Vasilij Ivanovi? ?ujkov

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Vasilij Ivanovi? ?ujkov
Vasilij Ivanovič Čujkov
Vasilij Ivanovi? ?ujkov
Narozeni 12. unora 1900
Rusko Serebrjannyje Prudy , Ruske imperium
Umrti 18. b?ezna 1982 (82 let)
Sovětský svaz Moskva , SSSR
Narodnost Rusove
Vojenska kariera
Hodnost Mar?al Sov?tskeho svazu
Doba slu?by 1917?1972
Slou?il Sovětský svaz SSSR
Slo?ka Vlajka Rudé armády Ruda armada (do roku 1946) Znak Sovětské armády Sov?tska armada (do roku 1972)
Velel 5. st?elecka armada
4. armada (1938?1939)
9. armada (1939?1940)
64. armada (1942)
62. armada (1942?1943)
8. gardova armada (1943?1945)
Valky Ob?anska valka v Rusku
Zimni valka
Druha sv?tova valka
Druha ?insko-japonska valka
Bitvy Invaze do Polska
Bitva o Suomussalmi
Bitva u Stalingradu
Operace Bagration
Viselsko-oderska operace
Bitva o Berlin
Vyznamenani Lenin?v ?ad
medaile Za vit?zstvi nad Japonskem
medaile Za vit?zstvi nad N?meckem
?ad rudeho praporu
Hrdina Sov?tskeho svazu
?ad ?ijnove revoluce
Zlata hv?zda Hrdiny SSSR
jubilejni medaile 20 let D?lnicko-rolnicke rude armady
?ad Suvorova 1. t?idy
?ad rude hv?zdy
medaile Za obranu Moskvy
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons

Vasilij Ivanovi? ?ujkov (31. ledna jul. / 12. unora   1900 greg. Serebrjannyje Prudy , Tulska oblast ? 18. b?ezna 1982 Moskva ) byl sov?tsky vojak , mar?al a dvojnasobny hrdina SSSR (b?ezen 1944 a duben 1945), a diplomat . Hral vyznamnou roli p?i obran? Stalingradu a dobyvani Berlina .

Pochazel z rolnicke rodiny. V roce 1918 vstoupil do Rude armady a v letech 1918?1920 bojoval na Ukrajin? , ji?nim Rusku a na Kavkaze a nakonec v Polsku . Na konci ob?anske valky velel pluku . V letech 1923?1931 rotoval mezi Frunzeho vojenskou akademii, kde absolvoval n?ktere zvla?tni kursy specializovane na Dalny vychod , a Dalnym vychodem, kde st?idav? hral ulohu diplomatickeho kuryra v ?in? a ?lena ?tabu Vasilije Bljuchera .

V letech 1932?1935 vedl kurzy pro vy??i d?stojniky a pote byl p?e?azen k bojovym jednotkam (postupn? velel mechanizovane brigad?, 5. st?elecke armad? a nakonec 4. armad?, se kterou se v za?i 1939 zu?astnil obsazeni vychodni ?asti Polska ). Jeho dosavadni usp?chy ud?laly dojem na jeho nad?izene a jeliko? volnych mist pro povy?ovani bylo po Stalinovych ?istkach v armad? dost, bylo jen logicke, ?e se m?l zu?astnit i p?epadeni Finska .

Zimni valka [ editovat | editovat zdroj ]

Ve Finsku se u?astnil ?ujkov boj? v severni Karelii a v pr?b?hu bitvy o Suomussalmi nahradil velitele Duchanova: Raatska cesta , na ni? v bitv? o Suomussalmi zanikla elitni 44. st?elecka divize

V pr?b?hu bitvy o Suomussalmi nahradil 22. prosince 1939 (tj. po zastaveni sov?tskeho postupu) v ?ele 9. armady jejiho velitele Duchanova. [1] Obti?nou situaci v?ak vy?e?it nedokazal a bitva skon?ila pro sov?tskou stranu drtivou pora?kou.

Vychodni fronta druhe sv?tove valky [ editovat | editovat zdroj ]

Navzdory tomu v?ak ?ujkov p?e?il a ani dopad na jeho karieru nebyl drasticky. V roce 1940 byl ji? jako generalporu?ik vyslan do ?iny jako vojensky ata?e. V roce 1941 se vratil do Moskvy , ale jeho prace se op?t tykala diplomacie, navzdory opakovanym ?adostem o znovup?i?azeni ke frontovym jednotkam. Pozd?ji byl ale jmenovan zastupcem velitele rezervniho sboru dislokovaneho v jeho rodi?ti, kde ?idil vycvik vojak?. V?t?inu ?asu v?ak pouze formaln?, nebo? jej odstavila t??ka zran?ni utrp?na p?i nehod?. [ zdroj? ]

V ?ervenci 1942 do?asn? velel 64. armad? p?i?azene k ji?nimu frontu v oblasti Stalingradu . Posleze jej nahradil general ?umilov a ?ujkov byl pov??en velenim nad levym k?idlem 64. armady. Jeliko? se osv?d?il, 8. za?i nahradil generalporu?ika Lopatina ve funkci velitele 62. armady, hlavni sily branici Stalingrad. Veleni nad ni si podr?el a? do konce bitvy . V b?eznu 1943 byla p?eorganizovana 62. druha armada pod ?ujkovovym velenim a p?ejmenovana na 8. gardovou armadu nasazena do boj? na pomezi Ukrajiny a B?loruska . V polovin? roku byla p?evelena pod 1. B?lorusky front, s nim? osvobozovala B?lorusko a Polsko a m?la kli?ovou ulohu v bitv? o Berlin . 2. kv?tna p?evzal ?ujkov jmenem Vrchniho velitelstvi Rude armady kapitulaci berlinske posadky .

Po druhe sv?tove valce [ editovat | editovat zdroj ]

I po druhe sv?tove valce setrvaval ?ujkov ve Vychodnim N?mecku ? do roku 1949 jako zastupce velitele sov?tskych okupa?nich vojsk, pote v hodnosti armadni general a? do roku 1953 jako velitel t?chto vojsk on sam. V roce 1953 se stal velitelem Kyjevske vojenske oblasti, o dva roky pozd?ji ziskal hodnost mar?al SSSR . V letech 1960?1964 byl vrchnim velitelem sov?tskych pozemnich sil. V roce 1972 ode?el do d?chodu. Pomahal navrhnout pamatnik Stalingradske bitvy na Mamajov? mohyle a je tam poh?ben, jako prvni mar?al SSSR mimo Moskvu.

Knihy a pam?ti [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1950?1972 sepsal mnoho knih a ?lank? o sve vojenske karie?e a zku?enostech. Jsou charakteristicke zvyraz?ovanim vlastnich zasluh, zkreslovanim historickych udalosti v jeho prosp?ch a siln? proti?ukovovskym nabojem. Take se v nich vyhnul men? usp??nym obdobim sve kariery, zejmena Zimni valce. V ?e?tin? vy?ly tituly Za?atek cesty , Nepoko?ene m?sto: Ze zapisk? o bojove cest? 62. armady , Hrdinove Stalingradu tahnou na zapad, Konec T?eti ?i?e, Velka vlastenecka valka 1941-1945 (spoluautor), slovensky rozsahle pam?ti p?izna?n? nazvane Od Stalingradu po Berlin .

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ БОБЫЛЕВ, П. Н; БАСИК, И. И. Военный совет при народном комиссаре обороны СССР, 1938, 1940 гг.: документы и материалы . Moskva: РОССПЭН, 2006. ISBN   978-5-8243-0694-1 . OCLC 77082076 (rusky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Mar?alove Sov?tskeho svazu
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vasilij_Ivanovi?_?ujkov&oldid=23925456 “