Cesare Borgia
Narozeni	13. za?i 1475 Subiaco
Umrti	12. b?ezna 1507 (ve v?ku 31 let) Viana
P?i?ina umrti	krvaceni
Misto poh?beni	Viana
Alma mater	Univerzita v Pise Univerzita v Perugii
Povolani	kondotier , katolicky kn?z a katolicky jahen
Ocen?ni	?ad sv. Michala
Nabo?. vyznani	katolicka cirkev
Cho?	Charlotta z Albretu
D?ti	Louise Borgia
Rodi?e	Alexandr VI. [1] a Vannozza dei Cattanei [1]
Rod	Borgiove
P?ibuzni	Lucrezia Borgia , Pedro Luis de Borja , Juan Borgia a Gioffre Borgia (sourozenci) Claude de Bourbon-Busset [2] a Marguerite de Bourbon [2] (vnou?ata)
Funkce	Bishop of Pamplona (1491?1492) Roman Catholic Archbishop of Valencia (1492?1499) apo?tolsky administrator (1493) kardinal-jahen ( Santa Maria Nuova ; 1493?1498) apo?tolsky administrator (1493?1495) … vice na Wikidatech
Podpis
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Cesare Borgia ( 13. za?i 1475 ?im ? 12. b?ezna 1507 Viana ) byl ?lechtic , vojev?dce , politik a kardinal . Pochazel z p?vodn? ?pan?lskeho rodu Borgia , jeho otec byl Rodrigo, pozd?j?i pape? Alexandr VI. a matka byla Vanozza de’ Catannei . Cesarova ?ivotni snaha sm??ovala k vytvo?eni silneho statniho celku, co? se mu do?asn? poda?ilo v tem?? cele st?edni Italii . K dosa?eni svych cil? se nebal vyu?ivat jak moraln? pochybnych aktivit a prost?edk?, tak moci sveho otce, ktery ho dokonce vysv?til biskupem a jmenoval kardinalem . Po smrti otce byl pora?en a vyhnan pape?em Juliem II. a uchylil se ke svemu ?vagrovi, navarrskemu krali Janovi III.

Cesare Borgia se stal prvnim kardinalem, ktery na sv?j u?ad rezignoval (roku 1498 ).

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Cesare (?pan?lsky Cesar) byl svym otcem p?vodn? ur?en pro cirkevni drahu s cilem op?tneho ziskani pape?skeho stolce pro rod Borgi?, zatimco jeho mlad?i bratr Juan (Giovanni) se m?l stat vojakem a politikem. Pote, co se Cesare cirkevni drahy z?ekl, sm??ovala jeho snaha nejprve k vytvo?eni silneho statniho celku, co? se mu po ur?itou dobu poda?ilo v tem?? cele st?edni Italii. K dosa?eni svych cil? se nebal vyu?ivat jak moraln? pochybnych aktivit a prost?edk?, tak moci sveho otce, ktery ho dokonce vysv?til biskupem a jmenoval kardinalem . Po smrti otce byl pora?en a vyhnan z Italie pape?em Juliem II.

Mladi a vzd?lani [ editovat | editovat zdroj ]

A?koliv vyr?stal Cesare v Italii, m?l katalansky ?i ?pan?lsky p?vod jeho otce velky vliv na jeho vychovu. V rodin? byla hovorovou ?e?i krom? ital?tiny te? ?pan?l?tina . Pro vychovu jeho a jeho bratr? byli povolani p?edni ?pan?l?ti u?enci, kte?i je vzd?lavali v aritmetice, geometrii, hudb? a kresleni. Vyuka obsahovala te? francouz?tinu a klasickou ?e?tinu a latinu. Krom? toho ziskal Cesare take zna?ne fyzicke schopnosti mimo jine jako ?ermi? a jezdec na koni.

Ve v?ku 14 let za?al Cesare studovat pravni v?dy na univerzit? v Perugii . Na podzim roku 1491 p?e?el na univerzitu ve m?st? Pisa , kde posleze ziskal titul doktora cirkevniho a sv?tskeho prava.

Cirkevni hodnosta? [ editovat | editovat zdroj ]

Od deviti let zastaval Cesare r?zne cirkevni u?ady, ktere mu vyna?ely velke p?ijmy. V roce 1491 jej otec jmenoval biskupem ve ?pan?lske Pamplon? , a?koliv je?t? nebyl vysv?cen na kn?ze. O rok pozd?ji, ve v?ku 17 let, se stal arcibiskupem Valencie . V roce 1494 byl svym otcem jmenovan opatem benediktinskeho kla?tera Saint-Michel de Cuxa . ^[3] Po zvoleni otce pape?em byl, ve v?ku 18 let, povy?en na kardinala. ^[4]

Jako kardinal bydlel Cesare ve Vatikanu a byl radcem a d?v?rnikem sveho pape?skeho otce. V roce 1494 podnikl francouzsky kral Karel VIII. velke vojenske ta?eni do Italie s cilem zmocnit se Kralovstvi neapolskeho . Pote, co francouzsky kral bez odporu vtahl do ?ima, byli pape? Alexandr VI. a jeho radcove nuceni uchylit se do And?lskeho hradu . Pod tlakem krale svolil pape? k tomu, aby jeho syn Cesare doprovodil francouzske vojsko na cest? do Neapole jako pape?sky legat . Po dvou dnech se v?ak Cesarovi, ktery byl vybornym jezdcem, zda?il v noci p?i zastavce u Velletri v p?evle?eni za ko?skeho pacholka ut?k a navrat do ?ima pod ochranu otce.

Vojak a politik [ editovat | editovat zdroj ]

Cirkevni kariera v?ak Cesara nijak zvla?? nep?itahovala. V roce 1497 byl Cesar?v bratr Giovanni (Juan), velitel pape?ovych vojenskych jednotek v ?im?, zahadn? zavra?d?n. Podez?eni ze zosnovani tohoto ?inu padlo take na Cesara, av?ak nebylo nikdy prokazano. V d?sledku smrti sveho bratra se Cesare v roce 1498 se svolenim otce z?ekl kardinalskeho klobouku a dal se na vojenskou a politickou drahu, po ni? odjak?iva tou?il.

V roce 1498 se Cesare stal vevodou z Valentinois, co? bylo stare francouzske vevodstvi s hlavnim m?stem Valence . V kv?tnu 1499 se Cesare o?enil s Charlottou d’Albret, sestrou krale navarrskeho Jana III. Cesare v?ak brzy po svatb? svou man?elku opustil a dceru, kterou mu porodila, nikdy nespat?il.

Roku 1499 se Cesare vydal na vojenske ta?eni proti m?stu Forli . M?l ?elit neoby?ejnemu a obavanemu nep?iteli, jim? byla vevodkyn? Caterina Sforza , ktera vladla tomuto uzemi namisto zavra?d?neho man?ela. Obyvatele Forli, kte?i dlouho trp?li pod vladou teto mocne ?eny, byli ochotni otev?it Cesarovi brany pod podminkou, ?e necha sve francouzske jednotky p?ed hradbami m?sta. Cesare to slibil a vstoupil do m?sta, za nim tam v?ak vtahli i jeho francouz?ti ?oldne?i, kte?i Forli vyplenili.

Cesare se po usp??nem vojenskem ta?eni vratil v roce 1500 do ?ima v triumfalnim pr?vodu hodnem starov?keho ?imskeho generala. Borgiove obnovili spojenectvi s novym francouzskym kralem Ludvikem XII. , ktery cht?l s jejich pomoci op?t napadnout Neapol . Cesare vytahl do pole v ?ijnu 1500. Dobyval jedno italske m?sto po druhem. N?ktera m?sta se mo?na vzdavala ochotn? sama a zbavovala se tak svych tyranskych vlada?? ve prosp?ch Cesara Borgii, ktery se mnohdy ukazoval jako pozoruhodn? spravedlivy a usp??ny vladce. Vybiral standardni dan?, udr?oval ve?ejny po?adek, potla?oval bandity a pe?oval o v?eobecnou spravedlnost.

Pote se Cesare coby vevoda z Romagni a vrchni velitel pape?ske armady p?ipojil k francouzskemu krali a tahl proti Neapoli. Cestou obsadil Capuu a ve m?st? do?lo k udalosti, ktera p?i val?eni v Italii dosud nebyla b??na ? bylo tam zmasakrovano 6000 obyvatel v?etn? d?ti a kn??i. Padem Neapole pape? Alexandr VI. do?asn? ovladl uzemi svych nep?atel na jih od ?ima. Cesare se vratil do ?ima a tam si tehdy po?inal tak, ?e podle svych sou?asnik? ?p?ekonal bestialitu a divokost Nerona i Caliguly“.

V srpnu 1503 pape? Alexandr VI. a jeho syn Cesare Borgia t??ce onemocn?li. Podle n?kterych pramen? byli otraveni jedem, je v?ak mo?ne, ?e se oba nakazili malarii . Cesare sice nemoc p?ekonal, ale otcova smrt poh?bila jeho nad?je do budoucna. Novy, p?es sv?j pokro?ily v?k energicky a bojovny pape? Julius II. se rychle uchopil moci. Dobyl n?kolik m?st dosud ovladanych Cesarem Borgiou. Cesare se uchylil do Neapole , kde se jeho budoucnost zdala p?izniva. Jeho bezpe?nost trvala ale pouze do r. 1504, kdy regent Neapolskeho kralovstvi , vladnouci ve jmenu ?pan?lskeho krale, jej dal na popud noveho pape?e zatknout. Byl mu?en a nasledn? p?evezen do ?pan?lska a uv?zn?n v pevnosti La Mota . Po dvou letech Cesare z tohoto v?zeni odva?nym zp?sobem uprchl, kdy? se spustil z v??e na hedvabne ????e. Dostal se nepoznan a? do Pamplony , kde se spojil se svym ?vagrem Jeanem d´Albret, vladnoucim jako navarrsky kral Jan III. Byl v?ak u? jen dobrodruhem bez finan?nich prost?edk?. Bojoval je?t? kratky ?as ve ?pan?lsku jako velitel ?oldne?skych jednotek (Condottiere) a v roce 1507 ve v?ku 31 let zahynul p?i oblehani pevnosti Viana .

Smrti Cesara sice rod Borgi? nezanikl, nebo? Cesara p?e?ili jeho sestra Lucrezia , nejmlad?i bratr Goffredo (Jofre) Juanovi potomci (mj. Franti?ek Borgia ) a vzdalen?j?i p?ibuzni, av?ak mocensky se Borgiove u? nikdy nevzchopili.

Odrazy v literatu?e a filmu [ editovat | editovat zdroj ]

Krom? sve role jako postava vyznamna pro vznik Machiavelliho hlavniho dila Vlada? se stal Cesare, stejn? jako jeho otec Rodrigo Borgia a jeho sestra Lucrezia Borgia , postavou mnoha historickych roman? a film?.

Cesare Borgia se stal hlavnim nep?itelem ve h?e Assassin's Creed: Brotherhood , ve ktere je Cesare zabit hlavnim protagonistou Eziem Auditore .

Dale jej m??eme vid?t t?eba v serialu The Borgias (Borgiove: moc a va?e?).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Cesare Borgia na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Cesare Borgia

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace . Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.