Zapadni Sahara ( arabsky ??????? ??????? ‎, berbersky Tane??uft Tutrimt , ?pan?lsky Sahara Occidental , anglicky Western Sahara ) je sporne uzemi v severozapadni Africe u atlantskeho pob?e?i. Na severu sousedi s marockou provincii Tarfaya , na severovychod? kratce s Al?irskem a na jihu a jihovychod? s Mauritanii . Pevninske hranice jsou p?eva?n? geometricke, v rovnob??kovem nebo polednikovem sm?ru. Severozapadn? od pob?e?i se nachazeji ?pan?lske Kanarske ostrovy , nejbli?e ostrov Fuerteventura (asi 100 km).

Zem? je z v?t?i ?asti ovladana Marokem , ktere ji pova?uje za integralni sou?ast sveho uzemi (cely jeden region a dva ?aste?n?). Zhruba 20 % ^[1] rozlohy zem? ve vnitrozemi je pak pod kontrolou osvobozeneckeho hnuti Polisario , ktere si cele uzemi Zapadni Sahary narokuje a pova?uje ho za Saharskou arabskou demokratickou republiku (SADR).

OSN uvadi uzemi jako nesamospravne, ov?em neuznava nad nim ani marockou suverenitu, ani suverenitu SADR (tu uznava jen asi 60 stat? sv?ta, vesm?s t?etiho ).

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Prav?k a starov?k [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni obyvatele mezi 6. a 3. tisiciletim p?. n. l. byli polousedli pastevci, jednak negroidni Bafote (Bafu?i) , jednak lide europoidniho typu , ^[2] a zanechali po sob? pamatky ve form? skalniho um?ni. ^[3] V onom obdobi zde byla savana a ?ili zde velci savci jako sloni, nosoro?ci a ?irafy. Ve druhem tisicileti p?. n. l. nastoupila progresivni zm?na klimatu, v jejim d?sledku za?ala oblast intenzivn? vysychat a krajina se m?nila v pou?? . Rostlinna i ?ivo?i?na spole?enstva ustoupila k jihu spolu s p?vodnimi obyvateli. V prvnim tisicileti p?. n. l. bylo uzemi ji? osidleno ko?ovnymi Berbery , kte?i p?i?li ze severu. Nepatrne zbytky Bafot? p?e?ily v n?kolika izolovanych oazach .

P?esto?e na atlantickem pob?e?i Maroka vznikly ve starov?ku kolonie Feni?an? a Kartaginc? , ?adne podobne osidleni na pob?e?i Zapadni Sahary dolo?eno neni. Hanno Mo?eplavec popsal, ?e b?hem sve cesty (v patem nebo ?estem stoleti p?. n. l.) nav?tivil ostrov Cerne a zalo?il tam osadu. V?decke rozbory jeho cesty situuji tento ostrov bu? na ostrov Arguin v Mauritanii, nebo na ostrov Herne u Dachly . Hranice ?imske provincie Mauretania Tingitana kon?ila na pob?e?i zhruba na 34° s.?. , tedy 200 km od hranic Zapadni Sahary. Plinius star?i a Klaudios Ptolemaios pouze popisuji ?eku Dra tekouci Marokem a karavany prochazejici pou?ti.

Dal?i postup pou?t? od t?etiho stoleti p?. n. l. u?inil ve?kere kontakty teto oblasti s vn?j?im sv?tem velmi obti?nymi a? do t?etiho stoleti n.l., kdy zde byl zaveden chov velbloud?. ^[4]

St?edov?k [ editovat | editovat zdroj ]

P?ed p?ichodem islamu se berberske obyvatelstvo skladalo z ko?ovnik? (p?edev?im kmenoveho sdru?eni Sanhad?a ) na planinach a usedleho obyvatelstva v ?i?nich udolich ( vadi ) a oazach. Diky sve izolaci z?stavali mistni Berbe?i pohany a vliv k?es?anstvi na mistni kulturu neni na rozdil od severn?j?ich ?asti Afriky dolo?en. Stejn? tak jsou nedolo?eny jejich prvni styky s islamskym sv?tem v 7. stoleti. P?es rychly postup islamu severni Afrikou v osmem stoleti, z?stavala islamizace povrchni a zna?na ?ast obyvatel zachovavala pohanske zvyky. P?esto se Berbe?i stali nositeli islamizace do subsaharske Afriky, p?edev?im do Senegalu , jeho? zlato bylo nezbytne k ra?b? pen?z arabskymi staty. V r. 745 dal vladce Adburrahman ibn Habib vybudovat ?adu studni mezi ji?nim Marokem a oazou Awdaghast na jihu dne?ni Mauritanie. V 9. stoleti kontrolovala severozapadni Saharu konfederace berberskych kmen?, mezi nimi? si kmenove sdru?eni Sanhad?a zachovalo svoji moc na zapadnim pob?e?i.

V roce 1048 se Berbe?i ze zapadu Sahary (zhruba na uzemi dne?ni Mauritanie) spojili na podn?t nabo?enskeho kazatele Abdallaha ibn Jasina a vytvo?ili hnuti Almoravid? . Nasledn? se zmocnili Maroka, ktere bylo po padu Idrissid? rozdrobeno na male emiraty . Za svoje sidlo zvolili Marrake? , kterou za?ali budovat p?ed rokem 1070. Jejich moc sahala a? na Pyrenejsky poloostrov , kde ovladali v?t?inu jeho islamizovane ?asti. Pote, co byli v polovin? 12. stoleti pora?eni Almohady , se jejich uzemni organizace rozpadla. Almohadove ani v dob? sve nejv?t?i expanze neovladli Saharu v plnem rozsahu, ale uznava se, ?e jim byla poddana p?inejmen?im dne?ni Zapadni Sahara.

Dal?i marocke dynastie Marinovci a Vattasovci ovladaly z tohoto uzemi pouze severni ?ast. B?hem onoho obdobi do?lo k arabizaci berberskych kmen?, co? m?lo dv? p?i?iny. Prvni byl styk s vysp?lej?i arabskou kulturou, ktera v obdobi Almoravid? pronikala dovnit? berberske kultury prost?ednictvim nabo?enskych ?kol zawija . Absolventi t?chto ?kol se sdru?ovali ve spole?enstvich, ktera nahrazovala p?vodni kmenovou strukturu. ^[5] Podobn? zalo?ena kmenova spole?enstvi utva?eli pozd?ji profesionalni bojovnici ( mud?ahide ). Zatimco kmeny zawija si zachovaly mnoho ze sve berberske kultury, mud?ahidske kmeny byly naklon?ny arabizaci a b??n? nahrazovaly sva jmena podobn? zn?jicimi arabizovanymi ( Nyarzig → Uld Rizg ). Berbe?i, pat?ici k p?vodnim kmen?m, m?li status druho?adych a konvertovanim k islamu mohli obdr?et ve?kera prava. Uplna islamizace Berber? byla dokon?ena prav? v teto dob?. Druhou a hlavni p?i?inou byl p?ichod arabskych beduin? z Jemenu . Tito beduini kmene Banu Maqtil se za podpory Marinovc? ve 13. stoleti usadili v povodi ?eky Dra a pozd?ji jejich ?ast Banu Hassan ( Hassanija ) migrovala na jih a? do dne?ni Mauritanie. Jejich potomci (kmen Uld Delim ) zalo?ili emirat teho? jmena, ktery se rozprostiral na jihu Zapadni Sahary a severu Mauritanie. Konflikty s kmeny Sanhad?a byly sporadicke, spi?e dochazelo k postupnemu miseni arabskeho a berberskeho obyvatelstva (s vyjimkou Tuareg? ) a vznikl tak narod Maur? . Posledni zminku o nezavislosti kmene Sanhad?a zanechal Ibn Chaldun t?sn? p?ed svou smrti v roce 1406.

Koncem st?edov?ku p?ichazeli do Zapadni Sahary prvni Evropane , zprvu jako cestovatele. Katalanec Jaume Ferrer , ktery zmizel v roce 1375, je zmi?ovan, ?e odplul do Rio de Oro . Nejspi?e se nejednalo o sou?ast dne?ni Zapadni Sahary, ale spi?e o ?eku Senegal . ^[6] Ji? od roku 1350 byl Evropan?m znam nazev Sakia al-Hamra a kolem roku 1400 se objevili na Kanarskych ostrovech a p?ilehlem africkem pob?e?i. V roce 1405 se vylodili u mysu Bud?dur , kde napadli karavanu. Podobne p?epady nebyly vyjimkou, ale Evropane stali p?edev?im o obchod a pronikani z?stalo omezeno na pob?e?i. ^[7] Na podn?t Jind?icha Mo?eplavce vykonal v r. 1434 Gil Eanes plavbu k Senegalu a stal se tak prvnim Evropanem, ktery obeplul mys Bud?dur a usp??n? se vratil. Na pob?e?i uskute?nili nasledn? Portugalci n?kolik vypad? za u?elem pok?es?an?t?ni mistnich obyvatel, b?hem jednoho z nich? byl zajat Joao Fernandes , ktery ze sveho ?estileteho zajeti p?inesl sv?dectvi, ?e mistni kmeny nepodlehaji kralovstvim Maghrebu . ^[8] Jind?ich Mo?eplavec nasledn? podobne vypady zakazal. Mys Bud?dur ur?il pape? Kalixtus III. v roce 1456 jako hranici rozd?leni sv?ta mezi Kastilii (severn?) a Portugalsko (ji?n?). Ji? v roce 1449 ud?lil kral Jan II. Kastilsky v leno uzemi mezi mysy Ghir (u Agadiru ) a Bud?dur, nicmen? prvni vyprava Kastilc? se uskute?nila a? v r. 1476. Naproti Kanarskym ostrov?m zbudovali pevnost Santa Cruz de Mar Pequena , jeji? p?esna poloha neni p?esn? znama; jednou z mo?nosti je Sidi Ifni. Pevnost byla zahy obkli?ena vojskem o sile 10 000 p??ak? a 2 000 a? 3 000 jezdc? a vzdala se, proto?e dostala z Kanarskych ostrov? jen nepatrne posily (700 mu??). Kastilci se vratili na pob?e?i a? v r. 1496 a t?i roky pote uzav?eli s kmenovym svazem Ait Atta , ktery ?il podel horniho toku ?eky Dra, smlouvu o poddanstvi v??i ?pan?lskemu tr?nu. ^[8] Mir se ov?em netykal ostatnich kmen? a ?pan?le pokra?ovali ve vystavb? pevnosti podel marockeho pob?e?i a dale na jih a? mysu Bud?dur. V d?sledku smlouvy z Tordesillas se sfery vlivu mezi Portugalskem a ?pan?lskem pozm?nily a ?pan?le p?estali stav?t nove pevnosti na atlantickem pob?e?i. Mimo to ztratili pevnost San Miguel pobli? Agadiru a po r. 1509 ponechali cele pob?e?i s vyjimkou Santa Cruz de Mar Pequena portugalskemu vlivu. Ti si postavili v roce 1505 se souhlasem mistniho kmene Massa v Agadiru pevnost Santa Cruz do Cabo de Aguer .

Marocka nadvlada [ editovat | editovat zdroj ]

• Vyklad a podani tohoto obdobi je p?edm?tem ?astych spor?, proto?e se od n?j odvozuji ?i zamitaji sou?asne naroky na uzemi Zapadni Sahary.

Kmeny z udoli ?eky Dra byly pobou?eny expanzi Evropan? a v roce 1511 se sjednotily pod vedenim mistni arabske ?lechty ( ?arif? ) z rodu Saad? . Postupn? si nejd?ive podrobily kmeny Ait Atta a Massa (1516) a zni?ily zdej?i ?pan?lske posadky, pote dobyli Santa Cruz de Mar Pequena . Tuto pevnost sice ?pan?le obnovili, ale Saadove se ji definitivn? zmocnili v roce 1524. ^[8] a po opakovanem oblehani se jim v r. 1541 poda?ilo zni?it i portugalskou pevnost Santa Cruz do Cabo de Aguer . Saadove pokra?ovali ve svem ta?eni a r. 1554 vyhnali Vattasovce a zalo?ili vlastni dynastii se sidlem v Marrake?i. S jejich p?ichodem vzrostla marocka moc nad uzemim Zapadni Sahary a svoji moc roz?i?ovali i dale na jih, p?i?em? v r. 1591 porazili v bitv? u Tondibi Songhajskou ?i?i a zmocnili se ji. Vrchol saadske dynastie netrval dlouho, po smrti sultana al-Mansura v r. 1603 si jeho synove Maroko rozd?lili a zem? se rozdrobila na mnoho len. Nasledkem toho se od Maroka za?ala odd?lovat okrajova uzemi. V r. 1632 vyhlasily nezavislost Timbuktu a Gao a ko?ovne kmeny p?evzaly kontrolu nad pou?ti. Kmeny Sanhad?a se v r. 1642 vzbou?ily proti Banu Hassan a pod vedenim Nasr al-Dina zahajily valku, ktera skon?ila pora?kou v oblasti Trarza na jihu Mauritanie. V r. 1674 byla Zapadni Sahara znovu pod arabskou kontrolou.

V te dob? u? v Maroku vladla dynastie Alawit?, p?esn?ji sultan Mulaj Ismail , ktery vyslal n?kolik vyprav do pou?t?, aby ziskal kontrolu nad karavannimi cestami a konsolidoval marockou moc. Do ?ela vzdalen?j?ich oblasti jmenoval guvernery. V r. 1724 vyslal svoje vojska, aby pomohla emirovi z Trarzy zauto?it na francouzske opevn?ni na ?ece Senegal. ( Toto obnoveni marockych aktivit v pou?ti slou?i jako podklad pro marocke naroky na Zapadni Saharu. ) ^[9] Po smrti Mulaje Ismaila v r. 1727 zavislost na Maroku stava nejistou. Ve smlouv? z Marrake?e, kterou podepsal sultan Mohamed III. s Karlem III. ?pan?lskym v r. 1767, se uvadi, ?e sultanova nadvlada nedosahuje k ?ece Nun a ?e nem??e p?evzit odpov?dnost za p?ipadne nehody ?pan?l?, kte?i tam cht?li zalo?it obchodni stanici. Podobny text je ve smlouv? z Meknesu z r. 1799. ( Tyto dokumenty slou?i jako podklad pro po?adavky na nezavislost Zapadni Saharu, p?esto?e p?eklad z arabske verze smluv neni tak jednozna?ny. ) ^[10] Koncem 18. stoleti se do sultanovy pravomoci navratilo pravo investitury emir? z Trarzy . V 19. stoleti nastava postupna eroze marocke moci na Saha?e jako d?sledek krize hospoda?stvi a neusp??nych boj? s evropskymi intervencemi v africkem St?edomo?i.

?pan?lska nadvlada [ editovat | editovat zdroj ]

• Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku ?pan?lska zapadni Afrika .

Situace v Zapadni Saha?e a blizkem okoli za?atkem 80. let 19. stoleti byla obdobna jako jinde v Africe, i kdy? pon?kud opo?d?na. O pob?e?i se za?aly zajimat evropske soukrome spole?nosti. ?pan?lsko si zachovavalo p?edstih vzhledem k blizkosti Kanarskych ostrov? a u? od r. 1860 m?lo prava na marocke pob?e?i v oblasti Ifni . Britskou obchodni stanici Port Victoria zalo?il pobli? mysu Juby v r. 1879 Skot Donald MacKenzie a vyzbrojovanim podporoval mistni kmeny v krocich nezavislych na marockem sultanovi. Po n?kolika zvratech se sultanovi poda?ilo ziskat tuto domenu zp?t v r. 1888. Ov?em nebyl s to zabranit ?pan?lske kolonizaci Zapadni Sahary, ktera za?ala v roce 1884 obsazenim zatoky Rio de Oro . Dohody z nasledne Berlinske konference podnitily urychleni kolonizace pob?e?i, co? ?pan?le vyu?ili a v r. 1887 obsadili oblast Sakia al-Hamra a prohlasili ji svym protektoratem. Hranice t?chto uzemi byly stabilizovany dohodami z r. 1900, resp. 1904. Uzemi Zapadni Sahary se dotkla druha Marocka krize v r. 1912; tehdy ?pan?lsko okupovalo ji?ni ?ast Maroka k ?ece Dra a vyhlasilo tam protektorat Cabo Juby . V r. 1946 ?pan?lsko vytvo?ilo z uzemi Rio de Oro, Sakia al-Hamra, Cabo Juby a Ifni ?pan?lskou zapadni Afriku. V r. 1958 ?pan?le tento utvar zru?ili a po p?edani Cabo Juby Maroku ud?lili provinciim Rio de Oro a Sakia al-Hamra plna prava ?pan?lskych provincii se zastoupenim v kortesech . Spole?n? se tyto provincie nazyvaly ?pan?lska Sahara .

Ji? p?i ziskani samostatnosti v r. 1956 vyhlasilo Maroko narok na uzemi, ktera na n?m byla v minulosti zavisla ? tzv. ? Velke Maroko “. K t?mto uzemim pat?ila pozd?ji samostatna Mauritanie, ?pan?lska zapadni Afrika a ?ast francouzske Sahary (Al?irska) a francouzskeho Sudanu ( Mali ). V roce 1960 OSN p?ijalo rezoluci garantujici nezavislost kolonizovanym zemim a v roce 1966 vydalo rozhodnuti, podle ktereho maji obyvatele Zapadni Sahary pravo na vlastni sebeur?eni. Svoje naroky na uzemi ?pan?lske Sahary vznesla v r. 1963 take Mauritanie. V 60. letech vznikaly ve ?pan?lske Saha?e zarodky hnuti proti cizi nadvlad?, ktere pozd?ji vyustily ve vznik Lidove fronty na osvobozeni Sakia al-Hamra a Rio de Oro (Polisario). Kdy? byl v r. 1974 vyhla?en termin referenda o sebeur?eni, postavilo se Maroko proti a navrhlo arbitra? u Mezinarodniho soudniho dvora , jen? 16. ?ijna 1975 vydal sv?j posudek, ve kterem p?iznal obyvatel?m Zapadni Sahary pravo na sebeur?eni, ani? by jednozna?n? zamitl teritorialni naroky Maroka a Mauretanie. T?i tydny nato zorganizoval marocky kral Hasan II. zeleny pochod , kdy na uzemi ?pan?lske Sahary vpochodovalo na 300 000 neozbrojenych Maro?an?. Nasledn? bylo zahajeno vyjednavani mezi ?pan?lskem, Marokem a Mauritanii, ktere ve?lo ve znamost jako Madridske dohody . Na jejich zaklad? se 26. unora 1976 ?pan?lsko stahlo ze Zapadni Sahary, p?i?em? koordinovalo svoje kroky s postupem Maroka a Mauritanie, mezi n?? se uzemi rozd?lilo.

Leta ozbrojeneho konfliktu (1976-1991) [ editovat | editovat zdroj ]

Den po sta?eni ?pan?lska Polisario vyhlasilo Saharskou arabskou demokratickou republiku, ktera ov?em nem?la realnou moc. Tenty? rok rovn?? Polisario zahajilo guerillovou valku proti Maroku a Mauritanii . V letech 1975 a 76 desetitisice Saha?an? uprchly p?ed valkou do ute?eneckych tabor? z?izenych frontou Polisario u Tindufu v Al?irsku . V roce 1976 prob?hla na uzemi Zapadni Sahary bitva u Amalgy mezi marockou a al?irskou armadou, ?im? se prokazala vojenska anga?ovanost Al?irska v tomto konfliktu. V roce 1978 byl svr?en mauritansky prezident Uld Daddah a Polisario vyhlasilo jednostranne p?im??i s novou vladou. P?im??i bylo schvaleno OSN a bylo nasledovano mirovou smlouvou z 10. srpna 1979, ve ktere Mauritanie p?enechala svoji ?ast Zapadni Sahary front? Polisario. ^[11] ?ty?i dny nato Maroko oznamilo, ?e toto uzemi anektuje.

V osmdesatych letech zbudovalo Maroko v n?kolika etapach obranny val, ktery odd?lil uzemi na oblast pln? ovladanou Marokem od uzemi, na kterem operuje Polisario. Valka byla ukon?ena p?im??im v roce 1991 na natlak OSN.

Uzav?eni p?im??i [ editovat | editovat zdroj ]

Sou?asti p?im??i byl plan urovnani konfliktu, ktery byl up?esn?n Houstonskou dohodou (1997) a ktery zavisel na svoleni Maroka uspo?adat referendum o sebeur?eni. OSN vyslalo v roce 1991 do oblasti misi MINURSO, aby dohli?ela na p?im??i a p?ipravila referendum, ktere m?lo prob?hnout roku 1992. Referendum neprob?hlo kv?li sporu o tom, kdo se ho m??e zu?astnit. Dal?im pokusem byl mirovy plan Jamese Bakera z roku 2000, ktery nebyl zve?ejn?n a ktery Polisario p?ijalo, ale Maroko ho prohlasilo zbyte?nym (2003).

Nasledn? si Polisario s odvolanim na marockou ne?innost vyhradilo pravo obnovit ozbrojeny boj, to v?ak pozorovatele ozna?uji za nepravd?podobne bez podpory hnuti z Al?irska .

V dubnu 2007 Marocka vlada navrhla ur?ity stupe? autonomie nicmen? nepo?ita s referendem. Proto neni podporovan hnutim Polisario ani Al?irskem.

V roce 2010 propukly nepokoje v uprchlickych taborech.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Popis [ editovat | editovat zdroj ]

Uzemi Zapadni Sahary p?edstavuji z v?t?i ?asti planiny a n?kolik nahornich rovin , ktere z?idka dosahuji vy?ky 400  m n. m. Obecn? lze uzemi rozd?lit na t?i odli?ne ?asti:

Severozapad od h?eben? Atlasu k udolim Zemuru , ktery je tvo?en kamenitou pou?ti s p?ikrymi horami a zvln?nym povrchem. Voda se zde vyskytuje ?idce s vyjimkou n?kolika studni.

?i?ni oblast, ktera se rozklada mezi ?ekami Dra na severu a D?at na zapad?. Tato vadi jsou ?iroka udoli , v nich? te?e voda b?hem kratkych obdobi de??? (zejmena na podzim). Toky nedosahuji mo?e, proto?e se v nich voda velmi rychle vypa?uje kv?li vysokym teplotam. V teto oblasti te?e ?eka Sakia al-Hamra, podle ni? se jmenuje cela oblast; na jejich b?ezich a oblazkovem dn? roste vegetace, ktera posta?uje k pastevectvi .

Vnitrozemi a st?ed jsou tvo?eny jednotvarnymi planinami a pise?nymi dunami. Horniny jsou siln? propustne a relief je p?ili? rovinaty na to, aby zde vznikly vodni toky . Voda se zadr?uje v podzemi, a proto se zde naleza hojn? studni.

Pob?e?i neni ?lenite a po cele jeho delce se nachazeji pouze dva poloostrovy u m?st Dachla a Al-Kuvira .

Podnebi je kontinentalni; ve vnitrozemi je suche se studenymi zimami a horkymi lety (k 60 °C ve stinu); na pob?e?i vlhke, co? ma za nasledek ?etne mlhy a rosy . Sra?ky jsou vzacne na celem uzemi; ro?ni sra?kovy uhrn ve m?st? Dachla je 45 mm. Na ja?e a v let? zde vane suchy teply vitr siroco , ktery b?hem bou?i p?ena?i velka mno?stvi prachu a pisku.

Flora je typicka stepni a pou?tni: akacie ve vadich, k?oviny v pise?nych prolaklinach. Ohromne plochy z?stavaji naprosto bez vegetace . Fauna je pou?tni; na jihu bez v?t?ich zvi?at, na severozapad? ?iji antilopy , fenci a tarbici .

Hranice [ editovat | editovat zdroj ]

Hranice Zapadni Sahary nejsou krom? 1 110 km dlouheho pob?e?i p?irozene. Pr?b?h pozemni hranice je vysledkem dohod kolonialnich mocnosti z po?atku 20. stoleti; jeji delka ?ini 2 046 km, z toho 1 561 km s Mauritanii, 42 km s Al?irskem a 443 km s Marokem (uzname-li ji za mezinarodni hranici).

Vnitrozemim prochazi vojenska hranice odd?lujici oblast pln? ovladanou Marokem od uzemi, na kterem operuje Polisario. Na teto hranici vybudovalo Maroko ochranny val, ktery je vybaven prvky detekce a minovymi poli. Delka valu, ktery vede od pob?e?i na jihu a? na sever a kon?i 200 km v marockem vnitrozemi, se uvadi 2 700 km (porovnanim s delkou hranice s Mauritanii se patrn? jedna o celkovou delku val? vybudovanych Marokem v letech 1982-87). Val vyu?iva ?lenitost terenu, a tudi? je pr?b?h vojenske hranice z hlediska geografickeho p?irozen?j?i.

Oblast hranice Zapadni Sahary a Mauritanie je dodnes zaminovana. Cestovani podel hranice je mo?ne diky ?elezni?ni trati na mauritanske stran? hranice. Cestovani po Zapadni Saha?e je navzdory politicke nestabilit? p?eva?n? bezpe?ne. ^[12]

Ekonomika [ editovat | editovat zdroj ]

Zem?d?lstvi a pastevectvi [ editovat | editovat zdroj ]

Zapadni Sahara ma pouze 0,02 % orne p?dy, nema ?adne lesy, pastviny p?edstavuji 19 % rozlohy zem?, zbytek (81 %) je neobd?lavatelny.

Hlavnim zdrojem p?ijmu v tomto sektoru je rybolov, ktery je na druhem mist? ve vyvozu. Rybolov p?i pob?e?i se ?idi marockym zakony, jejich? sou?asti je i dohoda o rybolovu s Evropskou unii . Pastevectvi je omezeno na vhodne oblasti; chovaji se kozy, ovce a velbloudi. Pobli? m?sta Dachla byly vybudovany rozsahle skleniky (4,5 km²), jejich? produkce zeleniny v r. 2009 dosahla 31 000 t.

T??ba [ editovat | editovat zdroj ]

Na uzemi Zapadni Sahary se nachazeji sv?tov? vyznamna lo?iska fosfat? pobli? m?sta Bukra . Jejich t??ba v ro?nim objemu kolem 2 milion? tun ma nejv?t?i podil na vyvozu (p?es 60 %), z toho 45 % do USA a 20 % do Evropy. ^[13]

Vyznam ma je?t? t??ba pisku, ktereho se jenom na Kanarske ostrovy ro?n? vyveze 150 a? 200 tisic tun. Zasoby jinych surovin jsou nepotvrzene, hovo?i se o lo?iscich ?elezne rudy objevenych ?pan?ly a o naft? v pob?e?nim ?elfu . Pr?mysl je na uzemi Zapadni Sahary naprosto zanedbatelny a jeho objem se neuvadi.

Energie [ editovat | editovat zdroj ]

Ro?ni spot?eba elektricke energie v r. 2003 byla 83,7 GWh, co? bylo pokryto mistnimi tepelnymi zdroji (85 GWh). Denni objem spot?eby ropnych produkt? dosahl v tem?e roce 283 m³ a prakticky byl cely dovezen.

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Silni?ni si? ma delku 6 200 km, z ?eho? je 1 350 km zpevn?no. Hlavni tepnou je marocka statni silnice ?. 1, ktera vede podel pob?e?i a? k hranicim Mauritanie. Dalnice v delce 23 km spojuje Al-´Ajun s p?istavem El-Marsa (ve vystavb? ^{[ kdy? ]} ). Vyznamn?j?i p?istavy jsou ve m?stech Bud?dur a Dachla. Al-´Ajun, Dachla a Smara maji civilni leti?t?. Zapadni Saharou prochazi v delce 5 km mauritanska ?eleznice a krom? ni zde nejsou ?adne ?elezni?ni trat?, zato m?sta Bukra a Al-´Ajun spojuje nejdel?i pasovy dopravnik na sv?t? (96 km), ktery p?epravuje vyt??ene fosfaty. ^[9]

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

• Vzhledem k tomu, ?e marocke statisticke jednotky nerespektuji hranice Zapadni Sahary a Fronta Polisario nema dostupne statisticke udaje, jsou dale uvedene udaje odhady.

Udaje o po?tu obyvatel se zna?n? li?i. Odhady pro rok 2009 se pohybuji mezi 405 000 a 513 000. Rozdily mohou byt zp?sobeny zna?nou migraci Maro?an? ze severu, nebo zapo?tenim stav? marocke armady, p?ipadn? zapo?itavanim uprchlik? v taborech mimo uzemi Zapadni Sahary. V nich ?ije 90 000 (odhad OSN) a? 155 000 (udaje Polisario) lidi, a to p?edev?im v okoli al?irskeho m?sta Tinduf . Maroko tvrdi, ?e z toho pouze 40 000 pochazi ze Zapadni Sahary. Men?i komunity Saha?an? ?iji v Mauritanii, ve ?pan?lsku (p?edev?im na Kanarskych ostrovech) a na Kub?.

Ro?ni p?ir?stek obyvatel je 2,29 %; porodnost je 45,1 na 1000 obyv.; umrtnost je 16,1 na 1000 obyv.; plodnost je 6,64 porod? na ?enu; d?tska umrtnost je 1,34 %; pr?m?rny o?ekavany v?k je 49,8 let (48,7 pro mu?e, 51,3 pro ?eny).

Narodnostni slo?eni [ editovat | editovat zdroj ]

P?i s?itani lidu v r. 1974 zde ?ilo 74 000 Saha?an? a 20 000 ?pan?l?. Udaje z r. 2003 odhaduji po?et Saha?an? na 67 000, ostatni obyvatele jsou v naproste v?t?in? Maro?ane.

Nabo?enstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Obyvatele jsou z 99,9 % sunit?ti muslimove.

Sidla [ editovat | editovat zdroj ]

Nejv?t?i m?sta uvadi podle tabulka ni?e; ^[14] v?echna uvedena m?sta jsou pod marockou spravou.

• 
  Ulice m?sta Al-´Ajun
• 
  M?sto Bud?dur
• 
  M?sto Dachla

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Geography of Western Sahara na anglicke Wikipedii, Mur marocain na francouzske Wikipedii, Geographie du Sahara occidental na francouzske Wikipedii, Histoire du Sahara occidental na francouzske Wikipedii, History of Western Sahara na anglicke Wikipedii a Historia del Sahara Occidental na ?pan?lske Wikipedii. V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Sahara occidental na francouzske Wikipedii a Economy of Western Sahara na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• KLIMA, Jan; D?jiny ?pan?lske Afriky a Rovnikove Guineje. Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2017, ISBN 978-80-7422-616-8

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Zapadni Sahara na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Zapadni Sahara ve Wikislovniku

Staty a uzemi v  Africe
Nezavisle staty	Al?irsko ? Angola ? Benin ? Botswana ? Burkina Faso ? Burundi ? ?ad ? D?ibutsko ? Egypt ? Eritrea ? Etiopie ? Gabon ? Gambie ? Ghana ? Guinea ? Guinea-Bissau ? Jihoafricka republika ? Ji?ni Sudan ? Kamerun ? Kapverdy ? Ke?a ? Komory ? Kon?ska demokraticka republika ? Kon?ska republika ? Lesotho ? Liberie ? Libye ? Madagaskar ? Malawi ? Mali ? Maroko ? Mauricius ? Mauritanie ? Mosambik ? Namibie ? Niger ? Nigerie ? Pob?e?i slonoviny ? Rovnikova Guinea ? Rwanda ? Senegal ? Seychely ? Sierra Leone ? Somalsko ? St?edoafricka republika ? Sudan ? Svaty Toma? a Princ?v ostrov ? Svazijsko ? Tanzanie ? Togo ? Tunisko ? Uganda ? Zambie ? Zimbabwe
Teritoria, kolonie a zavisla uzemi	Francie : ( Mayotte ? Reunion ? Roztrou?ene ostrovy ) Italie : ( Pantelleria ? Pelagicke ostrovy ) Jemen : ( Sokotra ) Portugalsko : ( Madeira ) ?pan?lsko : ( Ceuta ? Kanarske ostrovy ? Melilla ? ?pan?lske severoafricke dr?avy ) Spojene kralovstvi : ( Svata Helena, Ascension a Tristan da Cunha ) Maroko : ( Zapadni Sahara )
Uzemni celky se spornym mezinarodnim postavenim	Saharska arabska demokraticka republika ? Somaliland