?keho ?ecka (tzv. ?zaokrouhlene vzd?lani“ ? enkyklios paideia ). ?imane tento pedagogicky koncept p?ejimali a v dilech r?znych myslitel? (nap?. Varro , Martianus Capella ) postupn? vykrystalizoval ve svobodna um?ni ( septem artes liberales ). Toto p?ejal i st?edov?k . V ranem st?edov?ku sestavil nejvyznamn?j?i encyklopedii neznamy autor (patrn? jediny) v Byzantske ?i?i . Nazyvala se Suda , vznikla v 10. stoleti, m?la 30 000 zaznam? a ?lo o vypisky ze starov?ke anticke literatury a star?ich slovnik?. Suda nesplnila ov?em v d?jinach a? tolik svou encyklopedickou funkci, jako spi?e zachovala fragmenty mnoha staro?eckych d?l, ktere se pozd?ji zcela ztratily. ^[1] Na zapad? byli d?le?itymi encyklopedisty Cassiodorus , Isidor ze Sevilly , Beda Ctihodny ?i Rabanus Maurus , ve vrcholnem st?edov?ku to byli nap?. Thierry ze Chartres , Alexander Neckam ?i Vincent z Beauvais .

Francouzska a britska Encyklopedie [ editovat | editovat zdroj ]

V renesanci a zvla?t? v e?e osvicenstvi se touha popsat co nejlepe a nejdetailn?ji okolni sv?t objevila znovu. Proto se rozvijely v?dy (zvla?t? p?irodni v?dy ) a vznikaly prvni novodobe encyklopedie. Jejich cilem bylo shrnout dosavadni lidske v?d?ni a podat celkovy obraz usili lidskeho ducha. Prvni velkou encyklopedii byla Encyklopedie aneb Racionalni slovnik v?d, um?ni a ?emesel ( Dictionnaire raisonne des sciences, des arts et des metiers ) vydavana v letech 1751?1772. ^[2] Byla sestavena Denisem Diderotem a jeho spolupracovniky, kterymi byli nap?iklad Jean-Jacques Rousseau , Jean d'Alembert , Voltaire , Charles Louis Montesquieu , Etienne Bonnot de Condillac , Claude-Adrien Helvetius ?i Paul Heinrich Dietrich von Holbach . Nejvic ?lank? (tem?? ?tvrtinu Encyklopedie ) ov?em napsal men? znamy Louis de Jaucourt . Encyklopedie vznikla na zaklad? osvicenskeho racionalismu . Dohromady m?la 28 svazk?. Proto?e byla potencialn? nebezpe?na pro ?lechtu i cirkev, cirkev ji za?adila (jako celek) na Index zakazanych knih .

V letech 1768?1771 vy?la v Edinburghu ve t?ech svazcich Encyclopædia Britannica . V roce 1901 prava na vydavani Britannicy koupili ameri?ti podnikatele a rozhodli se pro velkoryse ?e?eni. V roce 1911 tak vy?lo najednou 29 svazk? 11. vydani, co? z Britannicy ud?lalo nejv?t?i ti?t?nou encyklopedii v?ech dob. K roku 1985 ji? m?la 32 svazk?. Od roku 2012 ji? nevychazeji nova ti?t?na vydani a aktualizace probihaji vyhradn? na internetu. ^{[3] [4]}

Ott?v slovnik nau?ny [ editovat | editovat zdroj ]

Prvnimi ?eskymi encyklopedisty osvicenske epochy byli Franti?ek Martin Pelcl a Bohumir Jan Dlaba? . Prvnim velkym ?eskym encyklopedickym projektem byl Riegr?v slovnik nau?ny (14 dil? publikovanych v letech 1860 ? 1874 ). Na dlouhou dobu nejv?t?im projektem se v?ak stal Ott?v slovnik nau?ny . Vychazel v letech 1888?1909. M?l 27 ?adnych svazk? a jeden svazek dopl?kovy. Obsahuji 185 869 hesel. ^[5] Obvykle se uvadi, ?e ?lo o druhou nejrozsahlej?i ti?t?nou encyklopedii po Britannice . Projekt spustil ?esky knihovnik a nakladatel Jan Otto , odtud nazev. ^[6] Prvnim hlavnim editorem byl Jakub Maly, po jeho smrti se funkce ujal Toma? Garrigue Masaryk . ^[7] Na tvorb? se podilelo 1086 odbornik? ze v?ech obor?.

Wikipedie [ editovat | editovat zdroj ]

Revoluci v d?jinach encyklopedismu zp?sobil internet a p?edev?im zalo?eni nejv?t?i otev?ene encyklopedie sv?ta, Wikipedie . Byla spu?t?na 15. ledna 2001, jejimi tv?rci byli Ameri?ane Jimmy Wales a Larry Sanger . Navzdory pochybnostem o budoucnosti encyklopedie, do ni? m??e p?ispivat ka?dy bez ohledu na sve vzd?lani a kompetenci, se Wikipedie pom?rn? rychle stala nejv?t?im encyklopedickym projektem lidskych d?jin. V lednu 2021 ji? m?la vice ne? 55,5 milionu ?lank? ve vice ne? 300 r?znych jazycich. ^[8] ?eska Wikipedie se stala nejv?t?i ?eskou encyklopedii co do po?tu ?lank? ji? v roce 2011. O kvalit? Wikipedie a rozdilu mezi ni a encyklopediemi klasickymi se ?iroce diskutuje. ^{[9] [10] [11] [12]}

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Dagmar Hartmanova: Historie ?eskoslovenske encyklopedistiky do roku 1945 in: Narodni knihovna: knihovnicka revue 1/2000, pp. 15?21. ISSN 1214-0678
• Dagmar Hartmanova: Historie ?eskoslovenske encyklopedistiky 1945?1992 in: Narodni knihovna: knihovnicka revue 2?3/2000, pp. 80?88. ISSN 1214-0678

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam ?eskych encyklopedii
• Slovnik
• Wikipedie
• Encyklopedie aneb Racionalni slovnik v?d, um?ni a ?emesel
• Ott?v slovnik nau?ny
• Encyclopædia Britannica
• Encyklopedie Jung-le
• Velka sov?tska encyklopedie

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu encyklopedie na Wikimedia Commons
• Encyklopedicke heslo Encyklopaedie v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• Slovnikove heslo encyklopedie ve Wikislovniku
• Encyklopedie v  ?eske terminologicke databazi knihovnictvi a informa?ni v?dy (TDKIV)