Tento ?lanek neni dostate?n? ozdrojovan , a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba ov??it .

Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na v?rohodne zdroje .

Wyrzysk
kostel
znak vlajka
Poloha
Sou?adnice	53°9′ s. ?. , 17°16′ v. d.
Nadmo?ska vy?ka	90 m n. m.
?asove pasmo	SE? / SEL?
Stat	Polsko Polsko
Vojvodstvi	Velkopolske
Okres	Piła
Gmina	Wyrzysk
Wyrzysk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	4,12 km²
Po?et obyvatel	5 085 (2021) [1]
Hustota zalidn?ni	1 234,2 obyv./km²
Sprava
Starosta	Bogusława Jagodzi?ska
Vznik	1320
Oficialni web	www .wyrzysk .pl
PS?	89-300
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Wyrzysk [vy?ysk] (d?ive n?mecky Wirsitz ) je m?sto v Polsku s p?ibli?n? 5 100 ^[1] obyvateli, le?ici v okrese Piła , ve Velkopolskem vojvodstvi . Je sidlem m?stsko-vesnicke gminy Wyrzysk .

Geograficka poloha Wyrzysku [ editovat | editovat zdroj ]

Gmina (obec) Wyrzysk ma asi 14 500 obyvatel a rozklada se na uzemi o rozloze 160,7 km ² . Le?i na severnim okraji Velkopolskeho vojvodstvi ; na vychod? hrani?i s okresem Sadki v Kujavsko-pomo?anskem vojvodstvi . Z katastralniho uzemi obce je 117,11 km ² obsazeno ornou p?dou a 19,65 km ² lesem.

Obci prochazi statni silnice ?. 10 vedouci ze ?t?tina do Var?avy . Tato silnice spojuje Wyrzysk s Piłou (37 km) a z Bydho?ti (55 km). ?elezni?ni stanice v Osieku nad Note?i poskytuje ?elezni?ni spojeni s Piłou (39 km) a s Bydho?ti (48 km).

Wyrzysk le?i na plo?in? Krajna . Jeho ji?ni hranice je tvo?ena ?ekou Note? s jejimi p?itoky Lobzonkou, ktera te?e p?es nadherne morenove kopce stoupajici nad ?irokym udolim ?eky Note?. Jeden z t?chto kopc?, Dubova hora (D?bowa Gora), dosahuje vy?ky 192 m n. m. a je nejvy??im bodem regionu Krajna. P?es 60 % okresu je chran?no jako uzemi mimo?adne krasy.

Podminky vhodne k osidleni se v sou?asnem regionu Wyrzysk objevily v obdobi po dob? ledove. Jeji poz?statky jsou nyni k vid?ni na morenovych kopcich podel ?eky Note?. D?ev?ne mosty v blizkosti sou?asne Zulawky byly postaveny lidskou ?innosti v teto oblasti v nasledujicich 3500 letech, co? je jedine?ny p?iklad stavitelskych schopnosti v prav?ke Evrop?.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Ve st?edov?ku se Note? stala p?irozenou hranici mezi regiony Velkopolsko a Pomo?ansko , ktere dlouho odolavaly expanzi polske dynastie Piastovc?, n?meckych markrabat a od 13. stoleti take ?adu n?meckych ryti??. ?asem lide pou?ivali jmeno Krajna pro uzemi na sever od ?eky Notec. Polsky princ Boleslav Ukrutny (1106?1138) dobyl hrady nad ?ekou Note? a za?lenil Krajnu do sveho statu. V nasledujicich staletich byla Krajna p?ipojena k Velkopolsku.

Prvni dochovana zminka o Wyrzysku se datuje do roku 1326; jmeno tohoto mista bylo pozd?ji zaznamenano v tzv. Velkopolskem kodexu. P?ed rokem 1450 byla Wyrzysku pravd?podobn? ud?lena kralovska privilegia; v roce 1565 se stal m?stem pod Magdeburskym pravem . Nasledkem serie valek v druhe polovin? 17. a na za?atku 18. stoleti se z Wyrzysku fakticky stala vesnice. V roce 1772, po prvnim rozd?leni Polska , byl Wyrzysk anektovan Pruskem . V roce 1773 byla pruskym kralem Frederickem Velikym obnovena m?stska prava; kral ud?lal z m?sta centrum administrativy pro stavbu Bydho??skeho kanalu a pro regulaci ?eky Notec . V letech 1807?1815 bylo m?sto sou?asti Napoleonova Var?avskeho vevodstvi a nasledn? bylo vraceno Prusku na zaklad? vysledk? Vide?skeho kongresu . A? do konce 1. sv?tove valky z?stal Wyrzysk prusky.

V roce 1772, po prvnim rozd?leni Polska , byla Krajna v?len?na do Pruskeho kralovstvi . Prusky vladce a jeho nasledovnici se sna?ili o germanizaci tem?? celeho ziskaneho uzemi. Metody, ktere slou?ily tomuto u?elu, zahrnovaly zavedeni pruske administrativy a vzd?lani, podporu pruskeho osidleni a nakup majetku od polske ?lechty. Proto byl Wyrzysk prodan Karolem Rydzynskim krali Frederickovi II. ihned v roce 1773. V letech 1807?1815 nale?ela oblast Wyrzysku Var?avskemu vevodstvi a v roce 1815 byla op?t dobyta Prusy. V roce 1818 se stal Wyrzysk sidlem spravniho obvodu ve Velkovevodstvi pozna?skem .

Obdobi pruske vlady zrychlilo hospoda?sky rozvoj, p?edev?im v zem?d?lstvi, kde Prusove na po?atku 19. stoleti zru?ili zakon roboty . Konflikt vrcholil p?edev?im v obdobi " Kulturkampfu ". Nicmen? tlak na germanizaci podpo?il nar?stajici odpor polske populace v Krajn?, ktera tvrdo?ijn? trvala na svem rodnem jazyce a na ?imskokatolickem nabo?enstvi. Tento odpor byl vyjad?en v zalo?eni polskych instituci, sbor?, sportovnich klub?, bank a ostatnich organizaci.

Nov? vzniklemu Polsku byl Wyrzysk navracen Versailleskou smlouvou , a?koliv 53 % obyvatel m?sta byli v te dob? N?mci. V?t?ina z nich dala p?ednost navratu do N?mecka jako tzv. optani . B?hem druhe sv?tove valky bylo m?sto okupovano N?meckem a bylo v?len?no do nov? vznikle provincie Danzig-Zapadni Prusko . V roce 1945 byl Wyrzysk vracen zp?t do Polska.

Rodaci [ editovat | editovat zdroj ]

• Wernher von Braun (1912-1977)
• Rudolf Bauer (1889-1953)

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Wyrzysk na Wikimedia Commons
• http://www.wyrzysk.pl/