Tento ?lanek neni dostate?n?
ozdrojovan
, a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba
ov??it
.
Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim
referenci
na
v?rohodne zdroje
.
Vasilij Konstantinovi? Bljucher
(
rusky
Василий Константинович Блюхер
; 19. listopadu
jul.
/
1. prosince
1890
greg.
Bar?inka, Jaroslavska gubernie ?
9. listopadu
1938
Moskva
) byl sov?tsky vojak, statni a stranicky ?initel a
mar?al SSSR
(1935). Byl popraven v ramci stalinskych ?istek v
Rude armad?
. Rehabilitovan po 20. sjezdu
KSSS
v roce
1956
.
Narodil se 19. listopadu
1890
ve vesnici Bar?inka v Rybinskem ujezdu Jaroslavske gubernie v rolnicke rodin?. Jeho prad?d, nevolnik, ktery byl dan na vojnu, se po
Krymske valce
vratil s mnoha vyznamenanimi. Dostal od sveho statka?e p?ezdivku Bljucher podle tehdy znameho pruskeho polniho mar?ala
Bluchera
. P?ezdivka se ?asem zm?nila na jmeno.
V roce 1904, po studiu na cirkevni ?kole, jej otec odvezl do
Petrohradu
, kde pracoval jako pomocnik v obchod?, pozd?ji ve Francouzsko-ruskem strojirenskem zavod?, odkud byl za u?ast na d?lnickych sch?zich propu?t?n. V roce 1909 byl zam?stnan v
Myti??inske vagonce
a v roce 1910 byl za vyzvy ke stavce odsouzen k ?ala?i. V letech 1913 a? 1914 pracoval v dilnach moskevsko-kaza?ske ?eleznice.
Po?atkem
prvni sv?tove valky
, v srpnu roku 1914, byl povolan do
armady
a vojenskou slu?bu vykonaval v
moskevskem Kremlu
.
Posadky
dal?ich velkych m?st byly ostatn? sestavovany podle podobneho kli?e. ?ady nejenom moskevske, ale i petrohradske posadky tvo?ili bu?i?i, anarchiste, odboja?i a dezerte?i ? tedy ti, kterym se na frontu p?ili? necht?lo. Neni proto divu, ?e petrohradska posadka rad?ji podpo?ila b?hem
?ijnoveho p?evratu
Lenina
a
Trockeho
, ne? aby byla p?esunuta na frontu.
A?koli se traduje mytus ohledn? Bljucherovych zasluh, podle kterych m?l slou?it v 8. armad? generala
Brusilova
, za zasluhy v boji byt vyznamenan 2 k?i?i a medaili, povy?en do podd?stojnicke hodnosti a v roce 1915 t??ce ran?n, na frontu se nikdy nedostal. Po
?ijnovem p?evratu
vstoupil do bol?evicke strany.
V kv?tnu 1917 se seznamil s
V. Kujby?evem
, ktery jej poslal provad?t agitaci k 102. zalo?nimu pluku. Zde byl vybran do plukovniho vyboru a m?stskeho
sov?tu
vojenskych zastupc?. V den zahajeni
V?SR
byl ?lenem Samarskeho vojensko-revolu?niho vyboru. Stal se aktivnim u?astnikem ob?anske valky. V roce 1918 byl jako velitel oddilu poslan na Ji?ni
Ural
bojovat s oddily gen.
A. Dutova
. Partyzanska skupina pod jeho velenim b?hem 40 dni boje pro?la 1500 km. Pote na
Sibi?i
velel st?elecke divizi v boji proti admiralu
Kol?akovi
. Jako ?prvni v historii“ byl vyznamenan 28. za?i 1918
?adem Rudeho praporu
. V roce 1920 bojoval na ji?ni Ukrajin? proti vojsk?m generala
Wrangela
. Projevil se jako schopny a talentovany vojev?dce, zejmena v boji o
Kachovske
p?edmosti a v Perekopsko-?ongarske operaci.
Roku 1921 byl jmenovan p?edsedou vojenske rady, velitelem Lidove revolu?ni armady a ministrem obrany
Daln?vychodni republiky
. Provedl reorganizaci armady, upevnil jeji moralku a vit?zn? obsadil Volo?ajevsky opevn?ny okrsek.
Sov?tska propagandisticka mapa z roku 1930 s portretem Bljuchera v levem dolnim rohu
- 1922?1924 ? velitel a vojensky komisa? Petrohradskeho vojenskeho okruhu
- 1924?1927 ? hlavni vojensky poradce v
?in?
u generala
?ankaj?ka
- 1927?1929 ? zastupce velitele Ukrajinskeho vojenskeho okruhu
- 1929 ? byl jmenovan velitelem Specialni Daln?vychodni armady
- 1935 ? byl jmenovan
Mar?alem SSSR
(Spole?n? s nim byli povy?eni do teto hodnosti dal?i ?ty?i generalove: komisa? pro obranu
Voro?ilov
, na?elnik ?tabu general
Tucha?evskij
, general
Jegorov
a velitel jizdnich vojsk
Bu?onnyj
)
Po ob?anske valce m?l Sov?tsky svaz pouze jedineho mo?neho protivnika ?
Japonsko
. Proto m?l byt ji? v mezivale?nych dobach rozvinut proti teto hrozb? tzv. Daln?vychodni front. Jedine spojeni zprost?edkovavala
Transsibi?ska magistrala
.
V ?ervenci 1938 p?i
bojich u jezera Chasan
do?lo kv?li chybam k velkym ztratam v ?adach Rude armady a k pr?tahu bojovych operaci.
Hlavni vojensky vybor
(
Voro?ilov
,
Bu?onnyj
,
Molotov
,
Stalin
) konstatoval, ?e u jezera
Chasan
se ?…projevily ohromne nedostatky veleni Daln?vychodniho frontu …“, v ?em? se p?ili? nemylil. P?i armadnich ?istkach to poslou?ilo jako zaminka k obvin?ni Bljuchera, ?e ?…neum?l nebo necht?l realizovat o?i?t?ni fronty od nep?atel naroda.“
Sov?tska znamka s Bljucherem (1962)
Pod uvedenou zaminkou Stalin p?edal Bljuchera pod pravomoc Specialniho soudniho tribunalu, ktery odsuzoval na smrt skupinu vysokych vojenskych ?initel? v takzvanem P?ipadu
Tucha?evskeho
; skupina byla ozna?ena take jako ?antisov?tska trockisticka vojenska organizace“ (v?t?inou zast?eleni 12. ?ervence 1937).
Na p?ikaz tohoto tribunalu byl 22. ?ijna 1938 zat?en a umist?n ve v?zeni v Lefortovu. Zde take na nasledky zran?ni p?i krutem vyslechu dne 9. listopadu 1938 zem?el (n?kde je te? udavano, ?e byl zast?elen). Jako jeden z mala nikdy nepodepsal ?doznani“ k fiktivnim zlo?in?m. Na Stalin?v p?ikaz bylo jeho t?lo zpopeln?no.
Rehabilitovan byl po
XX. sjezdu KSSS
v roce 1956, kdy byl
Chru??ovem
poprve odhalen Stalin?v
kult osobnosti
. Dodnes jsou Bljucherovym jmenem pojmenovany ulice v
Omsku
,
Novosibirsku
,
Jekat?rinburgu
,
Irkutsku
,
Sama?e
a
Charkov?
.