Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Ulanbatar
(
mongolsky
Улаанбаатар
) je hlavni m?sto
Mongolska
. Le?i v severovychodni ?asti zem? v udoli ?eky
Tul
a na upati horskeho masivu
Bogd ul
v nadmo?ske vy?ce nad 1300 metr?. Je to nejchladn?j?i
hlavni m?sto
sv?ta s velmi drsnym, vnitrozemskym
podnebim
. ?ije zde
p?ibli?n? 1,40 milionu
obyvatel, co? je tem?? 50% obyvatel celeho Mongolska. D?ive se m?sto jmenovalo
Urga
, dne?ni nazev Ulanbatar ziskalo a? ve 20. letech
20. stoleti
. Ulanbatar znamena v p?ekladu
?rudy bohatyr“
a uctiva pamatku mongolskeho revoluciona?e
Suchbatara
.
Zajimavosti je, ?e se jedna pravd?podobn? o nejchladn?j?i hlavni m?sto na sv?t?
[1]
, kde pr?m?rna teplota z?stava po 6 m?sic? v roce pod bodem mrazu.
M?sto bylo zalo?eno v roce
1639
jako hlavni sidlo
bogdgegena
, hlavy
lamaist?
Vnit?niho Mongolska
. Tehdy se jmenovalo
Urga
(Hlavni stan) nebo take
Ich-chure
(Velky kla?ter). Na p?elomu 17. a 18. stoleti vznikla nedaleko kla?tera obchodni osada
Majma?en
. B?hem n?kolika nasledujicich desetileti se plocha mezi
kla?terem
a obchodni osadou za?ala zastavovat. Pro spravu
Vn?j?iho Mongolska
si
mand?u?ti
mistodr?itele vybrali m?sto za sve sidlo. Vzhledem k jeho strategicke poloze mezi
Ruskem
a
?inou
byl dokonce v roce
1861
ve m?st? otev?en rusky konzulat. V roce
1911
byla za ruske podpory ?insko-mand?uska vlada svr?ena a vyhla?en autonomni
Mongolsky stat
. Tehdej?i Urga byla na relativn? kratkou dobu p?ejmenovana na
Nijs-lel-chure
. Listopad
1919
ale znamenal op?tovne obsazeni Mongolska ?inskymi vojsky. R?zne boje p?etrvaly a? do roku
1921
, kdy bylo m?sto
6. ?ervence
osvobozeno revolu?nimi skupinami Suchbatara a
?ojbalsana
za podpory
Rude armady
. V roce
1924
se poprve se?el Velky lidovy chural a vyhlasil
Mongolskou lidovou republiku
. Tehdy do?lo k p?ejmenovani m?sta na dne?ni nazev Ulanbatar. V te dob? tvo?ily m?sto hlavn? jurty a r?zne hlin?ne a d?ev?ne domky. Mezi nimi vynikaly lamaisticke chramy se zlatymi v??emi. Do?lo k roz?len?ni obyvatel m?sta na lamy, kni?ata, kupce, ?emeslniky, ?i?any a Rusy. Vzhledem k velkemu vlivu
SSSR
pokra?ovala vystavba m?sta podobn? jako u ostatnich sov?tskych m?st. Osou nove vystavby se stala 20 km dlouha t?ida Miru, ktera protina m?sto od zapadu k vychodu. Podel ni byly postupem ?asu vystav?ny moderni vy?kove budovy s ministerstvy, u?ady, obchody i byty. Na centralnim nam?sti vyrostl obrovsky pomnik a
mauzoleum
Suchbatara, vladni budovy,
opera
, narodni
divadlo
(1932) a velky hotel Altaj. Centrum m?sta obepina okru?ni ulice, navazujici na t?idu Miru. Podel ni je vystav?no univerzitni m?ste?ko (zalo?ene v roce
1942
) s vyzkumnymi a v?deckymi ustavy, Palacem pionyr? a Palacem sportu. V zapadni ?asti m?sta najdeme velke panelove
sidli?t?
. Jihovychodn? od centra byly vybudovany pr?myslove zavody.
Po rozpadu
Sov?tskeho svazu
do?lo v Mongolsku k uvoln?ni politickych pom?r? a k prvnim svobodnym volbam. V nich p?ekvapiv? op?t zvit?zili
komuniste
? tentokrat v?ak jejich mirn?j?i ?reformni“ odno?. V roce 1994 byl
lamaismus
(tibetsky buddhismus) prohla?en za statni
nabo?enstvi
. Nejvyznamn?j?imi pr?myslovymi obory jsou pr?mysl obuvnicky, ko?ed?lny, potravina?sky, strojirensky a hutnicky. M?sto le?i na odbo?ce
Transsibi?ske magistraly
Ulan-Ude
?
Peking
, ktera spojuje
Rusko
s
?inou
a nazyva se
Transmongolska magistrala
. Leteckou dopravu zaji??uji nove
?ingischanovo leti?t?
a stare
leti?t? Bujant Ucha
. Ulanbatar p?sobi jako relativn? moderni m?sto s velkym mno?stvim
panelak?
. Typicke
jurty
ale ve m?st? najdeme take. Ve m?st? ma sidlo prezident, vlada a mongolsky parlament ? jednokomorovy Velky lidovy chural. M?sto ?idi m?stska rada.
-
Suchbatarovo nam?sti v centru Ulanbataru
-
T?ida Miru
-
Administrativni ?len?ni Ulanbataru
-
Podnebi v Ulanbataru
-
Narodni akademicke divadlo opery a baletu
-
Statni akademicke divadlo ?inohry
-
Interier Narodni galerie um?ni
-
Socha
?ingischanova
generala na Suchbatarov? nam?sti (za sochou sidlo parlamentu)
- Ankara
, Turecko
- Bangkok
, Thajsko
- Bonn
, N?mecko
- Denver
, USA
- Elista
, Rusko
- Gaziantep
, Turecko
- Chaj-kchou
, ?ina
- In?chon
, Ji?ni Korea
- Irkutsk
, Rusko
- Jin-?chuan
, ?ina
- Kaza?
, Rusko
- Krasnojarsk
, Rusko
- Moskva
, Rusko
- Novosibirsk
, Rusko
- Astana
, Kazachstan
- Peking
, ?ina
- Pchjongjang
, Severni Korea
- Soul
, Ji?ni Korea
- Strel?a
, Bulharsko
- Tchaj-pej
, Tchaj-wan
- Tchien-?in
, ?ina
- Ulan-Ude
, Rusko
Hlavni m?sta Asie
|
|
Nezavisle staty
| |
|
Teritoria, kolonie a
zamo?ska uzemi
| |
|
Uzemni celky se spornym
mezinarodnim postavenim
| |
|
legenda
:
*
narokovano Izraelem i Palestinou, fakticka kontrola Izraele.
|