U?itel

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
U?itel ve t?id?

U?itel neboli pedagog (n?kdy take ozna?ovan jako kantor ) je ?lov?k, ktery jako profesional vychovava a vzd?lava , nej?ast?ji ve ?kole . Dobry u?itel by m?l napomahat zlep?ovani prost?edi, ve kterem se odehrava vychovny a vzd?lavaci proces, p?edavat sve znalosti , motivovat ?aky k ziskavani znalosti z dal?ich zdroj?, ale take rozvijet jejich moralni hodnoty. U?itel by nem?l zapomenout ani na sebevzd?lavani, nebo? stejn? jako jde vp?ed doba, m?ni se i pohled na sv?t a p?ibyvaji nove znalosti.

Postava u?itele, a? u? v jakekoli podob?, je a byla ve v?ech kulturach zt?lesn?nim vzd?lavani a kultivace . Za u?itele jsou ozna?ovani v?t?inou ti, kte?i n?jak napomahali vyvoji a vzd?lavani jejich ?len?. V modernim ?kolstvi ve v?t?in? zemi je role u?itele samostatnou profesi , ktera ma stejnou vahu jako jakekoli jine zam?stnani. Postava u?itele je v?t?inou spojovana se ?kolou , u?itel, ktery vyu?uje ?aka doma se nazyva domaci u?itel .

U?itel by m?l postupovat podle tematickeho planu , p?ipadn? podle kurikula . P?edm?tem u?itelovy ?innosti mohou byt lide v?emo?nych v?kovych skupin i rozli?nych urovni schopnosti se u?it. Pedagog planuje, organizuje, realizuje a vyhodnocuje vychovn?-vzd?lavaci proces. Jeho profesni profil se sklada z odbornych kompetenci (komunika?nich, motiva?nich, prezenta?nich, diagnostickych a organiza?nich) a osobnostnich p?edpoklad? (nap?. moralniho profilu, pedagogickeho taktu, lasky k vychovavanym apod.). [1]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Ve starov?kem ?ecku byl u?itel ( didaskalos ) bu? obecni ?i soukromy u bohatych lidi. Jemu asistoval pedagog ( paidagogos ), co? byl otrok . [2]

Profese u?itele [ editovat | editovat zdroj ]

Mezinarodn? uznavana definice vymezuje u?itele jako osoby, ktere ve vzd?lavacich institucich ?ak?m a student?m p?edavaji poznatky, rozviji jejich dovednosti a formuji jejich postoje . Bli??i specifikace poznatk?, dovednosti a postoj?, ktere ma u?itel ve sve profesni aktivit? p?edavat, je obsa?ena ve formalnich kurikularnich programech. [3] Mezi u?itele jsou tak za?azeni pouze ti pedagogi?ti pracovnici, kte?i p?imo vyu?uji. Nema-li tedy nap?iklad ?editel ?koly vyu?ovaci uvazek, neni zahrnut do kategorie u?itel. [4]

U?itelska kvalifikace se obecn? rozli?uje podle stupn? ?koly na p?ed?kolni, pro zakladni ?koly a pro st?edni ?koly, kde je dale rozd?lena podle vyu?ovacich p?edm?t?. Pro u?itele vysokych ?kol neni zvla?tni u?itelska p?iprava p?edepsana.

Presti? povolani [ editovat | editovat zdroj ]

Profesi u?itele hodnoti ?eska ve?ejnost velmi vysoko. V ?eb?i?ku nejpresti?n?j?ich povolani v ?eske spole?nosti v roce 2013 se vysoko?kolsky pedagog umistil na ?tvrtem mist?, u?itel na zakladni ?kole na mist? patem. [5] A?koliv ?eska spole?nost p?iklada u?itelske profesi vysokou presti? a pova?uje ji za vyznamnou a zasluhujici uctu, ?e?ti u?itele si ?asto st??uji, ?e jejich povolani je men? presti?ni ne? jina povolani s vysoko?kolskym vzd?lanim a h??e hodnocene ne? v jinych zemich. [6]

P?iprava na profesi [ editovat | editovat zdroj ]

Pro vykon u?itelske profese je t?eba odborna u?itelska kvalifikace , ktera zahrnuje profesni dovednosti a znalosti jak oborove, tak pedagogicko-psychologicke. Zajemci je nej?ast?ji ziskavaji v p?ipravnem vysoko?kolskem vzd?lavani, [7] v ?eske republice obvykle magisterskeho stupn?. Nutnost absolvovat pro dosa?eni u?itelske kvalifikace vysoko?kolske studium je deklarovana v Narodnim programu rozvoje vzd?lavani v ?R (Bila kniha, 2001) a p?edepsana zakonem. Budouci u?itele se p?ipravuji zpravidla na pedagogickych , p?ipadn? i jinych fakultach, ktere maji akreditovane programy pro vzd?lavani u?itel?. Ziskat kvalifikaci pro u?itelstvi odbornych p?edm?t? na st?ednich ?kolach mohou absolventi jinych V? program? take v ramci celo?ivotniho vzd?lavani (tzv. dopl?kove pedagogicke studium). [8]

Profesni kompetence [ editovat | editovat zdroj ]

Jadro profesniho standardu u?itele tvo?i sedm kompetenci : [9]

  1. oborov? p?edm?tova
  2. psycho-didakticka
  3. obecn? pedagogicka
  4. diagnosticka a interven?ni
  5. socialni, psychosocialni a komunikativni
  6. mana?erska a normativni
  7. profesn? a osobnostn? kultivujici.

Vaha oborov? p?edm?tove kompetence u vy??ich stup?? roste a na vysokych ?kolach z?eteln? p?eva?uje. P?esto socialni, komunikativni a kultivujici p?sobeni, stejn? jako vychova charakteru pat?i neodd?liteln? k profesi u?itele v?ech stup?? ?kol.

Vyvoj profesni drahy [ editovat | editovat zdroj ]

Ve vyvoji u?itelske profese dochazi k reprodukci ur?itych ustalenych cykl?, v jejich? ramci lze identifikovat jednotlive vyvojove etapy:

  • Za?inajici u?itel / profesni start: dochazi k adaptaci na pracovnim prost?edi a nez?idka take k tzv. ?oku z reality (profesnimu narazu), b?hem ktereho za?inajici u?itele zji??uji, ?e nejsou psychicky p?ipraveni na vykon profese. [10]
  • U?itel expert: osoba, ktera usp??n? p?sobi v u?itelske profesi osm a vice let a je pova?ovana za zku?eneho a kvalitniho pedagoga; okoli jej vnima jako profesni autoritu; [11] charakteristickym rysem je nadpr?m?rne vykonavani profese [12] Ze zku?enych u?itel? se vybiraji ?kolni a oborovi metodici, kte?i maji svymi zku?enostmi pomahat za?ate?nik?m.
  • vyhasinajici u?itel: zav?re?nou etapa profesni drahy u?itel?, typicky tzv. syndrom vyho?eni , ktery se vyzna?uje nap?. rutinnim vykonem prace, ztraci o ni zajem, poci?uje unavu a vy?erpanost z vyu?ovani, odmita jakekoliv pedagogicke inovace, je zklaman z vlastni profesionalni usp??nosti [13]

Kli?ove problemy u?itelske profese [ editovat | editovat zdroj ]

Jednim z problem? je nadm?rn? vysoke zastoupeni ?en mezi u?iteli ( feminizace ), zatimco v minulosti toto povolani pat?ilo v minulosti hlavn? mu??m, v sou?asnosti je v u?itelskych sborech naprosta p?evaha ?en [14] . Pokud se hovo?i o poklesu presti?e u?itelstvi, byva jako hlavni faktor uvad?na prav? feminizace. [15] Dal?im z ?astych problem? je syndrom vyho?eni , ktery je pova?ovan za d?sledek v?udyp?itomneho a dlouhodob? p?sobiciho stresu . [16] Dal?imi frekventovanymi problemy je odklon od u?itelstvi a volba jine profese u velke ?asti absolvent? pedagogickych fakult, profesni deformace, vysoke procento u?itel? v d?chodovem a p?edd?chodovem v?ku, zapas o vy?i finan?niho ohodnoceni, ktere by bylo srovnatelne s jinymi profesemi odpovidajicimi jak kvalifikaci, tak naro?nosti. [17]

U?itel v ?eske republice [ editovat | editovat zdroj ]

Podle pr?zkum? CVVM z ledna 2008 se povolani u?itele v ?R ?adi na p?i?ku t?eti (u?itel na vysoke ?kole) a ?tvrtou (u?itel na zakladni a st?edni ?kole) v ?eb?i?ku presti?e vybranych profesi. [18] U?itelovy profesni povinnosti v?t?inou p?esahuji hranice vzd?lavani a vychovy. U?itel ma v?t?inou za povinnost, podle druhu ?koly a stupn? vzd?lavani, doprovazet ?aky na ?kolnich vyletech, dohli?et na chodbach a jinych prostorach ?kolniho za?izeni, pomahat s organizaci ?koly, komunikovat s rodi?i o problemech jejich d?ti a sna?it se je ?e?it.

V roce 2018 bylo v ?eskem regionalnim ?kolstvi ( mate?skych , zakladnich a st?ednich ?kolach , tak?e nejsou zahrnuti u?itele na V? ) celkem 135,5 tisic u?itel? (p?epo?teno na plne uvazky), 20,9 tisic ostatnich pedagogickych pracovnik? (asistenti pedagoga v mate?skych a zakladnich ?kolach ?i u?itele odborneho vycviku na st?ednich odbornych ?kolach) a 74,5 tisic nepedagogickych zam?stnanc? (kucha?ky, ?kolnici, u?etni a dal?i provozni zam?stnanci ?kol). [19] Ve ?kolnim roce 2022/2023 bylo v ?R celkem 4261 zakladnich ?kol a 92 791 u?itel?. [20]

Platy u?itel? [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Platy u?itel? v ?esku .

Pr?m?rny hruby plat u?itele dosahoval b?hem roku 2022 k ?astce 50 523 K?. Jedna se o pr?m?rny p?ijem u?itel? mate?skych, zakladnich, st?ednich a vy??ich odbornych ?kol, toto ?islo nezahrnuje platy asistent? pedagog? (pr?m?rn? 27 207 K? [21] ), vysoko?kolskych pedagog? nebo stipendia doktorand? vyu?ujicich na vysokych ?kolach. Obecn? v platech vyu?ujicich existuje velke rozdily, ktere odvijejici od delky praxe, odbornosti a pozici v kariernim ?eb?i?ku konkretni ?koly.

Pr?m?rne platy u?itel? v roce 2022
Sektor povolani ve ?kolstvi Pr?m?rny plat
U?itele mate?skych ?kol 40 316 K?
U?itele zakladnich ?kol 50 324 K?
U?itele st?ednich ?kol 52 427 K?
U?itele vy??ich odbornych ?kol 53 912 K?
U?itele vysokych ?kol 60 049 K?

U?itel ve sv?t? [ editovat | editovat zdroj ]

Mezi u?iteli po celem sv?t? lze najit spoustu podobnosti i rozdilnosti. Skoro ve v?ech zemich jsou u?itele vzd?lavani na univerzitach a k vykonu teto profese musi p?edlo?it diplom o absolvovani pedagogickeho vzd?lani, nap?. ve v?t?in? evropskych zemi se m??e stat u?itelem pouze osoba s pedagogickym vzd?lanim. Od u?itele se o?ekava charakterni jednani i dodr?ovani pravidel slu?neho chovani , nebo? je v?t?inou vzorem a p?ikladem pro dospivajici generaci.

Anglie a Wales [ editovat | editovat zdroj ]

U?itele/u?itelky v jeslich a zakladnich ?kolach dostavaji pr?m?rny plat v rozmezi 20133 a? 41000 liber ro?n? (vy?e platu k za?i 2007), p?i del?i praxi se ale m??e u?itel?v plat je?t? zvy?it, um?rn? dob? odpracovane ve ?kolstvi. U?itele v mate?skych ?kolach si vyd?laji v pr?m?ru 20980 liber ro?n?. (udaj platny v lednu 2008). U?itel na statni ?kole musi mit nejmen? bakala?sky titul a musi mit platnou licenci pro vzd?lavani.

Mnoho ?kol nabizi studium dopl?ujiciho u?itelskeho minima k ziskani licence, ve snaze doplnit u?itele do t??ko obsaditelnych funkci, nap?iklad v odbornych ?kolach.

Francie [ editovat | editovat zdroj ]

Na statnich a ve?ejnych ?kolach ve Francii vybiraji u?itele obecni a m?stske ?kolske u?ady, a to ve v?ech specializacich formou konkurzu . U?itele se p?ipravuji na univerzitach a u?itele vy??ich st?ednich ?kol ?ili koleji ( college ) skladaji zvla?tni zkou?ku, tzv. agregaci. Tu zaji??uji tzv. ?normalni ?koly“, p?i?em? nap?iklad Ecole normale superieure ma v?t?i presti? ne? univerzity.

N?mecko [ editovat | editovat zdroj ]

Ve v?t?in? n?meckych zemi (Lander) se p?iprava u?itel? vy??ich st?ednich ?kol a gymnazii odehrava ve t?ech fazich. Zajemci nejprve absolvuji bakala?ske vzd?lani na p?islu?ne fakult? podle zvolene odbornosti, pak nastupuji do ?kol, kde u?i pod dozorem zku?enych u?itel? a dostavaji p?im??eny plat, a teprve pak absolvuji tzv. pedagogikum, pedagogicke, didakticka a psychologicke p?edna?ky v magisterskych programech pedagogickych fakult. Hlavni vyhoda je v delce praxe, ktera se bere va?n?, a v tom, ?e student po ro?ni praxi u? rozumi, k ?emu pedagogicke dovednosti pot?ebuje,

Spojene staty [ editovat | editovat zdroj ]

Kvalifikace se u u?itel? po?aduje pouze v n?kterych statech. Podle americkeho statistickeho u?adu Bureau of Labor Statistics je na zakladnich ?kolach 1,4 milionu u?itel? a na st?ednich ?kolach 600 000 u?itel?. Platy americkych u?itel? zavisi na delce jejich u?itelske praxe a na jejich vzd?lani. Platy se take m?ni v zavislosti na danem statu. V?eobecny pr?m?r platu u?itele v USA ?inil v roce 2004 46 000 dolar? ro?n?. [ zdroj? ] Ve stejnem roce byl plat u?itel? v mate?skych ?kolach vy?islen na 21 000 dolar? za rok. [ zdroj? ]

Rozvojove zem? [ editovat | editovat zdroj ]

Podle udaj? UNESCO z ?ijna 2008 [22] chybi na sv?t? 18 milion? u?itel?. Tolik by jich bylo t?eba k zaji?t?ni kvalitniho zakladniho vzd?lani pro v?echny do roku 2015, co? je jeden z Rozvojovych cil? tisicileti . Mnohem vice by jich bylo pot?eba, pokud maji byt vice lidem p?istupne i dal?i stupn? vzd?lani . U?itele v rozvojovych zemich se take musi vyrovnat s nedostatkem pom?cek a ?asto jim samotnym chybi kvalitni vzd?lani. Proto v ramci rozvojove spoluprace probihaji r?zne kurzy pro budouci i stavajici u?itele. [23]

Svatky u?itel? [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Teacher na anglicke Wikipedii.

  1. ↑ MALACH, Josef. ?kolni pedagogika . Ostrava: Ostravska univerzita v Ostrav?, 2002. S. 43?44.  
  2. ↑ https://www.osel.cz/11348-skolni-celadka-v-antickem-recku.html - ?kolni ?eladka v antickem ?ecku
  3. ↑ Pr?cha, J. (2009). Populace ?eskych u?itel?. In J. Pr?cha (vyd.). Pedagogicka encyklopedie . Praha: Portal. s. 396.
  4. ↑ Pr?cha, J. (2002). U?itel: sou?asne poznatky o profesi . Praha: Portal. s. 21.
  5. ↑ Centrum pro vyzkum ve?ejneho min?ni, Sociologicky ustav AV ?R. Presti? povolani ? ?erven 2013. Dostupne z: http://cvvm.soc.cas.cz/prace-prijmy-zivotni-uroven/prestiz-povolani-cerven-2013 Archivovano 17. 8. 2016 na Wayback Machine .
  6. ↑ Urbanek, P. (2009). Pracovni zat?? a podminky prace u?itel?. In J. Pr?cha (vyd.), Pedagogicka encyklopedie . Praha: Portal. s. 403.
  7. ↑ Va?utova, J. (2004). Profese u?itele v ?eskem vzd?lavacim kontextu . Brno: Paido. s. 38?39.
  8. ↑ ?vec, V. (2009). P?ipravne vzd?lavani u?itel?. In J. Pr?cha (vyd.). Pedagogicka encyklopedie . Praha: Portal. s. 408.
  9. ↑ Spilkova, V. (2010) Kvalita u?itele a profesni standard. In V. Spilkova & A. Tomkova, et al., Kvalita u?itele a profesni standard . Praha: Vydavatelstvi UK PedF. s. 40?41.
  10. ↑ Pr?cha, J. (2013). Moderni pedagogika . Praha: Portal. s. 201-234.
  11. ↑ ?va?i?ek, R. (2009). Narativni a socialni konstrukce profesni identity u?itele experta (Diserta?ni prace). s. 21 Dostupne z https://is.muni.cz/auth/th/12302/ff_d/SVARICEK_Narativni_a_socialni_konstrukce_profesni.pdf
  12. ↑ Pi?ova, M., Hanu?ova, K., Kostkova, K., Janikova, V., Najvar, P., T?ma, F. (2013). U?itel expert: jeho charakteristiky a determinanty profesniho rozvoje (na pozadi vyuky cizich jazyk?) . Brno: Masarykova univerzita. s. 7.
  13. ↑ Pr?cha, J. (2002). U?itel: sou?asne poznatky o profesi . Praha: Portal. s. 28.
  14. ↑ Mu?i v mate?skych a zakladnich ?kolach: Luka? Fo?t, M?MT ?R. www.msmt.cz [online]. [cit. 2023-12-31]. Dostupne online .  
  15. ↑ Havlik, R., & Ko?a, J. (2011). Sociologie vychovy a ?koly . Praha: Portal. s. 159.
  16. ↑ Va?utova, J. (2004). Profese u?itele v ?eskem vzd?lavacim kontextu . Brno: Paido. s. 43?44.
  17. ↑ Kalhous, Z., & Horak, F. (1996) K aktualnim problem?m za?inajicich u?itel?. Pedagogika , 46 (3), s. 245.
  18. ↑ Centrum pro vyzkum ve?ejneho min?ni , Sociologicky ustav AV ?R , leden 2008)
  19. ↑ ?SU. U?itele v regionalnim ?kolstvi a jejich mzdy - v roce 2018. Kurzy.cz [online]. 2020-02-28 [cit. 2020-12-11]. Dostupne online .  
  20. ↑ Pedagogicky institut bude rozvijet ?innost metodickych kabinet? pro u?itele. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-06-14 [cit. 2023-06-14]. Dostupne online .  
  21. ↑ Plat asistenta pedagoga se nem??e rovnat plat?m u?itelskym. Jejich p?itomnost ve ?kolach p?itom neustale roste. Euro.cz [online]. [cit. 2023-04-09]. Dostupne online .  
  22. ↑ Archivovana kopie. portal.unesco.org [online]. [cit. 2019-04-06]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-09-08.  
  23. ↑ P?iklad ?eskeho projektu: http://www.rozvojovka.cz/na-svete-chybi-dva-miliony-ucitelu_221_469.htm Archivovano 18. 12. 2008 na Wayback Machine .

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • V. Spilkova a kol. Kvalita u?itele a profesni standard . Praha: PedF UK 2010
  • Pr?cha, J. (ed.) (2009). Pedagogicka encyklopedie. Praha: Portal.
  • Solfronk, J. (2000). U?itelstvi jako profese . Liberec: Technicka univerzita v Liberci.
  • Kurelova, M. (1998). U?itelska profese v teorii a v praxi: aplikace profesiograficke metody p?i vyzkumu pedagogicke ?innosti . Ostrava: Ostravska univerzita.
  • ?imonik, O. (1994). Za?inajici u?itel . Brno: Masarykova univerzita.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=U?itel&oldid=23927276 “