Neutralita tohoto ?lanku byla zpochybn?na.

Podrobn?j?i zd?vodn?ni najdete v diskusi . Neodstra?ujte, prosime, tuto zpravu, dokud nebudou pochybnosti vy?e?eny.

---

Pro vkladatele ?ablony: Na diskusni strance zd?vodn?te vlo?eni ?ablony.

Versailleska mirova smlouva
Tema	Oficialni ukon?eni prvni sv?tove valky
Data
Podepsano	28. ?ervna 1919
Misto podepsani	Versailles
Obsah
D?sledky	uzemni zm?ny v Evrop? (dot?ene regiony Alsasko-Lotrinsko , Podkarpatska Rus , Pozna?sko , Hlu?insko atd.)

Versailleska mirova smlouva byla nejd?le?it?j?i ze ?esti mirovych smluv uzav?enych roku 1919 jako vysledek ?estim?si?niho jednani na Pa?i?ske mirove konferenci , kterou byla oficialn? ukon?ena prvni sv?tova valka mezi Staty Dohody a Centralnimi mocnostmi . Jednani o teto smlouv? navazovalo na p?im??i , ktere bylo uzav?eno 11. listopadu 1918 v  Compiegnskem lese .

Smlouva v ?lanku 231 stanovila, ?e N?mecka ?i?e a jeji spojenci jsou jako p?vodci valky odpov?dni za v?echny ztraty a ?kody na civilnim majetku, je? utrp?ly staty spojene a sdru?ene v Dohod? . ^[1] N?mecku bylo ulo?eno, aby zaplatilo stat?m Dohody zna?ne vale?ne reparace . Postupn? m?lo N?mecko splacet 132 miliard zlatych marek, co? podle Londynskeho rozvrhu plateb ( London Schedule of Payments ) z roku 1921 odpovidalo 33 miliardam USD . Pozd?ji v?ak byla N?mecku ?ast ulo?enych reparaci prominuta. ^[2] Dale ztratila N?mecka ?i?e ?ast sveho uzemi v  Evrop? a v?echny sve dosavadni kolonie v  Africe a  Oceanii . Ve smlouv? byly povale?ne hranice N?mecka p?esn? definovany. Krom? toho byla n?mecka armada ( Reichswehr ) podminkami smlouvy omezena na 100 tisic mu??.

Smlouva byla podepsana 28. ?ervna 1919 v Zrcadlovem sale zamku ve Versailles blizko Pa?i?e . ^[3] U?innosti nabyla 10. ledna 1920 , ?im? sou?asn? do?lo ke vzniku Spole?nosti narod? , jeji? zakladaci listina tvo?ila sou?ast smlouvy. ^[4] N?mecko mezi zakladajici staty Spole?nosti narod? nepat?ilo. ^[5] V  prvni ?eskoslovenske republice byl text smlouvy vyhla?en ve Sbirce zakon? pod ?. 217/1921 Sb.

Podminky smlouvy [ editovat | editovat zdroj ]

Smlouva ustanovila vznik Spole?nosti narod? , hlavni cil americkeho prezidenta Woodrowa Wilsona . Spole?nost narod? m?la slou?it jako arbitra?ni soudce mezi narody a p?edejit tak vzniku valek. ^{[ zdroj?? ]} Podminky smlouvy zahrnovaly ztratu n?meckych kolonii a ztratu n?meckeho uzemi:

• Alsasko-Lotrinsko ( francouzsky Alsace-Lorraine , n?mecky Elsass-Lothringen ) bylo p?edano Francii (rozloha 14 522  km² , po?et obyvatel 1 815 000 v roce 1905 ). Alsasko-Lotrinsko bylo do roku 1871 uzemim Francie.
• Severni ?lesvicko ( dansky Nordslesvig , n?mecky Nordschleswig ) bylo po ?lesvickych plebiscitech p?edano Dansku (3 228 km² nebo 3 938 km²).
• Po Velkopolskem povstani p?ipadla Polsku v?t?ina uzemi provincie Pozna?ska ( polsky prowincja Pozna?ska , n?mecky Provinz Posen ). Dale Polsku p?ipadla v?t?ina Zapadniho Pruska . Timto Polsko ziskalo 53 800 km² a 4 224 000 obyvatel ( 1931 ), po?itaje v to 510 km² a 26 000 obyvatel z  Horniho Slezska .
• Vychodni ?ast Horniho Slezska po Hornoslezskych povstanich a plebiscitu p?ipadla Polsku (rozloha 3 214 km² po?et obyvatel 965 000).
• Hlu?insko (oblast Horniho Slezska ) p?ipadlo ?eskoslovensku (316 nebo 333 km² a 49 000 obyvatel).
• N?mecka m?sta Eupen a Malmedy p?ipadla Belgii .
• M?sto Działdowo ( n?mecky Soldau , ?elezni?ni stanice na trase Var?ava ? Gda?sk ) ve Vychodnim Prusku p?ipadlo Polsku (plocha 492 km²).
• Severni ?ast Vychodniho Pruska ( Klaip?da s okolim) byla dana pod kontrolu Francie . Pozd?ji se tato oblast stala ?asti Litvy .
• Plebiscit ve vychodni ?asti Zapadniho Pruska a v ji?ni ?asti Vychodniho Pruska ( Varmie a  Mazursko , nyni Varmijsko-mazurske vojvodstvi ); n?kolik vesnic p?ipadlo Polsku .
• Oblast Sarska byla dana pod kontrolu Spole?nosti narod? na 15 let, pote byl plebiscit mezi Francii a  N?meckem .
• M?sto Gda?sk ( n?mecky Danzig ) v  Polsku spolu s deltou ?eky Visly bylo ustanoveno jako Svobodne m?sto Gda?sk ( n?mecky Freie Stadt Danzig ) pod dohledem Spole?nosti narod? a ?aste?n? pod dohledem polske vlady (rozloha 1 893 km², po?et obyvatel 408 000 v roce 1929 ).

?lanek 156 smlouvy p?evedl n?mecke koncese v ?inske provincii ?an-tung na Japonsko , ne? aby navratil suverenitu ?in? . Znechuceni ?i?an? nad timto ustanovenim vedlo k demonstracim a ke Hnuti 4. kv?tna ( anglicky May Fourth Movement ). ^{[ zdroj?? ]} To nakonec vedlo k tomu, ?e ?ina nepodepsala Versailleskou smlouvu. Misto toho deklarovala konec valky s N?meckem a? v za?i 1919 a podepsala separatni smlouvu s N?meckem v roce 1921 .

VII. oddil smlouvy (?lanky 81-86) se tykal nov? ustaveneho ?eskoslovenska . N?mecko se zavazalo uznat ?eskoslovenskou republiku. ^[6] ?eskoslovensko na druhou stranu svolilo respektovat ustanoveni, ktera by vit?zne mocnosti ud?laly v zajmu ochran men?in v ?eskoslovensku. ^[7] D?le?itymi ustanovenimi Versailleske smlouvy byly p?esne definice ?eskoslovenskych hranic s N?meckem a Rakouskem. ^[8]

Vojenske podminky Versailleske smlouvy v??i N?mecku byly tvrde a ze strany Francie byly motivovany nejenom obavami z p?i?tiho vyvoje, ale podle n?kterych historik? take touhou po odplat? (tzv. revan?ismem ). ^{[ zdroj?? ]} B?hem francouzsko-pruske valky v letech 1870?1871 byla Francie pora?ena a ztratila Alsasko-Lotrinsko , co? m?lo negativni vliv na postoje zna?ne ?asti francouzske ve?ejnosti v??i N?meckemu cisa?stvi . K utvrzeni touhy po odplat? p?isp?ly take obrovsky po?et padlych a zran?nych francouzskych vojak? a civilist? a nesmirne ekonomicke ?kody zp?sobene prvni sv?tovou valkou na uzemi Francie. Na zapad? N?mecka neprobihaly v teto valce naopak tem?? ?adne vojenske operace. Obavy z budouci n?mecke agrese ur?ovaly zna?nou ?ast povale?neho jednani Francie s N?meckem.

N?mecka armada byla ustanovenimi Versailleske smlouvy omezena na 100 tisic mu??. V?eobecna branna povinnost v N?mecku byla zakazana. N?mecko nesm?lo mit ?adne tanky , ?adne t??ke d?lost?electvo a ?adny generalni ?tab ( Generalstab ). N?mecke vojenske namo?nictvo bylo omezeno na 15 tisic mu?? a mohlo mit pouze ?est bitevnich lodi (s vytlakem men? ne? 10 tisic tun), ?est k?i?nik? a dvanact torpedoborc? . Ponorky byly N?mecku zcela zakazany, stejn? tak jako vojenske letectvo . Dale smlouva stanovila, ?e ?adovi vojaci nesmi slou?it po dobu krat?i ne? 12 let a d?stojnici po dobu krat?i ne? 25 let, co? m?lo mit ten u?inek, aby mohlo pouze omezene mno?stvi mu?? prochazet vojenskym vycvikem.

?lanek 231 smlouvy (klausule o vale?ne vin?) p?ipisovala N?mecku zodpov?dnost za ?ztraty a utrpeni“ stat? Dohody v pr?b?hu valky. Tento ?lanek pak poskytl zaklad pro vale?ne reparace, jejich? celkova suma byla ur?ena komisi zastupujici Dohodove staty. V lednu 1921 byly reparace vy?isleny na 269 miliard zlatych marek, co? v?t?ina ekonom? pova?ovala za p?ehnane. ^{[ zdroj?? ]} Pozd?ji toho roku byla tato ?astka zredukovana na 132 miliard zlatych marek, co? ale stale v?t?ina N?mc? pova?ovala za neum?rnou sumu. Ekonomicke problemy zp?sobene placenim reparaci spolu s odporem N?mc? v?bec je platit jsou n?kterymi historiky uvad?ny jako jedna z p?i?in politicke a hospoda?ske krize Vymarske republiky a nasledneho p?evzeti moci Adolfem Hitlerem a dokonce i vypuknuti druhe sv?tove valky . ^{[ zdroj? ]}

Za Spojene staty americke sice prezident Woodrow Wilson Versailleskou smlouvu p?imo na mist? podepsal, av?ak Senat Spojenych stat? ji odmitl ratifikovat . Pensylvansky senator Philander Knox Wilsonovi ?ekl: "Pane prezidente, po d?kladnem zva?eni jsem dosp?l k nazoru, ?e tato smlouva neni p?edzv?sti miru, nybr? valky, valky, ktera bude mnohem ni?iv?j?i ne? ta, ji? jsme prav? ukon?ili." Volby roku 1918 vyhrala Republikanska strana a tim ziskala p?evahu v Senat?. Nasledn? byla republikany v Senat? ratifikace smlouvy dvakrat zablokovana (podruhe 19. b?ezna 1920 ), ?aste?n? z d?vod? up?ednost?ovani izolacionismu spojeneho s neuznavanim Spole?nosti narod? , ?aste?n? kv?li z jejich hlediska neum?rne vy?ce reparaci ulo?enych N?mecku. Spojene staty se k p?edvale?ne Spole?nosti narod? nikdy nep?ipojily. Roku 1921 podepsaly Spojene staty Berlinskou smlouvu s N?meckou ?i?i, kterou sice byly potvrzeny stanovene reparace a dal?i ustanoveni Versailleske smlouvy, ale nebyly v ni obsa?eny ?adne pasa?e, ktere by pojednavaly o Spole?nosti narod?. ^{[ zdroj?? ]}

Nevyhovujici kompromis mezi vit?zi [ editovat | editovat zdroj ]

?Velka Trojka“ sestavala z premiera Francie Georgese Clemenceaua , premiera Velke Britanie Davida Lloyda Georgea a prezidenta Spojenych stat? americkych Woodrowa Wilsona . Italsky premier Vittorio Orlando byl p?itomen jako poradce z  Italie a hrab? Makino byl vyslan Japonskem . B?hem jednani bylo obti?ne dosahnout shody. Vysledkem tedy byl kompromis, ktery neuspokojil nikoho.

Francie m?la b?hem valky velke ztraty na ?ivotech (okolo 1,24 milion? vojak? a 40 000 civilist?). Velka ?ast valky byla bojovana na francouzskem uzemi, a Francie tedy byla v ruinach. Proto francouzsky premier Georges Clemenceau cht?l po N?mecku vale?ne reparace na obnovu valkou zni?ene zem?. Celkem 750 000 dom? a 23 000 tovaren bylo zni?eno a bylo tedy pot?eba zna?ne mno?stvi pen?z na rekonstrukci Francie. Clemenceau se take cht?l pojistit proti dal?imu mo?nemu utoku N?mecka a po?adoval demilitarizaci Poryni ( n?mecky Rheinland , okoli ?eky Ryn). Navic po?adoval, aby vojska Dohody kontrolovala mo?e, a tedy aby Francie mohla kontrolovat zamo?sky obchod N?mecka. Dale cht?l zna?ne omezeni n?mecke armady. Jako sou?ast vale?nych reparaci po?adoval kontrolu nad mnoha n?meckymi tovarnami.

Francie cht?la nejenom va?n? zdecimovat N?mecko, ale take cht?la zachovat sve velke imperium a sve kolonie. Zatimco Spojene staty americke prosazovaly v Evrop? pravo narod? na sebeur?eni , Francie a Velka Britanie si cht?ly zachovat sva imperia. Ve vysledku cht?l Clemenceau (a stejn? tak mnoho Francouz?) takove podminky, ktere zlomi N?mecko vojensky, politicky a ekonomicky. Clemenceau byl nejradikaln?j?i z Velke trojky, co? mu vyneslo p?ezdivku Tygr.

Po?adavky Velke Britanie byly o n?co men?i ne? po?adavky Francie, nebo? Velka Britanie nebyla napadena a neval?ilo se na jejim uzemi. Na druhou stranu mnoho britskych vojak? zem?elo b?hem boj? ve Francii, a tak se Britove cht?li pomstit N?mecku stejn? tak jako Francouzi. Britsky premier David Lloyd George take po?adoval vysoke vale?ne reparace, ale men?i ne? Francie. Obaval se, ?e pokud francouzske podminky budou spln?ny, Francie se stane nesmirn? mocnou ve st?edni Evrop?, co? by vedlo k nerovnovaze sil.

Americky prezident Woodrow Wilson m?l velice rozdilny pohled v otazce, jak potrestat N?mecko. U? p?ed koncem valky vypracoval ?trnact bod? , ktere nebyly tak tvrde jako po?adavky Francie a Velke Britanie. Aby se podobna valka nemohla ji? opakovat, Woodrow Wilson cht?l vytvo?it Spole?nost narod? . Zakladni my?lenka byla, ?e pokud slab?i narod je napaden, ostatni by mu zajistili ochranu p?ed uto?nikem. Dale Wilson prosazoval pravo narod? na sebeur?eni (alespo? mimo uzemi Spojenych stat?). To se nelibilo Francii a Velke Britanii, nebo? to ohro?ovalo existenci jejich imperii. Wilson pochopiteln? nem?l zajem na tom, aby se zv?t?ovala velikost Francie, Britanie ?i Italie. Na druhou stranu, po?adavek prava narod? na sebeur?eni byl vitanou podporou pro narody tou?ici po samostatnosti. Ve vysledku to p?isp?lo k padu Rakouska-Uherska a  Osmanske ?i?e spolu s vyhla?enim samostatnosti novych stat? ve st?edni a vychodni Evrop?, jako nap?. ?eskoslovenska a  Polska .

Velka trojka od za?atku cht?la potrestat N?mecko. Francie cht?la odplatu. Velka Britanie cht?la relativn? ekonomicky silne N?mecko jako protivahu francouzske dominanci v Evrop?. Spojene staty americke cht?ly rozbit stara imperia. Vysledkem byla smlouva vychazejici z francouzskych po?adavk?, s minimalnim ohledem k ostatnim u?astnik?m. M?la mnohe kritiky, uznavany ekonom John Maynard Keynes , ktery na konferenci zastupoval britske ministerstvo financi, napsal: "Pokud p?ijmeme nazor, ?e N?mecko musi byt o?ebra?eno a jeho d?ti musi hladov?t, odva?uji se tvrdit, ?e na sebe pomsta nenecha ?ekat."

Nasledky [ editovat | editovat zdroj ]

N?mecko nebylo Versailleskou smlouvou ani zni?eno, ani usmi?eno, ale na n?jakou dobu omezeno ve svem ak?nim radiu. Versailleska smlouva zp?sobila zna?ne ochromeni n?mecke ekonomiky na za?atku dvacatych let 20. stoleti ; do ur?ite miry tak vznikly podminky pro hyperinflaci , ktera tehdy N?mecko zachvatila. Podminky smlouvy vedly i k tomu, ?e n?mecka ekonomika z?stala zranitelna b?hem zni?ujici velke hospoda?ske krize od roku 1929 a? do prvni poloviny t?icatych let. Podle n?kterych historik? tak byl zap?i?in?n nastup nacismu a nasledne p?evzeti moci Adolfem Hitlerem . ^{[ zdroj?? ]}

Francie prosadila smlouvu poni?ujici N?mecko , ale nedokazala na jeji pln?ni natrvalo d?sledn? dohli?et. Nakonec se Francie v roce 1936 , kdy? Hitler vojensky obsadil demilitarizovane Poryni , nezmohla ani na diplomaticky odpor. Tato jeji ne?innost byla jednou z p?i?in dale vzr?stajici n?mecke agresivity a v kone?nem d?sledku i vypuknuti druhe sv?tove valky .

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• DEJMEK, Jind?ich, a kol. Zrod nove Evropy : Versailles, St.-Germain, Trianon a dotva?eni povale?neho miroveho systemu . Praha: Historicky ustav AV ?R, 2011. 518 s. ISBN   978-80-7286-188-0 .  
• PLATTHAUS, Andreas. Der Krieg nach dem Krieg - Deutschland zwischen Revolution und Versailles 1918/19 . Berlin: Rowohlt, 2018. 448 s. ISBN   978-3-87134-786-3 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Prvni sv?tova valka
• Spole?nost narod?
• Druha t?icetileta valka

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Versailleska smlouva na Wikimedia Commons
• Dilo Versailleska smlouva ve Wikizdrojich