Sv?tova banka
(
anglicky
World Bank
, zkratka
WB
) je ozna?eni pro sdru?eni dvou specializovanych organizaci
Organizace spojenych narod?
(OSN), ktere zaji??uji finan?ni a technickou pomoc
rozvijejicim se zemim
s cilem sni?it
chudobu
a zlep?it ?ivotni podminky na celem sv?t?. Tvo?i ji
Mezinarodni banka pro obnovu a rozvoj
(International Bank for Reconstruction and Development ? IBRD), ktera pomaha st?edn? bohatym a chudym (ale
solventnim
) zemim v
ekonomickem r?stu
, a
Mezinarodni asociace pro rozvoj
(International Development Association ? IDA), ktera se sna?i zabezpe?it dostupnost finan?nich prost?edk? pro nejchud?i zem? sv?ta, obvykle formou grant?, bezuro?nych ?i nizkouro?nych
p?j?ek
.
Spolu s dal?imi t?emi institucemi SB tvo?i
Skupinu Sv?tove banky
(The World Bank Group ? WBG). Ta navic krom? Sv?tove banky zahrnuje
Mezinarodni finan?ni korporaci
(International Finance Corporation ? IFC), ktera financuje soukrome investi?ni projekty,
Multilateralni agenturu pro investi?ni zaruky
(Multilateral Investment Guarantee Agency ? MIGA), ktera poskytuje garance pro politicka rizika soukromych uv?r? v
rozvojovych zemich
a
Mezinarodni centrum pro ?e?eni investi?nich spor?
(International Centre for Settlement of Investment Disputes ? ICSID).
V roce 2016 bylo ?lenem
Skupiny Sv?tove banky
189 zemi.
[3]
Spravnim organem
Skupiny Sv?tove banky
(WBG) je Sbor (?i Rada) guverner?, do ni? si ka?da ?lenska zem? voli sveho guvernera a jeho zastupce. Guverner WBG jmenovany za stat je guvernerem ve v?ech organizacich skupiny Sv?tove banky. Guvernery za jednotlive staty byvaji zpravidla minist?i financi ?i guverne?i
centralnich bank
jednotlivych zemi.
[p 1]
Sbor guverner? se schazi jednou ro?n?, a to na Vyro?nim zasedani spole?n? se Sborem guverner? sesterske organizace
Mezinarodniho m?noveho fondu
(MMF). P?ijima strategicka rozhodnuti a cile a schvaluje zasadni dokumenty (stanovy, ro?ni u?etni zav?rku)?. Proto?e se guverne?i setkavaji pouze jednou za rok, specificke pravomoci a povinnosti jsou delegovany na 25 vykonnych ?editel?, kte?i zodpovidaji za ka?dodenni chod banky.
Rada vykonnych ?editel? je
managementem
banky. Odpovida za zabezpe?eni ?innosti banky a rozhoduje o poskytovani p?j?ek, zp?sobu a rozsahu mobilizace prost?edk? na sv?tovych
finan?nich trzich
. Jejim p?edsedou je prezident Sv?tove banky. Podle stanov IBRD se voli od roku 1992 v?dy devatenact vykonnych ?editel? na obdobi dvou let. Celkem ma IBRD 25 vykonnych ?editel?, z nich? 5 je do funkce jmenovanych (zastupce
USA
,
Japonska
,
N?mecka
,
Francie
a
Velke Britanie
) a 20 vykonnych ?editel? je volenych. Voleni vykonni ?editele reprezentuji men?i zem?, ktere se sdru?uji ve 20 konstituencich.
[p 2]
Nejvy??im p?edstavitelem WBG je prezident voleny na p?tilete obdobi Spravni radou. Podle nepsane dohody povale?neho vyvoje tento post obsazuje Ameri?an, zatimco post generalniho ?editele Mezinarodniho m?noveho fondu (MMF) je vyhrazen pro ob?ana n?ktereho z evropskych stat?.
- Investice do lidskeho rozvoje
- Ochrana ?ivotniho prost?edi
- Podpora soukromeho sektoru
- Podpora ekonomickych reforem
- Potirani korupce
- Pomoc zemim posti?enych konfliktem
- Stimulace investic
Projekty SB se diskutuji s MMF, ktery take dohli?i na programy
hospoda?ske politiky
dane zem?. V p?ipad?
p?j?ky
se dlu?nikem stava vlada dane ?lenske zem?. Finan?ni prost?edky takto ziskane nesmi zem? pou?it na po?izeni zbo?i a slu?eb z jine zem?. SB p?j?uje na dobu 20 let s p?tiletym odkladem splatek na za?atku obdobi.
[5]
SB obecn? vykazuje v ramci tzv. strategicke dohody a? 85% usp??nost z hlediska poskytnutych prost?edk?.
[5]
V pr?m?ru poskytne SB ka?dy rok zhruba 25 miliard dolar? vladam 80
rozvojovych zemi
.
[6]
17. dubna
2005
p?esunula SB
?esko
ze skupiny rozvojovych zemi do skupiny sv?tovych ekonomik (
rozvinutych zemi
)?. Vy?azeni ze skupiny rozvojovych zemi znamena, ?e ?esko nepot?ebuje finan?ni podporu a pomoc a ztraci tim naroky na
uv?ry
(je? se ale stejn? u? del?i dobu ne?erpaly).? V sou?asnosti probihaji projekty technicke pomoci ? zpracovani analyz a doporu?eni v r?znych oblastech
?eske ekonomiky
.
?esko upsalo kapital v celkove hodnot? 761 milion? dolar?, z toho splacena ?astka tvo?i 45,9 milion? dolar?. Diky tomu je podil ?eska na hlasovacich pravech ve Sv?tove bance 0,41%.
[6]
Pro vkladatele ?ablony: Na diskusni strance zd?vodn?te vlo?eni ?ablony.
Sv?tova banka byla zalo?ena v roce
1944
na tzv.
Brettonwoodske konferenci
v
New Hampshire
, na pomoc obnovy zemi posti?enych
druhou sv?tovou valkou
. Prvni p?j?ka 250 milion? dolar? byla poskytnuta v roce
1947
Francii
na povale?nou obnovu. V roce
1946
m?la SB 38 ?len?, v padesatych a ?edesatych letech mnoho byvalych kolonii ziskalo nezavislost a stalo se ?leny, v sou?asne dob? je ?lenem SB 185 zemi.
Prvni ?editel IBRD,
Eugene Meyer
, odstoupil po 6 m?sicich soupe?eni s dozor?i radou (tam sve zastupce jmenovaly
vlady
zakladajicich stat? ? ty nebyly naklon?ny my?lence nezavisle banky, jeji? dozor?i rada by dohli?ela na vedeni, ale nezasahovala do b??neho rozhodovani). Jeho nastupce
John McCloy
ji? svou funkci p?ijal pod podminkou v?t?i nezavislosti banky. Jednim z nejvlivn?j?ich ?editel? v historii SB byl Robert McNamara. Ten v p?edchozi funkci ministra obrany USA ve?ejn? pochvalil
Dow Chemical Company
za vyrobu
Napalmu
.
Zpo?atku se banka sna?ila chovat podle zakon?
trhu
? p?j?ovala na
projekty
, ktere mohly samy vyprodukovat
zisk
. Na konci
50. let
m?la banka
AAA status
a mohla tak ziskavat levne
uv?ry
, ktere nasledn? p?j?ovala s nizkym
urokem
(ten vytva?el mirny
zisk
, z n?ho? se hradil b??ny chod banky). Navic se v??ilo, ?e se zaostale zem? mohou rozvijet, budou-li k tomu mit
kapital
. Rychla
industrializace
Sov?tskeho svazu
v 50. letech v tomto ohledu zanechala velky dojem.
Velikou zm?nu p?inesla 60. leta. V roce
1960
vznikla
Mezinarodni asociace pro rozvoj
, ktera m?la pomahat nejmen? rozvinutym stat?m p?j?kami nabizenymi za nikoli tr?nich podminek. Ur?itym podn?tem k teto zm?n? bylo osamostatn?ni byvalych kolonii a obava, ?e by se tyto mohly p?iklonit k SSSR, jako to u?inila nap?iklad
Kuba
v roce
1959
. Od roku
1964
po vojenskem p?evratu v Brazilii a? do poloviny 70. let ka?doro?n? p?j?ovala p?l miliardy dolar?, ale p?edchozi demokraticky zvolene vlad? p?j?it odmitla. Dale v roce
1965
SB poskytla
uv?r
rasistickemu re?imu v
JAR
, navzdory nesouhlasu
OSN
, vyjad?enemu v rezoluci, kterou p?i te p?ile?itosti vydala. V roce
1979
poskytla SB prvni ze t?i
uv?r?
na stavbu
hydroelektrarny
Yacyreta
na ?ece
Parana
mezi
Argentinou
a
Paraguayi
, v celkove vy?i jedne miliardy dolar?. V obou zemich ale v te dob? vladly
diktatorske re?imy
, ktere prvni ?ast uv?ru utratily je?t? p?edtim, ne? stavba teto hydroelektrarny za?ala. 50 tisic lidi bylo nasiln? p?esidleno a kv?li rozsahlemu uplaceni v pr?b?hu teto stavby projekt p?ehrady Yacyreta tehdej?i
argentinsky
prezident
Carlos Menem
nazval ?pomnikem korupce“.
Novy ?editel
Robert McNamara
p?i prvnim projevu na vyro?nim zasedani Banky na podzim
1968
prohlasil, ?e se SB nap?i?t? bude zam??ovat p?imo na odstra?ovani
chudoby
. Novou mantrou tedy m?l byt misto
fyzickeho kapitalu
kapital lidsky
. Tento p?istup byl p?ijat, proto?e se dostavilo roz?arovani z povale?neho p?istupu zam??eneho pouze na tovarny a p?ehrady, ktere nedokazaly odstranit lidskou bidu. Rolnikovi ji? tedy ?ivot nem?la zm?nit nova tovarna, ale komplexni pe?e o jeho zdravi, osivo, pozemkova vlastnicka prava a nove zem?d?lske technologie. Ve stejne dob?, tedy v roce
1970
, ?ef
Mezinarodni organizace prace
,
David Morse
, ohlasil ?sesazeni
HNP
z tr?nu“ a
Hollis Chenery
, znamy rozvojovy ekonom velebil ?optimalni r?st“ ? tedy nikoli nutn? maximalni r?st, ktery v?ak povede k odstran?ni chudoby. Chenery byl brzy pote zam?stnan Sv?tovou bankou jako McNamar?v hlavni ekonom. V teto dob? se take Sv?tova banka vyrazn? rozr?sta a roz?i?uje svou p?sobnost do novych oblasti ? potravinova bezpe?nost, zam?stnanost, vy?iva, rozvoj venkova, rozvoj m?st atd. Nevadilo p?itom, ?e OSN ji? v te dob? m?la na tyto problematiky specializovane slo?ky (
Organizace pro vy?ivu a zem?d?lstvi
,
Mezinarodni organizace prace
aj.)
Na setkani v
Nairobi
v roce
1973
McNamara pronesl n?kolik pamatnych v?t, kde zminil ?absolutni chudobu“. ?M?li bychom se,“ podle jeho slov, ?sna?it vymytit chudobu do konce tohoto stoleti.“ MMF se podilel na n?kterych kritizovanych projektech:
- V roce
1982
bylo zji?t?no, ?e tehdej?i
zairsky
diktator
Mobutu Sese Seko
si velkou ?ast finan?nich prost?edk? poskytnutych SB p?evedl na svoje soukroma konta. P?esto Mobutu obdr?el dal?i politicky motivovane
uv?ry
ve vy?i p?es 8 miliard
dolar?
.
- V roce
1981
SB p?j?ila
Brazilii
v ramci projektu Polonoreste 443 milion? dolar? na vystavbu silnic a dalnic p?es
Amazonsky prales
. To vedlo k masivnimu
odles?ovani
, k nasledne
erozi p?dy
, dale zhor?ilo socialni situaci p?esidlovanych zem?d?lc? a zp?sobilo rozsahlou
epidemii
malarie
.
- Na zaklad? doporu?eni SB se hodnota
exportu
suroveho d?eva z africke
Ghany
zvy?ila ze 16 milion?
USD
v roce
1983
na 99 milion? USD v roce
1988
a v d?sledku toho bylo zni?eno 75 % rozlohy tam?j?ich
prales?
.
- V?t?ina p?ehrad, financovanych Sv?tovou bankou ma na sv?domi zatopeni desitek ?tvere?nich kilometr? prales?, zni?eni podminek pro rybolov i ztratu mok?ad? a ekosystemu delt.
- V roce
1985
za?ala SB financovat ?astkou 450 milion? dolar? vystavbu
p?ehrady
Sardar Sarovar
v udoli ?eky
Narmady
v
Indii
, kv?li ktere muselo svoje domovy opustit p?es 200 tisic lidi. N?kolik let trvaly soudni procesy a
demonstrace
obyvatel a do?lo k nezavislemu posouzeni projektu interni Morseovou komisi. SB nakonec od projektu odstoupila.
- V roce
1995
byla SB donucena odstoupit od projektu
p?ehrady
Arun 3
v
Nepalu
.
- V roce
1991
SB poskytla
Thajsku
prvni ?ast p?j?ky na vystavbu p?ehrady
Pak Mun
, ktera zni?ila
ekosystem
?eky
Mekong
.
- Ve stejnem roce
1991
za?ala vystavba soustavy p?ti velkych p?ehrad v
Lesothske vyso?in?
(Lesotho Highlands), na kterou SB v?novala 110 milion?
dolar?
. Dokon?eny u? byly p?ehrady
Katse
a
Mohale
. Tato soustava p?ehrad ma odklonit
vodni toky
z
lesothskych
hor
do
pr?myslovych
oblasti Jihoafricke republiky.
- P?ehrady Tucurui a Balbina zatopily celkem 6 400 ?tvere?nich kilometr? pralesa v brazilske Amazonii. P?ehrada Akosombo v africke Ghan? zaplavila 8 500 ?tvere?nich kilometr?, tedy asi 4% rozlohy Ghany. Tyto p?ehrady, ktere zafinancovala SB vedly v?t?inou k nar?stu vyskytu nemoci zavislych na vodnim prost?edi v tropech, konkretn? schistozomozy - motolice a malarie.
- Dal?i p?ehrada
Manantali
v africke Mali vyplavila 11 tisic lidi, ale dal po proudu ?eky Senegal trpi nasledky v pr?tokovem re?imu ?eky p?l milionu rolnik?.
- V pr?b?hu vystavby p?ehrady Chixoy v Guatemale se zhroutily ?patn? projektovane tunely, co? zp?sobilo n?kolikalete zpo?d?ni a naklady tak vzrostly na vice ne? 250%. Kone?ne naklady na p?ehradu Chixoy dosahly 1,2 miliardy dolar?, tedy vice ne? ?ty?nasobek p?vodniho rozpo?tu a p?edstavovaly 45% zadlu?eni Guatemaly v roce 1991.
- V letech 1995 a? 1999 uzav?ela Sv?tova banka 14 p?j?ek v souvislosti s vystavbou p?ehrad v celkove vy?i 2,3 miliardy dolar?.
- V p?ipad? p?ehrady Nam Theun 2 v Laosu, kde Sv?tova banka take sjednala poji?t?ni proti politicke nestabilit?, do?lo k vyt??eni vice ne? milionu kubickych metr? d?eva z biologicky vyznamneho uzemi Nakai Plateau.
- Dal?i konkretni p?ipady:
- V roce
1973
ziskal re?im
N. Ceaucesca
v
Rumunsku
od SB velkorysy
uv?r
a jeho vladu banka op?vovala, ?e ?vede rumunsky lid k pokroku“. Do roku
1982
pat?ily
p?j?ky
pro
Rumunsko
mezi nejv?t?i, ktere SB poskytla, celkem dosahly sumy 2,4 miliardy dolar?.
- V roce
1993
p?es pokra?ujici poru?ovani
lidskych prav
obdr?ela
?ina
v jednom roce rekordni ?astku 3,17 miliardy dolar?.
- V roce
1997
MIGA
uvolnila 10 milion? dolar? na kryti pro
koncern
Rio Tinto a 66,6 milion?
syndikatu
komer?nich bank
na projekt
zlateho
povrchoveho dolu
Lihir Gold na ostrov?
Niolam
(Lihir), ktery nale?i do provincie Nove Irsko v
Papui Nove Guineji
. P?es 400 milion?
tun
hlu?iny
a hlavn?
toxickych
kal? z
kyanidoveho
lou?eni
se bude ukladat p?imo do mo?e. Zlato z lihirskeho dolu se bude lou?it ka?dy rok za pou?iti 1 785 tun vysoce toxickeho
kyanidu sodneho
. B?hem zpracovani 104 milion? tun zji?t?ne zasoby zlata v lihirskem dole vznikne 341 milion? tun odpadniho kamene, ktery bude shozen do mo?e.
- V roce 1999 SB finan?n? podpo?ila projekt p?esidleni 70 tisic ?i?an? do oblasti tradi?n? obyvane
Tibe?any
. Ani po vlastnim negativnim hodnoceni sveho podilu na projektu nebyla SB schopna svoji u?ast p?ehodnotit. ?adost o podporu projektu nakonec v ?ervenci
2000
stahla sama ?ina.
- Sv?tova banka take financovala p?esidlovaci projekty v Etiopii su?ovane hladomorem a diktaturou Mengistu Haile Mariama.
SB nenese ?adna rizika za sve finan?ni operace
[
zdroj?
]
, proto?e zadlu?ene staty jsou povinne splacet p?j?ky i v p?ipad? neusp??nosti projektu a SB je navic ji?t?na vy?adanym kapitalem. V?t?ina p?j?enych pen?z se tak velice rychle vraci do vysp?lych zemi, proto?e rozvojove zem? tyto penize pou?ivaji na zaplaceni zahrani?nich poradc?, nakup techniky a hlavn? na financovani projekt?, ktere provad?ji nadnarodni korporace. Navic, ve snaze splatit dluhy Sv?tove Bance tak rozvojove zem? zvy?ovaly export svych surovin
[
zdroj?
]
, jako jediny zdroj tvrde m?ny, p?i?em? s rostoucim mno?stvim t?chto surovin na sv?tovem trhu klesala jejich cena.
[
zdroj?
]
Londynsky ekonom
Peter Boone
v roce
1996
publikoval vyzkumnou praci, ktera zjistila, ?e
zahrani?ni pomoc
?la do
spot?eby
a nikoli do
investic
. Proto nap?. v n?kterych
africkych
zemich do?lo k zastaveni ?i poklesu
hospoda?skeho r?stu
, p?esto?e v 90. letech p?esahl podil
zahrani?ni pomoci
na p?ijmech pr?m?rne africke zem? hranici 15 %
HDP
.
[7]
SB v rozvojovych zemich podporuje ekonomicke reformy zalo?ene na
privatizaci
,
liberalizaci
, uvol?ovani
obchodnich barier
, vyrovnavani
ve?ejnych rozpo?t?
a ozdraveni
m?n
. Zejmena v p?ipad?
privatizace
se v?ak ukazalo, ?e ?lo a? p?ili? ?asto o nepr?hledny p?esun majetku z rukou zkorumpovanych vladnich u?ednik? do rukou stejn? zkorumpovanych mocenskych elit. Jestli?e zadlu?eni rozvojovych zemi ?inilo v roce 1975 60 miliard USD, v roce 1999 to bylo ji? 706 miliard USD. Zem? t?etiho sv?ta p?itom ka?dym rokem odvadi jenom na splatkach urok? z urok? 123 miliard USD. Nap?iklad Nigerie v roce 1978 m?la dluh 5 miliard dolar?, v roce 2000 u? 30 miliard a mezitim splatila SB 20 miliard. Metoda stabilizace m?n navazanim na
dolar
?i
m?novy ko?
se rovn?? ukazala byt chybnym krokem, kdy? v roce
1997
vyustila v
asijskou finan?ni krizi
.
[7]
Podle
Rakouskeho ekonoma
Jorga Guida Hulsmanna
Sv?tova banka "
pro sebe ji? dlouho hleda smysluplnou ulohu. Do sou?asnosti udr?ovala u vesla zkorumpovane vlady zemi t?etiho sv?ta tim, ?e jim davala uv?ry z kapes zapadnich da?ovych poplatnik?. Tim se ziskavala v obdobi studene valky vojenska spoluprace t?chto mocipan?. Dnes je protislu?ba z jejich strany p?edstavovana dil?i liberalizaci zahrani?niho obchodu, ze ktere t??i zpravidla podniky, ktere maji dobre kontakty se Sv?tovou bankou.
"
[8]