Selim I.
(
10. ?ijna
1465
/
1466
/
1470
?
22. za?i
1520
) mnohdy p?ezdivany ?Hrozny“ byl
osmanskym
sultanem
v letech
1512
?
1520
.
Jeho panovani bylo vyznamne zvla?t? diky obrovske expanzi ?i?e, zejmena dobyti v letech 1516 a 1517
Mamluckeho sultanatu
, ktery zahrnoval provincie
Levanty
(tj. p?ibli?n? sou?asnych stat?
Syrie
,
Libanonu
,
Izraele
,
Jordanska
), vychodniho pob?e?i
Rudeho mo?e
a samotny Egypt.
Diky tomuto dobyti srdce
arabskeho sv?ta
se stala Osmanske ?i?e dominantni silou v regionu a te? i v
islamskem sv?t?
.
Po dobyti
Egypta
Selim p?evzal titul
chalify
, tedy v?dce celeho muslimskeho sv?ta, jako prvni osmansky sultan, ?im? zalo?il Osmansky chalifat. Nechal si take ud?lit titul
?Khadim ul. Haramajn i? ?arifajn“
(slu?ebnik svatych m?st
Mekky
a
Mediny
) od ?arifa Mekky v roce
1517
.
Osmansky sultan a chalifa Selim I.
Selimova expanze do St?edniho vychodu p?edstavovala nahlou zm?nu v expanzni politice ?i?e, ktera byla p?ed jeho vladou sm??ovana do vychodni Evropy a dal?ich tureckych
?beylik?“
v
Anatolii
. Na sklonku jeho ?ivota v roce 1520 Osmanska ?i?e pokryvala tem?? cca 4 000 000 km², ktere se ztrojnasobily prav? b?hem Selimovy vlady.
Svoji p?ezdivku ?Hrozny“ si ziskal zejmena kv?li boj?m o ziskani a udr?eni sveho sultanskeho tr?nu, kdy byl schopen povra?dit (nejenom) spoustu svych p?ibuznych v?etn? svych vlastnich bratr? a syn?. Nakonec zbyl v podstat? pouze jeho nastupce
Sulejman I.
zvany ?Nadherny“.
Sultan Selim m?l 2 man?elky;
Ay?e Hafsa Sultan
(
5. prosince
1479
?
19. b?ezna
1534
), dcera krymskeho chana Menli I Giraye. Sultanovi porodila jednoho syna a t?i dcery
Ay?e Hatun
, porodila sultanovi pouze 3 dcery, tudi? nedosahla titulu sultanky.
Krom? t?chto d?ti m?l je?t? 3 syny a 1 dceru ? prince Orhana, Musu, Korkuta a Gevherhan Sultan, ti se v?ak nedo?ili ani 10 let.
Jeho synem byl i
Uveys Pa?a
, ten v?ak nebyl se ?enou z haremu a tak nebyl uznan jako nastupce tr?nu.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Selim I
na anglicke Wikipedii.