한국   대만   중국   일본 
Ve?ejnopravni medium ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Ve?ejnopravni medium

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie

Ve?ejnopravni medium (nebo take medium ve?ejne slu?by [1] ) je ozna?eni masmedia , ktere ma p?ijem z ve?ejnych pen?z (prost?edk?) a pravn? definovany rozsah a povinnosti. Cilem provozovani ve?ejnopravnich medii je zabranit zneu?iti medii politickymi stranami a podpo?it media jako ?tvrty pili? demokracie . [2] Zpravidla se jedna o televizi nebo rozhlas , v ?eske republice se ve?ejnopravnim mediem ze zakona v roce 1992 staly ?esky rozhlas , ?eska televize a ?eska tiskova kancela? . [3] ?eska tiskova kancela? ov?em definici nevyhovuje pln?, proto?e ma definovane povinnosti, ale nema p?ijem z ve?ejnych prost?edk?.

Vznik [ editovat | editovat zdroj ]

Logo BBC

Za prvni ve?ejnopravni medium je pova?ovana rozhlasova a televizni spole?nost British Broadcasting Corporation (BBC) se vznikem v roce 1922 jako komer?ni spole?nost, ktera se v roce 1927 transformovala do media ve?ejne slu?by . Vstup ve?ejnopravnich medii na evropsky kontinent je spojen s koncem 2. sv?tove valky , nap?. v N?mecku pod tlakem vit?znych spojenc? vznika spole?nost regionalnich ve?ejnopravnich vysilatel? ARD ?i rakouska rozhlasova a televizni spole?nost ORF . [2] V USA ve?ejnou slu?bu zaji??uje televize PBS a rozhlas NPR . Pravidelne rozhlasove vysilani v ?eskoslovensku bylo zahajeno 18. kv?tna 1923 v Praze-Kbelich spole?nosti Radiojournal ? p?edch?dcem dne?niho ?eskeho rozhlasu . [4]

Technologicky pokrok [ editovat | editovat zdroj ]

Ve?ejnopravni media za?inala v podob? televizniho vysilani ?i rozhlasu, dane komunika?ni kanaly se dodnes standardn? u?ivaji. ?innost byla v?ak roz?i?ena i na dal?i nov?j?i komunika?ni kanaly, nejvyrazn?ji socialni sit?, kde jsou zpravy ?i?eny skrze psane p?isp?vky, podcasty , online videa i tzv. ‘shorts’ (velmi kratke video na jakekoliv tema). V digitalnim prostoru provozuji ve?ejnopravni media take vlastni dedikovane webove stranky. nap?. oficialni stranka BBC

Koncepce [ editovat | editovat zdroj ]

Novina? Karel Hvi??ala uvadi zasady media ve?ejne slu?by: [2]

  • pluralisticko-stranicka neutralita ? nezavislost na politickych stranach a hospoda?skych korporacich, p?istup do media umo?n?n v?em za stejnych podminek.
  • objektivita ? mira kvality zpravy, jako v?rnost reprodukovane zpravy skute?ne udalosti. Mimo jine vy?aduje nejmen? dva nezavisle zdroje. Objektivni zpravodajstvi ma byt nestranne, v?cne a v?rne skute?nosti.
  • vyva?enost ? prostor media je ur?en nejen pro majoritni nazory, ale i relevantni men?inove. Uplat?uje se tzv. Okrent?v zakon: "Snaha dosahnout (v komenta?i) rovnovahu m??e vest k nerovnovaze, proto?e n?kdy je takova i skute?nost." [5] [6]
  • eticky kodex media a redaktora ? vychazi ze zasad Mezinarodni federace novina?? z roku 1954 a rezoluce Rady Evropy . ?e?i odpov?dnost za pravdivost, prace se zdroji, respektovani soukromi, vztah k politickym stranam, vystupovani v jinych mediich, reklamach a jine komerci. V kodexu jsou definovany dv? paralelni nezavisle struktury media: ?editelske (zodpov?dnost rad?, ?izeni, ekonomie, personalistika, ochrana redaktor?) a redaktorske (obsah media, personalistika redakci). Popsana je jejich spoluprace a efektivni ?e?eni p?ipadnych spor?. [7]

Nap?. ?eska televize ma zakonem vymezenou ?innost mimo jine "poskytovat objektivni, ov??ene, ve svem celku vyva?ene informace pro svobodne vytva?eni nazor?". [8]

Finance a kontrola [ editovat | editovat zdroj ]

Zdroji financi pro medium jsou p?ima nebo nep?ima da? , poplatek koncesiona?e nebo dotace . Medialni rada kontroluje napl?ovani ve?ejne slu?by a chrani medium p?ed politickymi tlaky. “Navrh na jmenovani do rady p?edkladaji organizace p?edstavujici kulturni, regionalni, socialni, odborove, zam?stnavatelske, nabo?enske, vzd?lavaci, v?decke, ekologicke a narodnostni zajmy." Pouze formaln? jsou voleni zpravidla parlamentem, nebo prezidentem a je po funk?ni obdobi neodvolatelna, funkce je ?estna. Rada voli ?editele media, ktery je po funk?ni obdobi radou neodvolatelny. Medialni radu dopl?uje tiskova rada , organ nezavislych odbornik? s mo?nosti hodnotit medium ve?ejne slu?by, jeho? jedinym nastrojem je verbalni kritika. [8]

V ?eske republice jsou finance zprost?edkovane skrze koncesiona?ske poplatky , ktere dle zakona odvad?ji v?echny domacnosti vlastnici televizni a rozhlasovy p?ijima?. Vy?i poplatk? stanovuje Parlament ?eske republiky . [9]

Regulace ve?ejne slu?by se da rozd?lit do ?ty? r?znych model?. [10] V ?ecku, Portugalsku a ?pan?lsku existuje stale takzvany vladni model, kde si vlada na ve?ejnopravni media ponechava ur?ity vliv. Profesni model odd?luje nejp?isn?ji provoz od politiky, funguje v BBC, kanadske CBC a ve skandinavskych zemich. Parlamentni model (propor?ni) funguje v Italii a Rakousku , zde byly kanaly d?ive dokonce rozd?leny mezi politicke strany. Ob?ansky model (korporativisticky) funguje v N?mecku a v ?esku, kontrola ve?ejne slu?by je rozd?lena mezi r?zne socialn? relevantni slo?ky spole?nosti a politicke skupiny.

Ve?ejnopravni media v ?eske republice [ editovat | editovat zdroj ]

V ?eske republice funguje dualni medialni system. Soub??n? s ve?ejnopravnimi medii existuji take komer?ni neboli soukroma media. [11]

Eticky kodex [ editovat | editovat zdroj ]

Ve?ejnopravni media maji povinnost ?idit se Etickym kodexem ve?ejnopravnich medii. Kodex obsahuje n?kolik zakladnich princip?, jako jsou dodr?ovani prava na odpov?dnost, nezavislost, eticke a profesionalni standardy, dodr?ovani standard? ochrany soukromi a ochrany autorskych prav . Kodex dale zakazuje ve?ejnopravnim mediim propagovat politicke strany a obsahuje pravidla o reklam? a sponzoringu. [12]

Univerzalita [ editovat | editovat zdroj ]

Vyznamnou roli ve?ejnopravnich medii je poskytovat sve slu?by v?em, media funguji na mnoha platformach, aby u?ivatel?m nebyl odep?en p?istup z d?vodu v?ku, technologicke znalosti ?i absence dane technologie. Obsah je take p?izp?sobovan pro znevyhodn?ne skupiny. V p?ipad? ?eske televize je to dano i zakonem o ni ve zn?ni: “opat?uje alespo? 70 % vysilanych po?ad? skrytymi nebo otev?enymi titulky a alespo? 2 % vysilanych po?ad? vyrabi v ?eskem znakovem jazyce nebo opat?uje simultannim tlumo?enim do ?eskeho znakoveho jazyka pro osoby se sluchovym posti?enim a dale alespo? 10 % vysilanych po?ad? zp?istup?uje pro osoby se zrakovym posti?enim.“ [13]

Vedlej?i ?innosti [ editovat | editovat zdroj ]

Mimo provoz celoplo?neho digitalniho vysilani, rozhlasu a poskytovani objektivniho, nezaujateho zpravodajstvi spada pod ?innosti ve?ejnopravnich medii cela dal?i ?kala aktivit. Ve ve?ejnopravnich mediich je davan prostor kvalitn?j?i um?lecke tvorb?, ?im? zaji??uji kulturni vzd?lanost a pestrost populace. S tim souvisi tvorba a sprava rozsahlych archivnich fond?. Ve?ejnopravni media opat?uji zahrani?ni dila dabingem ?i titulky a nasledn? je vysilaji jak dabovane, tak v originalnim zn?ni. Poskytuji sve audiovizualni medialni slu?by na vy?adani. Podporuji filmovou tvorbu a projekty na statni urovni. [13]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Rozumime mediim: Pro? pot?ebujeme media ve?ejne slu?by. www.tvnoe.cz [online]. [cit. 2024-05-04]. Dostupne online .  
  2. ↑ a b c Karel Hvi??ala: Zakladni pojmy a struktura ve?ejnopravni instituce, in Moc a nemoc medii, str.236-242, vydani prvni, Praha 2003, ISBN   80-86643-07-7 , ISBN   80-86569-70-5
  3. ↑ REVUE PRO MEDIA ?. 7 ? Hesla? ? Media ve?ejne slu?by (?T, ?Ro, ?TK). rpm.fss.muni.cz [online]. [cit. 2023-02-10]. Dostupne online .  
  4. ↑ Po?atky rozhlasoveho vysilani v ?eskoslovensku. Radio Prague International [online]. [cit. 2023-02-10]. Dostupne online .  
  5. ↑ Karel Hvi??ala ≫ Milo? Zeman se nezm?nil, novina?i ano | Nazory Aktualn?.cz. Aktualn?.cz [online]. Economia , 2013-01-30 [cit. 2023-02-10]. Dostupne online .  
  6. ↑ Komenta?: Moudry lid zvit?zil nad medii. Aktualn?.cz [online]. Economia , 2013-01-30 [cit. 2023-02-10]. Dostupne online .  
  7. ↑ Deklarace princip? novina?skeho chovani. Syndikat novina?? ?R, z. s. [online]. [cit. 2023-02-10]. Dostupne online .  
  8. ↑ a b INFO@AION.CZ, AION CS-. 483/1991 Sb. Zakon o ?eske televizi. Zakony pro lidi [online]. [cit. 2023-02-10]. Dostupne online .  
  9. ↑ BURTON, Graeme. Uvod do studia medii . 1. vyd. vyd. Brno: [s.n.] 391 pages s. Dostupne online . ISBN   80-85947-67-6 , ISBN   978-80-85947-67-0 . OCLC 48711350  
  10. ↑ Karel Hvi??ala: Pro? ?T a ?Ro nejsou ve?ejnopravni instituce. Aktualn?.cz [online]. Economia , 2014-12-01 [cit. 2023-02-10]. Dostupne online .  
  11. ↑ REIFOVA, Irena. Slovnik medialni komunikace . Vyd. 1. vyd. Praha: Portal 327 pages s. Dostupne online . ISBN   80-7178-926-7 , ISBN   978-80-7178-926-0 . OCLC 60653763  
  12. ↑ ?ESKA TELEVIZE. Statut, kodex, strategie ?eske televize. . [Praha]: ?eska televize 53 s. s. Dostupne online . ISBN   80-85005-15-8 , ISBN   978-80-85005-15-8 . OCLC 39317624  
  13. ↑ a b INFO@AION.CZ, AION CS-. 483/1991 Sb. Zakon o ?eske televizi. Zakony pro lidi [online]. [cit. 2023-02-10]. Dostupne online .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ve?ejnopravni_medium&oldid=23893798 “