Sv?tova banka
Motto	Working for a World Free of Poverty
Vznik	27. prosince 1945 [1] [2]
Typ	bankovni instituce
U?el	rozvojova pomoc, ?ivotni udr?itelnost
Sidlo	Washington, D. C. , Spojene staty americke
Sou?adnice	38°53′56″ s. ?. , 77°2′33″ z. d.
U?edni jazyk	angli?tina , arab?tina , francouz?tina a ?pan?l?tina
Lidr	Kristalina Georgieva
Spravni rada	Robert L. Garner a Eugene R. (Eugene Robert) Black
Oficialni web	www .worldbank .org
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Sv?tova banka ( anglicky World Bank , zkratka WB ) je ozna?eni pro sdru?eni dvou specializovanych organizaci Organizace spojenych narod? (OSN), ktere zaji??uji finan?ni a technickou pomoc rozvijejicim se zemim s cilem sni?it chudobu a zlep?it ?ivotni podminky na celem sv?t?. Tvo?i ji Mezinarodni banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development ? IBRD), ktera pomaha st?edn? bohatym a chudym (ale solventnim ) zemim v ekonomickem r?stu , a Mezinarodni asociace pro rozvoj (International Development Association ? IDA), ktera se sna?i zabezpe?it dostupnost finan?nich prost?edk? pro nejchud?i zem? sv?ta, obvykle formou grant?, bezuro?nych ?i nizkouro?nych p?j?ek .

Spolu s dal?imi t?emi institucemi SB tvo?i Skupinu Sv?tove banky (The World Bank Group ? WBG). Ta navic krom? Sv?tove banky zahrnuje Mezinarodni finan?ni korporaci (International Finance Corporation ? IFC), ktera financuje soukrome investi?ni projekty, Multilateralni agenturu pro investi?ni zaruky (Multilateral Investment Guarantee Agency ? MIGA), ktera poskytuje garance pro politicka rizika soukromych uv?r? v rozvojovych zemich a Mezinarodni centrum pro ?e?eni investi?nich spor? (International Centre for Settlement of Investment Disputes ? ICSID).

V roce 2016 bylo ?lenem Skupiny Sv?tove banky 189 zemi. ^[3]

Organiza?ni struktura [ editovat | editovat zdroj ]

Sbor guverner? [ editovat | editovat zdroj ]

Spravnim organem Skupiny Sv?tove banky (WBG) je Sbor (?i Rada) guverner?, do ni? si ka?da ?lenska zem? voli sveho guvernera a jeho zastupce. Guverner WBG jmenovany za stat je guvernerem ve v?ech organizacich skupiny Sv?tove banky. Guvernery za jednotlive staty byvaji zpravidla minist?i financi ?i guverne?i centralnich bank jednotlivych zemi. ^{[p 1]} Sbor guverner? se schazi jednou ro?n?, a to na Vyro?nim zasedani spole?n? se Sborem guverner? sesterske organizace Mezinarodniho m?noveho fondu (MMF). P?ijima strategicka rozhodnuti a cile a schvaluje zasadni dokumenty (stanovy, ro?ni u?etni zav?rku)?. Proto?e se guverne?i setkavaji pouze jednou za rok, specificke pravomoci a povinnosti jsou delegovany na 25 vykonnych ?editel?, kte?i zodpovidaji za ka?dodenni chod banky.

Sbor vykonnych ?editel? [ editovat | editovat zdroj ]

Rada vykonnych ?editel? je managementem banky. Odpovida za zabezpe?eni ?innosti banky a rozhoduje o poskytovani p?j?ek, zp?sobu a rozsahu mobilizace prost?edk? na sv?tovych finan?nich trzich . Jejim p?edsedou je prezident Sv?tove banky. Podle stanov IBRD se voli od roku 1992 v?dy devatenact vykonnych ?editel? na obdobi dvou let. Celkem ma IBRD 25 vykonnych ?editel?, z nich? 5 je do funkce jmenovanych (zastupce USA , Japonska , N?mecka , Francie a Velke Britanie ) a 20 vykonnych ?editel? je volenych. Voleni vykonni ?editele reprezentuji men?i zem?, ktere se sdru?uji ve 20 konstituencich. ^{[p 2]}

Prezident banky [ editovat | editovat zdroj ]

Nejvy??im p?edstavitelem WBG je prezident voleny na p?tilete obdobi Spravni radou. Podle nepsane dohody povale?neho vyvoje tento post obsazuje Ameri?an, zatimco post generalniho ?editele Mezinarodniho m?noveho fondu (MMF) je vyhrazen pro ob?ana n?ktereho z evropskych stat?.

Seznam prezident? [ editovat | editovat zdroj ]

• Eugene Meyer (?erven 1946 ? prosinec 1946)
• John J. McCloy (b?ezen 1947 ? ?erven 1949)
• Eugene R. Black. Sr (1949 ? 1963)
• George D. Woods (leden 1963 ? b?ezen 1968)
• Robert McNamara (duben 1968 ? ?erven 1981)
• Alden W. Clausen (?ervenec 1981 ? ?erven 1986)
• Barber B. Conable (?ervenec 1986 ? srpen 1991)
• Lewis T. Preston (za?i 1991 ? kv?ten 1995)
• James Wolfensohn (?erven 1995 ? kv?ten 2005)
• Paul Wolfowitz (?erven 2005 ? ?erven 2007)
• Robert Zoellick (1. ?ervence 2007 ? 30. ?ervna 2012)
• Jim Yong Kim (1. ?ervence 2012 ? 1. unora 2019) ^[4]
• Kristalina Georgieova (1. unora 2019 ? duben 2019)
• David Malpass (od dubna 2019)

Programy Sv?tove banky [ editovat | editovat zdroj ]

• Investice do lidskeho rozvoje
• Ochrana ?ivotniho prost?edi
• Podpora soukromeho sektoru
• Podpora ekonomickych reforem
• Potirani korupce
• Pomoc zemim posti?enych konfliktem
• Stimulace investic

Poskytovani p?j?ek [ editovat | editovat zdroj ]

Projekty SB se diskutuji s MMF, ktery take dohli?i na programy hospoda?ske politiky dane zem?. V p?ipad? p?j?ky se dlu?nikem stava vlada dane ?lenske zem?. Finan?ni prost?edky takto ziskane nesmi zem? pou?it na po?izeni zbo?i a slu?eb z jine zem?. SB p?j?uje na dobu 20 let s p?tiletym odkladem splatek na za?atku obdobi. ^[5]

SB obecn? vykazuje v ramci tzv. strategicke dohody a? 85% usp??nost z hlediska poskytnutych prost?edk?. ^[5]

V pr?m?ru poskytne SB ka?dy rok zhruba 25 miliard dolar? vladam 80 rozvojovych zemi . ^[6]

P?j?ky ?esku [ editovat | editovat zdroj ]

17. dubna 2005 p?esunula SB ?esko ze skupiny rozvojovych zemi do skupiny sv?tovych ekonomik ( rozvinutych zemi )?. Vy?azeni ze skupiny rozvojovych zemi znamena, ?e ?esko nepot?ebuje finan?ni podporu a pomoc a ztraci tim naroky na uv?ry (je? se ale stejn? u? del?i dobu ne?erpaly).? V sou?asnosti probihaji projekty technicke pomoci ? zpracovani analyz a doporu?eni v r?znych oblastech ?eske ekonomiky . ?esko upsalo kapital v celkove hodnot? 761 milion? dolar?, z toho splacena ?astka tvo?i 45,9 milion? dolar?. Diky tomu je podil ?eska na hlasovacich pravech ve Sv?tove bance 0,41%. ^[6]

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Jeden nebo vice u?ivatel? zpochybnili nezaujatost , ov??itelnost , faktickou p?esnost nebo encyklopedi?nost , p?ipadn? i dal?i aspekty tohoto ?lanku. Podivejte se na diskusni stranku , kde mohou byt uvedeny dal?i detaily.

---

Pro vkladatele ?ablony: Na diskusni strance zd?vodn?te vlo?eni ?ablony.

Sv?tova banka byla zalo?ena v roce 1944 na tzv. Brettonwoodske konferenci v New Hampshire , na pomoc obnovy zemi posti?enych druhou sv?tovou valkou . Prvni p?j?ka 250 milion? dolar? byla poskytnuta v roce 1947 Francii na povale?nou obnovu. V roce 1946 m?la SB 38 ?len?, v padesatych a ?edesatych letech mnoho byvalych kolonii ziskalo nezavislost a stalo se ?leny, v sou?asne dob? je ?lenem SB 185 zemi.

Prvni ?editel IBRD, Eugene Meyer , odstoupil po 6 m?sicich soupe?eni s dozor?i radou (tam sve zastupce jmenovaly vlady zakladajicich stat? ? ty nebyly naklon?ny my?lence nezavisle banky, jeji? dozor?i rada by dohli?ela na vedeni, ale nezasahovala do b??neho rozhodovani). Jeho nastupce John McCloy ji? svou funkci p?ijal pod podminkou v?t?i nezavislosti banky. Jednim z nejvlivn?j?ich ?editel? v historii SB byl Robert McNamara. Ten v p?edchozi funkci ministra obrany USA ve?ejn? pochvalil Dow Chemical Company za vyrobu Napalmu .

Zpo?atku se banka sna?ila chovat podle zakon? trhu ? p?j?ovala na projekty , ktere mohly samy vyprodukovat zisk . Na konci 50. let m?la banka AAA status a mohla tak ziskavat levne uv?ry , ktere nasledn? p?j?ovala s nizkym urokem (ten vytva?el mirny zisk , z n?ho? se hradil b??ny chod banky). Navic se v??ilo, ?e se zaostale zem? mohou rozvijet, budou-li k tomu mit kapital . Rychla industrializace Sov?tskeho svazu v 50. letech v tomto ohledu zanechala velky dojem.

Velikou zm?nu p?inesla 60. leta. V roce 1960 vznikla Mezinarodni asociace pro rozvoj , ktera m?la pomahat nejmen? rozvinutym stat?m p?j?kami nabizenymi za nikoli tr?nich podminek. Ur?itym podn?tem k teto zm?n? bylo osamostatn?ni byvalych kolonii a obava, ?e by se tyto mohly p?iklonit k SSSR, jako to u?inila nap?iklad Kuba v roce 1959 . Od roku 1964 po vojenskem p?evratu v Brazilii a? do poloviny 70. let ka?doro?n? p?j?ovala p?l miliardy dolar?, ale p?edchozi demokraticky zvolene vlad? p?j?it odmitla. Dale v roce 1965 SB poskytla uv?r rasistickemu re?imu v JAR , navzdory nesouhlasu OSN , vyjad?enemu v rezoluci, kterou p?i te p?ile?itosti vydala. V roce 1979 poskytla SB prvni ze t?i uv?r? na stavbu hydroelektrarny Yacyreta na ?ece Parana mezi Argentinou a Paraguayi , v celkove vy?i jedne miliardy dolar?. V obou zemich ale v te dob? vladly diktatorske re?imy , ktere prvni ?ast uv?ru utratily je?t? p?edtim, ne? stavba teto hydroelektrarny za?ala. 50 tisic lidi bylo nasiln? p?esidleno a kv?li rozsahlemu uplaceni v pr?b?hu teto stavby projekt p?ehrady Yacyreta tehdej?i argentinsky prezident Carlos Menem nazval ?pomnikem korupce“.

Novy ?editel Robert McNamara p?i prvnim projevu na vyro?nim zasedani Banky na podzim 1968 prohlasil, ?e se SB nap?i?t? bude zam??ovat p?imo na odstra?ovani chudoby . Novou mantrou tedy m?l byt misto fyzickeho kapitalu kapital lidsky . Tento p?istup byl p?ijat, proto?e se dostavilo roz?arovani z povale?neho p?istupu zam??eneho pouze na tovarny a p?ehrady, ktere nedokazaly odstranit lidskou bidu. Rolnikovi ji? tedy ?ivot nem?la zm?nit nova tovarna, ale komplexni pe?e o jeho zdravi, osivo, pozemkova vlastnicka prava a nove zem?d?lske technologie. Ve stejne dob?, tedy v roce 1970 , ?ef Mezinarodni organizace prace , David Morse , ohlasil ?sesazeni HNP z tr?nu“ a Hollis Chenery , znamy rozvojovy ekonom velebil ?optimalni r?st“ ? tedy nikoli nutn? maximalni r?st, ktery v?ak povede k odstran?ni chudoby. Chenery byl brzy pote zam?stnan Sv?tovou bankou jako McNamar?v hlavni ekonom. V teto dob? se take Sv?tova banka vyrazn? rozr?sta a roz?i?uje svou p?sobnost do novych oblasti ? potravinova bezpe?nost, zam?stnanost, vy?iva, rozvoj venkova, rozvoj m?st atd. Nevadilo p?itom, ?e OSN ji? v te dob? m?la na tyto problematiky specializovane slo?ky ( Organizace pro vy?ivu a zem?d?lstvi , Mezinarodni organizace prace aj.)

Kritika a negativni dopady [ editovat | editovat zdroj ]

Na setkani v Nairobi v roce 1973 McNamara pronesl n?kolik pamatnych v?t, kde zminil ?absolutni chudobu“. ?M?li bychom se,“ podle jeho slov, ?sna?it vymytit chudobu do konce tohoto stoleti.“ MMF se podilel na n?kterych kritizovanych projektech:

• V roce 1982 bylo zji?t?no, ?e tehdej?i zairsky diktator Mobutu Sese Seko si velkou ?ast finan?nich prost?edk? poskytnutych SB p?evedl na svoje soukroma konta. P?esto Mobutu obdr?el dal?i politicky motivovane uv?ry ve vy?i p?es 8 miliard dolar? .
• V roce 1981 SB p?j?ila Brazilii v ramci projektu Polonoreste 443 milion? dolar? na vystavbu silnic a dalnic p?es Amazonsky prales . To vedlo k masivnimu odles?ovani , k nasledne erozi p?dy , dale zhor?ilo socialni situaci p?esidlovanych zem?d?lc? a zp?sobilo rozsahlou epidemii malarie .
• Na zaklad? doporu?eni SB se hodnota exportu suroveho d?eva z africke Ghany zvy?ila ze 16 milion? USD v roce 1983 na 99 milion? USD v roce 1988 a v d?sledku toho bylo zni?eno 75 % rozlohy tam?j?ich prales? .
• V?t?ina p?ehrad, financovanych Sv?tovou bankou ma na sv?domi zatopeni desitek ?tvere?nich kilometr? prales?, zni?eni podminek pro rybolov i ztratu mok?ad? a ekosystemu delt.
  • V roce 1985 za?ala SB financovat ?astkou 450 milion? dolar? vystavbu p?ehrady Sardar Sarovar v udoli ?eky Narmady v Indii , kv?li ktere muselo svoje domovy opustit p?es 200 tisic lidi. N?kolik let trvaly soudni procesy a demonstrace obyvatel a do?lo k nezavislemu posouzeni projektu interni Morseovou komisi. SB nakonec od projektu odstoupila.
  • V roce 1995 byla SB donucena odstoupit od projektu p?ehrady Arun 3 v Nepalu .
  • V roce 1991 SB poskytla Thajsku prvni ?ast p?j?ky na vystavbu p?ehrady Pak Mun , ktera zni?ila ekosystem ?eky Mekong .
  • Ve stejnem roce 1991 za?ala vystavba soustavy p?ti velkych p?ehrad v Lesothske vyso?in? (Lesotho Highlands), na kterou SB v?novala 110 milion? dolar? . Dokon?eny u? byly p?ehrady Katse a Mohale . Tato soustava p?ehrad ma odklonit vodni toky z lesothskych hor do pr?myslovych oblasti Jihoafricke republiky.
  • P?ehrady Tucurui a Balbina zatopily celkem 6 400 ?tvere?nich kilometr? pralesa v brazilske Amazonii. P?ehrada Akosombo v africke Ghan? zaplavila 8 500 ?tvere?nich kilometr?, tedy asi 4% rozlohy Ghany. Tyto p?ehrady, ktere zafinancovala SB vedly v?t?inou k nar?stu vyskytu nemoci zavislych na vodnim prost?edi v tropech, konkretn? schistozomozy - motolice a malarie.
  • Dal?i p?ehrada Manantali v africke Mali vyplavila 11 tisic lidi, ale dal po proudu ?eky Senegal trpi nasledky v pr?tokovem re?imu ?eky p?l milionu rolnik?.
  • V pr?b?hu vystavby p?ehrady Chixoy v Guatemale se zhroutily ?patn? projektovane tunely, co? zp?sobilo n?kolikalete zpo?d?ni a naklady tak vzrostly na vice ne? 250%. Kone?ne naklady na p?ehradu Chixoy dosahly 1,2 miliardy dolar?, tedy vice ne? ?ty?nasobek p?vodniho rozpo?tu a p?edstavovaly 45% zadlu?eni Guatemaly v roce 1991.
  • V letech 1995 a? 1999 uzav?ela Sv?tova banka 14 p?j?ek v souvislosti s vystavbou p?ehrad v celkove vy?i 2,3 miliardy dolar?.
  • V p?ipad? p?ehrady Nam Theun 2 v Laosu, kde Sv?tova banka take sjednala poji?t?ni proti politicke nestabilit?, do?lo k vyt??eni vice ne? milionu kubickych metr? d?eva z biologicky vyznamneho uzemi Nakai Plateau.
• Dal?i konkretni p?ipady:
  • V roce 1973 ziskal re?im N. Ceaucesca v Rumunsku od SB velkorysy uv?r a jeho vladu banka op?vovala, ?e ?vede rumunsky lid k pokroku“. Do roku 1982 pat?ily p?j?ky pro Rumunsko mezi nejv?t?i, ktere SB poskytla, celkem dosahly sumy 2,4 miliardy dolar?.
  • V roce 1993 p?es pokra?ujici poru?ovani lidskych prav obdr?ela ?ina v jednom roce rekordni ?astku 3,17 miliardy dolar?.
  • V roce 1997 MIGA uvolnila 10 milion? dolar? na kryti pro koncern Rio Tinto a 66,6 milion? syndikatu komer?nich bank na projekt zlateho povrchoveho dolu Lihir Gold na ostrov? Niolam (Lihir), ktery nale?i do provincie Nove Irsko v Papui Nove Guineji . P?es 400 milion? tun hlu?iny a hlavn? toxickych kal? z kyanidoveho lou?eni se bude ukladat p?imo do mo?e. Zlato z lihirskeho dolu se bude lou?it ka?dy rok za pou?iti 1 785 tun vysoce toxickeho kyanidu sodneho . B?hem zpracovani 104 milion? tun zji?t?ne zasoby zlata v lihirskem dole vznikne 341 milion? tun odpadniho kamene, ktery bude shozen do mo?e.
  • V roce 1999 SB finan?n? podpo?ila projekt p?esidleni 70 tisic ?i?an? do oblasti tradi?n? obyvane Tibe?any . Ani po vlastnim negativnim hodnoceni sveho podilu na projektu nebyla SB schopna svoji u?ast p?ehodnotit. ?adost o podporu projektu nakonec v ?ervenci 2000 stahla sama ?ina.
  • Sv?tova banka take financovala p?esidlovaci projekty v Etiopii su?ovane hladomorem a diktaturou Mengistu Haile Mariama.

SB nenese ?adna rizika za sve finan?ni operace ^{[ zdroj? ]} , proto?e zadlu?ene staty jsou povinne splacet p?j?ky i v p?ipad? neusp??nosti projektu a SB je navic ji?t?na vy?adanym kapitalem. V?t?ina p?j?enych pen?z se tak velice rychle vraci do vysp?lych zemi, proto?e rozvojove zem? tyto penize pou?ivaji na zaplaceni zahrani?nich poradc?, nakup techniky a hlavn? na financovani projekt?, ktere provad?ji nadnarodni korporace. Navic, ve snaze splatit dluhy Sv?tove Bance tak rozvojove zem? zvy?ovaly export svych surovin ^{[ zdroj? ]} , jako jediny zdroj tvrde m?ny, p?i?em? s rostoucim mno?stvim t?chto surovin na sv?tovem trhu klesala jejich cena. ^{[ zdroj? ]}

Londynsky ekonom Peter Boone v roce 1996 publikoval vyzkumnou praci, ktera zjistila, ?e zahrani?ni pomoc ?la do spot?eby a nikoli do investic . Proto nap?. v n?kterych africkych zemich do?lo k zastaveni ?i poklesu hospoda?skeho r?stu , p?esto?e v 90. letech p?esahl podil zahrani?ni pomoci na p?ijmech pr?m?rne africke zem? hranici 15 % HDP . ^[7]

SB v rozvojovych zemich podporuje ekonomicke reformy zalo?ene na privatizaci , liberalizaci , uvol?ovani obchodnich barier , vyrovnavani ve?ejnych rozpo?t? a ozdraveni m?n . Zejmena v p?ipad? privatizace se v?ak ukazalo, ?e ?lo a? p?ili? ?asto o nepr?hledny p?esun majetku z rukou zkorumpovanych vladnich u?ednik? do rukou stejn? zkorumpovanych mocenskych elit. Jestli?e zadlu?eni rozvojovych zemi ?inilo v roce 1975 60 miliard USD, v roce 1999 to bylo ji? 706 miliard USD. Zem? t?etiho sv?ta p?itom ka?dym rokem odvadi jenom na splatkach urok? z urok? 123 miliard USD. Nap?iklad Nigerie v roce 1978 m?la dluh 5 miliard dolar?, v roce 2000 u? 30 miliard a mezitim splatila SB 20 miliard. Metoda stabilizace m?n navazanim na dolar ?i m?novy ko? se rovn?? ukazala byt chybnym krokem, kdy? v roce 1997 vyustila v asijskou finan?ni krizi . ^[7]

Podle Rakouskeho ekonoma Jorga Guida Hulsmanna Sv?tova banka " pro sebe ji? dlouho hleda smysluplnou ulohu. Do sou?asnosti udr?ovala u vesla zkorumpovane vlady zemi t?etiho sv?ta tim, ?e jim davala uv?ry z kapes zapadnich da?ovych poplatnik?. Tim se ziskavala v obdobi studene valky vojenska spoluprace t?chto mocipan?. Dnes je protislu?ba z jejich strany p?edstavovana dil?i liberalizaci zahrani?niho obchodu, ze ktere t??i zpravidla podniky, ktere maji dobre kontakty se Sv?tovou bankou. " ^[8]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Skupina Sv?tove banky
• Evropska investi?ni banka
• Mezinarodni m?novy fond
• Organizace spojenych narod?
• Index snadnosti podnikani
• Giniho koeficient
• Washingtonsky konsenzus

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Sv?tova banka na Wikimedia Commons
• Oficialni stranky
• Skupina Sv?tove banky na BusinessInfo.cz ^{[ nedostupny zdroj ]}